60 C 79/2020- 79

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupen [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalovaného] zastoupen [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o 28 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky 3 702 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 702 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 24 298 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 298 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení 31 031,20 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 28 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce (jako poskytovatel) poskytoval žalovanému (jako objednateli) na základě ústní dohody dlouhodobě služby v oblasti účetnictví a mzdové a daňové agendy. Za poskytnuté služby žalobce mj. vystavil žalovanému následující faktury na odměnu za poskytnuté plnění: faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 14 907 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 6 728 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 10 696 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 968 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 968 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum], na částku 1 839 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 6 534 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 726 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 1 258 Kč (celkem 44 624 Kč). Výše uvedené faktury žalovaný neuhradil, jelikož rozporoval rozsah a cenu služeb poskytovaných žalobcem. V zájmu vyhnutí se soudnímu sporu vstoupily sporné strany do jednání, jehož výsledkem ohledně výše uvedených sporovaných faktur bylo uzavření ústní dohody o narovnání, jejímž obsahem byl závazek žalovaného uhradit žalobci částku ve výši 42 000 Kč, a to v blíže specifikovaných splátkách, kdy první splátka ve výši 8 000 Kč byla splatná dne [datum], druhá splátka ve výši 6 000 Kč byla splatná dne [datum] a třetí až desátá splátka byly vždy ve výši 3 500 Kč a byly splatné vždy do 20. dne toho kterého měsíce v období od května 2019 do prosince 2019 s tím, že sporné strany si sjednaly ztrátu dohody splátek. Ze strany žalovaného byly uhrazeny pouze dvě splátky, a to dne [datum] ve výši 8 000 Kč za březen 2019 a dne [datum] ve výši 6 000 Kč za duben 2019. V rozporu s dohodou o narovnání tak žalovaný dluží žalobci jistinu v celkové výši 28 000 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl.

2. Ve zdůvodnění odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu žalovaný navrhl zamítnutí žaloby co do částky 24 298 Kč s tím, že nárok považuje za důvodný pouze co do částky 3 702 Kč. Žalovaný nerozporuje, že účastníci uzavřeli ústní dohodu o poskytování služeb v oblasti účetnictví a mzdové a daňové agendy, kterou se žalobce zavázal poskytovat služby v dané oblasti žalovanému, přičemž povinností žalovaného bylo uhradit žalobci vystavené faktury za poskytnuté služby. Žalovaný neuhradil za poskytnuté služby žalobcem shora citované, faktury, a to z důvodu neodpovídajícího rozsahu poskytovaných služeb a ceny za tyto služby. Následně žalovaný a žalobce uzavřeli ústní dohodu o narovnání, na základě které se žalovaný zavázal na tyto faktury uhradit částku 42 000 Kč. Žalovaný uhradil v souladu se splátkovým kalendářem celkem 15 000 Kč a dlužná částka tak činí 28 000 Kč. Žalovanému byla postoupena pohledávka ve výši 24 298 Kč [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]: [číslo], jejímž jednatelem a jediným společníkem je žalovaný, za dlužníkem - žalobcem, na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] [právnická osoba] vznikla výše uvedená pohledávka na základě platebních výměrů na pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení v souvislosti s podáním daňového přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolního hlášení za [právnická osoba] [anonymizováno] za období prosinec 2018 a leden 2019 od Finančního úřadu [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] byly uloženy pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení za měsíc prosinec 2018 ve výši 30 000 Kč a za měsíc leden 2019 ve výši 30 000 Kč. Výše uvedené pokuty byly uloženy z důvodu nepodání následného kontrolního hlášení žalobcem, ke kterému byl žalobce vyzván správcem daně prostřednictvím výzev ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za prosinec 2018 a leden 2019 [právnická osoba] sice byly tyto výzvy za dané měsíce od žalobce doručeny, avšak bez jakéhokoli vysvětlení od žalobce, přičemž na tyto výzvy [právnická osoba] [anonymizováno] reagovala, že nemá k doplnění kontrolního hlášení za dané měsíce žádné další podklady, čímž splnila svoji informační povinnost pro žalobce. Ke zpracování a podávání daňových přiznání a s tím související komunikace s příslušným správcem daně pro [právnická osoba] s.r.o. byl zmocněn žalobce. Tyto pokuty tak byly uloženy z důvodu nesplnění povinnosti žalobce zpracovávat daňová přiznání a komunikovat s příslušným správcem daně, jak vycházelo z generální plné moci a zavedené praxe mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno], kdy žalobce nereagoval na výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v kontrolních hlášeních za prosinec 2018 a za leden 2019 [právnická osoba] po obdržení výše uvedených platebních výměrů na pokuty zaslala emailovou zprávu právnímu zástupci žalobce o uložených pokutách, nesplnění povinností žalobce a o případném uplatnění nároku na uhrazení pokuty po žalobci. [právnická osoba] podala dne [datum] žádosti o prominutí pokut. Správce daně rozhodl o prominutí pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení za měsíc leden 2019, a to snížením původní částky ve výši 30 000 Kč na částku 15 000 Kč a o zamítnutí žádosti o prominutí pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení za měsíc prosinec 2018. Celková výše uvedených pokut [právnická osoba] [anonymizováno] tak činila 45 000 Kč, čímž vznikl [právnická osoba] [anonymizováno] nárok na náhradu škody ve výši pokut po žalobci, z důvodu nesplnění jeho závazků jakožto poskytovatele daňového poradenství pro [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] měla vůči žalobci dluh ve výši 20 702 Kč z titulu neuhrazených faktur a v souvislosti s nimi uzavřené dohody o narovnání, přičemž svou pohledávku za žalobcem započetla ve výši 20 702 Kč v emailové zprávě ze dne [datum], čímž zanikl závazek [právnická osoba] [anonymizováno] uhradit tento dluh dle dohody o narovnání. Zbývající část pohledávky za žalobcem postoupila [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], který ji započetl emailovou zprávou ze dne [datum] adresovanou žalobci. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný započetl tuto pohledávku za žalobcem ve výši 24 298 Kč, nemá žalobce nárok na uhrazení celé částky uplatněné v žalobě ve výši 28 000 Kč a svědčí mu pouze nárok na uhrazení částky ve výši 3 702 Kč s příslušenstvím jakožto zbylá část pohledávky vůči žalovanému po provedeném započtení.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že žalobce neporušil žádné své povinnosti vůči [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] tak nemohla vzniknout jakákoliv pohledávka na náhradu škodu, uvedená společnost tak nemohla na žalovaného jakoukoliv pohledávku postoupit. K podání tzv. následného kontrolního hlášení nebyl správcem daně vyzván žalobce, ale daňový subjekt, kterým je [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] žalobce předmětné výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za předmětné měsíce zaslal. [právnická osoba] byla informována, jaký je zde požadavek ze strany správce daně, jakož i jaké důsledky hrozí v případě nevyhovění této výzvě. Ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] nebylo vůči žalobci nijak relevantně reagováno, [právnická osoba] [anonymizováno] zůstala zcela pasivní. Žalobce tak neměl žádné podklady, pokyny a ani informace, jaké stanovisko k výzvě zaujmout. Žalobce není oprávněn na výzvu reagovat svévolně a dle svého volného uvážení. Ze strany [právnická osoba] s.r.o. se jednalo o kontinuální a dlouhodobý problém, kdy se žalobcem dostatečně nekomunikoval, nedodával mu potřebné podklady a informace, aby tak žalobce mohl řádně realizovat své služby. Z daného důvodu rovněž v dohodě o narovnání, která byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. (za obdobných podmínek jako byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným), bylo mj. výslovně zdůrazněno, že„ objednatel je povinen poskytnout k tomuto účelu (k přiznání k DPH a kontrolní hlášení za 1-3/ 2019) poskytovateli bez zbytečného odkladu veškeré potřebné dokumenty a informace a další nezbytnou součinnost“. Toto ze strany žalovaného, resp. [právnická osoba] [anonymizováno], nebylo splněno. Dohodou o narovnání uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] bylo sjednáno, že s výjimkou zpracování přiznání daně z příjmu fyzických osob za rok 2018 a zpracování přiznání k DPH a kontrolního hlášení za leden až březen 2019 poskytovatel, tj. žalobce, nebude objednateli, tj. [právnická osoba] [anonymizováno], poskytovat žádné jiné služby v oblasti účetnictví a mzdové a daňové agendy. Jedinou příčinou, proč [právnická osoba] [anonymizováno] byly ze strany správce daně uloženy předmětné pokuty, byla nedostatečná součinnost ze strany společnosti vůči žalobci.

4. Žalobce při jednání dne [datum] uvedl, že z vyjádření žalovaného není zřejmé, v čem konkrétně žalobce měl pochybit, kdy je třeba poukázat na znění jednotlivých emailů ze strany žalovaného, respektive [právnická osoba] [anonymizováno]., které jsou rozporné, kdy nejprve se hovoří o nezaslání listin ze strany žalobce, poté, že listiny byly zaslány, ale bez vysvětlení. Žalobce nemohl činit další úkony ve vztahu k finančnímu úřadu bez patřičné součinnosti ze strany [právnická osoba] [anonymizováno]., která mu však nebyla poskytnuta. [právnická osoba] dostala pokutu ve výši 45 000 Kč jako důsledek její pasivity. Dle žalobce je třeba odkázat na text dohody o narovnání i vzájemnou emailovou komunikaci. Pokud jde o kontrolní hlášení za prosinec 2018 a leden 2019, tak se nejednalo o první případy nedostatku součinnosti ze strany [právnická osoba] [anonymizováno]., kdy obdobný problém vznikl i ve vztahu ke kontrolnímu hlášení za říjen 2018 a listopad 2018, kdy žalobce podal alespoň nulová hlášení, aby získal dostatek časového prostoru k výzvě k součinnosti ve vztahu ke [právnická osoba] [anonymizováno]. Pokud došlo ke snížení jedné pokuty o 15 000 Kč, tak důvodem, proč nedošlo ke snížení o vyšší částku, byl vykonatelný nedoplatek na dani. I kdyby zde vznikl určitý hypotetický závazek ve vztahu k žalobci, tak nedošlo k platnému započtení, neboť email ze dne [datum] je úkonem nejasným a neurčitým. Žalobce dále namítl neplatnost dohody o postoupení s ohledem na absenci úředně ověřených podpisů dle § 13 zákona o obchodních korporacích.

5. Při jednání dne [datum] žalovaný zdůraznil, že žalobce byl daňovým poradcem, měl povinnosti stanovené zákonem a je dána jeho odpovědnost za porušení povinnosti daňového poradce. Žalobce nevykonal vše potřebné, kdy jeho činnost spočívala pouze v tom, že přeposlal výzvu správce daně s tím, že absentovaly jakékoliv informace, co konkrétně je třeba doložit, do jakého data, a jaké důsledky s tím budou spojeny, pokud by toto doloženo nebylo. [právnická osoba] spoléhala na žalobce a neměla žádné informace o obsahu podaných kontrolních hlášení. Není pravdou, že by na straně [právnická osoba] [anonymizováno] byl nedostatek součinnosti, kdy např. již v lednu 2019 sdělila, že žádné podklady nemá, bylo komunikováno, co se týká předmětných kontrolních hlášení, telefonicky. Úkon započtení byl učiněn v roce 2019, pokud by toto bylo považováno za neurčité, pak byl úkon učiněn ve vyjádření k žalobě, jež bylo přeposláno protistraně. Žalobce byl vyzván [právnická osoba] [anonymizováno] k náhradě škody emailem ze dne [datum] s tím, že jiná výzva k náhradě škody ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] ve vztahu k žalobci nebyla.

6. V podání ze dne [datum] žalobce zdůraznil neposkytování součinnosti [právnická osoba] [anonymizováno] ve vztahu k žalobci. K tvrzenému započtení není možné přihlížet, kdy žalovaný ani [právnická osoba] [anonymizováno] nikdy řádně nevyzvala žalobce k náhradě škody. Email ze dne [datum] nelze považovat za platné započtení, navíc je dána nezpůsobilost započtení, kdy se jedná o pohledávku neurčitou, resp. nejistou.

7. V podání ze dne [datum] se žalovaný vyjadřoval k otázce platnosti smlouvy o postoupení pohledávky z pohledu ust. § 13 zákona o obchodních korporacích s tím, že pokud by započtení postoupené pohledávky nebylo učiněno platně, tak uplatňuje obranu dle § 98 o.s.ř., kdy uplatňuje svou pohledávku ve výši 24 298 Kč vůči žalobci, kterému byla postoupena shora citovanou smlouvou. Žalobce jako daňový poradce porušil svým jednáním vůči [právnická osoba] [anonymizováno] povinnosti stanovené v § 6 zákona o daňovém poradenství. Žalovaný dále uvedl, že dne [datum] uhradil na účet žalobce částku 3 702 Kč jakožto zbylou část žalobou uplatněné pohledávky.

8. Při jednání dne [datum] právní zástupkyně žalovaného uvedla, že [právnická osoba] [anonymizováno] vyzvala žalobce k náhradě škody emailem ze dne [datum], jiná výzva zde nebyla. Žalovaný k náhradě škody žalobce nevyzýval (č.l. 41 spisu).

9. Při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 3 702 Kč, kdy tato částka byla v průběhu řízení zaplacena. Soud v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobce řízení v daném rozsahu dle § 96 o.s.ř. zastavil, a to za souhlasu strany žalované (výrok I. rozsudku).

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

11. Níže uvedenými fakturami žalobce vyúčtoval žalovanému blíže specifikované služby v oblasti účetnictví a mzdové a daňové agendy (zpracování účetnictví, zpracování účetních závěrek a přiznání k dani z příjmu, služby daňového poradce, zpracování DPH, vedení daňové evidence): faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 14 907 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 6 728 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 10 696 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 968 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 968 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum], na částku 1 839 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 6 534 Kč, faktura č. [rok] [číslo] splatná dne [datum] na částku 726 Kč, faktura č. 2019 [číslo] splatná dne [datum] na částku 1 258 Kč (citované faktury).

12. Dnem [datum] je datována Výzva Finančního úřadu [anonymizováno] [územní celek] adresovaná [právnická osoba] [anonymizováno] ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů kontrolního hlášení za období od [datum] do [datum] podaného daňovým subjektem dne [datum] s tím, že daňový subjekt v kontrolním hlášení nevykázal za výše uvedené období hodnotu uskutečněných zdanitelných plnění, která by odpovídala hodnotě přijatých zdanitelných plnění v tuzemsku vykázaných plátcem, byl zaznamenán nesoulad u blíže specifikovaného daňového dokladu a daňový subjekt byl vyzván, aby údaje změnil, doplnil, případně původní údaje potvrdil, a to prostřednictvím podání následného kontrolního hlášení do 5 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy. Zároveň byl plátce daně upozorněn, že pokud nepodá následné kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě na základě výzvy, vzniká mu povinnost zaplatit pokutu ve výši 30 000 Kč a správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě této výzvy nezmění nebo doplní nesprávné nebo neúplné údaje, nebo nepotvrdí údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Obsahově shodná výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů ze dne [datum] se vztahovala k období od [datum] do [datum] (výzvy ze dne [datum]). Tyto výzvy Finančního úřadu byly dne [datum] přeposlány žalovanému jako přílohy emailu (emaily ze dne [datum]). Žalovaný téhož dne sdělil emailem, že zasílá faktury za říjen a listopad, za prosinec bude teď vystavovat, další doklady ohledně DPH zašle téhož dne večer s tím, že vše se týká [právnická osoba] [anonymizováno] (email žalovaného ze dne [datum]).

13. Obsahově shodná výzva jako bod bodem 12. rozsudku byla ze dne [datum] a týkala se změny, doplnění nebo potvrzení údajů kontrolního hlášení za období od [datum] do [datum] podaného daňovým subjektem dne [datum] (výzva ze dne [datum]). Tato výzva Finančního úřadu byla dne [datum] přeposlána žalovanému jako přílohy emailu s textem, že [právnická osoba] [anonymizováno] opět nedodala doklad k DPH za leden, takže je znovu zaslána výzva ke kontrolnímu hlášení (email ze dne [datum]).

14. V emailu ze dne [datum] p. [celé jméno svědkyně] (za žalobce) žalovanému mj. sdělila, že ona jej několikrát upozorňovala, že v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení je třeba dodávat každý měsíc minimálně vydané faktury, a vzhledem k tomu, že tyto doklady nedodával, tak ona podávala nulová kontrolní hlášení, aby se žalovaný vyhnul desetitisícovým pokutám, v případě, že si někdy vzpomene a doklady pošle nebo přijdou výzvy z finančního úřadu, což se v případně [právnická osoba] stalo v roce 2018 třikrát, a další výzva přišla na období leden 2019 (email ze dne [datum]).

15. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] dohoda o narovnání, dle níž žalobce jako poskytovatel poskytuje žalovanému jako objednateli služby v oblasti účetnictví a daňové agendy, kdy mezi smluvními stranami došlo k neshodě ohledně rozsahu a ceny služeb zajišťovaných poskytovatelem a s tím souvisejícího nároku poskytovatele na úhradu odměny za poskytnuté služby (preambule dohody). V dohodě jsou citovány výše uvedené faktury (bod 11. rozsudku) v celkové částce 44 624 Kč („ sporná pohledávka“), kdy strany se dohodly, že sporná pohledávka bude nahrazena závazkem objednatele zaplatit poskytovateli celkovou částku ve výši 42 000 Kč v blíže uvedených splátkách, pod ztrátou výhody splátek (čl. II.1., čl. II.2. dohody). Poskytovatel zpracuje pro objednatele přiznání daně z příjmu fyzických osob za rok 2018 za odměnu 2 000 Kč + DPH, objednatel k danému poskytne nezbytnou součinnost, smluvní strany si dále sjednaly, že s výjimkou zpracování přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2018 poskytovatel nebude objednateli poskytovat žádné služby v oblasti účetnictví a daňové agendy, tj. s účinností od [datum] smluvní strany považují smlouvu za ukončenou a objednatel je tak povinen plnit své daňové povinnosti a povinnosti v oblasti účetnictví sám nebo prostřednictvím třetí jím zvolené osoby a poskytovatel není povinen poskytovat objednateli žádné služby (čl. III.5. dohody). Dle čl. IV.1. dohody s výjimkou nároků výslovně založených touto dohodou se smluvní strany zavázaly v budoucnu vůči sobě nevznášet žádné další nároky ze smlouvy nebo nároky s ní související (nesporné tvrzení účastníků o uzavření dohody - č. l. 40 p.v. spisu, emailová komunikace účastníků týkající se dohody o narovnání).

16. Dohoda o narovnání byla rovněž uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno], kdy spornou pohledávkou byla rovněž pohledávka z titulu odměny účtované žalobcem jako poskytovatelem služeb v oblasti účetnictví a mzdové a daňové agendy pro [právnická osoba] [anonymizováno] jako objednatele v částce 34 205 Kč (č.l. 22-23 spisu).

17. Platebním výměrem ze dne [datum] byla [právnická osoba] [anonymizováno] uložena Finančním úřadem pro hlavní město Prahu pokuta ve výši 30 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za období prosinec 2018, kdy dle odůvodnění výměru daňový subjekt podal dne [datum] kontrolní hlášení za prosinec 2018, výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení byla doručena daňovému subjektu, avšak stanovená lhůta uplynula marně. Obsahově shodný byl platební výměr ze dne [datum] za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za období leden 2019 (citované platební výměry). Tyto platební výměry byly [právnická osoba] [anonymizováno] přeposlány dne [datum] (emaily ze dne [datum] odeslané p. [celé jméno svědkyně] za žalobce).

18. Pokuta za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za období prosinec 2018 byla prominuta v rozsahu 15 000 Kč s tím, že dle odůvodnění daňový subjekt [právnická osoba] [anonymizováno] podala dne [datum] žádost o prominutí pokuty za prosinec 2018, správce daně dospěl k závěru, že u daňového subjektu došlo k naplnění kritéria četnosti porušování povinností při správě daně, neboť ke dni vydání rozhodnutí eviduje správce daně u daňového subjektu vykonatelný nedoplatek z jiného daňového řízení, a to nedoplatek na dani z přidané hodnoty z neuhrazené daňové povinnosti za zdaňovací období srpen 2019 a září 2019 (rozhodnutí ve věci prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení za prosinec 2018).

19. Pokuta za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za období leden 2019 nebyla prominuta, resp. žádost o prominutí pokuty byla zamítnuta, s tím, že daňový subjekt [právnická osoba] [anonymizováno] podala dne [datum] žádost o prominutí pokuty za leden 2019 s odůvodněním, že výzva k podání následného kontrolního hlášení byla doručena do datové schránky daňového poradce, nikoliv firmy, jednatel daňového subjektu byl často mimo republiku, nesrovnalosti v nepodání následných kontrolních hlášení nezaznamenal a nemohl ihned řešit. Dle správce daně se nejedná o důvody, které by bylo možno podřadit pod pojem ospravedlnitelného důvodu, navíc pak za období r. 2019 může být prominuto maximálně jedno pochybení, a to se již stalo /částečné prominutí pokuty za nepodání následného kontrolního hlášení za prosinec 2018 (rozhodnutí ve věci prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení za leden 2019).

20. V emailu ze dne [datum] sděluje p. [celé jméno žalovaného] právnímu zástupci žalobce, že obdržel od p. [celé jméno svědkyně] sdělení, že mu FÚ vyměřil pokutu za nepodání vysvětlení ke kontrolnímu hlášení za prosinec a leden s tím, že toto období pro něj zpracovával žalobce a o tom, že je třeba doplnit nebo vyjasnit kontrolní hlášení, se vůbec nedozvěděl, jeho účetní nyní komunikuje s FÚ a pokud nebude tato pokuta FÚ prominuta, pak v plné výši bude očekávat úhradu ze strany žalobce (citovaný email).

21. Dne [datum] sdělil p. [celé jméno žalovaného] jednateli žalobce, že obdržel výzvu od advokáta žalobce k úhradě dluhu s tím, že on jej již před půl rokem informoval o pokutě udělené FÚ, kdy on v záležitosti KH komunikoval s účetní, byla mu ve věci kontrolního hlášení pouze přeposlána výzva z FÚ bez jakéhokoliv návrhu řešení, natož pak odborné rady a informace, co bude následovat. Požádal o prominutí pokut za prosinec a leden (každá byla ve výši 30 000 Kč), čemuž bylo vyhověno pouze částečně, navrhl, že by doplatil rozdíl mezi již uhrazeným a pokutou, kterou musel uhradit (email ze dne [datum], [anonymizováno] hod). Téhož dne jednatel žalobce sdělil p. [celé jméno žalovaného], že prázdné kontrolní hlášení podali v řádném termínu, FÚ poslal výzvu k doplnění, o čemž byl p. [celé jméno žalovaného] informován, informace o hrozící pokutě je přímo ve výzvě finančního úřadu, stejně tak termín pro plnění, kdy ze strany p. [celé jméno žalovaného] dlouhodobě nebyly dodávány podklady, proto bylo podáno alespoň hlášení nulové, aby se získal nějaký čas, který žalovaný nevyužil (email ze dne [datum] ve [anonymizováno] hod). Dne [datum] v [anonymizováno] hod sdělil v emailu p. [celé jméno žalovaného] jednateli žalobce, že potvrzuje, že mu byly přeposlány výzvy k doplnění KH, ve věci komunikoval telefonicky s p. [celé jméno svědkyně], navrhl řešení započtením (email ze dne [datum]). Dne [datum] jednatel žalobce sdělil p. [celé jméno žalovaného], že žalobce má pojištění odpovědnosti za škodu a pokud p. [celé jméno žalovaného] tvrdí, že mu žalobce způsobil škodu, pak jej musí vyzvat náhradě škody a škodu u něj uplatnit (email ze dne [datum] ve [anonymizováno] hod).

22. V emailu ze dne [datum] odeslaném z adresy [email] adresovaném jednateli žalobce bylo uvedeno, že v návaznosti na předchozí komunikaci uplatňuje vůči žalobci pokutu udělenou ze strany FÚ [právnická osoba] [anonymizováno] v celkové výši 45 000 Kč, když původní výše pokuty byla stanovena na 60 000 Kč a následně byla část pokuty prominuta. V daném čase měli uzavřenu ústní dohodu o zajištění služeb daňového poradce pro účetní záležitosti jak pro [právnická osoba] [anonymizováno], tak pro [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. [příjmení] zpráva, resp. zprávy o rozhodnutí o udělení pokuty, jakož i výzvy k doplnění kontrolního hlášení mu byly přeposlány bez jakéhokoli vysvětlení a informací, s p. [celé jméno svědkyně] komunikoval telefonicky, k doplnění kontrolního hlášení neměl jiné podklady, resp. informoval, že např. jsou„ stejné jako v minulém období“. Tím splnil svou informační povinnost vůči žalobci a nevidí důvodu, proč k opravě nebo doplnění nebo potvrzení kontrolního hlášení nedošlo, za což byly následně uděleny dané pokuty. Vzhledem k tomu, že v minulosti neuhradil některé závazky za poskytování služeb v celkové výši 67 829 Kč (původně 44 624 Kč pohledávka za [anonymizováno] a 34 205 Kč pohledávka za [anonymizováno], [datum] částečná úhrada 11 000 Kč), pak započítává svou pohledávku za výše udělené pokuty proti svému závazku vůči žalobci a zbývající část závazku, a to sice částku 22 829 Kč, by rád uhradil v pěti splátkách (email ze dne [datum] v 17:09 hod).

23. Dle smlouvy o postoupení pohledávky datované dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], zastoupená [celé jméno žalovaného] jako jednatelem postoupila jako postupitel [celé jméno žalovaného], [IČO], jako postupníkovi pohledávku ve výši 24 298 Kč. Postupitel prohlásil, že ke dni podpisu smlouvy je věřitelem pohledávky ve výši 24 298 Kč za společností [osobní údaje žalobce], kdy pohledávka vznikla na základě dohody o poskytování daňového a účetního poradenství mezi postupníkem jako objednatelem a dlužníkem jako poskytovatelem, a to z titulu uložení povinnosti Finančním úřadem [anonymizována čtyři slova] za nepodání kontrolního hlášení k daňovému přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc prosinec 2018 a měsíc leden 2019, pohledávka byla postoupena bezúplatně (čl. I., II. smlouvy). Dne [datum] uznal p. [celé jméno žalovaného] podpisy na této smlouvě za vlastní (smlouva ze dne [datum] bez ověření podpisů, smlouva ze dne [datum] s uznáním podpisů na vlastní ze dne [datum]).

24. Žalovaný dne [datum] uhradil žalobci částku 8 000 Kč, dne [datum] částku 6 000 Kč a dne [datum] částku 3 702 Kč (výpisy z účtu žalobce, potvrzení o provedené tuzemské úhradě).

25. Dopisem ze dne [datum] žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky 28 000 Kč s odkazem na uzavřenou dohodu o narovnání (předžalobní výzva ze dne [datum], plná moc ze dne [datum], potvrzení o podání zásilky ze dne [datum], informace o sledování zásilek).

26. Ve věci byl slyšen žalovaný a svědkyně [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

27. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili (důkazní návrh na vyžádání výpisu hovorů byl ze strany žalovaného vzat zpět), a dospěl k závěru, že žaloba po částečném zpětvzetí žaloby znějící na částku 24 298 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

28. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako poskytovatelem a žalovaným jako objednatelem byla ústně uzavřena smlouva o poskytování služeb v oblasti účetnictví a mzdové a daňové agendy, na základě níž žalobce poskytoval v dané oblasti žalovanému služby. Tato skutečnost nebyla v řízení sporná (viz žalobní tvrzení, vyjádření žalovaného na č.l. 15 p.v. spisu, 4. odstavec shora), navíc pak tato skutečnost vyplývá rovněž z dohody o narovnání mezi účastníky uzavřené dne [datum] (preambule dohody o narovnání). V řízení bylo rovněž prokázáno, že mezi účastníky řízení byla s ohledem na spornost rozsahu a ceny služeb zajišťovaných žalobcem pro žalovaného (odměny vyúčtované fakturami uvedenými v bodu 11. rozsudku) uzavřena dne [datum] dohoda o narovnání (text návrhu dohody o narovnání, nesporné tvrzení účastníků). Na základě dohody o narovnání ze dne [datum] tak vznikl žalovanému závazek k zaplacení částky 42 000 Kč žalobci (§ 1903 odst. 1, § 1721 a § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“). V řízení bylo rovněž prokázáno, že tento závazek byl žalovaným uhrazen v rozsahu částky 17 702 Kč a v tomto rozsahu závazek zanikl splněním (§ 1908 o.z.).

29. Soud se tak zabýval otázkou, zda v rozsahu částky 24 298 Kč je žalobní nárok důvodný či nikoliv. Procesní obrana strany žalované spočívala v tvrzení, že [právnická osoba] [anonymizováno] svědčila pohledávka za žalobcem ve výši 45 000 Kč z titulu způsobené škody a část této pohledávky ve výši 24 298 Kč byla [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž jediným jednatelem a společníkem je žalovaný, postoupena žalovanému, který ji započetl vůči žalobci a pohledávka žalobcem uplatněná v tomto soudním řízení tak zanikla započtením.

30. Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

31. Dle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

32. Dle § 1987 k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

33. Započtení představuje způsob zániku závazku, k němuž dochází buď jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, anebo dohodou obou dotčených stran. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si (a to bez ohledu na vůli druhé strany)„ uspokojení“ (vyrovnání) své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020, 33 Cdo 4967/2017). Občanský zákoník upravuje řadu předpokladů, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (tj. pohledávky užité k započtení), tak i pasivní pohledávky (tj. pohledávky, proti které je započítáváno) k započtení. Jde-li o aktivní pohledávku, musí být zásadně splatná (§ 1982 odst. 1 věta druhá o. z.) a uplatnitelná u soudu (§ 1987 odst. 1 o. z.) a dále nesmí být„ nejistá nebo neurčitá“ (§ 1987 odst. 2 o. z.).

34. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o.z.). Součástí vymahatelnosti je mj. splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem). Již z tohoto důvodu, tj. z důvodu nesplatnosti pohledávky žalovaným započítávané (tvrzené pohledávky na náhradu škody), nemohlo dle názoru soudu dojít v daném případě k zániku předmětné pohledávky započtením. U náhrady škody není lhůta k plnění určena právním předpisem, v řízení nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by byla určena dohodou stran, a z daného důvodu byla tvrzená škoda splatná na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o.z.). Bez řádné výzvy k plnění není aktivně započítávaná pohledávka splatná, a tudíž způsobilá započtení. Výzva k plnění musí, stejně jako jiné právní jednání, splňovat podmínku určitosti a srozumitelnosti (§ 553 odst. 1 o.z.). Z tohoto pohledu se soud zabýval otázkou, zda zde byla dostatečně určitá a srozumitelná výzva k úhradě tvrzené pohledávky spočívající v náhradě škody. Ze strany žalovaného bylo tvrzeno, že [právnická osoba] [anonymizováno]. vyzvala žalobce k náhradě škody emailem ze dne [datum] s tím, že jiná výzva k zaplacení náhrady škody ze strany [právnická osoba] [anonymizováno]. ve vztahu k žalobci nebyla a žalovaný žalobce rovněž k náhradě škody nevyzýval. Pokud jde o email ze dne [datum], podepsaným p. [celé jméno žalovaného], tak v textu tohoto mailu je pouze obsažena informace, že byla finančním úřadem vyměřena pokuta za nepodání vysvětlení ke kontrolnímu hlášení za prosinec a leden a pokud pokuta nebude prominuta, tak v plné výši bude očekávat úhradu ze strany žalobce. Tento email dle názoru soudu nelze považovat za řádnou výzvu k úhradě, kdy není uvedeno, jakou částku má žalobce žalovanému uhradit, není zde výzva k úhradě, pouze informace, že pokud pokuta nebude prominuta, bude očekávat její úhradu ze strany žalobce. V mailu tak absentuje nejen výslovný projev vůle, aby žalobce [právnická osoba] [anonymizováno]. plnil, a rovněž tak absentuje uvedení, jaká částka má být žalobcem uhrazena. Nejedná se tak o řádnou výzvu k plnění, která by měla za následek splatnost žalovaným tvrzené pohledávky na náhradu škody. Požadavek určitosti a srozumitelnosti právního jednání (výzvy k plnění) ve formě výzvy k náhradě škody nesplňuje ani email ze dne [datum], kdy je zde pouze uvedeno, že je uplatňována vůči žalobci pokuta udělená ze strany FÚ vůči [právnická osoba] [anonymizováno]. v celkové výši 45 000 Kč, email je podepsán [celé jméno žalovaného] s uvedením IČO a zároveň je zde uvedena [právnická osoba] [anonymizováno]. s uvedením IČO. Není patrné, kdo vyzývá k úhradě. Řádnou výzvu k úhradě soud neshledal ani v jiné soudu předložené korespondenci mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že tvrzená pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno]. tak z důvodu absence výzvy k plnění před provedeným započtením nebyla v okamžiku započtení splatná, jednalo se o pohledávku nezpůsobilou započtení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1642/2006, rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2302/2013, III. ÚS 3009/2012).

35. Nadto dle názoru soudu ani započtení obsažené v emailu ze dne [datum] nelze považovat za právní jednání určité a srozumitelné.

36. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že při započtení více vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení tedy musí být určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně zjistit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, sp. zn. 23 Odo 932/2006, sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, sp. zn. 23 Cdo 2868/2011, sp. zn. 23 Cdo 1774/2015, sp. zn. 20 Cdo 322/2016, sp. zn. 23 Cdo 4306/2017). Citovaná ustálená rozhodovací praxe je v tomto rozsahu využitelná i na právní vztahy, jež se řídí právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014. I nadále je jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením dle § 1982 o.z. kompenzační projev, jenž vyhovuje požadavkům na právní jednání dle § 551 až § 553 o.z. Je tak třeba, aby kompenzační projev obsahoval prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, konkrétně která či které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení a ve vztahu ke které konkrétní pohledávce, a tedy která pohledávka a v jaké rozsahu započtením zanikne. V opačném případě jde o právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu ust. § 553 odst. 1 o. z., k němuž se dle § 554 o.z. nepřihlíží (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4358/2016, sp. zn. 28 Cdo 1303/2018, 32 Cdo 565/2019). V daném případě v textu mailu ze dne [datum] je uvedeno, že„ vzhledem k tomu, že v minulosti jsem neuhradil některé závazky za poskytování daných služeb v celkové výši dohromady 67 829 Kč (původně 44 624 Kč pohledávka za OSVČ a 34 205 Kč pohledávka za [právnická osoba], [datum] částečná úhrada 11 000 Kč), započítávám svou pohledávku za výše uvedené pokuty oproti svému závazku vůči Vaší společnosti, zbývající část závazku, a to sice částku 22 829 Kč, bych rád uhradil v pěti splátkách“. Z daného textu emailu však není zřejmé, zda započtení činí [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž jednatelem je p. [celé jméno žalovaného], či zda započtení činí p. [celé jméno žalovaného] jako fyzická osoba podnikající, není naprosto zřejmé, která pohledávka v jakém rozsahu má provedeným započtením zaniknout (vzhledem k tomu, že součet závazku [právnická osoba] [anonymizováno] a závazku žalovaného jakožto fyzické osoby podnikající převyšuje započítávanou pohledávku z titulu udělených pokut od finančního úřadu). Toto jednání je neurčité, tedy ve svém důsledku zdánlivé, k němuž, jak shora uvedeno, se nepřihlíží a toto jednání tak nemohlo vyvolávat účinky se započtením spojené, tj. zánik pohledávky ve smyslu § 1982 o.z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, 23 Cdo 180/2020, 20 Cdo 455/2020).

37. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že zde absentovala řádná výzva k úhradě náhrady škody, nejednalo se tak o splatnou pohledávku a tedy pohledávku uplatnitelnou u soudu a způsobilou k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 1 o.s.ř. Rovněž tak žalovaným tvrzené započtení bylo soudem vyhodnoceno za neurčité, s nímž nelze spojovat zánik pohledávky. Již z těchto důvodů nemohlo dojít k zániku žalobou uplatněné pohledávky započtením.

38. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že nadto v řízení ani nebyla prokázána existence jakékoliv pohledávky žalovaného, resp. [právnická osoba] [anonymizováno]., za žalobcem, resp. bylo prokázáno, že žalobce splnil řádně své povinnosti daňového poradce. V řízení bylo sice prokázáno, že žalobce z titulu poskytování služeb v oblasti účetnictví a daňové a mzdové agendy podával za [právnická osoba] [anonymizováno]. kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty, a to včetně měsíců prosinec 2018 a leden 2019, kdy za tyto měsíce byla [právnická osoba] [anonymizováno]. vyzvána ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů, a to s ohledem na finančním úřadem zjištěné nesoulady mezi daňovými doklady dodavatele a příjemce zdanitelných plnění s tím, že za nesplnění výzvy byly [právnická osoba] [anonymizováno]. uloženy finančním úřadem pokuty, nicméně na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že důvodem uložení těchto pokut nebylo porušení povinností žalobcem jakožto daňovým poradcem, ale nedostatek součinnosti ze strany daňového subjektu, tj. [právnická osoba] [anonymizováno]. Výzvy ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů byly přeposlány daňovému subjektu žalobcem jako přílohy emailů, ve výzvách bylo zcela jednoznačně uvedeno, v čem zjištěný daňový nesoulad spočívá, v jaké délce byla stanovena lhůta ke splnění výzvy a rovněž tak, jaké mohou následovat sankce (viz odůvodnění jednotlivých výzev). [právnická osoba] tak byla řádně informována, že je třeba ve vztahu k finančnímu úřadu učinit aktivní úkon. Ostatně se nejednalo o situaci ojedinělou, kdy i za měsíc listopad 2018 byla [právnická osoba] [anonymizováno]. adresována finančním úřadem obsahově shodná výzva, na kterou bylo [právnická osoba] [anonymizováno]. reagováno ve vztahu k žalobci tak, že zasílá faktury za říjen a listopad 2018 (viz bod 12. rozsudku - email ze dne [datum]). [právnická osoba] tak velice dobře věděla, že na základě výzvy finančního úřadu je třeba zaslat žalobci faktury tak, aby žalobce jakožto daňový poradce podávající jménem společnosti kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty, mohl relevantním způsobem ke vztahu k finančnímu úřadu reagovat. Na fakt, že [právnická osoba] [anonymizováno]. opětovně nedodala doklady k DPH za leden 2019, byla společnost upozorňována i emailem ze dne [datum]. Na opakované nedodávání dokladů ke kontrolnímu hlášení a nutnost dodávání každý měsíc vydaných faktur byla [právnická osoba] [anonymizováno]. upozorňována i emailem ze dne [datum]. Svědkyně [celé jméno svědkyně], která pro [právnická osoba] [anonymizováno]. za žalobce vyhotovovala hlášení ve vztahu k finančnímu úřadu, si již nevzpomínala na žádné podrobnosti, zda se údaje doplňovaly, zda na základě přeposlání výzev od finančního úřadu byla nějaká reakce ze strany [právnická osoba] [anonymizováno]., nicméně potvrdila, že se [právnická osoba] [anonymizováno]. byly problémy v dodávání dokladů, opakovaně ji k tomu musela vyzývat, byl to spíše stálý problém (výpověď na č.l. 49 p.v. spisu). Svědkyně dále vypověděla, že v obecné rovině, pokud jde o její praxi, tak když klient zavolá, že potvrzuje údaje uvedené ve výzvě správce daně, není důvod, aby toto nepotvrdila ve vztahu vůči finančnímu úřadu (výpověď na č.l. 50 spisu). Navíc i svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že pro reakci na výzvu finančního úřadu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v kontrolním hlášení, daňovému poradci nepostačuje, že klient sdělí, že to odpovídá, ale je třeba doložit potřebné doklady (výpověď na č.l. 51 spisu). Žalovaný ve své výpovědi potvrdil, že výzvy finančního úřadu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v kontrolním hlášení za prosinec 2018 a leden 2019 od žalobce obdržel, kdy mu výzvy přeposlala účetní žalobce p. [celé jméno svědkyně], kdy jí řekl, že údaje jsou platné a že doklady, tj. vydané faktury, doplní, s tím, že neví, zda doklady doplnil, možná zapomněl (výpověď na č.l. 48 p.v. spisu), žádné doklady nedodal, je možné, že to opomněl (č.l. 48 p.v. spisu). I z výpovědi žalovaného je zřejmé, že ze strany [právnická osoba] [anonymizováno]. nebyla poskytnuta nezbytná součinnost k tomu, aby žalobce mohl řádně splnit povinnost ke vztahu k finančnímu úřadu, kdy toto se neobešlo bez předložení účetních odkladů, resp. faktur vydaných v rozhodném období. Nelze odhlédnout také od obsahu rozhodnutí finančního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (zamítnutí žádosti o prominutí pokuty), kde je uvedeno, že jednatel daňového subjektu svou žádost o prominutí pokuty odůvodnil tím, že výzva k podání následného kontrolního hlášení byla doručena do datové schránky daňového poradce, jednatel společnosti [právnická osoba] nesrovnalosti v nepodání následných kontrolních hlášení nezaznamenal. I z tohoto odůvodnění nikterak nevyplývá, že by součinnost [právnická osoba] [anonymizováno]. byla poskytnuta a že pochybení na straně této společnosti nebylo. Navíc důvod, proč nebyla pokuta uložená za nepodání následného kontrolního hlášení za prosinec 2018 prominuta v plném rozsahu byl ten fakt, že u daňového subjektu [právnická osoba] [anonymizováno]. byl evidován vykonatelný nedoplatek za daň z přidané hodnoty srpen a září 2019 a [právnická osoba] [anonymizováno]. tak svou daňovou nekázní způsobila, že jí nebyla pokuta prominuta v celém rozsahu.

39. I v případě, že by byla dána existence pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] za žalobcem a nastala její splatnost, což, jak shora uvedeno, soud nesdílí, tak by se jednalo o situaci předvídanou ust. § 1987 odst. 2 o.z., dle něhož pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). V daném případě pohledávka, o níž bylo ze strany žalovaného tvrzeno, že byla užita k započtení oproti pohledávce žalobce, měla vzniknout pochybením ze strany žalobce při výkonu daňového poradenství pro [právnická osoba] s.r.o, nicméně tato pohledávka, zejména co do výše (s ohledem na pouze částečné prominutí pokuty s ohledem na uvedený daňový nedoplatek) je nejistá.

40. Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávky datovanou dne [datum], tak dle § 13 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.

41. V daném případě smlouva o postoupení pohledávky datovaná dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o., zastoupenou [celé jméno žalovaného] jako jediným společníkem a p. [celé jméno žalovaného] jako fyzickou osobou podnikající a jednalo se o ojedinělé postoupení pohledávky (výpověď žalovaného na č.l. 48 p.v. spisu). Nejednalo se tak o běžný obchodní styk, navíc pak zcela jistě není v podnikatelské sféře obvyklé, aby k postoupení pohledávky došlo bezúplatně, nicméně vzhledem k tomu, že následně došlo k úřednímu ověření podpisů na smlouvě o postoupení pohledávky, došlo tímto dle názoru soudu k dodatečnému zhojení této relativní neplatnosti (§ 582 odst. 1 o.z.).

42. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v rozsahu částečného zpětvzetí vyhověl, když byla prokázána existence pohledávky žalobce za žalovaným a nebylo prokázáno, že by došlo k zániku této pohledávky, a to započtením ze strany žalovaného. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 24 298 Kč (§ 1903, § 1721, § 1723 odst. 1 o.z.), a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když ve výroku II. rozsudku byla zohledněna částečná úhrada závazku v průběhu soudního řízení. Povinnost k zaplacení částky 1 200 Kč se opírá o ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

43. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. (částečné plnění po podání žaloby) ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. (co do zbývající částky byl žalobce ve věci plně procesně úspěšný). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 120 Kč, odměnou advokáta za poskytování právní služby v částce 21 720 Kč (šest úkonů právní služby po 2 220 Kč /počítáno z tarifní hodnoty 28 000 Kč: příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], podání ze dne [datum], čtyři úkony právní služby po 2 100 Kč /počítáno z tarifní hodnoty 24 298 Kč: účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum] v délce přesahující dvě hodiny, písemný závěrečný návrh - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), deseti režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činila 31 031,20 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

44. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení