61 Af 3/2023– 98

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobce: Novohradská občanská společnost, z. s., IČO 69092869 se sídlem Česká 74, 373 33 Nové Hrady zastoupeného advokátem Mgr. Jiřím Jaruškem se sídlem Radniční 489/7, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 12. 2022, čj. 44946/22/5000–10612–710970, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 12. 2022, čj. 44946/22/5000–10612–710970, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále též jen „poskytovatel“) rozhodnutím ze dne 6. 8. 2012, č. 73/37/3.1/2012, ve znění dodatků ze dne 21. 2. 2013, 29. 4. 2013 a 23. 5. 2013 (dále též jen „rozhodnutí poskytovatele“), poskytl pro roky realizace projektu od 2012 do 2013 žalobci dotaci v celkové výši 6 641 696 Kč, a to v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen „OP VK“) s názvem „Společně pro vzdělávání občanů“, reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0252. Dotace byla připsána na projektový účet č. 213394074/0300 v celkové výši 6 344 385,56 Kč, přičemž 5 392 727,73 Kč (tj. 85 % celkových způsobilých výdajů projektu) tvoří prostředky z Evropského sociálního fondu a 951 657,83 Kč (tj. 15 % celkových způsobilých výdajů projektu) tvoří prostředky národního spolufinancování ze státního rozpočtu.

2. Protokolem ze dne 3. 9. 2014, čj. 1747262/14/2200–04702–302427, zahájil Finanční úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) u žalobce z podnětu poskytovatele daňovou kontrolu za účelem ověření existence možné odvodové povinnosti dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonu (rozpočtová pravidla). Rozsah daňové kontroly byl omezen na (i) ověření výše způsobilých výdajů u faktury č. 2013017 dodavatele BcA. M. Z. S. (soupiska účetních dokladů – doklad č. 22/5) a u faktury č. 13160084 společnosti Autospol, spol. s r.o. (soupiska účetních dokladů – doklad č. 36/5), a (ii) monitorovací indikátor 06.43.10 – vzdělávací modul č. 3 (Aktivní přístup k obhajobě svých práv a k získávání informací o svých právech), modul č. 4 (Multikulturalismus a prevence extremismu), modul č. 6 (Zdravý životní styl s podtématy virtuální svět počítačů, změna vnímání světa kolem nás, problematika související s moderním životním stylem žáků/dětí a prevence kyberšikany) a modul č. 8 (Vzdělávání k demokratickým hodnotám).

3. Žalobce dle kontrolních zjištění správce daně porušil rozpočtovou kázeň – stručně řečeno – tím, že nenaplnil monitorovací indikátor 06.43.10 v souladu s rozhodnutím o udělení dotace a s žádostí o finanční podporu ze dne 27. 10. 2011, která je nedílnou součástí uvedeného rozhodnutí. Žalobce tak porušil výstupy uvedené v příloze č. 1, resp. v příloze č. 7 rozhodnutí o udělení dotace, neboť nesplnil plánované hodnoty uvedeného indikátoru vymezené v části 12 „Monitorovací indikátory“ projektové žádosti v celkovém počtu 13 nově vytvořených / inovovaných produktů, jehož míra splnění byla ohodnocena na 69 % (tj. nebyly splněny moduly č. 3, 4, 6 a 8). V případě modulů č. 3, 4 a 8 správce daně shledal, že doložený vzdělávací materiál je kompilátem, který nesplňuje požadavky stanovené zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V případě modulu č. 6 pak předložený vzdělávací materiál neodpovídal schválené projektové žádosti. Tímto žalobce ve smyslu § 3 písm. e) rozpočtových pravidel neoprávněně použil poskytnuté peněžní prostředky a porušil rozpočtovou kázeň dle § 44 odst. 1 písm. b) téhož zákona v celkové výši 1 899 964,43 Kč. K porušení rozpočtové kázně došlo dne 30. 10. 2013, tj. ke dni ukončení realizace projektu stanovenému v rozhodnutí o udělení dotace.

4. Správce daně proto platebními výměry ze dne 13. 5. 2016, čj. 1233885/16/2200–31471–302427 a čj. 1233877/16/2200–31471–302427, žalobci vyměřil dle § 44a odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel ve znění do 19. 2. 2015 odvod do Národního fondu ve výši 1 614 970 Kč, resp. do státního rozpočtu ve výši 284 955 Kč.

5. Odvolání proti těmto platebním výměrům žalovaný rozhodnutími ze dne 28. 4. 2017, čj. 19050/17/5000–10480–710970 a čj. 19059/17/5000–10480–710970, zamítl a napadená rozhodnutí potvrdil. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 12. 2. 2019, čj. 50 Af 23/2017–86, posledně citovaná rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud žalovanému vytkl, že stejně jako správce daně v projednávané věci bez dalšího převzal skutkové závěry obsažené ve výzvě k doplnění monitorovací zprávy s pořadovým č. 4, vyrozumění o schválení závěrečné monitorovací zprávy ze dne 28. 8. 2014 a ve stanovisku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, odboru CERA, k námitce proti postupu poskytovatele ze dne 14. 11. 2014, čj. MSMT–33883/2011–12; rozhodnutí žalovaného proto bylo stiženo vadou nepřezkoumatelnosti, neboť postrádalo úvahu o hodnocení těchto důkazních prostředků.

6. Žalovaný následně v rozhodnutím ze dne 1. 8. 2019 odvolání žalobce opět zamítl a platební výměry správce daně potvrdil. Krajský soud toto rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 13. 7. 2020, čj. 61 Af 3/2019–102, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to opět z důvodu nepřezkoumatelnosti v otázce přiměřenosti stanoveného odvodu. Tento rozsudek však zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne ze dne 28. 2. 2022, čj. 8 Afs 130/2020–43, s tím, že rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné není, a krajský soud se měl tudíž věcně zabývat uplatněnými žalobními námitkami.

7. Krajský soud následně opět rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2019 rozsudkem ze dne 17. 8. 2022, čj. 61 Af 3/2019–142, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud přisvědčil námitkám vztahujícím se k modulům č. 3 a 8. Ve vztahu k modulům 4 a 6 naopak shledal námitky nedůvodnými.

8. Žalovaný nyní žalobou napadeným rozhodnutím snížil stanovený odvod do Národního fondu na částku 269 162 Kč, resp. do státního rozpočtu na částku 47 500 Kč.

II. Shrnutí žaloby

9. Proti posledně uvedenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 2. 3. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

10. Žalobce předně obsáhle shrnul skutkový stav věci a průběh dosavadního řízení.

11. Ve vztahu k modulu č. 4 žalobce uvedl, že závěr žalovaného je nesprávný, protože nemá oporu v provedených důkazech a neodpovídá skutečnosti.

12. Žalobci nelze vytýkat, že jednotlivé citace nebyly uvedeny přímo v textu skript za použití například poznámek pod čarou, jestliže žalovaný současně neuvede, kterou pro žalobce závaznou podmínku či povinnost tím měl žalobce porušit. Rozhodnutí žalovaného je v tomto ohledu nepřezkoumatelné i věcně nesprávné.

13. Předmětná skripta neslouží jako vědecká publikace, pro kterou mohou platit specifická pravidla či zvyklosti týkající se práce se zdroji. Výčet zdrojů použitých při přípravě skript nijak nesnižuje kvalitu daného textu jako takového. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného nelze vůbec zjistit, o jaké důkazní prostředky se opírá závěr o tom, že autorka text skript „převzala zřejmě bez dalšího“.

14. Zcela neodůvodněný je rovněž navazující závěr, podle kterého lze považovat kvalitu skript za nevyhovující. Z odůvodnění je patrné, že žalovaný pouze mechanicky převzal závěry, které k danému tématu vyslovil Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozsudku ze dne 17. 8. 2022, č.j. 61 Af 3/2019–142. Sám krajský soud se ale mírou, v jaké modul č. 4 splnil či nesplnil podmínky projektové žádosti, blíže nezabýval.

15. Vzhledem k zadání daného projektu (tj. vzdělávání veřejnosti inovativní formou) byl modul č. 4 pojat jako mapování regionu, využívání reálií v dané oblasti a realizace aktivní formou (exkurze, diskuse, workshopy). Studijní materiál (skripta) je naplněn základními pojmy, ve kterých je při realizaci možné hledat téma aktuální pro každý specifický region. V tomto modulu je důležitá návodnost pro případné další realizátory, jak vyhledávat témata a použít je pro realizaci v místních reáliích.

16. Z textu skript je zřejmé, že rozebírají celou řadu oblastí spadajících pod dané téma, jednotlivé oblasti vysvětlují, uvádí příklady a kladou otázky, které mají vyvolat reakci publika. Dále obsahují cvičení, jež má vést k ověření získaných teoretických znalostí a jejich aplikovatelnosti v praxi. Vznikl tak nový produkt, který je schopný přispět k většímu povědomí veřejnosti o daném tématu.

17. Žalovaný chybně omezil posuzování modulu č. 4 na hodnocení textu skript. Žalobce vícekrát upozorňoval, že tento modul se celkově skládá ze šesti částí, a sice 1) odborného učebního plánu – sylabu o rozsahu 4 strany, 2) studijních textů o rozsahu 36 stran, 3) závěrečných testů o rozsahu 2 strany, 4) dvou přednášek, 5) dvou exkurzí a 6) jednoho workshopu. Vytýkaná pochybení jsou nadto pouze dílčí, formální a nepodložená.

18. Z celkem 34 účastníků testů jich 28 absolvovalo úspěšně. Z uvedeného je tak patrné, že vzdělávání zajištěné v oblasti „Multikulturalismus a prevence extremismu“ přineslo své ovoce, jestliže výsledné testy úspěšně zvládla velká většina účastníků. Závěr, žalovaného, dle něhož modul č. 4 nepředstavuje nově vytvořený/inovovaný produkt tak nemůže obstát (opak ve svém rozhodnutí nevysvětlil).

19. Žalovaný se rovněž nezabýval dotazníkem zpětné vazby z přednášky konané dne 23. 3. 2013 obsahující pozitivní ohlasy.

20. Studijní materiál na téma „Multikulturní společnost“ představuje nově vytvořený produkt, který cílovou skupinu posluchačů seznamuje s danou problematikou, vysvětluje klíčové pojmy, uvádí příklady, na kterých je možné vykládané téma ilustrovat, obsahuje různá cvičení a otázky, při jejichž řešení je možné si ověřit znalost dané problematiky a pochopení předkládané látky.

21. Ve vztahu k modulu č. 6 žalobce taktéž označil závěry žalovaného za nesprávné, neboť nemají oporu v obsahu spisu. Doložený vzdělávací materiál dle žalovaného není v souladu se schválenou projektovou žádostí. Závěr žalovaného a krajského soudu, dle nichž proto nelze takovýto výstup hodnotit jako nově vytvořený/inovovaný produkt, považuje žalobce za nepřiměřeně přísný.

22. Studijní materiály, zpracované v rámci modulu č. 6, jsou celým svým rozsahem autorským dílem, tedy dílem zcela inovativním. Slouží jako doplňková učebnice na školách a vynaložené dotační prostředky se rozhodně neminuly svým účinkem. Materiály byly průběžně konzultovány s poskytovatelem dotace, žalobce se při dalším zpracování řídil udělenými pokyny. To jej vedlo k přesvědčení, že cíle uvedené v projektové žádosti jsou naplňovány.

23. K tomu žalobce poukázal na stranu 29 projektové žádosti, z níž se dle žalobce podává, že sylaby nemohly být závazné při podání žádosti, jelikož se měly teprve tvořit. Závazný byl toliko název vzdělávacího modulu a jeho projektem stanovená anotace, která byla dodržena.

24. Materiály zpracované žalobcem (resp. jednotlivými autory) v rámci modulu č. 6 představují ryze autorské dílo, ve kterém tak z pochopitelných důvodů chybějí odkazy na citace, protože se jedná o nově vytvořené materiály na základě odborných poznatků a zkušeností autora (MUDr. J. K.). Podklady pro projektovou žádost projektu se vytvářely v září 2011, tedy víc než rok před jeho realizací. To je v této problematice natolik dlouhá doba, že mění i přístup k dané problematice. Vytvořené materiály neodporují původně navrženým orientačním sylabům v projektové žádosti. Tyto orientační sylaby v projektové žádosti byly pouze rámcovým doplňkem žádosti, u kterého se předpokládá, že bude dále obsahově upravován. Téma jako takové bylo ovšem dodrženo.

25. Výtky žalovaného k modulu č. 6 jsou formální a zcela se míjejí s jeho věcnou podstatou. Uváděné výhrady vůbec nereflektují obsah sestavených výukových materiálů a způsob jejich prezentace cílové skupině. Žalovaný opět nevzal v potaz výsledky plynoucí z dotazníku zpětné vazby, z něhož plyne vysoce pozitivní hodnocení výukových aktivit.

26. Žalovaný zcela opominul hodnotit ostatní dílčí aktivity realizované v rámci tohoto modulu, který se skládal z následujících částí: 1) odborný učební plán (sylabus) o rozsahu 4 strany, 2) studijní texty o rozsahu 32 strany, 3) přílohy studijních textů (metodické materiály pro lektory o rozsahu 55 stran), 4) učební pomůcky o rozsahu 16 stran, 5) závěrečné testy o rozsahu 3 strany a 6) celkem 4 přednášky.

27. Dle žalobce byl naplněn cíl spočívající ve „včasném podchycení změn životního stylu v době počítačových her a virtuálního vnímání světa“, o čemž svědčí regionální exkurze projektu konaná dne 11. 5. 2013, na které se MUDr. J. K. věnoval tématům jako prevence, hledání hodnot, spirála finanční náročnosti, příčina v životním stylu, obnovení správné komunikace, hledání problémů v organismu a hledání cest zdravého životního stylu, přičemž v rámci své přednášky se mimo jiné věnoval otázce podchycení změn životního stylu v moderní době, tedy v době, která je významně ovlivněna prostředím počítačových her a virtuální reality.

28. Taktéž byl naplněn cíl spočívající v „odhalení příznaků neurologických poruch u dětí v souvislosti s moderním životním stylem v rámci motta: Z virtuálního světa Play Station her zpět na trávník, tartan a žíněnku.“ Z připravených vzdělávacích materiálů plyne, že se autor tomuto tématu věnoval, jak lze demonstrovat například texty, které se nachází na stranách 4 a 18 materiálu s názvem „Zdravý životní styl a moderní konzumní společnost ve skrytu ekonomické krize“.

29. Realizace aktivity č. 2 spočívala ve výběru garantů jednotlivých modulů: Zdravý životní styl a Prevence kriminality, šikany a psychického násilí. Garanti byli vybráni nejen na základě odborné znalosti a zkušenosti, ale i tak, aby dokázali předávat potřebné informace dalším lidem s tím, že budou schopni vytvořit studijní materiály, které budou srozumitelné pro všechny cílové podskupiny (MUDr. J. K. a P. H.). Dále byla vybrána poradní skupina, která měla tři členy (I. J., S. S., Mgr. H. S.), kteří působili jako oponenti ke garanty předloženým materiálům.

30. Žalovaný postupoval dle žalobce bez znalosti dané problematiky a v důsledku toho nedůsledně hodnotil relevantní podklady.

31. Žalobce dále namítl nepřiměřenost uloženého odvodu. Za okolnost, která svědčí v neprospěch žalobce, pokládá žalovaný to, že předmětný indikátor byl spolu s dalšími monitorovacími indikátory stanoveným výstupem daného projektu, jenž mohl být dále cíleně využíván pro účely vzdělávání. Pochybení žalobce také kvalifikuje jako závažnější, ačkoliv nevysvětluje, proč je závažnější a jak se toto pochybení liší od pochybení méně závažného. Vysvětlení žalovaného ohledně okolnosti, která má svědčit v neprospěch žalobce, je navíc nesrozumitelné. Okolnost, že nebyl (zcela) naplněn monitorovací indikátor, je samotným znakem porušení rozpočtové kázně a důvodem pro stanovení odvodu do státního rozpočtu. Žalobce nerozumí tomu, proč tutéž okolnost žalovaný zohledňuje i při stanovení výše odvodu. Žalovaný svůj závěr o stanovení odvodu v maximální možné výši vůbec nezdůvodnil, protože žádné skutečné a konkrétní důvody z jeho rozhodnutí neplynou. Navíc není vůbec patrné, jak se do jeho hodnocení promítla jím zjištěná okolnost svědčící ve prospěch žalobce, když fakticky nevedla k žádnému snížení stanoveného odvodu.

32. Žalovaný vůbec nebere v potaz, že prostředky, které žalobce formou dotace obdržel, již ve své dispozici nemá, protože je utratil na úhradu nákladů spojených s realizací projektu. Rovněž je iluzorní tvrdit, že majetková hodnota je „zhmotněna ve formě vzdělávacích modulů“, když předmětné vzdělávací materiály a programy byly zhotoveny před cca 10 roky a jejich hodnota od té doby vlivem zastarání zásadně poklesla.

33. Žalovaný nenaplnil pokyn krajského soudu k posouzení přiměřenosti stanoveného odvodu, když se vyhodnocením závažnosti údajně zjištěného pochybení ve vazbě na stanovenou výši odvodu vůbec nezabýval. Žalobce uvedl, že i kdyby výtky vůči modulům č. 4 a 6 byly oprávněné, pak by ani tak pro jejich formální povahu nebyl dán materiální důvod pro stanovení odvodu, neboť by to bylo pro žalobce nepřiměřeně přísné a tvrdé.

34. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

35. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a shrnul procesní vývoj věci.

36. Co se týče modulu č. 4, který nese název „Multikulturalismus a prevence extremismu“, bylo v rámci daňové kontroly uzavřeno, že se jedná o kompilát, přičemž žalobce v rámci tohoto modulu necitoval použité zdroje v souladu s normou ISO 690 Bibliografická citace. Modul č. 4, jehož výstupem je sylabus, skripta a závěrečné testy, sice obsahuje seznam použitých zdrojů, nicméně na tyto není v samotném textu nijak odkazováno, což má za následek to, že nelze jednoduchým způsobem ověřit, která část textu modulu č. 4 je původní a která je citovaná, resp. parafrázovaná. Žalovaný tak trvá na tom, že text skript tak byl z převážné části převzat z jiných zdrojů bez patřičné citace zdrojů a chyběla informace o jejich autorovi. Sama autorka textu nepovažuje tento materiál za unikátní dílo a nově vytvořený produkt, nýbrž pouze jako podpůrný materiál.

37. Je sice pravdou, že je třeba zohlednit i výslednou přidanou hodnotu tohoto modulu č. 4, tedy kvalitu, vytvořeného produktu, nicméně tou není „významná větší povědomost o tomto tématu minimálně u 28 účastníků“, jak tvrdí žalobce, ale právě kvalita zpracování tohoto spisového materiálu, který přinese tu žádoucí přidanou hodnotu. V daném případě u žalobce však autorka sice po výzvě provedla opravu skript, nicméně uvedla citaci použitých zdrojů bez adekvátní spojitosti v textu skript, čímž dle názoru žalovaného žalobce nedostál své povinnosti transparentní práce s informačními zdroji, kdy tyto necitoval řádným způsobem, a tedy není ověřitelné, jaké části těchto zdrojů v uvedených modulech použil, ani jak tyto použil, což dle žalovaného ve své podstatě popírá samotný účel bibliografických citací, tedy možnost čtenáře seznámit se přímo s primárními zdroji, resp. možnost získání informací o dalších zdrojích týkajících se dané problematiky.

38. Při posouzení splnění podmínek k uznání vzdělávacích modulů se vychází ze skutečnosti, zda vytvořený vzdělávací modul podmínky kladené na nově vytvořený/inovovaný produkt splňuje, či nikoliv. Pokud tyto podmínky uvedený model nesplňuje, nemůže být vzdělávací modul uznán tedy jako nově vytvořený/inovovaný produkt, a pak ani jeho následná aplikace nemůže naplňovat cíl projektu.

39. Vzdělávací modul č. 6 s názvem „Zdravý životní styl s podtématy virtuální svět počítačů, změna vnímání světa kolem nás a problematika související s moderním životním stylem dětí (žáků) a prevence kyberšikany“ žalovaný neuznal z důvodu, že obsah tohoto modulu není v souladu s rozhodnutím poskytovatele, resp. není v souladu se sylabem daného modulu, neboť obsah vzdělávacích materiálů nebyl v souladu s projektovou žádostí, a také existoval nesoulad v názvech sylabu (v projektové žádosti oproti v závěrečné monitorovací zprávě) a v osnově modulu dle projektové žádosti (neodpovídající z větší části obsahu sylabu).

40. Sylaby daného vzdělávacího modulu byly nedílnou součástí projektové části, konkrétně přílohy č. 7 projektové žádosti, a jako takové byly rovněž závazné, a nikoliv tedy pouze orientační, jak se domnívá žalobce. Navíc sám žalobce mohl kdykoliv požádat poskytovatele o změnu projektu, pokud měl potřebu měnit obsah materiálu dle aktuální situace. Žalobce tak však neučinil a až nyní se toto své pochybení snaží omluvit tím, že se nejednalo o žádné podstatné změny projektu. Obsah studijního materiálu musí odpovídat sylabu, který žalobce předložil k uvedenému vzdělávacímu modulu. Pokud však obsah materiálu nekoresponduje se sylabem a ani s osnovou, pak lze jen stěží souhlasit s tím, že by tento vzdělávací modul svou kvalitou vyhovoval stanoveným požadavkům, a proto ani nemůže naplňovat cíle projektu.

41. V žalobou napadeném rozhodnutí je podrobně rozebrána úvaha žalovaného týkající se přiměřenosti výše vyměřeného odvodu, neboť žalobce tuto námitku již uplatnil v odvolacím řízení.

42. Žalovaný stanovil odvod za porušení rozpočtové kázně v souladu s částí IV bodu 2 odst. 3 rozhodnutí poskytovatele. Při stanovení výše odvodu zohlednil žalovaný taktéž okolnosti ve prospěch i neprospěch žalobce a byl tak uplatněn princip proporcionality. Při vydání žalobou napadeného rozhodnutí a v důsledku vázanosti právním názorem ve zrušujícím rozsudku přistoupil žalovaný ke změně stanovené výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (snížení) v rámci principu proporcionality na částku ve výši 5 % z celkových způsobilých výdajů projektu prokázaných ke dni ukončení projektu ve výši 6 333 214,76 Kč, tj. v celkové výši 316 660,74 Kč.

43. K namítané likvidační povaze uloženého odvodu žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, čj. 5 As 95/2014–46, a usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. III. ÚS 3796/15. Odvod za porušení rozpočtové kázně tedy nemá povahu sankce za správní delikt. Jde o vrácení prostředků do státního rozpočtu, které byly vynaloženy v rozporu se zákonem. Jeho účel je tedy kompenzační, nikoliv sankční. Proto ani námitku, že je stanovený odvod pro žalobce likvidační, není možné jakkoliv zohlednit. Žalobce podmínky, jež se vázaly na poskytnutí veřejných prostředků, akceptoval, a byl si vědom, že v případě porušení těchto podmínek bude muset veřejné prostředky vrátit, stejně jako si byl vědom, v jaké výši je bude vracet. Odvod za porušení rozpočtové kázně správce daně ukládá obligatorně při zjištění porušení rozpočtové kázně.

44. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Průběh jednání

45. Účastníci řízení při jednání konaném dne 24. 4. 2024 setrvali na svých procesních stanoviscích i shora uvedené argumentaci.

46. Žalobce prostřednictvím svého zástupce tuto argumentaci velmi obsáhle shrnul. Žalobce – stručně řečeno – uvedl, že poskytnuté finanční prostředky nezpronevěřil, nýbrž je vynaložil na celou řadu dílčích výstupů v rámci jednotlivých modulů, jejichž uskutečnění žalovaný nezpochybnil. Studijní materiály jsou jen jedním z nich. Zdůraznil též úspěch a kladné přijetí projektu ze strany účastníků jednotlivých kurzů. Nad rámec již uvedeného žalobce poukázal na definici autorského díla dle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), kterým může být tvůrčí zpracování jiného díla. Závěry žalovaného k modulům č. 4 a 6 nemají oporu v provedeném dokazování.

47. Žalovaný své ústní vyjádření ponechal v mezích žalobou napadeného rozhodnutí a písemného vyjádření k žalobě.

48. Krajský soud provedl důkaz žalobcem označenými listinami, které se vztahují k tematickému obsahu modulu č. 6 (pozvánka na exkurzi s názvem Zdravý životní styl konanou dne 11. 5. 2013, pozvánka občanského sdružení IMPULS Třebíč na kurzy nazvané Prevence kriminality, šikany a psychického násilí a Zdravý životní styl a kopiemi dvou listů blíže neoznačených tiskovin obsahující inzerci na uvedené kurzy). Dále krajský soud provedl důkaz částmi Metodiky monitorovacích indikátorů OP VK, ve znění verze 3 účinném od 22. 8. 2011 (dále jen „metodika monitorovacích identifikátorů“ či jen „metodika“)[*], a to konkrétně úvodní stranou a dále stranami 13–15 a 40 obsahujícími definici pojmu „nově vytvořený/inovovaný produkt“. Zbylé důkazní návrhy krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav věci je již v potřebném rozsahu zachycen v obsahu správního spisu. Uskutečnění jednotlivých aktivit a výstupů v rámci modulů č. 4 a 6 není mezi účastníky řízení sporné.

V. Právní hodnocení krajského soudu

49. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).

50. Žaloba je důvodná. V.A K námitkám nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného 51. Krajský soud se nejprve zabýval námitkami nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného. Těmto námitkám nepřisvědčil.

52. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, čj. 4 As 58/2005–65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, čj. 6 As 161/2013–25).

53. Žalobce považuje rozhodnutí žalovaného za nepřezkoumatelné předně proto, že dle jeho názoru neuvedl, jakou závaznou podmínku či povinnost měl v souvislosti s neuvedením textu skript porušit. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je však zcela zřetelné, že žalovaný v důsledku uvedeného pochybení nepovažuje modul č. 4 za nově vytvořený/inovovaný produkt, k jehož vytvoření se žalobce zavázal. Navazoval přitom na zrušující rozsudek ze dne 17. 8. 2022, v němž se krajský soud zabýval definicí uvedeného pojmu ve smyslu metodiky monitorovacích indikátorů, a dovodil, že metodika je pro žalobce závazná. Konkrétní důvody, pro které modul č. 4 nesplňuje kritéria nově vytvořeného/inovativního produktu, žalovaný vyložil na stranách 11 a 12, a to opět též s odkazy na dřívější závěry krajského soudu. Lze shrnout, že studijní text vytvořený v rámci modulu č. 4 představuje dle žalovaného kompilát, který nepřinesl požadovanou přidanou hodnotu. Stejně tak žalovaný ve shodě se závazným právním názorem krajského soudu uvedl, že pro dokončení modulu je nutné splnit veškeré dílčí aktivity. Žalovaný tak své závěry zcela přezkoumatelným způsobem vyložil. V.B K námitkám týkajícím se jednotlivých modulů 54. Krajský soud se dále zabýval námitkami, které se vztahují k jednotlivým modulů, které žalovaný neuznal za splněné. Tyto námitky jsou z části důvodné.

55. Předně krajský soud považuje za vhodné na tomto místě připomenout, že dle části „XII. Monitorovací indikátory“ projektové žádosti, která je přílohou rozhodnutí o udělení dotace, se žalobce zavázal k vytvoření celkem 13 nově vytvořených/inovovaných produktů. Definicí uvedeného pojmu se přitom podrobně zabývá metodika monitorovacích indikátorů, která na stranách 13 až 15 mimo jiné uvádí, že se jedná „o nově vytvořený/inovovaný produkt, ve kterém provedené změny v jejich cílech, obsahu, metodách a formách zvýšily jejich kvalitu (nové/inovované vzdělávací programy, nové vzdělávací moduly, studijní materiály, pilotní ověřování, analýzy, studie, syntézy, učební pomůcky, e–learningové kurzy, webové portály,…). […] Nově vytvořený/inovovaný produkt je výstupem projektu, který může být dále cíleně využíván pro účely vzdělávání. Kvalitu nově vytvořeného/inovovaného produktu, za předpokladu, že produkt není akreditován, je oprávněn posuzovat poskytovatel podpory (zejména z hlediska, zda vynaložené finanční prostředky odpovídají kvalitě produktu)“ (důraz doplněn). Totožnou definici lze nalézt též v popisu monitorovacího indikátoru 06.43.10 na straně 40 metodiky.

56. S ohledem na část II odst. 1 rozhodnutí poskytovatele je přitom uvedená metodika pro žalobce závazná, neboť je pro něj závazná Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve znění od 29. 6. 2012[**]. Ta přitom na metodiku monitorovacích indikátorů na straně 126 výslovně odkazuje. Samotná metodika pak na straně 3 uvádí, že na ni „odkazuje Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP VK a Příručka pro příjemce finanční podpory z OP VK a je závazná pro všechny subjekty podílející se na administraci OP VK, pro všechny žadatele o podporu z OP VK a příjemce podpory OP VK“ (důraz doplněn).

57. Metodika pak za nově vytvořený/inovovaný produkt považuje mimo jiné též „nové vzdělávací moduly“. „Modul“ pak dle metodiky představuje „samostatná, ucelená, monotematická studijní jednotka s uceleným studijním tématem a se samostatnými výstupy (učebními cíli)“ (důraz doplněn). Krajský soud přitom shledal, že má–li modul naplňovat zejména kritéria samostatnosti a ucelenosti, musí se jednat o modul kompletní.

58. Nelze přitom přehlédnout, že dle komentáře k monitorovacímu indikátoru „Počet nově vytvořených/inovativních produktů“ na straně 59 projektové žádosti „[k]aždý vzdělávací modul je brán jako jeden nově vytvořený produkt“. Právě produkt tedy představuje měrnou jednotku naplnění monitorovacího indikátoru. Jinými slovy, již samotná projektová žádost vychází z toho, že nově vytvořený produkt představuje modul jako celek – produkt totiž buď existuje, nebo nikoli. S částečným plněním jednotlivých modulů/produktů projektová žádost nepočítá. Jelikož cílem jednotlivých klíčových aktivit dle projektové žádosti bylo právě vytvoření vzdělávacích modulů (a nikoli pouze jejich dílčích částí, jako jsou například studijní materiály), pak jedině celý modul lze považovat za jeden nově vytvořený/inovovaný produkt.

59. Jak již přitom krajský soud shora uvedl, žalobce se zavázal k tvorbě celkem 13 nově vytvořených/inovovaných produktů, tj. 13 kompletních modulů. Stěží lze přitom takovýto závazek vykládat tak, že postačí pouze jejich částečné naplnění, neboť pak by žalobce v podstatě nic nemotivovalo k tomu, aby svému závazku zcela dostál. Ostatně pouze zcela vytvořený modul lze dále v plné míře cíleně využívat pro účely vzdělávání ve smyslu shora citované metodiky monitorovacích indikátorů.

60. Z uvedeného plyne, že nejsou důvodné žalobcovy námitky, dle kterých se žalovaný nezabýval tím, že žalobce v rámci neuznaných modulů splnil jiné dílčí aktivity (například zkušební testy či zpětnovazební dotazníky), a zaměřil se na posuzování studijních materiálů. Nadto lze též uvést, že to jsou především zpracované studijní materiály, které lze na rozdíl od jednorázových aktivit typu přenášky, exkurze apod. dále cíleně využívat pro účely vzdělávání i v budoucnu. V rámci zpracovaného modulu se tak jedná o část relativně nejhodnotnější. Bylo by proto nesmyslné, aby se pochybení týkající se právě kvality studijních materiálů v celkovém hodnocení splnění jednotlivých modulů nepromítla. Případná pozitivní odezva ze strany účastníků kurzů je v tomto ohledu zcela bez významu. V.B.1 Modul č. 4 61. Naopak důvodná je námitka, dle správní spis postrádá dostatečnou oporu pro závěr, že studijní materiál vytvořený v rámci modulu č. 4 je pouze kompilátem bez přidané hodnoty.

62. Krajský soud v předchozím rozsudku ze dne 17. 8. 2022 uvedl, že „[v] samotné žalobě (odstavec 7.1.2) žalobce neuvádí, že by se v případě vzdělávacího materiálu k modulu č. 4 nejednalo o kompilát, tj. pouhý souhrn převzatých cizích děl. Není tak zřejmé, zda tento text vůbec obsahuje jakýkoli nový či inovativní autorský vklad. Za této situace tudíž nelze hovořit o novém či inovativním produktu. Zároveň však žalobce v rámci tohoto textu s názvem „MULTIKULTURNÍ SPOLEČNOST“ čítajícího 36 stran neuvedl autory jednotlivých převzatých částí. V závěru dokumentu se sice nachází seznam použitých zdrojů obsahujících celkem šest různých publikací, avšak z toho není zřejmé, k jakým konkrétním částem se ten který odkaz vztahuje, a už vůbec ne to, že žalobce celé části těchto děl do svého textu patrně pouze bez dalšího převzal. Je–li tomu tak, pak lze takový text ve výsledku označit dokonce za plagiát, který požadavek novosti a inovativnosti splnit nemůže již z podstaty věci.“ 63. Krajský soud uvedené vyslovil na základě tehdy uplatněných žalobních námitek a za situace, kdy žalobce povahu studijního materiálu coby „ryzího“ kompilátu (tj. pouhé převzetí cizích textů bez dalšího) relevantním způsobem nezpochybňoval. Učinil tak totiž opožděně až při ústním jednání a – co je ještě podstatnější – pouze velmi obecně. Z toho pramenilo i poměrně příkré konstatování krajského soudu, které ovšem mírnil tím, že k převzetí cizích textů došlo pouze „patrně“.

64. V nynějším řízení však žalobce uvádí konkrétní argumentaci, kterou uvedený závěr napadá. Základní námitku pak představuje to, že závěr o pouhém převzetí cizích textů do posuzovaného studijního materiálu bez dalšího nemá oporu v obsahu správního spisu. S tím krajský soud souhlasí.

65. Jak plyne ze žalobou napadeného rozhodnutí, žalovaný v tomto ohledu vycházel z nedostatečných citací použité literatury dle normy ČSN ISO 690 a vyjádření autorky textu, dle které „[s]kripta k modulu byla připravena jako podpůrný materiál sloužící k orientaci v základních pojmech. Jejich cílem nebylo vytvoření unikátního díla.“ Žádné jiné relevantní podklady žalovaný v dané souvislosti neoznačil.

66. Krajský soud však již v rozsudku ze dne 17. 8. 2022 uvedl, že dodržení citační normy ČSN ISO 690 není pro posouzení věci podstatné, a vycházel z povahy samotného studijního materiálu, resp. tehdy nesporného východiska, že text představuje pouhý kompilát bez dalšího. S ohledem na nynější žalobní argumentaci však takový závěr neobstojí, neboť jej žalovaný opírá v podstatě pouze o vyjádření autorky textu, které je však velmi obecné.

67. Žalobce konkrétně namítl, že „[p]ři podrobnějším seznámení s textem skript je přitom zřejmé, že rozebírá celou řadu oblastí spadajících pod dané téma (Kulturní rozdíly a jejich projevy, Příčiny kulturních rozdílů, Vnímání kulturních rozdílů, Interkulturní senzitivita a další), jednotlivé oblasti vysvětluje, uvádí příklady a klade otázky, které mají vyvolat reakci publika. Dále obsahuje cvičení, jež má vést k ověření získaných teoretických znalostí a jejich aplikovatelnost v praxi. Je tak evidentní, že vznikl nový produkt, který je schopný přispět k většímu povědomí veřejnosti o daném tématu.“ 68. Uvedené tedy naznačuje, že učební text předložený v rámci modulu č. 4 není pouhým kompilátem. Jak již krajský soud uvedl v rozsudku ze dne 17. 8. 2022, nelze „vyloučit, že dovedně sestavený kompilát, může mít určitou přidanou hodnotu oproti zdrojovým materiálům. Aby však mohl být naplněn požadavek novosti a inovativnosti, pak by bylo zapotřebí, aby autorský vklad nespočíval v pouhém kopírování původních děl, ale aby autor jednotlivé části náležitě propojil, popřípadě okomentoval a učinil na jejich základě své vlastní závěry“. Takovouto přidanou hodnotu pak mohou představovat i žalobcem uvedená doplnění v podobě příkladů, vysvětlivek či cvičení. Zda se opravdu jedná o žalobcem doplněné části však není nyní možné kvalifikovaně posoudit, neboť žalovaný obsah studijního textu nikterak podrobněji neanalyzoval a neprovedl ani jeho srovnání se zdroji uvedenými v jeho závěru. Krajský soud závěrem této části pouze poznamenává, že na studijní materiály, které nemají vědecké či publikační ambice, nelze klást totožné nároky jako na jiné odborné práce. V.B.2 Modul č. 6 69. Nedůvodné jsou naopak námitky týkající se modulu č. 6.

70. Kvalitu výstupů v rámci tohoto modulu žalovaný nezpochybnil. Námitky, které se této otázky týkají, tak postrádají relevanci.

71. Žalobce dále namítl, že dle projektové žádosti „[t]vorba sylabů (2 moduly) a jejich odkonzultování poradní skupinou. Po odkonzultování budou dopracovány do finální podoby a odsouhlaseny projektovým týmem. Součástí návrhu sylabů budou i přesné hodinové alokace na jednotlivé moduly. Rámcové návrhy jsou přílohou č. 7“ (strana 29). Z toho dovozuje, že sylaby nebyly v době podání žádosti závazné. Z uvedeného však plyne pouze tolik, že mělo dojít k dopracování (zpřesnění) sylabů, a nikoli že by bylo možné zcela z původního zadání vybočit, resp. část původního zadání pominout. V opačném případě by žalobce získal v podstatě bianco šek k tomu, aby témata uvedená v projektové žádosti upravoval zcela libovolně.

72. Obsahem modulu č. 6 měly být „poznatky i praktické dovednosti směřující k * zabránění rozmachu kyberšikany v dětských kolektivech v rámci preventivních metodických opatření * vytváření schopnosti sebepoznání s cílem všestranného rozvoje tělesné a duševní harmonizace k získání pocitu plného zdraví * včasné podchycení změn životního stylu v době počítačových her a virtuálního vnímání světa * odhalení příznaků neurologických poruch u dětí v souvislosti s moderním životním stylem v rámci motta: Z virtuálního světa Play Station her zpět na trávník, tartan a žíněnku.“ 73. Jedním z výstupů modulu č. 6 byl sylabus, z něhož je patrno, že se výuka zaměřovala nejprve na otázky spojené s kyberšikanou a dále na otázky týkající se určitého sebepoznání a seberozvoje (jedná se o části výuky nazvané například jako „Člověk jako součást vesmíru – teorie štěstí a co mě udělá šťastným“, „Lidské vnímání a energie – cvičení harmonizující energetické vrstvy těla“ či „Lidské vnímání a energie – metoda mentální harmonizace“). Takto nastavenému sylabu pak v zásadě svým obsahem odpovídají i výukové materiály pro studenty a lektory. Tyto okruhy otázek lze podřadit pod shora uvedené body a) a b) vymezující obsah modulu v projektové žádosti. Z ničeho však neplyne, že by se modul zabýval otázkami podřaditelnými pod body c) a d).

74. Žalobce se pokouší přesvědčit soud o opaku, avšak činí tak zcela nedostatečně.

75. O naplnění bodu c) má dle žalobce svědčit program exkurze konané dne 11. 5. 2013, kde se MUDr. J. K. měl věnovat tématům jako prevence, hledání hodnot, spirála finanční náročnosti, příčina v životním stylu, obnovení správné komunikace, hledání problémů v organismu a hledání cest zdravého životního stylu a údajně také „otázce podchycení změn životního stylu v moderní době, tedy v době, která je významně ovlivněna prostředím počítačových her a virtuální reality.“ To však v programu exkurze uvedeno není. Žalobce si tuto část pouze domýšlí. Z programu uvedeného v pozvánce na exkurzi neplyne, že by se měla jakkoli dotýkat daného tématu v souvislosti s počítačovými hrami a virtuálním vnímání světa. Program této exkurze je ostatně vymezen natolik obecně, že by se do něj dalo „schovat“ takřka cokoli, co s daným tématem – byť jen vzdáleně – souvisí. Její skutečný obsah již v současné době patrně doložit nelze. Žádné konkrétnější informace o skutečném obsahu modulu č. 6 pak nepřinesly ani zbylé důkazy, které krajský soud v daném ohledu provedl. Pozvánka občanského sdružení IMPULS Třebíč na kurzy nazvané Prevence kriminality, šikany a psychického násilí a Zdravý životní styl v podstatě pouze kopíruje vymezení témat kurzu tak, jak je uvedeno v projektové žádosti, což ovšem o skutečném obsahu kurzu nic nevypovídá, a to tím spíše, že je v rozporu s finální verzí sylabu. Ani inzerce v tisku žádné konkrétnější údaje o obsahu modulu č. 6 neobsahuje.

76. I kdyby přitom krajský soud připustil, že se zmíněná exkurze mohla bodu c) určitým způsobem týkat, pak je zarážející, proč se dané téma nikterak neobjevuje v předloženém sylabu modulu č.

6. Exkurzi sice sylabus zmiňuje jako jeden ze způsobů výuky, avšak pouze v souvislosti s tématem nazvaným „Lidské vnímání a energie – sestavení plánu pomoci trpícím kyberšikanou“.

77. Ve vztahu k bodu d) žalobce poukázal na stranu č. 4 studijního materiálu nazvaného Zdravý životní styl a moderní konzumní společnost ve skrytu ekonomické krize, kde autor uvádí, následující: „Tlak masových medií, strašení ekonomickou krizí, nucení do změny životního stylu směrem ke konzumu ubírá lidem časoprostorových možností žít zdravým pohybem a volností. Osvobození člověka od všudypřítomných tlaků ekonomických zákonů majetných a mocných začíná a končí se správným pohybovým režimem.“ Žalobce dále pouze odkázal na stranu 18 téhož materiálu s tím, že zde upozorňoval, že objevením své jedinečnosti se člověk přibližuje své přirozenosti, očišťuje svoje tělo, posiluje funkci a souhru všech svých orgánů, imunitní systém a centrální nervovou soustavu. Pouhé dvě věty a zcela obecné fráze o objevení vlastní jedinečnosti v textu čítajícím 53 lze stěží považovat za vyčerpávající (či vůbec nějaké) uchopení tématu, jakým je odhalování neurologických poruch dětí.

78. Stále tedy platí, co krajský soud vyslovil již v rozsudku ze dne 17. 8. 2022, a to že se nejedná o produkt kompletní, který by odpovídal schválenému projektu. Žalobce uchopil dvě ze čtyř hlavních témat uvedených v projektové žádosti buďto vůbec nebo jen velmi okrajově. Za této situace nelze takovýto výstup hodnotit jako nově vytvořený/inovovaný produkt. Pokud v průběhu realizace modulu vyvstala potřeba úprav jeho obsahu, měl žalobce požádat poskytovatele o změnu projektu. V.C K námitce nepřiměřené výše odvodu 79. Jelikož se krajský soud neztotožnil s posouzením žalovaného stran pochybení žalobce v případě jednoho ze dvou posuzovaných modulů, je zřejmé, že se již nemůže konkrétně zabývat otázkou přiměřenosti stanoveného odvodu. To totiž bude opět úkolem žalovaného v dalším řízení. Přesto k tomu však lze uvést alespoň několik obecných poznámek.

80. Pokud žalovaný v dalším řízení na základě provedeného dokazování shledá, že modul č. 4 představuje nově vytvořený/inovovaný produkt, pak žalobce splnil projekt z více než 90 %, za což rozhodnutí o poskytnutí dotace žádný odvod nestanoví. Samozřejmě platí, že rozmezí odvodu stanovené rozhodnutím o poskytnutí dotace není pro žalovaného striktně závazné, neboť jak konstatoval i Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 8 Afs 130/2020–43, „[p]okud jde o princip proporcionality, Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že se stěžovatelem nelze souhlasit v tom, že by při užití principu proporcionality u stanovení výše odvodu byl oprávněn pohybovat se jen v procentuálním rozmezí stanoveném rozhodnutím o poskytnutí dotace. Právě v těchto případech nemusí být s ohledem na okolnosti daného případu reflektována skutečná přiměřenost odvodu ve vztahu k porušení povinnosti.“ Je tedy na úvaze žalovaného, zda je v nynější věci přiměřené odvod skutečně vyměřit, případně v jaké výši. Tuto úvahu ovšem musí řádně odůvodnit.

81. S ohledem na značný časový odstup od poskytnutí dotace pak žalovaný bude muset také zvážit, zda právo na vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně nepodléhá prekluzi (srov. § 44a odst. 11 in fine rozpočtových pravidel nebo též například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2024, čj. 4 Afs 52/2023–85).

VI. Závěr a náklady řízení

82. Pro konstatovanou vadu krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

83. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

84. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 3 × 3 100 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, sepsání žaloby a účast při jednání soudu) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 3 × 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 10 200 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na částku 12 342 Kč. Celkové žalobcovy náklady řízení tedy činí 15 342 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Krajský soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů spočívající v soudním poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku žaloby, neboť tento návrh nebyl úspěšný.

85. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.