60 C 119/2023-61

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] zastoupena [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] o určení vlastnictví nemovité věci a o vzájemném návrhu takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 4 625 m2 a pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 345 m2, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], je Česká republika, se zamítá.

II. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 4 625 m2 a pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 345 m2, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], je žalovaná.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 29 684 Kč.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce (původně označený: Česká republika, ve věci hospodaření s majetkem státu zastoupena Státním statkem hl. m. [obec]„ v likvidaci“) se domáhal určení, že Česká republika je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec] (dále jen„ pozemky“). Žalobu odůvodnil tím, že v současné době je na příslušném listu vlastnictví uveden duplicitní zápis vlastnického práva k pozemkům, a to jednak ve prospěch České republiky, resp. Státního statku hl. m. [obec], jenž je oprávněn s pozemky hospodařit, a dále ve prospěch žalované. Žalobce se snažil předmětnou věc vyřešit smírně, avšak bezúspěšně. Dle sdělení Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ze dne [datum], vznikly výše uvedené pozemky oddělením z pozemku parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] vznikl při technicko-hospodářském mapování z parcely JEP [číslo]. Žalobce odvozuje své vlastnické právo již z listu vlastnictví [číslo] ve kterém je zápis u pozemku parc. [číslo] datován až k roku 1987 a ve kterém je uveden jako vlastník této parcely právní předchůdce žalobce - Čs. stát - Drůbežářský průmysl st. podnik. Žalobce dále poukazuje na list vlastnictví [číslo] ve kterém je zápis u pozemku parc. [číslo] datován též k roku 1987 a ve kterém je uveden jako vlastník této parcely - Čs. stát - Státní statek hl. m. [obec]. Žalobce dále přikládá hospodářskou smlouvu o převodu správy národního majetku HS-88/ 1986 ze dne [datum], ze které vyplývá, že na žalobce přešlo právo s parcelou [číslo] hospodařit. Žalobce své vlastnické právo dále dovozuje z výkazu změn na základě řízení u KN Z [číslo] platných k [datum], ze kterého plyne, že vlastníkem parcely [číslo] je žalobce a dále z výkazu změn na základě řízení u KN Z [číslo], ze kterého plyne, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] je též žalobce. Z výše uvedeného plyne, že pozemky parc. [číslo] [číslo] vznikly oddělením z parcely [číslo] již v roce 1987 byl u pozemku parc. [číslo] uveden jako vlastník žalobce. Jeho vlastnické právo je dále podepřeno dalším listem vlastnictví z roku 1987, hospodářskou smlouvou a výše uvedenými výkazy změn. Jelikož se žalobce domnívá, že vlastnické právo náleží České republice, zaslal dne [datum] žalované za účelem odstranění duplicitního vlastnictví souhlasné prohlášení k podpisu, spolu s předžalobní výzvou, aby zaslala nabývací tituly k předmětným pozemkům, aby žalobce mohl relevantně posoudit, zda žalované svědčí silnější vlastnické právo, avšak ničeho žalobci poskytnuto nebylo. S ohledem na zápis duplicitního vlastnictví má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a zároveň vznesla vzájemný návrh na určení, že vlastníkem pozemků je žalovaná. Žalovaná uvedla, že ze sdělení katastrálního úřadu k duplicitnímu vlastnictví pozemků ze dne [datum] vyplývá, že pozemek parc. [číslo] vznikl z dílu parcely PK [číslo], která byla zapsána v knihovní vložce 18 na [příjmení] [jméno] a [celé jméno žalované] [anonymizováno] . Pozemek parc. [číslo] je dle tohoto sdělení totožný s parcelou PK [číslo], která byla zapsána v knihovní vložce 228 na [příjmení] [jméno] a [celé jméno žalované] [anonymizováno] . Z knihovní vložky [číslo] vyplývá, že vlastníkem parcely PK [číslo] byla ke dni [datum] [jméno] [celé jméno žalované] (rozená [příjmení]) a [jméno] [příjmení], který v r. 1936 zdědil podíl o velikosti k parcele PK [číslo] po [jméno] [příjmení]. Vlastnické právo k parcele PK [číslo] lze z knihovní vložky vysledovat v rodině [příjmení] minimálně od r. [číslo], kdy je v knihovní vložce [číslo] proveden první zápis. Z knihovní vložky [číslo] vyplývá, že vlastníkem parcely PK [číslo] byla ke dni [datum] [jméno] [celé jméno žalované] (rozená [příjmení]) a [jméno] [příjmení], který v r. 1936 zdědil podíl o velikosti k parcele PK [číslo] po [jméno] [příjmení]. Dne [datum] potvrdilo státní notářství usnesením č. j. D 69/60-21, že dědictví po [jméno] [celé jméno žalované], rozené [příjmení], zemřelé dne [datum], nabyl jejich syn [jméno] [příjmení], a to na základě dohody o rozdělení dědictví. [jméno] [příjmení] mimo dalšího nabyl rovněž i id. k parcelám PK [číslo] a [číslo] a stal se tak jediným výlučným vlastníkem těchto pozemků. Vlastnické právo k parcelám PK [číslo] a PK [číslo] bylo kupní smlouvou ze dne [datum] (dále jen„ kupní smlouva“) převedeno z [jméno] [příjmení] na manžele [jméno] [příjmení] (syn) a žalovanou (snacha). Spolu s vlastnickým právem k předmětným nemovitostem bylo rovněž převedeno vlastnické právo k pozemkům dalším a rovněž k domu [adresa]. [jméno] místního národního výboru [obec a číslo] dne 13. 4. 1977, č. j. 587/F-1977, bylo rozhodnuto o udělení souhlasu k tomuto převodu vlastnického práva a kupní smlouva byla registrována státním notářstvím dne [datum]. V mezidobí došlo k dalšímu přečíslování předmětných parcel, nicméně v čl. I. kupní smlouvy jsou parcely PK [číslo] a PK [číslo] jasně identifikovány. Státní notářství přípisem ze dne 20. 7. 1977, č. j. 9R I 205/76, ke kupní smlouvě uvedlo, že parcely PK [číslo] a PK [číslo] jsou t. č. vedeny jako část EN [číslo] role. Celá parcela EN [číslo] role je pak předmětem kupní smlouvy. Po úmrtí p. [jméno] [příjmení] (nar. 1951) dne [datum] se stala výlučným vlastníkem předmětných pozemků žalovaná, a to na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 6. 2022, č. j. 13 D 128/2022-65. Vlastnické právo k předmětným pozemkům tak náleželo rodině [příjmení] již minimálně od 19. století, když kromě těchto pozemků vlastní rodina [příjmení] i přilehlou usedlost, kde žalovaná bydlí dodnes. Žalovaná, její manžel [jméno] [příjmení] (nar. 1951), ani tchán [jméno] [příjmení] (nar. 1907) nebo tchýně [jméno] [celé jméno žalované] nikdy nepřevedli vlastnické právo na jinou osobu a nikdy nepodepsali ani žádnou smlouvu o hospodaření. Žalovaná spolu se svým manželem a později sama, vykonávala, resp. vykonává, vlastnické právo k předmětným pozemkům, stejně tak jako její právní předchůdci [jméno] [příjmení] (nar. 1907) a [jméno] [celé jméno žalované], rozená [příjmení]. Žalovaná si není vědoma, že by jakákoli jiná osoba na předmětných pozemcích hospodařila. Ze žaloby nevyplývá žádný právní titul, na základě kterého by mohl žalobce odvozovat vlastnické právo pro Českou republiku. [ulice] smlouva o převodu správy národního majetku HS-88/ 1986 ze dne [datum] neprokazuje právní titul pro nabytí vlastnického práva a neprokazuje ani právní titul, na základě kterého mělo vzniknout právo hospodaření. Z této hospodářské smlouvy lze pouze vyčíst, že tvrzené a neprokázané právo hospodaření s předmětnými pozemky mělo být převedeno z jedné organizace na jinou. Na listu vlastnictví není uveden právní titul, od kterého je vlastnické právo odvozováno, na listu vlastnictví je řada oprav a přepisů tak, že není z něj patrný ani zápis předmětných pozemků. Z procesní opatrnosti žalovaná uvedla, že předmětné pozemky případně nabyla i na základě vydržení, a to odkazem na kupní smlouvu ze dne [datum] a nepřetržitý výkon vlastnického práva od r. 1976, kdy žalovaná spolu se svým manželem byla po celou dobu zapsána jako vlastník předmětných pozemků v katastru nemovitostí a duplicitu žalovaná zjistila až v rámci tohoto soudního sporu, duplicita navíc byla do katastru nemovitostí poznamenána až v r. 2005. Žalovaná, resp. její manžel, vykonávali vlastnické právo k předmětným pozemkům v dobré víře, že jim vlastnické právo svědčí. Pokud by žalovaná se svým manželem nenabyla vlastnické právo k pozemkům na základě kupní smlouvy, nabyli by vlastnické právo k předmětným pozemkům ke dni [datum] na základě vydržení. Žalovaná rovněž namítala nabytí vlastnického práva k pozemkům na základě mimořádného vydržení. Pro mimořádné vydržení není ani nezbytné disponovat titulem, ale postačuje absence nepoctivého úmyslu vydržitele. Na základě mimořádného vydržení by tak žalovaná a její manžel nabyli vlastnické právo k [datum].

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že z výpisu z KN vlož. [číslo] vyplývá, že právní předchůdce žalobce (Československý stát) pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], ze kterého vznikly předmětné pozemky, základě rozhodnutí ÚNV Hlav. Město Praha ze dne [datum] zn: [číslo] [datum] a seznamu založ. pod čd. [číslo] z [datum], dohody o převodu nemovitého majetku z [datum] a [datum] nabyl do svého vlastnictví.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že nerozporuje žalovanou označené důkazy. K námitce vydržení uplatněné žalovanou uvedl, že žalobce nerozporuje ani skutečnosti k tomuto žalovanou uvedené s tím, že žalobce též měl v dobré víře za to, že pozemky patří jemu. Z tohoto důvodu je argumentace žalobce totožná s argumentací žalované, když též tvrdí, že pozemky vydržel. Žalobce byl po celou dobu zapsán jako vlastník předmětných pozemků v katastru nemovitostí, kdy duplicitu zjistil až v rámci provádění likvidace. Žalobce byl přesvědčen o svém vlastnickém právu i s ohledem na skutečnost, že na listu vlastnictví [číslo] ve kterém je zápis u parcely [číslo] datován až k roku 1987 a ve kterém je uveden jako vlastník parcely [číslo] Čs. stát - Státní statek hl. m. [obec]. Žalobce pozemek nabyl na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o.z., kdy nejednal v nepoctivém úmyslu, ale naopak byl v dobré víře, že mu vlastnické právo svědčí. Na základě mimořádného vydržení by žalobce nabyl vlastnické právo též k [datum], neboť z listinných důkazů vyplývá, že žalobce byl veden jako vlastník pozemků minimálně již od roku 1987.

5. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že duplicitní vlastnictví k předmětným pozemkům bylo zapsáno v r. 2005, předmětné pozemky byly užívány právním předchůdcem Státního statku Xaverovem.

6. Při jednání dne [datum] žalovaná namítla, že žalobce předmětné pozemky nemohl vydržet, neboť je neměl a nemá ve své držbě, kdy rodina žalované pozemky užívá odnepaměti.

7. V podání ze dne [datum] žalobce upřesnil, v návaznosti na výzvu soudu učiněnou při jednání dne [datum], označení žalobce tak, že žalobcem je Státní statek hl. m. [obec]„ v likvidaci“, [IČO], kdy odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1050/2020, sp. zn. 28 Cdo 67/2020 a sp. zn. 28 Cdo 1895/2004. Žalobce je aktivně legitimován sám, kdy je oprávněn s majetkem státu hospodařit, neboť Státní statek hl. m. [obec]„ v likvidaci“ byl ke dni účinnosti zák. č. 219/2000 Sb., již zrušen, ust. § 57 zák. č. 219/2000 Sb. na něj tedy nedopadá a Česká republika aktivně legitimována není.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkových zjištěním:

9. ÚNV hl. m. [obec] rozhodnutím ze dne [datum], zn. [číslo] [datum], určil, že z operativní správy ÚNV budou vyčleněny zemědělsky užívané pozemky a převedeny do operativní správy Zemědělského komunálního podniku, [obec] I. V rámci k. ú. [část obce] se jednalo o pozemky parc. [číslo] (citované rozhodnutí). Na základě Dohody o převodu nemovitého majetku mezi národními podniky ze dne [datum] Zemědělský podnik hl. m. [obec], v likvidaci, převedl operativní správu pozemků parc. [číslo] k. ú. [část obce], na Státní statek, národní podnik (Dohoda o převodu nemovitého majetku ze dne [datum]).

10. Na listu vlastnictví [číslo] pro obec Běchovice, byl evidován mj. pozemek parc. [číslo]. Posléze byl pozemek přeškrtnut (pol. výkazu změn [číslo]). Vlastníci zde uvedených pozemků byli evidováni postupně tito: Čs. stát - Drůbežnictví [obec], Čs. stát - Drůbežářský průmysl, koncern [obec] a Čs. stát - Drůbežářský průmysl státní podnik (list vlastnictví [číslo]).

11. Na listu vlastnictví [číslo] pro obec Běchovice, byl evidován mj. pozemek parc. [číslo]. Posléze byl pozemek přeškrtnut (pol. výkazu změn [číslo]). Jako vlastník zde uvedených pozemků byl uveden Čs. stát - Státní statek hl. m. [obec] (list vlastnictví [číslo]).

12. Dne [datum] uzavřena mezi Drůbežářským průmyslem k.p. [obec] jako předávajícím a Státním statkem hl. m. [obec] jako přejímajícím [ulice] smlouva č. HS [číslo] o převodu správy národního majetku dle § 347 hospodářského zákoníku), kdy předmětem smlouvy byl převod správy k pozemkům ve smlouvě uvedených, mj. k pozemku parc. [číslo] louka, o výměře 2, [číslo] ha ([ulice] smlouva č. HS [číslo] včetně přílohy).

13. V knihovní vložce [číslo] pro k.ú. [část obce], jsou mj. uvedeny pozemky parc. [číslo] louka, kdy v části B. je nabývacím titulem pro vklad vlastnického práva pro Československý stát - Státní plemenářský statek, n. p. [obec] uvedeno rozhodnutí ÚNV hl. m. [obec] ze dne [datum] zn. [číslo] [datum] a dohoda o převodu nemovitého majetku ze dne [datum]; dále je uveden odkaz na administrativní dohodu ze dne [datum] (citovaná knihovní vložka).

14. Ve výkazu změn, řízení sp. zn. Z [číslo], je uvedeno, že žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na základě [příjmení] smlouvy č. HS [číslo] (výkaz změn pro řízení sp. zn. Z [číslo] 2005 [číslo]). Ve výkazu změn, řízení sp. zn. Z [číslo], je uvedeno, že [jméno] a [jméno] [příjmení] nabyli vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] na základě smlouvy o převodu nemovitosti RI 205/ 1976 (pol. VZ [číslo]). Dále je zde uvedeno, že vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] nabyl žalobce na základě [příjmení] smlouvy č. HS [číslo] (pol. Z [číslo] 2005 [číslo]). 15. [jméno] [příjmení] (nar. 1907) byl na základě odevzdací listiny ze dne 13. 1. 1936, č. j. D 399/35 a usnesení Státního notářství ze dne 23. 11. 1960, č. j. D 69/60-21, vlastníkem nemovitostí označených v evidenci nemovitostí pro obec a k. ú. [část obce], jako parcela [číslo] zastavěná plocha o výměře 926 m2 s rodinným domkem [adresa], a jako parcela [číslo] role o výměře 9 020 m2, jako parcela [číslo] role o výměře 316 m2 a jako parcela [číslo] role o výměře 8 921 m2 Tyto nemovitosti byly do té doby zapsány v knihovních vložkách [číslo] pozemkové knihy pro k. ú [část obce] a byly označeny takto: stavební parcela s domkem [adresa], parcelní [číslo] role, parcelní [číslo] role a [číslo] role. Vlastnické právo ke shora uvedeným nemovitostem převedl [jméno] [příjmení] (nar. 1907) na základě kupní smlouvy ze dne [datum] na [jméno] [příjmení] (nar. 1951) a na žalovanou do jejich bezpodílového spoluvlastnictví (kupní smlouva ze dne [datum], zn. [číslo]). [jméno] místního národního výboru [obec a číslo] - [část obce] rozhodnutím ze dne 13. 4. 1977, č. j. 587/F-1977, udělila souhlas k převodu nemovitostí dle kupní smlouvy, tj. mj. k převodu parcely [číslo] role o výměře 9 020 m2 a parcely [číslo] - role o výměře 316 m2, dosud zapsaných ve vložkách 18 a 228 pozemkové knihy pro k.ú. [část obce] (rozhodnutí Rady místního národního výboru [obec a číslo] [část obce] dne 13. 4. 1977, č. j. 587/F-1977). Kupní smlouva byla registrována Státním notářstvím dne 17. 5. 1977 pod č. j. 9R I 205/76 (sdělení JUDr. [příjmení] ze dne [datum] o obdržení Státním notářstvím registrované kupní smlouvy).

16. Dopisem ze dne [datum] Státní notářství pro [část Prahy] Středisku geodezie hl. m. [obec] v souvislosti s registrací kupní smlouvy ze dne [datum], že při řízení o registraci byly předloženy výpisy z pozemkové knihy, vložka [číslo] k nim vyhotovené identifikace. Pozemky zapsané v pozemkové knize st. p. 13 - dle EN st. p. 13 (926 m2); role [číslo] (9 020 m2) - dle EN částí [číslo] role; role [číslo] (316 m2) - dle EN částí [číslo] role; role [číslo] (8 821 m2) - dle EN částí [číslo] role (dopis Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum] - založeno ve spise Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 13 D 128/2022 na č. l. 24).

17. V knihovní vložce [číslo] pro k. ú. [část obce], je uveden jako první zápis nabytí vlastnického práva k pozemku PK [číslo] [jméno] a [jméno] [příjmení], kdy každý z nich byl vlastníkem 1/2 pozemku, a to v roce [číslo]. Následně vlastnické právo k pozemku bylo zachováno v rámci rodiny [příjmení]. [příjmení] pozemku PK [číslo] byla ode dne [datum] [jméno] [celé jméno žalované] (rozená [příjmení]) a [jméno] [příjmení] (nar. 1907), který v roce 1936 zdědil podíl o velikosti 1/2 k pozemku PK [číslo] po [jméno] [příjmení] na základě odevzdací listiny ze dne 13. 1. 1936, č. j. D 399/35 (knihovní vložka [číslo]). [jméno] [příjmení] (nar. 1907) nabyl na základě dědické dohody vlastnický podíl ve výši 1/2 po zemřelé [jméno] [celé jméno žalované] (rozené [příjmení]) k pozemku PK [číslo], čímž se stal výlučným vlastníkem tohoto pozemku (usnesení Státního notářství ze dne 23. 11. 1960, č. j. D 69/60-21).

18. V knihovní vložce [číslo] k. ú. [část obce], je uveden jako první zápis nabytí vlastnického práva k pozemku PK [číslo] [jméno] a [jméno] [příjmení] (trhovou smlouvou ze dne [datum]), kdy každý z nich se stal vlastníkem 1/2 pozemku. Následně v r. 1936 nabyl na základě odevzdací listiny ze dne 13. 1. 1936, č. j. D 399/35, podíl po [jméno] [příjmení] p. [jméno] [příjmení], a vlastníky pozemku PK [číslo] byli ode dne [datum] [jméno] [celé jméno žalované] (rozená [příjmení]) a [jméno] [příjmení] (nar. 1907). [jméno] [příjmení] (nar. 1907) nabyl na základě dědické dohody vlastnický podíl ve výši 1/2 po zemřelé [jméno] [celé jméno žalované] (rozené [příjmení]) k pozemku PK [číslo], čímž se stal výlučným vlastníkem tohoto pozemku (usnesení Státního notářství ze dne 23. 11. 1960, č.j. D 69/60-21).

19. Ke dni [datum] bylo u pozemků parc. [číslo] pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ Pozemkový katastr - zapsáno vlastnictví žalované a p. [jméno] [příjmení] (nar. 1951) - pozemky ve společném jmění manželů, kdy nabývacím titulem byla uvedena Smlouva o převodu nemovitostí 9R I 205/76 (list vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce] ze dne [datum]).

20. Katastrální úřad pro hl. m. Prahu dopisem ze dne [datum] Státnímu statku hl. m. [obec] v likvidaci oznámil opravu chyby v údajích katastru nemovitostí, a to že z [list vlastnictví] (Pozemkový fond ČR) vrátil na obnovený [list vlastnictví] (Státní statek hl. m. [obec] v likvidaci) parcelu KN [číslo], k. ú. [část obce] (oznámení ze dne [datum]).

21. Dle kopie katastrální mapy ze dne [datum] část pozemku PK [číslo] odpovídá pozemku parc. [číslo] část pozemku PK [číslo] odpovídá pozemku parc. [číslo] (kopie katastrální mapy ze dne [datum] - založeno ve spise Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 13 D 128/2022 na č. l. 34 p.v.).

22. Dne [datum] byl vyhotoven pro účely dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] [jméno] tržní ceny pozemků parc. [číslo] jejichž cena byla stanovena ve výši 720 000 Kč. Jako vlastnící pozemků byli v odhadu určeni [jméno] [příjmení] a žalovaná a Česká republika (Odhad tržní ceny nemovitosti ze dne [datum] - založeno ve spise Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 13 D 128/2022 na č. l. 51).

23. Katastrální úřad pro hl. m. Prahu ve sdělení ze dne [datum] k duplicitnímu vlastnictví předmětných pozemků uvedl, že parcela KN xanon [číslo], k. ú. [část obce], vznikla z dílu parcely PK [číslo], která byla zapsána v knihovní vložce 18 na [jméno] [příjmení] (1/2) a [jméno] [celé jméno žalované] (1/2) a parcela KN xanon [číslo], k. ú. [část obce], vznikla z dílu parcely PK [číslo], která byla zapsána v knihovní vložce 228 na [jméno] [příjmení] (1/2) a [jméno] [celé jméno žalované] (1/2). Tento stav byl zapsán pod položkou změn PolVZ [číslo]. Dle druhé linie duplicitního vlastnictví při technicko-hospodářském mapování (platnost vyhlášena [datum]), při kterém byly zaměřovány hranice v terénu (tzv. uživatelské, nikoliv vlastnické hranice,) byly k parcele PK 382 (přečíslována na EN [číslo]) přisloučeny díly parcel PK [číslo] a [číslo] bez vlastnického vypořádání. Parcela PK 382 (již rozdělena za Jednotné evidence půdy -předmětný prostor označen jako parcela JEP [číslo]) byla přepsána pod PolVZ [číslo] z knihovní vložky 333 (Čs. stát. - Státní plemenářský statek [obec]) na [list vlastnictví] pro Čs. stát - Drůbežnictví [obec]. Pod PolVZ [číslo] byla zapsána změna na Čs. stát - Drůbežářský průmysl. Po technicko-hospodářském mapování byla parcela JEP [číslo] přečíslována na parcelu EN [číslo] (mj. i s díly parcel PK [číslo] a [číslo]) (sdělení Katastrálního úřadu k duplicitnímu vlastnictví ze dne [datum]).

24. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k uznání vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům a o zaslání podepsaného souhlasného prohlášení, případně byla žalovaná vyzvána, aby předložila nabývací titul, ze kterého vyplývá její silnější vlastnické právo. Současně byla žalovaná informována, že pokud shora uvedené nesplní, bude se žalobce domáhat určení vlastnického práva k pozemkům soudní cestou (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně souhlasného prohlášení, podací lístek, informace o sledování zásilky).

25. Ke dni [datum] a ke dni [datum] bylo u předmětných pozemků zapsáno duplicitní vlastnictví, kdy jako vlastník pozemků byla zapsána Česká republika (s právem hospodaření pro žalobce) a jako vlastník pozemků byla současně zapsána žalovaná. Nabývacím titulem u žalobce, resp. České republiky, je uvedena [ulice] smlouva o převodu práva hospodaření HS-88/ 1986 ze dne [datum] /do KN zapsáno pol. VZ 40/ 1987 a nabývacím titulem u žalované je uvedeno usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 9. 6. 2022, č. j. 13 D 128/2022-65 (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro obec Praha, k. ú. [část obce] ze dne [datum] a ze dne [datum]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 6. 2022, č. j. 13 D 128/2022-65, ve věci pozůstalosti po p. [jméno] [příjmení], [datum narození], bylo rozhodnuto mj. tak, že žalovaná nabyla do vlastnictví předmětné pozemky zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce] (citované usnesení).

26. Magistrát hl. m. Prahy za základě žádosti právního zástupce žalobce dne [datum] sdělil, že pozemek parc. č. PK 382 přešel na stát na základě administrativní dohody z [datum], do knihovní vložky [číslo] byl převeden až v r. 1959 z knihovní vložky [číslo]. Pozemek parc. č. PK 382 nepřešel na Čs. stát - St. plemen. statek [obec], n. p. na základě rozhodnutí ÚNV hl. m. [obec] ze dne [datum] (sdělení hl. m. [obec] ze dne [datum]).

27. Žalobce byl zapsán do obchodního rejstříku dne [datum], ode dne [datum] byl zapsán jako Státní statek hl. m. [obec] v “ likvidaci“; státní podnik byl založen zakládací listinou Národního výboru xanon [číslo] ze dne [datum] (úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl ALXI, vložka 46, ze dne [datum]).

28. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k následujícím závěrům.

29. Soud se zabýval nejprve otázkou, zda je na straně žalobce a na straně žalované dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř.

30. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

31. Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení podle § 80 o.s.ř. je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na požadovaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než by toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Určovací žaloba má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 635/2003, 22 Cdo 1850/2009, 21 Cdo 2494/2010, 28 Cdo 316/2019). Existující duplicitní zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí k pozemkům navozuje stav odporující principu právní jistoty a je tak dle názoru soudu dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Fakt existence zápisu vlastnického práva pro dva vlastníky (pro každého v rozsahu celku) v katastru nemovitostí lze považovat za určující pro posouzení naléhavosti právního zájmu, a to s ohledem na princip právní jistoty v souvislosti s exkluzivitou vlastnického práva, jež vylučuje, aby k jedné a téže věci mělo vlastnické právo více osob, nejde-li o spoluvlastnictví (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3207/10). Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1875/2002, je-li jako vlastník určité nemovitosti zapsána i jiná osoba než žalobce (duplicitní zápis), nelze mít za to, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem právě on, může-li stejná práva, tvořící obsah vlastnického práva, uplatňovat i jiná osoba. Osoba duplicitně zapsaná jako vlastník určité nemovitosti má tak naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k takové nemovitosti, neboť při významu zápisů do katastru nemovitostí (viz např. § 980 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) lze právě cestou žaloby na určení vlastnického práva existenci dvojího či vícerého zápisu vlastnictví k téže věci (mimo režim spoluvlastnictví) odstranit. Duplicitně zapsaný vlastník tak má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, kdy rozhodnutí o takové určovací žalobě by mohlo být podkladem pro zápis v katastru nemovitostí. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a to jak na straně žalobce, tak na straně žalované (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2333/2012).

32. Soud se dále zabýval aktivní legitimací žalobce, poté, co v podání ze dne [datum] (bod 7. rozsudku) uvedl, že žalobcem je [název žalobkyně], nikoliv Česká republika zastoupená ve věcech hospodaření s majetkem Státním statkem hl. m. [obec]„ v likvidaci“.

33. Žalobce je ode dne [datum] v likvidaci. Při posouzení věcné legitimace vycházel zdejší soud z judikatury Nejvyššího soudu, která se zabývala otázkou postavení žalobce, a dospěl k následujícímu závěru. Vzhledem k tomu, že žalobce vstoupil do likvidace již ke dni [datum] (tj. před nabytím účinnosti zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), nedopadalo na něj ust. § 57 zák. č. 219/2000 Sb., kdy žalobce byl státním podnikem, u něhož byla funkce zakladatele přenesena na obec (§ 36 zák. č. 418/1990 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění platném do [datum]). Státní statek hl. m. [obec] byl zrušen před [datum] a důsledku toho tak nepozbyl právo hospodaření k věcem ve vlastnictví státu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1050/2020, 28 Cdo 67/2020). Vzhledem k tomu, že žalobce nepozbyl právo k hospodaření k věcem ve vlastnictví státu, je žalobce oprávněn podat žalobu na určení vlastnického práva státu k těmto věcem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2679/2010, 28 Cdo 1895/2004) a v dané věci je aktivní legitimován, a v řízení o vzájemném návrhu žalované na určení vlastnictví k týmž pozemkům je pasivně legitimován.

34. Soud se dále zabýval otázkou, komu svědčí k předmětným pozemkům vlastnického právo a na základě jaké právní skutečnosti. V daném případě z výpisů z katastru nemovitostí (bod 25. rozsudku) vyplývá, že je zapsáno duplicitní vlastnictví k předmětným pozemkům s tím, že nabývacím titulem pro žalobce, resp. Českou republiku, je uvedena [ulice] smlouva o převodu práva hospodaření HS-88/ 1986 ze dne [datum] /do KN zapsáno pol. VZ 40/ 1987 a nabývacím titulem u žalované je uvedeno usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 9. 6. 2022, č. j. 13 D 128/2022-65. Vzhledem k tomu, že je vyloučeno, aby vlastnické právo k celé věci mělo současně více osob, které nejsou jejími spoluvlastníky, tak při současné existenci nabývacích titulů takových osob k téže nemovitosti je třeba ve sporu, kdo z nich je vlastníkem nemovitosti, posoudit, který z titulů je, na rozdíl od druhého, právně účinný a který z titulů ve vzájemné konkurenci lépe obstojí, kdy je třeba nabývací tituly posoudit z hlediska jejich časové posloupnosti, jejich právních účinků, závaznosti (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 382/2002, 22 Cdo 204/2013, 22 Cdo 4416/2014).

35. Žalobce vlastnické právo k předmětným pozemkům opíral o [příjmení] smlouvu o převodu práva hospodaření ze dne [datum], případně se dovolával vydržení, event. mimořádného vydržení předmětných pozemků. Žalovaná v daném případě své vlastnické právo k předmětným pozemkům opírala o kupní smlouvu ze dne [datum], na základě které nabyla se svým manželem předmětné pozemky do bezpodílového spoluvlastnictví (bod 15. rozsudku) a následně o usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne 9. 6. 2022, č. j. 13 D 128/2022-65, na jehož základě se stala výlučným vlastníkem předmětných pozemků; z procesní opatrnosti se žalovaná dovolala rovněž vydržení, event. mimořádného vydržení předmětných pozemků.

36. Pokud jde o identifikaci předmětných pozemků, tak ze sdělení Katastrálního úřadu pro hl. m. [obec] ze dne [datum] plyne, že parcela KN xanon [číslo], k. ú. [část obce], vznikla z dílu parcely PK [číslo] a parcela KN xanon [číslo], k. ú. [část obce], vznikla z dílu parcely PK [číslo] s tím, že tento stav koresponduje se zákresem předmětných pozemků v katastrální mapě ze dne [datum] (bod 21. rozsudku).

37. Ve vztahu k pozemkům dle PK [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce], z nichž vznikly předmětné pozemky, byla v řízení prokázána posloupnost vlastnických vztahů v rodině [příjmení], tj. právních předchůdců žalované, a to posloupnost nikterak nepřerušená, a to již od r. [číslo] /pozemek PK [číslo] a od r. 1925 /pozemek PK [číslo] (body 15. - 18. rozsudku), kdy žalovaná tyto pozemky nabyla spolu se svým manželem na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s tím, že žalovaná byla spolu se svým manželem zapsána jako vlastnice předmětných pozemků v katastru nemovitostí, kdy ještě ke dni [datum] žádné duplicitní vlastnictví k předmětným pozemkům v katastru nemovitostí nefigurovalo (bod 19. rozsudku).

38. Ve vztahu k žalobci, resp. České republice, ze skutkových zjištění učiněných soudem plyne, že na listu vlastnictví [číslo] pro obec Běchovice, byl evidován mj. pozemek parc. [číslo]. Posléze byl pozemek přeškrtnut (pol. [číslo]). Jako vlastníci zde uvedených pozemků byli postupně uvedeni Čs. stát - Drůbežnictví [obec], Čs. stát - Drůbežářský průmysl a Čs. stát - Drůbežářský průmysl, státní podnik. Na listu vlastnictví [číslo] pro obec Běchovice, byl evidován mj. pozemek parc. [číslo]. Posléze byl pozemek přeškrtnut (pol. [číslo]). Jako vlastník zde uvedených pozemků byl uveden Čs. stát - Státní statek hl. m. [obec] Ani z jednoho listu vlastnictví však nikterak neplyne právní titul, na základě něhož by měl Československý stát nabýt vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] resp. [číslo], ze kterých měly vzniknout předmětné pozemky. Stejně tak pokud žalobce odvozuje vlastnické právo z hospodářské smlouvy ze dne [datum], tak ani tomuto závěru žalobce nelze přisvědčit. Předmětem této smlouvy byl pouze převod správy národního majetku - pozemků ve smlouvě uvedených, mj. k pozemku parc. [číslo] louka, o výměře 2, [číslo] ha. Na základě této smlouvy žalobce mohl nabýt pouze správu pozemku, nikterak však hospodářská smlouva ze dne [datum] neprokazuje nabytí vlastnického práva pro Českou republiku. Pokud žalobce odkazoval na výkaz změn KN Z [číslo] a KN Z [číslo], tak z těchto listin nevyplývá právní titul, ze kterého lze odvodit vlastnické právo pro žalobce, resp. stát, když je znovu odkazováno pouze na hospodářskou smlouvu ze dne [datum]. V knihovní vložce [číslo] pro k. ú. [část obce], jsou uvedeny mj. pozemky parc. [číslo] louka, kdy v části B. je nabývacím titulem pro vklad vlastnického práva pro Československý stát - Státní plemenářský statek, n. p. [obec] uvedeno rozhodnutí ÚNV hl. m. [obec] ze dne [datum] zn. [číslo] [datum] a dohoda o převodu nemovitého majetku ze dne [datum]; dále je uveden odkaz na administrativní dohodu ze dne [datum]. Rozhodnutí ÚNV hl. m. [obec] ze dne [datum] zn. [číslo] [datum] a dohoda o převodu nemovitého majetku ze dne [datum] se však týkají odlišných pozemků (bod 9., 10. rozsudku) a k administrativní dohodě ze dne [datum] sám žalobce uvedl (č. l. 42 p.v. spisu), že se jednalo pouze o převod správy.

39. S ohledem na shora uvedenou genezi vlastnického práva k předmětným pozemkům soud dospěl k závěru, že žalovaná disponuje„ silnějším“ právním titulem prokazující její vlastnické právo k předmětným pozemkům, a to za situace, kdy bylo prokázáno, že předmětné pozemky byly ve vlastnictví právních předchůdců žalované a posléze ve vlastnictví žalované nepřetržitě od r. [číslo], resp. r. 1925. Vlastnictví pozemků rodinou [příjmení] bylo trvalé a třetí osobou mimo tuto rodinu nepřerušené a tento stav trvá do dnešního dne. Nelze odhlédnout ani od té skutečnosti, že na listu vlastnictví [číslo] pro obec Běchovice, byli ještě ke dni [datum] jako vlastníci v rámci SJM mj. pozemků parc. [číslo] o výměře 9 020 m2 a [číslo] o 316 m2 uvedeni žalovaná a [jméno] [příjmení] (nar. 1951), kdy jako nabývací titul k pozemkům byla uvedena Smlouva o převodu nemovitostí 9R I 205/76 (bod 19. rozsudku). V řízení nebylo prokázáno, že by v průběhu času došlo k přerušení této linie vlastnického práva v rámci právních předchůdců žalované a posléze žalované samotné. Navíc i ze sdělení Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne [datum] plyne, že k parcele PK 382 (přečíslována na EN [číslo]) byly přisloučeny díly parcel PK [číslo] a [číslo] bez vlastnického vypořádání, a to při technicko-hospodářském mapování (platnost vyhlášena [datum]). Naproti tomu v řízení žalobci namítaný (a v katastru uvedený titul), a to hospodářská smlouva ze dne [datum], k nabytí vlastnického práva ve prospěch České republiky vést nemohla.

40. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovaná je vlastníkem předmětných pozemků, kdy s ohledem na shora uvedenou genezi vlastnického práva disponuje„ silnějším“ právním titulem, a to kupní smlouvou ze dne [datum] (§ 133 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do [datum]), a nepřetržitou linií vlastnického práva právních předchůdců žalované a posléze žalované. Naproti tomu hospodářská smlouva ze dne [datum] (ani ve spojení s citovanými výpisy z evidence nemovitostí - body 10. - 14. rozsudku a výkazy změn) není právním titulem, na základě něhož by Česká republika mohla vlastnické právo k předmětných pozemkům nabýt. Z daného důvodu soud uzavřel, že žaloba žalobce na určení vlastnického práva nebyla podána po právu, naproti tomu vzájemný návrh žalované na určení vlastnického práva byl shledán po právu.

41. Soud dále uvádí, že se pro úplnost zabýval i námitkou vydržení, která byla vznesena jak ze strany žalobce, tak ze strany žalované.

42. Dle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

43. Žalovaná spolu se svým manželem nabyla vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. V době, kdy mělo dojít k vydržení, tedy v r. 1986, nebyly předmětné pozemky způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva. Po [datum] bylo sice vydržení v právní úpravě obsaženo (§ 135a obč. zák. ve znění účinném před novelou č. 509/1991 Sb.), ale pozemek (a to jakýkoliv pozemek, nejen pozemek v tzv. socialistickém společenském vlastnictví) nebyl až do [datum], kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, provedená zákonem č. 509/1991 Sb., způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3512/2013). Vlastnické právo k pozemku nabude vydržením osoba, která kdykoliv po [datum] splní podmínky, stanovené § 134 obč. zák., přičemž do vydržecí doby se započítává i doba, po kterou měl oprávněný držitel pozemek v nepřetržité držbě před [datum] (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1193/98, 22 Cdo 2273/98).

44. Vzhledem k tomu, že k vydržení mělo dle tvrzení žalované dojít v roce 1986, tak soud při posuzování otázky vydržení postupoval dle příslušných ust. zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na shora uvedené závěry judikatury Nejvyššího soudu. K závěru o aplikaci příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb. dospěl Nejvyšší soud i v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 823/2016.

45. Dle § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

46. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

47. Dle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

48. Žalovaná vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům dovozovala z kupní smlouvy ze dne [datum] s tím, že až v rámci tohoto řízení zjistila zapsané duplicitní vlastnictví, a až do této chvíle byla v dobré víře, že pozemky drží oprávněně.

49. K originárnímu nabytí vlastnického práva vydržením dle shora citované právní úpravy (§ 130 odst. 1 a § 134 obč. zák.) docházelo pouze v důsledku kvalifikované držby vykonávané po zákonem stanovenou dobu. Základní podmínkou vydržení je tedy držba věci, k níž je nezbytné splnění dvou předpokladů: vůle nakládat s věcí jako s vlastní a faktické ovládání věci. Vlastnické právo vydržením může nabýt pouze oprávněný držitel, má-li věc - jde-li o nemovitost - nepřetržitě v držbě po dobu deseti let s tím, že držitel musí být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, mu věc nebo právo patří (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2609/2010). Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele, ale je třeba tuto otázku hodnotit objektivně. [obec] víra držitele musí být v dané věci posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že užívá pozemek, jehož vlastnictví nenabyl (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 887/2009, 22 Cdo 394/2010). 50. [obec] víra oprávněného se musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo vydržiteli vzniknout vlastnické právo. V dané věci se žalovaná se svým manželem chopila držby pozemků na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a tato smlouva je v obecné rovině titulem způsobilým k nabytí vlastnického práva. Kupní smlouva navíc byla současně registrována státní notářstvím a byla schválena [jméno] místního národního výboru [obec a číslo] [část obce] (bod 15., 16. rozsudku). K tomu soud rovněž znovu připomíná, že právní předchůdci žalované byli stále zapsáni jako vlastníci předmětných pozemků v příslušných evidencích (pozemkový katastr) a ještě ke dni [datum] byla žalovaná se svým manželem zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník (a to bez uvedení duplicitního vlastnictví) předmětných pozemků, a právě kupní smlouva ze dne [datum] byla uvedena jako nabývací titul. Žalovaná a její manžel tak neporušili běžnou opatrnost, kterou by bylo možné, s ohledem na okolnosti případu, po každém požadovat. V daném případě až do února 2023 (předžalobní výzva) žalobce neučinil ničeho ve vztahu k žalované (resp. ničeho takového nebylo v řízení ze strany žalobce tvrzeno), co by mohlo její dobrou víru či dobrou víru jejích právních předchůdců zpochybnit. Nelze také odhlédnout od toho, že žalovaná a její manžel nabyli vlastnické právo k pozemkům od tchána žalované (otce jejího manžela), který sám byl několik desítek let vlastníkem či spoluvlastníkem předmětných pozemků, a pozemky byly ve vlastnictví rodiny [příjmení] minimálně od roku [číslo], resp. 1925, a rodina [příjmení] vlastní i usedlost ve shodném katastrálním území. Žalovaná tak mohla mít a měla důvodné přesvědčení, že předmětné pozemky jsou skutečně ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (nar. 1907), jelikož ten své vlastnické právo k předmětným pozemkům odvozoval a nabýval od svých předků. Rovněž z výpovědi žalované vyplynulo, že se do rodiny [příjmení] přivdala v r. 1975, v r. 1975 tam rodiče manžela žalované měli statek, užívali ten statek a užívali i předmětné pozemky (výpověď žalované na č. l. 52 p.v. spisu), dle žalované nikdo jiný kromě předků manžela, manžela a žalované předmětné pozemky neužíval, poprvé se žalovaná dozvěděla o problémech s vlastnictvím v r. 2022 (výpověď žalované na č. l. 52 p.v., č. l. 53 spisu).

51. Dle názoru soudu tak žalovaná a její manžel při běžné (normální) opatrnosti, kterou bylo možné s ohledem na okolnosti daného případu po nich požadovat, neměli a nemohli mít důvodné pochybnosti o tom, že drží a užívají pozemky, jejichž jsou vlastníky, a jejich dobrá víra se vztahuje i k titulu, od něhož je vlastnické právo strany žalované dovozováno, a to ke kupní smlouvě ze dne [datum]. Žalovaná spolu se svým manželem až do jeho smrti, a po jeho smrti sama žalovaná, tak byla od r. 1976, minimálně do r. 2022, tj. po dobu více než deseti let, oprávněnou držitelkou pozemku parc. [číslo] [číslo] a parc. [číslo] [číslo], v obci [obec], k. ú. [část obce], když pro započítání doby potřebné pro vydržení před [datum] je třeba vycházet z ustálené judikatury k dané otázce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 506/98, 22 Cdo 1361/2001). V řízení nebylo tvrzeno, a tedy prokázáno, že by kdykoliv od r. 1976 vznikly pochybnosti o oprávněnosti držby žalované a jejího manžela, kdy prvé indicie o tom, že by pozemky případně měla vlastnit třetí osoba, jsou až z r. 2022. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že pokud by se žalovaná nestala vlastníkem předmětných pozemků na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (byť soudu tento názor nesdílí - viz body 39., 40. rozsudku), tak by vlastnické právo k předmětným pozemkům vydržela, když pozemky držela v dobré víře, a to po zákonem vyžadovanou dobu.

52. Naproti tomu na straně žalobce soud neshledal naplnění zákonem stanovených předpokladů pro nabytí vlastnického práva vydržením.

53. Jak již shora uvedeno (bod 50. rozsudku), dobrá víra oprávněného se musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo vydržiteli vzniknout vlastnické právo. To však neznamená, že takový titul musí být dán, postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Postačuje tak tzv. domnělý právní titul - titulus putativus (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 4257/2008, 22 Cdo 645/2014). Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc patří (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1843/2000). Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Držitel není„ vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv; to se týká i právních předchůdců (nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 50/04, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1253/99, 22 Cdo 490/2001, 22 Cdo 887/2009, 22 Cdo 394/2010, 22 Cdo 5372/2014). Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, který se domnívá, že je vlastníkem držené věci nebo subjektem vykonávaného práva, pokud se tomuto omylu mohl při normální opatrnosti vyhnout. V dané věci žalobce dovozoval své vlastnické právo od hospodářské smlouvy ze dne [datum]. Jednalo se však o hospodářskou smlouvou o převodu správy národního majetku dle § 347 hospodářského zákoníku, a výpisy k evidence nemovitostí (body 10. – 14. rozsudku). V tomto směru je třeba uvést, že dobrá víra držitele se musí vztahovat ke všem právním skutečnostem, které mají za následek nabytí věci nebo práva, které je předmětem držby, tedy i k existenci právního titulu uchopení držby věci či práva. Pokud se někdo uchopí držby věci nebo práva, aniž by zde byl právní titul, byť jen domnělý, nemůže být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem věci, a to ani v případě, že je přesvědčen, že zde takový titul je dán. Pokud byla uzavřena hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku dle § 347 hospodářského zákoníku, tak se jednalo toliko o nabytí věci do správy a účastník takové hospodářské smlouvy nemohl být v dobré víře, že se stal jejím vlastníkem. Správa národního majetku a posléze právo hospodaření je svým obsahem odlišné právo od práva vlastnického. V tomto případě se nemohlo jednat ani o omluvitelný omyl na straně žalobce, kdy jak znění zákona (§ 347 hospodářského zákoníku), tak text smlouvy ze dne [datum] bylo jednoznačné. [ulice] smlouva ze dne [datum] není právním titulem, který by mohl vyvolat v držiteli pozemků víru, že se stal jejich vlastníkem (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 68/2003). Jakýkoliv relevantní právní titul neplyne ani ze žalobcem předložených knihovních vložek. Na straně žalobce, resp. České republiky, tak nebyl naplněn prvotní předpoklad pro možnost nabytí vlastnického práva vydržením, a to, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří (§ 130 odst. 1 obč. zák.) a nemohlo tak na straně žalobce, resp. České republiky, dojít k nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům vydržením.

54. Soud se dále zabýval otázkou, zda na straně žalobce, resp. České republiky, mohlo dojít k mimořádnému vydržení dle § 1095 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).

55. Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

56. Dle § 3066 o.z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

57. Mimořádné vydržení může nastoupit v některých případech, kdy řádné vydržení je vyloučeno. Okruh případů, kdy může dojít k vydržení, rozšiřuje zejména tím, že promíjí splnění některých náležitostí vyžadovaných zákonem pro řádné vydržení. Hlavním specifikem mimořádného vydržení je, že nevyžaduje titulus iustus, tedy právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Tak je tomu proto, že z dlouhodobého hlediska bývá obtížné prokázat nabytí věci, a to nejen poctivým držitelem, ale také samotným vlastníkem. Mimořádné vydržení proto slouží mj. jako ochrana vlastnického práva tím, že ulehčuje důkaz vlastnictví.

58. Žalobce jako počátek běhu vydržecí lhůty uvedl r. 1987, kdy se měl stát vlastníkem pozemku parc. [číslo] ze kterého později vznikly předmětné pozemky (vyjádření žalobce na č. l. 35 p.v. spisu). Ačkoliv pro mimořádné vydržení není vyžadován právní titul, žalobce odvozoval vlastnické právo České republiky z hospodářské smlouvy ze dne [datum], potažmo z listů vlastnictví [číslo] [číslo] [číslo] pro k. ú. [část obce], a soud se zabýval otázkou mimořádného vydržení právě z pohledu těchto žalobcem tvrzených a doložených titulů. [příjmení] smlouvou ze dne [datum] byla na žalobce převedena správa předmětných pozemků, avšak výpovědí žalované bylo prokázáno, že minimálně od r. 1975 byly předmětné pozemky užívány rodiči manžela žalované, posléze žalovanou a jejím manželem, kteří nabyli vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Její výpověď nemůže být sama o sobě zpochybněna údajem uvedeným v odůvodnění usnesení ze dne 23. 11. 1960, č. j. D 69/60-21, že předmětné pozemky obhospodařuje ČSSS [obec]. Za situace, kdy byla v řízení prokázáno nepřerušená vlastnická linie ve vztahu k předmětným pozemkům již od r. [číslo], resp. 1925, a výpovědí žalované bylo prokázáno i užívání předmětných pozemků min. od r. 1975, tak na straně žalobce, resp. České republiky, nemohlo dojít k nabytí vlastnického práva ani na základě mimořádného vydržení.

59. Soud na základě provedeného dokazování tak uzavřel, že žalovaná disponuje„ silnějším“ právním titulem, a to kupní smlouvou ze dne [datum], a nepřetržitou linií vlastnického práva právních předchůdců žalované a posléze žalované. Naproti tomu na straně žalobce, resp. České republiky, nedošlo k nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům ani na základě smlouvy, ani na základě vydržení či mimořádného vydržení. Právní tituly, jichž se žalobce dovolával, neobstojí v konkurenci s právním titulem žalované, resp. jejích právních předchůdců. Z daného důvodu byla žaloba žalobce na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům zamítnuta (výrok I. rozsudku) a vzájemnému návrhu žalované na určení vlastnického práva bylo vyhověno (výrok II. rozsudku).

60. K tomu soud dále uvádí, že rozsudek, jímž proti státnímu podniku, který vykonával právo hospodaření k věci, ke které je jako vlastník v katastru nemovitostí zapsán stát, soud určil, že vlastníkem této věci je osoba od státu odlišná (žalovaná), je způsobilým podkladem pro změnu zápisu vlastnických vztahů v katastru nemovitostí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 537/2001).

61. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci procesně úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 18 600 Kč (šest úkonů právní služby po 3 100 Kč: příprava a převzetí zastoupení, další porada s klientem přesahující jednu hodinu, vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum] a účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b/ vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), šesti režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení tak činila 29 684 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalované. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

62. Výrok o povinnosti žalobce k zaplacení soudního poplatku je odůvodněn ust. § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Výše soudního poplatku se opírá o pol. 4.1. písm. a) Sazebníku poplatků, přílohy k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a činí 5 000 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení