60 C 242/2024 - 123

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupena [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] [adresa][Adresa žalovaného] zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátkou sídlem [Anonymizováno] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [adresa] - bydlení, a pozemku parc. č. [hodnota], vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému k rukám právní zástupkyně žalovaného [Jméno Zástupce B], advokátky, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení [částka].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou soudu došlou dne [datum], ve znění opravy žaloby ze dne [datum], domáhala, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [adresa] - bydlení, a pozemku parc. č. [hodnota], v obci [adresa], katastrálním území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena kupní smlouva. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal na žalobkyni převést předmětné nemovitosti a žalobkyně se zavázala žalovanému uhradit kupní cenu ve výši [částka] (dále jen „kupní smlouva“). Následně však žalovaný od kupní smlouvy prostřednictvím své právní zástupkyně dne [datum] odstoupil. [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště, tak rozhodl o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, což zdůvodnil ust. § 17 odst. 5 zák. č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, dle kterého je povinen přezkoumat i rozhodné skutečnosti na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení. Vzhledem k odstoupení ze strany žalovaného tak katastrální úřad dospěl k závěru, že pokud by bylo od smlouvy platně odstoupeno, nemohla by taková smlouva odůvodnit navrhovaný vklad. Dle katastrálního úřadu proto nedošlo ke splnění zákonné podmínky dle ust. § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, což bylo důvodem pro zamítnutí návrhu. Žalobkyně odstoupení považuje za zcela účelové vedené snahou zmařit provedení vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. Odstoupení od smlouvy by bylo v daném případě možné pouze v případě, pakliže by tato možnost byla smluvně ujednána, popř. pokud by došlo k podstatnému porušení smlouvy žalobkyní. K ani jedné z uvedených možností ale nedošlo. V kupní smlouvě možnost odstoupení nebyla smluvně sjednána a nebyly ani naplněny zákonné důvody pro odstoupení od smlouvy, kdy k žádnému porušení kupní smlouvy ze strany žalobkyně nedošlo, což ostatně ani žalovaný ve svém odstoupení nenamítá. Jedinou povinností ze smlouvy, která by ze strany žalobkyně mohla být porušena, je nesplacení kupní ceny za nemovitost, avšak úhrada kupní ceny byla smluvně ujednána až na okamžik po převodu nemovitostí na žalobkyni. Žalobkyně má za to, že kupní smlouva uzavřená mezi ní a žalovaným je tak stále platná, nicméně vzhledem ke sporným okolnostem katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně zamítl. Žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř., s ohledem na její nejisté postavení, kdy těsně před plánovaným návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí žalovaný bez jakéhokoli opodstatněného důvodu od kupní smlouvy odstoupil. Žalobkyně tak odvozuje svůj naléhavý právní zájem na určení práva od skutečnosti, že je její postavení vzhledem k neopodstatněnému odstoupení od kupní smlouvy žalovaným a následnému neprovedení vkladu vlastnického práva k předmětné nemovitosti katastrem nemovitostí nejisté.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, kdy poukázal na to, že ohledně předmětných nemovitostí byl rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa], pod č. j. [Anonymizováno]-[č. účtu]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum], zamítnut návrh žalobkyně na zápis vlastnictví podle kupní smlouvy ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že v zákonné lhůtě nebyla podána potřebná žaloba, bylo řízení dne [datum] katastrálním úřadem pravomocně ukončeno a jako vlastník nemovitostí je oprávněně uveden v katastru nemovitostí žalovaný. Na straně žalobkyně není dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Právo žalobkyně není ohroženo a ani by se bez požadovaného určení nestalo nejistým. V rámci žaloby podle § 18 odst. 5 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, mohla žalobkyně uplatnit svůj případný nesouhlas s odstoupením od kupní smlouvy. Jestliže tak neučinila, je jako vlastník předmětných nemovitostí oprávněně uveden v příslušném katastru nemovitostí žalovaný.

3. Při jednání dne [datum] žalobkyně zdůraznila, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva a řešila se otázka zajištění bydlení v nemovitosti pro žalovaného, zda toto bude řešeno formou nájemní smlouvy nebo zřízením věcného břemene. Následně od kupní smlouvy bylo ze strany žalovaného odstoupeno. Na straně žalobkyně je snaha dosáhnout smírného vyřešení věci.

4. Při jednání dne [datum] žalovaný poukázal na to, že není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení a ani v případě pozitivního rozhodnutí soudu by žalobkyně nemohla být zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí. Řízení týkající se zápisu do katastru nemovitostí je řízení vkladové, žalovaný je zapsán jako vlastník a žalobkyně žalobou na určení vlastnického práva nahrazuje žalobu, která měla být podána proti zamítavému rozhodnutí [právnická osoba], kdy žalobkyně měla podat žalobu podle části páté o.s.ř. Tuto žalobu však žalobkyně nepodala a není oprávněna podat žalobu na určení.

5. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že určení vlastnictví k předmětným nemovitostem je již vyřešené pravomocným usnesením [právnická osoba] pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa], č. j. [č. účtu], ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Vlastníkem předmětných nemovitostí, podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], je žalovaný, a to vzhledem k uvedenému pravomocnému usnesení [právnická osoba]. Uvedeným usnesením byl zamítnut návrh žalobkyně, doručený příslušnému katastrálnímu úřadu dne [datum], na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem pro ni, dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně se nyní domáhá určení vlastnictví stejných nemovitostí, tedy domáhá se projednání stejné věci, která již byla rozhodnuta. Vzhledem k tomu, že v zákonné lhůtě nebyla podána ve věci výše uvedeného usnesení vydaného katastrálním úřadem žaloba dle části páté o.s.ř., bylo řízení dne [datum] katastrálním úřadem ukončeno a jako vlastník předmětných nemovitostí je v katastru nemovitostí uveden, v souladu s pravomocným usnesením katastrálního úřadu, i nadále žalovaný. Otázka vlastnictví předmětných nemovitostí je tedy otázkou již pravomocně rozhodnutou a její projednání dle části třetí o.s.ř. je nepřípustné. Žalovaný opětovně namítl nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Žalobkyně neuvádí, jaké její právo bylo ohroženo a čím, ani neuvádí, že bylo nějaké její právo ohroženo, kdy naléhavý právní zájem odůvodňuje pouze svým nejistým postavením, a to v důsledku odstoupení žalovaného od kupní smlouvy. Pravomocným usnesením katastrálního úřadu a nepodáním žaloby podle části páté o.s.ř. byl již vytvořen pevný základ pro vztahy účastníků a podaná určovací žaloba již nemůže plnit její základní účel, tj. preventivní účel, kdy její pomocí již nelze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu mezi účastníky. Pokud se žalobkyně domnívala, že odstoupení žalovaného od kupní smlouvy bylo neopodstatněné, měla určovací žalobu s potřebným petitem použít v době ohrožení práva, tzn. v době před tím, než bylo vydáno usnesení katastrálního úřadu. Pokud žalobkyně prostředky dané jí příslušnými zákony nepoužila, nelze jejich nevyužití nahrazovat určovací žalobou podanou v době, kdy byl již vytvořen pevný základ pro vztahy účastníků a bylo již jednoznačně určeno, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí.

6. Při jednání dne [datum] žalobkyně popřela, že by na žalovaného byl vyvíjen jakýkoliv nátlak, se žalovaným bylo jednáno zhruba po období 3 měsíců.

7. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl (a do spisu vyjádření založil v písemné podobě), že za použití cenové mapy by jen hodnota pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byla [částka], a to bez ceny domu, s cenou domu přes [částka]. Kupní cena v kupní smlouvě je tak nepřiměřená. Žalovaný nejednal s jednatelem žalobkyně, ale s p. [jméno FO], který si navíc od žalovaného půjčil finanční prostředky. Žalovaný dále popsal průběh uzavření a podpisu kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný byl podveden, neboť ve smlouvě není právo užívat předmětnou nemovitost tak, jak bylo domluveno. V záhlaví kupní smlouvy ani není uvedeno, kdo za žalobkyni jedná. Dále žalovaný poukázal na právnické vzdělání jednatele žalobkyně, jeho působení v oblasti realit a nutnou ochranu žalovaného jakožto spotřebitele.

8. Žalobkyně ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že tvrzení žalovaného obsažená ve vyjádření ze dne [datum] jsou nepravdivá a zkreslená, když k událostem popsaným ve vyjádření buďto vůbec nedošlo nebo se odehrály zcela odlišně, než jak bylo žalovaným vylíčeno. Ohledně prodeje předmětných nemovitostí bylo se žalovaným jednáno v časovém rozmezí zhruba tří měsíců a není tedy pravdou, že by žalovaný neměl prostor se k ujednáním smlouvy vyjádřit či se s nimi seznámit. K podpisu smlouvy došlo na pobočce [právnická osoba], k podpisu smlouvy tak došlo na veřejném místě a bez jakéhokoliv nátlaku. Skutečnost, že na žalovaného nebyl vyvíjen nátlak a že se žalovaný na obsahu smlouvy podílel, potvrdil i sám žalovaný ve svém vyjádření, kdy dle jeho samotného se před podpisem smlouvy s touto seznámil a vyjádřil k jejímu znění námitky, které byly následně do obsahu smlouvy zapracovány. Argument žalovaného ohledně neznalosti obsahu smlouvy je třeba považovat za lichý a vytvořený až ex post jako účelový. Jednání o podpisu smlouvy probíhalo otevřeně a transparentně, kdy prodej nemovitostí prvně zmínil právě žalovaný. Samotný obsah smlouvy, se kterým byl žalovaný prokazatelně seznámen, je zcela jasný a neobsahuje žádná ustanovení, která by vybočovala z praxe smluv uzavíraných při prodeji nemovitých věcí. Cena nemovitostí byla mezi stranami sjednána po vzájemné dohodě a odpovídá skutečné hodnotě nemovitostí v závislosti na jejich právních a faktických vadách. Cena nemovitostí byla sjednána s ohledem na to, že některé stavby na nemovitosti nejsou zkolaudované a jejich právní i faktický stav neumožňuje provedení rekonstrukce, hodnota nemovitostí je tedy podstatně nižší, než hodnota tvrzená žalovaným v jeho vyjádření. Žalovaný nesdělil žádné bližší právní okolnosti a důvody odstoupení od smlouvy.

9. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný odkázal na svá předchozí vyjádření. Ve vyjádření ze dne [datum] zopakoval námitkou nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

10. Při jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že p. [jméno FO] je tipař, osoba působící ve zprostředkování obchodu a služeb, je to osoba, která, když se dozví o určitém potencionálním obchodu, tak může sblížit potencionální zájemce o tento obchod. Žalobkyně zdůraznila, že informační povinnost ze strany žalobkyně byla řádně splněna. Před uzavřením smlouvy žalovaný měl možnost ke všemu se vyjádřit, ke změně smlouvy, která byla ostatně činěna na základě požadavku žalovaného.

11. Při jednání dne [datum] žalovaný zdůraznil, že v citovaném rozhodnutí [právnická osoba] je přímo odkaz na část pátou o.s.ř, avšak žaloba na určení je řešena dle části třetí o.s.ř. Žalobkyně neuvádí žádné skutkové okolnosti, na základě nichž by měla být vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaný je vlastníkem předmětných nemovitostí od r. 1989, nabyl je na základě kupní smlouvy a úhrady kupní ceny, o čemž svědčí zápis v katastru nemovitostí. Návrh na vklad na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným byl zamítnut, protože návrh ztratil své účinky v důsledku odstoupení, a to od počátku. Žalobkyně se nemůže domáhat určení vlastnického práva, protože vlastnické právo dle katastru nemovitostí svědčí žalovanému. V době jednání s p. [jméno FO] nebylo žalovanému známo, že by byl zprostředkovatelem. Současný jednatel žalobkyně se stal jednatelem žalobkyně až dne [datum] a téhož dne byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí, ačkoliv dle kupní smlouvy toto měli činit účastníci společně. Důvody pro odstoupení od kupní smlouvy žalovaný sdělil žalobkyni na jednání dne [datum], kdy již nemá k žalobkyni důvěru, protože nebylo vyhověno jeho základnímu požadavku a podmínce, a to zřízení věcného břemene k předmětným nemovitostem, které by zajistilo žalovanému bydlení do konce života. Žalovaný zdůraznil, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou a spotřebitel nemusí ani uvádět důvody odstoupení. Žalovaný uvedl, že má právo odstoupit od smlouvy dle § 1818 o.z. a poukázal na porušení ust. § 1813 o.z. a § 1811 odst. 2 písm. a/ o.z.

12. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný vznesl námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Žalobkyně není (a nikdy nebyla) zapsána v příslušném katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí. Žalobkyně nemůže své vlastnictví k předmětným nemovitostem prokázat, nikdy jí nevzniklo. Ještě před podáním žaloby (dne [datum]) bylo o vkladu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem pro žalobkyni pravomocně rozhodnuto, kdy návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem, podaný žalobkyní dne [datum], byl zamítnut. Žalobkyně, pokud se zamítnutím návrhu na vklad nesouhlasila, měla podat žalobu podle části páté o.s.ř. Takovou žalobu žalobkyně však nepodala a uplynutím lhůty k ní bylo vkladové řízení dne [datum] ukončeno. V době řízení o vkladu do katastru nemovitostí až do ukončení lhůty pro podání žaloby dle části páté o.s.ř., mohla žalobkyně také podat určovací žalobu, s potřebným petitem, a to k soudu k takové žalobě příslušnému. Není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na podané žalobě, kdy žalobkyně chce dosáhnout zápisu do katastru nemovitostí. Žalobkyně se nestala vlastníkem předmětných nemovitostí, ani v minulosti nikdy jejich vlastníkem nebyla. Žalobkyně není v pozici sporného vlastníka, nesvědčí jí právo, jehož ochrany se domáhá a nemůže tak být procesně věcně legitimována k podané žalobě.

13. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně namítla, že soud v řízení podle části páté o.s.ř. se návrhem ve věci povolení vkladu do katastru nemovitosti (z pohledu hmotného práva) má zabývat v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán, a bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu správní orgán.

14. Při jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že nebyla podána žaloba dle části páté o.s.ř., neboť by neřešila situaci, která tímto vznikla. Nebyla ani podána žaloba na určení např. neplatnosti odstoupení od smlouvy, neboť byla podána právě žaloba na určení vlastnického práva, kdy otázka platnosti odstoupení od smlouvy je v tomto řízení subsumována.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

16. Ke dni [datum] a ke dni [datum] byl jako vlastník předmětných nemovitostí zapsán žalovaný s tím, že nabývacím titulem je smlouva o převodu nemovitosti [Anonymizováno]. Řízení sp. zn. V-[č. účtu] bylo zahájeno dne [datum], návrh byl zamítnut dne [datum], žaloba nebyla podána a řízení bylo ukončeno dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] - list vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], seznam nemovitostí na LV 763 ke dni [datum], informace o řízení ke dni [datum]).

17. Dle sdělení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], odbor výstavby Úřadu městské části [adresa], provedl dne [datum] kontrolní prohlídku truhlářské dílny žalovaného v předmětné nemovitosti; stavební úřad neshledal v užívání stavby rozpory s vydaným kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (sdělení ze dne [datum] včetně zápisu z místního šetření).

18. Dnem [datum] je datována zprostředkovatelská smlouva uzavřená mezi žalobkyní jako zájemcem a [jméno FO], nar. [datum], jako zprostředkovatelem, kdy zprostředkovatel se zavázal obstarat zájemci příslušnost k uzavření kupní smlouvy na prodej předmětných nemovitostí, kdy provize činila 1 % z kupní ceny (zprostředkovatelská smlouva ze dne [datum]).

19. Dne [datum] byla mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující uzavřena kupní smlouva, dle níž se žalovaný jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí zavázal odevzdat žalobkyni předmět převodu včetně veškerého příslušenství a umožnit kupujícímu nabýt k předmětu převodu vlastnické právo a kupující se zavázal předmět převodu převzít a zaplatit sjednanou kupní cenu. Smluvní strany se zároveň zavázaly podepsat návrh na vklad vlastnického práva kupujícího k předmětu převodu dle této smlouvy do katastru nemovitostí (čl. I., II. kupní smlouvy). Kupní cena byla sjednána ve výši [částka] s tím, že záloha ve výši [částka] byla kupující stranou uhrazena při podpisu této smlouvy, kdy podpisem smlouvy prodávající potvrdil převzetí uvedené částky a zbývající část kupní ceny ve výši [částka] se kupující zavázal uhradit ve lhůtě do 20 dnů od provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na blíže uvedený účet prodávajícího. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena stanovená ve smlouvě je sjednána po jejich vzájemné dohodě s přihlédnutím k právním a faktickým vadám váznoucím na nemovitosti (čl. III. kupní smlouvy). Vlastnické právo k předmětu převodu nabývá kupující vkladem do katastru nemovitostí a smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí podle této smlouvy doručí příslušnému Katastrálnímu úřadu kupující, a to nejpozději do 5 pracovních dnů od uzavření smlouvy (čl. VII.1, 2. kupní smlouvy).

20. V dopise ze dne [datum], který právní zástupkyně žalovaného adresovala žalobkyni, je uvedeno, že žalovaný odstupuje od kupní smlouvy ze dne [datum], kterou na žalobkyni převedl předmětné nemovitosti (odstoupení od smlouvy ze dne [datum]).

21. Rozhodnutím [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], č. j. [č. účtu], byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem dle kupní smlouvy ze dne [datum], který byl podán dne [datum] a jehož účastníky byli žalovaný a žalobkyně. Dle odůvodnění rozhodnutí byl dne [datum] Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], doručen návrh na vklad na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s tím, že v průběhu řízení bylo do spisu dodáno právní zástupkyní žalovaného odstoupení od smlouvy, kterým dne [datum] žalovaný odstupuje od kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené se žalobkyní. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku a nelze na základě takové kupní smlouvy provést vklad do katastru nemovitostí, neboť taková smlouva nemůže odůvodnit navrhovaný vklad. Odstoupení bylo datovou schránkou doručeno žalobkyni dne [datum]. V rozhodnutí je odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (citované rozhodnutí).

22. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vznikla dne [datum] a současný jednatel byl do obchodního rejstříku zapsán jako statutární orgán žalobkyně dne [datum] s dnem vzniku funkce k témuž dni (úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno], ke dni 20. 1. 2025).

23. Na základě shora provedeného dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem nebyla podána po právu.

24. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěrech, že předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 366/2015). Znamená to tedy, že v případě žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§ 80 o.s.ř.) je třeba rozlišovat jak aktivní věcnou legitimaci žalobce, tak i jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení; věcná legitimace a naléhavý právní zájem v tomto smyslu tudíž nejsou splývajícími pojmy, přičemž z existence jednoho nelze bez dalšího dovozovat existenci druhého (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3493/2021). Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má žalobci dostat, zatímco aktivní věcná legitimace vyjadřuje, že žalobci svědčí právo, o něž v řízení jde, nebo že se sporné právo týká jeho právní sféry (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1125/2020). Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení podle § 80 o.s.ř. je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na požadovaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je poskytnutí preventivní ochrany. Určovací žaloba má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 635/2003, 22 Cdo 1850/2009, 21 Cdo 2494/2010). V daném případě se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva s odůvodněním, že byla uzavřena kupní smlouva, došlo k odstoupení od kupní smlouvy, aniž by byly naplněny zákonné důvody pro odstoupení (ve smlouvě možnost odstoupení od smlouvy sjednána nebyla) a její právní postavení je tak, vzhledem k neopodstatněnému odstoupení od kupní smlouvy žalovaným a následnému neprovedení vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem, nejisté, kdy kupní smlouva je stále platná. Dle názoru soudu byla tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení zcela srozumitelná a určitá a nebylo nutné procesní poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Za situace, kdy se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva a v katastru nemovitostí je jako vlastník předmětných nemovitostí zapsán žalovaný a žalobkyně se snaží prostřednictvím žaloby na určení dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí, je dán dle názoru soudu naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

26. Poté, co soud uzavřel, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, zaměřil se na otázku, zda je v dané věci dána aktivní věcná legitimace.

27. Žalobkyně existenci svého vlastnického práva dovozovala z uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum]. Dle § 1105 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

28. U kupní smlouvy o převodu vlastnického práva se rozlišují její obligační a věcně právní účinky. Obligační účinky vychází z norem závazkového práva a jako takové se vztahují pouze ke smluvním stranám. Obligační účinek smlouvy znamená, že mezi smluvními stranami vzniká určitý závazek spočívající v konkrétních právech a povinnostech, tedy např. v povinnosti poskytnout sjednané plnění či uhradit sjednanou úplatu. Oproti tomu věcně právní účinky pramení z norem týkajících se věcných práv a zavazují všechny osoby, nejen smluvní strany. Věcně právní účinek smlouvy znamená, že na základě smlouvy dochází ke vzniku, změně nebo zániku věcných práv (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2808/2004, sp. zn. 22 Cdo 778/2005, sp. zn. 24 Cdo 2890/2020).

29. Při vzniku vlastnického práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí na základě smlouvy je tak třeba rozlišovat právní důvod nabytí vlastnického práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Smlouva o převodu nemovitostí (zde kupní smlouva) představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, ke vzniku vlastnického práva podle ní ještě nedochází; ten nastává (modus adquirendi) až vkladem (intabulací) vlastnického práva do katastru nemovitostí (§ 1105 o.z.). Jinak řečeno, kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího) k tomu, aby vlastnictví věci na nabyvatele (kupujícího) dalším úkonem, který je právně uznávaným způsobem převodu vlastnictví, převedl (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 312/2003). Vzhledem k ust. § 1105 o.z. má vklad do katastru nemovitostí konstitutivní účinky.

30. V daném případě, s ohledem na výše citované rozhodnutí [právnická osoba] (bod 21. rozsudku) nastaly obligační účinky kupní smlouvy ze dne [datum], nenastaly však účinky věcně právní. Žalobkyně se tak nestala vlastníkem předmětných nemovitostí, jelikož nebylo rozhodnuto o povolení vkladu jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí. Bez povolení vkladu tedy nemohlo dojít k věcně právním účinkům smlouvy týkajících se vlastnického práva a žalobkyně se proto nemůže s úspěchem domáhat jeho určení u soudu. V projednávané věci je předmětem řízení určení, zda žalobkyni svědčí k datu rozhodnutí soudu tvrzené vlastnické právo k předmětným nemovitostem (§ 154 odst. 1 o.s.ř.). Pokud jsou věcně právní účinky kupní smlouvy spojeny až se zápisem (vkladem) do katastru nemovitostí, nemohou být nahrazeny jinou právní skutečností. Rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva má pouze deklaratorní povahu, konstatuje existující hmotné právo, ale není určeno k tomu, aby takové neexistující právo konstituovalo. V řízení o určovací žalobě dle § 80 o.s.ř. není soud oprávněn nahradit či změnit rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. K tomu slouží zvláštní žaloba podle páté části o.s.ř. (řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem). Pokud však žalobkyně rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem řádně a včas nenapadla a nedošlo k jeho nahrazení jiným rozhodnutím, je pro soud v této věci pravomocné rozhodnutí katastrálního úřadu závazné (§ 135 odst. 2 o.s.ř.). Soudy totiž nemohou v občanskoprávním řízení přezkoumávat správnost postupu správních orgánů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3877/2018, rozhodnutí Krajského soudu v Praze, č. j. 27 Co 253/2021-156).

31. K danému je třeba uvést, že v procesní nauce se rozsudky dělí dle různých hledisek, a to mj. na rozsudky deklaratorní a konstitutivní. Rozhodnutí deklaratorní se o sporném hmotněprávním vztahu toliko vyslovuje, aniž ho mění. Rozhodnutí konstitutivní jsou přímo důvodem vzniku, změny nebo zániku hmotněprávních vztahů. Rozhodnutí deklaratorní tedy zůstávají svou povahou nutně skutečností pouze procesní, vytvářející vztahy procesní založené závazným výrokem soudu o hmotných subjektivních právech, které trvaly již před vydáním rozhodnutí a které mají tedy účinky ex tunc. Deklaratorní rozsudek proto nemá vliv na existenci hmotněprávních vztahů mezi účastníky. Naproti tomu rozhodnutí konstitutivní jsou svou povahou nejen skutečností procesní, nýbrž i hmotněprávní, neboť jsou přímo ve smyslu ustanovení hmotného práva samy teprve důvodem vzniku nového, předtím neexistujícího, hmotněprávního vztahu, popř. jeho změny či zániku; jsou s nimi proto spojeny nutně účinky ex nunc. Konstitutivní rozhodnutí tedy nedeklaruje již existující práva a povinnosti, ale zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a povinnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1438/2004). Rozsudek o určení, zda tu existuje určitý právní vztah nebo právo (zde určení existence vlastnického práva) je třeba s přihlédnutím k výše uvedenému pokládat za rozhodnutí deklaratorní. Hmotné subjektivní právo, jehož existence byla takovým rozhodnutím deklarována, proto existovalo již v době před vydáním rozsudku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3589/2007).

32. V obecné rovině lze formou určovací žaloby dosáhnout zápisu změny vlastnického práva v katastru nemovitostí, avšak s ohledem na výše uvedený závěr soudu, že určovací žaloba je žalobou deklaratorní, nikoliv konstitutivní povahy, pak je třeba, aby tato žaloba o určení mohla být úspěšná, aby toto právo již existovalo v době před vydáním rozsudku. Z uvedeného tak vyplývá, že má-li být vlastnické právo v řízení určeno, tj. deklarováno, tak by muselo ke dni rozhodnutí soudu již existovat. Má-li se jednat o vlastnické právo k nemovité věci, která je zapsána v katastru nemovitostí a vlastnické právo mělo být získáno převodem (tj. např. kupní smlouvou), nedochází k nabytí vlastnického práva ve prospěch kupujícího již platným uzavřením takové kupní smlouvy, ale až jejím zápisem do katastru nemovitostí. Platná kupní smlouva vyvolává pouze obligačněprávní účinky, bez jejího zápisu však nemá věcně právní účinky. V případě, že má kupující uzavřenu kupní smlouvu, dle které má nabýt vlastnické právo k nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, avšak nebylo, a to z jakéhokoliv důvodu, jeho vlastnické právo do katastru nemovitostí zapsáno, nestal se nikdy ve smyslu § 1105 o.z. vlastníkem takové nemovité věci (byť má sjednanou platnou kupní smlouvu), nemůže se tak ani s úspěchem domáhat určení vlastnického práva ve svůj prospěch (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 451/2018, rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. 23 Cdo 259/2024-512). Pouhá existence právního titulu k převodu vlastnického práva u věcí zapisovaných do veřejného seznamu nemůže nikdy dostačovat ke vzniku vlastnického práva.

33. V poměrech dané věci lze tak uzavřít, že žalobkyně se nikdy nestala vlastníkem předmětných nemovitostí, kdy převod vlastnického práva na žalobkyni dle uzavřené kupní smlouvy nebyl nikdy zapsán do katastru nemovitostí a nikdy tak nenastal věcněprávní účinek dle § 1105 o.z. Ustanovení § 1105 o.z. je kogentním ustanovením objektivního práva a jeho naplnění nelze považovat za formalismus. V dané věci byl návrh na vklad do katastru nemovitostí zamítnut z důvodu odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalovaného. Žalobkyně se tak s požadavkem, aby soud určil, že je vlastníkem, de facto domáhá, aby soud nahradil rozhodnutí katastrálního úřadu, což je nepřípustné (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 158/2023, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1755/2024). Měla-li žalobkyně za to, že katastrální úřad rozhodl o návrhu na vklad jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí chybně, mohla se domáhat, aby ve věci vkladu rozhodl soud, a to dle části páté o.s.ř., což neučinila, a mohla se domáhat dle části třetí o.s.ř. určení neplatnosti odstoupení od smlouvy, a to dříve, než o zamítnutí návrhu na vklad jejího vlastnického práva bylo pravomocně rozhodnuto. Jelikož nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí, žalobkyně se vlastníkem předmětných nemovitostí nestala, a ani na základě žalobkyní tvrzené neplatnosti odstoupení od kupní smlouvy nelze její vlastnické právo prostřednictvím žaloby na určení konstituovat.

34. S ohledem na shora uvedené soud žalobu na určení vlastnického práva jako nedůvodnou zamítl.

35. Pro nadbytečnost se tak soud nezabýval otázkou platnosti odstoupení od kupní smlouvy, porušením informační povinnosti ze strany žalobkyně či postavením žalovaného jakožto spotřebitele.

36. Soud dále dodává, že si je vědom judikatury Nejvyššího soudu v otázce hranic přezkumu rozhodnutí katastrálního úřadu podle části páté o.s.ř., dle níž soud se v řízení podle části páté o. s. ř. návrhem ve věci povolení vkladu do katastru nemovitostí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán, a bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu správní orgán (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3293/2018, 24 Cdo 3774/2020, 24 Cdo 3507/2021). Hmotněprávními kritérii, kterými je soud v řízení podle části páté o.s.ř. oprávněn se zabývat v rozsahu, jak se jimi měl a mohl zabývat správní orgán, je zapotřebí rozumět toliko hmotněprávní kritéria z hlediska věcného rozsahu důvodů, které mohou být podkladem pro zamítnutí návrhu na vklad (§ 17 odst. 1 písm. a/ - g/ katastrálního zákona). Soud v řízení o žalobě dle části páté o.s.ř. tak posuzuje věc vkladu práva do katastru nemovitostí pouze z hledisek, kterými se řídí při rozhodování o návrhu na povolení vkladu katastrální úřad; soud proto zkoumá listinu, na jejímž základě má být vklad povolen, nikoliv z hlediska platnosti (či účinnosti) právního úkonu jako takového, ale z hlediska jen některých atributů platnosti, a to formy právního úkonu, určitosti a srozumitelnosti smluvního projevu, smluvní volnosti a oprávnění účastníků nakládat s předmětem smlouvy; ostatní atributy, které by případně mohly způsobit neplatnost smlouvy, soud není oprávněn v tomto řízení řešit (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3945/2011). V poměrech dané věci, pokud by ze strany žalobkyně byla podána žaloba dle části páté o.s.ř., tak by soud dle části páté o.s.ř. nezkoumal platnost odstoupení od kupní smlouvy, ale pouze by k odstoupení od smlouvy přihlédl (viz ust. § 17 odst. 5 katastrálního zákona), nicméně žalobkyni ničeho nebránilo podat žalobu dle části páté o.s.ř., podat žalobu o určení neplatnosti odstoupení od kupní smlouvy a navrhnout přerušení řízení o žalobě podané ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí podle části páté o.s.ř. do skončení řízení o určení neplatnosti odstoupení od kupní smlouvy. Tento postup však žalobkyně nezvolila a podala žalobu o určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, která nemohla být z důvodů výše uvedených úspěšná.

37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný. Soud se nejprve zabýval otázkou tarifní hodnoty pro výpočet mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby. Předmětem daného řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. rozsudku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke specifikovaným nemovitostem, kdy sjednaná kupní cena byla ve výši [částka]. Platí, že stanovení hodnoty věci pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení je otázkou skutkovou, při níž soud má vycházet ze všeho, co v řízení vyšlo najevo, tedy i z obsahu spisu, ze shodných tvrzení účastníků řízení i z dalších důkazů, které předloží strany sporu. V návaznosti na výše uvedené soud vyšel z tarifní hodnoty [částka], tj. z částky, která byla sjednána mezi účastníky jako kupní cena předmětných nemovitostí. Tarifní hodnota v této výši byla použita pro určení odměny za poskytování právních služeb u úkonů učiněných do [datum]. Následně soud v souladu s § 9a odst. 1 písm. d/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, vycházel z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 162 400 Kč (pět úkonů právní služby po 26 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 23. 8. 2024, účast při jednání dne 22. 10. 2024, podání ze dne 7. 11. 2024, účast při jednání dne 28. 11. 2024 - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024; tři úkony právní služby po 10 300 Kč: účast při jednání dne 21. 1. 2025, vyjádření ze dne[Anonymizováno]3. 4. 2025, účast při jednání dne 15. 4. 2025 - § 7 bod 6. ve spojení s § 9a odst. 1 písm. d/, § 11 odst. 1 písm. d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění), pěti režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2024) a třemi režijními paušály po 450 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky, v platném znění). Právní zástupkyně žalovaného není plátkyní daně z přidané hodnoty. Pokud jde o podání žalovaného ze dne 28. 11. 2024, tak vzhledem k tomu, že obsah tohoto podání byl přednesen právní zástupkyní žalovaného při jednání dne 28. 11. 2024, tak soud za písemné vyhotovení téhož odměnu advokáta ani režijní paušál v rámci náhrady nákladů řízení žalovanému nepřiznal. Pokud jde o podání žalovaného ze dne 16. 1. 2025 a ze dne 21. 3. 2025, tak vzhledem k tomu, že v těchto podání žalovaný toliko opakuje shodné skutečnosti, jako v podání předchozích, tak soud za tyto úkony rovněž odměnu advokáta ani režijní paušály v rámci náhrady nákladů řízení žalovanému nepřiznal. Celková výše nákladů řízení tak činila 165 250 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobkyni uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení