60 C 141/2019- 114

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o 690 713 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 690 713 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 690 713 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 124 146 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 690 713 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, vše v k. ú. [část obce], v obci [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] (dále jen„ předmětné pozemky“). Předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce užíval žalovaný v období od [datum] do [datum] bez právního důvodu, a to v souvislosti s provozováním čerpací stanice pohonných hmot [jméno] na adrese [adresa], kdy žalovaný užíval část pozemku parc. [číslo] o výměře 250 m2 a dále celé shora uvedené pozemky. Tato skutečnost vyplývá mj. ze sdělení [právnická osoba], s.r.o. ze dne [datum]. Za užívání předmětných pozemků žalovaný žalobci ničeho neuhradil, ačkoliv byl k úhradě vyzýván, a to výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Výše popsaným jednáním se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena v souladu s usnesením Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne [datum], kterým byly schváleny [obec] pro prodej a pronájem pozemků ve vlastnictví hl. m. [obec] pro výstavbu čerpacích stanic pohonných hmot s doplňkovými službami, kdy je účtováno 5 % z ceny předmětných pozemků dle platné pozemkové mapy, tj. 205 Kč/m2/rok. Za užívání předmětných pozemků v období od [datum] do [datum] bez právního důvodu tak dlužná částka činí celkem 690 713,33 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě výzvou ze dne [datum], avšak ničeho uhrazeno nebylo.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný spolu se svou manželkou [příjmení] [jméno] [příjmení] jsou vlastníky stavby čerpací stanice pohonných hmot bez č.p./č.e. na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a rovněž tak mj. pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které s provozem čerpací stanice bezprostředně souvisejí. Pozemek parc. [číslo] o výměře 161 m2 je v celé své ploše zastavěn stavbou čerpací stanice. Na pozemku parc. [číslo] o výměře 822 m2 je umístěna bezejmenná veřejně přístupná účelová komunikace [anonymizováno] [číslo] a část parkoviště patřícího k uvedené čerpací stanici. Na části pozemku parc. [číslo] o výměře 275 m2 umístěna část parkoviště patřícího k uvedené čerpací stanici a plocha zastavěná parkovištěm je 108 m2. Na části pozemku parc. [číslo] o výměře 211 m2 jsou umístěny podzemní nádrže pro provoz mycí linky, která je součástí stavby čerpací stanice, kdy tyto nádrže zaujímají část tohoto pozemku o výměře 16,5 m2 a dále je na části tohoto pozemku umístěna mobilní stavba občerstvení, která zaujímá cca 31 m2 tohoto pozemku, co do zbytku není pozemek užíván při provozu čerpací stanice. Na podstatné části pozemku parc. [číslo] je umístěna veřejně přístupná účelová komunikace využívaná širokou veřejností, která je dopravní spojnicí nejen mezi čerpací stanicí a silnicí I/12 [ulice], ale je využívána jako dopravní spojnice mezi pozemní komunikací [ulice] a silnicí I/12 [ulice]. Účelová komunikace je pozemní komunikací, je veřejným statkem, kdy ji smí užívat každý bezplatně uvedeným způsobem a k účelům, ke kterému je určena a z obecného užívání pozemní komunikace žalobci nesvědčí právo na vydání bezdůvodného obohacení z té části pozemku, která je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Pozemek parc. [číslo] není užíván v rozsahu 250 m2, kdy pozemek je parkovištěm zastavěn co do 108 m2 a dále je tam umístěno dětské sportoviště s lavičkami sloužící k odpočinku rodičů s dětmi. Žalovaný spolu se svou manželkou byli vlastníky předmětných pozemků na základě směnné smlouvy ze dne [datum] uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky s tím, že vklad jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Následně, v době, kdy byli vlastníky předmětných pozemků, vystavěli čerpací stanici na základě stavebního povolení ze dne [datum], kdy postavili stavbu čerpací stanice pohonných hmot včetně veškerých zpevněných ploch účelových komunikací souvisejících s provozem čerpací stanice a umožňujících napojení stavby žalobců na silnici I/12 [ulice]. Kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne [datum]. Žalobce se až žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem předmětných pozemků s odůvodněním, že jde o historický majetek obce a žalobce se dle § 2 odst. 1 písm. a), c) zák. č. 172/1991 Sb. stal jejich vlastníkem již ke dni [datum] ze zákona. Žalobce tak nesplnil svou povinnost vyplývající z § 8 zák. č. 172/1991 Sb. podat do jednoho roku od nabytí vlastnictví příslušnému středisku geodézie návrh na zápis do evidence nemovitostí a učinil tak až v okamžiku, kdy žalobci již byli zapsáni v katastru nemovitostí. Žalovaný se svou manželkou nabývali směnnou smlouvu ze dne [datum] předmětné pozemky v dobré víře v zápis do katastru nemovitostí, neměli důvodu pochybovat o tom, že stát by nebyl vlastníkem těchto pozemků. Řízení o uvedené žalobě bylo skončeno až rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum]. Žalovaný se stal obětí teoretického sporu v otázce nabytí vlastnictví od nevlastníka, kdy dle nové judikatury by tehdejší žaloba žalobce byla zamítnuta. Žalovaný se svou manželkou se snaží již dlouhou dobu řešit daný stav, již dne [datum] požádali o prodej předmětných pozemků, kdy několik let na žádost nikterak nebylo reagováno, až v roce 2014 se žalobce obrátil na žalovaného a jeho manželku se žádostí, aby mu umožnili na částech jejich pozemků v prostoru příjezdu k čerpací stanici vybudovat kruhovou křižovatku, kdy žádost žalovaného a jeho manželky o odkup předmětných pozemků podmiňovali převodem části pozemků žalovaného a jeho manželky k výstavbě kruhové křižovatky s tím, že tyto pozemky jsou potřebné k výstavbě kruhové křižovatky a budou směněny. Žalovaný nebyl ochoten přistoupit na tuto pro něj nevýhodnou nabídku a ze strany žalobce nepřipravené podmínky pro směnu pozemků. O předmětném bylo komunikováno i v roce 2018 a 2019. Uvedený protiprávní stav spočívající v bezesmluvním užívání pozemků ve vlastnictví žalobce k provozu čerpací stanice zapříčinil výhradně žalobce. S přihlédnutím ke konkrétním okolnostem je požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení výkonem práva v rozporu s dobrými mravy a nepožívá soudní ochrany. Žalovaný nehodlá dosáhnout udržování tohoto stavu, jeho prioritou je danou záležitost řešit a docílit odkupu za obvyklou cenu s tím, že činil tento krok ve vztahu k žalobci, a to opakovaně. Žalovaný dále sporoval výši požadovaného bezdůvodného obohacení.

3. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že na celém pozemku parc. [číslo] se nachází stavba čerpací stanice a žalovaný po celé žalované období k tomuto pozemku nemá jakýkoliv užívací titul, na jehož základě by byl oprávněn uvedený pozemek užívat. Komunikaci na pozemku parc. [číslo] vybudoval žalovaný se svou manželkou na své náklady, je v jejich vlastnictví jakožto samostatný předmět vlastnictví. Veřejná účelová komunikace je samostatným předmětem vlastnictví a vlastník komunikace je povinen vlastníkovi pozemku hradit bezdůvodné obohacení za umístění komunikace na uvedeném pozemku. Ostatní pozemky jsou žalovaným užívány v rozsahu tvrzeném žalobcem, což vyplývá mj. z fotografií z místních šetření. Žalobce s povinností péče řádného hospodáře je povinen domáhat se vydání bezdůvodného obohacení a tento postup nemůže být posuzován jako postup v rozporu s dobrými mravy.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný poukázal na výsledek řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (zřízení služebnosti), kdy bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že na pozemku parc. [číslo] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Žalovaný zdůraznil okolnosti dané věci a opětovně poukázal na rozpor s dobrými mravy. Dále poukázal na to, že část místní komunikace [ulice], které je žalobce vlastníkem, je umístěna na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky a žalobcem jsou tyto pozemky užívány bezesmluvně v rozsahu cca 661 m2. Uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení je reakcí žalobce na to, že žalovaný a jeho manželka nepřistoupili na žalobcem jednostranně formulované podmínky směny pozemků za účelem výstavby kruhové křižovatky, kdy žalobce nebyl ochoten zohlednit požadavky žalovaného, činil nátlak na žalovaného pod pohrůžkou, že se žalobce bude soudní cestou domáhat odstranění stavby čerpací stanice. Žalobce se obrátil na žalovaného po několika letech, až když zjistil, že část pozemků žalovaného bude potřebovat k výstavbě okružní křižovatky. Opakovaně žalovaný vznášel vůči žalobci požadavek, aby mu žalobce sdělil časový harmonogram výstavby s ohledem na provoz čerpací stanice, a jaký bude rozsah omezení provozu čerpací stanice. Výstavba okružní křižovatky by byla citelným zásahem do chodu čerpací stanice, způsobila by ekonomické ztráty, vyvolala by potřebu řešit dodavatelsko-odběratelské vztahy, vztahy se zaměstnanci apod. Žalovaný se dlouhodobě snaží dosáhnout majetkoprávního vypořádání a získat pozemky za obvyklou cenu do vlastnictví.

5. Při jednání dne [datum] žalovaný vznesl procesní obranu spočívající v požadavku žalovaného ve vztahu k žalobci na úhradu bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], kdy pozemek o celkové výměře 436 m2 je v rozsahu 58 m2 užíván jako místní komunikace [ulice], což při ceně 205 Kč za m2 za období od [datum] do [datum] činí na bezdůvodném obohacení částku 35 670 Kč. Dále vznesl požadavek na úhradu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] ve výměře 77 m2, kde je umístěna místní komunikace [ulice] a bezdůvodné obohacení činí za tři roky 47 355 Kč. Dále žalovaný vznesl požadavek na úhradu bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku parc. [číslo] ve výměře 526 m2, což za tři roky činí 323 490 Kč, tj. uplatňuje celkem procesní obranu v částce 406 515 Kč. Žalovaný dále zdůraznil, že žalobce uplatňuje dvojí politiku, kdy pokud je osobou žalující, tak požaduje 205 Kč/m2/rok a pokud je osobou žalovanou, tak dokládá bezesmluvní užívání v částce 84 Kč/m2/rok.

6. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalobce a pozemek parc. [číslo] v celé výměře 161 m2 je zastavěn stavbou čerpací stanice, která je ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky, kteří tuto stavbu mají ve společném jmění. Účastníci dále učinili nesporným, že v období od [datum] do [datum] žalovanému nesvědčila k užívání předmětných pozemků nájemní smlouva, ani jakýkoliv jiný občanskoprávní titul.

7. V podání ze dne [datum] se žalobce vyjadřoval k procesní obraně žalovaného a k užívání předmětných pozemků žalovaným.

8. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že z rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum] je zřejmé, že stavbou předmětné čerpací stanice včetně komunikací nebyly dotčeny pozemky parc. [číslo] kdy stavba byla umístěna na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaný na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] žádnou komunikaci nezhotovoval a nesvědčí o tom ani snímky z geoportálu. Na snímku z r. 1996 je patrné, že původně bylo na místní komunikaci [ulice] sjížděno ještě před pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky. Na snímku z r. 1999 je patrné, že žalovaný zhotovil zpevněnou asfaltovou plochu pouze na pozemcích parc. [číslo] nikoliv na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaný pouze vyšel vstříc žádosti žalobce a umožnil mu dopravní napojení místní komunikace [ulice] na silnici [anonymizováno] přes stavbu čerpací stanice, ale žádnou komunikace nebudoval. Zpracování povrchu pozemku parc. [číslo] je oproti uvedeným pozemkům rozdílné, při okraji uvedeného pozemku [číslo] je umístěno místopisné označení [ulice], což zde neumístil žalovaný. Na obou uvedených pozemcích se tak nachází místní komunikace ve vlastnictví žalobce. Opětovně se žalovaný vyjadřoval k užívání předmětných pozemků a k výši žalobcem požadovaného bezdůvodného obohacení.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

10. Dne [datum] byla mezi Pozemkovým fondem ČR a žalovaným a jeho manželkou ing. [jméno] [příjmení] uzavřena směnná smlouva č. [spisová značka], kdy byl směněn pozemek parc. [číslo] o výměře 1 490 m2 v ceně 8 820 Kč ve vlastnictví státu a správě Pozemkového fondu, za pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k..ú. [část obce] a pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (o celkové výměře 1 470 m2) v ceně 4 410 Kč ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky. Vlastnické právo žalovaného a jeho manželky k pozemku parc. [číslo] bylo do katastru nemovitosti zapsáno dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Žalovaný a jeho manželka uhradili rozdíl v cenách směněných pozemků. Žalovaný provedl rekultivaci pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Pozemek parc. [číslo] byl původně částí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], posléze byl rozdělen na pozemek parc. [číslo] o výměře 1591 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 822 m2, následně na předmětné pozemky (směnná smlouva ze dne [datum] včetně příloh - sdělení Obvodního úřadu v Praze 9 ze dne [datum] a geometrický plán ze dne [datum], potvrzení Pozemkového fondu ČR ze dne [datum]; geometrický plán ze dne [datum]).

11. Dne [datum] bylo vydáno [stát. instituce], odborem územního rozhodování, rozhodnutí o umístění dočasné stavby„ [anonymizováno] v [obec a číslo] - [část obce], ulice [ulice] ve směru z centra“, na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Předmětem rozhodnutí byla čerpací stanice včetně příslušenství, objektu kiosku, sociálního zařízení, mycího boxu včetně příslušenství, kdy čerpací stanice zahrnuje výdejní stojany, úložiště nádrží, jímku, kiosek, mycí box, informační stojan, přípojky inženýrských sítí, žumpy, komunikace, parkovací stání a terénní úpravy. Vjezd do čerpací stanice bude odbočením vpravo z odbočovacího pruhu, výjezd z čerpací stanice bude umožněn pouze vpravo směr z centra. Trvání stavby se předpokládá nejdéle na dobu 5 let do [datum] (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

12. Dne [datum] bylo k předmětné čerpací stanici vydáno stavební povolení na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], kdy se jednalo o kiosek, ocelové přístřeší, nádržové úložiště a technolog. kanály, jímku, vnitřní komunikace včetně manipulačních a parkovacích ploch, drobné objekty, technologie strojní linky - příjem, sklad a výdej PHL, technologie strojní - mycí linky (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo]).

13. Dne [datum] bylo vydáno Magistrátem hl. m. Prahy, odborem dopravy, stavební povolení ke stavbě: Veřejná čerpací stanice [anonymizováno] - komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a parc. [číslo] v k. ú. [část obce], komunikace byla povolena jako stavba dočasná do [datum], dokončena bude nejpozději do června 1997, musí být dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí ze dne [datum], v rozhodnutí je mj. uvedeno, že v řízení bylo zjištěno, že stavebník má k pozemkům, na nichž bude stavba povolena, dispoziční práva. Výjezd z čerpací stanice bude umožněn pouze vpravo - směr z centra (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

14. Dne [datum] bylo povoleno užívání dočasné stavby Veřejné čerpací stanice [anonymizováno] [obec a číslo] - [část obce] ve směru z centra na pozemcích parc. [číslo] k. ú. [část obce] a parc. [číslo] k. ú. [část obce], pro kterou bylo vydáno stavební povolení dne [datum], dočasná stavba obsahovala: kiosek včetně přípojek, ocelové přístřeší, nádržové úložiště, jímka, vnitřní komunikace včetně odstavných a manipulačních ploch, drobné objekty, technologie strojní linky, technologie mycí linky, kdy z odůvodnění vyplývá mj., že komunikace - dopravní napojení na silnici [ulice] byla povolena do užívání rozhodnutím DOP MHMP ze dne 14. 11. 1997, č.j. [spisová značka] - [číslo] [spisová značka] (kolaudační rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo]).

15. Dne [datum] bylo povoleno užívání stavby - komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a parc. [číslo] v k. ú. [část obce] předmětné čerpací stanice (kolaudační rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo]).

16. Dne [datum] bylo povoleno užívání předmětné čerpací stanice, pro kterou bylo vydáno stavební povolení dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] (kolaudační rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]).

17. Dne [datum] bylo Městskou částí [obec] - [část obce], stavebním úřadem, rozhodnuto o změně užívání předmětné stavby veřejné čerpací stanice pohonných hmot ze stavby dočasné na stavbu trvalou (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]).

18. O určení vlastnictví pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec], bylo u Obvodního soudu pro Prahu 9 vedeno pod sp. zn. [spisová značka] řízení, kdy žalobce [územní celek] se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal proti žalovaným: [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], určení vlastnictví předmětných pozemků s odůvodněním, že se jedná o historický majetek obce. Po sporu trvajícím 9 let (a opětovném rušení rozhodnutí soudu I. stupně i soudu II. stupně) bylo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], určeno, že [územní celek] je vlastníkem těchto pozemků s odůvodněním, že byly splněny předpoklady § 2 odst. 1 písm. a/ zák. č. 172/1991 Sb. a Hlavní město Praha se stalo dnem účinnosti citovaného zákona jejich vlastníkem ex lege. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] s tím, že následné dovolání bylo zamítnuto.

19. Usneseními rady Zastupitelstva [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] byla schválena pravidla pro výkup pozemků ve vlastnictví fyzických osob zastavěných stavbami ve vlastnictví hl. m. [obec], a to dle připojených příloh (příslušná usnesení).

20. Dopisem ze dne [datum] žalovaný a jeho manželka požádali žalobce o prodej předmětných pozemků, shrnuli genezi vlastnictví těchto pozemků (dopis ze dne [anonymizována dvě slova], podací lístek).

21. Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] řešil otázku dopravní obslužnosti areálu v ulici [ulice] v [obec a číslo] v souvislosti s provozem čerpací stanice pohonných hmot [jméno] v ulici [anonymizováno] a návrh řešení bezpečného racionálního používání komunikací, kdy na str. 18 je odkaz na rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum] s tím, že výjezd z [anonymizováno] bude umožněn pouze vpravo směr z centra, stavba měla být realizována na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Na str. 17 pod bodem [číslo] je zachycen zábor pozemků pro stavbu [anonymizováno] (plánek ze dne [datum]), který zahrnuje mj. pozemek parc. [číslo]. Na straně 19. je zákres stavební dokumentace týkající se i parkovací plochy.

22. V dopise ze dne [datum] žalovaný požádal žalobce o odkup předmětných pozemků. V dopise ze dne [datum] žalobce sděluje žalovanému, že navazuje na předchozí jednání a korespondenci o majetkovém vypořádání pozemků parc. [číslo] to formou směny za část pozemku parc. [číslo] o výměře cca 77 m2, pozemku parc. [číslo] o výměře 242 m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře cca 263 m2 v k. ú. [část obce] a část pozemku parcelní [číslo] o výměře 69 m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře 13 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 205 m2 v k. ú. [část obce] v SJM žalovaného a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že pozemky hl. m. [obec] jsou užívány bezesmluvně v souvislosti s provozováním čerpací stanice a pozemky či části pozemků ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky potřebuje hl. m. [obec] pro výstavbu okružní křižovatky [ulice] - [ulice] s tím, že v minulosti byl žalovaným zaslán dopis ze dne [datum] (výzva k úhradě za užívání bezdůvodného obohacení) a vzhledem k tomu, že v té době bylo jednáno o vypořádání předmětných pozemků, tak úhrada nebyla vyžadována. S ohledem na současnou situaci, kdy v jednání o směně pozemků nepokročili, jsou vyzváni k úhradě bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 3 x 296 020 Kč (dopis ze dne [datum] včetně dodejek). V dopise ze dne [datum] adresovaném žalobci se žalovaný ohradil proti tvrzení, že je to žalovaný, kdo brání a maří jednání o výstavbě okružní křižovatky, poukázal na dopis ze dne [datum] (žádost odkoupení předmětných pozemků), který zůstal zcela bez odezvy a žalobce reagoval až v okamžiku, kdy žalobce zjistil, že k realizaci výstavby křižovatky bude potřebovat část pozemků ve vlastnictví žalovaného, s tím, že žalovaný vznesl dotaz na kompenzaci ztrát, neboť to bude znamenat částečné uzavření čerpací stanice, žalobce na tuto výzvu nikterak nereagoval. Dále zde je shrnuta geneze vlastnického vztahu s tím, že žalovaný má vážný zájem na odkoupení pozemků a pokud by nebyl převod možný, nabídl vypořádání zřízením věcných břemen. V dopise ze dne [datum] žalovaný požádal o odkup předmětných pozemků za tržních podmínek. V dopise ze dne [datum] žalovaný řešil otázku předmětných pozemků, požadoval určení harmonogramu výstavby kruhové křižovatky s ohledem na znemožnění užívání předmětné čerpací stanice, zdůraznil, že má maximální zájem na vyřízení daného majetkoprávního uspořádání. V dopise ze dne [datum] žalovaný poukázal na to, že záměr výstavby okružní křižovatky [ulice] - [ulice], není aktuální, opětovně požádal o odkup předmětných pozemků. V dopise ze dne [datum] opětovně žalovaný shrnul genezi vlastnického práva k předmětným pozemkům, zdůraznil svůj zájem o odkoupení předmětných pozemků (citované dopisy). Opětovně se žalovaný obrátil na žalobce s návrhem na odkup pozemků dopisem ze dne [datum] s tím, že v případě, že dojde k odprodeji pozemků za obvyklou cenu, tak by předmětné řízení skončilo smírem, kde by se zavázal zaplatit polovinu předmětné částky (citovaný dopis).

23. Společnost [anonymizováno] dne [datum] sdělila [stát. instituce], že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je část živicí zpevněné plochy určené k parkování, udržovaná komunikační zeleň a stoly s lavicemi. Na pozemku parc. [číslo] jsou části obslužných komunikací a parkovacích ploch zpevněných živicí, ostrůvek s vysavačem a kompresorem na vzduch a lampa VO. Na pozemku parc. [číslo] je část budovy čerpací stanice [jméno] bez č.p./č.e. včetně části chodníku. Na pozemku parc. [číslo] jsou části zpevněných ploch s poklopy pravděpodobně podzemních nádrží na pohonné hmoty, části udržované veřejné zeleně, část provozovny Občerstvení [webová adresa]“ včetně venkovních stolů a lampa VO. Pozemky jsou součástí areálu čerpací stanice [jméno] umístěném převážně na pozemcích parc. [číslo] v SJM [celé jméno žalovaného] [příjmení] [jméno].

24. V informacích žalobce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], adresovaném právnímu zástupci žalobce je uvedeno, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] se nachází zpevněná plocha, která slouží jako parkoviště pro čerpací stanici, a zeleň, která není zelení komunikační, vlastník parkoviště není znám. Na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] se nachází bezejmenná komunikace [anonymizováno] [číslo], jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, vlastník není znám, dále se na tomto pozemku nachází zpevněná plocha sloužící jako parkoviště pro čerpací stanici. Na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je umístěna stavba sloužící k obsluze čerpací stanice. Na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] se nachází zpevněná plocha, objekty sloužící k provozu čerpací stanice a zeleň, která není zelení komunikační.

25. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 888 060 Kč za užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] (dopis ze dne [datum] včetně dodejky). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný právním zástupem žalobce vyzván k uhrazení částky 888 060 Kč jakožto bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum], kdy tyto pozemky byly užívány v souvislosti s provozováním čerpací stanice a výše byla vypočtena jako 5 % z ceny předmětných pozemků dle platné cenové mapy (výzva ze dne [datum] včetně dodejky).

26. Dne [datum] se Hlavní město Praha, odbor dopravy, vyjadřoval v obecné rovině k charakteru komunikací.

27. U zdejšího soudu byla dne [datum] podána žaloba žalobců: [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], proti žalovanému: [územní celek], o zřízení služebnosti cesty, byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba na povolení služebnosti spočívající v právu cesty zahrnující právo průchodu a právo průjezdu přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v celém rozsahu tohoto pozemku a přes část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], byla zamítnuta. V žalobě byla shrnuta geneze vlastnického práva k předmětným pozemkům s tím, že stavba čerpací stanice stojí zčásti na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců a zčásti na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Na pozemku parc. [číslo] na části pozemku parc. [číslo] se nachází účelová komunikace zhotovená žalobci, kdy čerpací stanici pohonných hmot nemohou žalobci řádně užívat bez toho, aniž by byla spojena s veřejnou cestou přes pozemek žalovaného parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo]. Žalobci se domáhali, aby soud povolil nezbytnou cestu ve smyslu § 1029 o.z., a to jako služebnost k věci ve smyslu § 1257 o.z. Žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že prvotním předpokladem k povolení nezbytné cesty je skutečnost, že na nemovitosti nelze řádně hospodařit, neboť tato není spojena s veřejnou cestou a splnění tohoto předpokladu dle názoru soudu naplněno nebylo, kdy komunikace nacházející se na pozemku parc. [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací dle § 7 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., neboť splňuje veškeré zákonné znaky takové komunikace (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. z. 25 Cdo 2496/2015, 22 Cdo 2191/2002), kdy tento pozemek bezplatně užívá blíže neurčený okruh osob (návštěvníci a zákazníci čerpací stanice, chodci,..) k průchodu a průjezdu k veřejné komunikaci - ulici [anonymizováno], a za tímto účelem byla komunikace také vystavěna. Pokud mají žalobci jakožto vlastníci čerpací stanice a pozemku parc. [číslo] přístup k veřejné cestě zajištěn po veřejně přístupné účelové komunikaci, pak tato skutečnost vylučuje zřízení nezbytné cesty.

28. Pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, se způsobem využití zeleň, o výměře 275 m2 v obci [obec], k. ú. [část obce], pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, se způsobem využití ostatní komunikace, o výměře 822 m2 v obci [obec], k. ú. [část obce], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří (na pozemku se nachází stavba bez čp/če - stavba občanského vybavení) o výměře 161 m2 v obci [obec], k. ú. [část obce], pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, se způsobem využití zeleň, o výměře 211 m2 v obci [obec], k. ú. [část obce], jsou ve vlastnictví žalobce (informace o pozemcích ze dne [datum], list vlastnictví [číslo]).

29. Z fotografií zobrazujících předmětné pozemky je zřejmé, co na kterém pozemku se nachází, z leteckého snímku zobrazující situaci na místě samém plyne, že na předmětných pozemcích je umístěn areál čerpací stanice zahrnující samotnou stavbu čerpací stanice (částečně na pozemku parc. [číslo]), parkovací plochy, manipulační plochy, komunikace (na pozemku parc. [číslo]), částečně budova občerstvení (na pozemku parc. [číslo]) včetně přilehlé zeleně (na pozemku parc. [číslo]) s tím, že napojení ulice [ulice] na prostor čerpací stanice je realizováno částečně přes pozemek parc. [číslo] částečně přes pozemek parc. [číslo]. Ze Soutisku mapy KN (r. 2019) a ortofotomap (jaro 2016, léto 2016, jaro 2017, léto 2017, jaro 2018, léto 2018, jaro 2019) ve vztahu k předmětným pozemkům vyplývá nezměněná situace na místě samém a celková situace v rámci širšího celku. Shodná situace je zachycena na fotografiích pořízených v průběhu času (r. 2017 - 2019). Z geometrického zákresu pozemku parc. [číslo] vyplývá jeho umístění v rámci širšího celku, kdy na části tohoto pozemku je vyšrafováno, kde se nachází parkovací stání v rozsahu 108 m2.

30. Pokud jde o ulici [ulice], tak [ulice] část [obec] - [část obce] nedisponuje listinami, které by se výstavby této komunikace týkaly, není jí známo, na základě čeho bylo rozhodnuto o umístění označení komunikace [ulice] (č.l. 57 spisu). Hlavní město Praha nedisponuje ohledně napojení ulice [ulice] na ulici [anonymizováno] žádnými doklady, které se týkají povolení připojení, úpravy takového připojení či zrušení (č.l. 71 spisu). Dle Pasportu komunikace [ulice] z února 2012 ulice [ulice] existovala před připojením [část obce] k [obec] v roce 1974, z archiválií je zřejmé, že komunikace byla zakreslena v katastrálních mapách již roku 1941, jedná se o obousměrnou místní komunikaci III. třídy napojenou na ulici [anonymizováno] a zajišťuje dopravní obsluhu výrobních, skladových a průmyslových areálů, které k ní přiléhají, povrch komunikace po celé své délce je zpevněný, z větší části je zpevnění realizováno pomocí betonových silničních panelů, z menší části povrch tvoří živiční kryt. V zákresu je zachyceno napojení na příjezdovou komunikaci k čerpací stanici. Komunikace [ulice] byla zařazena mezi komunikace III. třídy rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka]. Ulice [ulice] nesla tento název podle svého směru již před připojením [část obce] k [obec] v r. 1974. Ulice [ulice] byla zakreslena již v náčrtu o místním šetření z r. 1945. Dle informativního zákresu z roku 1982 ulice se napojovala na ulici [anonymizováno], nebyla zde jakákoliv odbočka vpravo při čelním pohledu. V r. 1953, 1975 a 1988 situace byla shodná (Pasport komunikace, citované rozhodnutí, Pražský uličník z r. 1997, náčrt z místního šetření z r. 1945, zákres z r. 1982, ortofotomapy z r. 1953, 1975 a 1988 - viz listiny zaslané Městskou částí [obec] - [část obce] k č.l. 54 spisu, sdělení Hlavního města Prahy na č.l. 63 spisu). Magistrát hl. m. Prahy, odbor pozemních komunikací nedisponuje žádnými doklady, které se týkají napojení ulice [ulice] na ulici [anonymizováno] (sdělení na č.l. 71 spisu). Dle sdělení Krajského ředitelství [obec] hl. m. [obec] rozhodnutí o umístění betonových svodidel, pokud jde o komunikaci [ulice], je v gesci příslušného silničního správního orgánu, kterým je Magistrát hl. m. Prahy (č.l. 83 spisu). Technickou správou komunikací bylo sděleno, že v případě zablokování napojení ulice [ulice] na ulici [anonymizováno] pomocí betonových svodidel šlo o zaslepení komunikace postavené bez potřebného povolení, odbor dopravy Magistrátu nechal vypracovat návrh dočasného dopravního opatření (demontáž SDZ a osazení citybloků k zaslepení), následně jej odsouhlasil a TSK je realizovalo (sdělení na č.l. 85 spisu, záznam z jednání ze dne [datum] a ze dne [datum]). Ze sdělení hl. m. [obec] ze dne [datum], vyplývá, že Magistrát hl. m. Prahy nechal osadit betonová svodidla, která brání odbočování z ulice [ulice] na komunikaci [ulice], neboť ulice [ulice] se napojovala na ulici [ulice] přes odbočovací pruh k přilehlé čerpací stanici pohonných hmot [jméno], což mělo za následek vznik kolizních situací (č.l. 89 spisu).

31. Z leteckých snímků z geoportalu Mapa on-line plyne situace v r. 1996 v dotčeném území, kdy není vystavěna čerpací stanice, je zde patrná ulice [ulice] napojující se na ulici [anonymizováno] (r. 1996). V r. 1999 je již stavba čerpací stanice, mezi ulicí [ulice] a areálem čerpací stanice je spojovací komunikace, kdy z leteckého snímku vizuálně plyne, že je tvořena jiným povrchem, než prostor čerpací stanice. [ulice] komunikace je označena [anonymizováno] [číslo] a nachází se na pozemku parc. [číslo] částečně na pozemku parc. [číslo] (informace ze Cityinfo).

32. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] byla v r. 1995 částí parcely [číslo]. Parcely parc. [číslo] v k. ú. [část obce] byly v r. 1995 částí parcely [číslo]. Dle neměřického záznamu ze dne [datum] pozemek parc. [číslo] v k.. ú. [část obce] o výměře 4 044 m2 byl rozčleněn na pozemky parc. [číslo]. Dle geometrického plánu ze dne [datum] pro vyznačení čerp. stanice na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a parc. [číslo] v k..ú. [část obce] byl pozemek parc. [číslo] v k.. ú. [část obce] rozdělen na pozemky parc. [číslo] (manipulační plocha, ostatní plocha), parc. [číslo] (ostatní komunikace, ostatní plocha) a parc. [číslo] (manipulační plocha, ostatní plocha), kdy na pozemku parc. [číslo] se nachází komunikace zjišťující připojení ulice [ulice] do areálu čerpací stanice (sdělení Katastrálního úřadu ze dne [datum], neměřický záznam ze dne [datum], výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, geometrický plán [číslo] ze dne [datum]). Na geometrickém plánu [číslo] 2019 je vyznačena část pozemku parc. [číslo] kde se nachází podzemní nádrže (geometrický plán [číslo] 2019 ze dne [datum]).

33. Dle cenových map v roce 2016 - 2018 cena pozemku v k. ú. [část obce] činila 4 100 Kč za m2.

34. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že prováděl šetření na místě samém, v průběhu času nedocházelo k zásadním změnám, kdy na pozemku parc. [číslo] se nachází čerpací stanice, na tomto pozemku se nachází i část chodníku kolem této budovy. Na pozemku parc. [číslo] se nachází komunikace, přístupová cesta, parkovací plochy pro zákazníky, ostrůvek s vysavačem a kompresorem na vzduch, lampa veřejného osvětlení, jedná se o jeden funkční celek související s čerpací stanicí. Pozemek parc. [číslo] je zpevněnou plochou určenou pro parkování, udržovanou komunikační zeleň, jsou tam stoly s lavicemi. Na pozemku parc. [číslo] jsou umístěny podzemní nádrže, je tam udržovaná veřejná zeleň, část provozovny občerstvení. Svědek potvrdil zobrazení na předložených fotografiích.

35. Dne [datum] bylo provedeno na místě samém (v areálu čerpací stanice) místní šetření, v rámci něhož byla pořízena fotodokumentace (shodná jako předložená účastníky), kdy žalovaný se vyjadřoval k výstavbě na předmětných pozemcích a jejich užívání.

36. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důkazní návrhy na vypracování znaleckých posudků považoval za nadbytečné, a to z důvodu níže uvedených, a dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 690 713 Kč s příslušenstvím nebyla podána po právu.

37. V daném případě žalobce svůj žalobní nárok na úhradu shora citované částky postavil na tvrzení, že v období od [datum] do [datum] žalovaný užíval ve shora uvedeném rozsahu pozemky parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], které jsou ve vlastnictví žalobce, a to bez právního důvodu.

38. Dle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Předpokladem vzniku bezdůvodného bohacení jakožto závazkového právního vztahu je neoprávněné získání majetkových hodnot jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna negativně projevila. Obohacení přitom nemusí spočívat jen ve zvětšení aktiv obohaceného, ale i v nezmenšení pasiv, ačkoliv k tomu mělo dojít.

41. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu, když žalobce je vlastníkem předmětných pozemků. Tato skutečnost byla prokázána informacemi o pozemcích (bod 28. rozsudku), navíc pak vlastnické právo žalobce k předmětným pozemkům nebylo v řízení sporováno (nesporné tvrzení účastníků). Účastníci v řízení učinili rovněž tak nesporným, že v období od [datum] do [datum] žalovanému nesvědčila k užívání předmětných pozemků nájemní smlouva, ani jakýkoliv jiný občanskoprávní titul.

42. Sporován ze strany žalovaného byl rozsah užívání předmětných pozemků. Z daného důvodu se soud nejprve zabýval otázkou, zda a v jakém rozsahu jsou předmětné pozemky užívány žalovaným.

43. Pozemek parc. [číslo] o výměře 161 m2 je v celé své ploše zastavěn stavbou čerpací stanice (budovou bez čp./če), která je ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky. Tuto skutečnost účastníci učinili nespornou, navíc pak dané vyplývá i ze shora citovaných kolaudačních rozhodnutí. Situace na místě samém byla ověřena i v rámci místního šetření a vyplývá i z předložené fotodokumentace a zákresů předmětných pozemků. Tento pozemek je tak v celém rozsahu užíván žalovaným, kdy na daném pozemku je umístěna shora citovaná stavba (budova) čerpací stanice.

44. Na pozemku parc. [číslo] o výměře 822 m2 se nachází komunikace a zpevněná plocha využívaná jako parkoviště. Tyto skutečnosti vyplývají z místního šetření, z předložené fotodokumentace i ze samotného sdělení žalovaného, které učinil v rámci místního šetření, podpůrně ze slyšení svědka p. [příjmení] a ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] (bod 23. rozsudku). Komunikace na pozemku parc. [číslo] byla vybudována žalovaným, což žalovaný potvrdil i při místním šetření. Komunikace, parkovací a manipulační plochy na tomto pozemku byly zahrnuty do územního rozhodnutí a stavebního povolení, které se vztahovalo k dané čerpací stanici (bod 11. - 13. rozsudku) a rovněž tak z kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že žalovanému jakožto stavebníkovi bylo povoleno jejich užívání (bod 14., 15. rozsudku). Jedná se převážně o příjezdovou cestu k čerpací stanici (tato se nachází rovněž na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného), vede z ulice [anonymizováno] a následně se opět na ulici [anonymizováno] napojuje, kdy se jedná o jednosměrný provoz. Komunikace a zpevněné plochy na pozemku parc. [číslo] byly vybudovány žalovaným, žalovaný je jejich vlastníkem s tím, že se jedná o komunikaci a zpevněné plochy postavené na pozemku žalobce, k jehož užívání nemá žalovaný žádný titul a jedná se tak o užívání věci bez právního důvodu, a to bez ohledu na to, zda komunikaci jako takovou a zpevněné plochy k parkování užívají i třetí osoby (veřejnost, zákazníci čerpací stanice). Jedná se bezesporu o pozemek se stavbou čerpací stanice (stavbou bez čp./če) bezprostředně související s tím, že pokud na části pozemku je postavena pozemní komunikace, pak pasivně legitimovaným subjektem je vlastník komunikace, nikoliv uživatel, a vlastníkem je zde žalovaný, který danou komunikaci vystavěl. V daném případě tak v celém rozsahu 822 m2 je tento pozemek užíván pro účely čerpací stanice, a to žalovaným a bez právního důvodu. K danému soud uvádí, že předmětná komunikace je účelovou komunikací (§ 7 zák. č. 13/1997 Sb., zák. o pozemních komunikacích) a jako taková může být samostatnou stavbou a právní vztahy k ní nemusí být totožné se vztahy k pozemku (viz rozhodnutí sp. zn. 5 As 62/2008). V projednávané věci žalovaný na pozemku parc. [číslo] vybudoval účelovou pozemní komunikaci s asfaltovým povrchem sloužící jako příjezdová komunikace k čerpací stanici provozované žalovaným s tím, že se jedná o asfaltovou vozovku dobře odlišitelnou od samotného pozemku (viz šetření na místě samém) a vzhledem k účelu a významu vybudovaného tělesa komunikace, kterým je umožnit žalovanému komunikační spojení s provozem čerpací stanice, pak komunikace žalovaného má charakter samostatné (od pozemku žalobce) odlišné nemovité věci. Vzhledem k tomu, že těleso dotčené komunikace vybudoval žalovaný, nabyl k němu vlastnické právo zhotovením nové věci a je tak jeho vlastníkem. K obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku pak dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1405/2005, 28 Cdo 408/2019). Jestliže tedy žalovaný vlastní těleso účelové komunikace vystavěné na pozemku ve vlastnictví žalobce, získává bezesmluvním užíváním zastavěného pozemku na úkor žalobce majetkový prospěch, který je povinen žalobci vydat jakožto bezdůvodné obohacení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2155/2012).

45. Na pozemku parc. [číslo] se částečně nacházejí parkovací místa, částečně zeleň přiléhající k prostoru čerpací stanice, na níž jsou umístěny lavičky, stůl a částečně prostor pro dětské hřiště. Je třeba v daném případě zohlednit, že i tento pozemek parc. [číslo] byl zahrnut v rámci jednotlivých územních rozhodnutí a stavebních povolení s tím, že je užíván v rámci jednoho kompaktního celku za účelem provozu čerpací stanice. Pokud jde o námitku strany žalované, že část tohoto pozemku je součástí silničního tělesa (ulice [anonymizováno]), tak v daném případě ohledáním na místě samém bylo zjištěno, že se jedná o jeden celek, který v rámci terénu neobsahuje takový výškový předěl, aby se jednalo o součást komunikace. Tento pozemek je tak v rozsahu 250 m2 užíván pro potřeby čerpací stanice, a to bez relevantního právního důvodu.

46. Na pozemku parc. [číslo] se částečně nachází kiosek občerstvení, částečně podzemní nádrže pro mycí linku, septik, částečně stoly a lavice, částečně zeleň přiléhající ke komunikaci [anonymizováno]. Pokud žalovaný sporoval užívání nad rámec 31 m2 (stavba občerstvení) a 16,5 m2 (umístění nádrží pro mycí linku), tak ohledáním na místě samém bylo zjištěno, že tento pozemek je částečně oplocen (oplocení nacházející se vedle podzemních nádrží), vizuálně je tak oddělen od pozemků nacházejících se vně čerpací stanice, kdy sám žalovaný uvedl, že oplocení vybudoval on v okamžiku, kdy byl ještě zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí, a pozemek s ostatními předmětnými pozemky tvoří jeden funkční celek.

47. Pokud jde o užívání předmětných pozemků a určení rozsahu jejich užívání, tak dle názoru soudu je třeba vycházet z toho, že je třeba přihlížet k individuálním okolnostem konkrétního případu, kdy se částečně sice jedná o pozemky nezastavěné (komunikací, zpevněnou plochou pro parkování, kioskem pro občerstvení), ale v daném případě je zřejmé, že se jedná o pozemky tvořící areál čerpací stanice, jsou jeho nezbytnou součástí a bez těchto pozemků by provoz čerpací stanice byl těžko představitelný a v případě příjezdové komunikace a parkovacích míst i objektivně nemožný. Soud tak s ohledem na shora uvedené uzavřel, že v rozsahu uvedeném v žalobě žalovaný užívá předmětné pozemky, a to pro účely provozu čerpací stanice. Na celou čerpací stanici je třeba nahlížet jako na jeden funkční celek, veřejnost přístupné technické zařízení, věc hromadnou, což ostatně vyplývalo i z kolaudačního rozhodnutí, které se vztahovalo nejen ke stavbě budovy čerpací stanice, ale zahrnovalo také kiosek včetně přípojek, ocelové přístřeší, nádržové úložiště, jímku, vnitřní komunikace včetně odstavných a manipulačních ploch, drobné objekty, technologie strojní linky, technologie mycí linky (bod 14. rozsudku). Je nutné dle názoru soudu přihlížet k celkové funkční provázanosti pozemků a stavby (budovy) čerpací stanice, kdy tyto nemovitosti tvoří vzájemně provázaný soubor nemovitostí (jako jeden funkční celek), jedná se o pozemky účelově spjaté s čerpací stanicí jako takovou a jako jeden celek plní určený cíl, jímž je provozování čerpací stanice. Bezdůvodné obohacení může v zásadě vznikat jen v tom rozsahu, v jakém obohacený dotčenou nemovitost (pozemek) bez právního důvodu užívá. V daném případě dle názoru soudu žalovaný však užívá i části pozemků, které nejsou přímo zastavěny, kdy i tyto části pozemků je třeba považovat za pozemky nezbytné a užívané k provozu čerpací stanice (parkoviště, odpočinková zóna pro návštěvníky apod.). Důležitou roli hraje i to, že pozemky, které nejsou v určité části přímo těmito stavbami dotčeny, jsou pro žalobce téměř prakticky nevyužitelné, a to v podstatě z důvodu jejich umístění v rámci jednoho celku - čerpací stanice.

48. Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, tedy plnění bez právního důvodu, lze subsumovat i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka, bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu, a v takovém případě prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil a jehož majetkový prospěch se tudíž nezmenšil, ačkoliv by se tak za obvyklých okolností stalo (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4250/2014, 28 Cdo 4558/2014, 28 Cdo 2509/2012). Rovněž tak v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2113/2016 lze uzavřít, že vzhledem k tomu, že se jedná o pozemky nacházející se v areálu čerpací stanice, pak osobou povinnou k vydání náhrady za jejich bezesmluvní užívání je žalovaný, jemuž náleží vlastnické právo k budově čerpací stanice a k celé zbývající části areálu tohoto zařízení. K tomuto závěru lze dospět z toho důvodu, že jde o pozemky funkčně spjaté s určitou stavbou, a proto obohacujícím se subjektem ve smyslu shora uvedeného je její vlastník (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2743/2013, 28 Cdo 3348/2015). Z daného důvodu na straně žalovaného je dána pasivní legitimace ve sporu.

49. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že za situace, kdy v období uvedeném v žalobě žalovanému nesvědčilo právo užívání předmětných pozemků, tak docházelo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný užíval cizí majetkové hodnoty, aniž by poskytoval jakékoliv protiplnění. Obohacení spočívalo v tom, že žalovaný užíval věc ve vlastnictví žalobce (předmětné pozemky) a získával tím majetkový prospěch.

50. Soud si je vědom, že odpovědnost za bezdůvodné obohacení je odpovědností objektivního charakteru, tj. bez ohledu na zavinění, avšak veškerý výkon práv je třeba poměřovat se zásadou souladu s dobrými mravy. Zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená„ nastoupení cesty nalézání spravedlnosti“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3467/2016, 26 Cdo 2539/2017, 28 Cdo 2480/2019, nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 299/18, II. ÚS 1344/2019). V každém jednotlivém případu je nezbytné vycházet z individuálních okolností, kdy mnohé případy a specifické okolnosti mohou být komplikované a netypické, což však nevyvazuje soud z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení (nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2700/2015). V daném případě je třeba na danou věc pohlížet v kontextu událostí, ke kterým došlo počínaje rokem 1994. Žalovaný byl vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (o celkové výměře 1 470 m2), které směnil za pozemky, z nichž byly následně odděleny pozemky předmětné, navíc byl povinen provést rekultivaci svých původních pozemků a doplatit rozdíl v cenách (bod 10. rozsudku). Následně byl zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných pozemků a příslušné stavební úřady vydaly rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. V době výstavby všech staveb na předmětných pozemcích, a to jak samotné budovy čerpací stanice, tak parkoviště, příjezdové cesty, občerstvení, plotu, mycí linky či septiku, žalovaný byl vlastníkem všech dotčených pozemků (spolu se svou manželkou) a výstavbou na předmětných pozemcích pouze realizoval své vlastnické právo ve smyslu práva pozemky užívat. V době výstavby všech dotčených staveb na předmětných pozemcích neměl žalovaný důvodu pochybovat o tom, že je vlastníkem předmětných pozemků a že své vlastnické právo na nich může realizovat. Jednalo se tak o stavby v době výstavby oprávněné, když v době výstavby byl dán právní titul, a to v podobě vlastnického práva stavebníka k pozemkům, na nichž výstavba byla realizována. Jednalo se o titul trvalé povahy. Ani po zániku tohoto práva (s ohledem na výsledek soudního řízení o určení vlastnictví (bod 18. rozsudku) se nemohlo jednat o tzv. neoprávněnou stavbu ve smyslu § 135c zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31. 3. 2000, neboť charakter stavby jako neoprávněné je spojen s neexistencí občanskoprávního titulu v době, kdy je stavba prováděna. Jinými slovy řečeno, pokud v době vzniku stavby jako věci v právním slova smyslu nejde o tzv. neoprávněnou stavbu, skutečnosti nastavše později již aplikaci ustanovení o tzv. neoprávněné stavbě nemohou založit (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1840/2011). Tyto závěry se dle názoru soudu prosadí i v souzené věci. Předmětná čerpací stanice vznikla v období let 1996 - 1997 (bod 12. - 14. rozsudku), v době, kdy byli žalovaný a jeho manželka zapsáni jako vlastníci předmětných pozemků, na nichž byla stavba čerpací stanice a související stavby postaveny. Žalovaný a jeho manželka předmětné pozemky nabyli na základě směnné smlouvy ze dne 14. 2. 1994 a do katastru nemovitostí byli zapsáni ke dni 24. 2. 1994 s právními účinky vkladu práva ke dni 16. 2. 1994. V době výstavby čerpací stanice jim tak svědčilo právo stavby (shodně obsah stavebního povolení ze dne 3. 2. 1997:„ v řízení bylo zjištěno, že stavebník má k pozemkům, na nichž bude stavba povolena, dispoziční práva“). Žalovaný a jeho manželka tak postavili stavbu čerpací stanice a stavby související na pozemcích v době, kdy byli zapsáni v katastru nemovitostí jako jejich vlastníci a svědčil jim k předmětným pozemkům trvalý právní titul k umístění stavby, a nemohlo se tedy jednat o stavby neoprávněné. Na tom závěru ničeho nemění ani ta skutečnost, že pozemky, resp. vlastnické právo k nim, následně bylo předmětem soudního řízení (sp. zn. 12 C 264/2000) a po řízení trvajícím více než 9 let (počítáno včetně dovolacího řízení) bylo deklarováno, že vlastníkem pozemků, kde se částečně stavba čerpací stanice nachází, je žalobce, a to dle § 2 odst. 1 písm. a/ zák. č. 172/1991 Sb. V době výstavby žalovaný a jeho manželka byli v dobré víře, že jim pozemky, na nichž realizují výstavbu, vlastnicky patří, směnili je se státem (prezentovaným Pozemkovým fondem), byli zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci a rovněž tak správní orgány (stavební úřady) s nimi jednaly jako s osobami, kterým právo stavby svědčí, kdy žalobce, zcela rezignující na lhůtu uvedenou v § 8 zák. č. 172/1991 Sb., až s odstupem několika let začal tvrdit a dokládat, že se jednalo, pokud jde o předmětné pozemky, o historický majetek obce. Žalovaný tak byl v plné důvěře v tu skutečnost, že stát je vlastníkem předmětných pozemků a může je se žalovaným a jeho manželkou směnit, jednal tak v důvěře v činnost orgánu státu, jednal v důvěře v zápis v katastru nemovitostí. Je třeba zdůraznit, že důvěra jednotlivce v řádnou činnost orgánů státu je jedním ze základních atributů právního státu. Žalovaný v žádném případě nebyl povinen jakýmkoliv způsobem přezkoumávat, zda vlastníkem směňovaných pozemků je opravdu stát a ověřovat si, zda skutečnosti v katastru nemovitostí uvedené odpovídají právním předpisům. Jednotlivce nelze sankcionovat za to, že následně vyjde najevo, že určité skutečnosti aprobované státem v předchozím aktu jsou nesprávné (např. nález Ústavního soudu I. ÚS 2576/2010). Z tohoto pohledu dle názoru soudu není možné pohlížet na danou stavbu čerpací stanice jako na stavbu neoprávněnou. Žalovaný na dané situaci, která nastala po proběhnuvším soudním řízení (kde bylo deklarováno nabytí vlastnického práva žalobce ex lege), nenese žádný díl odpovědnosti. Princip dobré víry chránící účastníky soukromoprávních vztahů je třeba chápat jako jeden z klíčových projevů principu právní jistoty. Stavba čerpací stanice žalovaného a staveb souvisejících v daném areálu čerpací stanice je stavbou oprávněnou. Tyto individuální okolnosti případu je třeba při zvažování oprávněnosti žalobního požadavku zohlednit z pohledu dobrých mravů, a to v souladu s ústavním požadavkem nalezení spravedlivého řešení (viz nález Ústavního soudu II. ÚS 3403/11, IV. ÚS 3653/2011, II. ÚS 3168/09, II. ÚS 2087/08). V dané věci soud uzavřel, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení nelze žalobci přiznat, kdy tento žalobou uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy. K dané situaci, tj. ke vzniku bezdůvodného obohacení ve formě užívání cizích pozemků bez právního důvodu, došlo výlučně z důvodů na straně žalobce, tj. Hlavního města Prahy.

51. Zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění platném do 28. 6. 2012, na základě něhož žalobce uplatnil své vlastnické právo k předmětným pozemkům, sice stanovil pouze pořádkovou lhůtu v délce jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem k podání návrhu k příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí (§ 8 citovaného zákona), kdy zápis měl deklaratorní povahu, a s jejím nedodržením nebyl spjata žádná sankce, nicméně nelze odhlédnout od té skutečnosti, že pokud by žalobce postupoval s péčí řádného hospodáře (kdy na tuto povinnost se nyní dovolává při uplatnění požadavku na vydání bezdůvodného obohacení), a tuto lhůtu dodržel, tak by nemohlo dojít k uzavření směnné smlouvy mezi žalovaným a státem, příslušné úřady a státní orgány by nemohli se žalovaným jednat jako s vlastníkem předmětných pozemků, nedošlo by k výstavbě na předmětných pozemcích a tím ani k situaci, že žalovaný užívá cizí pozemky, a to bez právního důvodu. Pokud zákonodárce v zák. č. 172/1991 Sb. presumoval u obcí určitou aktivitu, bylo to zcela jistě v zájmu právní jistoty relevantních subjektů práva. Žalobce však byl několik let v tomto směru zcela pasivní, navíc pak i soudní řízení o určení vlastnictví zahájil až v r. 2000, tedy se značným časovým odstupem. Soudu nepřísluší zde hodnotit výsledek předmětného sporu o určení vlastnictví, nelze však odhlédnout od té skutečnosti, že v průběhu času došlo i ke změně nahlížení na problematiku nabytí vlastnického práva od nevlastníka (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3949/2015, 28 Cdo 4041/2011, 31 Cdo 353/2016). Navíc, a to je třeba zdůraznit, žalovaný v době výstavby areálu čerpací stanice neměl a ani nemohl mít pří běžné opatrnosti pochybnost, že předmětné pozemky ve skutečnosti patří někomu jinému (zde [anonymizována dvě slova] [obec]), a to právě pro absenci péče řádného hospodáře na straně žalobce. Zák. č. 172/1991 Sb. nepředpokládal přechod majetku na žalobce zcela automaticky, ale vyžadoval určitou aktivitu, aby zákonem dotčené právní vztahy byly vyjasněny co nejdříve. Obsahem vlastnického práva je též potřeba náležité péče o své vlastnictví a provedení jeho intabulace. Vlastník, který se o zápis svého vlastnického práva řádně nepostará, může následným (opožděným) aktivním jednáním rozvrátit celý řetězec nabývacích úkonů, vycházejících z důvěry v pravdivost zápisů v katastru nemovitostí (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 165/2011). Zde žalobce v rozporu s ohlašovací povinností nepožádal o zápis svého vlastnického práva ve svůj prospěch v zákonem stanovené lhůtě a nečinně po dlouhou dobu přihlížel, že podle zápisu v katastru je jako vlastník zapsán někdo jiný. V zájmu zachování právní jistoty je třeba se zřetelem k okolnostem daného případu zvážit, zda takové jednání obce (dlouholetá pasivita) v kontrastu s oprávněně dovoditelnou dobrou vírou nového nabyvatele (žalovaného) není v rozporu se zásadami demokratického právního státu, a zda ochranu právní jistoty - v kontextu se zjištěným skutkovým stavem - v takto nastolené situaci neupřednostnit.

52. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že ačkoliv na straně žalovaného užíváním předmětných pozemků ve vlastnictví žalobce došlo v období v žalobě uvedeném k bezdůvodnému obohacení, tak žalobě není možné vyhovět, a to pro rozpor s dobrými mravy. V postupu žalobce, respektive v jeho nikoliv řádném postupu, a v absenci péče řádného hospodáře soud spatřuje výjimečné okolnosti, které jsou důvodem pro nepřiznání bezdůvodného obohacení. Pokud žalobce poukazoval na to, že žalovaný za období cca 10 let nebyl schopen si vyřešit danou záležitost, tak ze vzájemné korespondence vyplývá, že žalovaný opakovaně žádal o převod předmětných pozemků, nabízel tržní cenu, naposled i v rámci tohoto soudního řízení, kdy žalobce toto podmiňoval směnou jiných pozemků žalovaného za účelem vybudování kruhového objezdu (bod 20., 22. rozsudku). Je třeba poukázat na to, že směna pozemků je vždy dvoustranným právním úkonem a žalovaný, vzhledem k tomu, že provozuje čerpací stanici, měl zcela jistě odůvodněný požadavek na vyjasnění otázky, jakým způsobem bude v této souvislosti (při budování kruhového objezdu) vyřešeno případné uzavření čerpací stanice, kde realizuje svou podnikatelskou činnost. Nelze také odhlédnout od toho faktu, že už na základě jedné směny žalovaný o své pozemky přišel a jiné, s ohledem na shora uvedené, nenabyl, resp. o vlastnické právo k nim přišel. Dle názoru soudu právě tyto individuální okolnosti případu, s přihlédnutím k širšímu kontextu projednávané věci a chování účastníků, jsou důvodem pro odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2 odst. 3, § 6 zák. č. 89/2012 Sb.).

53. Soud si je vědom toho, že při posuzování sporu ve smyslu souladu či rozporu s dobrými mravy, je zapotřebí dbát toho, že odepření výkonu práva pro rozpor s dobrými mravy by mělo zůstat postupem výjimečným a tento postup by měl vést k nalezení spravedlnosti v případech nepřiměřené tvrdosti zákona, nikoliv však k oslabování právní jistoty a ochrany subjektivních práv stanoveným zákonem. Konečný závěr je vždy posuzován individuálně a je třeba, aby byl úzce provázán se specifiky projednávané věci (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4289/2019). Optikou dobrých mravů je nepochybně ale možné nahlížet na výkon jednotlivých oprávnění spjatých s vlastnictvím věci (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1010/2014, 22 Cdo 4065/2014), tedy i na právo vlastníka na vydání bezdůvodného obohacení při neoprávněném užívání jeho vlastnictví. I Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi připustil eventualitu, že též o požadavku na vydání bezdůvodného obohacení získaného užíváním pozemku jiného subjektu by mohlo být uvažováno jako o rozporném s dobrými mravy, pokud nastaly mimořádné okolnosti. Tyto soud v daném případě, jak shora uvedeno, shledal, a proto požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení vyhodnotil jako požadavek v rozporu s dobrými mravy a z daného důvodu žalobu zamítl.

54. S ohledem na shora uvedené se soud nezabýval otázkou výše bezdůvodného obohacení ani vznesenou procesní obranou žalovaného, a z daného důvodu pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy na vypracování znaleckých posudků (ze shodného důvodu ani nehodnotil důkazy k tomuto se vztahující - viz např. bod 21., 30., 32 rozsudku). Z tohoto pohledu byla pro soud nerozhodná i odborná publikace týkající se pozemních komunikací předložená žalovaným.

55. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. o.s.ř., když žalovaný byl v řízení procesně úspěšný. Náklady řízení spočívají v odměně za zastupování účastníka advokátem v částce 99 900 Kč (devět úkonů právní služby po 11 100 Kč: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při místním šetření dne [datum], účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/196 Sb., v platném znění) a v devíti režijních paušálech po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení tak činila 124 146 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklad řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení