61 A 5/2023–44

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobkyně: X se sídlem X zastoupena advokátem JUDr. Petrem Živnůstkou se sídlem Masarykova náměstí 225, 256 01 Benešov proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2022, sp. zn. 139911–2/2020–520000–12, čj. 59134/2022–900000–311, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Celní úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „celní úřad“) rozhodnutím ze dne 10. 9. 2021, sp. zn. 139911–2/2020–520000–12, čj. 14144–9/2021–52000–12, uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku uvedeného v § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o hazardních hrách“), kterého se měla dopustit jakožto podnikající fyzická osoba tím, že v provozovně „VLT“ na adrese Ž. n. 194, 391 43 M. V. (dále jen „provozovna“), v období od 1. 11. 2019 do 2. 7. 2020 provozovala bez vydaného povolení hazardní hry prostřednictvím čtyř kusů technických zařízení vybavených softwarem Explorer. Za tento přestupek jí celní úřad uložil pokutu 220 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč.

2. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí celního úřadu potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 6. 2. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobkyně v prvé řadě namítla, že předmětná technická zařízení typu Explorer nenaplňují znaky hazardní hry podle § 3 zákona o hazardních hrách, neboť výhra či prohra není založena na náhodě, nýbrž na vůli, rozhodnutí, paměti a postřehu uživatele technických zařízení. K tomu odkázala na technický posudek BMM Testlabs ze dne 2. 11. 2018, č. BGS.1002.01 (dále jen „technický posudek“), z něhož vyplývá, že technické zařízení typu Explorer umožňuje výhru či prohru na základě schopností, postřehu hráče a jeho paměti a výhra plně závisí na schopnostech hráče. Současně technická zařízení nedisponují RNG (generátorem náhodných čísel). Doplnila, že citovaný technický posudek vyvrací závěry správních orgánů o tom, že předem nastavený algoritmus hráč ovlivnit nemůže. Závěry obsažené v judikatuře Nejvyššího správního soudu, dle které je charakter technické hry nutné posuzovat z pohledu hráče, označila žalobkyně za nesprávné a překračující rámec zákonné úpravy.

5. Žalobkyně dále namítla nesprávné posouzení otázky týkající se osoby provozovatele technických zařízení, neboť jejich vlastníkem je společnost Clever CZ Marketing, s. r. o. Současně uvedla, že může prokázat legálnost provozu technických zařízení. Postup správních orgánů žalobkyně označila za libovůli a její cílenou likvidaci.

6. Zároveň byly podle žalobkyně naplněny liberační důvody, když učinila veškeré úkony ke zjištění režimu provozu předmětných zařízení. Vycházela totiž ze závěrů uvedených v technickém posudku. Žalobkyně tak byla v dobré víře, že hry nespadají pod zákon o hazardních hrách.

7. Závěrem se vyjádřila k nepřiměřenosti uložené výše pokuty, která je s ohledem na ekonomickou situaci (opatření vlády spojené proti šíření koronaviru) likvidační, neboť výše pokuty může zapříčinit její úpadek.

8. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně odkázal na obsah napadeného rozhodnutí.

10. Žalovaný s odkazem na závěry Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 12. 5. 2021, čj. 52 Af 38/2020–138; zřejmě písařskou chybou odkázal na neexistující rozsudek čj. 52 Af 28/2020–138) uvedl, že při posouzení, zda technické zařízení splňuje podmínky hazardní hry, není důležité zkoumání závěrů předložených odbornou autoritou, tj. nejsou důležité technické parametry a vlastnosti softwaru, ale je nutné posoudit prvek náhody z pohledu uživatele, příp. zda je při hraní přítomna nějak uživateli neznámá okolnost, která bude mít vliv na výhru či prohru.

11. K námitce o provozovateli technického zařízení žalovaný uvedl, že tato se mu jeví jako nesrozumitelná. Dále odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterém se s pojmem provozovatele dostatečně vypořádal.

12. K liberačním důvodům odkázal na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a dodal, že žalobkyně měla technická zařízení k dispozici a mohla se sama přesvědčit, že jde o válcovou hru, aniž by se spoléhala na tvrzení distributora technických her (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2022, čj. 1 As 48/2021–24).

13. Námitku likvidační výše pokuty shledal žalovaný nedůvodnou, neboť tato je odůvodněna pouze obecným odkazem na faktickou likvidaci trhu v důsledku opatření vlády proti šíření epidemie koronaviru. V současné době již taková opatření neplatí a žalobkyně může podnikat bez omezení. Připomněl, že žalobkyně byla poučena o možnosti požádat o posečkání s placením či požádat o splátkový kalendář (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2013, čj. 6 As 64/2013–66, a ze dne 24. 1. 2019, čj. 5 As 279/2016–45).

14. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Podstatný obsah spisu

15. Ze správního spisu soud pro účely soudního přezkumu zjistil, že dne 1. 7. 2020 provedl celní úřad v provozovně žalobkyně kontrolu dodržování podmínek pro provozování hazardních her. Kontrola byla zahájena kontrolním nákupem provedeným na technickém zařízení označeném č.

4. O kontrolním nákupu byl pořízen záznam ze dne 1. 7. 2020, čj. 87026–2/2020–520000–61, jehož součástí je i videozáznam pořízený v průběhu kontrolního nákupu. Celní úřad zjistil, že v herním prostoru se nacházely 4 kusy technických zařízení typu Explorer bez vydaného povolení.

16. Z provedeného kontrolního nákupu celní úřad zjistil, že aby hráč mohl zahájit hru, musí do technického zařízení vložit finanční částku – sázku. Po učinění vkladu, výběru hry z herního seznamu, odsouhlasení pravidel hry a zobrazení nabídky výběru ze dvou typů náhledu, buď na seznam sekvencí či zakoupení náhledu aktuální sekvence za určitou cenu, které hráč může využít či nemusí, se spustí příslušná vizualizace válcové hry.

17. Při využití první možnosti se na obrazovce zobrazí „Seznam sekvencí“, kde je uvedena informace: „Aktuální kombinace ve hře je označena červeně“, pod tímto nápisem je zobrazeno devět náhledů postavení symbolů na válcích číslované po sloupcích, po stranách této obrazovky jsou šipky (z každé strany jedna), pomocí kterých se dají tyto kombinace posouvat. Hráč má možnost prostřednictvím šipek najít aktuální sekvenci z nabízených 1 000 000 sekvencí, kdy aktuální sekvence by měla být dle pravidel zobrazena červeně.

18. Hráč si také může vybrat druhou možnost „Koupit náhled aktuální sekvence“ za cenu, která v závislosti na zvoleném druhu hry odpovídá určitému násobku sázky. Po odečtení odpovídající částky z hráčova kreditu by se na obrazovce mělo objevit osm náhledů s postavením symbolů na válcích číslovaných po sloupcích a jedna červeně označená aktuální sekvence. Tato sekvence by měla odpovídat sekvenci, resp. postavení symbolů na válcích před zakoupením aktuálního náhledu. Hráč má tedy možnost dle zobrazených symbolů na válcích zjistit, po kolika otočeních válců se mu zobrazí výherní grafické postavení symbolů na válcích, a na tomto základě se může rozhodnout pokračovat ve hře nebo hru ukončit a vybrat vklad. Jestliže hráč hru ukončí, přijde o vklad, kterým zaplatil za nákup náhledu aktuální sekvence, aniž by hrál válcovou hru. Hráč, který se po nákupu náhledu aktuální sekvence rozhodne pokračovat ve hře, musí uzavřít náhled sekvencí, poté se obrazovka přepne do vizualizace válcové hry.

19. Pokud hráč nevyužije ani jeden z možných náhledů, umožňuje technické zařízení hrát v něm obsažené hry stejným způsobem, jako klasické válcové hry, kdy se hráč koncentruje pouze na „protáčející se“ virtuální válce a čeká až tyto po svém zastavení vytvoří výherní linii, která mu přinese výhru či prohru.

20. Z provedené kontroly celní úřad pojal důvodné podezření o protiprávním jednání žalobkyně a dne 19. 11. 2020 se žalobkyní zahájil řízení ve věci porušení zákazu daného ustanovením § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách, a tím ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), spáchání trvajícího přestupku podle ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách. Celní úřad následně prověřil majetkové poměry žalobkyně, přitom žalobkyně byla požádána o poskytnutí podkladů prokazujících její hospodářskou situaci a majetkové poměry, aby mohl být vyloučen likvidační potenciál sankce.

V. Právní hodnocení krajského soudu

21. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

22. Žaloba není důvodná.

23. Podstatou sporu v projednávané věci je otázka, zda žalobkyně skutečně spáchala přestupek dle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách tím, že v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b) téhož zákona provozovala hazardní hru ve smyslu § 3 odst. 1 a 2 písm. e) zákona o hazardních hrách, prostřednictvím 4 kusů technických zařízení se softwarem typu Explorer. V.A K námitce pojmu hazardní hry 24. Krajský soud se nejdříve zabýval námitkou žalobkyně spočívající v tom, že v projednávané věci se údajně nejednalo o hazardní hru, jejíž provozování vyžaduje povolení ve smyslu zákona o hazardních hrách. Tuto námitku neshledal důvodnou.

25. Dle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách se hazardní hrou „rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.“ 26. To, že u předmětných technických zařízení byl přítomen prvek sázky, jejíž návratnost se nezaručuje a prvek výhry nebo prohry, není v souzené věci sporné. Mezi stranami existuje spor ohledně přítomnosti prvku náhody, příp. neznámé okolnosti.

27. Jak se uvádí v důvodové zprávě k zákonu o hazardních hrách, citované ustanovení (§ 3) definuje „základní znaky, mezi které patří prvek sázky vložené sázejícím, jejíž návratnost se nezaručuje, prvek náhody nebo neznámé okolnosti, který rozhoduje o výhře nebo prohře, a samozřejmě samotná možnost výhry nebo prohry.“ Důvodová zpráva dále uvádí, že „[p]rvek náhody nebo neznámé okolnosti musí být u hazardní hry zastoupen výlučně nebo zčásti, kdy se tak na výhře nebo prohře mohou podílet v určité míře i jiné okolnosti, jež má sázející možnost prostřednictvím své osoby ovlivnit. Náhoda nemusí být v hazardní hře zastoupena ve většinovém podílu, ale její podíl musí mít určitou váhu (není zanedbatelný) a musí ovlivňovat výsledek hry. Účelem tohoto zákona je ochrana sázejícího, a proto je nutno prvek náhody (tedy jeho míru zastoupení) vnímat právě z pohledu sázejícího (hráče). […] Úprava obsažená v tomto zákoně tak nedopadá na čistě vědomostní a znalostní hry, u nichž se na jejich výsledku, jakkoliv nepodílí prvek náhody.“ 28. Lze též odkázat na závěry v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, čj. 1 As 136/2018–32, dle něhož „pro posouzení přítomnosti prvku náhody je […] rozhodující, jaký je průběh hry z pohledu jejího účastníka, tedy zda je při hraní přítomna nějaká jemu neznámá okolnost, kterou nemůže ovlivnit a která má vliv na výhru nebo prohru.“ Tento závěr zcela koresponduje s úmyslem zákonodárce vyjádřeným ve shora citované důvodové zprávě. Není tedy pravdou, že by Nejvyšší správní soud vykročil ze zákonných mezí, neboť pouze zvolil takový výklad zákona o hazardních hrách, který sám zákonodárce zamýšlel. Nebylo tedy nutné detailně analyzovat herní zařízení, ale posoudit, jak se průběh hry jeví průměrnému hráči. Takové úvahy byl celní úřad nepochybně schopen i bez odborné pomoci.

29. Žalobkyní předložený technický posudek neodporuje zjištěním žalovaného ohledně principu fungování technických zařízení, když toliko popisuje princip fungování předmětného zařízení. V intencích výše citovaných závěrů, bez ohledu na technický posudek, který hodnotí software těchto technických zařízení, je rozhodné, jak se hra jeví soutěžícímu. Technický posudek se zabývá jen technickým posouzením softwaru, přesto však nemůže odpovědět na otázky posuzované v projednávané věci, tedy na otázky právní, konkrétně zda se v projednávané věci jedná o hazardní hru ve smyslu § 3 zákona o hazardních hrách.

30. Princip fungování předmětných technických zařízení je podrobně popsán taktéž v protokolu o kontrole ze dne 15. 9. 2020 na základě provedených kontrolních nákupů, přičemž tato zjištění žalobkyně nikterak nezpochybnila a nesouhlasí v podstatě pouze s jejich hodnocením. Podoba samotných zařízení je zřejmá i ze zajištěného videozáznamu a fotografií.

31. Lze shrnout, že technické zařízení je obsluhováno hráčem, kterému je po vložení vkladu nabídnuta možnost účasti na válcové hře. Po vložení hotovosti se na spodním displeji zobrazí nabídka 16 vizualizací. Pro zahájení vlastní hry se pak musí hráč seznámit s pravidly, která mimo jiné sdělovala, že zařízení nabízí soubor logických her, jejichž výsledek je předem znám v úplném seznamu sekvencí. Hráč má možnost zvolit si ze dvou nabízených možností, buď prohlédnout seznam 1 000 000 kombinací a hledat svou pozici ve hře, či zakoupit svou pozici. V tomto případě se hráč dozví, kdy by měly nastat prohry a kdy výhry. Pokud tedy hráč nevyužije ani jeden z možných náhledů, umožňuje technické zařízení hrát v něm obsažené hry stejným způsobem, jako klasické válcové hry.

32. Žalobkyně postavila svou obranu na skutečnosti, že prvek náhody je nahrazen uzavřeným souborem výsledků, trvale definovaným pro každou hru, dostupným pod volbou „Prohlížeč seznamu sekvencí“. Jednoduše řečeno, že hráč může prohlédnout seznam sekvencí a pokusit se nalézt aktuální kombinace ve hře a kombinace následující. Případně si hráč může zakoupit aktuální pozici pod volbou „Náhled aktuální sekvence“.

33. Výběr hráče z možných způsobů hry bude však ovlivňovat skutečnost, že náhled je umožněn pouze za předpokladu finančně náročných (může se jednat o částku 66–ti či 80–ti násobku vsazené částky) či jiných složitě a časově realizovatelných způsobů (prohlédnutí všech kombinací by při časové dotaci 1 sekunda na 1 platformu trvalo cca 30,86 hodin).

34. V případě zakoupení náhledu aktuální sekvence se hráč pouze dozví, kdy by měly nastat prohry a kdy výhry, jejich dosažení však nemůže na základě svých vědomostí či dovedností ovlivnit, neboť k jejich prezentaci různých kombinací dochází na základě nastavení technického zařízení bez přičinění hráče (předem daný algoritmus). Při změně výše sázky pak dochází ke změně sekvence a pro zjištění informace o výhrách a prohrách po změně sázky by musel hráč opětovně zakoupit náhled za jinou cenu (příslušnou pro danou výši sázky).

35. Co se týká možnosti prohlížení si kombinace sekvencí, i přes uvedená tvrzení v návodech ke hře, v praxi nelze pomocí funkce náhled zjistit následující dílčí herní kombinace a rozhodovat se o dalším průběhu hry na základě takových zjištění, jelikož hráč v průběhu hry neví, jaká je jeho aktuální pozice v pevné posloupnosti dílčích kombinací. Navíc velkou roli hraje časový aspekt, s ohledem na to, že hráč neví, v jaké pozici stojí a je věcí náhody, jestli se mu povede najít svou aktuální pozici při kombinaci 1 000 000 sekvencí. Nalezení aktuální pozice je prakticky nereálné, resp. je věcí náhody s velmi nízkou pravděpodobností, a to s ohledem na milionový celkový počet dílčích kombinací a zobrazení pouhých devíti dílčích kombinací v jednom kroku.

36. Krajský soud se s ohledem na výše uvedené ztotožňuje s tvrzením žalovaného, že průměrný hráč této hry bude s velkou pravděpodobností hrát klasickou válcovou hru bez použití možných náhledů.

37. Přiléhavý je pak v této souvislosti závěr Krajského soudu v Brně vyjádřený v rozsudku ze dne 19. 10. 2021, čj. 31 Af 32/2020–140, dle kterého „[u]možňuje–li technické zařízení v nezanedbatelné míře účast na hazardní hře, je nutno jeho provozování považovat za provozování hazardní hry. Takové technické zařízení má totiž významný potenciál upoutat běžné hráče hazardních her a využít jejich možné závislosti na hracích automatech (v nejširším slova smyslu) či dokonce takovou závislost u nich vyvolat.“ Krajský soud poukazuje na skutečnost, že v případě válcové hry je z pohledu hráče výhra závislá pouze na náhodném otáčení válců, jež znázorňuje případnou výhru. O vygenerování výher pak rozhoduje příslušné nastavení technického zařízení bez přičinění hráče, tedy z pohledu hráče náhoda nebo neznámá okolnost. Běžný hráč pak bude s velkou pravděpodobností hrát právě tuto klasickou válcovou hru, a lze tak mluvit o nezanedbatelné míře účasti na této hazardní hře v technickém zařízení typu Explorer.

38. Pro uvedené krajský soud dospěl k závěru, že technické zařízení Explorer naplňuje znaky hazardní hry podle § 3 zákona o hazardních hrách. V.B K námitce pojmu provozovatel 39. Dále krajský soud posoudil, zda žalobkyně provozovala předmětná technická zařízení. Žalobkyně již ve správním řízení uvedla, že není provozovatelkou technických zařízení, přitom argumentovala absencí přímého finančního zájmu na provozování se záměrem k dosažení zisku. Uvedla, že zisk plynul výlučně z poskytnutí prostoru pro společnost Clever CZ Marketing. Ani této námitce krajský soud nepřisvědčil.

40. Dle § 5 zákona o hazardních hrách, „[p]rovozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.“ 41. Důvodová zpráva k citovanému ustanovení uvádí následující: „Stejně tak je za provozování hazardní hry označováno a považováno i provozování v rozporu s tímto zákonem či jinou právní úpravou (např. bez povolení). Pojem ‚provozování hazardní hry‘ zahrnuje nejen vlastní přímou realizaci hazardní hry, ale i další činnosti, které jsou spojeny s tím, aby k přímé realizaci hazardní hry došlo, resp. neodmyslitelně s realizací souvisí. Tyto další činnosti však nemusí být realizovány přímo samotným provozovatelem, nýbrž mohou být pro provozovatele zajištěny i třetí osobou na základě smluvního vztahu.“ Zákonná úprava tak dopadá i na osoby fakticky se podílející na provozu hazardních her, jak tomu je v právě posuzované věci.

42. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, čj. 1 As 207/2018–32, č. 3855/2019 Sb. NSS, subjektem, který vykonává služby související se zajištěním provozu technických zařízení pro hazardní hry, je i subjekt, který pronajímá prostory pro provoz těchto zařízení, neboť takový subjekt je na základě nájemní smlouvy stanovující nájemné jako procento z výnosu zařízení veden přímým finančním zájmem na řádném a efektivním provozu těchto technických zařízení.

43. V projednávané věci je nesporné, že žalobkyně v rozhodném období pronajímala nebytové prostory společnosti Clever CZ Marketing, přičemž žalobkyně v rámci podaného odvolání tvrdila, že jí bylo nájemné vypláceno fixní částkou. Žalobkyně nespecifikovala její výši a tuto částku nedefinuje ani nájemní smlouva ve znění přílohy č. 2 ze dne 1. 11. 2019. Dle záznamu o kontrolním úkonu ze dne 2. 7. 2020 však sama žalobkyně uvedla, že nájem byl v různé výši (cca 250–500 Kč). Již z toho je zřejmé, že nájemné fakticky nebylo sjednáno jako konkrétní částka, nýbrž bylo stanoveno jinak. Z obsahu spisu ani žalobkyniných tvrzení přitom neplyne, že by se výše nájemného mohla odvíjet od jiného faktoru, než je právě výše vyúčtování, tj. výnos pro vlastníka technických zařízení za určité období.

44. Pojem provozování hazardní hry by však byl naplněn i tehdy, pokud by nájemné bylo skutečně stanoveno fixní částkou. I tehdy totiž pronajímatel musí zajistit, aby technická zařízení bylo možné řádně používat.

45. Pro projednávanou věc je proto zásadní i skutečnost, že žalobkyně zajišťovala přinejmenším základní údržbu technických zařízení, což sama uvedla. Dle záznamu o kontrolním úkonu ze dne 2. 7. 2020 vybírala peníze, vyplácela výhry, technická zařízení vypínala a zapínala. Též se podílela na úklidu provozovny, tj. udržovala pronajaté prostory. Z povahy věci se pak na provozování hazardní hry podílela i tak, že zpřístupnila prostor pro provoz technických zařízení veřejnosti, poskytla elektrickou energii a internetové připojení. Bez této aktivity by nebylo fungování předmětných technických zařízení v daném případě vůbec možné (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2017, čj. 57 Af 23/2016–72).

46. Z výše uvedeného lze konstatovat, že žalobkyně provozovala technická zařízení, které naplňují znaky hazardní hry, a to bez potřebného povolení. V.C K námitce liberačního důvodu 47. Krajský soud se následně zabýval námitkami, dle nichž v posuzované věci vyvstaly takové okolnosti, které zbavují žalobkyni odpovědnosti za vytýkané přestupkové jednání. Žalobkyně uvedla, že při posuzování typu technických zařízení se softwarem Explorer vycházela ze závěrů certifikační autority (technického posudku). Ani tyto námitky nejsou důvodné.

48. Dle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách platí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že „v rozporu s § 7 odst. 2 provozuje hazardní hru“. Podle § 7 odst. 2 písm. b) zákonu o hazardních hrách je pak zakázáno provozovat hazardní hru, „ke které nebylo uděleno povolení, nebo která nebyla řádně ohlášena podle tohoto zákona“.

49. Dle § 21 přestupkového zákona platí, že „[p]rávnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.“ 50. Dle § 23 odst. 1 přestupkového zákona platí, že „[n]a odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. a) a b).“ 51. Obecně lze konstatovat, že zakotvení tzv. liberačních důvodů v právním řádu představuje zcela výjimečný institut zbavující (v daném případě) podnikající fyzickou osobu objektivní odpovědnosti tehdy, pokud by uložení sankce v daném případě odporovalo jejímu smyslu (z recentní judikatury srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2020, čj. 2 As 265/2019–30). Pro uplatnění liberačních důvodů je přitom zapotřebí aktivního úsilí ze strany přestupce, přičemž nepostačí, aby se pouze spoléhal na to, že jiná osoba bude řádně plnit své zákonné povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2019, čj. 7 As 413/2018–24).

52. Nelze pak přijmout argumentaci, dle níž žalobkyně vycházela z technického posudku, tj. spoléhala na jeho odborné závěry. Posouzení otázky, zda o výsledku hry rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost, totiž v zásadě nespočívá na odborném zkoumání hardwarových a softwarových prvků hry. Jak již bylo dříve uvedeno, při zkoumání přítomnosti prvku náhody či neznámé okolnosti je rozhodující pohled účastníka hry (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 136/2018–32). Jakkoli Nejvyšší správní soud vyslovil uvedený závěr ve vztahu k dřívější právní úpravě obsažené v zákonu o loteriích, lze jej pro obsahovou podobnost bezezbytku aplikovat i na právní úpravu aktuální. Takového posouzení je proto nepochybně schopen i laik bez odborných znalostí v oboru informačních technologií. Jakékoli znalecké zkoumání je tak v podstatě již nadbytečné. Technický posudek popisuje vlastnosti softwaru technických zařízení, nikoli však prvek náhody a neznámých okolností z pohledu účastníka hry, popřípadě se tyto vůbec předmětu projednávané věci netýkají.

53. Krajský soud se neztotožnil se žalobkyninou argumentací, dle níž učinila vše, co od ní bylo možno rozumně požadovat, aby přestupku zabránila. Jak totiž sama žalobkyně uvádí, spolehla se výhradně na informace poskytnuté společností Clever CZ Marketing. Přitom žalobkyně měla možnost se sama s povahou technických zařízení seznámit. Již z prvního pohledu (hrací automat, vizualizace klasické válcové hry apod.) je velmi pravděpodobné, že technická zařízení fungují na principu běžné válcové hry, tj. klasické hazardní hry. Sama se mohla (za cca osm měsíců provozování) ujistit, že na technických zařízeních lze hrát klasickou válcovou hru. Navíc žalobkyně mohla předpokládat, že společnost Clever CZ Marketing měla již z povahy věci zájem na tom, aby jí předložila pouze takové informace, které zákonnost provozování posuzovaných technických zařízeních nezpochybňují. Žalobkyně tak zůstala zcela pasivní a pouze se spolehla na to, že jmenovaná společnost plní své zákonné povinnosti a správně svá technická zařízení označila jako zařízení nepředstavující hazardní hru, která by vyžadovala příslušné povolení. Žalobkyně tedy v daném případě pouze spoléhala na splnění povinností ze strany třetí osoby.

54. Z výše uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že jednání žalobkyně v daném případě nelze hodnotit jako úsilí dostatečné k naplnění tzv. liberačních důvodů ve smyslu § 21 přestupkového zákona. V.D K námitce likvidační výše pokuty 55. Krajský soud se nakonec zabýval námitkou likvidačního účinku uložené sankce. Jakkoli žalobkyně označila uvedenou námitku jakožto námitku nepřiměřenosti výše pokuty, samotnou argumentaci pak směřuje pouze k tomu, že tato výše má pro ni likvidační účinky. Této námitce nepřisvědčil.

56. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010, čj. 1 As 9/2008–133, č. 2092/2010 Sb. NSS, dovodil, že za likvidační je třeba považovat takovou sankci, „která je nepřiměřená osobním a majetkovým poměrům pachatele deliktu do té míry, že je způsobilá mu sama o sobě přivodit platební neschopnost či ho donutit ukončit podnikatelskou činnost, nebo se v důsledku takové pokuty může stát na dlouhou dobu v podstatě jediným smyslem jeho podnikatelské činnosti splácení této pokuty a zároveň je zde reálné riziko, že se pachatel, případně i jeho rodina (jde–li o podnikající fyzickou osobu) na základě této pokuty dostanou do existenčních potíží.“ 57. V tomto ohledu je ovšem nutno zdůraznit, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní stran likvidačního účinku pokuty tíží primárně samotného přestupce, tj. žalobkyni. Ze správního spisu vyplývá, že celní úřad žalobkyni ve vyrozumění ze dne 25. 3. 2021 vyzval k poskytnutí podkladů prokazujících její hospodářskou situaci a majetkové poměry a upozornil ji na to, že v případě neposkytnutí (případně poskytnutí v nedostatečné míře) těchto podkladů rozhodne o výši případné sankce podle jemu známých informací. V reakci na tuto výzvu však žalobkyně předložila pouze kopii přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019. Ke své ekonomické situaci však nic konkrétního neuvedla a neučinila tak ani v odvolání či v podané žalobě. Své námitky tak ponechala pouze ve zcela obecné rovině. Samotný údaj o příjmech žalobkyně zpravidla dostatečný podklad pro závěr o likvidačním účinku pokuty nepředstavuje, neboť netvoří ucelený obraz o ekonomické situaci přestupce. Ten totiž zahrnuje celou řadu okolností jako například běžné výdaje na živobytí, výdaje na samotné podnikání, dluhy či naopak pohledávky apod.

58. Z obsahu spisu se dále podává, že celkové roční příjmy ze závislé činnosti žalobkyně v roce 2019 činily 305 648 Kč a v roce 2018 činily 115 997 Kč. Z kopie „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob“ za zdaňovací období 2019 krajský soud zjistil, že příjmy ze samostatné činnosti žalobkyně činily 7 128 Kč a výdaje související s těmito příjmy činily 4 277 Kč. Následující období bylo dle tvrzení žalobkyně poznamenáno opatřeními vlády proti šíření koronaviru. Žalobkyně nevlastnila žádné nemovité věci, z motorových dopravních prostředků pak vlastní motorové vozidlo tovární typ Fiat Bravo 1.6 SX 16 V ZFA182000.

59. Krajský soud samozřejmě rozumí tomu, že žalobkyně vnímá uloženou pokutu úkorně, nicméně správní orgány v tomto ohledu zcela správně poukazují na závěr rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu obsažený ve shora citovaném usnesení, čj. 1 As 9/2008–133, dle něhož „[t]o samozřejmě neznamená, že by pokuta za jiné správní delikty měla ztratit cokoliv ze své účinnosti. Naopak, jak již připomněl předkládající senát, aby pokuta za jiný správní delikt naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele. Odpovídající intenzita majetkové újmy bude v konkrétních případech záviset na řadě faktorů, v prvé řadě však na závažnosti spáchaného deliktu. Ta v sobě vždy zahrnuje jak typovou závažnost, kterou zákonodárce vyjádřil již rozpětím zákonné sazby pro uložení pokuty, tak individuální závažnost protiprávního jednání v konkrétním případě“ (důraz doplněn).

60. Celní úřad i žalovaný otázku typové i individuální závažnosti žalobkynina přestupkového jednání hodnotily velmi podrobně, přičemž krajský soud se s jejich posouzením věci zcela ztotožnil. Lze zdůraznit, že správní orgány si byly vědomy ekonomické situace žalobkyně a při uložení výše se jí též zabývaly. Celní úřad též přihlížel i k tvrzení žalobkyně ohledně omezení podnikatelské činnosti v roce 2020 a 2021 v souvislosti s opatřením vlády při boji proti šíření koronaviru. Současně při uložení sankce je zásadní též přihlížet k tomu, aby správní delikt naplnil svůj účel a rovněž k míře společenské škodlivosti protiprávního jednání. Provozování nelegálních hazardních her je jedno ze nejzávažnějších protiprávních jednání dle zákona o hazardních hrách, přitom o jeho vysoké společenské škodlivosti svědčí už jen samotná výše sankcí, jejichž horní hranice se pohybuje v řádech desítek milionů korun.

61. Je nepochybné, že provozování nelegálního hazardu je vysoce společensky nebezpečné protiprávní jednání. Po posouzení povahy protiprávního jednání žalobkyně a její ekonomické situace celní úřad správně uložil sankci blíže ke spodní hranici zákonného rozmezí výše pokuty, tj. cca 0,44 % její maximální možné zákonné výše (do 50 000 000 Kč). Uložená sankce ve výši 220 000 Kč je přitom ve světle shora vyložených okolností případu způsobilá současně plnit svou preventivně–represivní funkci, neboť je pro žalobkyni citelným zásahem do majetkové sféry.

62. Zcela přiléhavý je též odkaz žalovaného na rozsudek čj. 6 As 64/2013–66, v němž Nejvyšší správní soud zahrnul možnost hrazení uložené sankce ve splátkách mezi kritéria hodnocení její přiměřenosti. Taktéž v nyní posuzované věci má žalobkyně možnost o stanovení splátkového kalendáře požádat, přičemž krajský soud nevidí důvod, proč by správní orgány nemohly případnému (řádně zdůvodněnému) požadavku žalobkyně vyhovět.

63. Krajský soud uzavírá, že správní orgány nepochybily při ukládání pokuty, když přihlédly k osobním a majetkovým poměrům žalobkyně a současně se zabývaly závažností spáchaného přestupku.

VI. Závěr a náklady řízení

64. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

65. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

66. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. V případě procesně úspěšného žalovaného nevyšlo najevo, že by vynaložil náklady nad rámec své běžné činnosti, proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal.