60 C 69/2020- 175

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že [příjmení] [příjmení], [datum narození], byl ke dni svého úmrtí dne [datum] spoluvlastníkem -) podílu 1/2 na jednotce [číslo] byt, vymezené v budově [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parcelní [číslo] včetně podílu na společných částech budovy [adresa] o velikosti [číslo], -) podílu o velikosti [číslo] na pozemku parcelní [číslo] -) podílu o velikosti [číslo] na pozemku parcelní [číslo] vše v obci [obec], katastrální území Prosek, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 234 641,70 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud určil, že [příjmení] [příjmení], nar. dne [datum], zemř. dne [datum], byl ke dni svého úmrtí spoluvlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že byla ke dni úmrtí pana [jméno] [příjmení] jeho manželkou a dědičkou. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, kdy bez určení vlastnického práva ve prospěch zemřelého nelze věci v rámci dědického řízení vypořádat, ani provést změnu zápisu v katastru [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dne [datum] podepsal kupní smlouvu, jejímž předmětem měl být převod předmětných nemovitostí za částku 2 000 000 Kč Kupní smlouva však specifikuje pozemek parc. [číslo] který má být správně označen jako pozemek parc. [číslo] přičemž ke vkladovému řízení byla žalovaným použita smlouva, ve které je ručně přepsáno označení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] s tím, že pan [příjmení] [příjmení] ani žalobkyně tuto změnu neautorizovali. [ulice] kupní smlouva je tak neplatná, neboť obsahuje vpisky ohledně specifikace pozemku, pozemek je ve smlouvě vadně označen s tím, že se jedná o vpisky učiněné asi žalovaným po podpisu smlouvy. Žalovaný na svůj závazek k úhradě kupní ceny neplnil ničeho. [příjmení] 700 000 Kč nebyla vyplacena, přestože součástí kupní smlouvy je prohlášení, že tato částka byla poskytnuta. Žalovaný zneužil situaci, kdy žalobkyně není dostatečně jazykově vybavena. Žalobkyně se v r. 2020 snažila se žalovaným spojit ohledně úhrady kupní ceny, avšak žalovaný na její kontakty nereaguje. Žalovaný uzavřel asi v listopadu 2019 smlouvu o úvěru ve výši 4 500 000 Kč a závazek z této smlouvy o úvěru zajistil věcnými právy - zástavním právem a právem zákazu zcizení zapsanými v katastru nemovitostí na bytu. Žalovaný tak obdržel dostatečné finanční prostředky na to, aby mohl závazek z kupní smlouvy uhradit, avšak neučinil tak. Žalobkyně v rámci podání návrhu na vydání předběžného opatření (sp. zn. [spisová značka]) učinila součástí návrhu i hmotněprávní jednání v podobě odstoupení od kupní smlouvy, kdy tento návrh byl doručen žalovanému spolu s předběžným opatřením.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, neboť nebylo prokázáno, že nabyla dědictví po zemřelém p. [jméno] [příjmení]. Do rozhodnutí o nabytí dědictví jsou dědici oprávněni pouze ke správě pozůstalosti, což nezahrnuje oprávnění žalobkyně k podání žaloby na určení neplatnosti právního jednání zemřelého. Z opravy specifikace nemovitosti v kupní smlouvě je zřejmé, že se jednalo o odstranění jasné písařské chyby s tím, že význam, předmět a účel kupní smlouvy byl nepochybný. Žalovaný z kupní ceny uhradil celkem částku 1 170 000 Kč a současně má vůči zemřelému pohledávku ve výši 141 107 Kč, splatnou dne [datum], z titulu platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 9 pod č. j. [číslo jednací] a dále pohledávku ve výši 12 351,50 Kč z titulu dlužné částky za náklady na provoz podílu na předmětných nemovitostech. Žalovaný své pohledávky ve výši cca 155 000 Kč může započítat proti zbylé úhradě kupní ceny. Žalovaný tak z kupní ceny předmětných nemovitostí dosud neuhradil částku cca 675 000 Kč Částky 700 000 Kč a 220 000 Kč jako části kupní ceny hradil žalovaný v souladu s kupní smlouvou. Doplatek kupní ceny ve výši 1 080 000 Kč dle kupní smlouvy byl splatný do 5 pracovních dnů poté, co bude z příslušného listu vlastnictví vyplývat, že došlo ke vkladu jeho vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Část z této sumy, a to částka 250 000 Kč, byla uhrazena žalovaným v den podpisu kupní smlouvy, kdy o tuto platbu byl žalovaný požádán žalobkyní. Zbylá částka dosud uhrazena nebyla, neboť k její úhradě se po smrti zemřelého dosud nikdo nepřihlásil a ani nedoložil svůj nárok na ni. Na bankovní účet uvedený v kupní smlouvě tuto částku žalovaný neuhradil, neboť vkladové řízení bylo zkomplikováno smrtí převodce, vklad byl proveden až dne [datum], a v té době již žalovaný věděl, že převodce je zemřelý zhruba 5 měsíců a účet tak již nebude v provozu. Žalovaný čekal, až se dědic zemřelého přihlásí o úhradu. Posléze žalovaný složil kupní cenu do soudní úschovy. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou doplatku kupní ceny ve výši 675 000 Kč a je připraven tuto uhradit se zákonným úrokem z prodlení, kdy čeká na vyjádření notáře, kam složit dlužný doplatek kupní ceny. Dále žalovaný uvedl, že dne [datum] předmětná nemovitost byla osobně předána ze strany žalobkyně a tento akt odporuje tvrzení žalobkyně, že na kupní cenu nebylo ničeho uhrazeno, neboť je nepochybné, že žalobkyně by neposkytla součinnost za situace, kdyby žalovaný řádně nesplnil své závazky z kupní smlouvy. Žalovaný poukázal na absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, kdy žalobkyně se může domáhat doplatku kupní ceny, tj. podat žalobu na plnění. Argument o zneužití jazykové vybavenosti žalobkyně je účelový, neboť tato je plně schopna chápat a porozumět právnímu jednání v českém jazyce, kdy za manžela měla českého a česky mluvícího občana. Žalovaný měl být žalobkyní nejprve řádně vyzván k úhradě doplatku kupní ceny a teprve poté mohla podat případnou žalobu o zaplacení doplatku. Nedošlo k naplnění podmínek pro odstoupení od kupní smlouvy.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že po právu odstoupila od kupní smlouvy, neboť byla manželkou zemřelého [jméno] [příjmení] (a tedy dědičkou ze zákona), z kupní smlouvy nebylo plněno na kupní cenu vše a žalovaný nesplnil své závazky z kupní smlouvy. Žalobkyně byla legitimována učinit formální jednání, aby ukončila účinky kupní smlouvy. Nezaplacení kupní ceny za převod vlastnického práva je podstatným porušením smlouvy, a to zejména u osob méně majetných jako byl zůstavitel a žalobkyně. Žalovaný měl možnost zprostit se svého závazku, aby nebyl v prodlení, složením finančních prostředků do soudní úschovy a tím splnit svůj závazek. Žalobkyně v tomto podání opětovně odstoupila od kupní smlouvy s ohledem na shora uvedené. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný převedl předmětnou nemovitost na společnost [právnická osoba], [IČO], s tím, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva zůstavitele je zachován, a to s ohledem na § 24 odst. 3 katastrálního zákona.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žaloba byla podána předčasně, kdy dosud nebylo rozhodnuto o nabytí dědictví. Zbývající část kupní ceny nebyla dosud uhrazena, neboť k úhradě se po smrti zemřelého dosud nikdo nepřihlásil a nedoložil svůj nárok na ni. Žalovaný doplatek kupní ceny složil do úschovy soudu. Žalovaný uznává svou povinnost uhradit doplatek kupní ceny ve výši 675 000 Kč. Již dne [datum] se žalovaný obrátil na notáře se žádostí o umožnění složení doplatku do úschovy. Žalovaný odmítá plnit doplatek kupní ceny k rukám žalobkyně, neboť její plná moc zanikla a dosud nebylo rozhodnuto o nabytí dědictví po zemřelém.

5. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný poukázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že žalovaný požádal právního zástupce žalobkyně o doložení, že žalobkyně je jedinou neodmítnuvší dědičkou, kdy v případě doložení vyjádření notáře je připraven k rukám žalobkyně složit zbytek kupní ceny dle kupní smlouvy. Na toto nebylo reagováno. S ohledem na jednání žalobkyně žalovanému nezbylo jinak, než doplatek kupní ceny dle kupní smlouvy ve výši 689 000 Kč složit do soudní úschovy pod sp. zn. [spisová značka].

6. Při jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že dohoda mezi žalobkyní, resp. p. [příjmení], a žalovaným byla taková, že dojde k převodu podílu na předmětné bytové jednotce na žalovaného, žalovaný poskytne zůstaviteli byt mimo Prahu a budou uhrazeny veškeré dluhy. Poté byla uzavřena kupní smlouva s tím, že to je pouze po formální stránce, neboť skutečná dohoda byla shora uvedená. Žádné peníze žalobkyni vyplaceny nebyly.

7. Při jednání dne [datum] žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že doplatek kupní ceny ve výši 1 080 000 Kč měl být dle kupní smlouvy uhrazen pouze tehdy, pokud bude splněna podmínka v čl. 2, čl. 3 smlouvy stanovená, která však nebyla splněna, kdy je v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo. Do soudní úschovy byla složena částka 689 000 Kč, neboť zbývající část kupní ceny byla uhrazena, eventuálně byla započtena s tím, že započtení bylo provedeno úkonem ze dne [datum] učiněným vůči žalobkyni, když v jednotlivých podáních v písemné podobě bylo sděleno, že existuje předmětná pohledávka.

8. Při jednání dne [datum] žalobkyně opětovně uvedla, že nabídka žalovaného byla na odkoupení spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech s tím, že žalovaný uhradí dluhy a převede vlastnické právo k bytu v [anonymizováno] - [anonymizováno], žalobkyně žádné finanční prostředky od žalovaného neobdržela. Částka 220 000 Kč byla uhrazena exekutorovi, jednalo se o účet exekutora. Částku 250 000 Kč dle výdajového dokladu ze dne [datum] nepřevzala, byť doklad podepsala. [příjmení] 1 080 000 Kč nikdy zaplacena nebyla a č. účtu uvedené v čl. 3 kupní smlouvy pro úhradu této částky bylo číslem účtu žalobkyně.

9. Při jednání dne [datum] žalovaný popřel, že to měla být směna, kdy žalovaný sliboval, že zajistí p. [příjmení] a žalobkyni určité bydlení, žalovaný nabízel žalobkyni určité nemovitosti, ať již k prodeji nebo pronájmu, nikoli však, že by to bylo za polovinu bytu v [obec]. Žalobkyně si byt vybrala na [anonymizováno], ale aby se zrekonstruoval. Na polovinu bytu p. [příjmení] byla nařízena dražba, bylo to pro ně východisko, jak získat finanční prostředky tak, aby si v klidu mohli platit nájem do konce života. Od počátku dědického řízení se žalovaný hlásil do dědického řízení, a to jak z pozice dlužníka, tak z pozice věřitele a přihlašoval i svou pohledávku. Žalovaný disponoval v období uzavření smlouvy dostatečnými finančními prostředky k vyplacení žalobkyně, což dokládá výpisem z bankovního účtu.

10. Při jednání dne [datum] žalobkyně zdůraznila, že listiny uvedené v podání ze dne [datum] dokládají modus operandi, je tímto sporováno převzetí peněz, jak bylo ze strany žalovaného tvrzeno a částečně prokazováno, s tím, že je zde skupina lidí zabývající se touto činností, kdy v advokátní kanceláři dr. [celé jméno svědka] se točí lidi z dluhových pastí, přicházejí o majetek na základě formálních úkonů, které nejsou podloženy konkrétním plněním. Z obsahu připojeného spisu Policie ČR dle žalobkyně vyplývá vzájemná propojenost mezi žalovaným a Mgr. [celé jméno svědka].

11. Při jednání dne [datum] žalovaný zdůraznil zásadu presumpce neviny.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

13. Dnem [datum] je datována plná moc, kterou zmocnitel [příjmení] [příjmení], [datum narození], zmocnil žalobkyni, aby jej zastupovala ve věci exekučního řízení [číslo jednací]. Ve spodní části plné moci je ručně psaný text„ [datum], převzala 10 354 Kč“ s podpisem.

14. Dnem [datum] je datována plná moc, kterou zmocnitel [příjmení] [příjmení], [datum narození], zmocnil žalobkyni,„ aby jej zastupovala ve všech právních jednáních týkajících se prodeje podílu na jednotce [číslo] byt, vymezené v budově [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parc. [číslo] podílu na společných částech domu - budovy [adresa] o velikosti [číslo], podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Prosek“, s tím, že na této plné moci je uvedeno parc. [číslo] u této číslice je přeškrtnutí, kdy ručně je číslice 3 přeškrtnuta a přepsána na [číslo]. Podpis zmocnitele na plné moci je ověřen Mgr. [celé jméno svědka], advokátem.

15. Dne [datum] byla mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím, zastoupeným žalobkyní, a žalovaným jako kupujícím uzavřena“ kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti“, kdy předmětem koupě byl podíl na předmětných nemovitostech s tím, že v písemném vyhotovení smlouvy, která byla zaslána na Katastrální úřad k provedení vkladu vlastnického práva, jsou obsaženy shodné opravy číslice [číslo] na [číslo] tak, jak je uvedeno identicky u plné moci (viz bod 14. rozsudku). Kupní cena byla sjednána ve výši 2 000 000 Kč (článek 2.1. smlouvy) s tím, že kupní cena měla být uhrazena tak, že částka ve výši 700 000 Kč byla stranou kupující složena před podpisem smlouvy k rukám strany prodávající, což smluvní strany stvrdily svým podpisem; částka ve výši 220 000 Kč bude uhrazena do 2 dnů na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] a částka ve výši 1 080 000 Kč bude stranou kupující vyplacena bezhotovostním převodem na účet určený stranou prodávající č. účtu [bankovní účet] do 5 pracovních dnů poté, co bude z příslušného listu vlastnictví vyplývat, že došlo ke vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch strany kupující a že k nemovitostem není vedeno žádné další řízení na příslušném katastru nemovitostí a ani na nich nevázne žádné právo ve prospěch třetích osob. Smluvní strany se dohodly, že kupní cena se má za řádně uhrazenou dnem jejího připsání na bankovní účet či účty tak, jak je shora uvedeno a/nebo převzetím a předáním hotovosti oproti potvrzení (čl. 3, čl. 3 smlouvy). Smluvní strana je oprávněna odstoupit od smlouvy toliko v případě, kdy druhá smluvní strana poruší podstatným způsobem své povinnosti vyplývající z této smlouvy nebo v případě, kdy se některá z prohlášení strany prodávající uvedená v čl. 4 smlouvy prokáží jako nepravdivá (čl. 7 smlouvy). Předmětná kupní smlouva byla za stranu prodávající podepsána žalobkyní jakožto zmocněnkyní prodávajícího, její podpis je úředně ověřen [anonymizováno] [celé jméno svědka], advokátem. Kupní smlouva byla dne [datum] v 15:31 hod dodána do datové schránky Katastrálního úřadu z datové schránky advokátní kanceláře [právnická osoba] Vklad byl proveden ke dni [datum] s právními účinky ke dni [datum] (listiny zaslané soudu Katastrálním úřadem). Kupní smlouva předložená žalobkyní je shodného znění s tím, že v čl. 1 smlouvy nejsou provedeny ručně psané opravy č. parcelního (kupní smlouva ze dne [datum] předložená žalobkyní).

16. Dnem [datum] je datován výdajový pokladní doklad, dle něhož žalovaný vyplatil žalobkyni částku 250 000 Kč, účel platby byl uveden - doplatek kupní ceny.

17. Dnem [datum] je datován výdajový pokladní doklad, dle něhož žalovaný vyplatil žalobkyni částku 700 000 Kč, účel platby byl uveden - byt.

18. Dnem [datum] je datován příjmový pokladní doklad vystavený Exekutorským úřadem [okres], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dle něhož od žalovaného za povinného [jméno] [příjmení] byla přijata částka 209 646 Kč s uvedením účelu - [spisová značka].

19. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum], vedeného na jméno žalovaného, mj. vyplývá, že dne [datum] byly činěny výběry ve výši 400 000 Kč, 450 000 Kč, 450 000 Kč, dne [datum] ve výši 250 000 Kč, dne [datum] ve výši 40 000 Kč.

20. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci oprávněných [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], proti povinnému [jméno] [příjmení] (exekuční titul: platební rozkaz vydaný Obvodním soudem pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 2. 2018, pohledávka ve výši 157 405,50 Kč s příslušenstvím a náklady oprávněného a náklady exekuce), byl exekuční příkaz ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], postihující příjem povinného zrušen s odůvodněním, že pohledávka byla vymožena.

21. Dne [datum] byla mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako postupiteli a žalovaným jako postupníkem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek za dlužníkem - [jméno] [příjmení], v celkové výši 153 464,50 Kč, a to z titulu platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a z titulu nákladů na provoz bytu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]).

22. Dne [datum] sdělil Exekutorský úřad [okres], soudní exekutor Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], Katastrálnímu úřadu [obec], ve věci sp. zn. [spisová značka], ve věci oprávněných [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], proti povinnému [jméno] [příjmení], že exekuční příkaz byl povinnému doručen dne [datum] a k zániku pověření soudního exekutora a omezení povinného nakládat s nemovitostmi došlo ke dni celkové úhrady pohledávky, tj. ke dni [datum] Soudní exekutor nemá námitky proti povolení vkladu, s vkladem souhlasí (sdělení Exekutorského úřadu [okres], soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne [datum]).

23. Dnem [datum] je datován předávající protokol sepsaný mezi žalovaným jako kupujícím a žalobkyní jako předávající, kdy předmětem předání byla předmětná bytová jednotka (předávací protokol ze dne [datum]).

24. Dne [datum] žalovaný přihlásil svůj závazek do dědického řízení ke sp. [značka automobilu] [rok] u notáře JUDr. [jméno] [příjmení], s tím, že žalovaný - dlužník eviduje závazek vůči zemřelému p. [příjmení] z titulu nedoplatku kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Vzhledem k úmrtí zemřelého dlužník neví, komu a kam svůj závazek vůči zemřelému má plnit a požádal o sdělení platebních údajů, kam je možno plnit tak, aby notář finanční prostředky uvolnil dědicům po nabytí právní moci rozhodnutí o nabytí dědictví (přihláška závazku ze dne [datum], doručenka ze dne [datum] - č.l. 69, 70 spisu).

25. Žalobkyně dne [datum] požádala dle § 986 občanského zákoníku Katastrální úřad pro hl. m. [část Prahy], o vyznačení poznámky spornosti ve vztahu k předmětným nemovitostem, s tím, že byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 9 žaloba na určení vlastnického práva, sp. zn. 60 C 69/2020 (žádost ze dne [datum], doručenka ze dne [datum] - č.l. 61, 62 spisu).

26. Dle znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] 2020, opatřeného doložkou dle § 127a o.s.ř., jehož objednatelem byl žalovaný, obvyklá cena předmětné bytové jednotky včetně podílu na společných částech domu a pozemcích byla ve výši 4 890 000 Kč (citovaný znalecký posudek).

27. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalovaného požádal právního zástupce žalobkyně o doložení, že žalobkyně je jedinou neodmítnuvší dědičkou po zemřelém s tím, že pokud toto bude doloženo, je žalovaný připraven obratem složit k rukám žalobkyně zbylý doplatek kupní ceny (dopis ze dne [datum], dodejka datové zprávy). Tomuto předcházel email ze dne [datum] stejného obsahu.

28. Dne [datum] žalovaný jako složitel podal u zdejšího soudu návrh na přijetí částky 689 000 Kč do úschovy, kdy jako příjemce označil [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum]. Návrh odůvodnil tím, že složitel uzavřel s příjemcem kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod předmětných nemovitostí, kdy v kupní smlouvě se složitel zavázal uhradit za nemovitosti kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč, dosud byla uhrazena částka 1 170 000 Kč, část kupní ceny ve výši 141 000 Kč složitel započetl oproti pohledávce složitele za příjemcem a zbylou část kupní ceny ve výši 689 000 Kč složitel dosud neuhradil, neboť v mezidobí příjemce skonal a složiteli není známa osoba, které má tuto zbylou část kupní ceny namísto příjemce splnit. Z daného důvodu částku 689 000 Kč, která je jeho závazkem, skládá do úschovy. Usnesením ze dne 14. 4. 2021, č. j. [číslo jednací], soud přijal do úschovy od složitele ve prospěch příjemce částku 689 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci [datum] (návrh ze dne 12. 2. 2021 - sp. zn. [spisová značka], citované usnesení).

29. Dle výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] pro obec Praha, k. ú. [část obce], k datu [datum] je jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána společnost [právnická osoba], [IČO], kdy nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum]. Předmětné nemovitosti (bytová jednotka včetně podílu na společných částech domu) jsou zatíženy zástavním právem smluvním co do výše 4 500 000 Kč a závazkem nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, kdy titulem je smlouva o zřízení zástavního práva ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum], a zápis byl proveden [datum]. Dále je zde uvedena poznámka spornosti s právními účinky zápisu k [datum] na základě oznámení soudu (výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum]).

30. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 189/2019 soud zjistil následující skutečnosti: -) žalobci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podali dne [datum] žalobu proti [jméno] [příjmení], o zaplacení částky 141 107 Kč s tím, že jsou spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, kterou užívá výlučně žalovaný. Dlužná částka představuje dluh na zálohách spojených s užíváním bytu za období od listopadu 2017 do dubna 2019 a polovinu obvyklého nájemného (žaloba ze dne [datum]). -) dne [datum] žalobci navrhli vstup nového žalobce do řízení - žalovaného, z důvodu uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (podání na č.l. 18-19 spisu včetně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). -) usnesením ze dne 20. 10. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že v této věci bude nadále na místo zemřelého [jméno] [příjmení] jednáno s [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a na místo žalobců s [celé jméno žalovaného], [datum narození], na usnesení dosud není vyznačena doložka právní moci (usnesení ze dne 20. 10. 2020, č. j. [číslo jednací]). -) v podání ze dne [datum] p. [celé jméno žalobkyně] uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává co do důvodu ani výše, sporuje skutečnost, že by její zemřelý manžel užíval předmětný byt a tímto se obohacoval na úkor spoluvlastníků (podání na č.l. 64 spisu). -) v podání ze dne [datum] p. [celé jméno žalobkyně] poukázala na to, že dosud není skončeno dědické řízení a navrhla přerušení řízení do skončení pozůstalostního řízení (podání na č.l. 66 spisu). -) v podání ze dne [datum] [celé jméno žalovaného] poukázal na legitimaci dědiců ve věcech týkajících se práv v souvislosti s dědictvím (podání na č.l. 72 spisu) -) usnesením ze dne 14. 4. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka].

31. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: -) p. [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřel dne [datum] a žalobkyně byla jeho manželkou (úmrtní list na č.l. 2 spisu). -) dne [datum] proběhlo u notáře předběžné šetření, jehož se zúčastnila žalobkyně bez přítomnosti tlumočníka, uvedla, že sňatek se zůstavitelem uzavřela dne [datum], žili se zůstavitelem ve společné domácnosti. Pod bodem XIV. a) protokolu o předběžném šetření je uvedeno, že spoluvlastnický podíl k 1/2 předmětného bytu byl převeden před úmrtím zůstavitele. Pod bodem XIV. k ) protokolu bylo uvedeno, že zůstavitel neměl pohledávky (protokol o předběžném šetření ze dne [datum]). -) ke dni [datum] byl jako spoluvlastník podílu na předmětném bytu v rozsahu 1/2 zapsán žalovaný, v rozsahu druhé poloviny zemřelý [příjmení] [příjmení] s tím, že probíhalo vkladové řízení s datem podání [datum] (informace o jednotce ze dne [datum] na č.l. 67-68 spisu). -) ke dni [datum] jako vlastník celé bytové jednotky byl zapsán žalovaný (výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum] na č.l. 101 spisu). -) dne [datum] žalovaný přihlásil pohledávku do dědického řízení ve vztahu k zůstaviteli, a to pohledávku z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (č.l. 107 spisu). -) dne [datum] žalovaný přihlásil svůj závazek do dědického řízení s tím, že žalovaný jako dlužník eviduje závazek vůči zemřelému p. [příjmení] z titulu nedoplatku kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne [datum] (č.l. 113 spisu) -) dne [datum] se u notáře konalo řízení o pozůstalosti, kdy žalobkyně byla zastoupena právním zástupcem, dědictví neodmítla a uplatnila právo na výhradu soupisu (protokol na č.l. 174-176). -) dne [datum] notář uvedl, že jedinou dědičkou ze zákona po p. [jméno] [příjmení] je žalobkyně, dědictví neodmítla, je správcem dědictví (č.l. 197 spisu).

32. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: -) žalobkyně podala dne [datum] návrh na nařízení předběžného opatření (zákaz dispozice s předmětnými nemovitostmi), kdy v návrhu uvedla shodné skutečnosti, které jsou uvedeny v žalobě samotné. Zároveň v návrhu na nařízení předběžného opatření odstoupila od kupní smlouvy ze dne [datum], a to z důvodu, že zůstaviteli ani dědicům nebyly uhrazeny závazky žalovaného z kupní smlouvy ze dne [datum], čímž došlo k podstatnému porušení závazků z kupní smlouvy a tento úkon činí jako dědička po p. [jméno] [příjmení] (návrh na č.l. 1-2 spisu). -) návrh na nařízení předběžného opatření byl doručen žalovanému, písemnost byla uložena na poště [datum] a v odběrné lhůtě nebyla vyzvednuta (doručenka na č.l. 11 p. v. spisu).

33. Žalobkyně je jedinou dědičkou ze zákona po zůstaviteli p. [jméno] [příjmení] (sdělení notáře na č.l. 50, 107 spisu), dědictví neodmítla, je správcem dědictví jako jediná dědička (sdělení na č.l 118 spisu ze dne [datum]).

34. V srpnu 2019, listopadu 2019, prosinci 2019 a lednu 2020 a únoru 2020 bylo mezi žalovaným a žalobkyní komunikováno formou SMS zpráv, bylo sdělováno č. účtu, adresa bytu na [obec a číslo] a kontakty na notáře.

35. Žalovaný dne 11. 8. 2020 pod [číslo jednací], podal vysvětlení ve věci„ [celé jméno žalovaného] - podvod - [obec]“, kdy uvedl, že kupní cenu za nemovitost v [obec] (věc rodiny p. [příjmení]) zcela uhradil, předložil předávací protokol k nemovitosti ze dne [datum], kde bylo uvedeno, že kupní cena byla zcela uhrazena a došlo k předání nemovitosti.

36. Dne [datum] podala u Policie ČR, KŘ policie Středočeského kraje, pod [číslo jednací], vysvětlení p. [jméno] [příjmení], kdy popsala jednání s žalovaným, kdy se dostala do exekuce ve výši cca 200 000 Kč a dohoda se žalovaným byla, že by byt zakoupil on, ona by tam nadále bydlela a hradila by žalovanému nájem. Podepsala kupní smlouvu, z prodeje bytu žádné peníze však nedostala. Dohodli se na kupní ceně ve výši 2 000 000 Kč, žalovaný jí sdělil, že jí žádné peníze nedá, že tyto peníze bude mít u něj a ze zbylé částky bude strhávat nájem. Ke stejným skutečnostem se p. [příjmení] vyjadřovala v rámci podání vysvětlení dne 19. 7. 2021 pod [číslo jednací] u Policie ČR, KŘ policie Středočeského kraje, kdy mj. uvedla, že žalovanému podepsala stvrzenky o převzetí peněz, ale ničeho jí ze strany žalovaného nebylo zaplaceno.

37. Dne [datum] žalovaný podal vysvětlení u Policie ČR, OŘ policie [obec] II, pod [číslo jednací], ve věci prověřování zločinu podvodu týkající se nemovitosti na adrese [adresa], kdy se žalovaný vyjadřoval k jednání s p. [jméno] [příjmení], k uzavření kupní smlouvy za částku 2 000 000 Kč, kdy v den podpisu byla předána hotovost 400 000 Kč a část kupní ceny ve výši 610 000 Kč žalovaný předal v hotovosti oproti třem stvrzenkám, žalovaný dále doložil doklady o zaplacených exekucích. [příjmení] kupní ceny dosud neuhradil, kdy nebyly splněny podmínky stanovené smlouvou. Byt následně prodal za částku 2 215 000 Kč Mgr. [celé jméno svědka].

38. Dne [datum] ve věci vedené Policií ČR, OŘ policie [obec] [anonymizováno] pod [číslo jednací], byla slyšena jako svědkyně žalobkyně (za přítomnosti tlumočníka), uvedla, že problémy vznikly na základě exekuce, která byla na předmětný byt. Žalobkyně vypovídala o prvotním kontaktu se žalovaným v srpnu 2019 s tím, že žalovaný jim nabídl směnu předmětného bytu za jiný byt. Na tento byt v Kladně se žalobkyně byla i podívat, žalovaný přislíbil i rekonstrukci tohoto bytu na Kladně. Dne [datum] jela se žalovaným do [obec] vyplatit exekuci, u exekutora zaplatil 220 000 Kč v hotovosti, byla přinesena listina o zaplacení exekuce a zbylé peníze 10 354 Kč jí žalovaný vyplatil a ona to poznamenala na prázdný daňový doklad. Rovněž tak jí dal k podpisu prázdný daňový doklad, že zaplatil exekuci ve výši 250 000 Kč, že to pak vyplní. Ten samý den podepsala smlouvu, v kanceláři právníka, nikdo jí smlouvu nepřečetl, neměla možnost to přečíst, v kanceláři byli maximálně [číslo] min, podepsala jednu smlouvu, všechny dokumenty si žalovaný vzal k sobě. Po smrti manžela ji kontaktoval žalovaný, že chce udělat rekonstrukci bytu na [obec a číslo], že se má z bytu vystěhovat. Ona uvedla, že se bude stěhovat jedině do [obec], do bytu, co jim slíbil. Posléze došlo ke schůzce v restauraci [ulice], kdy žalovaný sdělil synovi žalobkyně, že chce dělat rekonstrukci, že se současně bude dělat rekonstrukce na Kladně a že jí najde podnájem, který jí bude 6 měsíců platit. Od žalovaného obdržela pouze peníze za nájem bytu na [obec] a poté v [obec] od pokladní, jiné peníze neobdržela. Na straně 6. protokolu je uvedeno, že vyslýchaná rozumí mluvenému slovu v českém jazyce, porozuměla položeným otázkám a tlumočník pomáhal pouze s upřesněním a překladem jednotlivých slov. Dále žalobkyně uvedla, že na protokolu o předání bytu je její podpis, na dokladu o 700 000 Kč nic nevyplnila ani jej nepodepsala, smsky nepsala, se žalovaným komunikovala česky i ukrajinsky, česky neumí číst ani psát, žádala o přečtení smlouvy, bylo jí sděleno, že to není podstatné, veškeré dokumenty řešil manžel, v Česku žila 24 let, od r. 2012 žila s manželem.

39. Dne [datum] žalovaný odůvodnil svou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu ve vztahu k žalobkyni, kdy stížnost odůvodnil tím, že zemřelý [příjmení] [příjmení] byl v srpnu 2019 zadlužen, čelil exekucím a situace spěla k dražbě spoluvlastnického podílu na předmětné bytové jednotce. Žalobkyně nebyla smluvní stranou, ale pouze zmocněncem pana [příjmení], který ji na základě ověřené plné moci zmocnil k prodeji spoluvlastnického podílu na bytové jednotce, kdy zmocnění k prodeji bytu přijala žalobkyně 5 dní před jejím prodejem. Žalovaný se dále vyjadřoval ke schopnosti žalobkyně komunikovat v českém jazyce a k částečné úhradě kupní ceny. Žalovaný popřel existenci dohody o výměně poloviny předmětného bytu za byt v Kladně ve vlastnictví obviněného bez doplatku, kdy se jedná o dezinterpretaci ze strany žalobkyně, zpočátku žalovaný nabízel některý ze svých jiných bytů ke koupi, ale s doplatkem oproti kupní ceně poloviny bytu. [příjmení] 2 000 000 Kč za předmětného bytu byla cenou obvyklou v místě a čase.

40. Usnesením Policie ČR, KŘ policie Středočeského kraje, ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], bylo zahájeno trestní stíhání žalovaného jakožto obviněného ze spáchání přečinu lichvy, kdy dne [datum] na adrese [adresa svědka], v úmyslu získat pro sebe nebo jiného neoprávněně majetkový prospěch, využil důvěřivosti, tísně, nezkušenosti a rozrušení [jméno] [příjmení], [datum narození], kdy tato její situace vznikla předčasným zesplatněním půjčky poskytnuté ze strany věřitele, a v notářské kanceláři uzavřel se jmenovanou smlouvu o koupi jejího spoluvlastnického podílu 2/4 na blíže specifikovaných nemovitostech v k. ú. [obec] za částku v celkové výši 650 000 Kč, která byla v hrubém nepoměru ke skutečné hodnotě podílu nemovitosti stanovené znaleckým posudkem (1 200 000 Kč), a způsobil tak škodu v celkové výši 595 000 Kč.

41. Usnesením Policie ČR, OŘ policie [obec] [anonymizováno], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalovaného jakožto obviněného ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] za účelem vylákání nemovitého majetku od [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřel jako kupující kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitým věcem s prodávající [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byla koupě nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo], a to blíže specifikované bytové jednotky v k. ú. [obec], za celkovou částku 2 000 000 Kč, kdy část kupní ceny ve výši 200 000 Kč měla být uhrazena v hotovosti prodávající před podpisem kupní smlouvy a dále mělo dojít k umoření pohledávek v exekučních řízeních vedených proti p. [příjmení], a zbytek se žalovaný zavázal uhradit do [datum], avšak kupní cenu neuhradil a nemovitosti prodal [celé jméno svědka], [datum narození], na základě kupní smlouvy za kupní cenu 2 215 000 Kč, čímž získal majetkový prospěch a způsobil tak poškozené škodu nejméně ve výši 1 010 000 Kč.

42. Znalecký posudek ze dne [datum], [číslo] v oboru písmoznalectví, byl vyhotoven na základě žádosti právního zástupce žalovaného, s tím, že dle závěru znaleckého posudku podpis„ [celé jméno žalobkyně]“ na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum] na částku 700 000 Kč je pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně, pisatelem číslic 700 000 Kč byla žalobkyně, pisatele textu nelze určit. [příjmení] shodné znaky mají poměrně vysokou identifikační hodnotu, naproti tomu nalezené rozdíly existují, je možné je vysvětlit pouze vysokou variabilitou návyku psaní, při jejich hodnocení je třeba vzít v úvahu několik skutečností, kdy variabilita dynamického stereotypu návyku psaní je u pisatelky vysoká. Jako srovnávací materiál byl použit podpis na výdajovém pokladním dokladu ze dne [datum] na částku 250 000 Kč, podpis na předávacím protokolu ze dne [datum], podpis na plné moci ze dne [datum], podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum], podpis na kupní smlouvě [datum], podpis na plné moci [datum], podpis na úředním záznamu o podání vysvětlení bez uvedení data a podpis na kupní smlouvě [datum] v barevné kopii (citovaný znalecký posudek).

43. Mezi žalovaným a [anonymizováno] [celé jméno svědka] byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, kdy Mgr. [celé jméno svědka] koupil od žalovaného bytovou jednotku v k. ú. [obec] (dříve ve vlastnictví p. [jméno] [příjmení] - viz bod 36, bod 37. rozsudku), za částku 2 215 000 Kč. Mezi žalovaným a [anonymizováno] [celé jméno svědka] byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, kdy žalovaný koupil od [anonymizováno] [celé jméno svědka] pozemky v k. ú. [obec] a [obec] za částku 1 211 000 Kč (citované kupní smlouvy).

44. Ze spisu Policie ČR, OŘ Policie [obec] III, [číslo jednací], soud zjistil následující skutečnosti: -) trestní oznámení na žalovaného bylo podáno u Policie ČR žalobkyní dne [datum] s tím, že p. [příjmení] [příjmení] byl jejím manželem a spoluvlastníkem 1/2 předmětné bytové jednotky a byla na něj vedena exekuce, kdy žalovaný nabízel p. [příjmení] vyřešení situace tak, že vyplatí závazky vymáhané v exekuci a zajistí panu [příjmení] a manželce byt, ve kterém by mohli oba bydlet. Proběhla i prohlídka bytů, kdy tato nabídka zjištění bytu byla pro ně zásadní pro vyřešení situace. Ničeho uhrazeno nebylo, žádný byt zajištěn nebyl. Dle oznamovatelky žalovaný neměl od počátku v úmyslu kupní cenu uhradit -) usnesením ze dne 21. 6. 2021, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalovaného jakožto obviněného ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit tím, že v průběhu srpna 2019 kontaktoval poškozeného [jméno] [příjmení] a žalobkyni v jejich bytě na adrese [ulice a číslo], [obec] - [část obce] s úmyslem získat pro sebe majetkový prospěch, využil jejich nepříznivé ekonomické situaci, důvěřivosti a zvýšené manipulovatelnosti a pod nepravdivým příslibem, že vyřídí tíživou finanční situaci spočívající v exekuci na částku 157 405 Kč tím, že tuto exekuci za poškozené vyplatí a smění podíl na bytu poškozeného na jednotce za blíže nespecifikovaný byt v Kladně, přičemž [datum] došlo k hospitalizaci poškozeného [jméno] [příjmení] v nemocnici, zneužil špatné jazykové vybavenosti poškozené, která je ukrajinské státní příslušnosti, jakož i jejího psychického stavu souvisejícího se zdravotním stavem manžela, který dne [datum] zemřel, pod příslibem dodržení původní dohody přiměl poškozenou k nezbytné součinnosti spojené s cestou do [obec], vyplacení exekuce, k podpisu kupní smlouvy, podpisu potvrzení o převzetí hotovosti 700 000 Kč a 250 000 Kč a předání nemovitosti, přičemž kupní cenu uvedenou v kupní smlouvě nezaplatil, žádný byt v Kladně na ni nepřevedl, zorganizoval přestěhování do nájemního bytu, kde zaplatil nájemné za tři měsíce, poté se žalobkyní přestal komunikovat a měl získat majetkový prospěch nejméně ve výši 1 780 000 Kč. Z odůvodnění usnesení mj. vyplývá, že žalobkyně listiny podepsala ve víře, že dojde k výměně bytů. Dle výpovědi poškozené kromě vyplacení exekucí nebylo uhrazeno ničeho a byt dne [datum] přešel do faktické moci prověřovaného. -) dne [datum] podal vysvětlení žalovaný, kdy uvedl, že domluvené podmínky prodeje odpovídají tomu, co bylo uvedeno v kupní smlouvě, kupní smlouvu byla podepsána v advokátní kanceláři na [část obce] s tím, že ještě po podpisu smlouvy z částky 1 080 000 Kč uhradil 250 000 Kč a toto předal žalobkyni, byt začal rekonstruovat. Zbylou část kupní ceny dosud neuhradil, neboť čeká na skončení dědického řízení. K zápisu vlastnického práva došlo s velkým zpožděním z důvodu úmrtí pana [příjmení], p. [celé jméno žalobkyně] byla zmocněna svým zesnulým manželem na základě plné moci, p. [celé jméno žalobkyně] převzala částku 250 000 Kč i 700 000 Kč dle výdajových dokladů, došlo také k vyplacení exekuce a také koupil pohledávky od paní [příjmení] a p. [příjmení] za zůstavitelem. -) dne [datum] žalobkyně podala vysvětlení, kdy uvedla, že českým jazykem hovoří, nicméně neumí dobře číst a psát, požádala o tlumočníka. Žalobkyně popisovala jednání se žalovaným, jeho příslib vyplacení exekuce a zajištění jiného bytu za podíl na předmětné bytové jednotce. Manžel souhlasil s tím, že půjdou do bytu v [adresa], poté, co tam žalovaný udělá rekonstrukci. Den před úmrtím manžela přišla domů, neví, jestli ona volala panu žalovanému nebo pan žalovaný jí, žalovaný řekl, že je třeba podepsat smlouvu k převodu bytu, šli do advokátní kanceláře v ulici [ulice], nechtěla podepsat papíry, protože jim nerozuměla, nikdo jí smlouvu nepřečetl, následně papíry podepsala, vzpomněla si na manžela, který řekl, že byt neprodávají, že vše bude v pořádku, měla za to, že podepisuje výměnu bytů, jak bylo dohodnuto. Žalovaný přislíbil, že jí zatím odstěhuje do podnájmu na půl roku a zároveň se bude dělat rekonstrukce v Kladně a následně, že by jí přestěhoval do bytu v Kladně. Až následně se dozvěděla, že podepsala kupní smlouvu. -) dne [datum] podal vysvětlení [příjmení] [celé jméno svědka], syn žalobkyně, kdy uvedl, že mu matka sdělila, že za nimi přišel pán, nabídl jim (matce a p. [příjmení]), že zaplatí exekuci a vymění jejich půlku bytu za jiný byt, s manželem si vybrala byt na Kladně, že se do něj budou stěhovat, až bude rekonstrukce hotová. Sám se účastnil jednání se žalovaným, žalovaný mu sdělil, že potřebuje vystěhovat jeho matku z bytu na [obec a číslo] z důvodu rekonstrukce, svědek se začal dotazovat na domluvu, která měla být o tom, že by se měla nastěhovat do bytu v Kladně, žalovaný sdělil, že rekonstrukce bytu v Kladně bude trvat 6 měsíců. Žalovaný jí sehnal byt a přestěhoval ji, jakou s ním měla ohledně toho dohodu, netuší. Svědek věděl, že se bavili jeho matka s p. [příjmení], že se budou stěhovat do [obec] a byt budou měnit za menší, u osobního jednání nebyl. -) dne [datum] podala vysvětlení p. [jméno] [příjmení], dcera p. [příjmení], kdy uvedl, že byla vlastnicí 1/4 podílu na předmětné bytové jednotce, p. [příjmení] jim dlužil za užívání bytu, snažili se to s ním vyřešit, byt odkoupit, ale otec o tom nechtěl slyšet, pak kontaktoval jmenovanou její bratr, že by měl někdo zájem koupit její podíl na bytě za částku 800 000 Kč, na tuto dohodu přistoupila. -) dne [datum] podala vysvětlení p. [jméno] [příjmení], kdy uvedla, že pronajímala byt na adrese [adresa], ozval se jí zájemce - žalovaný se žalobkyní, byla domluvena prohlídka, žalovaný mluvil o žalobkyni jako o své nevlastní matce, že plánuje v bytě bydlet s ní, žalobkyně na místě nemluvila, smlouva byla podepsána dne [datum], žalovaný uhradil první nájem a kauci. Žalobkyně měla byt pronajatý do [datum], poté podepsaly dohodu o ukončení, neboť žalobkyně neměla peníze na hrazení nájmu bytu. -) dnem [datum] je datována nájemní smlouva mezi p. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalobkyní a žalovaným jako společnými nájemci, kdy nájem bytu o velikosti 3 + 1 na adrese [adresa], byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné bylo sjednáno ve výši 18 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 500 Kč měsíčně. -) dne [datum] byla mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jejímž jménem jednal místopředseda představenstva [anonymizováno] [celé jméno svědka], jako zástavním věřitelem a žalovaným jako zástavcem uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k předmětné bytové jednotce, a to k zajištění peněžitých pohledávek zástavního věřitele vůči žalovanému až do maximální výše 4 500 000 Kč a veškerých budoucích peněžitých pohledávek zástavního věřitele vůči dlužníkovi, kterou budou vznikat po dobu 35 let od uzavření této smlouvy, a to mj. na základě smlouvy o úvěru uzavřené téhož dne jako smlouva zástavní. Téhož dne byl podán návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. -) předmětnou bytovou jednotku kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaný prodal společnosti [právnická osoba], [IČO], za kupní cenu 4 691 357 Kč. Zástavní věřitel [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], dal dne [datum] souhlas se zcizením předmětné bytové jednotky (citovaná zástavní smlouva, souhlas zástavního věřitele ze dne [datum]). -) dne [datum] byla mezi Mgr. [celé jméno svědka] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla blíže specifikovaná bytová jednotka v k. ú. [část obce] ([číslo] včetně spoluvlastnického podílu), za kupní cenu 1 350 000 Kč (citovaná kupní smlouva). -) dne [datum] byla mezi žalovaným jako prodávajícím a p. [jméno] [příjmení] jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla blíže specifikovaná bytová jednotka v k. ú. [část obce], za kupní cenu 2 950 000 Kč (citovaná kupní smlouva). -) z 8. strany finančního prověření žalovaného vyplývají převody nemovitostí mezi žalovaným a [anonymizováno] [celé jméno svědka] v k.ú. [obec], [obec], [obec], [anonymizováno], [obec], [část obce], [anonymizována dvě slova] [obec], [obec].

45. Ve věci byla slyšena žalobkyně, svědek [příjmení] [celé jméno svědka] a svědek [příjmení] [celé jméno svědka], jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

46. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důkazní návrh žalovaného na čtení stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání soud zamítl (viz bod 81. rozsudku), a dospěl k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem nebyla podána po právu.

47. Žalobkyně postavila žalobní návrh na určení vlastnického práva zůstavitele p. [jméno] [příjmení] na tvrzení, že kupní smlouva ze dne [datum], na základě které došlo k prodeji podílu na předmětné bytové jednotce, je absolutně neplatným právním jednáním, a to z důvodu nesprávného označení předmětných nemovitostí, resp. z důvodu přepisů v kupní smlouvě u specifikace pozemku, a dále, že od této smlouvy odstoupila z důvodu neuhrazení kupní ceny.

48. Soud se zabýval nejprve otázkou, zda na straně žalobkyně je dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř.

49. Předmětem určení je zásadně stávající (přítomný) právní poměr nebo právo. Má-li požadované určení význam pro stávající poměry mezi účastníky, je přípustné domáhat se určení práva, které zde bylo v minulosti, kdy typickým případem je žaloba na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem určité věci.

50. Ustanovení § 80 o.s.ř. nestanoví, že v určovacím žalobním návrhu smí jít toliko o právo žalobce vůči žalovanému. Nelze tedy vyloučit přípustnost toho, že předmětem určovacího petitu bude právní vztah mezi žalovaným a třetí osobou. Úspěch takové žaloby je ovšem podmíněn tím, že určení existence tohoto právního vztahu, jehož subjektem je třetí osoba, ovlivní právní postavení žalobce vůči žalovanému. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde. Přitom může jít i o účast, jež se ve sporu o určení vlastnictví neprojevuje přímo vlastnickým nárokem žalobce k předmětu určení, nýbrž např. dědickým či restitučním nárokem žalobce k této věci. Judikatura je konstantní v tom směru, že dědicové z titulu svého dědického nároku mají právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem určité věci, kdy tito přirozeně mají zájem na rozšíření okruhu majetku, jenž bude při úspěchu určovací žaloby zahrnut do jejich dědictví (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 223/96, 20 Cdo 1977/2001, 22 Cdo 1445/2004, 22 Cdo 2255/2004, 20 Cdo 1897/98). V daném případě, kdy žalobkyni svědčí dědický nárok po p. [jméno] [příjmení], zemř. dne 28. 8. 2019, kdy je jeho jedinou dědičkou, která dědictví neodmítla (viz bod 33. rozsudku), je na její straně dán naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem předmětné nemovité věci, resp. podílu na ní. Nutno k danému uvést, že z tohoto určení žalobkyni vůči žalovanému by nevyplývaly žádná práva a nebylo tím deklarováno, že by i žalobkyně jako právní nástupkyně zůstavitele byla vlastníkem, resp. spoluvlastníkem, dané věci, ale mohla by na základě takového určení žádat o projednání nemovitostí v řízení o pozůstalosti po p. [jméno] [příjmení].

51. Poté, co soud uzavřel, že na straně žalobkyně je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, zabýval se po věcné stránce, zda zůstavitel byl ke dni své smrti, tj. ke dni [datum], vlastníkem předmětných nemovitostí, resp. podílu na nich o velikosti 1/2.

52. Soud se zabýval nejprve otázkou tvrzené absolutní neplatnosti předmětné kupní smlouvy.

53. V řízení bylo prokázáno, že v původním znění kupní smlouvy datované dne [datum] bylo uvedeno chybné označení pozemku, na němž se nachází bytový dům, ve kterém je umístěna předmětná bytová jednotka, kdy v původním znění byl uveden pozemek parc. [číslo] s tím, že došlo k ručnímu přepsání na pozemek parc. [číslo] (bod 15. rozsudku). V řízení sice nebylo prokázáno, kdo toto přeškrtnutí fakticky provedl, zda to byl žalovaný, právní zástupce žalovaného či třetí osoba, nicméně tato otázka je pro věc samu nerozhodná. Na základě„ opravené“ kupní smlouvy pak došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí. Dle závěru soudu ručně provedený přepis čísla parcelního u dotčeného pozemku není důvodem pro posouzení kupní smlouvy ze dne [datum] jako právního jednání absolutně neplatného, kdy nesprávné označení nemovitosti uvedené v kupní smlouvě, způsobené chybou v psaní, nemůže mít za následek neplatnost tohoto právního úkonu, když je jeho význam - navzdory této chybě - nepochybný (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2725/2011). Z textu kupní smlouvy ze dne [datum] jednoznačně vyplývá, že předmětem převodu byl spoluvlastnický podíl na bytové jednotce včetně podílu na společných částech domu a pozemcích, které s touto bytovou jednotkou byly nedílně spjaty a význam tohoto právního jednání tak byl do té míry nepochybný, že nesprávné označení čísla parcelního pozemku a„ náprava“ daného formou ručního přepisu nemůže zakládat neplatnost daného právního jednání. Z tohoto pohledu dle názoru soudu nebyla dána absolutní neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum].

54. V řízení bylo ze strany žalobkyně dále namítáno, že nebylo úmyslem smluvní strany (p. [jméno] [příjmení]) podíl na předmětné bytové jednotce žalovanému prodat, kdy dohoda stran byla taková, že žalovaný zaplatí za zůstavitele exekuce a dojde ke směně podílu na bytové jednotce v [obec] za bytovou jednotku v [anonymizováno]. Soud se tak zabýval otázkou, zda tyto žalobkyní tvrzené skutečnosti by mohly mít za následek neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum].

55. V řízení žalobkyně vypověděla, že se ve skutečnosti mělo jednat o výměnu bytů - jejich bytu v [obec] za byt v [anonymizováno] a zaplacení exekucí (výpověď na č.l. 127 spisu) s tím, že kupní smlouvu si nepřečetla, neměla možnost si ji přečíst, kdy„ pan [celé jméno žalovaného] mi neřekl, co je to za smlouvu, říkal jenom honem, honem, že vůbec není podstatné, co se podepisuje, protože mezi námi je dohoda, jaká je“ (výpověď žalobkyně na č.l. 127 p.v. spisu). Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], syn žalobkyně, vypověděl, že on osobně u jednání mezi žalobkyní, p. [příjmení] a žalovaným nebyl, měl informace od zůstavitele a od své matky, že se odstěhují do [obec], že tam budou mít byt za tu svoji půlku bytu, kdy p. [příjmení] by byt neprodal, souhlasil jenom s tou výměnou a dále měl žalovaný zaplatit exekuce zůstavitele (výpověď svědka na č.l. 128 spisu), kdy při schůzce, kde žalovaný požadoval, aby se žalobkyně již z bytu na [obec a číslo] odstěhovala, protože jej potřebuje rekonstruovat, se mluvilo o tom, že„ byt na ně bude převeden a pak že se zaplatí exekuce“ (výpověď svědka na č.l. 128 p.v. spisu). V podstatě shodné skutečnosti uvedla žalobkyně při podání vysvětlení na Policii ČR (bod 38., 44. čtvrtá odrážka rozsudku) a svědek [příjmení] [celé jméno svědka] v rámci podání vysvětlení u Policie uvedl, že se jeho matka s p. [příjmení] bavili, že se budou stěhovat do [obec] a byt budou měnit za menší, u osobního jednání však nebyl (bod 44. pátá odrážka rozsudku). Soud se tak, vzhledem k souladnosti výpovědi žalobkyně a svědka [příjmení] [celé jméno svědka] ohledně dohody o výměně bytů zabýval otázkou, zda kupní smlouva ze dne [datum] není stižena neplatností z důvodu omylu či nedostatku vůle smluvních stran.

56. Pokud jde o samotnou vůli smluvních stran, tak vzhledem k tomu, že kupní smlouva ze dne [datum] je písemným právním jednáním, je třeba dle závěru soudu při výkladu vůle stran vycházet z jeho písemného vyjádření. Smlouva ze dne [datum] je označena jako kupní smlouva a z jejího textu jednoznačně vyplývá, že jejím předmětem je prodej spoluvlastnického podílu na předmětné bytové jednotce. Nelze také odhlédnout od té skutečnosti, že žalobkyně zde vystupovala toliko jako zmocněnec prodávajícího p. [příjmení], kdy jednala na základě plné moci ze dne [datum], na níž byl podpis zmocnitele úředně ověřen a z textu plné moci jednoznačně vyplývá, že se jednalo o zastupování ve všech právních jednáních týkajících se prodeje blíže specifikovaných nemovitých věci (podílu na předmětné bytové jednotce). Žalobkyně tak byla zmocněna k prodeji podílu na předmětné bytové jednotce, nikoliv ke směně, což dle tvrzení žalobkyně bylo úmyslem jejího manžela. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], který podpis na plné moci ověřoval, k danému vypověděl, že podpis zmocnitele ověřoval v nemocnici za přítomnosti žalobkyně, osobně hovořil se zmocnitelem i se žalobkyní, přečetl text plné moci, p. [příjmení] věděl, že zmocňuje žalobkyni k převodu podílu na nemovitosti, p. [příjmení] se ptal manželky, zda je to v pořádku, ona řekla, že ano (výpověď na č.l. 149 p.v. spisu), kdy manželé spolu hovořili česky, žalobkyně rozuměla česky, věděla, že jí manžel dává plnou moc k převodu nemovitosti (výpověď na č.l. 149 p.v., č.l. 150 spisu). Navíc, pokud by neměla být kupní cena za podíl na předmětné bytové jednotce hrazena dle čl. 3 kupní smlouvy, pak není zřejmé, proč by žalobkyně v rámci předložené SMS komunikace sdělovala žalovanému číslo svého bankovního účtu, které bylo posléze v kupní smlouvě ze dne [datum] uvedeno jako číslo účtu, kam má být část kupní ceny uhrazena (čl. 3 c/ kupní smlouvy, č.l. 125 p.v., druhý odstavec zdola spisu). Z textu kupní smlouvy i z textu plné moci k zastupování zůstavitele žalobkyní tak vyplývá jednoznačná vůle k převodu předmětných nemovitostí, resp. podílu na nich.

57. Dle § 574 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

58. Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné (§ 583 o. z.). Vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět, považuje se i tato osoba za původce omylu (§ 585 o.z.).

59. Žalobkyně v řízení tvrdila, že došlo k podstatnému omylu ohledně právních následků právního jednání, které se promítlo do uzavřené kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej předmětné bytové jednotky žalovanému, když měla za to, že ve skutečnosti se jedná o směnu bytů s úhradou exekuce zůstavitele žalovaným.

60. Je však v tomto směru třeba uvést, že mýlka v pohnutce (omyl v projevu) je vyloučena z ochrany, i když se jedná o vadu vůle, neboť lze dovodit, že zákonodárce z důvodu jistoty právního styku nepovažuje tuto vadu vůle za dostatečnou k tomu, aby způsobila neplatnost právního jednání. Ochrana takového právního jednání by znamenala zatížení a znejistění právního styku. Jinými slovy - každý by mohl po uskutečněném právním jednání tvrdit, že jeho jednání bylo neplatným, neboť byl uveden v omyl. V poměrech projednávané věci rozhodující okolnosti právního jednání (kupní smlouvy ze dne [datum]) nebyly kupujícím a ani případně třetí osobou nikterak zastřeny - kupní smlouva ze dne [datum] byla označena jako„ kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti“, je zde uveden prodávající, kupující, a transparentním způsobem tak smlouva vyjevila znaky právního jednání, které jsou s ním spjaty, včetně právních účinků (převod vlastnictví - úvodní označení smlouvy,„ strana prodávající prodává straně kupující do jejího výlučného vlastnictví předmětné nemovitosti“ - čl. 1 smlouvy,„ kupní cena, způsob úhrady kupní ceny“ - čl. 2, čl. 3 smlouvy,„ převod vlastnického práva k nemovitostem“ - čl. 5 smlouvy). Nelze tak uvažovat o podstatném omylu v právním důvodu (error in negotio). V tomto směru i ve vztahu k předešlé právní úpravě (§ 49a zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013) bylo judikováno v rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 1251/2002, že:„ o omyl, který lze omluvit, nepůjde tehdy, měla-li jednající, a omylu se pak dovolávající osoba, možnost se takovému omylu vyhnout vlastní pečlivostí při seznání skutečností pro uskutečnění právního úkonu rozhodujících. Nelze totiž akceptovat možnost, že by se bylo lze účinně dovolat neplatnosti pro omyl podle ust. § 49a o.z. za situace, kdy by omylu se dovolávající osoba zanedbala pro ni ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci, a bez příčiny se ve svém úsudku nechala mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami o předmětu zamýšleného právního úkonu“. Nelze pominout tu skutečnost, že vlastnická práva při dispozici s nemovitostmi požívají zvláštní zákonné ochrany, resp. zpřísňují podmínky, za kterých lze dispozici provést tak, aby platnost právních jednání čelila případným rizikům nedostatku vůle (§ 560 o.z. - písemná forma, § 1105 o.z. - dvoufázovost nabytí nemovitosti). Lze přisvědčit závěru, že v daném případě se nanejvýš promítne zásada ovládající soukromé právo - totiž, že každý si má střežit svá práva (vigilantibus iura scripta sunt). Judikatura Nejvyššího soudu je konstantní v závěru, že jednající osoba se může účinně dovolat podstatného omylu vyvolaného osobou, které byl právní úkon určen, jen jde-li o tzv. omluvitelný omyl. Omluvitelným je přitom jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul. O omluvitelný omyl tedy jde, nemohla-li jednající (mýlící se) osoba rozpoznat skutečný stav věci (zjistit existenci omylu) ani poté, co (by) postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (poté, co by vyvinula obvyklou péči), kterou lze na ní požadovat. Žalobkyně v dané věci tvrdila, že její omyl spočíval v tom, že se domnívala, že se jedná o směnu bytů, že smlouvu si nemohla přečíst, nerozumí dobře česky, neumí česky číst a psát a spoléhala na sdělení žalovaného, že„ není podstatné, co se podepisuje, protože mezi námi je ta dohoda, jaká je“ (výpověď na č.l. 127 p.v. spisu). Podle tvrzení samotné žalobkyně tedy spoléhala na údaje uvedené žalovaným, ačkoliv šlo o skutečnost pro ni, resp. jejího zmocnitele, významnou. Takové okolnosti ovšem nečiní její omyl omluvitelným z hlediska požadavků na ni kladených, jde-li o zachování obvyklé míry opatrnosti a vyvinutí běžné péče. Běžnou míru opatrnosti je minimálně přečtení listiny před tím, než se podepíše. Jestliže žalobkyně smlouvu podepsala, aniž by si ji přečetla a spolehla se jen na ujištění žalovaného, že„ není podstatné, co podepisuje“, nemůže se žalobkyně účinně dovolat relativní neplatnosti smlouvy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1149/2020). Takový omyl není omylem omluvitelným, neboť žalobkyně při uzavření smlouvy nevyvinula obvyklou péči, kterou po ní lze požadovat a jejímž prostřednictvím by se tomuto omylu vyhnula. Jakkoliv by okolnosti uzavření kupní smlouvy i následné jednání žalovaného mohly být do určité míry nestandardní (uzavření kupní smlouvy v době velice krátké před úmrtím vlastníka nemovitosti, následné uzavření nájemní smlouvy na jiný byt žalovaným jako společným nájemcem - viz bod 44., str. 12, druhá a třetí odrážka zdola), předmětem této žaloby je ochrana vlastnického práva žalobkyně, resp. zůstavitele, v rovině soukromoprávního jednání, tj. ve vztahu k žalovanému, kterou však není na místě poskytnout. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že žalobkyně podala žalobu na určení vlastnictví až po sedmi měsících od uzavření smlouvy a čtyři měsíce od předání předmětných nemovitostí žalovanému. Kupní smlouva uzavřená dne [datum] je tak dle závěru soudu platným právním jednáním převodce prostým omylu.

61. Soud se zabýval i otázkou, zda žalobkyni muselo být při podpisu smlouvy ze dne [datum], s ohledem na tu skutečnost, že je cizí státní příslušnicí, zřejmé, o jakou smlouvu se jedná a jaké důsledky jsou s ní spojené. V daném případě soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že skutečnost, že český jazyk není mateřským jazykem žalobkyně, sama o sobě nemá za následek neplatnost daného právního jednání a ani omluvitelnost omylu ve smyslu shora uvedeném. Žalobkyně při podání vysvětlení u Policie dne [datum] uvedla, že českým jazykem hovoří, nicméně neumí dobře číst a psát, proto požádala o tlumočníka. Při podání vysvětlení u Policie dne [datum] pak uvedla, že neumí česky číst a psát, jednu větu dokáže přečíst, v ČR žije 24 let a od r. 2012 žila s manželem. Nelze však odhlédnout od té skutečnosti, že při jednání soudu v dané věci dne [datum] do protokolu uvedla, že souhlasí s tím, aby jednání proběhlo v českém jazyce bez přítomnosti tlumočníka, žalobkyně umí výborně, není problém (č.l. 112 p.v. spisu), žalobkyně byla při jednání dne [datum] slyšena soudem, kdy odpovídala na otázky soudu i právních zástupců (č.l. 127 - 128 spisu) s tím, že její syn, slyšen jako svědek, sice vypověděl, že„ máma tomu prostě nerozumí“ (výpověď na č.l. 128 p.v. spisu), zároveň však k dotazu, zda někdy pomáhá mamince při jednání s úřady, uvedl, že nikdy, jen jednou byl na katastru nemovitostí, k vytažení nějaké smlouvy, jinak maminka na úřadech je samostatná (výpověď na č.l. 128 p.v. spisu). Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] k této otázce vypověděl, že se žalobkyní v nemocnici Na Bulovce hovořil česky, česky mluvila, byť s východním měkkým přízvukem, i s panem [příjmení] hovořila česky, mezi sebou manželé hovořili česky, rozuměla česky (výpověď na č.l. 149 p.v. spisu), věděla, o co se jedná (č.l. 150 spisu),„ byla to skoro plynulá čeština, s měkkým přízvukem, mluvila česky se sestřičkami, podle mě rozuměla všemu (výpověď svědka na č.l. 150 p.v. spisu). [příjmení] žalobkyně v tom směru, že neměla možnost si smlouvu přečíst, byla vyvrácena slyšením svědka [příjmení] [celé jméno svědka], který vypověděl, že žalobkyně smlouvu před podpisem četla, dle svědka minimálně 10 minut, žalobkyni bylo nahlas řečeno, že to je kupní smlouva, žalobkyně věděla, že je to kupní smlouva, že byt prodává a kupní smlouvu podepsala (výpověď na č.l. 150 p.v. spisu). Dále svědek uvedl, že výtisky kupní smlouvy byly předloženy na počátku jednání, po celou dobu je měly smluvní strany k dispozici, v průběhu podepisování žalobkyně nechtěla něco přeložit nebo vysvětlit, nestěžovala si, že je to psáno v češtině, navíc říkala, že zde žije již několik desítek let, žádný nátlak ze strany žalovaného na žalobkyni činěn nebyl (výpověď svědka na č.l. 151 spisu). Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že skutečnost, že český jazyk není mateřským jazykem žalobkyně, nemá vliv na posouzení platnosti daného právního jednání, kdy žalobkyně věděla, resp. při vynaložení obvyklé pečlivosti, kterou lze po každé fyzické osobě při realizaci právních jednání vyžadovat, si mohla ověřit (tedy smlouvu si náležitě přečíst), co podepisuje a jaké důsledky tento úkon vyvolá, v poměrech dané věci převod vlastnického práva. Navíc nelze pominout protokol o předběžném šetření ze dne [datum] sepsaný u notáře a žalobkyní podepsaný, v němž je uvedeno, že podíl na předmětné bytové jednotce byl převeden před úmrtím zůstavitele (bod 31., druhá odrážka rozsudku), z čehož plyne, že již [datum] si byla žalobkyně vědoma, že došlo k prodeji podílu předmětné bytové jednotky.

62. Soud se zabýval také otázkou, zda se nejednalo o lichevní smlouvu, která je zákonem sankcionována neplatností.

63. Lichevní smlouvy jsou takové smlouvy, které smluvní strana uzavře zneužívaje něčí nezkušenosti, tísně nebo rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti, přičemž dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru (§ 1796 o.z.). V daném případě soud neshledal naplnění základního předpokladu spočívajícího v hrubém nepoměru vzájemného plnění, kdy kupní cena uvedená v kupní smlouvě byla sjednána v částce 2 000 000 Kč (čl. 2 smlouvy) s tím, že druhá polovina předmětné bytové jednotky byla žalovaným koupena za 1 600 000 Kč (podání vysvětlení p. [příjmení]) a cena celé předmětné bytové jednotky činila dle znaleckého posudku ze dne [datum] částku 4 890 000 Kč (bod 26. rozsudku). Nejednalo se o tak hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby se dalo hovořit o lichvě, jež by měla za následek neplatnost dané smlouvy. Z důvodu neexistence hrubého nepoměru vzájemných plnění (1/2 bytové jednotky za 2 000 000 Kč), bylo nadbytečné se zabývat otázkou existence tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení či lehkomyslnosti ve smyslu ust. § 1796 o.z. Soudem nebyly shledány ani takové okolnosti, za nichž by bylo možno předmětnou kupní smlouvu považovat za jednání příčící se dobrým mravům (§ 588 o.z.).

64. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že mezi žalovaným jako kupujícím, a zůstavitelem p. [příjmení], zastoupeným žalobkyní, jako prodávajícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva o převodu podílu na předmětné bytové jednotce a jedná se o platné právní jednání. Mezi smluvními stranami byla uzavřena kupní smlouva, která takto byla označena, k převodu bytové jednotky byla žalobkyně zůstavitelem zmocněna s tím, že o směně bytů nebylo ničeho uvedeno ani v kupní smlouvě, ani v plné moci ze dne [datum]. [jméno] žalobkyně nevlastnila žádnou bytovou jednotku, ani na podíl na ní, a pokud se dovolávala jakéhosi omylu v pohnutce (že se ve skutečnosti mělo jednat o směnu bytů), pak by to musel být omyl na straně zůstavitele, nikoliv na její straně, a zůstavitel zmocnil žalobkyni právě k převodu bytové jednotky. Nelze rovněž odhlédnout od ust. § 4 o.z., dle něhož má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat; činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Žalobkyně tak, pokud měla pochybnosti o důsledcích smlouvy, kterou měla podepsat v zastoupení zůstavitele, si měla rozhodné okolnosti ověřit a pokud něčemu ve smlouvě nerozuměla, neměla k podpisu smlouvy přistoupit.

65. Poté, co soud uzavřel, že kupní smlouva ze dne [datum] je platným právním jednáním, zabýval se otázkou, zda došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy.

66. Dle § 2004 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

67. Odstoupení od kupní smlouvy žalobkyně realizovala v návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne [datum] (bod 32. rozsudku), s odůvodněním, že zůstaviteli ani dědicům nebyly uhrazeny závazky z kupní smlouvy ze dne [datum], čímž dle žalobkyně došlo k podstatnému porušení závazků z kupní smlouvy. Opětovně pak žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy v podání ze dne [datum] adresovaném soudu (č.l. 56 spisu).

68. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyni, která nebyla smluvní stranou kupní smlouvy ze dne [datum], nýbrž toliko zmocněncem, svědčilo právo na odstoupení od předmětné kupní smlouvy. Dle názoru soudu za situace, kdy je žalobkyně jedinou dědičkou po zůstaviteli (po převodci, smluvní straně), která dědictví neodmítla, je aktivně legitimována k tomuto právnímu jednání s tím, že pokud by byla toliko správkyní dědictví, tak dle názoru soudu by jí dané nepříslušelo, kdy činnost správce dědictví je zaměřena k uchování majetku náležejícího do dědictví, jenž mu byl svěřen. Správce dědictví je povinen postupovat s odbornou péčí a provádí veškeré úkony v běžných záležitostech. Odstoupení od smlouvy není však úkonem nezbytným k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví a k tomuto úkonu by správce dědictví nebyl oprávněn. Oprávnění žalobkyně k odstoupení od smlouvy soud dovozuje z jejího postavení jediné dědičky po zůstaviteli p. [příjmení], která dědictví neodmítla.

69. Soud se dále zabýval otázkou, zda odstoupení od smlouvy bylo učiněno řádně a včas. Z hlediska určitosti a srozumitelnosti se jednalo o perfektní právní jednání, kdy žalobkyně zcela jednoznačně vymezila, od jaké smlouvy odstupuje a z jakého důvodu tak činí.

70. Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

71. Dle § 2002 odst. 2 o.z. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

72. Dle § 1977 o.z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

73. V kupní smlouvě ze dne [datum], a to v čl. 7, je obsaženo ujednání, že od smlouvy je smluvní strana oprávněna odstoupit toliko v případech, kdy druhá smluvní strana poruší podstatným způsobem své povinnosti vyplývající z této smlouvy nebo v případě, kdy se některá z prohlášení strany prodávající uvedená v čl. 4 této smlouvy prokáží jako nepravdivá.

74. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla, nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Z tohoto pohledu neuhrazení kupní ceny je třeba vyhodnotit jako podstatné porušení kupní smlouvy, kdy cílem každého prodávajícího je, aby získal finanční ekvivalent za jím prodávané nemovité věci. Pokud důvod pro odstoupení od smlouvy spočíval v podstatném porušení smlouvy, tak odstoupení od smlouvy muselo být učiněno bez zbytečného odkladu. Pojem„ bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 314/05) s tím, že je třeba, aby se jednalo o bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů) směřující k odstoupení do smlouvy. Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost splnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu však vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či učinění právního úkonu či jiného projevu vůle (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, 23 Cdo 113/2012) a pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při učinění právního úkonu, který je na tuto lhůtu vázán, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou.

75. V daném případě v čl. 3 kupní smlouvy bylo ujednání o tom, že částka ve výši 700 000 Kč byla stranou kupující složena před podpisem kupní smlouvy k rukám strany prodávající, což smluvní strany stvrzují svým podpisem, částka ve výši 220 000 Kč bude uhrazena do 2 dnů na blíže uvedený účet (účet exekutora) a doplatek kupní ceny ve výši 1 080 000 Kč má být učiněn do pěti pracovních dnů po zápisu do katastru nemovitostí na bankovní účet žalobkyně. Vklad vlastnického práva byl proveden dne [datum] a k úhradě kupní ceny v daném případě do 5 pracovních dnů, tj. do [datum], nedošlo. K odstoupení od smlouvy došlo poprvé až v rámci návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne [datum], který byl žalovanému doručen uložením na poště dne [datum] (posléze opětovně žalobkyně od smlouvy odstoupila v podání ze dne [datum]). S ohledem na shora uvedené se dle názoru soudu nejedná o právní úkon učiněný bez zbytečného odkladu, když byl učiněn s odstupem více než dvou měsíců a z důvodu promeškání lhůty„ bez zbytečného odkladu“ již toto právo žalobkyni nepříslušelo. Je třeba zdůraznit, že současná platná právní úprava je poměrně přísnější, než byla úprava před [datum], a pokud nedojde k odstoupení od smlouvy ve lhůtě„ bez zbytečného odkladu“, tak již osobě, která od smlouvy odstupuje, toto právo nepřísluší. V daném případě tak sice úkon odstoupení byl učiněn, ale nebyl učiněn bez zbytečného odkladu, a proto již práva odstoupení opožděně nelze využít, kdy promeškání lhůty k odstoupení je takto sankcionováno. Již z tohoto důvodu nemohly nastat účinky s odstoupením od smlouvy zákonem předvídané, a to zánik závazku od počátku.

76. Pro úplnost se soud zabýval i otázkou, zda v daném případě došlo k podstatnému porušení smlouvy či nikoliv. Pokud jde o úhradu kupní ceny sjednané ve smlouvě, tak částka 700 000 Kč dle smluvních ujednání byla uhrazena ještě před podpisem smlouvy. Pokud žalobkyně tvrdí, že k úhradě nedošlo, tak k danému soud uvádí, že podpis na smlouvě, kde je obsaženo tvrzení o převzetí této částky žalobkyní, je úředně ověřen, navíc pak k danému byl ze strany žalovaného předložen i příjmový pokladní doklad. Pokud žalobkyně popírala, že by jakékoliv finanční prostředky při podpisu kupní smlouvy převzala, tak toto bylo v řízení vyvráceno nejenom čl. 3 a) kupní smlouvy, ale rovněž tak příjmovým pokladním dokladem znějícím na tuto částku, kdy listinným důkazem, a to„ znaleckým posudkem“ ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že podpis na tomto příjmovém pokladním dokladu je pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně. K danému třeba uvést, že se jednalo o posudek předložený jedním z účastníků, s absencí doložky dle § 127a o.s.ř., a z daného důvodu je třeba tento důkaz hodnotit nikoliv jako znalecký posudek, ale toliko listinný důkaz, nicméně tvrzení žalobkyně o tom, že tento doklad nepodepsala, je tímto velmi relativizováno. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] vypověděl:„ byl jsem osobně přítomen, když jí pan [celé jméno žalovaného] předával peníze na stůl, peníze od pana [celé jméno žalovaného] žalobkyně převzala“ (výpověď na č.l. 150 spisu),„ při předání peněz se jednalo o menší balíček, bylo to více bankovek, nejsem schopen uvést, zda co do počtu jich byly desítky nebo stovky“ (výpověď svědka na č.l. 150 p.v. spisu). Svědek [příjmení] [celé jméno svědka] rovněž potvrdil, že v jeho kanceláři došlo při podpisu předmětné kupní smlouvy k vypsání příjmového pokladního dokladu, kdy žalobkyně se dívala, co podepisuje (výpověď svědka na č.l. 150 spisu). Tyto důkazy ve svém souhrnu (čl. 3 a/ kupní smlouvy, příjmový pokladní doklad, výpověď svědka [celé jméno svědka],„ znalecký posudek“) odůvodňují závěr soudu, že k úhradě částky ve výši 700 000 Kč došlo. Tato skutečnost nemůže být dle názoru soudu vyvrácena výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka], který uvedl, že v období od srpna 2019 do listopadu 2019 jeho matka žádnou finanční hotovostí dle jeho názoru nedisponovala (výpověď na č.l. 128 p.v. spisu). Nelze pominout ani údaj uvedený v protokolu o předběžném šetření u notáře ze dne [datum], kdy žalobkyně do protokolu uvedla, že zůstavitel neměl pohledávky (bod 31. druhá odrážka rozsudku). [příjmení] ve výši 220 000 Kč dle čl. 3 b) kupní smlouvy byla uhrazena, a to částečně exekutorovi (z důvodu úhrady došlo k zastavení exekuce, resp. ke zrušení exekučního příkazu), částečně hotovostním předáním žalobkyni (potvrzeno na plné moci ze dne [datum] pro zastupování v exekučním řízení). Úhrada exekuce žalovaným s hotovostní výplatou částky ve výši 10 354 Kč nebyla v řízení ze strany žalobkyně sporována (výpověď žalobkyně na č.l. 127). Pokud jde o zbývající částku kupní ceny ve výši 1 080 000 Kč dle čl. 3 c/ kupní smlouvy, tak v řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, že by k úhradě došlo v intencích smlouvy, kdy tvrdil, že částku 250 000 Kč uhradil k hotovosti (k tomu doložil příjmový pokladní doklad podepsaný žalobkyní), část kupní ceny započetl a část složil do soudní úschovy. Již dne [datum] sdělil žalovaný notáři, že má závazek vůči zůstaviteli z titulu nedoplatku kupní ceny (č.l. 113 spisu sp. zn. 13 D 1352/2019, bod 24. rozsudku), posléze složil částku ve výši 689 000 Kč do soudní úschovy s odůvodněním, že věřitel zemřel a složiteli není známa osoba, které má hradit (bod 28. rozsudku). Nelze odhlédnout také od té skutečnosti, že návrh na přijetí do úschovy byl sice podán až dne [datum], tj. více než jeden rok poté, co byl vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného proveden, nicméně teprve dne [datum] žalobkyně u notáře uvedla, že dědictví neodmítá (bod 31. sedmá odrážka rozsudku). Až tímto prohlášením se žalobkyni dostalo pozice jediné neodmítnuvší dědičky a tím právní nástupkyně zůstavitele. Do té doby nebylo naprosto zřejmé, zda bude žalobkyně dědičkou, zda dědictví neodmítne, a žalovanému jakožto dlužníkovi nemohlo být zřejmé, komu má plnit nedoplatek kupní ceny. Rovněž tak je třeba uvést, že sama žalobkyně uvedla, že žalovaného k úhradě kupní ceny nevyzvala (č.l. 152 p.v. spisu). Dle názoru soudu s ohledem na shora uvedené nedošlo ze strany žalovaného k porušení kupní smlouvy, které by mohlo být důvodem pro odstoupení od této smlouvy. Pokud jde o žalovaným tvrzené započtení (pohledávky uplatněné v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] -bod 30. rozsudku), tak touto otázkou se soud pro nadbytečnost nezabýval. Soud dále uvádí, že námitka žalovaného, že nebyla splněna podmínka pro úhradu doplatku kupní ceny (na nemovitostech nebude váznout žádné právo ve prospěch třetí osoby - viz protokol z jednání č.l. 112 p.v. spisu) soud považuje za nedůvodnou, když to byl žalovaný, kdo zřídil zástavní právo zatěžující předmětnou bytovou jednotku (viz zástavní smlouva ze dne [datum]).

77. Soud se při posuzování dané věci zabýval i otázkou věrohodnosti výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka]. Z kupních smluv shora citovaných a z finančního prověření žalovaného (bod 44., str. 13, poslední dvě odrážky rozsudku) vyplývá, že mezi žalovaným a svědkem panovaly rozsáhlé obchodní vztahy, převody nemovitostí, kdy i svědek ve své výpovědi uvedl, že mezi ním a žalovaným byly obchodní vztahy, žalovanému půjčoval peníze (výpověď svědka na č.l. 150 p.v., č.l. 151 p.v. spisu). I ze zástavní smlouvy ze dne [datum], kterou bylo zřízeno zástavní právo k předmětné bytové jednotce, plyne určitá obchodní zainteresovanost svědka, který je členem statutárního orgánu zástavního věřitele. Poměrně rozsáhlé obchodní vztahy mezi svědkem [příjmení] [celé jméno svědka] a žalovaným byly zcela zjevně dány, nicméně ze samotné této skutečnosti nelze dovodit, že by jeho výpověď byla vědomě nepravdivá. Svědek byl řádně poučen o trestních následcích vědomě nepravdivé, křivé výpovědi a nepochybně i jako advokát si je vědom možných trestních následků.

78. Pokud jde o jednotlivá zahájení trestního stíhání proti žalovanému (bod 40., bod 41., bod 44. druhá odrážka rozsudku), tak k danému je třeba uvést, že se jedná toliko o počáteční fázi činnosti orgánů činných v trestním řízení, není postaveno na jisto, zda bude podána obžaloba proti žalovanému, zda bude uznán žalovaný vinným ze spáchání zde uvedených trestných činů a nelze z daného dovodit protiprávní jednání ve vztahu k žalobkyni, resp. jejímu zesnulému manželovi. Pokud byly prováděny důkazy, které dokládaly uzavírání obdobných kupních smluv s tvrzenou absencí poskytnutého protiplnění za nemovitosti (bod 35., bod 36., bod 37., bod 40., bod 41. spisu), tak k danému je třeba uvést, že soud zkoumá, zda v daném konkrétním případě byly naplněny podmínky pro neplatnost právních jednání či zda v daném konkrétním případě byly naplněny předpoklady pro odstoupení od smlouvy a nelze uzavřít, že pokud nedošlo k reálnému naplnění smluv uzavíraných žalovaným v jiných případech (poskytnutí protiplnění za převáděné nemovitosti), že tomu tak bylo i v případě žalobkyně. Každý případ je individuální a vždy je třeba posuzovat okolnosti daného konkrétního případu a není možné činit paušální či generalizující závěry.

79. Soud dále uvádí, že ačkoliv předmětná bytová jednotka byla převedena na společnost [právnická osoba], a to kupní smlouvou ze dne [datum] (bod 44. rozsudku), tak nadále na straně žalovaného byla v dané věci dána pasivní legitimace, když žalobkyně požádala dne [datum] Katastrální úřad pro hl. m. Prahu, , o vyznačení poznámky spornosti dle § 24 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb. (bod 25. rozsudku), poznámka spornosti byla zapsána na základě sdělení soudu již dne [datum] (bod 29. rozsudku) a pokud k převodu předmětné bytové jednotky na společnost [právnická osoba] došlo na základě kupní smlouvy ze dne [datum], tak v případě vyhovění žalobě by došlo ze strany katastrálního úřadu k vymazání všech zápisů, vůči nimž poznámka spornosti zápisu působí (§ 24 odst. 4 zák. č. 256/2013 Sb.). V daném případě tak poznámka spornosti působí proti zápisu, který byl žalobou přímo napaden a dále proti zápisům, které byly od něho odvozené, tj. např. další vklad do katastru nemovitostí na dalšího nabyvatele. Z daného důvodu, ačkoliv průběhu soudního řízení došlo ke změně v osobě vlastníka žalobou dotčené nemovitosti, byla na straně žalovaného nadále dána pasivní legitimace ve sporu.

80. Soud dále uvádí, že neshledal důvodu pro přerušení řízení do pravomocného skončení pozůstalostního řízení po p. [jméno] [příjmení], kdy bylo postaveno najisto, že žalobkyně je jedinou dědičkou po zůstaviteli, je správkyní dědictví a dědictví neodmítla.

81. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na čtení stížnosti proti zahájení trestního stíhání, kdy se jedná o důkaz, s ohledem na shora uvedené skutkové a právní závěry soudu, nadbytečný, kdy pojmově by se jednalo pouze o protiargumentaci žalovaného proti závěrům orgánů činných v trestním řízení vyjádřených v usnesení o zahájení trestního stíhání.

82. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 220 050 Kč (třináct úkonů právní služby po 16 300 Kč: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], replika na podání žalobce ze dne [datum], doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], účast při jednání dne [datum] (2x započaté dvě hodiny), doplnění podkladů a tvrzení ze dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], účast při jednání dne [datum] (2x započaté dvě hodiny), účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/a f/ citované vyhlášky; jeden úkon právní služby v částce 8 150 Kč: účast při jednání dne [datum] - § 11 odst. 2 písm. f/ citované vyhlášky), čtrnácti režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), náhradou za promeškaný čas v částce 3 000 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 citované vyhlášky), náhradou cestovních výdajů v celkové částce 7 391,73 Kč (§ 1 písm. b/, § 4 písm. a/ vyhl. č. 589/2020 Sb. - cesta k jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] - jedna cesta = 1 433,46 Kč / 941,60 Kč - náhrada za opotřebení vozidla, 491,86 Kč - spotřeba pohonných hmot, tj. za celkem tři cesty - 4 300,37 Kč; § 1 písm. b), § 4 písm. a/ vyhl. č. 511/2021 Sb. - cesta k jednání dne [datum] a dne [datum] - jedna cesta = 1 545,68 Kč / 1 005,8 Kč - náhrada za opotřebení vozidla, 539,88 Kč - spotřeba pohonných hmot, tj. celkem za dvě cesty - 3 091,36 Kč). Právní zástupce žalovaného není plátcem daně z přidané hodnoty. Při stanovení sazby mimosmluvní odměny soud postupoval dle § 7 odst. 6 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, a nikoliv dle § 9 odst. 3 písm. a/ či § 9 odst. 4 písm. b/ citované vyhlášky, kdy v daném případě lze předmět řízení ocenit penězi. Podíly nemovitých věcí, u kterých se žalobkyně v daném řízení domáhala určení, že byly ve vlastnictví manžela žalobkyně ke dni jeho úmrtí, byly v kupní smlouvě, kterou byly uvedené podíly na nemovitých věcech převedeny na žalovaného, oceněny na částku 2 000 000 Kč. Ani následně vypracovaný znalecký posudek, který předmětné nemovité věci oceňoval, se značně neodchýlil od hodnoty 2 000 000 Kč za příslušné podíly. Na základě shora uvedeného tak soud došel k závěru, že předmět řízení je penězi ocenitelný, a proto soud postupoval v souladu s § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, a určil sazbu mimosmluvní odměny za jeden právní úkon z tarifní hodnoty 2 000 000 Kč. Nad to soud uvádí, že nepřiznal žalovanému náklady důkazu - znalečné za vyhotovení znaleckého posudku [číslo] znalkyně z oboru písmoznalectví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ve výši 30 250 Kč, a to z toho důvodu, že citovaný znalecký posudek nesplňuje podmínky znaleckého posudku dle § 127a o.s.ř., když v němž absentuje znalecká doložka, a v řízení tak byl hodnocen pouze jako listinný důkaz. Celková výše nákladů řízení činí 234 641,70 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobkyni uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.