60 C 351/2022- 62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] o vyklizení bytu a o vzájemném návrhu žalovaného na určení neplatnosti výpovědi takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat byt zvláštního určení [číslo] o jednom pokoji a kuchyňském koutu s příslušenstvím nacházející se v - 1. podlaží domu [adresa], ulice [ulice], v [obec a číslo], katastrálním území Černý Most, a to do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalovaného na určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu zvláštního určení [číslo] o jednom pokoji, kuchyňském koutu s příslušenstvím nacházející se v - 1 podlaží domu [adresa], ulice [ulice], v [obec a číslo], katastrálním území Černý Most, datovaná dnem [datum], se zamítá.

III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 2 000 Kč, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem a pronajímatelem domu [adresa], ulice [ulice] v [obec a číslo], katastrálním území Černý Most, a na základě smlouvy o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] 2021 ze dne [datum] se žalovaný stal nájemcem bytu zvláštního určení [číslo] o jednom pokoji a kuchyňském koutu s příslušenstvím v -1. podlaží výše citovaného domu. Nájem byl sjednán na dobu určitou 2 roky. Vzhledem k tomu, že žalovaný hrubým způsobem porušoval své povinnosti vyplývající z nájmu bytu tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu více než tří měsíců, vyzval ho žalobce k odstranění tohoto protiprávního stavu. Protože žalovaný na výzvu dluhy neuhradil, dal mu žalobce následně výpověď z nájmu předmětného bytu (datovaná dne [datum]), a to z důvodu dle § 2288 odst. 1 občanského zákoníku. K podání výpovědi z nájmu byl oprávněn Odbor bytového fondu Magistrátu hl. m. Prahy na základě usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný si předmětnou výpověď v úložní době nevyzvedl a tato byla dne [datum] vrácena zpět žalobci. Výpověď se tedy dostala do sféry vlivu žalovaného, kdy mu byla doručena uložením na poště dne [datum]. Nájem bytu skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby ke dni [datum] a žalovaný byl povinen nejpozději k tomuto datu byt vyklidit, což neučinil. Žalovaný nevznesl proti výpovědi námitky a nepodal u zdejšího soudu žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. V předmětné výpovědi žalobce upozornil žalovaného na možnost podání žaloby na vyklizení bytu v případě, kdy byt po ukončení doby nájmu nevyklidí a žalobci protokolárně nepředá. Žalovaný nehradí řádně nájemné a náklady na služby a aktuálně dluží částku 37 579 Kč bez příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný po skončení nájmu předmětný byt nevyklidil a žalobci neodevzdal a užívá jej bez právního důvodu, tak se žalobce domáhá vyklizení předmětného bytu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že jsou v jeho případě dány okolnosti zvláštního zřetele hodné, že ani při formálním naplnění podmínek pro přivolení žalobě na vyklizení bytu není možné žalobě vyhovět, neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Předmětná nájemní smlouva byla uzavřena [datum] na dobu určitou dvou let s možností prodloužení doby nájmu. Jedná se o byt zvláštního určení pro osoby handicapované, neboť žalovaný se pohybuje pouze na invalidním vozíku, je po amputaci obou dolních končetin. Smlouvu o nájmu bytu žalovaný uzavřel v rámci projektu Zabydlování, kdy se dle jeho informací jedná o projekt zaměřený na podporu bydlení osob v sociální nouzi. Projekt funguje tak, že žalobce ve spolupráci se sociálními pracovníky neziskových organizací vytipuje sociálně slabé osoby, které si podají žádost o byt, žádost je poté posouzena„ Pracovní skupinou pro posuzování žádostí o pronájem bytů z důvodů zdravotních a sociálních“ žalobce a po jejím schválení se kromě nabídky pronájmu nabízejí rovněž služby sociálních pracovníků neziskových organizací, které mají přispět k sociální stabilizaci nájemce a řádnému výkonu práv a povinností nájemce. Žalobce si musel být vědom skutečnosti, že příjem žalovaného a jeho sociální situace v okamžiku uzavření nájemní smlouvy nepostačují k řádnému plnění povinností nájemce. Žalovaný spolupracoval se sociálními pracovníky Arcidiecézní charity v [obec], kdy prioritou bylo požádat o sociální dávku příspěvku na bydlení, z něhož mělo být nájemné a další poplatky spojené s nájmem bytu hrazeno. Bez tohoto příspěvku příjem žalovaného - invalidní důchod II. stupně činil 4 726 Kč měsíčně a nedosahoval na úhradu nájemného, které spolu s poplatky za služby bylo stanoveno ve výši 7 684 Kč měsíčně. Žalobci zjevně byly finanční poměry žalovaného před uzavřením smlouvy známy nebo o nich minimálně měl a musel vědět. Dne [datum] žalovaný podal žádost o příspěvek na bydlení. Dne [datum] žalovanému byla Úřadem práce přiznána dávka - příspěvek na bydlení ve výši 3 744 Kč měsíčně a bylo rozhodnuto o výplatě příspěvku přímo k rukám žalobce, resp. na účet žalobce [číslo]. Žalovaný tak neměl žádnou možnost s finančními prostředky z příspěvku nakládat. Dne [datum] Úřad práce rozhodl o snížení příspěvku na bydlení se zpětnou účinností ode dne [datum] na částku 586 Kč měsíčně. Následně dne [datum] rozhodl Úřad práce o snížení příspěvku na bydlení se zpětnou účinností od [datum] na částku 50 Kč měsíčně. V obou rozhodnutích správní orgán započítal nesmyslnou výši nákladů spojených s bydlením, a to 2 496 Kč měsíčně, respektive 1 948 Kč měsíčně, kdy tyto částky neodpovídají skutečným nákladům na bydlení dle předmětné nájemní smlouvy. Aniž by tak žalovaný mohl situaci jakkoliv ovlivnit, vznikal na nájemném dluh, a to již od počátku vzniku nájmu, neboť příspěvek na bydlení, z něhož mělo být nájemné a další poplatky hrazeny, nedostačoval k této úhradě. Žalovaný se o této skutečnosti dozvěděl až s odstupem několika měsíců. Žalobci musela být situace žalovaného známa, jednak vzhledem k charakteru projektu Zabydlování a jednak z úřední činnosti, neboť činnost Úřadu práce patří rovněž do agendy spravované žalobcem. Pokud docházelo k nehrazení nájemného či části nájemného již od počátku, měl žalobce kontaktovat plátce příspěvku na bydlení, tedy Úřad práce, a požadovat doplacení nájemného. Žalovaný dále požádal o poskytnutí sociální dávky příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, kdy první žádost byla zamítnuta z formálních důvodů, což se dozvěděl žalovaný až na podzim 2022. Příspěvek na živobytí žalovaný pobíral od [datum], kdy tento příspěvek ve výši 2 130 Kč měsíčně byl posléze snížen na 2 073 Kč měsíčně. Příspěvek na živobytí je dávkou, která nesmí být použita na úhradu nákladů bydlení dle svého zákonného určení. Doplatek na bydlení byl žalovanému zřejmě po nějakou dobu poskytován, kdy rozhodnutím ze dne [datum] byl od [datum] snížen z 5 313 Kč na 4 097 Kč měsíčně, posléze byl rozhodnutím ze dne [datum] opět zvýšen na částku 5 982 Kč měsíčně. Dle obou rozhodnutí byl doplatek na bydlení v plné výši poukazován na účet správní společnosti žalobce, tj. k rukám žalobce. Žalobce měl a mohl vědět o výši poskytnuté dávky a případném vzniku dluhu, naopak vzhledem ke zpoždění rozhodnutí o výši dávky a zpětné účinnosti žalovaný nemohl ovlivnit výši a splatnost dávky. Od července 2022 navíc došlo k navýšení nájemného o 3,8 % s ohledem na inflaci. O dluhu na nájemném se žalovaný dozvěděl až v létě 2022, kdy do té doby byl přesvědčen, že příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jsou poukazovány přímo žalobci. Žalovaný zdůraznil, že je osobou sociálně slabou, nevyzná se v právu, nerozumí dokumentům s tím, že za pomoci sociálních pracovníků podal žádost o příspěvek z nadačního fondu [příjmení] [jméno] vůle, který mu byl poskytnut ve výši 23 673 Kč a byl poukázán přímo žalobci. Žalovaný se domníval, že tím je dluh srovnán a dále je nájemné řádně hrazeno z příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Žalovaný dále poukázal na to, že výpověď z nájmu mu byla doručena v prosinci 2022. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se žalovaný zdržuje převážně doma, je na vozíku a velmi obtížně se pohybuje venku bez doprovodu. Výpověď ze dne [datum] neobdržel, žádná zásilka mu nebyla vhozena do schránky, ani formou výzvy k vyzvednutí. K náhradnímu doručení výpovědi tak nemohlo dojít, doručení výpovědi před podáním žaloby o vyklizení bytu je neúčinné a žaloba o vyklizení bytu je tak předčasná. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, případně přerušení řízení s tím, nechť je vyjádření žalovaného posuzováno jako žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný zdůraznil postavení žalobce jakožto obce, kdy žalovaný je osobou zdravotně handicapovanou, dlouhodobě není schopen sám si zajistit vhodné bydlení, před zahájením nájmu v předmětném bytě byl dlouhodobě bez domova a přežíval v azylových domech. Žalobce sám organizuje projekty zaměřené na pomoc lidem v nouzi, jejichž součástí je rovněž projekt Zabydlování. Žalobce musí očekávat, že osoby, které se účastní takových projektů, jsou obvykle málo sociálně zdatné a nelze předpokládat, že budou plnit všechny své povinnosti ze dne na den řádně, neboť v minulosti nehradili nájemné, neplnili povinnosti nájemce a chybí jim tento sociální zvyk. Žalobce disponuje aparátem sociálních pracovníků, kurátorů, kteří by měli tyto osoby doprovázet a učit je sociálním dovednostem. Příslušná pobočka Úřadu práce v případě žalovaného extrémně ztěžovala spolupráci a začlenění žalovaného do společnosti, informace o jeho situaci byly obtížně dostupné, protichůdné. Dluh na nájemném mohl ovlivnit žalovaný obtížně, neporozuměl tomu a logicky se domníval, že nájemné bude hrazeno ze sociálních dávek, což mu bylo řečeno na úřadu a v azylovém domě. Žalovaný nemohl očekávat, že dávky na úhradu nestačí.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce poukázal na to, že ze strany žalovaného se jedná o nepochopení základních principů fungování státní správy a samosprávy v ČR a o účelovou dezinterpretaci práv a povinností účastníků nájemního vztahu. Úřad práce a hl. m. [obec] jsou dva zcela odlišné subjekty a není pravdou, že žalobce má z úřední činnosti jakékoliv poznatky o činnosti Úřadu práce. Žalobce nemá žádnou možnost získat jakékoliv informace ohledně řízení o přiznání sociálních dávek. V daném případě žalobce pronajal žalovanému byt za nájemné výrazně nižší, než je nájemné v místě a čase obvyklé, kdy nájemné v předmětném bytě bez záloh na služby činí necelých 6 000 Kč měsíčně a komerční pronájem by činil nejméně dvojnásobek. Základní povinností nájemce je hradit nájemné a náklady na služby řádně a včas a tuto povinnost má nájemce, nikoliv jiné subjekty, ať již se jedná o Úřad práce či pronajímatele. Bylo na zvážení žalovaného, zda disponuje dostatečnými příjmy k řádné úhradě nájemného a pokud se spoléhal pouze na to, že se bude hradit nájem ze sociálních dávek, aniž by měl potvrzeno, že tyto budou na úhradu stačit, nelze toto jednání žalovaného klást k tíži žalobce. Žalovaný si pouze podal žádost o sociální podporu a dále již nekontroloval, zda mu dávky byly přiznány a zda jejich výše na úhradu nájemného stačí. Žalobce zdůraznil, že žalovanému pronajímá byt, neposkytuje mu jakékoliv sociální služby. Pro žalovaného platí stejně jako pro všechny nájemce práva, ale i povinnosti, a to bez ohledu na to, že mu byl byt pronajat ze sociálních důvodů. Výpověď z nájmu bytu byla žalovanému doručena dne [datum], byla mu doručována na adresu předmětného bytu, který je současně místem trvalého pobytu žalovaného. Žalovaný neuvádí žádné skutečnosti, které by mu znemožnily s obsahem doručované zásilky se seznámit. Žalobcem předložená obálka s doručovanou výpovědí má charakter veřejné listiny. Výpověď byla tak žalovanému doručena [datum] a lhůta pro podání žaloby o přezkum oprávněnosti výpovědi uplynula [datum], jedná se o lhůtu prekluzivní a žalovaný se nemůže domáhat přezkumu oprávněnosti výpovědi a nemůže zpochybňovat výpovědní důvody. Žalobce se nebrání jednání se žalovaným o řešení úhrady dluhu či uzavření nové nájemní smlouvy, avšak je nezbytné, aby žalovaný přišel s konkrétním a reálným návrhem, jakým způsobem se uhradí dluh na nájemném a bude hradit běžné nájemné, kdy dluh v současné době činí 45 470 Kč bez příslušenství. Uhrazení dluhu je základní podmínkou pro jednání o obnovení nájemní smlouvy a zachování bydlení žalovaného v předmětném bytě. [okres] pronájmem bytu za výrazně nižší cenu, než je tržní nájemné, poskytlo žalovanému pomoc a nelze na něj přenášet další problémy s úhradou nájemného.

4. K jednání dne [datum] a dne [datum] se žalovaný nedostavil, omluvil svou neúčast z důvodu imobility a časové neschopnosti doprovodné služby, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

5. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že trvá na podané žalobě, neboť žalovaný není schopen uhradit dlužnou částku a nemá ani dostatek finančních prostředků k hrazení běžného nájemného, dluh narůstá, kdy od začátku roku 2022 bylo uskutečněno pouze 6 plateb, a to 5 plateb prostřednictvím Úřadu práce a jedna platba z [příjmení] [příjmení] [jméno] vůle, aktuálně dluh převyšuje částku 61 000 Kč Poslední částka byla uhrazena [datum], a to ve výši 5 982 Kč.

6. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že nemá informace o tom, že by ze strany žalovaného byl učiněn nějaký úkon či nějaká aktivita poté, co mu byla doručena výzva k odstranění protiprávního stavu ze dne [datum] Poslední platba, kterou žalobce eviduje, je z [datum] v částce 5 982 Kč z Úřadu práce a dluh na nájemném stále narůstá.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkových zjištěním:

8. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům (výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum], list vlastnictví [číslo] pro obec Praha, katastrální území Černý Most).

9. Dne [datum] byl žalovaný informován žalobcem, že žádost žalovaného o pronájem bytu zvláštního určení byla dne [datum]„ Pracovní skupinou pro posuzování žádostí o pronájem bytů z důvodů zdravotních a sociálních“ projednána a doporučena k řešení. Žalovanému byla zaslána Předběžná nabídka k prohlídce bytu (dopis žalobce ze dne [datum]).

10. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena Smlouva o nájmu bytu zvláštního určení na dobu určitou č. NAB/11/02 [číslo] 2021, na základě níž žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci k zajištění jeho bytové potřeby za nájemné byt zvláštního určení [číslo] o velikosti 1+0 v -1. podlaží domu [adresa] s tím, že není zde uveden žádný příslušník domácnosti (čl. I., II. smlouvy). Nájem byl sjednán na dobu určitou 2 roky, počínaje dnem platnosti této smlouvy s tím, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po uplynutí sjednané doby nájmu a pronajímatel ho písemně nevyzve v této lhůtě, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl nájem ujednán dříve (čl. III. smlouvy). Nájemné bylo sjednáno ve výši 120 Kč za m2 započitatelné plochy a je splatné spolu se zálohami na služby do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí (čl. VI.1., čl. VI.6. smlouvy). Dne [datum] byl předmětný byt žalovanému předán (protokol o předání předmětného bytu ze dne [datum]). Od února 2022 nájemné včetně záloh na služby u předmětného bytu činilo 7 684 Kč měsíčně (evidenční list platný od [datum]). Od července 2022 nájemné u předmětného bytu bylo zvýšeno o míru inflace (oznámení o zvýšení nájemného o inflaci od 7/ 2022).

11. Dopisem ze dne [datum], který žalovaný převzal dne [datum], žalobce vyzval žalovaného k odstranění protiprávního stavu - úhradě dluhu před podáním výpovědi s tím, že dluh ke dni [datum] činí 25 950 Kč bez příslušenství a jedná se o dlužné nájemné za období od února do května 2022. Žalovaný byl upozorněn, že se jedná o hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu a v takovém případě je pronajímatel oprávněn vypovědět nájem bytu dle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud dlužné částky v dané lhůtě nebudou uhrazeny nebo nebude uzavřena splátková dohoda, tak žalobce přistoupí k podání výpovědi z nájmu bytu. Přílohou výzvy bylo„ Konto uživatele“, dle něhož měsíční nájemné včetně záloh na služby ve shora uvedeném období činilo 7 684 Kč, v únoru 2022 byla uhrazena částka 1 042 Kč, v březnu 2022 částka 3 744 Kč, v dubnu a v květnu 2022 nebylo uhrazeno ničeho a celková dlužná částka činí 25 950 Kč. Žalovaný tuto zásilku převzal dne [datum] (Výzva k odstranění protiprávního stavu ze dne [datum], doručenka).

12. Dnem [datum] je datována„ Výpověď z nájmu bytu zvláštního určení“, kterou dal žalobce žalovanému, a to s odkazem na uzavřenou nájemní smlouvu ze dne 15. 12. 2021 č. NAB/11/02 [číslo] 2021, výpověď byla dána dle § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku s odůvodněním, že žalovaný hrubým způsobem porušil svou povinnost vyplývající z nájmu bytu, a to tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby řádně a včas. Konkrétně žalovaný nezaplatil nájemné za období od února 2022 do července 2022 a nedoplatek činí 41 525 Kč bez příslušenství. Ve výpovědi z nájmu bytu bylo uvedeno, že nájem je vypovídán s tříměsíční výpovědní dobou, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď byla doručena. Žalovaný byl upozorněn na povinnost byt vyklidit a vyklizený odevzdat po uplynutí výpovědní doby a rovněž byl poučen, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, kdy žalovaný má právo podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců, kdy tato výpověď byla žalovanému doručena. Přílohou výpovědi bylo„ Konto uživatele“, dle něhož měsíční nájemné včetně záloh na služby v období od února 2022 do června 2022 činilo 7 684 Kč a v červenci činilo 7 891 Kč, kdy v únoru 2022 byla uhrazena částka 1 042 Kč, v březnu 2022 částka 3 744 Kč a dále nebylo zaplaceno ničeho a dluh činí celkem 41 525 Kč. Zásilka byla adresovaná žalovanému na adresu [adresa], byla připravena k vyzvednutí dne [datum], v úložní době do [datum] nebyla adresátem vyzvednuta a byla vrácena odesílateli dne [datum] (Výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], doručenka).

13. Odbor bytového fondu Magistrátu hl. m. Prahy je oprávněn mj. vypovídat nájemní smlouvy k nájmu bytů, které jsou ve vlastnictví hl. m. [obec] (bod 9 písm. k/ přílohy [číslo] k Usnesení Rady [číslo] ze dne [datum]).

14. Ke dni [datum] dluh žalovaného na nájemném činil 37 579 Kč s tím, že nebylo v plné výši uhrazeno nájemné za období od května do listopadu 2022 (upomínka ze dne [datum]). Ke dni [datum] dlužná částka nájemného a záloh na služby činila 45 470 Kč, kdy nebylo zaplaceno ani nájemné za prosinec 2022 (upomínka ze dne [datum]). Ke dni [datum] dlužná částka nájemného činila již 61 252 Kč, kdy nebylo zaplaceno ani nájemné za leden 2023 a únor 2023 (upomínka ze dne [datum]).

15. Dle Evidence rozepsání platby (stav ke dni [datum]) platba ze dne [datum] v částce 7 488 Kč byla rozepsána co do částky 6 446 Kč na leden 2022 a co do částky 1 042 Kč na únor 2022. Platba ze dne [datum] v částce 3 744 Kč byla přiřazena k předpisu za březen 2022. Platba ze dne [datum] v částce 1 758 Kč byla přiřazena k předpisu za duben 2022. Platba ze dne [datum] v částce 23 673 Kč byla rozepsána co do částky 6 642 Kč na únor 2022, co do částky 3 940 Kč na březen 2022, co do částky 5 926 Kč na duben 2022 a co do částky 7 165 Kč na květen 2022. Platba ze dne [datum] v částce 4 097 Kč byla přiřazena k předpisu za září 2022. Platba ze dne [datum] v částce 5 982 Kč byla přiřazena k předpisu za říjen 2022. [příjmení] ve výši 23 673 Kč byla ve prospěch účtu [číslo] poukázána z [příjmení] [jméno] vůle - Nadace [ulice] (potvrzení o provedení transakce ze dne [datum]).

16. V emailu z [datum], který byl zaslán z Terénního programu Arcidiecézní charity [obec], je uvedeno, že měsíční příjem žalovaného činí 5 570 Kč + příspěvek na bydlení; výdaje na byt jsou ve výši 8 511 Kč se zálohami za energie a služby, žalovanému byly zamítnuty dávky, a to příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, které měly tvořit hlavní příjem k placení nájemného, žalovaný nebyl schopen hradit nájemné. Žalovanému se i přes intenzivní snahu získat peníze z jiných prostředků nepodařilo sehnat, a to ani po konzultaci se sociálními pracovníky a jeho finanční příjem neodpovídá původním možnostem hradit nájemné v plné výši, chce se podílet na řešení situace a na hrazení dluhu dle finančních možností. Žalobce na tento email reagoval mailem ze dne [datum], kdy uvedl, že zpráva neobsahuje žádný konkrétní návrh a reálný postup, který by vedl ke snižování dluhu, žalobce tak nemůže navrhnout přerušení řízení (e-mailová komunikace z února 2023).

17. Žalovaný je trvale invalidní od [datum] (stav po amputaci dolních končetin) a od [datum] je poživatelem invalidního důchodu druhé stupně, který od ledna do května 2022 činil 5 392 Kč měsíčně, v období od června do srpna 2022 činil 5 515 Kč měsíčně, v období od září do prosince 2022 činil 5 599 Kč měsíčně a od ledna 2023 činí 5 826 Kč měsíčně (posudek o invaliditě ze dne [datum], oznámení o výplatě důchodu ze dne [datum], sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení na č. listu 33, 34 spisu).

18. Dne [datum] bylo žalovanému oznámeno přiznání dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení ve výši 3 744 Kč, který bude měsíčně poukazován na účet u peněžního ústavu [číslo] (oznámení Úřadu práce o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum]). Ode dne [datum] byl žalovanému snížen příspěvek na bydlení z částky 3 744 Kč na částku 586 Kč (oznámení Úřadu práce ze dne [datum]). Ode dne [datum] byl žalovanému snížen příspěvek na bydlení z částky 586 Kč na částku 50 Kč (oznámení Úřadu práce ze dne [datum]). Dne [datum] se na Úřadu práce konalo ústní jednání za účasti žalovaného, kdy bylo ověřováno trvání nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za září 2022, žalovanému bylo uložena doložit náklady na bydlení za 8/ 2022 a 9/ 2022 (protokol o ústním jednání ze dne [datum]). Žalovaný byl od [datum] příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvku na živobytí (potvrzení o poskytnutí dávky pomoci v hmotné nouzi ze dne [datum]). Ode dne [datum] byl žalovanému snížen příspěvek na živobytí z částky 2 130 Kč na částku 2 073 Kč, který bude poukazován měsíčně poštovní poukázkou (oznámení Úřadu práce ze dne [datum]). Ode dne [datum] byl žalovanému snížen doplatek na bydlení částky 5 313 Kč na částku 4 097 Kč, který bude poukazován na účet [číslo] (oznámení Úřadu práce ze dne [datum]).

19. V podání ze dne [datum] Úřad práce soudu sdělil, že žalovaný je v databázi státní sociální podpory Úřadu práce, kdy mu byl poskytován příspěvek na bydlení, a za období od ledna 2022 do března 2022 v částce 3 744 Kč měsíčně, za období od dubna 2022 do června 2022 v částce 586 Kč měsíčně a za období od července 2022 do září 2022 v částce 50 Kč měsíčně (sdělení na č.l. 35 - 37 spisu).

20. Žalovaný je v evidenci nepojistných sociálních dávek pomoci hmotné nouze, kdy od května 2021 byl žalovanému přiznán příspěvek na živobytí ve výši 1 403 Kč měsíčně a doplatek na bydlení ve výši 2 707 Kč měsíčně (rozhodnutí na č.l. 47 a 49 spisu). V období od [datum] do [datum] byl žalovanému přiznán příspěvek na bydlení v měsíční výši 3 744 Kč, který bude poukazován na bankovní účet [číslo] (rozhodnutí na č.l. 53 spisu). Od srpna 2022 byl žalovanému přiznán příspěvek na živobytí ve výši 2 130 Kč a doplatek na bydlení ve výši 5 313 Kč měsíčně /ten bude vyplácen převodem na bankovní účet [číslo] (rozhodnutí ze dne 23. 8. 022 na č.l.41 spisu a rozhodnutí ze dne [datum] na č.l. 42 spisu). Příspěvek na živobytí byl žalovanému vyplacen ve výši 2 130 Kč za srpen 2022 a za září 2022 (vyplaceno dne [datum] a [datum]) a za říjen 2022 ve výši 2 073 Kč (vyplaceno dne [datum]). Doplatek na bydlení byl žalovanému vyplacen ve výši 4 097 Kč za září 2022 (vyplaceno dne [datum]) a za říjen 2022 ve výši 5 982 Kč (vyplaceno dne [datum]). Žalovanému byl v období od května 2021 do ledna 2022 vyplácen doplatek na bydlení v měsíční výši od 2 577 Kč do 2 707 Kč, příspěvek na živobytí v měsíční výši 1 403 Kč a příspěvek na bydlení v měsíční výši 3 744 Kč ([číslo]), 586 Kč ([číslo]) a 50 Kč ([číslo]) (přehledy na č.l. 50-52 spisu).

21. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení předmětného bytu byla podána po právu.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemcem předmětného bytu (§ [číslo], § 2235 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění /dále jen„ o.z.“ /) s tím, že nájem byl sjednán na dobu určitou dvou let. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobce dal žalovanému dopisem ze dne [datum] výpověď nájmu předmětného bytu, a to z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby za období od února 2022 do července 2022 v celkové výši 41 525 Kč (§ 2288 odst. 1 písm. a/ o.z.), když tato výpověď byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. V daném případě žalobce jako pronajímatel uvedl ve výpovědi nájmu předmětného bytu, v jakém konkrétním jednání žalovaného žalobce spatřuje hrubé porušení povinností žalovaného vyplývající z nájmu předmětného bytu, a to zcela určitým a nezaměnitelným způsobem, a rovněž tak byla dodržena písemná forma výpovědi a výpověď byla řádně žalovanému doručena (§ 2286 odst. 1 o.z.). Žalovaný byl ve výpovědi poučen o právu vznést proti výpovědi námitky a o právu navrhnout přezkoumání výpovědi soudem (§ 2286 odst. 2 o.z.). V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný před doručením výpovědi byl žalobcem dopisem ze dne [datum] vyzván k odstranění protiprávního stavu - k úhradě dluhu na nájemném a zálohách na služby. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že v daném případě byly splněny veškeré náležitosti výpovědi nájmu bytu tak, aby se jednalo o právní jednání, které vyvolává po formální stránce zákonem předjímané právní následky, tj. ukončení nájmu bytu, a to po uplynutí výpovědní doby. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný ve shora uvedeném období nehradil nájemné a zálohy na služby řádně a včas, když tato skutečnost vyplývá z přehledu dluhu žalovaného a tato skutečnost nebyla žalovaným v řízení nikterak sporována a byly tak dle názoru soudu naplněny i důvody pro výpověď nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a/ o.z., když nebylo žalovaným zaplaceno nájemné a náklady na služby za dobu více než tří měsíců.

23. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že výpověď nájmu předmětného bytu splňovala po formální stránce veškeré náležitosti vyžadované zákonem a v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se neplacením nájemného dopustil porušení povinností nájemce a výpověď nájmu předmětného bytu tak byla dána zcela po právu. Z daného důvodu tak nájem předmětného bytu žalovaného zanikl ke dni [datum] a žalovaný byl povinen předmětný byt vyklidit nejpozději po uplynutí této lhůty, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu (§ 2291 odst. 1 o.z.), když v řízení nebylo tvrzeno a soudu tato skutečnost není známa ani z úřední činnosti, že by žalovaný podal u soudu ve lhůtě dvou měsíců od dne, kdy mu výpověď došla, žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi dle § 2290 o.z.

24. Soud se zabýval námitkou žalovaného, že výpověď nájmu bytu mu nebyla doručena a tuto procesní obranu žalovaného neshledal důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že výpověď nájmu bytu datovaná [datum] byla dne [datum] dána k poštovní přepravě, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne [datum], byla uložena do [datum], adresátem nebyla vyzvednuta a po uplynutí lhůty byla vrácena dne [datum] odesílateli (údaje na doručence). Soud v daném případě přistoupil k posouzení povahy doručenky od zásilky obsahující výpověď nájmu bytu. Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné a od listin soukromých se liší svou důkazní silou; potvrzuje, není-li prokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (§ 134 o.s.ř.). Uvedený důsledek lze ovšem spojovat jen s takovou doručenkou, jež obsahuje všechny požadované náležitosti, tj. s doručenkou, v níž je uveden údaj o dni uložení zásilky na poště, razítko a podpis pověřeného pracovníka pošty, odkdy dokdy byla zásilka uložena. Důsledek toho, že doručenka má povahu veřejné listiny, a toho, co obsahově potvrzuje, je tedy ten, že je na účastníku, který tvrdí opak (oproti údajům uvedeným v doručence), že stanovený postup doručování dodržen nebyl nebo že se v místě doručování nezdržoval, aby ke svým tvrzením nabídl důkazy a jejich prostřednictvím tato opačná tvrzení prokázal; na tomto účastníku tedy spočívá tzv. důkazní břemeno (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2537/2000, sp. z. 29 Cdo 173/2003, 29 Odo 166/2002, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3835/19). Pokud jde o náležitosti doručenky v daném případě, tak vzhledem k tomu, že jsou všechny údaje řádně vyplněny, včetně dat, razítka a podpisu pracovníka pošty, tak byla dána vyvratitelná právní domněnka řádného doručení. Pokud žalovaný poukazoval na tu skutečnost, že s ohledem na svůj zdravotní handicap se zdržuje převážně doma a výpověď nájmu datovaná dne [datum] mu nebyla doručena, když mu nebyla vhozena do schránky žádná zásilka a ani výzva k vyzvednutí zásilky, tak k této své procesní obraně žalovaný nenavrhl provedení jakýchkoliv důkazů, a proto soud uzavřel, že tato výpověď mu byla řádně doručena, a to na základě tzv. náhradního doručení, kdy v souladu s § 570 o.z. ve spojení s doručenkou došla výpověď z nájmu žalovanému dne [datum], a žalovaný neunesl důkazní břemeno (s ohledem na charakter doručenky jako veřejné listiny) k prokázání, že mu výpověď nebyla doručena, že nebyl dodržen stanovený postup doručování nebo že se v místě doručování nezdržoval.

25. Žalovaný v dané věci poukazoval na postavení žalobce jakožto obce, mezi jejíž povinnosti patří mj. vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, kdy žalobce sám organizuje projekty zaměřené na pomoc lidem v nouzi. Lze se zcela jistě ztotožnit s argumentací žalovaného, že žalobce je veřejnoprávní korporací, která mj. plní sociální úkoly včetně péče o uspokojování bytových potřeb svých občanů. Hlavní město Praha jako pronajímatel má do určité míry specifické postavení oproti jiným pronajímatelům, nelze však na žalobce zcela přesouvat zabezpečení bytových potřeb všech obyvatel Hlavního města Prahy, kdy sociální funkci obec plní především ve vztahu k občanům, kteří tuto pomoc potřebují. Právo na bydlení je základním lidským právem, i když není ani v Listině základních práv a svobod (zák. č. 23/1991 Sb.), ani v občanském zákoníku a předpisech souvisejících výslovně stanoveno (viz nález pléna Ústavního soudu publikovaný pod [číslo] Sb.). Revidovaná [ulice] sociální charta z r. 1996 pak stanoví explicitní právo na bydlení v čl. 31 a bydlení považuje za součást ochrany nejohroženějších osob, např. se zdravotním postižením, rodin, starších osob (obdobně Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech). Mezi typické součásti vlastnického práva, které v celém svém komplexu požívá ústavněprávní ochrany podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, náleží oprávnění vlastníka s věcí právně disponovat, věc užívat a požívat její plody. Je-li jakákoliv část vlastnického práva omezována, je třeba z hlediska naplnění ústavně garantované ochrany vlastnického práva zkoumat, zda je toto omezení ještě ústavně konformní, či zda se již jedná o nepřípustné porušení vlastnického práva. Přitom podmínkou ústavní konformity je, že toto omezení je stanoveno zákonem, sleduje legitimní cíl a zachovává stav proporcionality (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 113/2005). Soudu je známa tíživá situace žalovaného, kdy žalovaný je osobou zdravotně handicapovanou, a dle svých slov dlouhodobě není schopen sám si zajistit vhodné bydlení, před zahájením nájmu v předmětném bytě byl dlouhodobě bez domova a přežíval v azylových domech. V daném případě je ale třeba poukázat na to, že nelze na žalobce zcela přesouvat zabezpečení bytových potřeb svých obyvatel, a to zejména za situace, kdy se mu nedostává za užívání bytu odpovídajícího protiplnění (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 366/2013). Žalovaný, ač byt užívá i po skončení doby nájmu, tak aktuálně dluží na platbách za užívání bytu částku převyšující 60 000 Kč, kdy tento dluh neustále narůstá. Nelze odhlédnout také od faktu, že již v červnu 2022 žalovaný obdržel výzvu k odstranění protiprávního stavu, avšak nevyvinul žádnou větší iniciativu, a kromě jedné platby z nadace [příjmení] [jméno] vůle [ulice], žádné platby z jeho strany nebyly učiněny. Žalovaný neuhradil dluh na nájemném, a to ani částečně či alespoň v minimální výši, ani v průběhu soudního sporu, a dluh neustále narůstá, když v době výzvy k odstranění protiprávní stavu činil 25 950 Kč, v době výpovědi nájmu bytu činil 41 525 Kč a v březnu 2023 činil již částku 61 252 Kč.

26. Pokud žalovaný poukazoval na to, že žalobce měl vědět, že žalovaný nebude schopen hradit nájemné a rovněž tak měl mít informace z Úřadu práce o poskytovaných dávkách hmotné nouze či státní sociální podpory, tak k danému soud uvádí, že hrazení nájemného je prvořadou povinností nájemce bytu, a především nájemce bytu je povinen starat se o své záležitosti, jednat s příslušnými úřady a případně činit aktivně úkony směřující k řešení a vyřešení nastalých problémů a nemůže pouze spoléhat na pomoc třetích osob. Pokud žalovaný za užívání bytu ničeho neplatí a jeho dluh neustále narůstá, tak dle názoru soudu je to žalovaný, kdo jedná v rozporu s dobrými mravy, když předmětný byt užívá, aniž by za dané užívání poskytoval protiplnění. Nad to soud uvádí, že zamítnutí žaloby na vyklizení bytu pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3, § 8 o.z.), má být až poslední možností, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona, v situacích, kdy by se vyklizení bytu jevilo krajně nespravedlivým (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3946/2014, sp. zn. 26 Cdo 5254/2015 a sp. zn. 26 Cdo 974/2008). Citovaná judikatura Nejvyššího soudu přijatá k výkladu rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je zásadně použitelná i při výkladu ustanovení § 2 odst. 3, § 8 o.z. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3382/2017, sp. zn. 26 Cdo 119/2017). Při posouzení věci v otázce dobrých mravů soud vzal v úvahu okolnosti zdůrazňované žalovaným (osoba se zdravotním handicapem, sociálně slabá, neznalá jednání s úřady), avšak větší váhu přiznal okolnostem na straně žalobce (především jeho oprávněnému zájmu na řádném placení nájemného). Na tom nemohou nic změnit ani okolnosti vztahující se k sociálním, popřípadě zdravotním důvodům na straně žalovaného. Sociální a zdravotní problémy žalovaného totiž nelze řešit na úkor žalobce (užíváním jeho nájemního bytu i po skončení nájmu), a to zvlášť za situace, kdy si žalovaný delší dobu neplnil svou základní povinnost nájemce spočívající v řádném placení nájemného a úhrad za služby, v důsledku čehož vznikl relativně velký dluh. Zbývá dodat, že není-li namístě - vzhledem k právě řečenému - ani za použití § 2 odst. 3, § 8 o.z. podmínit vyklizení bytu zajištěním bytové náhrady, tím méně lze uvažovat o zamítnutí vyklizovací žaloby na základě aplikace citovaných ustanovení. Ke zmírnění následků vyklizení bytu pak soud stanovil delší lhůtu k plnění, tj. k vyklizení předmětného bytu. Je třeba poukázat rovněž na to, že ve složce nájemného jsou zahrnuty i zálohy na služby, které pronajímatel platí dodavatelům (např. na osvětlení společných prostor, úklid, výtah a podobně) a pokud tyto platby nejsou žalovaným žalobci řádně hrazeny, tak ve své podstatě žalobce žalovaného„ úvěruje“. V daném případě soud nepominul tu skutečnost, že žalovaný je po amputaci obou končetin, je poživatelem invalidního důchodu a došlo opakovaně ke snížení příspěvku na bydlení, nicméně samotný tento fakt nemůže vést k závěru, že by požadavek na vyklizení předmětného bytu byl v rozporu s dobrými mravy a není možné na základě daného uzavřít, že výpověď je neplatná. Nelze rovněž odhlédnout od té skutečnosti, že žalovaný nenabídl jakékoliv řešení či alespoň částečnou úhradu, např. z invalidního důchodu, kdy by toto sice nepostačovalo k plné úhradě nájemného, ale bylo by výrazem snahy žalovaného alespoň částečně dostát svým povinnostem z nájemní smlouvy vyplývající. Jediné platby, které byly ve prospěch nájemného učiněny, byly přímo z Úřadu práce (příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení) a dále jednorázová platba z nadace, jiné platby uskutečněny nebyly. Soud si je vědom obtížné sociální a zdravotní situace žalovaného, ale ani žalovaný nemůže užívat byt ve vlastnictví žalobce zcela zadarmo za situace, kdy nenabídl ani jakékoliv řešení, ani neposkytl v průběhu soudního řízení, byť jen jednu jedinou, třeba jen dílčí platbu.

27. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že po [datum] žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu a žalobce se po právu domáhá ochrany svého vlastnického práva cestou žaloby na vyklizení předmětné bytové jednotky (§ 1040 o.z.), když soud neshledal důvodu pro odepření ochrany vlastnického práva žalobce. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený žalobci předat. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., kdy soud může určit lhůtu delší, než je 15 dnů od právní moci rozsudku, jde-li o vyklizení bytu. Soud v daném případě žalovanému uložil povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený žalobci předat ve lhůtě 4 měsíců od právní moci rozsudku, kdy zohlednil věk, sociální postavení žalovaného a jeho zdravotní stav, kdy žalovaný nemá jinou možnost bydlení, je poživatelem invalidního důchodu a stanovením delší lhůty k plnění je žalovanému dána možnost zajistit si náhradní bydlení. Na druhé straně nedojde stanovením této delší lhůty k nepřiměřeném zásahu do práv žalobce jako pronajímatele, který disponuje širokým bytovým fondem a stanovením této lhůty nebude založena nespravedlivá nerovnováha mezi zájmy sporných stran.

28. V průběhu řízení žalovaný vznesl vzájemný návrh na určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu s poukazem na svůj zdravotní stav a rovněž tak s poukazem na to, že mu výpověď nebyla doručena. K otázce doručení výpovědi soud odkazuje na shora uvedené (bod 24. rozsudku). Pokud žalovaný poukazoval na rozpor s dobrými mravy a v této skutečnosti spatřoval důvod neplatnosti výpovědi, tak na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že výpověď nájmu předmětného bytu datovaná dne [datum] není právním úkonem, který by byl v rozporu s dobrými mravy, kdy zohlednil v tomto směru jak sociální a zdravotní důvody na strany žalovaného, tak i postavení žalobce (viz body 25., 26. rozsudku) a jiné důvody žalovaným nebyly tvrzeny a z obsahu spisu ani nikterak nevyplývají. K jednání u soudu dne [datum] a dne [datum] se žalovaný nedostavil, kdy svou neúčast omluvil, nepožádal o odročení jednání a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému tak nebylo možné dát příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., k případnému doplnění tvrzení ve vztahu k neplatnosti předmětné výpovědi nájmu bytu či nedoručení výpovědi nájmu bytu. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, sp. zn. 26 Cdo 3208/2022). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, [obec], C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalovaný k jednání nedostavil, nemohlo mu být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř. Ze shora uvedených důvodů soud vzájemný návrh žalovaného na určení neplatnosti výpovědi nájmu předmětného bytu zamítl.

29. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na výslech sociální pracovnice, a to pro nadbytečnost, za situace, když sociální pracovnice měla doložit toliko tu skutečnost, že žalovaný na podzim roku 2022 začal své záležitosti řešit. Ani tato skutečnost by však ničeho nezměnila na skutkových a právních závěrech soudu shora uvedených.

30. Výrok o nákladech řízení (výrok III. rozsudku) je odůvodněn ust. § 150 o.s.ř., dle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud zvažoval poměry obou procesních stran, tj. žalobce i žalovaného, a uzavřel, že na straně žalovaného jsou dány sociální a zdravotní důvody, které soudu umožňují aplikaci daného ustanovení, na straně druhé nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému žalobci nezasáhne mírou nepřiměřenou okolnostem daného případu do majetkových poměrů žalobce. Z daného důvodu soud procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení za použití ust. § 150 o.s.ř. nepřiznal.

31. Žalovaný v průběhu řízení vznesl vzájemný návrh a z daného důvodu mu byla uložena povinnost uhradit ze vzájemného návrhu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dle § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a s ohledem na sociální postavení a výši příjmu žalovaného soudu stanovil lhůtu k jeho uhrazení v délce dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř.). Výše poplatku je dána pol. 4.1. písm. c/ Sazebníku, přílohy zák. č. 549/1991 Sb.

Poučení