60 C 351/2016- 495

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] jednající [anonymizováno 7 slov], [IČO], sídlem [adresa] o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem takto:

Výrok

I. V té části, kde se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 318 872,33 Kč od [datum] do [datum], se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 309 497,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 309 497,33 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V té části, kde se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 9 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 375 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 12 300 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 250 789 000 Kč s příslušenstvím jako náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem Českého telekomunikačního úřadu a dále částku 87 102 952 Kč s příslušenstvím jako peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem Českého telekomunikačního úřadu (dále jen„ ČTÚ“). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je osobou vykonávající komunikační činnost dle § 7 a § 129 odst. 1, 2 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ ZoEK“) s tím, že ke škodě a způsobení nemajetkové újmy došlo v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti ČTÚ. ČTÚ je správní orgán, který je namísto obecných soudů nadán pravomocí rozhodovat spory, které se týkají povinností uložených ZoEK nebo na jeho základě. Jedná se o spory mezi osobou vykonávající komunikační činnosti a účastníkem, popř. uživatelem, kdy typicky se jedná o dva poddruhy řízení: o tzv. námitkách proti vyřízení reklamace anebo o spory týkající se peněžitého plnění účastníka. Žalobce poskytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací, za které zákazníci mají povinnost platit dle § 64 odst. 1 ZoEK s tím, že pokud své povinnosti nezaplatí, žalobce má možnost podat k žalovanému návrh na rozhodnutí sporu o povinnosti účastníka, popř. uživatele služeb k peněžitému plnění. Dle § 129 odst. 1 ZoEK má ČTÚ zákonnou povinnost vydat rozhodnutí nejpozději do 4 měsíců a ve zvláště složitých případech do 6 měsíců. Tuto svou povinnost ČTÚ porušoval a porušuje, kdy dochází k zásadnímu překračování této lhůty. V důsledku daného stavu vznikla žalobci újma majetková, tj. škoda ve výši 250 789 000 Kč. Zároveň má žalobce při nesprávném úředním postupu nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu a z tohoto titulu žalobce požaduje částku 87 102 952 Kč. ČTÚ se začal v posledních letech (zhruba od roku 2010) dostávat do prodlení s rozhodováním sporů o peněžité plnění účastníků služeb elektronických komunikací, kdy je toto zřejmé i z výročních zpráv ČTÚ. Dle vlastních tvrzení ČTÚ i statistických údajů se jedná o agendu„ bagatelních“ sporů, kde se ve většině případů nejedná o klasický„ spor“, ale o platební neschopnost na straně žalovaného, což je i podstata sporů dle § 129 ZoEK. Rozsah prodlení ČTÚ byl v případě žalobce značný, v průběhu šesti let se dotkl více jak 166 000 jednotlivých případů žalobce, kdy šlo ve svém souhrnu o jistinu přes 1,5 miliardy Kč. Předmětem žaloby je škoda a nemajetková újma způsobená prodlením s rozhodováním sporů u 134 733 řízení (seznam na CD, který žalobce učinil nedílnou součástí žaloby). Jedná se o případy, kdy došlo k podání návrhu mezi [datum] a [datum] včetně a došlo u nich k překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Rozhodnutí bylo vydáno po této lhůtě nebo do [datum] nebylo vůbec vydáno. Přehled řízení včetně jejich identifikace, data zahájení a prodlení tvoří přílohu [číslo] žaloby a je její nedílnou součástí. Lhůta stanovená v § 129 odst. 1 ZoEK činí 4 měsíce a ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Žalobce pro účely náhrady škody považuje lhůtu za překročenou, pokud uplynulo více než 6 měsíců. Průměrná doba od podání návrhu do vydání rozhodnutí byla v daném případě téměř trojnásobná a činila přes 16 měsíců. Žalobce nemá jinou možnost, než se při vzniku splatných pohledávek za svými zákazníky obrátit na ČTÚ. Žalobce není překupníkem, je primárním věřitelem, kterému vznikají pohledávky z jeho hlavní hospodářské činnosti, tj. poskytování služeb elektronických komunikací, která je silně regulována právními předpisy i regulatorními zásahy žalovaného. ZoEK při neplacení vyúčtování za služby předepisuje zvláštní proceduru (upozornění účastníka na prodlení, náhradní lhůta k plnění a až následná možnost omezení aktivního provozu), kdy výpověď může být dána až v případě tří dlužných vyúčtování. Žalobce se se svými návrhy na rozhodnutí obracel k ČTÚ, pohledávky však stárly, jejich vymahatelnost časem klesala, v průběhu času se stávaly i neprodejnými. Ke zhoršení vymahatelnosti došlo i v průběhu personálního posílení žalovaného v letech 2013 2015. Žalobce legitimně očekával, že tempo rozhodování účastnických sporů se zvýší, avšak v období od ledna 2014 do května 2014 klesal počet rozhodnutých věcí žalobce, kdy nepochybnou příčinou opětovného narůstání prodlení bylo jednostranné upřednostnění jiného věřitele, a to konkrétně společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], kdy žalovaný vydal 93 456 opatření proti nečinnosti v řízeních týkajících se této společnosti. Došlo tak k zásadnímu poškození společnosti žalobce, kdy celá kapacita byla v podstatě vyblokována výhradně jednomu z účastníků, a to společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Žalobce uvedl rovněž počty rozhodnutí vydaných v průběhu let 2013 - únor 2016 ČTÚ nepřijal žádné systematické a nediskriminační opatření dle § 80 správního řádu. Žalobce podal žádost o opatření proti nečinnosti. Žalobce ke dni [datum] evidoval celkem 134 733 případů, u nichž došlo k překročení maximální zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí a nárok není promlčen. V řízeních, ve kterých došlo ze strany žalovaného k prodlení, žalobce byl nucen domáhat po dlužnících peněžitého plnění v celkové výši přes 1 170 000 000 Kč. Jednalo se o jednoduché spory, což vyplývá z materiálů publikovaných a zpracovaných samotným žalovaným. Žalobci vznikla nepřiměřenou délkou řízení nemajetková újma, kdy se jedná o nejistotu v rozhodování a plánování, dochází ke snížení kupních cen a prodejnosti pohledávek nabízených v elektronických aukcích, a to ve formě snížení kupní ceny a ztrátě zájmu kupujících. Dalším negativním následkem nesprávného úředního postupu ČTÚ je újma související s vytvářením opravných položek v účetnictví, zvyšují se náklady v účetnictví. Základní částka přiměřeného zadostiučinění je 15 000 - 20 000 Kč/rok trvání řízení, což při částce 15 000 Kč ročně činí 1 250 Kč za každý měsíc v prodlení. Žalobce prodlení započítává pouze za ukončené měsíce prodlení a zároveň nikdy nešel nad výši jistiny. Celkově tak žalobce na peněžitém zadostiučinění požaduje částku ve výši 87 102 952 Kč. Žalobce se dále vyjadřoval k jednotlivým kritériím ke stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, a to k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, postupu orgánů veřejné moci a významu předmětu řízení pro poškozeného. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalovaného podáním ze dne [datum], avšak nebylo mu vyhověno.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že je povinností žalobce u každého jednotlivého řízení z celkového počtu 134 733 správních řízení tvrdit a popsat žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup. Jednotlivá řízení uvedená žalobcem na CD nejsou dostatečně specifikována. Jednotlivá správní řízení jsou zpravidla vedena o bagatelní částky, avšak žalovaný v rámci rozhodovací činnosti musí posuzovat a řešit otázky hmotněprávní i procesní, platnost smluv, smluvní pokuty, promlčení, ustanovení opatrovníka apod., kdy zákonem stanovená lhůta je pak pro vydání rozhodnutí příliš krátká. Předmětem jednotlivých řízení jsou většinou částky v bagatelní výši a tyto částky jsou s ohledem na objem celkové činnosti žalobce částkami zanedbatelnými a mají na celkovou činnost žalobce minimální nebo téměř žádný dopad. Ani souhrn těchto částek a otázka vymáhání nemá na činnost žalobce tak významný dopad, jak žalobce tvrdí. Žalobce nemá nárok na zadostiučinění v peněžité formě, kdy dostačujícím zadostiučiněním by bylo konstatování porušení práva, když v dopise ze dne [datum] žalovaný vyslovil žalobci již omluvu. Pokud žalobce tvrdí vznik nemajetkové újmy i z jiných důvodů (než z titulu nepřiměřené délky řízení), např. snížení kupních cen a prodejnosti pohledávky, dopady související s tvorbou opravných položek, musí újmu prokázat.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný poukázal na to, že příloha žaloby na CD obsahuje celkem 137 055 řízení, avšak žaloba i znalecký posudek hovoří o 134 733 řízeních. Jednotlivá řízení nejsou označena tak, aby bylo možné je jednoznačně identifikovat, žalovaný poukázal na povinnost tvrzení a povinnost důkazní, která tíží žalobce.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že v souhrnu pohledávky za období tvrzené v žalobě činily více než 1 100 000 000 Kč a tato částka je pro žalobce již velmi významná. Prodlení žalovaného s vydáním rozhodnutí podstatným způsobem zmařilo šance žalobce na jejich vymožení u dlužníků. Jedná se o pohledávky z pravidelné podnikatelské činnosti žalobce, nejedná se o okrajovou záležitost mimo podnikání žalobce, ale samotný důsledek podnikatelské činnosti žalobce. Pohledávky z poskytování služeb elektronických komunikací tvoří drtivou většinu pohledávek žalobce, jiné zásadnější příjmy než z prodeje služeb elektronických komunikací žalobce nemá. Inkasa z prodeje služeb elektronických komunikací jsou pro žalobce důležité pro běžný chod závodu, investice, nové technologie, zlepšování služeb. Žalobce poukázal na to, že žalovaný sám prodlení nesporuje, kdy netvrdí a neprokazuje, že by k prodlení s vydáním rozhodnutí nedošlo. Jednotlivá správní řízení žalobce identifikoval datem podání návrhu, spisovou značku žalovaného a žalovanou částkou.

5. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce poukázal na to, že v žádném z předmětných řízení ČTÚ nerozhodl v zákonné lhůtě. Ve všech řízeních během šesti měsíců rozhodnutí vydáno nebylo. V žádném z těchto řízení nedošlo k průtahům, které by byly zaviněny žalobcem.

6. V podání ze dne [datum] žalovaný zdůraznil, že žalobce nespecifikoval, z kolika a z jakých konkrétních správních řízení se svých nároků domáhá. Skutečnost, že se žalobce rozhodl uplatnit jednou hromadnou žalobou nárok z cca 134 700 samostatných řízení, jej nezbavuje povinnosti dostát všem procesním povinnostem, tj. povinnosti tvrzení a důkazní.

7. V podání ze dne [datum] žalobce poukázal na to, že přehled řízení má mít ze zákona ČTÚ.

8. V podání ze dne [datum] žalovaný zdůraznil, že žalobce disponuje a ke dni podání žaloby disponoval všemi potřebnými údaji a informacemi, aby soudu předložil úplná skutková tvrzení o každém jednotlivém správním řízení a k tomu doložil důkazy.

9. Při jednání dne [datum] žalobce zdůraznil, že na přiloženém CD jsou obsažena všechna tvrzení ve vztahu k jednotlivým řízením a jejich specifikaci, kdy prodlení trvalo déle než 6 měsíců, jedná se o řízení v počtu 137 055 a z těchto řízení je dovozována tvrzená škoda i tvrzená nemajetková újma, kdy údaje na CD nosiči jsou součástí žalobních tvrzení.

10. Při jednání dne [datum] žalovaný zdůraznil, že u každého jednotlivého řízení je třeba zkoumat 5 kritérií vymezených v § 31a zák. č. 82/1998 Sb., a to zejména význam předmětného řízení pro poškozeného, kdy je třeba konkretizovat ve vztahu ke každému jednotlivému správnímu řízení význam toho daného konkrétního řízení pro žalobce. Žalobci již byla poskytnuta určitá forma zadostiučinění, a to forma omluvy. Každé jednotlivé řízení nemělo takový význam, aby omluva nebyla možná a nebylo možné ji považovat za dostatečnou satisfakci.

11. V podání ze dne [datum] žalobce shrnul, že od r. 2010 se ČTÚ dostával do prodlení s rozhodováním sporů a doba od podání návrhu do vydání rozhodnutí se začala stále více prodlužovat. Jednalo se o masivní prodlení ve velkých počtech řízení, a to statisíce celkem. I z výročních zpráv za r. 2012 a 2013 vyplývá, že se u ČTÚ dlouhodobě hromadila správní řízení, lhůty nedodržel ČTÚ prakticky vždy. Žalobce zdůraznil, že omluva má být přímá, konkrétní a nesmí zpochybňovat či bagatelizovat samotný skutkový základ, což omluva v dopise ze dne [datum] nenaplňuje. Prodlení s rozhodováním dosáhlo bezprecedentních rozměrů, ve svém souhrnu tvořily částku na jistině přes 1 mld. Kč, kterou žalobce nemohl dále vymáhat. K tomuto podání žalobce doložil CD s uvedením správních řízení označený„ Seznam řízení prosinec 2017 final“, kdy se jedná o řízení, která trvala více jak 6 měsíců, nebyla zastavena a prodlení trvalo alespoň jeden celý měsíc. Počet řízení splňující všechny tyto tři podmínky je 126 146. V žádném z těchto řízení nedošlo k průtahům, které by byly zaviněny ze strany žalobce.

12. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že se v daném případě nejedná o jeden skutek, a takto je třeba posuzovat žalobcem uplatněné nároky, tj. u každého jednoho správního řízení zvlášť. Pokud žadatel vede množství řízení, takto snižuje jeho nemajetkovou újmu u každého jednoho takového řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2954/2015).

13. V podání ze dne [datum], jehož součástí bylo CD, žalobce uvedl, že žalobci byl v reakci na žádost podanou dle zák. č. 106/1999 Sb. doručen přehled řízení s údaji o těchto řízeních. Žalobce dle údajů poskytnutých žalovaným přepočítal novou výši peněžitého zadostiučinění. Při jednání dne [datum] žalobce dále uvedl, že CD ze dne [datum] je výsledkem prolnutí informací, kterými disponoval žalobce a které poskytl ČTÚ na základě zákona o poskytování informací.

14. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že žalobce vzal za rozhodný stav v rozhodovací agendě žalovaného den [datum]. Pokud k tomuto dni žalobce znal výsledek řízení, tj. kolik bylo přiznáno, tak jej zohlednil ve svém nároku. Žalobce znal výsledek řízení k [datum] u 114 513 řízení z 126 146 řízení. Jediná skupina řízení, u které žalobce nemohl k [datum] vědět jejich výsledek, byla řízení, která byla rozhodnuta později. U těchto případů pro účely výpočtu zůstává datum [datum] jako rozhodný moment, dokdy se nárok počítá. Žalobce u jednotlivých řízení, kde došlo k jakémukoliv nevyhovění ze strany ČTÚ, vzal za základ pro výpočet nemajetkové újmy pouze částku přiznanou. Dále se žalobce vyjadřoval k otázce zamítání smluvních pokut. Nově upravený přehled jednotlivých správních řízení žalobce předložil na CD s tím, že údaje na něm uvedené jsou součástí skutkových tvrzení. [ulice] částka přiměřeného zadostiučinění, kterou žalobce po žalovaném požadoval, činila 77 537 120 Kč.

15. V podání ze dne [datum] se žalobce vyjadřoval k otázce výše škody a jejího určení. Uvedl, že nesprávný úřední postup žalovaného se skládá z jednotlivých dílčích porušení, kterých bylo více jak 120 000. [ulice] korporace je plně závislá na svých hospodářských výsledcích a nemá žádnou možnost a pravomoc, na rozdíl od státu, získávat finanční prostředky od cizích subjektů bez poskytnutí nějaké protihodnoty. Tvorba zisku obchodní společnosti je cíl legální a legitimní, očekávaný a nutný. Schopnost a zároveň nutnost obchodních korporací se do určité míry vyrovnat s negativními externími vlivy nelze vydávat za důkaz neexistence samotné příčiny. Žalobce dále poukázal na údaje o tzv. finanční krizi v ČR v letech 2009 2013, kdy nedostatečný růst HDP, natož pak jeho pokles, vede velice rychle k poklesu spotřeby nebo zpomalení jejího růstu. Výkyvy v řádu jednotek procent či dokonce desetin procent mohou být zásadní jak pro stát, tak i pro obchodní korporace. Žalobce je zároveň tzv. subjektem veřejného zájmu. Není možné učinit závěr, že by pětiletý výpadek rozhodování u více jak 120 000 řízení v částce přes 1,1 mld. Kč nezpůsoboval žádné následky. Žalobce je primárním věřitelem, neobchoduje s pohledávkami jiných věřitelů za účelem spekulativního zisku. Dopady prodlení se projevují v hospodářských výsledcích žalobce, dochází ke znehodnocení pohledávek stárnutím v čase, je to patrné i v účetních závěrkách, které žalobce pravidelně zveřejňuje a dávají obraz o jeho podnikání, kdy tento fakt se musí projevit ve vyšší tvorbě opravných položek k pohledávkám a účetně dochází k poklesu jejich hodnoty, která tak reflektuje jejich zhoršenou vymahatelnost. Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a snižuje hospodářský výsledek daného roku. Žalobce uvedl data účetních závěrek společnosti od roku 2010 do roku 2015 dle výročních zpráv (č. l. 168 p. v. spisu). Stav pohledávek žalobce z obchodního styku ke dni [datum] činil 4,182 mld. Kč, kdy se jednalo o pohledávky za všemi osobami včetně zaměstnanců či dodavatelů, jsou tam rovněž pohledávky z titulu prodeje zboží či poskytnutí jiných služeb. [příjmení] údaj o pohledávkách za zákazníky není samostatně zveřejňován, tento údaj zahrnuje hlavně pohledávky za zákazníky žalobce, protože prodej služeb elektronických komunikací zákazníkům je hlavním předmětem podnikání žalobce. Všechny pohledávky po splatnosti k datu [datum] činily 4,182 mld. Kč. Celková výše nerozhodnutých pohledávek za období od [datum] do [datum] převýšila 1,1 mld. Kč. Nerozhodnuté pohledávky tak činily 27 % pohledávek žalobce z obchodního styku, které byly k [datum] po splatnosti. Jednalo se o značný dopad do stavu hospodaření žalobce. Dále žalobce uvedl tvrzení ke škodě představující náklady kapitálu.

16. V podání ze dne [datum] žalobce shrnul svá předchozí tvrzení a upozornil na nesrovnalosti v údajích uváděných žalovaným.

17. V podání ze dne [datum] žalovaný zdůraznil, že žalobcem uvedené srovnání ekonomické povahy státu na straně jedné a ekonomické povahy žalobce coby soukromé obchodní korporace je bez významu.

18. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že ve správním řízení, na které nenavazuje soudní přezkumné řízení, lze posuzovat jen případné průtahy a nikoliv celkovou délku řízení, jak je tomu u soudních řízení. Existence průtahů musí být prokázána a musí být prokázána i případně vzniklá nemajetková újma, která se v případě správního řízení nepresumuje. Žalovaný odkázal na čl. 6 odst. 1 věty prvé Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne [datum] a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 707/2016. Žalovaný se dále vyjadřoval k jednotlivým kritériím dle ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb. Žalobce je významným silným ekonomickým subjektem s miliony zákazníků a význam předmětu řízení, s ohledem na výši uplatňovaných pohledávek, které se zpravidla pohybují v řádech tisíců, je pro žalobce zanedbatelný. Každé jedno řízení je třeba posuzovat samostatně, nikoliv v jejich souhrnu. Pokud došlo k nesprávnému úřednímu postupu, pak přiměřeným prostředkem k nápravě by bylo konstatování porušení práva. Žalovaný žalobci již vyslovil omluvu.

19. V podání ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že nárok je zde založen na konkrétních jednotlivých řízeních, ale s ohledem na jejich počet a typ řízení je možné k nim přistupovat souhrnně. V daném případě se jedná o 126 146 řízení s jistinou přes 1 mld. Kč primárního věřitele, který vzniku pohledávek zabránit nemohl. [příjmení] nároky za zákazníky jsou převažujícími pohledávky žalobce. Dále se žalobce vyjadřoval k otázce náhrady škody.

20. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že zpracoval tabulku na datovém nosiči, který je nedílnou součástí podání, a uvedl svá skutková tvrzení, kdy pořadí řádků bylo zachováno. Pokud jsou určité údaje sporovány, jsou tam uvedeny v novém sloupci označeném písmenem„ K“.

21. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že výsledkem srovnání údajů žalobce a žalovaného je shoda v 99,83 % řádkových údajů. Žalobce předložil nový přehled řízení, kdy u řízení, kde žalovaný uvedl nový předmět řízení, tento údaj převzal. Počet řádků je nyní 124 952, výsledná částka nemajetkové újmy pak činí 77 368 709 Kč. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že provedl splynutí souboru žalobce a žalovaného a výsledkem je soubor řízení 126 146 řízení. Nad rámec částky 77 368 709 Kč žalobce vzal žalobu zpět.

22. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že po seznámení se žalobcem upravenou tabulkou a po srovnání jejího obsahu s vlastními údaji o jednotlivých řízeních skutková tvrzení žalobce o předmětu každého jednotlivého řízení obsažená ve sloupci„ J“ tabulky činí nespornými.

23. V podání ze dne [datum] shrnul žalobce původní seznam 137 055 řízení a jeho vývoj, respektive redukci. U nemajetkové újmy žalobce aplikoval částku 1 250 Kč za každý měsíc prodlení. V tomto podání vzal žalobce žalobu zpět dále co do částky 6 899 458 Kč. K danému podání žalobce předložil na CD soubory: identifikace všech řízení včetně zpětvzetí, extrakt zpětvzetí nároku na nemajetkovou újmu a extrakt aktuálního nároku na nemajetkovou újmu.

24. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že údaje na CD z [datum] byla nesporná, vyjma částky, která byla žalobci v každém jednotlivém řízení přiznána.

25. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že i při vědomí toho, že u náhrady nemajetkové újmy není podstatný výsledek řízení, tak žalobce při výpočtu nemajetkové újmy vycházel nikoliv z předmětu řízení, ale z výsledku řízení.

26. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21. 5. 2020, č. j. 60 C 351/2016-276, bylo řízení v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 633 700 Kč s příslušenstvím, zastaveno (výrok I.). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 70 469 252 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a povinnost k náhradě nákladů řízení (výrok III.) a v té části, kde se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 250 789 000 Kč s příslušenstvím jakožto náhradu škody, byla věc vyloučena k samostatnému řízení (výrok IV.). Soud v dané věci uzavřel, že na straně žalovaného došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle zák. č. 82/1998 Sb., když v blíže specifikovaných řízeních nebylo rozhodnuto ve lhůtě šesti měsíců od zahájení správního řízení, zabýval se mj. významem předmětu pro poškozeného, kdy vyšel z celkového počtu řízení a z částky, která byla předmětem těchto řízení v jejich součtu, rovněž poukázal na tu skutečnost, že žalobce neměl možnost jít pořadem práva u obecných soudů s tím, že při zohlednění dle soudu relevantních kritérií uzavřel, že za nemajetkovou újmu náleží zadostiučinění v penězích a dále provedl propočet těchto jednotlivých řízení se sazbou 1 250 Kč za každý měsíc prodlení a dospěl k částce 70 469 252 Kč.

Poučení