60 C 150/2022- 62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované, svědka a žalobkyně] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] proti žalovaným: ; 1) [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [obec a číslo] 2) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalované, svědka a žalobkyně] oba zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o vyklizení bytu takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit nemovitost označenou jako bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku [číslo] na adrese [adresa žalované, svědka a žalobkyně], zapsaná v katastrálním území Prosek, v obci [obec], u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], na listu vlastnictví [číslo] vyklizenou předat žalobkyni, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalovaným k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 13 800 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit a vyklizenou žalobkyni předat bytovou jednotku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětný byt“). Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem (ve společném jmění manželů) spolu s bývalým manželem [příjmení] [celé jméno žalovaného], [datum narození] (synem žalovaných), předmětného bytu. Po dobu trvání manželství žalobkyně s [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] neměla žalobkyně proti užívání předmětného bytu ze strany žalovaných žádné námitky, ač tito nedisponují žádnou písemnou smlouvou a za užívání předmětného bytu nic žalobkyni nehradí. Manželství žalobkyně a syna žalovaných bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], s tím, že situace v celé rodině je nyní velmi konfliktní. Bývalý manžel se vůči žalobkyni chová často hrubě a nevhodně s podporou žalovaných, a žalobkyně tak již není ochotna nadřazovat zájmy žalovaných nad své vlastní a nesouhlasí s tím, aby žalovaní dále užívali předmětný byt. Z uvedených důvodů žalobkyně projevila svůj nesouhlas s užíváním předmětného bytu žalovanými, kdy jim zaslala předžalobní výzvu k vyklizení v termínu do 30. 11. 2021. Žalovaní však předmětný byt nevyklidili, ani nepožádali o prodloužení termínu k vyklizení. Žalovaní užívají předmětný byt bez jakéhokoliv právního důvodu a tudíž neoprávněně.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že žalovaná č. 1 ke dni podání žaloby předmětný byt neobývala, neboť má a měla trvalé bydliště na adrese [adresa], kde také fakticky bydlí. Tato skutečnost by žalobkyni měla být známa, stejně tak jako to, že se žalovaná č. 1 v předmětném bytě nepravidelně zdržuje z důvodu péče o svého manžela, který je v invalidním důchodu. Předmětný byt stále patří do nevypořádaného společného jmění žalobkyně a syna žalovaných, který s podáním této žaloby nesouhlasí. Předmětná žaloba má povahu šikanózního výkonu práva a je v rozporu se skutkovým stavem a zejména v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně společně se synem žalovaných nabyli předmětný byt na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s Městskou částí Praha 9 v rámci tzv. privatizace bytů. Předmětný byt žalovaný [číslo] užíval na základě nájemních smluv od r. 1970 a následně po uzavření manželství i žalovaná [číslo]. S ohledem na věk žalovaných a skutečnost, že byl předpoklad, že byt bude v budoucnu privatizován, došlo k dohodě v rámci rodiny, tedy k dohodě mezi žalovanými a jejich syny [jméno] a [celé jméno svědka], jejímž obsahem byl záměr žalovaných přenechat předmětný byt synovi [celé jméno žalovaného]. Vzhledem k tomu, že syn žalovaných [příjmení] se později (před procesem privatizace) oženil, nabyl vlastnictví předmětného bytu v rámci privatizace již společně se svou tehdejší manželkou, dnes žalobkyní, do SJM. Žalobkyně nikdy předmětný byt fakticky neobývala, neboť v době manželství měla společně se svým tehdejším manželem (synem žalovaných [jméno]) bydlení zajištěno jinde. Proces privatizace byl z výše uvedeného důvodu veden již na žalobkyni a syna žalovaných. Vzhledem k tomu, že v předmětné době neměli žalobkyně a syn žalovaných finanční prostředky potřebné k úhradě kupní ceny, uhradila ji v plné výši žalovaná č. 1 ze svého účtu a uhradila také daň z nabytí nemovitosti. Zároveň došlo k ústní dohodě mezi žalovanými, žalobkyní a jejím manželem, že dluh ve výši uhrazené kupní ceny bude uhrazen žalobkyní a synem žalovaných na výzvu dle jejich možností a že s ohledem na výši rozdílu mezi uhrazenou kupní cenou bytu a skutečnou tržní hodnotou, která se již v té době pohybovala kolem 3 mil. Kč, bude žalovaným umožněno doživotní bezplatné užívání předmětného bytu s tím, že žalovaní budou hradit veškeré náklady a poplatky spojené s takovým užíváním. Za celou dobu od převodu vlastnictví k předmětnému bytu ani žalobkyně, ani syn žalovaných nehradili v souvislosti s bytem žádné poplatky nebo úhrady včetně příspěvku do fondu oprav a záloh na služby spojené s užíváním předmětného bytu, které šly vždy na vrub žalovaných. Žalobkyně si musela být vědoma existence této ústní dohody, když sama žalobkyně konstatuje, že žalovaní nedisponují žádnou písemnou smlouvou. Žalobkyně tak za situace, kdy na úhradu kupní ceny neuhradila ničeho a domáhá se v rozporu s uzavřenou ústní dohodou vyklizení rodičů svého bývalého manžela, tedy osob, na základě jejichž dobré vůle a finančních prostředků nabyla do společného jmění manželů předmětný byt, je podání žaloby šikanózním výkonem práva. Navíc si je žalobkyně vědoma, že žalovaný č. 2 je dlouhodobě invalidní. Žalobkyně nepotřebuje daný byt pro uspokojení svých bytových potřeb, neboť užívá byt svých rodičů ve [obec]. Jedná se o nátlak žalobkyně na syna žalovaných v rámci jednání o vypořádání společného jmění manželů. Jedná se o výkon práva v rozporu s dobrými mravy a naprosto bezohledný. Žalovaní se ohrazují proti hrubě nepravdivým tvrzením žalobkyně, že by měli podporovat svého syna v jakémkoliv závadném jednání vůči žalobkyni. Se žalobkyní se dlouhodobě nestýkají a žalovaný č. 2 je vzhledem ke své nemoci fakticky imobilní.

3. V podání ze dne 4. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s tím, že by žalovaným svědčilo jakékoliv právo předmětný byt užívat. Po dobu trvání manželství žalobkyně se synem žalovaných [příjmení] [celé jméno žalovaného] neměla žalobkyně proti užívání předmětného bytu ze strany žalovaných žádné námitky. Manželství však bylo rozvedeno a žalobkyně již dále s užíváním bytu žalovanými nesouhlasí. Mezi účastníky neexistuje žádná smlouva, ať již písemná či ústní, která by žalovaným zakládala užívací právo k předmětnému bytu. Žalobní nárok není šikanózní, ani v rozporu s dobrými mravy, kdy oba žalovaní mohou mít své bytové potřeby zajištěny, neboť žalovaná č. 1 je výlučnou vlastnicí rodinného domu v [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec]. Jedná se o stavbu, která byla kompletně vybudována a vybavena z prostředků náležejících do společného jmění manželů žalobkyně a jejího bývalého manžela [příjmení] [celé jméno žalovaného] a pouze formálně byla na základě přání bývalého manžela v katastru nemovitostí evidována na žalovanou [číslo] přestože od samého počátku tvořila rodinnou domácnost žalobkyně a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně je přesvědčena, že tomu tak bylo ze zištných důvodů, aby její bývalý manžel tuto nemovitost právně zakotvil mimo společné jmění manželů. Žalovaným ničeho nebrání, aby se do tohoto domu nastěhovali. Ostatně žalovaná [číslo] se tam dle povědomí žalobkyně často zdržuje. Žalovaná [číslo] se po rozpadu manželství žalobkyně a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] k žalobkyni nechovala vhodným způsobem a snažila se ji poškodit na jejích právech, kdy jako příklad lze uvést lživou svědeckou výpověď žalované [číslo] kterou podala v opatrovnickém řízení o úpravu poměrů nezl. dětí žalobkyně a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] za účelem pomoci svému synovi k dosažení výměry co nejnižšího výživného. Žalobkyně k danému citovala část rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

4. Při jednání dne [datum] žalobkyně popřela, že by mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena dohoda o užívání předmětného bytu. Žalovaná [číslo] se zdržuje často v rodinném domě v [obec], avšak do předmětného bytu dochází za žalovaným [číslo]. Žalovaným ničeho nebrání, aby se přestěhovali do rodinného domu v [obec].

5. Při jednání dne [datum] žalovaní namítli nedostatek pasivní legitimace na straně žalované [číslo] zdůraznili nemravné chování žalobkyně, kdy na úhradu předmětné bytové jednotky nevynaložila žádné finanční prostředky, a to ani výlučné, ani prostředky, které by náležely do společného jmění manželů, kdy tyto finanční prostředky vynaložili žalovaní.

6. V podání ze dne [datum] žalovaní uvedli, že dohoda o užívání předmětného bytu byla uzavřena v návaznosti na skutečnost, že zastupitelstvo Městské části Praha 9 na svém zasedání konaném dne [datum] zařadilo do privatizace bytů i dům a předmětnou bytovou jednotku. Následně na rodinném setkání pořádaném jako oslava narozenin syna žalovaných [celé jméno svědka] dne [datum] v restauraci [ulice] došlo mezi žalovanými, žalobkyní a jejím manželem - synem žalovaných [celé jméno žalovaného], za účasti druhého syna žalovaných [celé jméno svědka], [datum narození], k dohodě, že žalovaní poskytnou žalobkyni a p. [celé jméno žalovaného] půjčku ve výši částky, kterou bude [ulice] část [obec a číslo] požadovat jako kupní cenu za převod předmětné jednotky a uhradí za ně i daň z převodu nemovitostí s tím, že takto vzniklý dluh bude uhrazen žalobkyní a p. [celé jméno žalovaného] na výzvu žalovaných a zároveň s ohledem na rozdíl mezi uhrazenou kupní cenou a skutečnou tržní cenou bytu bude žalovaným umožněno doživotní bezplatné užívání bytu s tím, že žalovaní budou hradit veškeré náklady a poplatky spojené s takovým užíváním.

7. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaným nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětného bytu, s tím, že se vyjadřovala k otázce pasivní legitimace žalované [číslo] kdy žalovaná [číslo] předmětný byt užívá a tvrzení, že do bytu pouze dochází za účelem péče o manžela, je účelové. Nárok uplatněný žalobkyní není v rozporu s dobrými mravy, kdy po rozpadu vztahu se svým bývalým manželem (synem žalovaných) byla nucena se odstěhovat z rodinného domu v [obec], který se svým bývalým manželem postavili a přesto byl zapsán do katastru nemovitostí jakožto majetek žalované [číslo] kdy žalobkyně je přesvědčena, že to tak její bývalý manžel zařídil pouze proto, aby tuto nemovitost vyvedl ze společného jmění manželů. Bývalý manžel žalobkyně se k žalobkyni v době jejich rozchodu choval velmi špatně a jeho extrémní chování ji donutilo společnou domácnost opustit a nalézt si jiné bydlení a toto rovněž kompletně vybavit, kdy za účelem zajištění nového bydlení pro sebe a děti si žalobkyně musela obstarat finanční prostředky, které nyní splácí. Nyní se tedy snaží plnohodnotně využít svého vlastnického práva k předmětnému bytu, a to především s ohledem na skutečnost, že její finanční poměry nejsou příliš dobré. Žalovaní se navíc mohou přestěhovat do rodinného domu v [obec], který žalovaná č. 1 vlastní a jejich bytové potřeby tak budou plně a kvalitně zajištěny. Žalovaná č. 1 se k žalobkyni chovala extrémně závadným způsobem, kdy coby svědek vypovídala nepravdivě v rámci soudního řízení, aby tím žalobkyni poškodila.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Informace o privatizaci bytů v majetku Městské části Praha 9 byla zveřejněna v březnu r. [rok] s tím, že zastupitelstvo Prahy 9 schválilo dne [datum] záměr postupného prodeje bytů z majetku [obec a číslo] jejich oprávněným nájemcům, kdy byty na adrese [ulice a číslo] byly zařazeny do skupiny B a k privatizaci by mělo dojít v r. 2017 (článek„ Privatizace začne za rok. Praha 9 prodá 1 639 bytů“). Bytová jednotka [číslo] (typ jednotky obč. z.) v budově [adresa] (bytový dům), která je součástí pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), v obci [obec], k. ú. [část obce], je ve společném jmění žalobkyně a [celé jméno žalovaného], [datum narození], kdy nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí k datu [datum], list vlastnictví [číslo] pro obec Praha, k. ú. [část obce]). Předmětný byt byl Smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky [rok] [spisová značka], ze dne 14. 1. 2019 převeden Městskou částí Praha 9 jako převádějícím na žalobkyni a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako nabyvatele, kdy kupní cena byla sjednána v částce 932 100 Kč (čl. V.1. smlouvy) s tím, že část kupní ceny ve výši 10 000 Kč bude zaplacena započtením jistiny ve výši 10 000 Kč, která byla zaplacena před doručením prohlášení o přijetí nabídky k prodeji bytu a zbytek kupní ceny ve výši 922 100 Kč je nabyvatel povinen zaplatit převádějícímu na účet Městské části č. [bankovní účet] s uvedením [variabilní symbol] (čl. V.2. smlouvy). V čl. II.4. smlouvy je uvedeno, že účastníci této smlouvy prohlašují, že nabyvatel je výlučným nájemcem předmětného bytu. Dne [datum] byla z účtu žalované [číslo] poukázána částka 922 100 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] se zprávou„ privatizace“. Dne [datum] byla z účtu žalované [číslo] poukázána částka 37 284 Kč. V měsíci únoru 2022, březnu 2022 a dubnu 2022 byla z účtu žalované [číslo] hrazena vždy částka 5 402 Kč trvalým příkazem s poznámkou„ nájemné byt“ (výpisy z účtu u ČS č. ú. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované [číslo]).

10. Pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, včetně pozemku parc. [číslo] (zahrada) v obci [obec] u [obec] je ve vlastnictví žalované [číslo] kdy nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum], list vlastnictví [číslo] pro okres [okres], katastrální území Petříkov u Velkých Popovic).

11. Žalovaný [číslo] je držitelem průkazu ZTP s platností do [datum].

12. Dopisem ze dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalované k vyklizení předmětného bytu, a to do [datum], s tím, že předmětný byt užívají bez jakéhokoliv právního důvodu. V dopise je dále uvedeno, že již dříve žalobkyně opakovaně žádala syna žalovaných, aby vyklizení zajistil v dobrovolné rovině, neboť manželství skončilo a pro žalobkyni není přijatelné, aby žalovaní užívali předmětný byt, zatímco ona je nucena zajišťovat své bytové potřeby jiným způsobem (výzva k vyklizení bytu ze dne [datum], dodejka s datem převzetí [datum]).

13. Rozsudkem Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda rodičů, matky - žalobkyně a otce - JUDr. [celé jméno žalovaného], [datum narození], dle níž nezl. děti [jméno], nar. 2012 a [jméno], nar. 2015, byli pro dobu před rozvodem a po rozvodu svěřeny do péče matky s úpravou styku otce s nezletilými a dále bylo rozhodnuto o výši výživného. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že manželství rodičů nezletilých dětí bylo uzavřeno dne [datum], matka opustila společnou domácnost s nezl. dětmi dne [datum], kdy bydlí s dětmi v bytě ve vlastnictví svých rodičů, otec bydlí v domě ve vlastnictví své matky, na který splácí hypoteční úvěr částkou 14 000 Kč měsíčně, kdy splátky platí otec a jeho matka mu tuto částku vrací. V bodu 32. rozsudku bylo soudem mj. konstatováno, že výpověď matky otce soud považuje, co se týká výdělků, majetkových poměrů, schopností rodičů a příjmů otce a jeho matky, za nevěrohodnou s tím, že svědkyně v průběhu výslechu dala najevo, že cítí potřebu ochraňovat svého syna ve vztahu se snachou (citovaný rozsudek). V řízení vedeném u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. [spisová značka] bylo zasláno ze strany [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] vyjádření ze dne [datum], v němž bylo mj. uvedeno, že když se jeho rodiče u nich na jeho přání zastavili na návštěvu, tak manželka před jejich příjezdem odjela (5. strana bod 9. vyjádření). Při jednání dne [datum] [celé jméno žalovaného] mj. uvedl, že bydlí na základě dohody se svou matkou v jejím domě, ve výlučném vlastnictví nemá žádný nemovitý majetek, ve společném jmění manželů má byt na [část obce] o velikosti 75 m, nyní v něm bydlí jeho rodiče, o majetkovém vyrovnání s manželkou dohodnuti nejsou, bude třeba vyřešit to, že v bytě bydlí jeho rodiče. Je teď čerstvě zprivatizovaný (4. strana protokolu, 2. a 3. odstavec zdola). Žalobkyně při jednání uvedla, že zatím bydlí v domě u svých rodičů, bude se stěhovat, její rodiče si vzali hypotéku na byt ve [obec], aby jí pomohli s bydlením (6. strana protokolu, 4. odstavec shora).

14. V předložených screenshotech obrazovky mobilního telefonu s datem 27. 11. (dle tvrzení žalobkyně z r. 2019) jsou uvedeny velmi vulgární expresivní výrazy s tím, že odesilatel je označený„ [jméno]“.

15. Ve věci byla slyšena žalobkyně a svědci [celé jméno žalovaného] [celé jméno svědka], jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

16. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důkazní návrh na vyžádání případné dohody o zúžení či modifikaci společného jmění žalovaných soud považoval za nadbytečný (bod 32. rozsudku), a dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení předmětného bytu nebyla podána po právu.

17. V daném případě se žalobkyně domáhala vyklizení předmětného bytu s odůvodněním, že je vlastníkem (jednotka ve společném jmění manželů) předmětného bytu, žalovaní předmětný byt užívají bez právního důvodu a žalobkyně s užíváním bytu žalovanými již nesouhlasí, a to s ohledem na skutečnost, že její manželství s jejich synem bylo již pravomocně rozvedeno a situace v rodině je konfiktní.

18. V daném případě se soud zabýval nejprve otázkou aktivní a pasivní legitimace ve věci.

19. Žalobkyně je vlastníkem (spolu se svým bývalým manželem v rámci společného jmění manželů) předmětné bytové jednotky, jejíhož vyklizení se domáhá s tím, že její bývalý manžel (syn žalovaných) s jejich vyklizením nesouhlasí (výpověď žalobkyně na č. l. 55 spisu, výpověď syna žalovaných na č. l. 56 spisu). Při posuzování aktivní legitimace ve sporu soud vycházel z ustálené soudní judikatury, dle níž každý z manželů (případně bývalých manželů), kterým svědčí společné jmění manželů, je samostatně oprávněn k podání žaloby o vydání neoprávněně zadržované věci ze společného jmění manželů a také k podání žaloby o vyklizení nemovitosti, jejímž je vlastníkem v rámci společného jmění manželů (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4208/2008). Ochrany vlastnictví k věci ve společném jmění manželů vůči neoprávněným zásahům třetích osob se u soudu může domáhat také jen jeden z manželů, i když s tím druhý manžel nesouhlasí (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 555/2002). Uvedený závěr je odrazem argumentace, dle které právo domáhat se ochrany předmětu spoluvlastnictví vůči neoprávněným zásahům ze strany třetích osob náleží spoluvlastníkům společně, ale zároveň i každému z nich samostatně, aniž by k tomu bylo souhlasu druhého spoluvlastníka zapotřebí. U společného jmění manželů je tomu tak proto, že každému spoluvlastníku náleží právo k celé věci, omezené jen stejným právem druhého spoluvlastníka; jestliže se pak jeden z bývalých manželů domáhá ochrany svého vlastnického práva k věci ve společném jmění manželů, nijak tím druhého spoluvlastníka neomezuje, ale naopak brání společný majetek proti zásahům třetích osob (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4931/2016, 22 Cdo 113/2013). Za dané situace, kdy žalobkyně se domáhá vyklizení bytové jednotky, která náleží do zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, a bývalý manžel žalobkyně - syn žalovaných s vyklizením nesouhlasí, tak je přesto dána na straně žalobkyně aktivní legitimace ve sporu.

20. Soud se dále zabýval otázkou pasivní legitimace na straně žalovaných a uzavřel, že na straně obou žalovaných je dána pasivní legitimace ve věci. V řízení nebylo sporu o tom, že žalovaný č. 2 v předmětném bytě bydlí. Tato skutečnost nebyla nikterak ze strany žalovaných sporována, navíc pak vyplývá z výpovědi žalobkyně (výpověď na č. l. 54 p.v. spisu) i slyšených svědků [celé jméno žalovaného] (výpověď svědka na č. l. 56 spisu) a [celé jméno svědka] (výpověď na č. l. 56 p.v. spisu). Pokud jde o pasivní legitimaci na straně žalované [číslo] tak i zde soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že je dána pasivní legitimace ve věci. Z výpovědi svědků [celé jméno žalovaného] a [celé jméno svědka] vyplynulo, že žalovaná [číslo] bydlí střídavě v rodinném domě v obci [obec] a v předmětné bytové jednotce, kdy pečuje o svého manžela - žalovaného [číslo] to s ohledem na jeho zdravotní stav. Svědek [celé jméno žalovaného] uvedl:„ Pokud jsem dotazován, zda se moje maminka zdržuje i v bytě ve [příjmení] ulici, tak ano, pečuje tam o tátu, … ale více bydlí v [obec], … v bytě ve [příjmení] ulici má i své věci, ale většinu svých věcí má v [obec]“ (výpověď svědka na č. l. 55 p.v. spisu),„ takže moje matka se zdržuje v [obec] i v té [příjmení]“ (výpověď svědka na č. l. 55 p.v. spisu).„ rodiče tam jsou celý život“ (výpověď na č. l. 56 spisu). Shodně pak vypověděl svědek [celé jméno svědka], který uvedl:„ [příjmení] tam bydlí doteďka,... rodinný dům v [obec] užívá matka, ale jezdí i za tátou, matka prostě pendluje, bydlí na [příjmení], bydlí i v tom [obec], … pokud jsme dotazován, kde má moje matka své věci, tak má je v [obec], má je i v předmětném bytě“ (výpověď svědka na č. l. 56 p.v., výpověď na č. l. 57 spisu). Soud tak s ohledem na shora uvedené uzavřel, že i žalovaná [číslo] je ve věci pasivně legitimována, kdy se zdržuje i v předmětném bytě a má tam umístěny i své věci.

21. Poté, co soud uzavřel, že je dána jak aktivní, tak pasivní legitimace ve věci, zabýval se otázkou, zda žaloba na vyklizení předmětného bytu byla podána po právu či nikoliv.

22. Dle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

23. Žalobkyně postavila svůj žalobní nárok na tvrzení, že žalovaní předmětný byt užívají, aniž by existovala mezi žalobkyní a žalovanými smlouva, ať již písemná či ústní, která by žalovaným zakládala užívací právo k předmětnému bytu. Procesní obrana žalovaných pak spočívala v tvrzení, že mezi účastníky řízení a synem žalovaných (bývalým manželem žalobkyně) byla uzavřena dohoda o bezplatném užívání předmětného bytu.

24. Soud se tak zabýval otázkou, zda žalovaní unesli důkazní břemeno k prokázání existence jimi tvrzené dohody. Žalovaní svou procesní obranu postavili na tvrzení, že předmětný byt užívají na základě dohody, která byla uzavřena v r. 2014 v souvislosti s plánovanou privatizací bytové jednotky s tím, že i kupní cena byla uhrazena ze strany žalované č.

1. Existence této dohody v řízení byla prokázána slyšením svědků [celé jméno žalovaného] a [celé jméno svědka], kteří shodně vypověděli v tom směru, že byla uzavřena výše citovaná dohoda o tom, že předmětný byt v rámci privatizace nabyde syn žalovaných (s ohledem na existenci manželství společně se žalobkyní) a žalovaným bude umožněno v předmětném bytě nadále žít. Svědek [celé jméno žalovaného] vypověděl, že byla uzavřena dohoda, že rodiče tam budou nadále bydlet (výpověď na č. l. 55 p.v. spisu), kdy uvedl:„ naši tam budou bydlet, dokud budou potřebovat, dokud budou živí, … taky byla dohoda, že naši budou platit veškeré poplatky spojené s tímto bytem, manželka s tou dohodou souhlasila, … veškeré platby spojené s bytem vždycky platili moji rodiče, já jsem žádné platby spojené s bytem nehradil a exmanželka také vůbec ničím nepřispěla na úhradu jakýchkoliv plateb spojených s bytem za celou dobu“ (výpověď na č. l. 56 spisu). Existenci dohody o užívání předmětného bytu žalovanými potvrdil ve své výpovědi i svědek [celé jméno svědka], který uvedl:„ Já už měl byt po babičce, tak byla dohoda o tom, že brácha bude mít byt ve [příjmení], … matka jim půjčí i peníze na tu kupní cenu, a oni, tzn. můj bratr se svojí manželkou, tam nechají mámu a tátu dožít, … právě tam na oslavě mých narozenin bylo dohodnuto, že jim naše matka půjčí peníze a že tam [příjmení] a můj bratr matku a tatínka nechají dožít, byla tam [příjmení], souhlasila s tím,“ (výpověď svědka na č. l. 56 p.v. spisu). Pokud strana žalující zpochybňovala existenci této dohody a poukazovala na rodinněprávní vztah mezi svědky a žalovanými, tak je třeba zdůraznit, že slyšení svědci byli řádně poučeni o následcích vědomě nepravdivé, křivé výpovědi s tím, že z pouhé existence rodinněprávního vztahu nelze apriori dovozovat nepravdivost výpovědí svědků či účelovost jejich výpovědí. Výpovědi svědků [celé jméno žalovaného] a [celé jméno svědka] byly shodné v základních principech týkajících se uzavření výše uvedené dohody s právem žalovaných předmětnou bytovou jednotku nadále užívat, a to„ dokud budou žít“. Podpůrně existenci výše citované dohody prokazuje i ta skutečnost, že kupní cena za převod předmětné bytové jednotky byla uhrazena z účtu žalované [číslo] žalovaná [číslo] hradí ze svého účtu rovněž pravidelné platby spojené s užíváním předmětné bytové jednotky, kdy sama žalobkyně ve své výpovědi potvrdila, že veškeré platby spojené s předmětnou bytovou jednotkou hradí žalovaní (výpověď na č. l. 55 spisu).

25. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno uzavření dohody mezi žalobkyní, žalovanými a synem žalovaných [celé jméno žalovaného] (za účasti druhého syna žalovaných [celé jméno svědka]), na základě níž vzniklo žalovaným právo doživotního užívání předmětného bytu s povinností hradit veškeré platby s tímto bytem spojené. Žalovaní tak předmětnou bytovou jednotku užívají na základě výše citované dohody, kdy nesouhlas žalobkyně s dalším bydlením žalovaných v předmětném bytě s ohledem na změnu situace v rodině (její rozvod se synem žalovaných) nemá na platnost a další trvání dohody žádný vliv. Soud je toho názoru, že i když došlo ke změně situace na straně žalobkyně (odstěhování se z rodinného domu v [obec], rozvod se synem žalovaných) a žalovaná [číslo] se stala vlastníkem rodinného domu v [obec] (dle výpisu z katastru nemovitostí právní účinky kupní smlouvy nastaly ke dni [datum]), tak tyto skutečnosti nemohou bez dalšího být důvodem ukončení platnosti výše citované dohody o užívání předmětného bytu žalovanými. Žalovaní tak předmětný byt užívají na základě výše citované dohody, nikoliv bez právního důvodu. Skutečnost, že by žalovaní eventuálně mohli svou bytovou potřebu uspokojit jinde, a to v rodinném domě, který je zapsán ve vlastnictví žalované [číslo] nečiní výše uvedenou dohodu neplatnou ani nemá za následek ukončení této dohody.

26. Soud dále uvádí, že nadto byl požadavek žalobkyně na vyklizení předmětné bytové jednotky žalovanými soudem shledán v rozporu s dobrými mravy.

27. Dle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

28. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

29. Zásada výkonu práv v souladu s dobrými mravy a dobré mravy jako takové představují významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírnit tvrdost zákona a dává prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem či dokonce contra legem, pokud jde o reprobaci jednání příčícího se dobrým mravům. [obec] mravy v tomto pojetí tedy jsou souhrnem etických obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními zásadami a právními principy. Takto provedený výklad pojmu dobré mravy ve svém souhrnu prostupuje i Listinou základních práv a svobod (nález Ústavního soudu IV. ÚS 3653/11).

30. Při zvažování, zda se v konkrétní věci u žaloby na vyklizení nemovitosti nejedná o uplatnění práva v rozporu s dobrými mravy, je třeba vždy zvážit jak poměry na straně vyklizovaného, tak veškeré rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení domáhá (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2378/2012). Žalovaní v předmětném bytě bydlí desítky let (téměř 50 let), po celou dobu žalovaný [číslo] nikde jinde nebydlel a žalovaná [číslo] se až v poslední době zdržuje současně i v rodinném domě v [obec]. Žalovaní v předmětném bytě vedou svou rodinnou domácnost, uspokojují tam svou bytovou potřebu a rovněž tak hradí veškeré poplatky spojené s užíváním předmětného bytu, žalovaná [číslo] uhradila i kupní cenu za předmětný byt při jeho převodu do vlastnictví žalobkyně a jejího, nyní již bývalého, manžela. Nelze odhlédnout také od věku žalovaných, kdy žalovanému [číslo] je 80 let, žalované č. 1 je 71 let, a rovněž tak je třeba zohlednit zdravotní stav žalovaných, kdy žalovaný č. 2 je držitelem průkazu ZTP a jeho nepříznivý zdravotní stav (či stav přiměřený jeho věku) vyplynul z výpovědí svědků [celé jméno žalovaného] (výpověď na č. l. 55 p.v.) a [celé jméno svědka] (výpověď na č. l. 57 spisu). Naproti tomu žalobkyně nikdy v předmětném bytě nebydlela, nikdy tam nevedla rodinnou domácnost, žádné úhrady spojené s bytem nikdy nezaplatila a ani na úhradě kupní ceny se ničím nepodílela. Žalobkyně bydlí v bytě ve vlastnictví svých rodičů s tím, že v řízení ani netvrdila, že se domáhá vyklizení předmětného bytu z důvodu, že by se do bytu sama chtěla nastěhovat. Žalobkyně vypověděla, že svůj souhlas s bydlením žalovaných v předmětném bytě odvolala v souvislosti s tím, že její manžel změnil názor na vlastnictví domu v [obec], kdy začal tvrdit, že dům je jeho maminky, pak s vyhlídkou, že se nedohodne s manželem na vypořádání majetku po rozvodu, svůj souhlas s užíváním bytu žalovanými odvolala (výpověď žalobkyně na č. l. 55 spisu). Motivací žalobkyně k vyklizení předmětného bytu žalovanými tak není, že by v předmětném bytě chtěla uspokojovat svou bytovou potřebu, ale spíše snaha touto cestou dosáhnout určité dohody o vypořádání společného jmění s bývalým manželem, kdy žalobkyně k danému vypověděla:„ Pokud jsem dotazována, jaký je ekonomický význam podání této žaloby na vyklizení pro mou osobu, tak já se snažím s exmanželem o dohodu o vypořádání majetku, … pokud jsem dotazována, zda tedy předpokládám, že výsledek tohoto řízení bude mít vliv na vypořádání majetku, tak ano,… nepřijde mi spravedlivé, že dům, který jsme vystavěli s manželem společně z hypotéky, je napsán na matku mého bývalého manžela“ (výpověď žalobkyně na č. l. 55 p.v. spisu). Pokud žalobkyně poukazovala na to, že žalovaná č. 1 lživě vypovídala v neprospěch žalobkyně v opatrovnickém řízení, tak je třeba poukázat na to, že pokud případně žalovaná č. 1 vypovídala nepravdivě ve snaze docílit stanovení nižšího výživného zatěžujícího jejího syna (a soudu v tomto řízení nepřísluší pravdivost či nepravdivost údajů uvedených žalovanou č. 1 v rámci opatrovnického řízení hodnotit), tak tato skutečnost nemůže zvrátit závěr soudu o existenci dohody o užívání předmětného bytu žalovanými, o jejich oprávnění předmětný byt užívat a vyhodnocení požadavku žalobkyně na vyklizení žalovaných jako výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Soud tak v daném případě zohlednil poměry na straně žalovaných i rozhodné okolnosti na straně žalobkyně a uzavřel, že požadavek žalobkyně na vyklizení žalovaných z předmětného bytu je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, resp. jedná se o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Za dané situace nelze po žalovaných spravedlivě požadovat, aby předmětný byt vyklidili, když žalovaný č. 2 jej kontinuálně užívá již více jak 50 let, nikde jinde po tuto dobu nebydlel a žalovaná [číslo] mu v předmětném bytě poskytuje nezbytnou péči a pomoc s ohledem na jeho věk a zdravotní stav, a to vše za situace, kdy žalobkyně se domáhá vyklizení předmětného bytu nikoliv proto, že tam chce uspokojit svou bytovou potřebu, ale jedná se spíše o určitý nástroj, který by mohl žalobkyni dopomoci k uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů se svým bývalým manželem - synem žalovaných. Hrubé výrazy uvedené ve zprávách v mobilním telefonu údajně od syna žalovaných (bod 14. rozsudku), nadto tři roky staré, pak nedokládají ničeho rozhodného pro věc samu.

31. S ohledem na shora uvedené, ačkoliv žalobkyni svědčí vlastnické právo k předmětné bytové jednotce (omezené stejným vlastnickým právem bývalého manžela), pak tomuto vlastnickému právu nelze poskytnout ochranu cestou vyhovění žalobě na vyklizení předmětného bytu, když žalovaní předmětný byt užívají na základě dohody uzavřené mezi nimi a žalobkyní a bývalým manželem žalobkyně - synem žalovaných, nadto pak požadavek na vyklizení byl shledán v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené soud žalobu na vyklizení předmětného bytu zamítl.

32. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že zamítl důkazní návrh na předložení případné dohody žalovaných o modifikaci jejich společného jmění (důkazní návrh žalobkyně - viz č. l. 57 spisu), kdy pro posouzení dané věci se jednalo o důkaz nerozhodný, neboť i případná existence takové dohody by neměla významu pro závěr soudu o existenci dohody o užívání předmětného bytu a pro závěr soudu o uplatnění práva v rozporu s dobrými mravy.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli ve věci plně procesně úspěšní. Náklady řízení v daném případě byly tvořeny odměnou za zastupování účastníka advokátem v částce 12 000 Kč (10 úkonů právní služby po 1 200 Kč: příprava a převzetí zastoupení žalované [číslo] příprava a převzetí zastoupení žalovaného č. 2, vyjádření ze dne [datum] /za dva žalované/, vyjádření ze dne [datum] /za dva žalované/, účast při jednání dne [datum] /za dva žalované/, účast při jednání dne [datum] /za dva žalované/- § 9 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), šesti režijními paušály po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení žalované [číslo] příprava a převzetí zastoupení žalovaného [číslo] vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum]). Celková výše nákladů řízení tak činila 13 800 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobkyni uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení