60 A 6/2015 - 27

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci žalobce J. A., bytem Nám. Dr. E. B. 33/21, H., zastoupeného Mgr. Davidem Zdeňkem, advokátem se sídlem Dlouhá 103, Hradec Králové, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2015, č. j. KUOK 21697/2015, ve věci přestupku, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím Městského úřadu Mohelnice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 16. 12. 2014, č. j. MUMO-OD/33289/14, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit tím, že dne 19. 5. 2014 v 19:55 hod. v obci Mohelnice, ul. Třebovská z prostoru parkoviště na čerpací stanici Lukoil směrem na obec Pardubice, řídil vozidlo tov. zn. BMW X6 Xdrive, reg. zn. X, bez řidičského oprávnění, které pozbyl ze zákona dosažením 12 bodů v bodovém hodnocení. Za uvedený přestupek uložil správní orgán I. stupně žalobci pokutu ve výši 25.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v délce trvání 12 měsíců. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 27. 2. 2015, č. j. KUOK 21697/2015 zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. Namítal, že: 1) se nemohl dopustit předmětného přestupku, neboť proti oznámení Městského úřadu Holešov (dále jen „MěÚ Holešov“) o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvě k odevzdání řidičského průkazu podal dle § 123f zákona o silničním provozu námitky, přičemž byl MěÚ Holešov vyrozuměn o tom, že řízení o námitkách sp. zn. DS-623/2014-ŘP bylo zahájeno a ke dni 19. 5. 2014 nebylo pravomocně skončeno; 2) zaslal správnímu orgánu I. stupně omluvu z nařízených jednání, v níž poukazoval právě na probíhající řízení o námitkách, tudíž předpokládal, že vyznačení blokace jeho řidičského oprávnění je důsledkem toliko administrativního pochybení. Správní orgán I. stupně však překvapivě a nepředvídatelně bez reflektování předchozí omluvy vydal ve věci rozhodnutí, aniž umožnil žalobci realizovat jeho procesní práva seznámit se s podklady, vyjádřit se a navrhovat důkazy, a aniž jej informoval o tom, že již nebude žádné další podklady shromažďovat; 3) jediným důvodem zamítnutí odvolání žalobce je žalovaným zastávaná domněnka, že žalobce měl vědět, že pro něj zákaz řízení motorových vozidel vstupuje bezodkladně v účinnost. Žalobce však tvrdí, že námitky podal včas, neboť výzva k odevzdání řidičského průkazu se dostala do sféry jeho dispozice dne 7. 3. 2014 a on podal námitky dne 14. 3. 2014, tj. 5. pracovní den. Námitkové řízení bylo zahájeno a pravomocně skončeno až dne 23. 1. 2015. Pokud by byly námitky podány opožděně, byl MěÚ Holešov povinen žalobce o této skutečnosti informovat a řízení o námitkách nezahajovat. Jelikož tak neučinil a nesprávně zahájil řízení o námitkách, měl žalobce právo spoléhat se na to, že nastaly účinky, které § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu s tímto typem řízení spojuje; 4) nebyla naplněna materiální stránka přestupku. Kromě toho, že žalobce důvodně předpokládal, že je až do právní moci rozhodnutí o námitkách oprávněn řídit motorová vozidla, je nutné zohlednit i další skutkové okolnosti případu, vylučující odpovědnost žalobce – k přestupkovému jednání mělo dojít v prostorách čerpací stanice poté, co řidička vozidla (žalobce byl původně spolujezdcem) způsobila při couvání nehodu, po níž z důvodu rozrušení již odmítla dál řídit. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, přičemž odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nad jeho rámec připomněl, že žalobce musel k získání řidičského oprávnění prokázat i znalost zákona o silničním provozu, včetně ustanovení týkajících se bodového hodnocení, tudíž na neznalost zákona nemůže poukazovat. Dále uvedl, že žádné významné okolnosti v posuzované věci nevylučují naplnění materiální stránky přestupku (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45). Z obsahu správního spisu soud zjistil, že dne 19. 2. 2014 vydal MěÚ Holešov oznámení (č. j. DS-3337/2013-333) o tom, že žalobce ke dni 14. 2. 2014 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení, a vyzval žalobce k odevzdání řidičského průkazu do 5 pracovních dnů od doručení tohoto oznámení s tím, že jej upozornil, že uplynutím 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení pozbývá řidičské oprávnění. Dále MěÚ v oznámení uvedl, že nesouhlasí-li žalobce s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může proti provedení záznamu podat písemně námitky. Dále MěÚ uvedl, že budou-li námitky shledány oprávněnými, do 10 pracovních dnů úřad provede opravu záznamu o dosaženém počtu bodů a neprodleně jej písemně vyrozumí o provedené opravě, shledá-li však MěÚ námitky jako neodůvodněné, zamítne je a provedený záznam potvrdí. Oznámení bylo žalobci doručováno poštou, zásilku se nepodařilo žalobci předat, proto mu byla připravena k převzetí dne 21. 2. 2014. Jelikož si žalobce zásilku v úložní době nevyzvedl, byla mu dne 4. 3. 2014 vhozena do schránky. Dne 8. 8. 2014 bylo správnímu orgánu I. stupně oznámeno Policií ČR spáchání přestupku žalobcem dne 19. 5. 2014 společně s oznámením o spáchání přestupku řidičkou A. P., která měla dne 19. 5. 2014 v 19:55 hod. v obci Mohelnice, ul. Třebovská v prostoru čerpací stanice Lukoil při couvání vozidlem tov. zn. BMW X6 Xdrive, reg. zn. X narazit do zaparkovaného vozidla tov. zn. Škoda Roomster, způsobit tím na uvedeném vozidle škodu ve výši cca 10.000 Kč, a poté z místa nehody bez dalšího odjet s tím, že z místa nehody odjížděl předmětným vozem jako řidič žalobce, který byl do té doby spolujezdcem. Dne 25. 9. 2014 zahájil správní orgán I. stupně přestupkové řízení proti žalobci a předvolal žalobce k jednání na den 21. 10. 2014. Dne 14. 10. 2014 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno oznámení Mgr. Davida Zdeňka o převzatí zastoupení žalobce, včetně doložení plné moci. Zástupce žalobce současně uvedl, že na základě podaných námitek dle § 123f zákona o silničním provozu je žalobce již od března účastníkem řízení vedeném MěÚ Holešov pod sp. zn. DS-623/2014-ŘP, tudíž má s ohledem na znění § 123f odst. 4 uvedeného zákona za to, že se v mezidobí nemohl dopustit přestupku spočívajícího v řízení vozidla bez řidičského oprávnění, resp. že toto řízení muselo být zahájeno administrativním nedopatřením. Dále uvedl, že z uvedeného důvodu žalobce prozatím omlouvá z jednání nařízeného na den 21. 10. 2014. Dne 17. 10. 2014 opatřil správní orgán I. stupně výpis z evidenční karty řidiče, z níž vyplynulo, že od 12. 3. 2014 je u žalobce zaevidována blokace řidičského oprávnění z důvodu bodového hodnocení. Dne 6. 11. 2014 bylo správnímu orgánu I. stupně k jeho dotazu doručeno sdělení MěÚ Holešov, že výzva k odevzdání řidičského průkazu byla žalobci doručena dne 3. 3. 2014 tzv. fikcí, tudíž žalobce ke dni 11. 3. 2014 pozbyl řidičské oprávnění. Z uvedeného důvodu je provedena v evidenci registru řidičů blokace jeho řidičského oprávnění. Dále MěÚ Holešov sdělil, že žalobcem podané námitky nebyly doručeny do uplynutí 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o dosažení 12 bodů, nicméně ohledně podané námitky probíhá námitkové řízení. Správní orgán následně nařídil nové ústní jednání na den 3. 12. 2014, v němž sdělil žalobci, že dle sdělení MěÚ Holešov nebyly jeho námitky doručeny do uplynutí 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. Dále správní orgán I. stupně poučil žalobce o možnosti projednat přestupek v jeho nepřítomnosti za splnění podmínek § 74 odst. 1 zákona o přestupcích. Předvolání bylo doručeno zástupci žalobce dne 11. 11. 2014. Žalobce ani jeho zástupce se bez omluvy k jednání nedostavili, proto byl přestupek projednán v jejich nepřítomnosti. Dne 16. 12. 2014 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, jímž uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu, a to porušením § 3 odst. 3 písm. a) téhož zákona, tj. řízením vozidla bez příslušného řidičského oprávnění dne 19. 5. 2014. Dne 6. 1. 2015 podal žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, v němž, stejně jako v žalobě, namítal, že pro probíhající námitkové řízení před MěÚ Holešov, sp. zn. DS-623/2014-ŘP, ve věci oznámení o dosažení 12 bodů, se nemohl předmětného přestupku dopustit. Dále uvedl, že s poukazem na uvedené námitkové řízení se rovněž omlouval z prvního nařízeného jednání ve věci. V nerespektování § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu a nařízení opětovného jednání, z něhož je nucen se žalobce ad hoc znovu omlouvat, spatřoval žalobce šikanu ze strany správního orgánu I. stupně. Dále namítal porušení § 36 odst. 3 s. ř., tj. práva být seznámen s podklady rozhodnutí před jeho vydáním. Dne 27. 2. 2015 vydal žalovaný žalobou napadené rozhodnutí, jímž odvolání žalobce jako nedůvodné zamítl. Jako nedůvodnou vyhodnotil námitku poškození procesního práva žalobce seznámit se s podklady rozhodnutí, a to s odkazem na konkrétní rozhodnutí soudů ve správním soudnictví. Dále uvedl, že šikanu obviněného z přestupku nelze spatřovat v postupu správního orgánu, který činí kroky za účelem projednání věci, tj. nařídí další jednání ve věci. Dále žalovaný provedl výklad § 123f zákona o silničním provozu, přičemž uvedl, že v případě dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče dochází k pozbytí řidičského oprávnění ze zákona uplynutím 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o dosažení 12 bodů řidiči dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu. K pozbytí řidičského oprávnění nedojde pouze tehdy, pokud jsou příslušnému správnímu úřadu do 5 pracovních dnů po doručení oznámení o dosažení 12 bodů doručeny námitky proti záznamu bodů ve smyslu § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu. Jsou-li námitky (jejichž podání není samo o sobě omezeno žádnou lhůtou) podány po stanovené lhůtě 5 pracovních dnů, nemohou již účinky § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu nastat. jelikož žalobce nepodal námitky včas, nebylo vyznačení blokace řidičského oprávnění žalobce v evidenční kartě žádným administrativním nedopatřením. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V souladu s § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez nařízení jednání. Krajský soud se předně zabýval uplatněnou námitkou porušení procesních práv žalobce, které žalobce spatřoval v překvapivém vydání rozhodnutí správním orgánem I. stupně, a dále v neumožnění seznámení s podklady rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. Obě námitky (žalobní bod 2) považuje soud za nedůvodné. Sama skutečnost, že správní orgán již přímo při ústním jednání, nebo záhy po jeho uskutečnění vydá rozhodnutí ve věci, nemůže být překvapivou, naopak se jedná o pravidelný běh věcí, což ostatně muselo být žalobci, který byl zastoupen ve správním řízení advokátem, známo. Nadto ze shora shrnutého obsahu správního spisu vyplývá, že správní orgán I. stupně v předvolání k novému ústnímu jednání na den 3. 12. 2014 sdělil žalobci, že dle sdělení MěÚ Holešov nebyly jeho námitky doručeny do uplynutí 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. Tímto sdělením dal správní orgán žalobci zřetelně najevo, že jím uplatněnou námitku v podání, jímž se omlouval z prvního ústního jednání, nepovažuje za důvodnou a že se bude věcí dále zabývat, a to právě u nařizovaného ústního jednání. Žalobce tedy nemohl i nadále předpokládat, jak tvrdí v žalobě, že k blokaci jeho řidičského oprávnění došlo jen v důsledku administrativního pochybení a že stejně na věc bude nahlížet i správní orgán I. stupně, tudíž je bezpředmětné se nařízeného jednání účastnit.. Vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně 13 dnů po konání ústního jednání, ani jeho obsah tak pro žalobce nemohly být překvapivými skutečnostmi. Interpretaci § 36 odst. 3 s. ř. provedl žalovaný zcela správně a vyčerpávajícím způsobem přiléhavě odkázal na jednotlivá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, v nichž se tento právem obviněného z přestupku seznámit se s podklady rozhodnutí před jeho vydáním zabýval, přičemž přesvědčivě zdůvodnil také to, proč judikaturní příklady, uváděné žalobcem v odvolání, na posuzovaný případ nedopadají. Krajský soud se judikaturními závěry zcela ztotožňuje a nemá důvod se od nich v posuzované věci nijak odchylovat. Lze proto uzavřít, že obviněný z přestupku musí být srozuměn s tím, že u jednání, k němuž je předvoláván, bude věc nejen projednána, ale i rozhodnuta, tudíž v případě, že se nedostaví k ústnímu jednání, připravuje se sám o možnost se s podklady rozhodnutí seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. února 2006, č. j. 1 As 19/2005-71). Vydání rozhodnutí až po ústním jednání s určitou časovou prodlevou sice představuje vadu řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2007, č. j. 4 As 4/2007-46), je však nutno dodat, že tato vada zpravidla nemívá vliv na zákonnost rozhodnutí (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2010, č. j. 5 As 1/2010-76, a ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013-19). Tak je tomu i v nyní projednávaném případě, kdy sice správní orgán I. stupně rozhodl s odstupem 13 dnů od ústního jednání, avšak ze spisu vyplývá, že zjišťování skutkového stavu bylo uzavřeno při ústním jednání a po jeho skončení již správní orgán I. stupně nezískal jakékoli další podklady a nečinil žádné úkony, k nimž by se žalobce mohl vyjadřovat. Je zřejmé, že doba 13 dnů od konání ústního jednání do dne vydání rozhodnutí byla dobou potřebnou pro písemné vyhotovení a vypravení rozhodnutí. Nařízení samostatného termínu pro seznámení se s podklady rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. je nutné pouze tehdy, pokud po provedeném ústním jednání byly nějaké další podklady rozhodnutí shromažďovány (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2014, č. j. 4 As 128/2014-26). Lze tedy uzavřít, že v posuzované věci se žalobce k ústnímu jednání dne 3. 12. 2014 nedostavil, přičemž byl poučen o možnosti projednat věc v jeho nepotomnosti, čímž se sám zbavil možnosti se s podklady rozhodnutí seznámit, vyjádřit se ke všem skutečnostem a navrhovat důkazy. Po provedeném jednání již žádné další podklady rozhodnutí opatřovány nebyly. Žalobce tudíž nebyl na svých procesních právech ze strany správního orgánu I. stupně nijak krácen. Dále žalobce vytýkal žalovanému, že vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu, neboť námitky proti záznamu bodů podal včas dne 14. 3. 2014 za situace, kdy se oznámení o dosažení 12 bodů dostalo do jeho dispozice dne 7. 3. 2014 (viz žalobní bod 3). Krajský soud uvádí, že tuto námitku žalobce nevznesl v průběhu správního řízení, a to ani v rámci podaného odvolání, tudíž s jí žalovaný nemohl zabývat. Správní orgán I. stupně vycházel z obsahu doručenky (č. l. 14 správního spisu), ze výpisu z evidenční karty řidiče (č. l. 40 správního spisu), a dále ze sdělení MěÚ Holešov ze dne 4. 11. 2014, z nichž dovodil, že oznámení o dosažení 12 bodů bylo doručeno žalobci fikcí dne 3. 3. 2014, přičemž tento do 5 pracovních dnů, tj. do 10. 3. 2014, nepodal proti záznamu bodů námitky. Krajský soud učinil vlastní skutkové zjištění z obsahu správního spisu, že oznámení MěÚ Holešov ze dne 19. 2. 2014 bylo žalobci doručováno poštou, zásilku se nepodařilo žalobci předat, proto mu byla připravena k převzetí dne 21. 2. 2014, avšak žalobci si zásilku nevyzvedl. Po nezastižení adresáta v době doručování tedy byla písemnost v souladu s § 23 odst. 1 s. ř. dne 21. 2. 2014 uložena v provozovně provozovatele poštovních služeb dle § 23 odst. 3 písm. b) s. ř. a žalobce byl vyzván k jejímu vyzvednutí. Žalobce si ve stanovené úložní době 10 dnů písemnost nevyzvedl, proto se dle § 24 odst. 1 s. ř. považuje za doručenou posledním dnem této lhůty, tj. 3. 3. 2014. Skutkový závěr správního orgánu I. stupně, který převzal za základ svého rozhodnutí i žalovaný, že k doručení předmětné písemnosti došlo dne 3. 3. 2014, je tudíž správný. Následné vhození písemnosti do domovní schránky adresáta již nemá na okamžik doručení žádný vliv, natož pak skutečnost, kdy se adresát dle svého tvrzení s písemností fakticky seznámil. Je-li dále nespornou skutečností, že žalobce podal námitky proti záznamu bodů dne 14. 3. 2014, nepodal je ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o dosažení 12 bodů, neboť den doručení oznámení bylo pondělí 3. 3. 2014 a pátý pracovní den bylo tak pondělí 10. 3. 2014. Námitky proti záznamu bodů byly tudíž podány žalobcem až po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení MěÚ Holešov ze dne 19. 2. 2014. Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, ve znění účinném do 19. 2. 2016, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. (2) Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. (3) Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. (4) Podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci. S výkladem § 123c a § 123f zákona o silničním provozu, který provedl žalovaný na str. 4 napadeného rozhodnutí, se krajský soud ztotožňuje. Tato interpretace ostatně odpovídá též závěru, k němuž dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 11. 2015, č. j. 6 As 294/2014-40, publikovaném pod č. 3340/2016 Sb. NSS. Byť se nejednalo o stěžejní právní otázku, kterou se Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku zabýval, uvedl, že: „Včasné podání námitek proti kterémukoliv z těchto záznamů má za následek přerušení běhu lhůt stanovených v § 123c odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích.“ Lze přitakat žalovanému, že samotné podání námitek proti záznamu bodů není v § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu omezeno žádnou lhůtou. Námitky tedy v zásadě nelze odmítnout jako opožděné. Stejně tak lze přitakat závěru žalovaného, že pozbytí řidičského oprávnění je dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu zákonným důsledkem uplynutí lhůty 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení. Jedná se tedy o důsledek, k němuž dochází přímo ze zákona a jedinými právními skutečnostmi, které je třeba při hodnocení nastoupení uvedeného účinku hodnotit, jsou doručení oznámení o dosažení 12 bodů řidiči, a dále běh lhůty 5 pracovních dnů od tohoto doručení. Zdůrazňuje-li tedy Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku při výkladu § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu, že účinek přerušení běhu lhůt stanovených v § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu nastane pouze v případě včasného podání námitek proti záznamu bodů, lze dospět k jedinému možnému závěru, a sice, že pouze podáním námitek do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení o dosažení 15 bodů lze přerušit běh této lhůty, tj. lhůty k odevzdání řidičského průkazu, čímž současně dojde k tomu, že řidič nepozbude řidičské oprávnění, neboť k (marnému) uplynutí lhůty 5 pracovních dnů nedojde. Logickým argumentem a contrario je tudíž nutné dospět k závěru, že podání námitek proti záznamu bodů po uplynutí lhůty 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o dosažení 12 bodů sice nezbavuje správní orgán se těmito námitkami věcně zabývat a na jejich základě buď dle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu provést opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů, nebo dle § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu námitky zamítnout a potvrdit záznam bodů, avšak nemůže již dojít k přerušení běhu lhůty uvedené v § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu. Zákonný důsledek v podobě pozbytí řidičského oprávnění nelze již podáním námitek po uplynutí lhůty 5 pracovních dnů od doručení oznámení o dosažení 12 bodů nelze zvrátit. Přerušit lze z podstaty věci toliko lhůtu, která běží, nikoli tu, která již uplynula. Jestliže tedy žalobce podal proti záznamu bodů námitky až dne 14. 3. 2014, tj. opožděně, nenastalo v jeho případě přerušení lhůty dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, a žalobce pozbyl dne 11. 3. 2014 řidičské oprávnění. Blokace jeho řidičského oprávnění byla tudíž vyznačena v evidenční kartě řidiče zcela oprávněně a nebyla žádným administrativním pochybením, jak mylně žalobce dovozuje. Správní orgán, který vede řízení o námitkách (zde MěÚ Holešov), není povinen sdělovat řidiči, který námitky podal, zda v důsledku jejich podání došlo k účinkům předvídaným v § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu. Bylo proto na žalobci samotném, aby se o stav námitkového řízení a stav údajů evidovaných v jeho evidenční kartě řidiče, tj. stav blokace řidičského oprávnění zajímal a informoval se o tom, zda k „včasnému“ podání námitek vskutku došlo. Obzvláště pak za situace, kdy si byl vědom toho, že si zásilku, obsahující výzvu k odevzdání řidičského oprávnění fakticky nepřevzal, nýbrž si ji toliko vyzvedl z domovní schránky a nemůže si tak být jist skutečným datem, k němuž nastaly účinky doručení uvedené písemnosti. Žalobce se proto mýlí (žalobní bod 3), že byl oprávněn spoléhat na to, že pouhým podáním námitek nastaly účinky § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu. Shrnuto: Správní orgány obou stupňů správně dovodily, že žalobce se mohl dne 19. 5. 2014 dopustit přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu, neboť řídil motorové vozidlo v době, kdy nedisponoval příslušným řidičským oprávněním, které mu bylo na základě uplynutí lhůty 5 pracovních dnů po doručení oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče od 12. 3. 2014 zablokováno. Podání námitek proti záznamu bodů dne 14. 3. 2014 a běh řízení o těchto námitkách nemělo na odpovědnost žalobce za uvedené protiprávní jednání žádný vliv. Žalovaný tedy posoudil věc po právní stránce v souladu se zákonem. Závěrem krajský soud uvádí, že i poslední žalobní bod je nedůvodný. Žalobce v průběhu řízení o přestupku nenamítal, že by zde existovaly skutečnosti, které by mohly být posouzeny jako okolnosti vylučující protiprávnost daného jednání. Jelikož existence takových okolností nevyplývala ani z obsahu spisu, žalovaný nebyl povinen se uvedenou eventualitou zabývat. Tvrzený subjektivní omyl o výkladu § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu ani tvrzení, že měl žalobce řídit vozidlo proto, že původní řidička vozidla byla rozrušena ze způsobení předchozí dopravní nehody, soud nepovažuje za okolnosti vylučující naplnění materiální stránky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu. Žalobce netvrdí, že by bezprostřední pokračování v jízdě bylo nutností a že by nebylo možné vyčkat, až rozrušení spolujezdkyně pomine. Setrváním v místě nehody a vstupem v komunikaci s poškozeným by ostatně i sama spolujezdkyně zabránila vlastnímu stíhání pro přestupek. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení