60 Co 198/2021-445

Rubrum

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Ladislava Pavlíčka a JUDr. Karla Šabaty, PhD., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 840.917 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 23. 6. 2021, č. j. 4 C 15/2018-359 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 14.520 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 23. 6. 2021, č. j. 4 C 15/2018-359, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 840.917 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok I.), žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 219.096 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že matka žalovaného [jméno] [příjmení] pracovala u žalobce jako účetní a v souvislosti s výkonem své práce provedla ve třech případech neoprávněně zásahy do účetnictví žalobce. [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] řádně zúčtovala a odvedla pokladní hotovost 450.000 Kč na bankovní účet žalobce. Dne [datum] ovšem přepsala tento údaj v účetním programu tak, že zaevidovala odvod ke dni [datum] z pokladny na bankovní účet ve výši 950.000 Kč, přestože fakticky na účet odvedla 450.000 Kč, čímž způsobila, že v pokladně chybí žalobci 500.000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení], přestože ve skutečnosti byl k datu [datum] evidován stav pokladny v částce 247.195 Kč, tak k [datum] zaevidovala [jméno] [příjmení] stav pokladny jako stav nulový, čímž způsobila snížení stavu pokladny žalobce o částku 247.195 Kč. Dále přestože z prostředků pokladny žalobce byla v dubnu 2017 na výplatu mezd použita částka 93.572 Kč, tak [jméno] [příjmení] neoprávněně opravila dne [datum] výdajový pokladní doklad [číslo] ze dne [datum] správně znějící na výběr částky 93.572 Kč z účtu žalobce tak, že v tomto dokladu uvedla částku 193.572 Kč, čímž způsobila snížení stavu pokladny žalobce o částku 100.000 Kč. Uvedenými jednáními došlo ke snížení majetku žalobce. Šlo o úmyslné jednání. Došlo ke zkreslení majetku v neprospěch žalobce. [jméno] [příjmení] neměla uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti. Disponovala však s peněžními prostředky v pokladně a prováděla účetní operace, jimiž byl zkreslován stav majetku. Soud I. stupně k procesní obraně žalovaného uvedl, že pokladní doklady podepsané jinými osobami, jsou doklady vystavené od klientů, přičemž peníze od těchto klientů byly předávány [jméno] [příjmení]. Do počítače žalované nemohla zasáhnout jiná osoba, neboť [jméno] [příjmení] se k počítači přihlašovala pomocí individuálního přístupového hesla. Svědek [jméno] [příjmení] a stejně tak ustanovený znalec vysvětlili, že výdajový pokladní doklad na částku 950.000 Kč nebyl vystaven [datum], ale tato částka byla zaúčtována až [datum], s tím, že označenou změnu provedla osoba [číslo] – [jméno] [příjmení]. Údaj je zřejmý ze serveru, do kterého není schopen uživatel zasáhnout. Jelikož byly zásahy do účetnictví provedeny úmyslně, nárok zaměstnavatele po smrti zaměstnance nezanikl. Stav majetku žalobce byl neoprávněnými zásahy v účetnictví snížen o 847.195 Kč. Žalobce požaduje pouze částku 840.917 Kč. Žalobci byl přiznán také úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1969 občanského zákoníku, od [datum], jak žalobce požadoval, neboť rozhodnutí o nabytí dědictví žalovaným nabylo právní moci dne [datum] a předžalobní výzva byla žalovanému doručena [datum] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Toto odvolání směřuje proti oběma výrokům napadeného rozsudku. V podstatných částech svého odvolání uvedl, že podle rozvrhu práce Okresního soudu v Uherském Hradišti poslední pracovněprávní spor byl přidělen senátu [číslo] dne [datum] v 7:52 hodin. Další pracovněprávní spor měl být přidělen senátu 9, což se nestalo, neboť dne [datum] v 13:36 hodin byla věc přidělena senátu 4. Došlo k porušení práva na zákonného soudce, přičemž rozhodoval nepříslušný a nezákonný senát. Obsazení senátu se měnilo, když obsazení soudu u prvního jednání bylo odlišné. Po koncentraci řízení byli vyslechnuti svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Žalovaná se v čase, který je uveden na výdajovém pokladním dokladu ze dne [datum], nenacházela u počítače v objektu zaměstnavatele. [jméno] [příjmení] nebyla odsouzena, přičemž s ohledem na presumpci neviny je třeba vycházet z toho, že je nevinná. Její jednání nebylo prokázáno. Pokladnu mělo na starosti více osob. [jméno] [příjmení] pracovala jako účetní. [jméno] [příjmení] neměla s žalobcem uzavřenu dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat a jednala na pokyn jednatelky. Nesouhlasí s hodnocením svědecké výpovědi svědkyně [příjmení]. Rozhodnutí soudu I. stupně odporuje ustanovení § 257 odst. 2 zákoníku práce, neboť maximální výše k náhradě škody nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku. Žalobce je povinen prokázat své tvrzení o tom, že do počítače žalované nemohla zasahovat jiná osoba. S účetním programem muselo pracovat více lidí. Tito museli být přihlášeni pod uživatelským jménem [jméno] [příjmení] a k prokázání této skutečnosti předkládá kopii účetního dokladu a doklad o nepřítomnosti [jméno] [příjmení]. Nesouhlasí s hodnocením zprávy [právnická osoba] K zásahu muselo dojít vzdáleným přístupem. Žalobce neprokázal vznik škody, škoda nebyla prokázána, rozdíly v účetních dokladech neznamenají existenci újmy. [jméno] [příjmení] nebylo prokázáno porušení právní povinnosti. Škoda nebyla do účetní závěrky zanesena. Pokud není účtováno o pohledávce, pohledávka nemůže existovat. Nesouhlasí s tím, že [jméno] [příjmení] byla přítomna při inventuře [datum] a je lživé tvrzení, že tato inventura proběhla [datum] za účasti [jméno] [příjmení], která ji odmítla podepsat. Nikdo se totiž na pracovišti žalobce nenacházel. Důkaz zprávou [právnická osoba] a.s. o tom nebyl proveden. Za pokladnu byla odpovědná [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byla v práci [datum], ale inventura byla provedena [datum], tato není opatřena žádným podpisem a razítkem. Nikdo neví, kdo od [datum] do [datum] nakládal s podkladnou. Inventura nesedí. Rozdíl v pokladně je - 715.414,54 Kč a žaloba je na 847.000 Kč. Odvolatel nesouhlasí, že by [jméno] [příjmení] ztrátu vyřešila tak, že by doklad znějící na 450.000 Kč změnila na 900.000 Kč, neboť by se tak prozradila. S ohledem na výslech svědkyně [příjmení] mladší vyplývá, že v pokladně nemohla chybět částka 847.000 Kč. Žalobce netvrdil, že se jedná o úmyslně způsobenou škodu. Žalobce provedl neoprávněně zápočet. O manku nebylo řádně účtováno. Ve výkazu zisků a ztrát nedošlo k přiúčtování další částky. V daňovém přiznání došlo ke změně ve výkazu zisků a ztrát ve výši 6.000 Kč a 12.000 Kč. Škoda nebyla způsobena, ani manko nebylo způsobeno. Pokud totiž částka schází, eviduje se jako pohledávka. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolací soud zjistil, že odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě, osobou oprávněnou, odvolání je přípustné, obsahuje zákonem předvídané důvody, přičemž odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející.

5. Odvolací soud doplnil dokazování čtením listin na č. l. 418-422. Dále odvolací soud vyžádal rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti účinný k [datum] a stanovisko předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Hamadové k odvolací námitce nezákonného soudce, které u jednání odvolací soud přečetl.

6. Z odpovědi Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. 40 Si 235/2018 [jméno] [příjmení] na žádost o poskytnutí informace vyplynul přehled pracovněprávních věcí v senátech s tím, že Okresní soud v Uherském Hradišti uvedl, že přehled ustanovení senátu ve věcech pracovněprávních není veden podle časového rozlišení. Podle časového rozlišení je veden pouze nápad věcí. Je na rozhodnutí soudce, kdy a zda bude věc souzena jako senátní nebo samosoudcem.

7. Z rozvrhu práce Okresního soudu v Uherském Hradišti podle stavu k [datum], Spr [číslo] 2017, odvolací soud zjistil, že pokud byla věc se specializací přidělena soudci, který danou specializaci nerozhoduje, nelze tuto přidělit soudci, o jehož specializaci jde, pokud uplyne doba šesti měsíců ode dne zahájení řízení ve věci, anebo ve věci již bylo zahájeno jednání. Tehdy věc projedná a rozhodne soudce, kterému byla věc přidělena.

8. Ze stanoviska předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Hamadové k odvolací námitce vyplývá, že první pracovní věc v roce 2018 napadla Okresnímu soudu v Uherském Hradišti [datum] a této věci byla přidělena sp. zn. 4 C 5/2018. Další pracovněprávní věc napadla [datum] a byla jí přidělena sp. zn. 4 C 15/2018, a to proto, že návrhové oddělení soudu ji nevyhodnotilo jako pracovní věc. Avšak podle tehdy účinného rozvrhu práce Okresního soudu v Uherském Hradišti, pokud byla věc přidělena soudci, který danou specializaci nerozhoduje, věc nelze přidělit soudci, o jehož specializaci jde, pokud uplyne doba šesti měsíců ode dne zahájení řízení ve věci, anebo pokud ve věci již bylo zahájeno jednání. Tehdy věc projedná soudce, kterému byla věc původně přidělena. V průběhu celého řízení před soudem I. stupně nevznikla žádná pochybnost o zákonnosti soudce a žádný z účastníků takovou pochybnost nevznesl.

9. JUDr. [jméno] [příjmení] uvedla, že k projednání věci nemá žádný vztah, žádného z účastníků nezná a nemá žádný zájem na výsledku sporu. Dále JUDr. [jméno] [příjmení] uvedla, že na přidělení věci neměla žádný vliv a neměla ani pochybnosti o tom, že jí věc k projednání patří. Uvedla, že je totiž soudkyní k projednání pracovněprávních věcí a že v dané věci jde o pracovněprávní věc.

10. Odvolací soud provedl důkaz čtením příjmového pokladního dokladu žalobce a dokladu na č. l. 421-422, ze kterých vyplývá úhrada faktury v částce 30.000 Kč dne [datum], s tím, že v uvedený den podstoupila [jméno] [příjmení] lékařská vyšetření.

11. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo po skutkové stránce zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla u žalobce v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici účetní. Byla pověřena jednatelkou žalobce, a to mj. plnou mocí z [datum], aby řídila provoz firmy žalobce, činila za společnost všechny úkony, které souvisí s přijímáním písemností, jednáním s obchodními partnery, peněžními ústavy, orgány veřejné správy. Vedle této plné moci byla pověřena, aby vedla jedinou hlavní pokladnu žalobce a jako jediná vedla účetnictví žalobce, přičemž zaúčtovávala účetní operace do účetního programu a kontrolovala soulad prvotních dokladů s údaji evidovanými v účetnictví. Přebírala denní tržby - hotovost od pracovníků žalobce, kteří hotovost převzali od klientů, nebo i přímo od klientů a kontrolovala prvotní příjmové a výdajové doklady z jednotlivých pracovišť žalobce. Odváděla hotovost z pokladny na běžný provozní účet žalobce u [právnická osoba] Kontrolovala stav hotovosti uložený v trezoru žalobce. Vykonávala mzdovou agendu a připravovala hromadné příkazy k úhradě mezd na účty zaměstnanců a připravovala výplaty mezd uskutečňované v hotovosti k rukám zaměstnanců. Proplácela hotovostní výdaje žalobce. Evidovala a zakládala prvotní účetní doklady podle účetních pravidel a vyhotovovala pokladní účetní doklady. Zpracovávala měsíční hlášení k dani z přidané hodnoty. Spolupracovala s daňovou poradkyní při účetních auditech a účetních závěrkách.

12. Z dokazování provedeného před soudem I. stupně bylo dále po skutkové stránce zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako zaměstnankyně žalobce na pozici účetní: - nejprve dne [datum] řádně zúčtovala a odvedla pokladní hotovost 450.000 Kč na bankovní účet žalobce, přičemž však dne [datum] neoprávněně přepsala tento údaj v účetním programu tak, že zaevidovala odvod ke dni [datum] z pokladny na bankovní účet ve výši 950.000 Kč, přestože fakticky na účet odvedla pouze částku 450.000 Kč a způsobila neoprávněné snížení stavu pokladny žalobce o částku 500.000 Kč, - přestože ve skutečnosti byl k datu [datum] evidován stav pokladny žalobce v částce 247.195 Kč, a tento účetní stav souhlasil se stavem fyzickým, tak k [datum] neoprávněně zaevidovala [jméno] [příjmení] stav pokladny žalobce jako stav nulový a způsobila snížení stavu pokladny žalobce o částku 247.195 Kč, - přestože z prostředků pokladny žalobce byla v dubnu 2017 na výplatu mezd použita částka 93.572 Kč, tak [jméno] [příjmení] opravila dne [datum] výdajový pokladní doklad [číslo] ze dne [datum] správně znějící na výběr částky 93.572 Kč z účtu žalobce tak, že v tomto dokladu uvedla částku 193.572 Kč a způsobila snížení majetkového stavu žalobce o částku 100.000 Kč, tyto úkony činila v účetním programu, do kterého se přihlašovala z počítače, kam měla přístup na základě svého jedinečného přístupového kódu, přičemž s penězi svého zaměstnavatele nakládala [jméno] [příjmení] přesně nezjištěným způsobem, kdy žalobce po tomto jednání [jméno] [příjmení] kontrolou účetního stavu se skutečným stavem, zjistil, že mu byla způsobena škoda v částce převyšující žalovanou částku jistiny 840.917 Kč.

13. Podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255 (srov. § 250 odst. 3 zák. práce).

14. Podle ustanovení § 250 odst. 2 zákoníku práce, byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Podle ustanovení § 257 odst. 4 zákoníku práce, byla-li škoda způsobena také zaměstnavatelem, je zaměstnanec povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

15. Podle ustanovení § 249 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

16. Po právní stránce bylo zapotřebí učinit následující právní závěry.

17. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance.

18. V tomto konkrétním případě soud I. stupně důvodně dovodil, že všechny předpoklady odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu byly naplněny současně.

19. Z principu obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu podle citovaného ustanovení vyplývá, že zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou skutečně způsobil zaviněným porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

20. Povinnosti pracovněprávního charakteru jsou stanoveny zaměstnanci právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou popř. pokyny vedoucích zaměstnanců, kteří jsou oprávněni na jednotlivých stupních řízení stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomuto účelu závazné pokyny.

21. Protiprávnost na straně zaměstnance je objektivně existující rozpor mezi určitým jednáním (opomenutím určitého jednání) zaměstnance a stanovenou právní povinností (stanoveným pravidlem chování). Protiprávnost je objektivním stavem.

22. Mezi základní povinnosti zaměstnance náleží střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (§ 301 písm. d) zák. práce).

23. Právě nedodržení základních povinností zaměstnance ochraňovat majetek zaměstnavatele znamená v konkrétním případě porušení právní povinnosti, které společně s dalšími předpoklady zakládá obecnou odpovědnost [jméno] [příjmení] za škodu podle § 250 zák. práce 24. [příjmení] [jméno] [příjmení] obdržela peněžní prostředky žalobce, obdržela je jako ten, kdo byl žalobcem k tomu pověřen, přičemž není pochyb o tom, že s penězi mohla nakládat pouze v souvislosti s plněním svých pracovních povinností; při nakládání s těmito prostředky pak byla [jméno] [příjmení] povinna zachovat omezení, vyplývající zejména z ustanovení § 249 odst. 1 zák. práce a ustanovení § 301 písm. d) zák. práce (k tomu srovnej přiměřeně závěry v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1924/2013).

25. Jelikož takto nejednala, je dáno porušení pracovních povinností [jméno] [příjmení] při plnění pracovních úkolů.

26. Škoda znamená újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi a je napravitelná poskytnutím majetkového plnění.

27. V konkrétním případě soud I. stupně správně dovodil, že újma zaměstnavatele [jméno] [příjmení] spočívá konkrétně v nastalém zmenšení majetku žalobce, který se projevil snížením stavu pokladny a chyběním peněz v majetku žalobce.

28. Je věcí žalobce, pokud neuplatnil svůj nárok v tomto řízení v plné výši, neboť civilní sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční a žalobce je v postavení pána sporu tak, že je na něm, zda přinese spor na soud a zda uplatní svůj nárok vůči žalovanému v celé výši či nikoliv.

29. Je tak splněn rovněž další předpoklad vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance, a to vznik škody.

30. Soud I. stupně důvodně dovodil, že škoda je v daném případě následkem zaviněného porušení pracovních povinností [jméno] [příjmení].

31. Tato příčinná souvislosti je postavena najisto. Škoda je v tomto konkrétním případě přímým následkem aktivního jednání [jméno] [příjmení].

32. V jednání [jméno] [příjmení] je zapotřebí dovozovat úmyslné zavinění, a to v podobě úmyslu přímého. [jméno] [příjmení] věděla, že takovým svým jednáním může způsobit škodu žalobci a takový následek chtěla způsobit. 33. [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela.

34. Podle § 328 odst. 2 zákoníku práce, peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobených úmyslně.

35. Jelikož jde v tomto konkrétním případě o právo zaměstnavatele na náhradu škody způsobené úmyslně, nezaniklo takové peněžité právo smrtí [jméno] [příjmení]. V jejím jednání bylo dovozeno úmyslné zavinění v podobě úmyslu přímého.

36. Takovou pohledávku zaměstnavatele jsou povinni uspokojovat dědici odpovědného zaměstnance.

37. Na dědice, který uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti, přecházejí dluhy do výše ceny nabytého dědictví.

38. Podle § 1707 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

39. Podle § 1872 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

40. Z připojeného spisu pozůstalostního řízení Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 21 D 1733/2017 vyplynulo, že [jméno] [příjmení] zemřela jako rozvedená a zanechala dvě děti – žalovaného a dceru [jméno] [příjmení]. K pozůstalosti byly obě děti povolány rovným dílem jako dědici [příjmení] dědické třídy, kteří po vyrozumění o dědickém právu dědictví neodmítli a oba uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti. Oba dědicové uzavřeli dědickou dohodu, podle níž nenabyla pozůstalá dcera z dědictví ničeho a majetek pozůstalosti nabyl do svého výlučného vlastnictví žalovaný s tím, že čistá hodnota pozůstalosti činí 1.731.257,24 Kč.

41. Je-li více dědiců, kteří uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti, pak tito dědicové hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně podle § 1872 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel však může po každém z dědiců požadovat plnění jen do výše odpovídající dědickému podílu daného dědice, tedy do výše ceny jím nabytého dědictví (srov. [jméno], K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. [obec]: Sagit, 2012, s. 698).

42. Jelikož cena nabytého dědictví žalovaným převyšuje nyní žalovanou pohledávku, je i z tohoto důvodu žaloba proti žalovanému odůvodněna.

43. K odvolacím námitkám je zapotřebí uvést následující.

44. K odvolací námitce, že funkci poplatníka vykonávala jednatelka žalobce [jméno] [příjmení] a že k pokladně měly přístup další osoby a k odvolací námitce směřující, že s účetním programem mohla pracovat jiná osoba a také dostat se do počítače [jméno] [příjmení].

45. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jedinou osobou, která vedla účetnictví žalobce, byla [jméno] [příjmení].

46. Z výpovědi jednatelky žalobce [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se do počítače [jméno] [příjmení] nemohla dostat, neboť neznala její heslo. [jméno] [jméno] [příjmení] úkony v účetnictví neprováděla, protože tomu nerozuměla. [jméno] [příjmení] dále vypověděla, že její manžel [jméno] [příjmení], který byl také jednatelem žalobce, mohl mít dálkový přístup do počítačové sítě žalobce, ale do účetnictví se mohl dostatek jedině pod svým jménem a pod svým heslem.

47. U žalobce byla vedena pouze jedna pokladna.

48. Okolnost, že [jméno] [příjmení] měla klíče od pokladny, byla zjištěna z výpovědi [jméno] [příjmení], a ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení].

49. Z výpovědi [jméno] [příjmení], ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pokladnu ve společnosti měla na starosti [jméno] [příjmení]. Pokladna ve společnosti žalobce fungovala tak, že peníze ráno [jméno] [příjmení] vydala pro potřeby servisu a na konci pracovní doby je [jméno] [příjmení] převzala od pracovníků žalobce. Peníze na účet u banky z pokladny dávala [jméno] [příjmení] jednou týdně. Za tím účelem jezdila s [jméno] [příjmení] do banky buď jednatelka [jméno] [příjmení], nebo manžel [jméno] [příjmení].

50. Z protokolu o trestním oznámení vyplynulo, že jednatelka [jméno] [příjmení] oznámila orgánům činným v trestním řízení okolnost, že ve společnosti žalobce schází peněžní prostředky a že došlo k pozměnění v účetních materiálech, které je předmětem nynějšího žalobního nároku žalobce.

51. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], která jako členka komory daňových poradců spolupracovala s žalobcem, vyplynulo (č. l. 259pv), že do programu účetnictví žalobce neměla přístup a stav pokladny nekontroluje a neprovádí, stejně jako nekontroluje mzdovou a personální agendu.

52. Ze všech shora uvedených důvodů nebylo možno vyhovět odvolacím námitkám žalovaného pro jejich nedůvodnost. 53. [jméno] [příjmení] byla oprávněnou osobou k nakládání s pokladnou. [jméno] [příjmení] byla jedinou osobou, která vedla účetnictví. Do jejího počítače se nemohla dostat další osoba. Do počítačového účetního programu se mohl dálkově připojit jednatel žalobce [jméno] [příjmení], ale jedině pod svým jménem a svým heslem.

54. K odvolací námitce, že nebyl objektivně zjištěn stav pokladny k [datum].

55. Součástí spisového materiálu je na č. l. 28 doklad o inventuře. Tento doklad je podepsán jednatelkou žalobce [jméno] [příjmení].

56. Z výpovědi jednatelky žalobce [jméno] [příjmení] vyplynul postup, jakým společně postupovala s [jméno] [příjmení] při zjištění stavu pokladny žalobce k [datum] s tím, že peníze byly fyzicky přepočítány.

57. Ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [příjmení], LL.M., vyplynulo, že z inventury pokladny, která je založena v účetní uzávěrce roku 2016, znalec zjistil, že fyzickou inventurou byla v pokladně zjištěna částka 247.195 Kč. Tato částka odpovídá účetnímu stavu na účtu [číslo] – pokladna.

58. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že zůstatek finančních prostředků v pokladně činil podle hlavní účetní knihy 247.195 Kč. Tato částka měla být také uvedena v pokladní knize.

59. Z dokladu na č. l. 28 spisu vyplynulo, že inventurou byl zjištěn zůstatek finančních prostředků v pokladně k [datum], a to ve výši 247.195 Kč.

60. Z hlavní účetní knihy na č. l. 27 spisu vyplývá zůstatek v pokladně 247.195 Kč.

61. Z pokladní knihy z č. l. 26 spisu vyplývá počáteční stav pokladny k [datum] – 0 Kč.

62. Ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [příjmení], LL.M., vyplynulo, že pokladní kniha z roku 2017 vykazuje počáteční stav 0 Kč.

63. Za těchto okolností nejsou odvolací námitky žalovaného v uvedeném směru důvodné.

64. Stav pokladny žalobce byl v době po [datum] ovlivněn shora popsaným jednáním [jméno] [příjmení], kterým tato snížila stav pokladní hotovosti. Ani v tomto směru odvolací námitky žalovaného nemají vliv na závěry přijaté soudem I. stupně a nemají vliv na důvodnost nároku uplatněného žalobcem, a to ani co do jeho základu, ani co do jeho výše.

65. K odvolací námitce přidělení věci nezákonnému soudci.

66. Z rozvrhu práce Okresního soudu v Uherském Hradišti účinnému ke dni nápadu této věci soudu vyplývá, že přidělování věcí civilních provádí - automaticky - systém ISAS podle času nápadu podle vymezených specializací stanovených v rozvrhu práce a podle pravidel pro přidělování věcí (viz. Spr [číslo] 2016, Spr 512/ 2017) ve spojení s případnými mimořádnými opatřeními předsedkyně soudu.

67. Bylo zjištěno, že tato věc byla přidělena senátu sp. zn. 4 C tímto postupem, kdy návrhové oddělení Okresního soudu v Uherském Hradišti neposoudilo věc jako pracovní. Věc byla přidělena JUDr. [jméno] [příjmení] jakožto civilní soudkyni. JUDr. [jméno] [příjmení] na toto přidělení neměla žádný vliv a neměla pochybnost, že jí věc k projednání patří. Je totiž soudkyní, která vyřizuje pracovněprávní spory a v dané věci jde o pracovněprávní spor. Předsedkyně senátu 4 C JUDr. [jméno] [příjmení] se žádným způsobem na přidělení věci svému senátu nepodílela.

68. Dále bylo zjištěno z vyjádření samotné soudkyně, že JUDr. [jméno] [příjmení] nemá jakýkoliv vztah k projednávané věci, či k účastníkům řízení, nemá zájem na výsledku řízení.

69. Postupem návrhového oddělení Okresního soudu v Uherském Hradišti došlo k tomu, že v pořadí první pracovněprávní věci v roce 2018 byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti přidělena sp. zn. 4C 5/2018 a další pracovněprávní věc napadla [datum] a byla jí přidělena sp. zn. 4 C 15/2018.

70. S ohledem na rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti k [datum], pokud byla věc se specializací přidělena soudci, který danou specializaci nerozhoduje, nelze tuto přidělit soudci, o jehož specializaci jde, pokud uplyne doba šesti měsíců ode dne zahájení řízení ve věci, anebo ve věci již bylo zahájeno jednání. Tehdy věc projedná a rozhodne soudce, kterému byla věc přidělena.

71. V průběhu řízení před soudem I. stupně žádný z účastníků ničeho nenamítal proti projednání věci soudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou a jejím senátem a ani JUDr. [jméno] [příjmení] neměla pochybnosti o tom, že je zákonným soudcem.

72. S ohledem na shora uvedené nemá tato odvolací námitka vliv na věcnou správnost výrokové části napadeného rozhodnutí a této odvolací námitce tak nebylo možno přisvědčit pro její nedůvodnost.

73. K odvolací námitce, že v průběhu řízení před soudem I. stupně došlo ke změně ve složení senátu.

74. Ustanovení § 119 odst. 3 o. s. ř. upravuje pravidlo pro případ, kdy dochází ke změně v obsazení soudu, a to z hlediska návaznosti na dosavadní průběh řízení a provedené dokazování. Zákonným požadavkem v této souvislosti je, aby na začátku dalšího jednání předseda senátu sdělil obsah přednesů a provedených důkazů, čímž je zajištěna návaznost na dosavadní řízení a důkazní stav. V takovém případě zůstanou výsledky dosavadního řízení zachovány, odročené jednání na ně může navázat, provedené důkazy jsou v dalším jednání použitelné a mohou být podkladem pro rozhodnutí ve věci.

75. Z uvedeného vyplývá, že postup soudu podle ustanovení § 119 odst. 3 o. s. ř. zásadně dopadá na případy, kdy dojde ke změně v obsazení soudu po odročení jednání. Použití ustanovení § 119 odst. 3 o. s. ř. v takových případech nebrání ani zásada ústnosti (vyjádřená v ustanovení § 115, § 214 odst. 1 o. s. ř.), ani zásada přímosti provádění důkazů (vyjádřená v ustanovení § 122 odst. 1, § 211, § 213 o. s. ř.), neboť ani tyto zásady se v občanském soudním řízení neuplatňují bezvýjimečně, ale působí ve spojení s ostatními zásadami, zejména s požadavkem, aby ochrana práv byla rychlá a účinná (§ 6 o. s. ř.). Ustanovení § 119 odst. 3 o. s. ř. brání tomu, aby pro změnu v obsazení senátu bylo třeba opakovat provedené důkazy, případně opakovat celé dokazování. Ani Ústava, ani Listina základních práv a svobod neobsahují při regulaci práva na spravedlivý proces požadavek, aby v občanském soudním řízení byly při změně v obsazení senátu opakovány všechny provedené důkazy (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1916/2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2475/2003).

76. Při změně ve složení senátu předsedkyně senátu soudu I. stupně vždy na počátku jednání sdělila obsah přednesů a provedených důkazů, což plyne zejména z č. l. 270 a 356, čímž soud I. stupně dostál povinnosti plynoucí z ustanovení § 119 odst. 3 o. s. ř.

77. Nadto nelze pominout, že o konečném rozhodnutí soudu I. stupně rozhodoval senát v původním složení, ve kterém bylo provedeno první jednání.

78. Proto tyto odvolací námitky nemohly být posouzeny jako důvodné.

79. K námitce provedení výslechu svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] poté, co měla nastat koncentrace řízení.

80. Pojem prvního jednání v kontextu koncentrace řízení vymezil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010 (uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), tak, že obsahem (předmětem) prvního jednání uvedeného v § 118b odst. 1, větě druhé, o. s. ř. jsou (musí být) takové úkony, které je soud povinen při jednání provést dříve, než přistoupí k dokazování (k provádění důkazů) o věci samé. Podstatné tu nemůže být jen to, že bylo skončeno (odročeno) jednání, které soud nařídil jako první k projednání věci samé a které se také uskutečnilo, jestliže při něm nebyly provedeny nebo nemohly být provedeny (soudem nebo účastníky) všechny úkony, které by účastníkům reálně umožnily včas a řádně splnit povinnost tvrzení a důkazní povinnost. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že první jednání lze pokládat ve smyslu § 118b odst. 1, věty druhé, o. s. ř. (ve znění do [datum]) za skončené jen tehdy, byly-li při něm provedeny alespoň všechny úkony uvedené v § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř.

81. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1829/2011, uveřejněném pod [číslo] 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že je nutné, aby soud splnil poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. do skončení přípravného jednání (§ 114c o. s. ř.), nebo nekonalo-li se přípravné jednání do skončení prvního jednání ve věci.

82. Nebylo-li účastníku řízení poskytnuto poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. dříve, než nastala koncentrace řízení (ač se tak objektivně mělo stát), nebrání § 118b odst. 1 o. s. ř. tomu, aby tyto skutečnosti vylíčil, resp. aby označil důkazy potřebné k prokázání svých skutkových tvrzení i poté, kdy koncentrace nastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1829/2011 (uveřejněný pod [číslo] 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)).

83. S ohledem na absenci předchozího poučení soudem I. stupně podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. bylo nutno umožnit účastníkovi řízení vylíčit chybějící rozhodné skutečnosti a označit důkazy, což se postupem soudu I. stupně stalo.

84. Z těchto důvodů nebylo možno přisvědčit odvolací námitce žalovaného pro nedůvodnost.

85. K odvolací námitce, že doklad na č. l. 37a) spisu je ze dne [datum] 00:06 hodin, což svědčí o tom, že se skutek nestal a že pozměnění dokladu neprovedla [jméno] [příjmení].

86. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně vyplynulo, že záznam o průběhu práce s účetním programem umožňuje zjistit, kdy byla ta která změna v účetních materiálech provedena, v čem tato změna spočívala a umožňuje identifikovat uživatele, který změnu provedl, neboť každý ze zaměstnanců měl přidělen svůj vlastní jedinečný číselný kód.

87. V případě dokladu na č. l. 37a) spisu jde o neoprávněnou úpravu výdajového pokladního dokladu o odvodu hotovosti z pokladny žalobce na účet žalobce.

88. Doklad na č. l. 37a) spisu se týká skutku spočívajícím v tom, že [jméno] [příjmení] dne [datum] pozměnila údaj v účetním programu tak, že zaevidovala odvod ke dni [datum] z pokladny na bankovní účet ve výši 950.000 Kč, přestože fakticky na účet odvedla pouze částku 450.000 Kč.

89. Z dokladu přehled prací v účetním programu na č. l. 38, 185 spisu je zřejmé, že změnu daného pokladního dokladu provedla účetní [jméno], která byla přihlášena k počítači, který používala u žalobce, přičemž změna byla provedena [datum], v 14:43 hodin, pracovníkem [číslo].

90. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně bylo dále zjištěno, že pracovníkem s [číslo] byla [jméno] [příjmení], což vyplývá z přehledu uživatelů na č. l. 319 spisu.

91. Z výpovědi jednatelky žalobce [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se do počítače [jméno] [příjmení] nemohla dostat, neboť neznala její heslo.

92. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl (č. l. 231pv), že účetní [jméno] [příjmení] provedla [datum] změnu, když místo výdaje částky 450.000 Kč vyznačila výdaj částky 950.000 Kč. Tuto změnu na 100 % provedla osoba, která je v dokladu na č. l. 185 označena. Svědek k času uvedenému na dokladu na č. l. 37a) spisu uvedl, že je možné, že jde nastavit údaj o čase, který je uveden v upraveném dokumentu na č. l. 37a). Původní doklad z č. l. 37b) /který je v upravené podobě na č. l. 37a) / byl původně vytvořen [datum].

93. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (č. l. 232) vyplynulo, že změnu dokladu na č. l. 37b z částky 450.000 Kč na částku 950.000 Kč /jak je uvedeno v dokladu na č. l. 37a) spisu/, provedl [datum] uživatel s [číslo].

94. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (č. l. 231) vyplynulo, že podle přístupového kódu v počítači zjistila, že předmětnou změnu částky 450.000 Kč na 950.000 Kč provedla [jméno] [příjmení].

95. Ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], MBA. LL.M., vyplynulo, že opravu z částky 450.000 Kč na částku 950.000 Kč provedl uživatel [číslo] kterým byla [jméno] [příjmení].

96. Z výpovědi [jméno] [příjmení], jednatelky žalobce (č. l. 258pv) vyplynulo, že její manžel, který byl také jednatelem žalobce, mohl mít dálkový přístup do počítačové sítě žalobce, ale do účetnictví se mohl dostatek jedině pod svým jménem a pod svým heslem.

97. V té souvislosti je zapotřebí doplnit argumentaci ve vztahu k dalšímu obdobnému skutku, spočívajícímu v jednání [jméno] [příjmení], která opravila dne [datum] výdajový pokladní doklad [číslo] ze dne [datum] správně znějící na výběr částky 93.572 Kč z účtu žalobce tak, že v tomto dokladu uvedla částku 193.572 Kč.

98. K tomuto vyplynula následující skutková zjištění soudu I. stupně.

99. Ze svědeckých výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato neoprávněná změna byla provedena [datum] v 16:48 hodin, pracovníkem s [číslo] což byla [jméno] [příjmení], a to navíc z počítače účetní.

100. Svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 231) vypověděla, že s odkazem na č. l. 190 spisu je zřejmé, že tato neoprávněná změna či oprava byla provedena [datum] v 16:48 hodin, pracovníkem s [číslo] což byla [jméno] [příjmení].

101. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl (č. l. 231pv), že tato neoprávněná změna byla provedena [datum] v 16:48 hodin. Byla provedena osobou z počítače účetní [jméno] [příjmení].

102. Svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 232) vypověděla, že tuto změnu provedl uživatel [číslo] dne [datum], a to s odkazem na listinu na č. l. 190 spisu.

103. Uvedená skutečnost, že k provedení neoprávněné změny dokladu došlo [datum] v 16:48 hodin, takto vymezeným způsobem vyplývá, také z listiny na č. l. 190 spisu.

104. Z výpovědi jednatelky žalobce [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se do počítače [jméno] [příjmení] nemohla dostat, neboť neznala její heslo. [jméno] [jméno] [příjmení] úkony v účetnictví neprováděla, protože tomu nerozuměla.

105. Ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], MBA., LL.M., vyplynulo, že opravu dokladu z částky 93.572 Kč na 193.572 Kč provedla [datum] v 16:48 hodin, [jméno] [příjmení]. 106. [příjmení] odvolatel a stejně tak žalobce shodně tvrdí, že [jméno] [příjmení] byla v práci [datum].

107. Za těchto okolností odvolací námitky žalovaného nejsou důvodné a nelze jim přisvědčit.

108. K odvolací námitce směřující proti závěru soudu I. stupně, že [jméno] [příjmení] porušila své právní povinnosti a neoprávněně zasáhla do účetních materiálů žalobce.

109. Ze spisového materiálu neplyne jakékoliv zjištění svědčící pro porušení právních předpisů ať již ze strany zaměstnavatele, nebo ze strany jiného zaměstnance než [jméno] [příjmení].

110. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že jednatelka žalobce [jméno] [příjmení] vedení účetnictví nerozuměla. Proto také jednatelka žalobce [jméno] [příjmení] vedením účetnictví pověřila [jméno] [příjmení]. Jednatelka žalobce udělila [jméno] [příjmení] plnou moc.

111. K tomu jednatelka žalobce [jméno] [příjmení] vypověděla, že měla k [jméno] [příjmení] plnou důvěru.

112. Se společností žalobce spolupracovala dále daňová poradkyně, která připravovala daňová přiznání.

113. Uvedené skutečnosti vyplynuly jednak ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], která jako daňová poradkyně spolupracovala s žalobcem a jednak z výpovědi jednatelky žalobce [jméno] [příjmení].

114. Spisový materiál neobsahuje žádný poznatek svědčící pro porušení právních předpisů ze strany jiné osoby než [jméno] [příjmení] ani poznatek, z něhož by vyplývalo takové podezření, které odvolatel zmiňuje. V tomto směru přijal soud I. stupně své závěry jako jednoznačné a nebylo tak namístě vycházet ze závěru o neunesení důkazního břemene.

115. K odvolací námitce, že [jméno] [příjmení] neměla podepsánu dohodu o hmotné odpovědnosti.

116. Okolnost, že zaměstnanec nepřevzal hmotnou odpovědnost, nevylučuje obecnou odpovědnost zaměstnance za vzniklý schodek. Je třeba zjistit výši schodku, objasnit, jak zaměstnanec plnil své povinnosti při provádění pracovních úkolů a při zajištění majetku zaměstnavatele před jeho možným poškozením a odcizením, při vedení administrativy, při odesílání tržeb (srov. přiměřeně rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 11. listopadu 1959, sp. zn. 21 Co 737/59, publikované pod R 32/1960).

117. Uvedená odvolací námitka nemá vliv na věcnou právnost rozhodnutí soudu I. stupně.

118. K odvolací námitce ohledně nerespektování ustanovení § 257 odst. 2 zákoníku práce.

119. V jednání [jméno] [příjmení] byl dovozen úmysl přímý, neboť jmenovaná věděla, že svým jednáním poruší své povinnosti zaměstnance a zasáhne do absolutního práva svého zaměstnavatele, a chtěla takový následek způsobit.

120. Za těchto okolností není důvodná odvolací námitka, kterou se odvolatel domáhá omezení náhrady škody ve smyslu ustanovení § 257 odst. 2 zákoníku práce, jakožto škody způsobené z nedbalosti, neboť v jednání [jméno] [příjmení] je dovozován úmysl přímý.

121. K odvolací námitce ohledně řádného následného nezaúčtování manka žalobcem a k námitce, že nemohlo dojít k zániku žalované pohledávky započtením, k námitce řádného neúčtování žalobcem.

122. Okolnost, jakým způsobem zaměstnavatel po zjištění jednání [jméno] [příjmení] účtoval o zjištěné výši škody, není z pohledu základu uplatněného nároku, a ani jeho výše, podstatný.

123. Soud I. stupně nevycházel ze skutkového zjištění, že pohledávka žalobce v rozsahu, jak byla žalobci přiznána rozsudkem soudu I. stupně, zanikla, byť započtením, a ani takový závěr ve svém rozhodnutí soud I. stupně neformuloval.

124. Soud I. stupně vyložil všechny znaky odpovědnosti [jméno] [příjmení] za škodu způsobenou svému zaměstnavateli. S jeho závěry se odvolací soud ztotožnil.

125. Otázka, jakým způsobem zaměstnavatel účtoval a účtuje, není předmětem tohoto řízení.

126. Z těchto důvodů nevyhověl odvolací soud důkaznímu návrhu odvolatele na doplnění dokazování čtením výkazu zisku a ztráty ke dni [datum], rozvahy ke dni [datum], přílohy k účetní závěrce k [datum], výkazu zisku a ztráty ke dni [datum], rozvahy k [datum], přílohy k účetní závěrce k [datum], přílohy k účetní závěrce k [datum], rozvahy ke dni [datum], výkazu zisku a ztráty ke dni [datum] Odvolací soud využil oprávnění posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z důkazů mají být provedeny a současně i rozhodnout, že ty z důkazních návrhů, jimiž mají být prokazovány skutečnosti, které jsou pro posouzení uplatněného nároku nevýznamné, nebudou provedeny. Přitom o tom, zda soud provede navržený důkaz, nemusí soud vydat zvláštní rozhodnutí, rozhodne-li se navržený důkaz neprovést, vypořádá se s touto otázkou v odůvodnění svého rozsudku.

127. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolatelem shora popsané navržené doplnění dokazování není relevantní, neboť se provedení navrhovaných důkazů nejeví potřebným ke zjištění skutkového stavu, který byl dostatečně zjištěn. Nelze spatřovat porušení zásad spravedlivého procesu v tom, že soud nevyhoví všem důkazním návrhům účastníka, má-li za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav věci (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1544/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2496/2011). Rozhodné skutečnosti již byly bez důvodných pochybností ověřeny jinými důkazy (srov. například usnesení bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 1. 1972 sp. zn. 6 Co 344/71, nálezy Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 150/93, ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 56/95 nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2019 sp. zn. 33 Cdo 1898/2018).

128. K odvolací námitce, že [jméno] [příjmení] byla v práci [datum], ale inventura byla provedena [datum] a ke zpochybnění výsledku této inventury.

129. Ze spisového materiálu neplyne jakékoliv zjištění svědčící pro porušení právních předpisů ať již ze strany zaměstnavatele, nebo ze strany jiné osoby. Spisový materiál neobsahuje žádný poznatek svědčící pro porušení právních předpisů jiné osoby než [jméno] [příjmení]. V tomto směru přijal soud I. stupně své závěry jako jednoznačné a nebylo tak namístě vycházet ze závěru o neunesení důkazního břemene.

130. Nebylo zjištěno jakékoliv zjištění o jakémkoliv jednání jiné osoby, které by mělo vliv na skutkové a právní závěry přijaté soudem I. stupně a vyjádřené ve výrokové části rozsudku soudu I. stupně.

131. V této věci nejde o odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených zaměstnanci k vyúčtování.

132. Inventura provedená k [datum] je zachycena na č. l. 189 spisu. K jejímu výsledku byla vyslechnuta soudem I. stupně svědkyně [jméno] [příjmení], která potvrdila zjištění rozdílu mezi účetním a fyzickým stavem v pokladně žalobce.

133. Pro posouzení nároku žalobce je zejména podstatné, zda došlo k jednání [jméno] [příjmení], jak je skutkově vymezil žalobce v podané žalobě.

134. Ze závěru znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [příjmení], LL.M., bylo zjištěno, že znaleckým šetřením účetních materiálů a souvisejících podkladů včetně účetního programu žalobce bylo zjištěno, že došlo ke všem třem skutkům vymezeným žalobcem v podané žalobě a že tak došlo tímto jednání k neoprávněnému snížení pokladny žalobce o částky 500.000 Kč, 247.195 Kč a 100.000 Kč.

135. Odvolací námitky nemají vliv na věcnou správnost výrokové části rozsudku soudu I. stupně.

136. K odvolací námitce ohledně nevyžádání zprávy soudem I. stupně z [příjmení] a.s k datu, kdy měla být údajně provedena inventura pokladny.

137. Podle ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

138. Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn (a povinen) v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením jednotlivých účastníků je třeba provést. Je tedy oprávněn posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede, a současně i rozhodnout, že neprovede ty z nich, jimiž mají být prokazovány skutečnosti, které jsou pro posouzení uplatněného nároku nevýznamné nebo které již byly prokázány (rozhodná skutečnost již v dosavadním řízení byla bez důvodných pochybností ověřena nebo vyvrácena) jinými důkazy (srov. například usnesení bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 1. 1972 sp. zn. 6 Co 344/71, publikované ve [příjmení] stanovisek IV, s. [číslo], nálezy Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 150/93, ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 56/95 a ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 733/01 nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2019 sp. zn. 33 Cdo 1898/2018).

139. Soud I. stupně v odvoláním napadeném rozsudku vyložil, že skutkový stav, ohledně provedení inventury poklady, byl dostatečně zjištěn. Uvedené shrnul odvolací soud shora.

140. Soudu I. stupně je třeba přisvědčit v tom, že v řízení byly již objasněny skutečnosti rozhodné jinými provedenými důkazy. Protože soud I. stupně odmítl provést účastníkem označený důkaz pro to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, tak v situaci, kdy nevycházel ze závěru o neunesení důkazního břemene žalobce, není tím vyloučeno, aby rozhodl v tomto konkrétním případě o vyhovění podané žalobě.

141. K odvolací námitce ohledně nesouhlasu odvolatele s hodnocením svědecké výpovědi svědkyně [příjmení] a hodnocením zprávy [právnická osoba]

142. K uvedenému je zapotřebí uvést, že žalovanému byla jako účastníku řízení dána možnost vyjádřit se k věci samé i k provedeným důkazům, rovněž označit (navrhnout) důkazy, jejichž provedení pro zjištění a prokázání svých tvrzení pokládá za potřebné.

143. Při svém postupu se soud řídil zásadou volného hodnocení důkazů, jak je formulována v ustanovení § 132 o. s. ř. Pravidla vyplývající ze zásady volného hodnocení důkazů pak soud I. stupně nepřekročil. Soud I. stupně pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedl žalovaný.

144. Pečlivě uvedl a odůvodnil, proč tomu kterému důkazu uvěřil či nikoliv. Za těchto okolností nebylo namístě korigovat hodnocení důkazů soudem I. stupně.

145. Soud prvního stupně při zjišťování skutkového stavu věci provedl celou řadu důkazů (především výslechů svědků a listinných důkazů).

146. Z odůvodnění napadeného rozsudku a z obsahu spisu je zřejmé, že soud I. stupně vzhledem ke skutkovým zjištěním vzal v úvahu jen skutečnosti, které vyplynuly z provedených důkazů. Žádné skutečnosti, které v tomto směru byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo a které byly současně významné pro věc, nepominul a v jeho hodnocení důkazů není z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti logický rozpor, resp. hodnocení důkazů neodporuje § 133 až § 135 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 384/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1703/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5444/2017).

147. Ze všech těchto důvodů bylo zapotřebí rozhodnutí soudu I. stupně potvrdit jako ve výroku věcně správné, včetně rozhodnutí o nákladech řízení, o kterých bylo důvodně rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

148. Žalobce byl v odvolacím řízení plně úspěšný.

149. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, které spočívají v nákladech právního zastoupení žalobce. Právní zástupkyně žalobce vykonala v odvolacím řízení jeden úkon právní služby, a to účast u jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky [číslo] Sb). Výše odměny činí podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., částku 11.700 Kč. Dále právní zástupkyni žalobce náleží náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za vykonaný úkon právní služby. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží žalobci dále náhrada za DPH ve výši 21 % z uvedených částek. Náhrady dalších nákladů odvolacího řízení se výslovně vzdala. Náklady odvolacího řízení ve výši 14.520 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř, ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny důvody pro její prodloužení.

Poučení