60 C 21/2019 - 190

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [Anonymizováno] za účasti: 1) [Anonymizováno] město [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [Anonymizováno] 2) [Jméno advokáta A], IČO: [IČO advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] zastoupen [Jméno Zástupce C], advokátem sídlem [Adresa advokáta A] 3) [Jméno advokáta B] IČO: [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupen [Jméno Zástupce D], advokátem sídlem [Anonymizováno] 4) [Jméno advokáta C]., IČO: [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] zastoupen [Jméno Zástupce E], advokátkou sídlem [Anonymizováno] 5) [Jméno advokátky] „v likvidaci“, IČO: [IČO advokátky] sídlem [Adresa advokátky] zastoupen [Jméno Zástupce F], advokátkou sídlem [Anonymizováno] o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu takto:

Výrok

I. V té části, kde se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [právnická osoba] - Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a Hlavní město [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka][Anonymizováno] ve vztahu k pozemku dle PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], a to v rozsahu parc. č. [Anonymizováno], díl [Anonymizováno] EN o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] m a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], díl [Anonymizováno] EN o výměře [Anonymizováno] m tak, aby soud rozhodl, že žalobce není vlastníkem této části pozemku s tím, že mu za tuto část pozemku náleží náhrada dle zákona o půdě, se žaloba zamítá.

II. Nemovitosti - dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a - dle PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], vyjma části pozemku dle PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v rozsahu parc. č. [Anonymizováno], díl [Anonymizováno] EN o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m a č. [Anonymizováno], díl [Anonymizováno] EN o výměře [Anonymizováno] m, se žalobci nevydávají pro překážku dle § 11 odst. 1 písm. c) zák. o půdě a za tyto nemovitosti náleží žalobci náhrada dle zákona o půdě. V tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí [právnická osoba] - Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a Hlavní město [adresa] ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka].

III. Žalobci se náhrada nákladů řízení ve vztahu k [Anonymizováno] [adresa], IČO: [IČO], sídlem [adresa], ve vztahu ke [Anonymizováno] [adresa], IČO: [IČO advokáta A], sídlem [adresa], ve vztahu k [Anonymizováno], akciová společnost, IČO: [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B], ve vztahu k [Anonymizováno] [adresa], s. p., IČO: [IČO advokáta C], sídlem [Adresa advokáta C], a ve vztahu ke [Anonymizováno]“, IČO: [IČO advokátky], sídlem [Adresa advokátky], nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud nahradil rozhodnutí [právnická osoba] - Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], tak, že žalobce není vlastníkem pozemků dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], a dle PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], s tím, že za nevydávané nemovitosti žalobci přísluší náhrada dle zákona o půdě ve výši [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že ve výše citovaném rozhodnutí, žalobci doručeném dne [datum], absentuje označení osoby povinné, kdy správní orgán uvedl, že s ohledem na to, že uplatnění restituce ani restituce samotná nebyla uznána, nestanovuje pozemkový úřad okruh povinných osob dle § 5 zák. o půdě. Žalobce požádal dne [datum] správní orgán o odstranění vad správního rozhodnutí, avšak bez odezvy. Žalobce je synem p. [jméno FO], zemř. dne [datum], kdy p. [jméno FO] byl vlastníkem mj. pozemků zapsaných v pozemkových knihách vedených pro k. ú. [adresa] pod č. [hodnota] (role o výměře [Anonymizováno] m), č. [hodnota] (role o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m), č. [hodnota] (role o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m) a č. [hodnota] (role o výměře [Anonymizováno] m) a pro k. ú. [adresa] pod č. [hodnota] (role o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m). V pozemkových knihách byly pozemky zapsané v knihovních vložkách č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalobce požádal o vydání nemovitostí podáním ze dne [datum] a ze dne [datum]. Pozemky jako součásti zemědělské usedlosti přešly na československý stát rozhodnutím Finančního odboru Obvodního národního výboru v Praze ze dne [datum] pod č. j. práv. 290/61 postupem dle § 5 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a § 11 vyhl. č. 88/1959 Ú. l., a to v rozporu s citovanými předpisy a bez vyplacení řádné náhrady, popř. bez právního důvodu. Správní orgán v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce není vlastníkem výše citovaných pozemků a za nevydané nemovitosti nepřísluší náhrada dle zák. o půdě s odůvodněním, že žalobce nikdy neuplatnil u Pozemkového úřadu žádost týkající se předmětných nemovitostí v režimu zák. o půdě, kdy žádost týkající se těchto nemovitostí byla uplatněna u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a byla posouzena v režimu zák. č. 403/1990 Sb. a jako taková byla vyřízena poskytnutím finanční náhrady. Shora citovaný závěr správního orgánu a správní rozhodnutí jsou věcně nesprávné, kdy žalobce uplatnil své nároky jak u Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu [adresa], tak u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, kdy z obsahu žádostí žalobce je zjevné, že uplatnil i nároky dle zák. o půdě a správní orgány v režimu zák. o půdě jeho žádosti posuzovaly. Žalobce dále citoval judikaturu týkající se věcné působnosti zák. o půdě a zák. č. 403/1990 Sb. Ministerstvo financí žalobci přiznalo peněžní náhradu dle zák. č. 403/1990 Sb., a to za budovu č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]v k. ú. [adresa] a za pozemky tamtéž v celkové výši [částka], která byla vypočtena v režimu zák. č. 403/1990 Sb. Výše náhrady za předmětné pozemky dle PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] měla být ale určena postupem dle zák. o půdě, neboť žalobce k předmětným pozemkům uplatnil restituční nárok podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] a odňaté pozemky byly zemědělským majetkem. V daném případě nejde o nárok, který by byl založen dle zák. č. 403/1990 Sb., byť takto byl posouzen, ale o nárok založený zák. o půdě, a jako takový řádně uplatněný měl být vyřízen. Žalobce odkázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo postaveno najisto, že majetek odňatý otci žalobce měl povahu zemědělského majetku, vztahuje se na něj zák. o půdě a byl postaven najisto i způsob odnětí majetku otci žalobce. Znalecký posudek stanovil cenu předmětných pozemků dle zák. o půdě v částce [částka] a vzhledem k tomu, že žalobci již byla vyplacena částka [částka], tak žalobce uplatňuje náhradu za nevydané pozemky ve výši [částka]. 2. [právnická osoba] ve vyjádření dle § 250c odst. 2 o.s.ř. uvedl, že první a souhrnná restituční žádost, kterou žalobce uplatnil, byla podána dle zák. č. 403/1990 Sb. u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci dne [datum], kdy bylo výslovně požadováno vyplacení finanční náhrady, neboť si je žalobce vědom, že pozemky jsou zastavěny sídlištěm [adresa]. U Pozemkového úřadu uplatnil žalobce restituční žádost dle zák. o půdě dne [datum], avšak pouze na pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], tedy na zbývající, o které nežádal Ministerstvo pro správu národního majetku. O pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] bylo Pozemkovým úřadem rozhodnuto dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno], tak, že pozemky jsou zastavěny, nelze je vydat a žalobci přísluší náhrada. Náhradní pozemky byly žalobci vydány. Od tohoto okamžiku Pozemkový úřad považoval uplatněnou žádost za vyřízenou. Co se týká zbývajících nemovitostí uplatněných u Ministerstva pro správu národního majetku, tak část byla reálně vydána třemi dohodami v letech 1991 - 1994 a za zbývající zastavěné nemovitosti žalobce obdržel dne [datum] finanční náhradu ve výši [částka]. Žalobce získal veškerá restituční plnění za svůj majetek v letech 1991 - 1997. Pozemkový úřad dne [datum] obdržel návrh na pokračování v řízení, kdy právní zástupce žalobce uvedl, že nedořešeným zůstává právní stav ve vztahu k pozemku původně označenému jako PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zapsaný původně v knihovní vložce č. [hodnota] s tím, že předmětem pokračujícího restitučního řízení má být otázka pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m v k. ú. [adresa]. Pozemkový úřad zjistil, že za onu výměru cca 40 000 m2 nebyla poskytnuta žádná náhrada, jednalo se o nezastavěné pozemky, na kterých se nachází zeleň a je dána věcná působnost zák. o půdě. Pozemkový úřad dne [datum] zbývající část dle PK parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] žalobci fyzicky vydal rozhodnutím č. j. PÚ 699/91/1. Dne [datum] právní zástupce žalobce požádal o dokončení restitučního řízení s tím, že za veškeré již finančně odškodněné nemovitosti Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci žádá náhradu dle zák. o půdě s tím, že předchozím plněním byla zaplacena pouze záloha. Pozemkový úřad dopisem ze dne [datum] sdělil, že by se jednalo o druhé plnění ve stejné věci. Následovaly další žádosti o vydání rozhodnutí o náhradě. Z daného důvodu byla vydána rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno], a ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], v jejichž odůvodnění se argumentuje dvojím plněním za totéž. Žádost na tyto pozemky nebyla řádně uplatněna, poskytnutím další náhrady by se jednalo o dvojí plnění.

3. Žalobce v podání ze dne [datum] uvedl, že obdržel pouze dva dopisy (nikoliv rozhodnutí) Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, a to ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o poskytnutí peněžité náhrady č. [hodnota] ve výši [částka] a ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o poskytnutí peněžité náhrady ve výši [částka]. Ani jeden z dopisů nemá povahu rozhodnutí, které by tvořilo překážku věci rozhodnuté. V restituční věci žalobce ohledně zemědělského majetku jeho otce bylo rozhodováno dosud čtyřmi správními rozhodnutími, a to vždy dle ustanovení zák. o půdě a jednou dohodou uzavřenou mezi žalobcem a tehdejším [právnická osoba] ČR, kdy tato dohoda opět odkazuje na zák. o půdě. Jednalo se o tato rozhodnutí a tuto dohodu: - rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - bylo rozhodnuto, že žalobce je osobou oprávněnou dle zák. o půdě a pozemky v k. ú. [adresa] se mu nevydávají z důvodu jejich zastavění sídlištěm [adresa]; součástí výrokové části tohoto rozhodnutí je konstatování nároku žalobce na poskytnutí náhrady dle zák. o půdě; z rozhodnutí je zřejmé, že zemědělská část restituce byla úřady již od r. 1995 řešena dle zák. o půdě - dohoda ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], dle § 18a zák. o půdě, se týkala náhrady za tzv. živý a mrtvý inventář, nepokrývala odňaté pozemky; prokazuje, že stát při vyřizování restitučního nároku žalobce pokračuje v režimu zák. o půdě - rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno] - bylo rozhodnuto o nezastavěných pozemcích v k. ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] m2, bylo rozhodováno dle zák. o půdě, následně byl veden soudní spor u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] - rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno] týkající se pozemku č. [Anonymizováno] o původní výměře [Anonymizováno] m; správní orgán rozhodl, že věc týkající se tohoto pozemku spadá pod režim zákona o půdě, žalobce je osobou oprávněnou dle zákona o půdě, žalobce není vlastníkem pozemku, za nevydaný pozemek nepřísluší náhrada - rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], které se týká pozemků dle PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a dle PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]; správní orgán rozhodl, že za nevydané pozemky nepřísluší náhrada Žalobce poukázal na to, že pokud správní orgán již [datum] rozhodoval dle zák. o půdě, tak žalobce byl v dobré víře, že restituční žádost bude dokončena v souladu se zák. o půdě.

4. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že si je vědom toho, že určení výše finanční náhrady za nevydané pozemky nemůže být předmětem řízení dle části páté o.s.ř., kde se přezkoumává rozhodnutí [právnická osoba], a vzal žalobu zpět v té části, kde se žalobce domáhal určení, že za nevydané nemovitosti žalobci přísluší náhrada ve výši [částka].

5. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že se domáhá určení, že není vlastníkem předmětných pozemků a že za nevydané nemovitosti žalobci přísluší náhrada. Žalobce je osobou oprávněnou a právní předchůdce žalobce p. [jméno FO] byl vlastníkem předmětných pozemků s tím, že toto vyplývá z knihovních vložek č. [hodnota] a 10. Výzva k vydání předmětných nemovitostí byla ze dne [datum] a byla doplněna podáním ze dne [datum] a dále je třeba odkázat na dopis ze dne [datum]. Jedná se o pozemky zastavěné. Pokud je namítáno, že nebyly výzvy uplatněny u povinných osob, tak v jednotlivých výzvách se hovoří o majetku, který byl specifikován dle údajů v katastru nemovitostí či knihovních vložkách, žalobce je označuje za zemědělský majetek, ve výzvách zároveň uvádí, že si je vědom, že se jedná o pozemky zastavěné, z daného důvodu výzvy nebyly uplatněny vůči povinným osobám. Není vyloučeno, aby byla přiznána náhrada dle zák. o půdě, ačkoliv předtím bylo rozhodováno dle zák. č. 403/1990 Sb. Ve výzvách bylo jednoznačně uplatněno, že se jedná o zemědělský majetek, výzvy se měly posuzovat dle svého obsahu. Žalobce řádně požádal o vydání zemědělského majetku. Z citovaných rozhodnutí nikterak nevyplývají jakékoliv pochybnosti, že by restituční nárok nebyl řádně uplatněn. Z rozhodnutí finančního odboru ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyplývá, že se jednalo o zemědělský majetek s odkazem na vládní nařízení č. 15/1959 Sb.

6. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo řízení zastaveno co do určení, že za nevydané nemovitosti přísluší žalobci náhrada ve výši [částka].

7. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud do řízení přibral [Jméno advokáta A], IČO: [IČO advokáta A], [právnická osoba], IČO: [IČO advokáta B], [Jméno advokáta C]., IČO: [IČO advokáta C], a [Jméno advokátky] „v likvidaci“, IČO: [IČO advokátky], a to dle § 250a odst. 2 o.s.ř., kdy správní orgán v žalobou napadaném rozhodnutí neoznačil osoby povinné dle § 5 zák. o půdě a na základě sdělení [právnická osoba] hl. m. Prahy soud tak přibral do řízení osoby, které byly osobami povinnými ve smyslu § 5 zák. o půdě.

8. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zamítl návrh žalobce na přibrání České republiky - [právnická osoba], IČO: [IČO], do řízení.

9. Hlavní město [adresa] (dále jen „účastník č. [hodnota]“) ve vyjádření ze dne [datum] uvedlo, že nárok neuznává, kdy o předmětném nároku již bylo rozhodnuto v řízení dle zák. č. 403/1990 Sb. a nelze o něm rozhodnout podruhé. Účastník č. [hodnota] navrhl nahrazení výše citovaného rozhodnutí SPÚ tak, že se řízení zastavuje, kdy v dopise ze dne [datum] (č.l. 21 spisu) Ministerstvo financí sdělilo právnímu zástupci účastníka č. [hodnota], že žalobcem byl u Ministerstva financí uplatněn v r. 1992 nárok na finanční náhradu dle zák. č. 87/1991 Sb. pouze za pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], zapsané v knihovní vložce č. [hodnota] v k. ú. [adresa] s tím, že s ohledem na kulturu pozemků byla úvaha, zda by nárok neměl být řešen dle zák. o půdě, byl zaslán žalobci namnožený dopis s informacemi ve vztahu k tomuto zákonu; žalobcem byl dále uplatněn u bývalého Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci nárok na finanční náhradu dle zák. č. 403/1990 Sb. za nemovitost čp. 9 a pozemky v k. ú. [adresa], byla vyplacena náhrada v celkové výši [částka], spisový materiál se nepodařilo dohledat. V podání ze dne [datum] účastník č. [hodnota] namítl, že nárok žalobce byl vypořádán dle zák. č. 403/1990 Sb. a nelze o něm opětovně rozhodnout dle zák. o půdě. Účastník č. [hodnota] se dále vyjadřoval k výše citovaným rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] V podání ze dne [datum] (č. l. 48 spisu) účastník č. [hodnota] učinil nesporným, že ve vztahu k části předmětných pozemků je osobou povinnou, žalobce je osobou oprávněnou, restituční žádost byla uplatněna řádně a včas, byl naplněn restituční titul a předmětné pozemky jsou zastavěné. Při jednání dne [datum] účastník č. [hodnota] poukázal na to, že žalobce se nyní domáhá pouze určení, že není vlastníkem předmětných pozemků. V podání ze dne [datum] účastník č. [hodnota] namítl, že žalobce před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobu zpět v té části, kde se domáhal určení, že za nevydané nemovitosti přísluší náhrada ve výši [částka] a usnesením ze dne [datum] bylo v této části řízení zastaveno. Předmětem řízení tak zůstal pouze výrok, v němž se žalobce domáhá určení, že není vlastníkem předmětných nemovitostí, avšak o tomto již bylo rozhodnuto SPÚ, kdy bylo určeno, že žalobce není vlastníkem těchto nemovitostí. Žalobci tak z napadeného rozhodnutí nevznikla újma, není k žalobě aktivně legitimován, a proto by žaloba měla být odmítnuta. Pokud by nedošlo k odmítnutí žaloby, tak vzhledem k tomu, že o předmětném nároku již bylo rozhodnuto v řízení dle zák. č. 403/1990 Sb., pak je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté a rozhodnutí SPÚ se má nahradit tak, že řízení se zastavuje. 10. [Jméno advokáta A] (dále jen „účastník č. [hodnota]“) ve vyjádření ze dne [datum] uvedlo, že souhlasí s tím, že žalobce není vlastníkem předmětných nemovitostí. Při jednání dne [datum] účastník č. [hodnota] poukázal na to, že restituční nárok nebyl u SBD uplatněn, není co nahrazovat, když žalobce se domáhá toliko určení, že není vlastníkem předmětných nemovitostí. 11. [Jméno advokáta B] (dále jen „účastník č. [hodnota]“) ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že nesporuje, že předmětné pozemky v k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa] nelze oprávněné osobě vydat, a to z důvodu jejich zastavěnosti ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zák. o půdě. Předmětné nemovitosti, ve vztahu k nimž je účastník č. [hodnota] osobou povinnou, jsou užívány jako tzv. „Garáže [adresa]“ a tyto garáže slouží autobusům městské hromadné dopravy [právnická osoba], nacházejí se ve Vysočanech v trojúhelníku mezi ulicemi Letňanská, Čakovická a Kbelská. Garáže byly zprovozněny již v r. 1973 pro obsluhu severních a východních částí hl. m. Prahy; kromě hal pro autobusy, jsou autobusy umístěny také na venkovních odstavných plochách a v tomto areálu se rovněž nacházejí dílny pro opravy autobusů atd. Ze sdělení Pozemkového úřadu plyne, že pozemek PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v obci [adresa] se nevyskytuje v databázi pozemků Pozemkového úřadu [adresa], na které byl uplatněn restituční nárok. O stavbě garáží [adresa] bylo rozhodnuto již v r. 1966 a k výstavbě došlo v 60. a 70. letech minulého století. Charakter stavby Garáží [adresa] brání jakémukoliv zemědělskému využití těchto pozemků, nejedná se o stavbu movitou, dočasnou, jednoduchou, drobnou či pod povrchem pozemků. Rozhodnutí o umístění stavby garáží autobusů je ze dne [datum], rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] a kolaudační rozhodnutí jsou ze 70. a 80. let minulého století. Účastník č. [hodnota] dále poukázal na to, že vlastníkem dalších nemovitostí v k. ú. [adresa] se účastník č. [hodnota] stal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [Anonymizováno]“ jakožto prodávajícím a účastníkem č. [hodnota] jakožto kupujícím, kdy předmětem této kupní smlouvy byly pozemky parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], kdy tyto pozemky se rovněž nacházejí v areálu Garáží [adresa]. Žalobce se nedomáhá určení vlastnictví k předmětným nemovitostem v k. ú. [adresa], pouze požaduje, aby s ním bylo jednáno jako s osobou oprávněnou v režimu zák. o půdě. Žalobci měla již být za odňaté pozemky vyplacena finanční náhrada a mělo se jednat i o náhradu za odňatou původní PK parc. č. [hodnota]. Dle současného stavu zápisu v katastru nemovitostí se jedná o tyto nemovitosti blíže citované (č. l. 109 spisu). V podání ze dne [datum] účastník č. [hodnota] zopakoval stejné argumenty. 12. [právnická osoba]. (dále jen „účastník č. [hodnota]“) ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že se může vyjádřit toliko k pozemku, ke kterému má právo hospodaření, tj. k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], kdy tento pozemek byl oddělen původně od pozemku PK [Anonymizováno] (role o výměře [Anonymizováno]). Jedná se o pozemek nevydatelný z důvodu zastavěnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) zák. o půdě. Tento pozemek byl účastníkovi č. [hodnota] svěřen do hospodaření ze strany jeho zakladatele Ministerstva průmyslu a obchodu, pozemek je zatížen věcným břemenem vedení liniové stavby, kdy na tomto pozemku je umístěn stožár vysokého napětí; k pozemku přiléhají ostatní pozemkové parcely, ke kterým má účastník č. [hodnota] právo hospodaření a tyto pozemky tvoří jeden funkční celek, areál TZUS včetně vystavěných laboratoří (viz výpis z katastru nemovitostí na č.l. 116 spisu). 13. [Jméno advokátky] „v likvidaci“ (dále jen „účastník č. [hodnota]“) ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že parcela PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je jedinou parcelou ze všech uvedených v žalobě, k jejíž částem svědčilo účastníkovi č. [hodnota] ke dni [datum] právo hospodaření, kdy se jednalo o pozemky dle KN parc. č. [Anonymizováno]

9. Žalobce nikdy nepředložil řádnou výzvu k vydání věci, neuplatnil vůči účastníkovi č. [hodnota] jakožto povinnému žádný restituční nárok. Nárok žalobcem uplatněný u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci dle zák. č. 403/1990 Sb. byl již řádně vypořádán. Navrhl, aby bylo rozhodnuto tak, že žalobce není vlastníkem předmětných nemovitostí a v té části, kde se žalobce domáhá náhrady za nevydané nemovitosti, aby žaloba byla zamítnuta.

14. Účastník č. [hodnota], účastník č. [hodnota], účastník č. [hodnota] a účastník č. [hodnota] při jednání dne [datum] učinili nesporným (č.l. 145 p.v., č.l. 146 spisu), že pozemky, ve vztahu k nimž jsou osobou povinnou, nelze vydat pro jejich zastavěnost. Účastník č. [hodnota] učinil při jednání dne [datum] nesporné (č.l. 174 p.v. spisu), že pozemky, ve vztahu k nimž je osobou povinnou, jsou zastavěné, a to s výjimkou části pozemku parc. č. [Anonymizováno], která byla vydána dohodou ze dne [datum] (viz bod 23. rozsudku).

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

16. Žalobce je právním nástupcem (dědicem) p. [jméno FO], nar. dne [datum], zemř. dne [datum], a žalobce má trvalý pobyt na území ČR (rodný list žalobce, občanský průkaz žalobce, úmrtní list otce žalobce, rozhodnutím Státního notářství pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

17. V knihovní vložce č. [hodnota] vedené pro katastrální obec [adresa] byla zapsána usedlost č. [hodnota] a mj. pozemky parc. č. [hodnota] - role a [Anonymizováno] - role, kdy vlastnické právo náleželo p. [jméno FO] a pozemky parc. č. [hodnota] a 272 byly dle rozhodnutí Finančního odboru Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] odepsány do vložky č. [hodnota]. V knihovní vložce č. [hodnota] vedené pro katastrální obec [adresa] byla zapsána usedlost č. [hodnota] a mj. pozemky parc. č. [hodnota] - role, [Anonymizováno] - role, [Anonymizováno] - role (zde s uvedením kat. obce [adresa]), kdy vlastnické právo náleželo p. [jméno FO]. V knihovní vložce č. [hodnota] vedené pro katastrální území [adresa] byla zapsána usedlost č.p. 10 a pozemek parc. č. [hodnota] - role, kdy vlastnické právo náleželo p. [jméno FO] (knihovní vložka č. [hodnota] a 10, knihovní vložka č. [hodnota], výpis z pozemkové knihy na č.l. 180 spisu).

18. Dne [datum] bylo Finančním odborem Obvodního národního výboru v [adresa] k žádosti Státního statku hl. m. Prahy, n. p., vydáno pod č. j. práv. [Anonymizováno][Anonymizováno] rozhodnutí podle § 5 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a § 11 vyhlášky č. 88/59 Ú. l., dle něhož zemědělská usedlost zapsaná v knihovních vložkách č. [hodnota] a č. [hodnota] pozemkové knihy, k. ú. [adresa] (mimo rodinný domek č.p. 10 patřící [jméno FO]) přechází do vlastnictví čs. státu a do správy navrhovatele s tím, že navrhovatel tyto nemovitosti převážně užívá a potřebuje je nezbytně k plnění svých úkolů, kdy budovy a pozemky tvoří ekonomický a funkční celek. Proti rozhodnutí bylo podáno p. [jméno FO] odvolání, jemuž bylo vyhověno v části týkající se vynětí části stavebního pozemku 219 zastavěného rodinným domkem (citovaná rozhodnutí).

19. Dne [datum] byl Geodézii doručen návrh Státního statku hl. m. Prahy, národního podniku, na zápis změny vlastnického práva, a to pozemků v knihovní vložce[Anonymizováno][Anonymizováno] - pozemek [Anonymizováno] a v knihovní vložce [Anonymizováno] - pozemky [Anonymizováno], kdy novým majitelem je [Jméno advokátky], bylo připojeno rozhodnutí z [datum]. 20. [právnická osoba] - autobusy dne [datum] podal na Středisku geodézie návrh na zápis do evidence nemovitostí v k. ú. [adresa], a to ve vztahu k pozemku č. kat. 1673 a 1678/1, s odkazem na přiloženou hospodářskou smlouvu, kdy účelem převodu byla výstavba odstavné plochy garáže DP hl. m. Prahy Autobusy [adresa] (návrh ze dne [datum], hospodářská smlouva č. [Anonymizováno] ze dne [datum]), když z přiloženého geometrického plánu vyplývají hranice těchto pozemků a jejich umístění v rámci širšího celku. [právnická osoba] dále požádal dne [datum] o zápis do evidence nemovitostí ve vztahu k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy byla připojena hospodářská smlouva, jednalo se o ostatní plochu, s účelem převodu - uvedení skutečného stavu do souladu se stavem evidence nemovitostí. K pozemkům parc. č. [Anonymizováno] se vztahuje žádost o změnu v evidenci nemovitostí podaná Dopravním podnikem hl. m. Prahy dne [datum].

21. Technický a zkušební ústav stavební v Praze dne [datum] požádal o zápis změny v evidenci nemovitostí, kdy předávající organizací byl [Jméno advokátky], jednalo se o část pozemkové parcely [Anonymizováno], kdy pozemek byl vyňat ze zemědělského půdního fondu a oddělená část byla vedena jako 1673/4, dle přiložené hospodářské smlouvy důvodem převodu byla výstavba Výzkumného a experimentálního pracoviště zkušebního ústavu.

22. Dne [datum] žalobce podal u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci žádost o vyplacení finanční náhrady dle zák. č. 403/1990 Sb., a to za pozemky: knihovní vložka [Anonymizováno] - parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] knihovní vložka [Anonymizováno][Anonymizováno]- parc. [Anonymizováno] a knihovní vložka č. [hodnota] - usedlost č.p. [Anonymizováno] - parc. č. [hodnota] s tím, že právnímu předchůdci žalobce byly usedlosti odňaty dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., pozemky jsou zastavěné (sídliště [adresa]), žalobce požádal o vyplacení náhrady (žádost žalobce ze dne [datum]).

23. Dne [datum] byla mezi žalobcem a účastníkem č. [hodnota] uzavřena dohoda o vydání věci dle zák. č. 403/1990 Sb., kdy se jednalo o pozemek parc. č. [hodnota] zapsaný v knihovní vložce [Anonymizováno] k. ú. [adresa], nacházející se v k. ú. [adresa], s tím, že za odňaté nemovitosti nebyla vyplacena náhrada, touto dohodou došlo k vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno] díl [Anonymizováno] EN o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] m a [Anonymizováno] díl [Anonymizováno] EN o výměře [Anonymizováno] m. Smlouva nabyla účinnosti dne [datum] (citovaná dohoda).

24. V podání ze dne [datum] adresovaném Pozemkovému úřadu hl. m. Prahy označeném „Výzva na přidělení náhradního pozemku podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.“ žalobce uvedl, že se obrací na pozemkový úřad se žádostí o bezúplatný převod jiných pozemků do vlastnictví dle § 11 odst. 2 zák. o půdě, kdy otec žalobce byl vlastníkem nemovitostí zapsaných v knihovní vložce [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Jedná se o pozemkové parcely č. kat. [Anonymizováno] a č. kat. [Anonymizováno], nemovitosti byly darovány za podmínek, které opravňují k žádosti podle zák. 229/1991 Sb. Dále je v podání uvedeno, že další nemovitosti v k. ú. [adresa] byly p. [jméno FO] odňaty podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. Na těchto pozemcích je nyní postaveno sídliště [adresa], a proto jejich vydání není možné, žalobce žádá o bezúplatný převod náhradních pozemků. Žádost byla Magistrátu hl. m. Prahy - Pozemkovému úřadu doručena dne [datum] (výzva ze dne [datum], seznam vybrané pošty ve spise č. j. PÚ 699/1).

25. Dopisy ze dne [datum] byl žalobce Magistrátem hl. m. Prahy vyzván k doložení plné moci k zastupování a doložení dokladů. V dopise ze dne [datum] právní zástupce žalobce sdělil Magistrátu hl. m. Prahy, pozemkovému úřadu, že k jejich dopisu ze dne [datum] uvádí, že první výzva byla podána dle zák. č. 87/1991, správně se jedná o zák. č. 229/1991 Sb., ve smyslu zák. č. 299/1991 Sb. bylo i dále postupováno. Vzhledem k tomu, že vydání pozemků není možné, tak nebyla podána výzva u povinné osoby. Dne [datum] žalobce doplnil požadované doklady k výzvě dle zák. o půdě (citované dopisy).

26. Dne [datum] byla žalobcem podána u Ministerstva financí žádost o poskytnutí finanční náhrady podle § 13 zák. č. 87/1991 Sb., jednalo se o pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], č. kn. vl. [Anonymizováno], pozemky jsou zastavěné, pod bodem 11 jsou uvedeny jiné skutečnosti - p. [jméno FO] daroval předmětné nemovitosti státu v tísni, neboť mu již byly dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. odňaty všechny nemovitosti zapsané v knihovních vložkách k. ú. [adresa], číslo knihovní vložky [Anonymizováno]

27. V říjnu 1992 byl vypracován znalecký posudek ve věci náhrady za zastavěné pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], kdy dle znaleckého posudku pozemek parc. č. [hodnota] měl výměru [Anonymizováno] m, pozemek parc. č. [hodnota] - 1 301 m, pozemek parc. č. [hodnota] - [Anonymizováno] m, pozemek parc. č. [hodnota] - 8 204 m a pozemek parc. č. [hodnota] - [Anonymizováno] m, tyto parcely byly postupně zastavěny uživateli Zjištěná cena byla [částka].

28. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobce doplnil výzvu ve věci náhrady za živý a mrtvý inventář, zaslal čestné prohlášení, výpisy z pozemkové knihy 9, 10, 41 a 1673 v k. ú. [adresa] včetně identifikace parcel, listina byla doručena Magistrátu hl. m. Prahy dne [datum] (dopis, prezenční razítko).

29. Dnem [datum] žalobce u Ministerstva zemědělství podal návrh na zahájení správního řízení podle § 9 zák. č. 242/1992 Sb., kdy uvedl, že otec žalobce byl vlastníkem mrtvého/živého inventáře, zásob; usedlost č. [hodnota] na Proseku byla spolu se zásobami dána opatřením Ústředního národního výboru hl. m. Prahy do užívání ÚNV hl. m. Prahy; p. [jméno FO] zemřel [datum] a jeho syn je osobou oprávněnou dle zák. č. 229/1991 Sb. s tím, že uplatnil výzvu u Státního statku hl. m. Prahy za mrtvý/živý inventář a požádal o rozhodnutí o náhradě za mrtvý/živý inventář a zásoby (návrh ze dne [datum], prezenční razítko Magistrátu s datem [datum]).

30. V dopise ze dne [datum] označeném „uplatnění nároku dle zákona 229/1991 Sb.“ Magistrát hl. m. Prahy uvedl, že žalobce uplatnil v podání ze dne [datum] doplněném dne [datum] nárok na náhradu za nemovitosti v k. ú. [adresa], žalobce byl vyzván k doložení rozhodnutí o dědictví po p. [jméno FO] a doložení tísně, v níž bylo darování státu učiněno (citovaný dopis).

31. Dne [datum] Magistrát hl. m. Prahy požádal Pozemkový úřad o sdělení, zda žádost žalobce ve vztahu k pozemkům [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byla uplatněna včas. Magistrát hl. m. Prahy v dopise ze dne [datum] sdělil, že restituční nárok byl uplatněn dne [datum] na pozemky č. kat. [Anonymizováno] a pozemek č. kat. [Anonymizováno] se stal součástí pozemků parc. č. [Anonymizováno]. V dopise ze dne [datum] sdělil Magistrát hl. m. Prahy, že byl žalobcem uplatněn restituční nárok dle zák. o půdě dne [datum], jedná se o náhradu za pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno] (citované dopisy).

32. Dopisem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], Ministerstvo pro správu národního majetku a privatizaci sdělilo žalobci, že mu poskytuje dle § 14 zák. č. 403/1990 Sb. peněžitou náhradu č. [hodnota] za zdemolované stavby u č.p. [Anonymizováno][Anonymizováno]a zastavěné pozemky č. kat. [Anonymizováno] o celkové výměře [Anonymizováno] m2, navýšenou celkem na částku [částka]. Dopisem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], Ministerstvo pro správu národního majetku a privatizaci sdělilo žalobci, že mu poskytuje dle zák. č. 403/1990 Sb. peněžitou náhradu č. [hodnota] za část zastavěné pův. parcely č. [hodnota] o celkové výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa], navýšenou celkem na částku [částka] (citované dopisy).

33. Dne [datum] Odbor výstavby Obvodního úřadu městské části [adresa] sděluje Magistrátu hl. m. Prahy, že pozemky [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] jsou zastavěné (citovaný dopis).

34. Dopisem ze dne [datum] byl žalobce vyzván Magistrátem hl. m. Prahy k doložení čestného prohlášení. Čestné prohlášení bylo doloženo jako příloha dopisu právního zástupce žalobce ze dne [datum], kdy v čestném prohlášení žalobce bylo uvedeno, že žalobce je osobou oprávněnou, nemovitosti patřily dříve otci žalobce a bratr a sestra žalobce nesplňují podmínky pro restituční nárok, neboť nemají trvalý pobyt na území ČR a výzvu nepodali (dopis ze dne [datum], dopis ze dne [datum] včetně přílohy - čestného prohlášení).

35. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno], Magistrát hl. m. Prahy - Pozemkový úřad rozhodl tak, že žalobce jako oprávněná osoba není vlastníkem pozemku dle PK parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa] a pozemku dle PK parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa] s tím, že pozemky nelze vydat dle § 11 odst. 1 písm. c) zák. o půdě a žalobci za nevydané pozemky přísluší náhrada. Dle odůvodnění rozhodnutí se jednalo o nemovitosti zapsané v pozemkové knize, číslo kn. vl. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] s tím, že žalobce je právním nástupcem původního vlastníka p. [jméno FO], zemř. dne [datum], restituční nárok byl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě, pozemky byly darovány a právnímu předchůdci žalobce byly odňaty i pozemky v knihovní vložce č. [hodnota] a č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (citované rozhodnutí).

36. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalobcem uzavřena dohoda č. [Anonymizováno] o poskytnutí finanční náhrady v částce [částka] s tím, že se jedná o náhradu za MI a ostatní nároky na náhrady (dohoda ze dne [datum]).

37. V dopise ze dne [datum] Ministerstvo financí sděluje Ministerstvu zemědělství - pozemkovému úřadu (odpověď na dopis ze dne [datum]), že žalobci byla přiznána peněžitá náhrada č. [hodnota] za čp. 9 a pozemky v k. ú. [adresa] ve výši [částka] a spis nebyl dohledán, kdy žádost byla uplatněna dne [datum] dle zák. č. 87/1991 Sb. ve vztahu k pozemkům parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], zapsané v knihovní vložce [Anonymizováno].

38. V dopise ze dne [datum] Ministerstvo zemědělství sděluje Ministerstvu financí, že právní zástupce žalobce požádal o dokončení restitučního řízení ve vztahu k parcele dle PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s tím, že původní žádost byla uplatněna u Ministerstva financí, požádalo o zaslání kopie žádosti.

39. Dne [datum] Ministerstvo financí sdělilo Ministerstvu zemědělství, že žalobcem byla uplatněna restituce ve vztahu k pozemkům parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], byla vyplacena peněžitá náhrada. V dopise ze dne [datum] Ministerstvo financí informuje Ministerstvo zemědělství, že došlo k uplatnění restituce dne [datum] ve vztahu k pozemkům parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], dne [datum] informovalo Ministerstvo financí žadatele namnoženým dopisem, že na výše uvedený majetek se vztahuje zák. o půdě, byla připojena kopie namnoženého dopisu. V dopise bez data a uvedení adresáta [právnická osoba] sděluje, že potvrzuje příjem žádosti, dosud se tím nezabývali s tím, že pokud předmětem žádosti jsou nemovitosti, které ke dni přechodu na stát měly zemědělský charakter, je třeba to uplatnit dle zák. o půdě do [datum] (citované dopisy, sdělení Ministerstva financí bez data a adresáta).

40. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno], Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad [adresa], rozhodl tak, že žalobce jako oprávněná osoba je vlastníkem nemovitostí v k. ú. [adresa], a to dle KN parc. č. [Anonymizováno] (dle PK část parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]) s tím, že původním vlastníkem byl p. [jméno FO] /otec žalobce/, pozemek dle PK parc. č. [Anonymizováno] byl součástí zemědělské usedlosti zapsané v knihovních vložkách č. [hodnota] a 10 a přešel na čsl. stát rozhodnutím Finančního odboru ONV v [adresa] ze dne [datum], č. j. práv. [Anonymizováno], a to dle § 5 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. bez stanovení či vyplacení náhrady, tj. je dán restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. o) zák. o půdě. Dle odůvodnění rozhodnutí restituční nárok byl uplatněn u pozemkového úřadu dne [datum] synem původního vlastníka p. [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce] v knihovní vložce č. [hodnota], které byly darované čsl. státu a na další nemovitosti v k. ú. [adresa], odňaté podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. Dále bylo v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, že žalobce v zákonné lhůtě podal restituční žádost i dle zák. č. 403/1990 Sb. u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, kdy mu byla poskytnuta náhrada pouze za zastavěnou část pozemku dle PK 644/1 o výměře 124 280 m2 z celkové výměry 163 514 m2, o nezastavěné části nebylo dosud rozhodnuto; povinnou osobou byl [právnická osoba].; část pozemku dle PK o výměře 39 234 m2 je nezastavěná a lze ji vydat.

41. Proti rozhodnutí ze dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno], byla u Obvodního soudu pro [adresa] podána žaloba dle části páté o.s.ř. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žaloba žalobce a) [právnická osoba]. zamítnuta, kdy dle odůvodnění rozsudku původním vlastníkem pozemku dle PK 644/1 v k. ú. [adresa] zapsaného v knihovní vložce č. [hodnota] /součást usedlosti čp. [Anonymizováno]/ byl otec žalobce, zemědělská usedlost přešla na stát na základě rozhodnutí Finančního odboru ONV [adresa] ze dne [datum], č. j. práv. 290/91, kdy [Jméno žalobce], nar. dne [Datum narození žalobce], dědic původního vlastníka, uplatnil dne [datum] u Magistrátu hl. m. Prahy - Pozemkového úřadu nárok na vydání nemovitostí zapsaných v knihovní vložce č. [hodnota] , a to pozemků parc. č. [hodnota] a 632, a dále nemovitostí v k. ú. [adresa], které byly [jméno FO] odňaty dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a na nichž je postaveno sídliště v k. ú. [adresa]. Dne [datum] jmenovaný uplatnil u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci nárok na vyplacení náhrady dle zák. č. 403/1990 Sb. za pozemky zapsané v knihovní vložce č. [hodnota], mj. parc. č. 644/1, kdy Ministerstvo financí namnoženým dopisem bez data potvrdilo příjem žádosti a sdělilo, že pokud předmětem žádosti jsou nemovitosti, které ke dni přechodu na stát měly zemědělský charakter, tak je třeba jej uplatnit podle zák. o půdě. Soudem bylo shledáno naplnění veškerých předpokladů pro vydání předmětných pozemků (osoba oprávněná, osoba povinná, restituční titul, řádná a včasná výzva, nezastavěnost pozemků). Ve vztahu k žalobci a) /Technickému a zkušebního ústavu stavebnímu [adresa] s.p./ byl citovaný rozsudek rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušen z důvodu, že se soud nezabýval otázkou existence překážek vydání pozemků dle § 11 odst. 1 zák. o půdě s tím, v odůvodnění rozsudku bylo uvedeno (str. 9 citovaného rozsudku), že ve výzvě ze dne [datum] byl p. [jméno FO] uplatněn restituční nárok i ve vztahu k dalším nemovitostem, které byly právnímu předchůdci [Jméno žalobce] odňaty podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., dále zde bylo uvedeno, že v r. 1991, kdy byl restituční nárok uplatněn, bylo obtížné rozlišovat, zda požadovaný majetek má či nemá zemědělský charakter a je na místě, aby ve výsledku oprávněný obdržel vše, co odpovídá jeho nároku uplatněného dle zák. o půdě, je třeba respektovat legitimní očekávání oprávněného a v restitučním řízení je nezbytné přihlížet především k zájmu restituenta. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žaloba [právnická osoba]. zamítnuta s odůvodněním, že oprávněný uplatnil restituční nárok dle zák. o půdě řádně a včas, byl naplněn restituční důvod dle § 6 odst. 1 písm. o) zák. o půdě, jedná se o pozemky mající zemědělský charakter a o pozemky nezastavěné. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl rozsudek soudu prvého stupně potvrzen.

42. Dne [datum] žalobce podal žádost o dokončení restitučního řízení, kdy dle žalobce byla řešena pouze zbylá část z bývalého PK [Anonymizováno], avšak nebyly dosud vyřešeny zemědělské pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota].

43. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], [právnická osoba] - Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. [adresa], rozhodl tak, že žadatel [Jméno žalobce], nar. dne [Datum narození žalobce], není vlastníkem těchto nemovitostí: dle PK parc. č. [hodnota], 272, 628, 629 v k. ú. [adresa] a dle PK parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] s tím, že za nevydávané nemovitosti nepřísluší žadateli náhrada dle zákona. V odůvodnění rozhodnutí bylo uvedeno, že Pozemkový úřad obdržel dne [datum] žádost žadatele o vydání rozhodnutí dle zák. o půdě, avšak u Pozemkového úřadu nebyla nikdy žádost týkající se předmětných nemovitostí uplatněna, dle spisového materiálu byla žádost týkající se předmětných nemovitostí řádně uplatněna dle zák. č. 403/1990 Sb. u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizace, které ji vyřídilo, kdy za předmětné nemovitosti poskytlo žadateli finanční náhradu, se kterou souhlasil a kterou přijal. Výše náhrady byla žadateli známa již v r. 1992, kdy byl za účelem ocenění vypracován znalecký posudek [právnická osoba], dle znaleckého posudku byla stanovena za pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] a za č. p. [Anonymizováno] ve výši [částka] a byla proplacena dne [datum], respektive dne [datum]. Z odůvodnění dále vyplývá, že uplatnění restituce ani restituce samotná nebyla pozemkovým úřadem uznána, a proto pozemkový úřad nestanovil okruh osob povinných, kdy nebyly splněny podmínky stanovené zák. o půdě. Tvrzení, že náhrada dle zák. 403/1990 Sb. byla pouze zálohou a identické pozemky by měly být náhradově vypořádány i dle zák. o půdě, nelze přijmout. Právní zástupce žalobce převzal citované rozhodnutí dne [datum] (rozhodnutí ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], doručenka - založena ve správním spise). Dne [datum] žalobce požádal o nápravu citovaného rozhodnutí, kdy napadené rozhodnutí nestanovuje okruh osob povinných. [právnická osoba] v dopise ze dne [datum] uvedl, že žalobce v zákonné lhůtě žádost k vydání předmětných pozemků neuplatnil a restitučně mu bylo v plném rozsahu vyhověno Ministerstvem pro správu národního majetku a privatizaci dle zák. č. 403/1990 Sb., nejedná se o restituci dle zákona o půdě, neboť o předmětné pozemky nebylo řádně požádáno, a není tak nutné zkoumat následné podmínky, které zák. o půdě stanoví (dopis ze dne [datum], dopis ze dne [datum]).

44. Dne [datum] byla mezi Státním statkem hl. m. Prahy „v likvidaci“ jako prodávajícím a účastníkem č. [hodnota] jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro obec [adresa], k. ú. [adresa], ke dni [datum] byl účastník č. [hodnota] vlastníkem pozemků v k. ú. [adresa], a to parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že se jedná o zastavěné plochy a nádvoří, případně ostatní plochy (kupní smlouva ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum], list vlastnictví č. [hodnota] po obec [adresa], k. ú. [adresa]).

45. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne [datum] soudu poskytnutých Katastrálním úřadem vyplývá vlastnické právo k jednotlivým pozemkům, které byly součástí původních pozemků dle PK, kdy část pozemků byla k tomuto dni ve vlastnictví účastníka č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota], zbývající pozemky pak ve vlastnictví fyzických či právnických osob, které je nabyly na základě ve výpisech blíže specifikovaných titulů. Z výpisů z evidence nemovitostí , a to listů vlastnictví č. [hodnota], [Anonymizováno], vyplývá, kterému subjektu svědčilo právo vlastnické k daným pozemkům dle evidence nemovitostí, včetně uvedení organizace, která s těmito pozemky případně hospodařila. Mapa zachycující předmětné území - stav ke dni [datum], zobrazuje zastavěnost daného území. Z kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby ze dne [datum] vyplývá územní umístění těchto pozemků dle PK [Anonymizováno] a členění těchto pozemků dle údajů v katastru nemovitostí. Z kopie katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcely dle pozemkového katastru a evidence nemovitostí k datu [datum] vyplývá, jakým způsobem byl pozemek dle PK [Anonymizováno] a pozemky dle PK [Anonymizováno] označeny dle evidence nemovitostí.

46. Znalecký posudek ze dne [datum] č. 806/2/19 stanovil cenu pozemků dle PK [Anonymizováno] v částce [částka].

47. Ke spisu sp. zn. [spisová značka] vedené u Obvodního soudu pro [adresa] se [právnická osoba] dne [datum] vyjádřil v tom smyslu, že byla evidována restituční žádost ze dne [datum] na pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], o čemž bylo rozhodnuto dne [datum], č. j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemky byly zastavěné. Co se týká zbývajících nemovitostí, část byla reálně vydána dohodami v letech 91-94, za zbývající zastavěné obdržel žalobce náhradu ve výši [částka]. Pozemkový úřad poukázal na to, že již bylo rozhodnuto dle zák. č. 403/1990 Sb., poskytnutím další náhrady dle zák. o půdě by se jednalo o dvojí plnění.

48. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že v převážné části byla žaloba podána po právu.

49. V daném případě se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [právnická osoba] - Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto tak, že žalobce není vlastníkem v rozhodnutí citovaných pozemků a nepřísluší mu náhrada s odůvodněním, že u pozemkového úřadu nikdy žádost týkající se předmětných pozemků nebyla uplatněna, řádně byla uplatněna toliko u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a žalobci byla poskytnuta peněžitá náhrada dle zák. č. 403/1990 Sb.

50. Podmínky pro restituci majetku, který má charakter majetku zemědělského, stanoví zák. č. 229/1991 Sb., kdy se muselo jednat o zemědělský majetek, který přešel do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] z vlastnictví fyzické osoby, státního občana ČR, a k tomu, aby uplatněný nárok byl úspěšný, je třeba splnění dalších podmínek stanovených zák. o půdě, tj. musí se jednat o zemědělský majetek, který byl držen ke dni účinnosti zákona povinnou osobou charakterizovanou v § 5 zákona, musí být dán restituční titul stanovený v § 6 odst. 1 zákona, nesmí být dány překážky faktického vydání dle § 11 odst. 1 zák. o půdě a nárok musí být uplatněn u pozemkového úřadu v zákonem stanovené lhůtě (§ 13 zák. o půdě).

51. V rozhodnutí [právnická osoba] - Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], s výjimkou závěru, že žádost týkající se předmětných pozemků nebyla nikdy u pozemkového úřadu uplatněna, se správní orgán nikterak nezabýval otázkami rozhodnými pro posouzení oprávněnosti restitučního nároku žalobce, tj. statutem osoby oprávněné, osoby povinné, charakterem odňatých pozemků, existencí restitučního titulu či okolnostmi vylučujícími vydání předmětných pozemků. Soud tak v daném případě nemohl vzít za svá skutková zjištění správního orgánu ve smyslu ust. § 250e odst. 2 o.s.ř., když relevantní zjištění správního orgánu zde absentují.

52. Na základě provedeného dokazování bylo v řízení prokázáno, že žalobce je osobou oprávněnou, kdy je právním nástupcem původního vlastníka nemovitostí, o nichž bylo napadeným správním orgánem rozhodnuto (bod 16. rozsudku). V řízení bylo rovněž prokázáno, že otec žalobce byl vlastníkem předmětných nemovitostí zapsaných v knihovní vložce č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Postavení osob povinných se opírá o sdělení [právnická osoba] [adresa], kdy o okruhu osob povinných bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (bod 7. rozsudku).

53. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalobce uplatnil u Pozemkového úřadu výzvu k vydání předmětných nemovitostí.

54. Podle zákona o půdě byl nárok na restituci řádně uplatněn, byla-li podána výzva u pozemkového úřadu. V zákoně o půdě nebyly stanoveny žádné formální ani obsahové náležitosti takové výzvy, a to na rozdíl např. od výzvy dle § 5 odst. 1 zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, která musela být písemná, a z hlediska obsahu musel v ní být uveden způsob převzetí věci státem. Protože se výzvou u pozemkového úřadu zahajovalo správní řízení, platí pro její formální a obsahové náležitosti obecné ustanovení zák. o správním řízení (zák. č. 71/1967 Sb., ve znění platném do [datum]) o náležitostech podání. Co se podáním sleduje, pak bylo nutné dle § 19 odst. 2 správního řádu posuzovat dle obsahu, nikoliv podle označení. V daném případě je tak třeba vycházet z textu žádosti datované dne [datum], pozemkovému úřadu doručené dne [datum], v níž je uvedeno, že žalobce jako osoba oprávněná žádá o poskytnutí náhradních pozemků dle zák. o půdě. Byť v dané výzvě žalobce výslovně specifikuje uvedením čísel parcelních toliko pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], tak v dané výzvě zároveň žalobce uvádí, že jeho právnímu předchůdci byly odňaty další pozemky, a to dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. Z obsahu i označení takto formulované výzvy (bod 24. rozsudku) nelze dle názoru soudu dovodit ničeho jiného, než že žalobce požaduje náhradní pozemky za veškeré pozemky jeho právnímu předchůdci odňaté, když původní pozemky byly zastavěné. Jakýkoliv jiný výklad dle názoru soudu by byl výklad formalistický a jako takový by byl v rozporu s čl. 1, čl. 90 Ústavy a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz nálezy Ústavního soudu IV. ÚS 575/03, IV. ÚS 371/98). Soud se neztotožňuje se závěrem obsaženým v žalobou napadeném rozhodnutí správního orgánu, a potažmo ve vyjádření účastníků č. [hodnota] - č. [hodnota] tohoto řízení, že žalobce uplatnil u pozemkového úřadu nárok vztahující se pouze k pozemkům parc. č. [hodnota] a 632. Co se týká interpretace projevu vůle žalobce, tak je třeba vycházet ze záměru, s jakým je výzva reprodukována, tzn. jaká byla užita slova vystihující právě sledovaný záměr (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 189/98), což se v projednávané věci stalo výše uvedeným způsobem, kdy z výzvy žalobce adresované pozemkovému úřadu jednoznačně vyplývá, že žalobce požaduje vydání náhradních pozemků za pozemky původní, které jsou zastavěné, žalobce se označuje za osobu oprávněnou, odkazuje na vlastnictví pozemků jeho právním předchůdcem a dále uvádí, že část pozemků byla darována a část pozemků byla odňata dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. Projev vůle žalobce byl tak učiněn způsobem, který nevzbuzuje důvodné pochybnosti a je třeba učinit závěr, že výzva ze dne [datum] byla uplatněním restitučního nároku dle zák. o půdě ve vztahu nejenom k pozemkům parc. č. [hodnota] a 632, ale i ve vztahu k pozemkům, které byly zapsány jako zemědělská usedlost č.p. 9 a č.p. 10, kdy pozemky byly v daném rozsahu jednoznačně identifikovány odkazem na odnětí dle vládního nařízení. Absenci přesných údajů o konkrétních nemovitostech (neuvedení čísel parcelních jednotlivých pozemků, které byly odňaty právnímu předchůdci žalobce dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb.) nelze vykládat k tíži osoby oprávněné. Žalobce tak restituční nárok ve vztahu k pozemkům dle PK 271, 272, 628, 629 v k. ú. [adresa] a dle PK 1673 v k. ú. [adresa] uplatnil řádně a včas, v zákonem stanovené lhůtě. Takový výklad projevu vůle žalobce odpovídá i účelu a funkci zmiňovaného podání, směřujícího k uspokojení restitučního nároku žalobce. Dle názoru soudu výše uvedený výklad žádosti žalobce je třeba sice považovat za výklad velmi vstřícný obsahu podané žádosti, ale zároveň za souladný s judikaturou Ústavního soudu týkající se posuzování žádosti podle § 9 zák. o půdě a restitučních předpisů jako takových. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že restituční zákony musí být interpretovány ve vztahu k žadatelům co nejvstřícněji v duchu snahy o zmírnění některých křivd, v jejichž důsledku k odnětí majetku došlo (viz např. nálezy Ústavního soudu I. ÚS 154/95, IV. ÚS 371/98, I. ÚS 754/01, II. ÚS 2896/09). Ve světle této judikatury není možné závěr učiněný soudem ohledně žádosti žalobce považovat za zjevně extenzivní. Pokud bylo namítáno, že pozemek dle PK 1673 nebyl v k. ú. [adresa], ale v k. ú. [adresa], a proto se na něj daná výzva nevztahuje, tak k danému soud uvádí, že pozemek dle PK parc. č. [hodnota] byl dle záhlaví příslušné knihovní vložky (č. [hodnota], č. [hodnota]) označen jako pozemek v katastrálním území [adresa] s poznámkou katastrální obec [adresa], navíc pak i v rozhodnutí o odnětí ze dne [datum] bylo výslovně uvedeno, že je odňata zemědělská usedlost zapsaná v knihovních vložkách č. [hodnota] a č. [hodnota] pozemkové knihy, k. ú. [adresa]. S ohledem na shora uvedené tak výzva ze dne [datum] se vztahuje i na pozemek dle PK 1673. Pokud tak správní orgán v napadeném rozhodnutí ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], dovodil, že restituční nárok na předmětné pozemky nebyl řádně uplatněn, tak tento závěr správního orgánu soud vyhodnotil jako nesprávný. Dle závěru soudu žalobce řádně ve lhůtě zákonem stanovené uplatnil u Pozemkového úřadu dne [datum] (doručeno dne [datum]) restituční nárok, který se týkal odňatých pozemků dle PK parc. č. [hodnota], 272, 628, 629 a 1673 a tato žádost ze dne [datum] byla dostatečným podkladem pro zahájení řízení a vydání rozhodnutí Pozemkovým úřadem o žalobcem uplatněném restitučním nároku dle zák. o půdě.

55. Pokud bylo namítáno, že žalobce neuplatnil výzvu vůči povinné osobě, tak jak předpokládá ust. § 9 odst. 1 zák. o půdě, tak k danému soud uvádí, že k řádnému zahájení restitučního řízení postačuje včasné podání návrhu na vydání nemovitostí u Pozemkového úřadu. Řízení u pozemkového úřadu je svou povahou řízením správním a jako takové je zahájeno procesně právním úkonem, tedy podáním u Pozemkového úřadu. Výzva k vydání nemovitostí adresovaná povinné osobě je naopak úkonem hmotněprávním, který nemá vliv na zahájení řízení před správním orgánem. Pokud žalobce jako oprávněná osoba uplatnil své právo u Pozemkového úřadu dne [datum], tj. řádně a ve lhůtě zákonem stanovené, tak tímto dnem bylo zahájeno řízení u Pozemkového úřadu dle § 9 odst. 4 zák. o půdě. Opačný výklad, tj. nezbytnost výzvy ve vztahu k povinné osobě, by byl v rozporu s názorem Ústavního soudu, dle něhož mají stát a jeho orgány povinnost vykládat restituční zákony v souladu se zájmy osob, jejichž újma na základních lidských právech a svobodách má být alespoň částečně kompenzována (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 3714/12). Neuplatněním výzvy vůči povinné osobě nezaniká nárok oprávněné osoby na vydání nemovitosti, byl-li řádně a včas restituční nárok uplatněn u Pozemkového úřadu (viz nálezy Ústavního soudu II. ÚS 705/2002, II. ÚS 691/2002). Neuplatněním výzvy vůči povinné osobě v zákonem stanovené lhůtě totiž zaniká ve smyslu § 13 odst. 3 zák. o půdě toliko právo oprávněné osoby na vydání nemovitostí na základě dohody uzavřené mezi ní a osobou povinnou; jestliže ale byl řádně a včas uplatněn nárok u Pozemkového úřadu, Pozemkový úřad o něm rozhodne (viz rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]).

56. Soud dále dospěl k závěru, že v dané věci byl naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. o) zák. o půdě, když došlo k odnětí pozemků dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., a to bez vyplacení jakékoliv náhrady, a to na základě rozhodnutí Finančního odboru z [datum], č. j. práv 290/61. Z textu rozhodnutí o odnětí pozemků také vyplývá, že se jednalo o zemědělský majetek, když je výslovně v tomto rozhodnutí uvedeno, že se jedná o zemědělskou usedlost č. [hodnota] a 10 v k. ú. [adresa]. Podpůrně také tento fakt plyne z charakteru žadatele o odnětí nemovitostí jeho tehdejšímu vlastníkovi, kdy žadatelem byl [Jméno advokátky], národní podnik, který se zabýval zemědělskou výrobou. Z obsahu knihovních vložek č. [hodnota], 10 a 1673 dále plyne, že u předmětných pozemků se jednalo o role. Ust. zák. o půdě se především pak vztahuje na půdu, kterou tvoří zemědělský původní fond (§ 1 odst. 1 písm. a) zák. o půdě) a je zde dána tedy souvislost se zemědělskou výrobou. Vzhledem k tomu že se tak jednalo o zemědělské pozemky ve smyslu ust. § 1 odst. 1 písm. a) zák. o půdě, tak i v tomto směru byla dána věcná působnost zák. o půdě. V daném případě, s ohledem na právní titul k odnětí pozemků a fakt, že nebylo rozhodnuto o jakékoliv náhradě v době odnětí, tak byl naplněn restituční důvod dle § 6 odst. 1 písm. o) zák. o půdě. Ostatně i nález Ústavního soudu I. ÚS 1724/17 konstatoval, že v těch případech, kdy ke ztrátě vlastnického práva k majetku, který splňuje podmínky uvedené v § 1 odst. 1 zák. o půdě, došlo na podkladě rozhodnutí správního orgánu, s odvoláním na nařízení vlády č. 15/1959 Sb., není vyloučeno uplatnění restitučního nároku podle zák. o půdě, byť v jeho ustanovení § 6 není výslovně nařízení vlády č. 15/1959 Sb. uvedeno. Dle závěru soudu se tak jednalo o zemědělský majetek a byl naplněn restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. o) zák. o půdě.

57. V řízení nebylo sporu o tom, že se jedná o pozemky zastavěné a je dána překážka jejich vydání dle § 11 odst. 1 písm. c) zák. o půdě, když žalobce a účastníci č. [hodnota]) až 5) toto učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a to vyjma části pozemku parc. č. [hodnota], která byla žalobci vydána dohodou ze dne [datum] (bod 23. rozsudku). Soud tato nesporná tvrzení vzal za své skutkové zjištění, kdy navíc toto bylo podpůrně prokázáno i listinnými důkazy, a to zákresy v katastrálních mapách.

58. Soud po zjištění, že žalobce je osobou oprávněnou, účastníci č. [hodnota] až 5 jsou osobami povinnými, výzva k vydání pozemků byla uplatněna řádně a včas, jednalo se o pozemky zemědělské a byl naplněn restituční titul, zabýval se otázkou, zda vyhovění žalobě brání ta skutečnost, že žalobce svůj nárok uplatnil i dle zák. č. 403/1990 Sb., kdy se mu dostalo plnění ve formě peněžité náhrady. Nutno k danému poznamenat, že tato otázka byla řešena i v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy Nejvyšší soud uzavřel (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), že při posuzování otázky určení hranic mezi věcnou působností dvou restitučních zákonů, a to zák. č. 403/1990 Sb. a zák. č. 229/1991 Sb., majících za cíl zmírnit majetkové křivdy způsobené v minulosti, judikatura Ústavního soudu dovodila, že ze skutečnosti, že nemovitosti přešly na stát podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. nelze ještě dovodit, že jejich vrácení je možné toliko postupem vyplývajícím ze zákona o zmírnění křivd, a že je vyloučeno použití zák. o půdě. Jiný výklad by totiž, podle názoru Ústavního soudu, s ohledem na odlišné řešení právních nároků plynoucích z majetkových křivd oběma zmíněnými restitučními zákony (podle zákona o zmírnění křivd je možno za pozemky, které nelze vydat, poskytnout pouze finanční náhradu, na rozdíl od výhodnějšího řešení, přijatého zákonem o půdě, podle něhož je možno poskytnout i náhradní pozemky) v podstatě vedl ke znevýhodnění těch původních vlastníků zemědělské půdy, u nichž k odnětí vlastnického práva, ač se tak stát nemělo, došlo za použití nařízení vlády č. 15/1959 Sb. - v rozporu s tímto předpisem a ve svých důsledcích by tedy vedl ve zmíněných případech svým způsobem k „znásobení“ v minulosti spáchané křivdy. V této souvislosti dále Ústavní soud upozornil na to, že zákon o půdě, který byl vydán jako poslední z řady restitučních zákonů, neobsahuje výslovné ustanovení o tom, že jeho použití je vyloučeno na zmírnění křivd, jež jsou předmětem úpravy zvláštního zákona - tak jak to učinil zákonodárce v ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 87/1991, o mimosoudních rehabilitacích. Skutečnost, že žadatel uplatnil restituční nárok jak podle zák. č. 403/1990 Sb., tak i později podle zák. o půdě, nelze vykládat k jeho tíži (viz nálezy Ústavního soudu IV. ÚS 59/95, III. ÚS 206/98, IV. ÚS 80/96; shodně stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu Cpjn 36/95 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Zák. č. 403/1990 Sb. a zák. č. 229/1991 Sb. obsahují každý nejen vlastní definici oprávněných a povinných osob, nýbrž též autonomní vymezení odňatého majetku, jenž podléhá restituci, či vymezení restitučních titulů, opírají se o zcela odlišné rozhodné skutečnosti, pročež i pro případ shodného obsazení sporu a žalobního petitu nepůjde při jejich uplatnění o totožný předmět řízení (stejnou věc), jenž by mohl zakládat existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté; z uvedeného důvodu také judikatura nevylučuje uplatnění téhož restitučního nároku jak podle zákona o zmírnění křivd, tak i podle zákona o půdě. Z daného tak vyplývá, že není dána překážka věci pravomocně rozhodnuté a nebylo na místě žalobou napadené rozhodnutí správního orgánu nahradit tak, že řízení se zastavuje. Závěr, že je možné domáhat se náhrady za nevydanou nemovitost v režimu zák. o půdě vzdor tomu, že za tutéž nemovitost byla již vyplacena náhrada dle zák. č. 403/1990 Sb. (vyplacení náhrady dle zák. č. 403/1990 Sb. nevytváří ve vztahu k řízení o náhradě dle zák. o půdě překážku věci rozhodnuté), je v souladu nejen se shora citovaným názorem dovolacího soudu vyslovenému v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], ale také s další judikaturou Nejvyššího soudu (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Rovněž tak z ust. § 28b zák. o půdě lze dovodit, že zákonodárce sám předpokládal, že v režimu zák. o půdě bude řešena i náprava těch křivd, k nimž u zemědělského majetku došlo za použití vládního nařízení č. 15/1959 Sb. (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 105/94).

59. V dané věci bylo prokázáno, že žalobce u Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci již dne [datum] uplatnil požadavek na vyplacení peněžité náhrady dle zák. č. 403/1990 Sb., a to mj. za pozemky dle PK parc. č. [hodnota], 272, 628, 629 a 1673 s tím, že mu byla odňata zemědělská usedlost zapsaná v knihovní vložce 9, 10 a 1673, kdy pozemky jsou zastavěné (bod 22. rozsudku) a byla mu následně přiznána peněžitá náhrada (bod 32. rozsudku). K danému je třeba uvést, že ke dni [datum] nebyl zák. č. 229/1991 Sb. ani schválen (schválen byl až [datum]), natož aby nabyl účinnosti (účinnosti nabyl až dne [datum]) a ke dni [datum] tak žalobce ani svůj restituční nárok dle zák. o půdě uplatnit nemohl. Také je třeba uvést, že v r. 1991, kdy byl restituční nárok ze strany žalobce uplatněn, bylo velmi obtížné rozlišovat, zda požadovaný majetek má zemědělský charakter či nikoliv a na osoby oprávněné nelze klást v tomto směru zvýšené nároky. Navíc pak, pokud by Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci bylo toho názoru, že v určité části žalobcem uplatněného nároku se jedná o zemědělský majetek a je dána věcná působnost zák. o půdě, pak bylo povinnost správního orgánu po nabytí účinnosti zák. o půdě podání žalobce příslušnému orgánu (zde Pozemkovému úřadu) postoupit. Jednotlivé žádosti žalobce je třeba vykládat nejenom z hlediska jejich obsahu, ale i s ohledem na datum jejich uplatnění. Bylo by v rozporu s principy právního státu založeného na úctě k právům vykládat k tíži a v neprospěch oprávněné osoby fakt, že k postoupení včas uplatněného restitučního nároku podle zák. o půdě nedošlo ze strany správního orgánu. O tom, že Ministerstvo financí, které nárok žalobce vyřizovalo, bylo již v době uplatnění nároku vědomo toho, že část nároku není možné uspokojit dle zák. č. 403/1990 Sb., ale dle zák. o půdě, svědčí i ta skutečnost, že samo Ministerstvo financí na tento fakt upozornilo (bod 39. rozsudku). S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že je možné nárok žalobce posoudil dle zák. o půdě a že uplatnění nároku dle zák. č. 403/1990 Sb. danému nebrání a nevytváří překážku věci rozsouzené. Pokud je účelem restitučních předpisů napravení křivdy, tak je na místě, aby žalobce jako oprávněná osoba obdržel vše, co odpovídá jeho nároku uplatněnému dle zák. o půdě a bylo respektováno legitimní očekávání oprávněného.

60. V daném případě se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Pozemkového úřadu tak, že se určuje, že žalobce není vlastníkem předmětných nemovitostí a že mu za předmětné nemovitosti náleží náhrada dle zák. o půdě. I když se v daném případě žalobce domáhal určení, že není vlastníkem předmětných nemovitostí a výrok Pozemkového úřadu zněl v této části shodně, činí tak žalobce z jiného důvodu, než na jakém je založeno rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. PÚ [spisová značka], když pozemkový úřad dospěl k závěru, že nárok nebyl žalobcem uplatněn u pozemkového úřadu a restituční nárok žalobce byl již uspokojen dle zák. č. 403/1990 Sb. V daném případě je třeba zdůraznit, že nárok na náhradu za nevydané nemovitosti je řádným restitučním nárokem a je proto nutné, aby v případě negativního rozhodnutí Pozemkového úřadu ve vztahu k restituentovi bylo ve výroku stanoveno, že se nemovitosti nevydávají a z jakých důvodů se nevydávají. V případě kladného rozhodnutí pozemkového úřadu je možné stávající dikci ponechat, tj. že restituent je vlastníkem požadovaných nemovitostí, protože takovéto rozhodnutí se stává vkladovou listinou pro zápis do katastru nemovitostí; u negativního rozhodnutí pak zůstávají v platnosti zápisy původní (viz nález Ústavního soudu II. ÚS 543/98).

61. Rozhoduje-li Pozemkový úřad podle § 9 odst. 4 zák. o půdě o nárocích oprávněné osoby, tak zkoumá, zda dotyčná fyzická osoba je oprávněnou osobou, zda požadavek na vydání nemovitosti směřuje proti osobě povinné, zda tu nejsou skutečnosti, které vydání nemovitosti vylučují a zda nárok na vydání nemovitosti nezanikl v důsledku marného uplynutí zákonné prekluzivní lhůty. Dospěje-li soud v řízení podle páté části o.s.ř. k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu správně, žalobu zamítne (§ 250i o.s.ř.). Dospěje-li soud k závěru, že předchozí pravomocné rozhodnutí správního orgánu není správné (že o věci má být rozhodnuto jinak), rozhodne o věci, o níž dříve rozhodl správní orgán rozsudkem, který nahradí dotčené správní rozhodnutí (§ 250j o.s.ř.). Právě tato situace nastala v projednávané právní věci, kdy správní orgán zaujal dle názoru soudu nesprávný právní názor, že nebyl restituční nárok řádně uplatněn. Zde je třeba uvést, že za pozemky, které žadateli nebyly podle zákona o půdě vydány, může žadatel (obecně) požadovat náhradu podle zák. o půdě. V takovém případě se postupuje podle § 16 zák. o půdě. Není-li žadateli vyhověno, může se svého nároku domáhat v samostatném sporném řízení (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka]). V dané věci bylo postaveno na jisto, že předmětné pozemky uvedené ve výroku II. nelze žalobci vydat pro jejich zastavěnost (nesporné tvrzení účastníků), avšak náleží mu právo na uplatnění náhrady za nevydané pozemky podle zákona o půdě. Dotčené rozhodnutí pozemkového úřadu tak nemůže obstát, kdy je v rozporu se zákonem, a to zák. o půdě, který poskytuje oprávněnému možnost, aby stanoveným způsobem požádal o náhradu za pozemek, který mu vydán nebyl, a to ať již formou náhradního pozemku či formou finanční náhrady ve výši, která bude odpovídat pravidlům slušnosti, spravedlnosti a morálky.

62. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobce je osobou oprávněnou, byl postaven najisto okruh osob povinných, byl naplněn restituční titul dle zák. o půdě a došlo k řádnému uplatnění restitučního nároku, avšak vzhledem k tomu, že ve shora uvedených částech se jedná o pozemky zastavěné (toto bylo učiněno nesporným - § 120 odst. 3 o.s.ř.), je dána překážka vydání těchto pozemků dle § 11 odst. 1 písm. c) zák. o půdě. Soud tak nahradil dle § 250j o.s.ř. rozhodnutí [právnická osoba] (vyjma těch částí pozemků 1673/1, které byly žalobci vydány na základě uzavřené dohody ze dne [datum]) a rozhodl tak, že tyto pozemky se žalobci nevydávají z důvodu zastavěnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) zák. o půdě a žalobci přísluší za nevydané pozemky náhrada dle zák. o půdě (výrok II. rozsudku). Vzhledem k tomu, že ještě před vydáním napadeného rozhodnutí Pozemkového úřadu byl částečně pozemek dle PK 1673, a to v rozsahu pozemku parc. č. 1673/1 díl 1 EN o výměře 8 921 m a 1673/1 díl 2 EN o výměře 60 m, žalobci vydán, a to dohodu ze dne [datum], tak v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, kdy v daném rozsahu žalobce předmětný pozemek nabyl na základě uzavřené dohody. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak ve výrocích I., II. rozsudku uvedeno.

63. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 150 o.s.ř., když žalobce byl převážně úspěšný, avšak v daném případě je třeba zohlednit okolnosti zvláštního zřetele hodné. Pojem důvody zvláštního zřetele hodné představuje typicky neurčitý právní pojem, jemuž lze přisuzovat takový význam, který nejlépe odpovídá povaze smyslu a účelu daného ustanovení. V daném případě s účastníky č. [hodnota] - č. [hodnota] správní orgán, který vydal žalobou napadené rozhodnutí, nikterak nejednal, tito účastníci neměli možnost v rámci řízení před správním orgánem uvádět svá tvrzení, případně navrhovat důkazy a vyjádřit se k žalobcem uplatněnému restitučnímu nároku. V tomto směru, kdy správní orgán ani nevymezil okruh osob povinných, soud spatřuje okolnosti zvláštního zřetele hodné a žalobci, který ve věci byl převážně procesně úspěšný, náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení