61 C 50/2019-185

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Andršové a přísedících Pavly Pečenkové a Viktorie Bartoníčkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o: neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně provedené dopisem žalovaného ze dne [datum] je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 35 880 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované ze dne [datum] je neplatné. Žalobu odůvodnila tím, že pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici vedoucí oddělení marketingové komunikace. Dne [datum] žalobkyně převzala výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“), kterou žalobkyně bez námitek přijala. V průběhu výpovědní doby obdržela žalobkyně dne [datum] od žalovaného okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum] oznámila, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaný na tento dopis odpověděl dne [datum] s tím, že okamžité zrušení považuje za platné. Žalobkyně má za to, že nebyly naplněny předpoklady pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované, neboť z její strany nedošlo k žádnému porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci. Žalobkyně ve své práci navazovala na dřívější praxi žalovaného a na spolupráci s již ověřenými marketingovými agenturami, se kterými žalovaný spolupracoval již před nástupem žalobkyně. Žalobkyně však sjednávala objednávky i u jiných subjektů, což svědčí o tom, že se nejednalo o pouhé„ otrocké“ navazování spolupráce s již ověřenými subjekty, ale že v každém konkrétním případě hledala optimální řešení. Žalobkyně ani nebyla povinna činit výběrová řízení, toto nevyplývalo z žádného předpisu žalované a tato povinnost ani nelze dovozovat ze zákona. Vybrat dodavatele bylo v kompetenci žalobkyně, která toto činila za zvážení všech relevantních okolností. Srovnání cen, za které žalobkyně objednala plnění, s cenami srovnatelných produktů, je dle žalobkyně zavádějící, když není patrné, co všechno je v konečné ceně zahrnuté, v jakých lhůtách a v jaké kvalitě by bylo plnění poskytnuto, na což všechno žalobkyně musela brát ohledy. K dalším tvrzeným pochybením žalobkyně co se týče neschváleného nového vizuálu, dle kterého byly objednány firemní předměty a příprava akce JobChallenge, žalobkyně uvedla, že vše konzultovala s HR ředitelkou [jméno] [příjmení], která vystupovala jako nadřízená žalobkyně, a která tyto události dále probírala se svými nadřízenými, a tedy nešlo o nějaká samostatná rozhodnutí žalobkyně. Co se týče používání programu [příjmení], žalobkyně v tomto nikdy nebyla proškolena, celý koncept schvalování objednávek se od srpna 2018, kdy vzniklo marketingové oddělení, změnil, a žalobkyně několikrát na problémy se schvalováním objednávek upozorňovala. Nikdo to však jako ryzí formalitu neřešil a žalobkyně s ohledem na neustálou osobní a emailovou komunikace ohledně své práce toto nepovažovala za zásadní.

2. Žalovaný považoval žalobu za zcela nedůvodnou. K okolnostem okamžitého zrušení pracovního poměru s žalobkyní žalovaná uvedl, že po předání výpovědi z pracovního poměru žalobkyni dne [datum] byla žalobkyně a její kolegyně a podřízená [jméno] [příjmení], které byla rovněž v souvislosti se zrušením marketingového oddělení předána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zák. práce, konfrontovány s podezřením na nehospodárné objednávání zboží a služeb ze strany tohoto oddělení. Po neuspokojivých vysvětleních výše uvedených zaměstnankyň provedl žalovaný detailní kontrolu hospodaření a činnosti zrušovaného oddělení, ve kterém byly zjištěny závažné nedostatky v činnosti a hospodárnosti tohoto oddělení, na kterých se podílela i žalobkyně. Z tohoto důvodu předala žalovaná žalobkyni dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru, ve kterém skutkově vymezila zjištěné nedostatky v práci žalobkyně, ve kterých shledávala porušení pracovních povinností žalobkyně zvlášť hrubým způsobem. Žalobkyně zejména dlouhodobě neplnila své povinnosti vyplývající z popisu její pracovní náplně, nepřípustně delegovala výkon určitých činností na svou podřízenou a tuto nedostatečně kontrolovala. Takto se například žalobkyně vyhýbala své povinnosti řídit vztah s dodavatelskými agenturami a přímo s nimi jednat, kdy tuto činnost za ni vykonávala právě [jméno] [příjmení], která následně i připravovala objednávky na dodávky služeb a některé z nich dokonce schvalovala. Žalobkyně však o podmínkách některých objednávek vůbec nevěděla, neboť činnost své podřízené nekontrolovala, a některé objednávky schvalovala bez kontroly. Objednávky žalobkyně rovněž schvalovala bez předchozího výběrového řízení a bez kontroly, zda ceny za služby odpovídají tržním cenám, čímž v řadě případů poškodila žalovanou, když objednala služby za ceny vyšší, než jaké mohla nabídnout konkurence. Dle žalované žalobkyně dále porušila své povinnosti tím, že některé objednávky schválila pouze s celkovou cenou, tj. bez uvedení počtu objednaných kusů, z čehož není zřejmá cena za jednotku. Takto žalobkyně koupila předražené zboží, například: tužky obyčejné s logem PFF banky a sloganem v ceně 21,37 Kč za kus, kdy srovnatelné tužky u konkurence stály 9,70 Kč za kus, vizitky za cenu 53,60 Kč za kus, když bylo možné je pořídit za cenu 35,17 Kč za kus apod. Žalobkyně a její podřízená objednávky schvalovaly v systému [příjmení] (jednotný automatizovaný systém objednávek), avšak v rozporu s vnitřním předpisem žalované týkajícího se právě tohoto systému. Dle vnitřního předpisu se objednávky od třetích subjektů schvalovaly třemi, respektive minimálně dvěma zaměstnanci žalované. Žalobkyně tento předpis opakovaně porušovala, když některé objednávky předkládala i schvalovala pouze podřízená žalobkyně paní [příjmení], za jejíž pracovní jednání však nesla zodpovědnost žalobkyně. Kontrolou hospodaření byly rovněž zjištěny nedostatky ve způsobu dodání objednaných plnění, neboť k některým objednávkám není k dispozici žádný dodací list či jiný doklad, ze kterého by bylo zřejmé, že zboží, za které žalovaná zaplatila, bylo opravdu dodáno. Žalobkyně dále bez výslovného schválení nadřízených schválila objednávky marketingového zboží určeného pro veletrh JobChallenge s neschváleným vizuálním prvkem. Žalobkyně tak dle žalované porušila několik různých povinností vyplývajících z právních předpisů, konkrétně povinnost pracovat řádně podle svých sil a schopností podle § 301 písm. a) zák. práce, povinnost dodržovat právní předpisy podle § 301 písm. c) zák. práce, povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele podle § 301 písm. d) zák. práce, povinnost řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců dle § 302 písm. a) zák. práce a povinnost zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele podle § 302 písm. g) zák. práce Tyto povinnosti žalobkyně z již uvedených důvodů porušila zvlášť hrubým způsobem.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 5. 8. 2020, č. j. 61C 50/2019-95, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně je neplatné. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze, č. j. 30 Co 372/2020-127 ze dne 28. 1. 2021, s odůvodněním, že prvoinstanční soud neprovedl důkazy navržené žalovaným, aniž to řádně odůvodnil. Soudu bylo proto uloženo, aby navržené důkazy procesně korektním způsobem provedl a učinil z nich potřebná skutková zjištění. Pokud některý z navržených důkazů neprovede, aby srozumitelným a přesvědčivým způsobem vyložil, proč tak učinil.

4. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

5. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného na pozici vedoucí oddělení marketingové komunikace na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a že jí byla dne [datum] předána výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů (nadbytečnosti) dle § 52 písm. c) zák. práce. Žalovaný předal žalobkyni dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, které žalobkyně převzala, a na které dne [datum] odpověděla, že okamžité zrušení pracovního poměru nepovažuje za platné a že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaný žalobkyni odpověděl dopisem ze dne [datum] s tím, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za platné.

6. Okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] je odůvodněno tím, že v souvislosti s rušením pozic vedoucí oddělení marketingové komunikace a grafik editor, tedy pracovní pozice žalobkyně a její podřízené paní [příjmení], provedl žalovaný audit hospodaření v oddělení marketingové komunikace a v rámci tohoto auditu zjistil následující skutečnosti. Podle příslušného popisu pracovní náplně patří mezi povinnosti žalobkyně řídit vztah s dodavatelskými agenturami, jednat s dodavatelskými agenturami a kontrolovat plnění úkolů ze strany podřízeného zaměstnance. Porušení povinností žalobkyně má spočívat: 1) v tom, že řízení vztahů s dodavatelskými agenturami včetně jejich výběru a jednání s dodavatelskými agenturami ponechala zcela na paní [příjmení], jediné podřízené zaměstnankyni, 2) dostatečně nenastavila způsob kontroly výkonu činností ze strany paní [příjmení] a neprováděla kontrolu výkonu činnosti ze strany paní [příjmení] v řádném rozsahu, včas a dostatečným způsobem, když o některých významných úkonech učiněných paní [příjmení] se dozvěděla až během pohovoru s předsedou představenstva společnosti dne [datum], 3) v období od [datum] do [datum] bez dalšího schválila objednávky marketingových předmětů a služeb, jejichž seznam tvoří přílohu 1 okamžitého zrušení pracovního poměru, které předložila paní [příjmení], aniž by jakkoli ověřila, zda vytvoření objednávek předcházelo výběrové řízení a zda ceny příslušných předmětů či služeb odpovídají tržním cenám, některé z objednávek schválila pouze s celkovou cenou, aniž by z nich byly patrné předměty fakturace, jednotkové ceny anebo počty kusů objednávaného zboží anebo předměty dodávek. V důsledku takového postupu pak společnost pořídila některé předměty anebo služby za ceny výrazně převyšující tržní ceny, seznam předražených předmětů a služeb tvoří přílohu 2 okamžitého zrušení pracovního poměru. Dále porušila povinnosti vyplývající z ustanovení článku 5.1 vnitřního předpisu společnosti nazvaného Jednotný automatizovaný systém objednávek – [příjmení], ve kterém je stanoveno, že podepisovatel vlevo (finální schvalovatel objednávky) musí mít oprávnění schválit titul (službu/zboží) a částku finančního plnění v souladu s vnitřním předpisem společnosti nazvaným Podpisový a schvalovací řád bez toho, že by měla oprávnění schválit titul (službu/zboží) a částku finančního plnění v souladu s podpisovým a schvalovacím řádem. Dále nezkontrolovala úkony podřízené paní [příjmení] při schvalování objednávek v systému, kdy paní [příjmení] v některých případech učinila úkony jako podepisovatel vpravo a zároveň jako podepisovatel vlevo a v některých případech dokonce jako předkladatel podepisovatel vpravo a zároveň jako podepisovatel vlevo, čímž paní [příjmení] porušila povinnosti vyplývající z vnitřního předpisu [příjmení] a v některých případech i princip účasti minimálně dvou zaměstnanců. Dále u řady objednaných předmětu chybí dodací list či předávací protokol a nelze ověřit, zda dané předměty byly společnosti řádně dodány s tím, že např. u položky čokoláda [anonymizována tři slova] audit ke dni [datum] identifikoval pět chybějících krabic, tj. 750 chybějících kusů čokolády, a dále v rozporu s pokyny, které obdržela, aby z interního projednání a schválení objednala u společnosti [právnická osoba] práce související s jí navrhovanou změnou korporátní identity společnosti. V důsledku výše uvedeného vznikla společnosti významná škoda, a proto s ní žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

7. Z prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala bez zbytečného odkladu seznámit s vnitřními normami banky, a to mimo jiné s podpisovým a schvalovacím řádem a s ostatními vnitřními normami týkajícími se výkonu pracovní činnosti. Všechny předpisy jsou k dispozici v elektronické podobě v Lotus notes, v aplikaci normy.

8. Z výpovědi generálního ředitele žalovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je generálním ředitelem [anonymizována dvě slova] asi od roku 2013. V rámci [anonymizována dvě slova] byla budována nová korporátní identita, která měla navazovat na korporátní identitu [anonymizována dvě slova], ale částečně se měla odlišovat od [anonymizováno], aby odlišili [anonymizováno] banku a [anonymizována dvě slova]. Proto bylo domluveno na úrovni [anonymizováno], že si založí vlastní oddělení v rámci [anonymizováno] banky, které bude mít budování nové korporátní identity na starost. Do výběrového řízení se přihlásila žalobkyně, kterou následně přijali. Byla jí určena podřízená paní [příjmení]. Když bylo zakládáno oddělení, generální ředitel s žalobkyní si říkali, že do konce roku 2018 si definují veškeré pravomoci i nové nastavení té korporátní identity. Bavil se s žalobkyni, kam oddělení chce směřovat, jak chce korporátní identitu budovat, s kým má řešit směrování té korporátní identity na skupeně [anonymizováno], aby se od [anonymizována dvě slova] nějak výrazně neodlišovali. O určení pracovní náplně paní [celé jméno žalobkyně] a paní [příjmení] hovořil generální ředitel s paní [celé jméno žalobkyně] a předpokládal, že se to promítne i v pracovním řádu [anonymizována dvě slova] i v organizační struktuře. Generální ředitel dával žalobkyni pokyny slovně, v rámci pravidelných mítinků, které byly každých 14 dní, žádné pokyny o tom, jak má řídit svoji podřízenou paní žalobkyni nedával. Svědek uvedl, že diskutoval s paní žalobkyní, že objednávky, když jsou větší než 50 000 Kč, tak na to má být výběrové řízení, v rámci kterého se potom vybere na základě různých parametrů, samozřejmě ten nejhlavnější parametr je cena. Žalobkyně se ptala generálního ředitele, jaký má budget na objednávky do konce roku, protože se jednalo o nové oddělení a budget pro [anonymizována dvě slova] se dělá většinou okolo října předcházejícího roku, takže na to oddělení nebyl stanoven budget. Generální ředitel ve své výpovědi tvrdil, že dal žalobkyni v rámci svých pravomocí budget 1 000 000 Kč a zároveň si určili, jak budou probíhat objednávky jednotlivých marketingových předmětů. Generální ředitel uvedl, že žalobkyni vyprávěl, jak probíhá výběrové řízení v rámci [anonymizována dvě slova] pro objednávky větší než 50 000 Kč, tedy hovořili o tom, že pokud bude objednávat cokoliv dražší než 50 000 Kč, že se má provést výběrové řízení, následně vyhodnotit to výběrové řízení a rozhodnout se. Konkrétní úprava vnitřním předpisem, jak má vypadat takové výběrové řízení, není, protože žalovaný dbá na selský rozum svých zaměstnanců. Z pohledu generálního ředitele to nejzávažnější pochybení, ke kterému došlo, se vůbec netýká toho, jak žalobkyně řídila svoji podřízenou paní [příjmení], dělala či nedělala výběrová řízení, ale následně potom, co rozvázali pracovní poměr s žalobkyní, spíše z odborné stránky udělali analýzu objednávek v rámci oddělení marketingové komunikace a zjistili, že celá řada věcí je výrazně předražená, že k výběrovému řízení nedošlo a předražení bylo více než dvojnásobné. Původně byly marketingové předměty pro [anonymizována dvě slova] objednávány v rámci centrálního nákupu [anonymizována dvě slova], po vzniku nového útvaru marketingu byla celá řada předmětů přeobjednána u nového dodavatele, u firmy [anonymizováno], kde cena byla více než dvojnásobná. To bylo nejzávažnějším pochybením, které bylo důvodem k okamžitému rozvázání pracovního poměru. Generální ředitel si projel analýzu, kterou mu kolegové udělali, a ukázali mu, za kolik například tužky objednává [anonymizována dvě slova] a za kolik ty tužky najednou nově začali kupovat u agentury [anonymizováno], např. tužku u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] objednává za 9,70 Kč, [anonymizována dvě slova] ji nově začala u agentury [anonymizováno] kupovat za 21 Kč, vizitky cena v rozmezí 19 až 35 Kč u dodavatele [anonymizována dvě slova], což je [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] začala [anonymizována dvě slova] kupovat za 53 Kč u skupiny [anonymizováno]. S žalobkyní o tom generální ředitel nehovořil, protože si toho nebyl vědom. Zjistili to a pak se rozhodli, že rozváží pracovní poměr okamžitě zrušením pracovního poměru, Pokud se žalobkyně rozhodla změnit dodavatele ohledně nákupu do 50 000 Kč, nebylo její povinností se ptát generálního ředitele, pokud postupovala s péčí řádného hospodáře. Ten limit 50 000 Kč si stanovili ústně na začátku pracovního poměru. V rámci akce [příjmení] [jméno] byla paní [celé jméno žalobkyně] vázána poskytnutým budgetem na akci a měla postupovat s péčí řádného hospodáře. Na začátku byla přijata na změnu korporátní identity [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] v té době měla pana [příjmení], který se staral o korporátní identity [anonymizována dvě slova], měla s ním komunikovat, aby tak korporátní identita [anonymizována dvě slova] vycházela z korporátní identity [anonymizována dvě slova], a měla přijít s návrhem, což byl její hlavní úkol. Jejím úkolem nebylo kupovat tužky, vizitky, nějaké organizátory na stůl, motýlky a košile. Měla do konce roku přijít s návrhem korporátní identity a na základě toho se potom řekneme, jak se bude pokračovat dál. Vzhledem k tomu, že na tužkách je logo [anonymizována dvě slova], částečně patří do pracovní náplně žalobkyně, aby kupovala marketingové předměty. Po skončení pracovního poměru žalobkyně přišli do skladu a bylo tam 2 000 tužek od [anonymizováno] a najednou tam byly nové tužky od [anonymizováno], byly tam také stovky čokolád, není zřejmé, proč je žalobkyně nakoupila. Ze schůzek mezi generálním ředitelem a žalobkyní nejsou žádné písemné záznamy. Návrh korporátní identity, se kterým přišla žalobkyně, byl krok úplně stranou. Generální ředitel s takovou korporátní identitou nesouhlasil. Oddělení marketingové komunikace se zrušilo, protože ta spolupráce napříč [anonymizováno] nefungovala ideálně, proto požádali pana [příjmení], jestli by si tuto část mohl převzít pod sebe, protože to, s čím přišla žalobkyně a poměrně razantně to prosazovala, tak s tím generální ředitel nesouhlasil. Korporátní identita [anonymizována dvě slova] a návrh korporátní identity [anonymizována dvě slova] banky od žalobkyně, to jsou dvě úplně rozdílné věci, to byla práce, která jí trvala tři měsíce, a vůbec to odpovídalo zadání, které paní žalobkyně měla. Na akci [příjmení] [jméno] spolu měly paní [příjmení] a žalobkyně spolupracovat, měly spolu komunikovat, a paní [příjmení] měla řešit s žalobkyní, jaké marketingové předměty budou na [příjmení] [jméno]. Toto zadání dala asi žalobkyni. [příjmení] [příjmení] prezentovala [anonymizováno] banku na [příjmení] [jméno] jako HR ředitelka. Pokud by s žalobkyní byl generální ředitel jako zaměstnavatel spokojen, tak by nerušil marketingové oddělení. Do okamžiku, než zjistil, že došlo k celé řadě předražených objednávek, pokoušel se žalobkyni vést k tomu, aby se vrátili k původnímu zadání, tedy pokud přichází s korporátní identitou [anonymizována dvě slova], která se takhle výrazně odlišuje od korporátní identity [anonymizována dvě slova], aby diskutovala s jednotlivými řediteli divizí a zeptala se jich, jestli se názor generálního ředitele se tak výrazně liší od jejich a jestli to tedy není jen jeho subjektivní názor, že návrh žalobkyně na korporátní identitu [anonymizována dvě slova] je krok úplně stranou. V říjnu nebo v listopadu přinesla návrh korporátní identity a následně se dozvěděli, že objednává marketingové předměty s neschválenou korporátní identitou [anonymizována dvě slova]. Zároveň jí bylo indikováno jak ze [anonymizována dvě slova], tak od generálního ředitele, že to není to, co bylo od ní požadováno. Následně to generální ředitel zkontroloval s těmi jednotlivými řediteli, a když jim korporátní identitu ukázal, byli zděšeni vykonanou prací. Tak se rozhodli, že ten útvar zruší. Do té doby měl pouze odborné pochybnosti o práci žalobkyně. Potom, co s ní rozvázali pracovní poměr a udělali analýzu dodávek, pak měl i osobní pochybnosti, protože to, co v tom skladu našli, bylo lidské zklamání. [příjmení] [příjmení] byla ředitelka oddělení HR, oddělení lidských zdrojů. Žalobkyně byla ředitelkou marketingového oddělení, jejich vzájemný pracovní vztah byla kooperace, byly na rovnocenné úrovni. [příjmení] [příjmení] mohla zadávat pracovní úkoly přímo paní [příjmení], ačkoli se jednalo o podřízenou paní [celé jméno žalobkyně].

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnána u žalovaného od [datum], v roce 2018 byla ředitelkou kanceláře generálního ředitele a lidských zdrojů. Svědkyně připravovala účast žalovaného na pracovním veletrhu [příjmení] [jméno]. V rámci organizace se vynořily požadavky, které měla na marketingové oddělení, žalobkyně připravila nějaký seznam prezentačních předmětů včetně oblečení, ale např. cena košilí, které vybrala, byla velmi vysoká s tím, že měly být šité na míru. Svědkyně tvrdila, že žalobkyni řekla, že ceny jí připadají vysoké, ale potom už neviděla, za kolik byly ty věci pořízeny, nakoupeny, ani je neschvalovala, nezasahovala do toho a nechávala to na oddělení marketingové komunikace. Na začátku roku 2018 probíhal velký rebranding na úrovni celé skupiny. To, jakým způsobem má vypadat korporátní identita bylo dáno, všechny povolené prvky byly zobrazeny v [anonymizováno] (BC) To znamená, že měli poměrně jasně určeno, jaké barvy mají být použity, jak má vypadat logo atd. Materiály se v průběhu roku 2018 změnily, měnily se ve spolupráci se [anonymizováno]. [příjmení] brandové materiály, kde bylo staré logo, které mělo ještě čárku ve spodní části, se skartovaly a měnily se za nové. Skupina měla vytenderované dodavatele, vždycky měli snahu postupovat společně tak, aby to bylo cenově co nejvýhodnější. Pokud se tiskly nebo vyráběly věci pro [anonymizováno], tak se vyráběly i pro banku. [příjmení] [příjmení] řešila tuto záležitost paní [příjmení], která byla ve spojení s paní [příjmení]. Žalobkyně byla seznámena s tím, jak vypadá korporátní identita, vstup do [anonymizováno] měla, komunikovala s paní [příjmení], tehdejší tiskovou mluvčí, a s panem [příjmení], který byl ředitel komunikace. Když svědkyně hovořila s žalobkyní ohledně fotografií pro veletrh [příjmení] [jméno], tak jí říkala, že fotografie jí nepřipadá příliš dobrá, žalobkyně na to řekla, že jí také ne a že výsledek spolupráce s agenturou jí nepřipadá dobrý, zmínila jméno agentury [anonymizováno], a svědkyně tehdy paní žalobkyni řekla, že to není agentura, se kterou by spolupracovali. Tender na rebranding korporátní identity vyhrála [právnická osoba], přes tu se koordinovala změna korporátní identity. Oni vkládali všechny ty grafické prvky do [anonymizováno] tak, aby jednotlivé společnosti viděly, jak mají ty předměty vypadat. Bylo možno předměty objednat i u jiného dodavatele než u [anonymizováno], někde byli nasmlouvaní, seznam těch dodavatelů měla paní [příjmení] na [anonymizováno]. Přes paní [příjmení] paní [příjmení] předměty objednávala a jednotliví dodavatelé měli grafická data od [právnická osoba]. Zda s tímto seznamem byla seznámena i žalobkyně, svědkyně nevěděla, seznam měla paní [příjmení]. Když potom konfrontovali žalobkyni s těmi předraženými věcmi, tak žalobkyně byla těmi cenami překvapená, říkala, že si nevydělila počet kusů celkovou cenou. Byly to i objednávky, které sama schvalovala, a nebyla si vědoma toho, že ta výsledná cena na kus je vyšší oproti tomu, co si řekly s paní [příjmení]. Každá objednávka musí být zadána do interního systému, objednávkového systému [příjmení]. Ten, kdo ji tam zadává, je předkladatel. Pak tam manuálně připojuje schvalovatele vpravo a vlevo, což mají být nějaké další dvě odlišné osoby, následně se to spáruje s fakturou a vkládají se tam i dodací listy, které se vkládají do fakturačního systému. [příjmení] [příjmení] byla původně zařazena v organizační struktuře v týmu svědkyně, tedy v odboru kanceláře generálního ředitele a lidských zdrojů. V momentě, kdy bylo vytvořeno oddělení marketingové komunikace, tak do něj přešla. Také se změnil její popis práce, takže se domlouvaly, že společně s žalobkyní zrevidují tu pracovní náplň a vytvoří se nová i s tím novým organizačním zařazením. Do oddělení marketingové komunikace byla paní [příjmení] přidělena rozhodnutím představenstva, tedy tou organizační změnou. Na veletrh [příjmení] [jméno] přišla žalobkyně s nápadem na šachy, svědkyni to připadalo jako dobrá věc, cenu tehdy společně neřešily. Svědkyně jako interní zákazník neměla odpovědnost za ten rozpočet. Svědkyně si není vůbec vědoma, že by šachy potřebovala nějak urychleně, a že by v té době měla mít paní žalobkyně dovolenou.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalovaného nastoupila v roce 2018 na pozici grafik – editor, patřila pod personální oddělení. Asi tři roky poté se založilo marketingové oddělení a byla přijata žalobkyně, původně byla nadřízenou svědkyně paní [příjmení]. Do roku 2018 v podstatě ty tři roky dělala samostatnou práci, měla na starosti změnu korporátní identity banky, měla nové logo, docela se to hromadilo a práce přibývalo. Pak někdy v únoru paní [příjmení] oznámila, že přibere kolegu nebo kolegyni. Někdy v červnu jí řekla, že to bude žalobkyně, která vůbec není grafik, ale je to marketingová pracovnice. Když nastoupila, posadili je vedle sebe, paní žalobkyně komunikovala přímo s paní [příjmení], ta zadávala úkoly žalobkyni a žalobkyně je následně zadávala svědkyni. Paní žalobkyně nespadala pod paní [příjmení], ale přímo pod pana [příjmení]. Svědkyně měla při nástupu do práce pracovní náplň stanovenou písemně, v průběhu času se fyzicky pracovní náplň měnila, ale písemně nikoli, tedy přímým nadřízeným svědkyně byl ředitel odboru kanceláře generálního ředitele. Po nástupu paní žalobkyně se pracovní náplň svědkyně měnila tak nějak za pochodu, nikdo to neřešil. Svědkyně několikrát chtěla, aby to písemně změnili, i žalobkyně o to usilovala, ale už k tomu nedošlo. Svědkyně s žalobkyní v podstatě dělaly všechno dohromady, věděly o sobě všechno, co dělají. Žalobkyně měla každý pátek schůzku s paní [příjmení], párkrát proběhla i přímo s panem [příjmení], tam se plánovaly ty marketingové aktivity. Zrovna v tom období to byl [příjmení] [jméno] v [obec], na to zajišťovaly všechno potřebné. [příjmení] [příjmení] s žalobkyní se domluvily na tom, co bude potřeba, svědkyně s žalobkyní udělaly nějaký předvýběr, nějaké doporučení, nacenily to, s tím šla zase paní žalobkyně za paní [příjmení], tam si spolu odsouhlasily, co se má objednat. Žalobkyně to zadala, svědkyně to objednala, přišlo zboží a vyfakturovalo se. Toto bylo nad rámec původního popisu pracovní činnosti, to předtím svědkyně nedělala. Do vzniku marketingového oddělení si [anonymizována dvě slova] vedl celý marketing sám a dělal tyhle věci, jako nákup bloků, tužek apod. S nástupem paní [příjmení] to začala ona vyžadovat po svědkyni, většinou šla na [anonymizováno] a řešili to dohromady, aby to bylo levnější, když to nešlo a [anonymizováno] chtěla něco jiného než banka, takto objednávala svědkyně. Neměla žádný seznam schválených dodavatelů. Věděla, kteří dodavatelé dodávali bance do té doby, ale bylo to spíš o selském rozumu, kdy si sedly na internet a zjišťovaly, kdo je na co. Nebylo nějaké konkrétní zadání, že by musely dělat i výběrové řízení. Dodavatele vybíraly na základě poptávky a nabídky, podle ceny, kvality, podle rychlosti. U toho veletrhu [příjmení] [jméno] šlo hodně o rychlost, protože 80 % věcí bylo na poslední chvíli. Co se týče těch šachů na [příjmení] [jméno], tak paní [příjmení] přišla za paní [celé jméno žalobkyně], že to spěchá, svědkyně měla ten den asi dovolenou. Svědkyně už měla vybraného dodavatele na základě jiných nabídek, byla to agentura [anonymizováno], protože spolu spolupracovali na více projektech a byli rychlí, vždycky vyšli vstříc a byli kvalitou stoprocentní. Na šachy se dělaly přebaly a tiskly se expresně. Pokud jde o další marketingové předměty, tak požadavek vycházel vždy od paní [příjmení] nebo od pana [příjmení], ne že by si sami jako marketingové oddělení něco vymysleli. Vizitky se hodně řešily, protože původní tiskárna, co to tiskla, nebyla kvalitní. Obchodníci si na vizitky stěžovali, že špiní, proto se to začalo řešit a vybíral se vhodný dodavatel. Když přišlo nějaké objednané zboží, většinou ho přebírala osobně svědkyně. Dostávala k tomu dodací listy. Něco zakládala, něco možná ne, protože věděla, kolik toho objednali, přepočítala to a sedělo to. Odvezlo se to do skladu, kam mělo přístup jenom marketingové oddělení. Žalobkyně zboží nepřebírala, byla to práce svědkyně. Co se týče pěti krabic čokolády, tak tyto krabice nechyběly, stalo se to tak, že na obale byla nějaká tečka, takže to agentuře vrátili a měli poslat nové. Asi do dnes ty čokolády leží v agentuře [anonymizováno]. Ten dodací list svědkyně [příjmení] nepodepsala s tím, že ho podepíše, až vymění to zboží za správné. Kolik toho přesně bylo, si už nevzpomínala. Bylo to před veletrhem [příjmení] [jméno], protože ty čokolády byly na něj. Část tedy převzala a část ne. Jestli došlo k dodání opraveného zboží, už svědkyně neví, protože došlo ke skončení pracovního poměru, a neví, jak se banka s nimi potom dohodla. Potom, co nastoupil audit, a probírali celý sklad a dělali inventuru, jim pan [příjmení] řekl, že nemají s nikým komunikovat a nic objednávat, poslal to asi e-mailem. Co se týče pracovní náplně svědkyně, tak trvala na tom, že nemá písemně stanovenou pracovní náplň, která by odpovídala tomu, co ve skutečnosti dělá, neboť v jejím písemném stanovení pracovní náplně chybělo objednávání, přebírání zboží, správa skladu nebo inventarizace. Svědkyně nebyla spokojena se zbožím, které dodávali původní dodavatelé [anonymizována dvě slova], protože věci nebyly kvalitní. Agenturu [anonymizováno] znala, protože u nich kdysi pracovala a pracoval tam i její partner, ale v době, kdy zboží objednávala, tak už tam nepracoval, skončil tam v roce 2017. Je možné, že veletrh [příjmení] [jméno] měl být [datum] a objednávka na šachy je z [datum], bylo potřeba tak 14 dní na výrobu, protože tam byl ještě tisk přebalů. Žádný seznam dodavatelů, kteří ovládají korporátní identitu a měli k dispozici nějaké grafické návrhy nedostala, žádný takový seznam neexistoval a vytvořila ho sama svědkyně. S a agenturou [příjmení] spolupracovala na začátku, ohledně loga, když se seznamovala s barevností a celou tou korporátní identitou. Párkrát je o něco požádala, něco poptala, většinou v podstatě neodpověděli nebo je musela uhánět, a když odpověděli, tak rovnou posílali fakturu i za 15minutový telefonní hovor, účtovali si opravdu všechno. Poslední věc, kterou u nich poptávala, byly obálky, které dodali, a ty byly průsvitné, což nevyhovovalo. Potom už je nepoptávala. Svědkyni nikdo neřekl, že agentura [příjmení] měla spolupráci s bankou vysoutěžit, nikdy k tomu neviděla žádné listiny. [příjmení] [příjmení] [jméno] byl vymyšlen jenom na [příjmení] [jméno], jako tematický prvek, přišla s tím žalobkyně. Komunikace s žalobkyní při výběru dodavatelů vypadala tak, že spolu probraly, kdo to umí, řekly si např. že [anonymizováno], takto zadaly, ať pošlou cenu, domluvily se, že je to dobrý a že to zadají. Všechno si domlouvaly ústně. Žalobkyně jí vždy řekla, ať to sežene, ať se zeptá, kde to kolik stojí, ať se podívá na internet. Svědkyně jí ústně předala výsledky, řekly si, že někdo je schopen to dodat ihned, takto u nich objednaly. Svědkyně nevěděla o tom, že by existovala nějaká povinnost provádět výběrová řízení na dodavatele, pokud se jednalo o zakázku nad 50 000 Kč. Když si četla ty interní směrnice, tak na její pozici se tyto věci vůbec nevztahovaly, protože to vlastně nemohla vybrat ani rozhodnout, natož schválit. Na pracovišti byly velké komunikační problémy, a to zejména mezi paní [příjmení] a žalobkyní, byl to veliký nesoulad, každodenní, skončilo to až fyzickým konfliktem.

11. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalovaného jako ředitel odboru interního auditu. [ulice] roku 2018, možná i na začátku roku 2019, byl požádán ředitelkou HR o provedení ad hoc šetření v oddělení marketingové komunikace. Nejednalo se o standardní audit, který provádí, protože ten má nějaký proces, výstupem je souhrnná komplexní zpráva předkládaná managementu banky. Za účasti kolegyň z marketingu udělali inventuru ve skladu. Z toho byl nějaký výstup, co tam identifikovali včetně toho, že dělali fotodokumentaci některých věcí. Potom vyjeli objednávky ze systému, a podívali se na jednotlivé objednávky, zase z toho byla jednotlivá dílčí výstupní zpráva. Pak bylo něco podobného na oblast faktur, vyjely se faktury a zkontrolovaly se, porovnaly s objednávkami, opět z toho byla nějaká výstupní tabulka. Pak ještě dělali porovnání schvalovacích pravomocí ve vazbě na schvalování jednotlivých objednávek a faktur tak, že je měli vyexportované ze systému versus metodická základna banky. Inventura skladu probíhala tak, že šli do příslušných prostor, kde byl sklad marketingových a dalších věcí, takových provozních, obálky apod., tam jim kolegyně v marketingu ukázaly, kde co mají, a oni to prošli za jejich účasti, spočítali a uvedli do seznamu. Sklad je sdílený. Kromě pracovnic oddělení marketingu a komunikace tam mají přístup i zaměstnanci jiných útvarů. Přístup je řízený, možná tam byly i kamery, ale přístup tam je a není to plně pod kontrolou oddělení marketingu. Co se týče chybějících krabic čokolády, tak ve spolupráci s kolegy z marketingu a komunikace hledali, kde by se ještě mohly nějaké další čokolády nebo krabice nacházet. Byl to nějaký propagační materiál pro klienty a už byl částečně distribuovaný směrem do banky. Svědek se domníval, že už byly nějaké krabice vydány na recepci, některé byly u některých obchodních útvarů, takže už to bylo distribuované. Mohli identifikovat to, co bylo ve skladu, plus to, co bylo třeba ještě ve skříni, co měli ve svém držení v rámci oddělení marketingu a komunikace ve čtvrtém patře, pak zbytek už byl po bance, takže dohledat přesný počet, kde komu co bylo vydáno, se nepodařilo. Kdo to měl ze skladu vydávat, svědek nevěděl. Sklad byl sdílený a byly v něm například k dispozici i věci jiných útvarů. Oddělení svědka neprovádělo přímo auditní šetření, aby si vedl úplně dokumentaci toho případu. To, co dohledali, to dohledali, případně získali informace, kam už co bylo vydáno. Bylo to už vydáno třeba i klientům mimo banku. A tyto informace předali dál ředitelce HR. To, jakým způsobem se to pak posuzovalo, to už neřešili. Svědek se ptal pracovnic oddělení marketingu, kde by mohly být zbývající krabice s čokoládami, a bylo mu řečeno, že to vlastně bylo vydáváno obchodním útvarům směrem do banky. Svědek si matně vzpomínal na to, že mu možná sdělila paní [příjmení], že byl nějaký problém při přebírání krabic, které měly nějakou vadu, ale po čtyřech letech už si na to nevzpomíná přesně, ale spíše se přiklonil k tomu, že ano, že něco takového zmiňovala, že je možné, že se čeká ještě na dodávku nějakých krabic. Co se týče přílohy 2 k okamžitému zrušení pracovní poměru, tu pravděpodobně zpracovala divize finančního řízení, to porovnání s tržními cenami nedělalo oddělení auditu. Podle struktury to vychází z nějakého podkladu zpracovaného oddělením auditu, ale jeho oddělení to nezpracovalo. Oddělení auditu nečinilo žádné finanční porovnání nákupů s obvyklou hladinou cen, to dělala divize finančního řízení. Výstupy ze šetření byly předávány přes paní [příjmení], která i zadala požadavky na jednotlivá šetření. V kopii by to měl dostat i pan generální ředitel.

12. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že nastoupila u žalovaného na základě pohovoru, který měl tři kola. Bylo jí sděleno, že vzniká zcela nové oddělení z toho důvodu, aby se odlišila prezentace [anonymizováno] banky od [anonymizována dvě slova]. Bylo jí sděleno, že bude mít jednu podřízenou, ale vzápětí ji varovala paní [příjmení], že její podřízená pije a že by si na ní měla dávat pozor. Žalobkyně jí řekla, že si to posoudí na základě vlastní zkušenosti. Dostala popis pracovní pozice, který byl velmi obsáhlý a neodpovídal skutečnosti. Když nastoupila, nikdo o ní nevěděl, vyjma paní [příjmení] [anonymizována dvě slova] byl v té době na dovolené, takže se jí tři týdny v podstatě nikdo nevěnoval, pouze paní [příjmení]. Přichystán byl pro ni jenom stůl, nic víc. [jméno] se chodila představovat ostatním kolegům. Když chodila po jednotlivých ředitelích, tak se jí ptali, jestli bude dělat grafiku, vůbec netušili, že vzniklo nové marketingové oddělení. [příjmení] marketingové oddělení bylo komunikováno v organizační struktuře až týden předtím, než je zrušili, což komplikovalo ty vztahy i komunikaci jako takovou. S panem ředitelem se dohodli, že nejdřív udělá nějaký interní komunikační audit, jehož výstup se mu nelíbil, protože narazila na poměrně zásadní problém, protože interní komunikace nefungovala správně. Ředitel ji požádal, aby zpracovala projekt, jakým způsobem se ta banka trochu odliší od [anonymizována dvě slova]. I na [anonymizováno] se byla představit sama, a dostala znovu spoustu otázek, proč tam je, co tam bude dělat, kdo to schválil, protože oni v podstatě všechno zastřešovali. [ulice] zkušební doby byla rozhodnutá, že odejde, protože její působení tam bylo zcela neuchopitelné. Komunikace s paní [příjmení] nebyla moc dobrá, ta se jí snažila přesvědčit, aby marketingové oddělení přešlo pod HR, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Byla z té situace zmatená. Komunikovala s panem [příjmení] ze [anonymizováno], kde mu prezentovala svoje obavy, že vůbec nechápe, proč tam je a co je její rolí a že chce odejít. [příjmení] jí přesvědčil, že s panem ředitelem se to určitě urovná a že najdou společnou řeč. Neměla vlastně ukotvení v organizaci, nebyly žádné návazné věci, nevěděla, co tam má dělat. Potom ji pan generální ředitel požádal, aby mu ukázala svoji strategii, a řekl, že se mu to líbí, že může pokračovat, že to je v pořádku, takže žalobkyně tam zůstala. Co se týče fungování systému [příjmení], tak ohledně toho nebyla řádně zaškolená, vůbec nevěděla, jakým způsobem je tam někdo zadal jako schvalovatele. První dva měsíce byl nad ní pan [příjmení], pak najednou zmizel a už se tam objevovala jenom ona. Třikrát na to ústně upozorňovala paní [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení], vůbec nic se s tím nestalo a pořád tam figurovala jenom ona. Ten systém byl tak děravý, že do toho mohl kdokoli jakýmkoli způsobem vstoupit, protože dokonce i její podřízená paní [příjmení], která by do něho vůbec neměla mít přístup, schvalovala objednávky místo žalobkyně, když ta nebyla v bance. Fakturační systém by měl být nastaven tak, že automaticky vám nedovolí schválit nebo podepsat nebo přejít jakoukoli hranici, protože už je to nastaveno v tom systému. Když nastoupila od [datum], tak pan generální ředitel měl dovolenou, první tři týdny nic nedělala, resp. snažila se seznámit s ostatními řediteli. Poté, co se vrátil pan generální ředitel, tak jí řekl, že má udělat nějakou analýzu, má se podívat na to, jakým způsobem by se mohla komunikace banky odlišit od [anonymizováno]. Když se ho ptala na rozsah té činnosti a budget, tak jí řekl, že to nemá řešit, protože budget pro marketing se řešil až na další rok, a ona to řešila v září, v říjnu i s kolegyní [příjmení] a s dalšími kolegy, protože vlastně ten budget nebyl na marketing, ale byl alokován na HR oddělení a bylo potřeba ho rozdělit. Tedy nedostala žádný konkrétní finanční rámec, ve kterém se může pohybovat. Co se týče pracovní náplně, tak z rozhovoru s generálním ředitelem pochopila, že nejdříve si udělá průzkum, tzn. nějakou analýzu a že navrhne, jak se bude interně komunikovat, a změnu vizuálního odlišení [anonymizována dvě slova]. Mezitím dostali úkol od paní [příjmení] připravit [příjmení] [jméno], což byl studentský veletrh v [obec a číslo] 11., shodli se na tom, že když použijí korporátní podobu, tak pro ty mladé lidi to nebude úplně zajímavá věc, takže se dohodli, že to malinko oživí nějakým prvkem. O tom hovořila žalobkyně s paní [příjmení]. Nechala udělat návrhy, ty odkomunikovala nejdřív na [anonymizováno], kde jí řekli, že je to dobré, ale má si to nechat schválit generálním ředitelem a mělo by to projít představenstvem, ale k tomu už pak nikdy nedošlo. Když to komunikovala s panem ředitelem, ten jí řekl, aby to připravila v nějaké kvalitní prezentaci, nejlépe v tištěné podobě, takže to zadala agentuře, ať to zpracuje, ale mezitím už probíhal [příjmení] [jméno], a ten vizuál paní [příjmení] schválila. V podstatě šlo o dva trojúhelníky, takže to nebyl velký zásah a umožňoval to i brand manuál, protože v podstatě nenarušili ani ochrannou zónu kolem loga, ani to nenarušovalo serióznost prezentování instituce, takže žalobkyně neviděla, že by s tím byl nějaký problém, nebo jí to aspoň nebylo sděleno. [příjmení] manuál dostala v elektronické podobě ze [anonymizováno]. Žalobkyně nastupovala v době, kdy se měnila vizuální podoba všech interních dokumentů, to už byl rozpracovaný projekt z jara, na kterém pracovala svědkyně [příjmení], protože každé oddělení mělo spoustu dokumentů ve Wordu, a paní [příjmení] dělala úpravy v těchto dokumentech. S koncepcí toho odlišení banky od [anonymizováno] seznámila pana [příjmení], což byl vedoucí komunikace [anonymizováno], jemu se to líbilo, má to i v e-mailu, že je to dobré, ale chtělo by to rozpracovat. S generálním ředitelem o tom komunikovala jenom ústně v kanceláři, a ten chtěl, aby to nechala zpracovat graficky do nějaké pěkné printové podoby. Ty trojúhelníky, to byl ten prvek art deco. Ředitel k tomu řekl, že je to fajn nápad. Žalobkyně mu vysvětlila tu vizi, že banka je seriózní instituce, která podporuje umění, a ta secese se pojí s tím, že tento styl v podstatě vznikl v [obec], stejně jako ta banka. [příjmení] věcí místo žalobkyně prezentovala paní [příjmení], což byl také zdroj třenic, protože ona byla taková, že do všeho vstupovala. V pracovní náplni žalobkyně měla povinnost řídit vztahy s dodavatelskými agenturami. Obě agentury ať už [příjmení], nebo [anonymizováno] už tam byly, když žalobkyně nastoupila, takže neviděla důvod, proč dělat nějaká velká výběrová řízení na nové agentury. Seznámila se s jejich prací, s tím, co poskytovali, pak se řešila nějaká věc právě s rebrandingem interních dokumentů a [příjmení] to odmítl udělat. Odmítli to písemně, takže žalobkyně poprosila svědkyni [příjmení], jestli by se zeptala [anonymizováno], a oni souhlasili. Ohledně vizitek byl požadavek obchodníků, kteří po marketingovém oddělení chtěli, aby našli jiného dodavatele vizitek, protože ty vizitky barvily. Marketingové oddělení oslovilo [jméno] [příjmení] a oslovili [anonymizováno] a oslovili ještě jednu agenturu. [jméno] [příjmení] byl extrémně drahý, a [anonymizováno] přišel s fajn řešením za rozumnou cenu, ty vizitky byly laminované, takže se neošoupávaly. Udělali zkušební vzorek pro pana ředitele a on s tím souhlasil. Vizitky, bloky i tužky neobsahovaly prvek art deco, ale odpovídaly skupinové identitě, prvek art deco byl jenom na předmětech určených pro [příjmení] [jméno]. Činnost svojí podřízené kontrolovala tak, že seděly vedle sebe, byl to běžný pracovní kontakt. Když šlo o větší zakázky nad 50 000 Kč, tak tam už musela její podřízená předkládat nějaké porovnání, i když to v bance nikde popsáno nebylo, ani kolegové to nedělali. Žalobkyně po ní vždy chtěla, ať jí předloží, jakým způsobem to porovnala. Pokud to bylo 100 000 Kč, tak šly na právní a finanční, aby se podepsala smlouva, protože to už je velká částka. Tyto limity jí nikdo nestanovil, ale vycházela z předchozí zkušenosti, protože když se na to ptala, tak nedostala konkrétní odpověď ani od generálního ředitele. Podpisový a schvalovací řád viděla, ale nikdo jí ho nevysvětlil s tím, že by řekl: [anonymizováno] tady sice není zavedený, ale Vy se pohybujete tady a tady, to se nikdy nestalo. Pan ředitel jí neříkal nic o žádných částkách, které by si měla nechat schvalovat. Měsíc před vánočním večírkem dostala úkol dotáhnout to do konce, zjistila z účtárny, že vlastně půl milionu už v květnu byla uhrazena jako prefakturace agentuře, která nebyla vybraná na základě žádného porovnání ani výběru. Pan ředitel byl překvapen, že už jakoby půlka večírku je zaplacená, když ani nebyly konkrétní kontury, to organizovala paní [příjmení]. Žalobkyně chtěla, aby s tou agenturou byla uzavřena smlouva, nakonec dostala pokyn, že smlouvu s touto agenturou uzavírat nemá. Pan ředitel jí podepsal kalkulaci na vánoční večírek, protože ten stál milión a žalobkyně to nechtěla udělat bez toho, že by měla za sebou nějaký podpis, takže to nakonec podepsal. Otázka cen reklamních předmětů je u banky poměrně složitá, protože byl kladen ze všech stran důraz na super kvalitu. Veškeré věci se zdražovaly dvěma přímými barvami, které banka používá, a to je speciální modrá a potom bronzová. Požadavky na kvalitu byly kontrolovány ze skupiny paní [příjmení], se kterou komunikovali konkrétní věci, a ona to schvalovala. Například řekla ne, tady ještě musíte udělat bronzovou spirálu. [ulice] spirála strašným způsobem navýší cenu, takže porovnávat tržní věc, a to jak se banka chtěla prezentovat, je neporovnatelné. Co se týče seznámení se systémem [příjmení], tak jednou jí přišlo na mail, že má něco schválit, a vůbec netušila, o co se jedná, přišlo to ze systému. Zeptala se na to proto svědkyně [příjmení], jestli ví, o co se jedná, a ta jí řekla, že poslala dotaz paní [příjmení], a ta jí napsala, ať se zeptá holek na recepci. [příjmení] se ptali pana [příjmení] na tento systém, protože ten zodpovídal za správu majetku a měl na starosti systém [příjmení], on jim říkal, že si to holky na účetním upraví, že to nemají řešit. Kdyby ten systém fungoval správně, paní [příjmení] by nikdy nemohla udělat do něj objednávku a zároveň ji schválit. [ulice] předpis Jednotný automatizovaný systém objednávek je předpis v obecné formě, pravděpodobně ho viděla, ale nijak jí to nepomohlo, protože pokud někdo do systému vloží mezi schvalovatele a zároveň žadatele a schvalovatele její osobu, tak už to ona neovlivňuje. Systém měl spoustu účetních skupin, kam se měly ty věci dávat a bylo to opravdu pokus a omyl, to jim nikdo nevysvětlil, takže se často stalo, že přišly děvčata z účetního a řekly: [příjmení] jsme vám překlopily sem, nebo tohle musíte dát sem. Co se týče krabic čokolády, tak paní [příjmení] přišla s tím, že čtyři nebo pět krabic nebyly v pořádku, takže se posílaly zpátky dodavateli, ale zároveň přinesla jednu krabici nahoru, aby to ukázala obchodníkům. Takže v podstatě to rozebrali, něco ještě zbylo. Když probíhal audit, tak ty krabice byly přichystané u dodavatele, ale zaměstnavatel už jim nedovolil v podstatě od toho dodavatele je převzít. Jak to s nimi bylo dál, to už žalobkyně neví. Co se týče magnetických šachů, tak byla žalobkyně překvapená, že je někdo objednával, protože v konceptu pro [příjmení] [jméno] se počítalo se dvěma odpočinkovými stoly pro studenty, kde na jednom stolu měly být klasické dřevěné šachy a scrabble na druhém. To koupili a měli to v kanceláři. [příjmení] [příjmení] potom přicházela se spoustou různých nápadů, pořád něco přidávala, požadovala třeba pexeso, mezi jiným pravděpodobně chtěla ty šachy, ale u toho žalobkyně nebyla. [příjmení] [příjmení] byla v této otázce velmi urputná a v podstatě přinutila paní [příjmení], aby to objednala, a protože během asi 10 dní měl být [příjmení] [jméno], tak ona je objednala, byla to urgentní nestandardní zakázka, protože bylo potřeba udělat přebal v bankovních barvách. To všechno mohlo tu cenu ovlivnit. Žalobkyně, když potom přišla a zjistil, že už je to v systému, a viděla potom tu cenu, tak volala dodavateli, že se jí cena zdá vysoká, ale mezitím se staly všechny tyto události, a pak už to vlastně nedořešili, resp. neměla prostor pro to, aby tu situaci mohla vyřešit. Mezitím se potom v kantýně dostala do konfliktu, který probíhal slušně, ale bohužel hlasitě, s paní [příjmení], což ona považovala za osobní útok. Potom následoval audit, zrušení oddělení a ve finále to skončilo okamžitým zrušením pracovního poměru. Když hovořila s dodavatelem těch šachů, tak slíbil, že se na to podívá, ale že to byla urgentní zakázka. Z jednání s panem ředitelem nebo s paní [příjmení] nebyly žádné záznamy, všechno bylo na neformální úrovni. [příjmení] [příjmení] [jméno] existoval rozpočet, ale ty magnetické šachy tam nebyly, protože nebyly součástí toho konceptu. Schůzky s panem generálním ředitelem měla mít každý týden, ale ve skutečnosti probíhaly jednou nebo dvakrát měsíčně. Co se týče školení na systém [příjmení], tak školení by neměly dělat kolegyně z recepce, ale někdo, kdo zodpovídá za nákup nebo za účetnictví. Když hovořili s generálním ředitelem o nějakých finančních limitech, tak se žalobkyně ptala, v jakých mezích se může pohybovat, jestli je to limit do 50 000 Kč, jako to měla v předchozí firmě, generální ředitel v podstatě neřekl, že to nesmí, ale žalobkyně se snažila, aby smlouvy byly stoprocentně na všechno, co bylo kolem 100 000 Kč. Co se týče prvku art deco, tak tento ukazovala panu [příjmení] jako projekt, on řekl, že je to dobré, že to má rozpracovat. [příjmení] [příjmení] [jméno] tento prvek schválila paní [příjmení]. [příjmení] se musely objednávat 9. 11., protože to je vloženo i do systému, to byl ten den, kdy žalobkyně nebyla ve firmě. Zjistila to, až když se vrátila na základě toho, že jí to začalo vyskakovat v počítači. Co se týče košil, tak paní [příjmení] trvala na vyšití loga a chtěla, aby košile byly opravdu velmi kvalitní. Problém byl v tom, že paní [příjmení], která odpovídala za ten projekt, měla říct: Máme rozpočet půl milionu, do toho se vejděte, ale takto nebylo. Žalobkyně přišla s návrhem s tím, že to je maximalistická verze, kterou je možné proškrtat a některé věci se budou používat ještě případně do budoucna. Bylo těžké v tom nějak manévrovat, když neměla žádnou hranici a přitom se všichni tvářili, že je to v pohodě. [příjmení] [příjmení] zásadně volala telefonem, nepsala e-maily.

13. Z organizační struktury žalovaného od [datum] bylo zjištěno, že k tomuto datu vzniklo oddělením marketingové komunikace pod [číslo] v přímé podřízenosti generálního ředitele.

14. Z podpisového a schvalovacího řádu žalovaného bylo zjištěno, že se jedná o vnitřní předpis, kterým jsou zaměstnanci pověřeni ke schvalování a podepisování písemností za [právnická osoba] V příloze 1B dokumentu jsou uvedena pravidla schvalování a podepisování ostatních smluv, objednávek a dalších dokumentů. Tato příloha podpisového a schvalovacího řádu, který je účinný od 1. 1. 2018, neobsahuje oddělení marketingové komunikace - útvar 050, tedy tímto vnitřním předpisem nejsou tomuto oddělení dány žádné podpisové a schvalovací pravomoci. Přímý nadřízený žalobkyně generální ředitel (005) schvaluje ostatní provozní náklady daňově uznané – uzavření smlouvy, zakázkového listu, objednávky, které nejsou investicí nebo IT provozním nákladem a nejsou příslušnou položkou v rámci schváleného ročního plánu nebo náklad přesahující 500 000 Kč s tím, že takový dokument podepisuje ředitel divize plus zaměstnanec oddělení, odboru, divize, a schvaluje generální ředitel.

15. Z listiny označené jako Jednotný automatizovaný systém objednávek – [příjmení] vzal soud za prokázané, že pod bodem 2 je uvedeno, že podpisovatel objednávky vlevo – v pořadí druhý, finální schvalovatel objednávky v aplikaci [příjmení], podpisovatel objednávky vpravo – v pořadí první schvalovatel objednávky v aplikaci [příjmení], předkladatel objednávky – zaměstnanec banky oprávněný v aplikaci [příjmení] předložit objednávku ke schválení (může být totožný s autorem objednávky). Dále jsou zde, mimo jiné, uvedená obecná pravidla uplatňovaná při schvalování objednávek v aplikaci [příjmení], kdy schvalovací pravomoci a limity při schvalování objednávek se řídí zněním vnitřní normy„ Podpisový a schvalovací řád“. Základním pravidlem vyplývajícím z této vnitřní normy je podmínka, že každý smluvní dokument (za který je považována i objednávka zpracovávaná v aplikaci [příjmení]) musí být podepsán dvěma různými zaměstnanci banky. Zároveň titul (služba/zboží) a částka finančního plnění, na které je objednávka zpracována, nesmějí překročit oprávnění a finanční limit stanovený vnitřní normou (Podpisový a schvalovací řád). [příjmení] byly dodrženy zásady uvedené v předchozím odstavci, autor objednávky (zpravidla řadový zaměstnanec některého z útvarů banky) musí při výběru jednotlivých účastníků schvalovacího procesu objednávky v aplikaci [příjmení] (předkladatele, podpisovatele vpravo a podpisovatele vlevo - viz bod [číslo]) dodržet následující zásady: přiřadí ke schválení gestora příslušné položky finančního plánu, schvalovacího procesu objednávky v aplikaci [příjmení] se musejí fyzicky zúčastnit minimálně dva různí zaměstnanci banky, a to při zohlednění nepřítomnosti jednotlivých zaměstnanců (viz databáze„ Nepřítomnost na pracovišti“ v Lotus Notes), což konkrétně znamená, že: v ideálním případě budou předkladatel, podpisovatel vpravo a podpisovatel vlevo tři různí zaměstnanci banky, přípustné je, aby (především z důvodu nepřítomnosti) bylo schválení buď na úrovni předkladatele a podpisovatele vpravo, nebo podpisovatele vpravo a podpisovatele vlevo provedeno jedním zaměstnancem, při dodržení podmínky, že ze tří podpisů na objednávce budou alespoň dva od různých zaměstnanců banky. Nepřípustná je možnost, že by schválení jak na úrovni předkladatele, tak i na úrovni podpisovatele vpravo a na úrovni podpisovatele vlevo provedl jeden a tentýž zaměstnanec banky Stanovený podpisovatel vlevo (finální schvalovatel objednávky) musí mít v souladu s vnitřní normou„ Podpisový a schvalovací řád“ oprávnění schválit titul (služba / zboží) a částku finančního plnění, na které je objednávka zpracována (s tím, že samotné schválení objednávky při dodržení zásady podpisů minimálně dvou různých zaměstnanců může při jeho nepřítomnosti provést jeho pověřený zástupce).

16. Z protokolu o jednání před zdejším soudem 14 C 35/2019-94 ze dne 21. 6. 2021, z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který je provozním technikem u žalovaného, bylo zjištěno, že svědek nastavuje osoby jako schvalovatele objednávek do systému [příjmení] podle podpisového a schvalovacího řádu. Protože pracuje u žalovaného dlouhou dobu, ví, jaké věci pod koho spadají a kdo to bude schvalovat. Záleží na ceně a na tom, o co se jedná, tedy do systému by nezadal osobu, která by neměla oprávnění objednávku zadat či schválit. Pokud by k tomu došlo a objednávka by byla zaslaná osobě ke schválení, která není oprávněna toto schvalovat, měla by se sama ozvat a vrátit objednávku s tím, aby byl zapsán někdo jiný.

17. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] (osoba odpovědná za korporátní identitu [anonymizována dvě slova]) bylo zjištěno, že spolu komunikovali v září 2018, kdy mu žalobkyně poslala jako soubor draft řešení prezentace banky na studentském veletrhu práce [příjmení] [jméno], který připravila v polovině července a další soubory - rozpočet, který je maximalistický a počítá s větším počtem kusů u reklamních předmětů pro další potřeby banky, tudíž skutečný rozpočet ještě není uzavřen (např. košile na míru budou řešeny jen konfekcí s výšivkou), víc by žalobkyni rezonovala původně navržená varianta polo tričko s výšivkou na zádech a s logem na kapsičce. Poslední soubor je vizuální koncept řešení veletrhů včetně propagačních předmětů. Co se týká vybraného prvku z art deco, jde o úplně prvotní řešení, které ještě bude dopracováno, finálně zvolený prvek se promítne do všech prezentačních materiálů banky. Na to odpověděl [příjmení] [příjmení] s tím, že děkuje, je to zajímavý směr a nápad.„ Co s tou koncepcí, jak jste daleko?“. Žalobkyně odpověděla, že koncept je připraven tak, aby mohl být příští týden prezentován GŘ, dřívější schůzka se nepodařila. Další komunikace z listopadu mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] začíná otázkou od pana [příjmení] – Dobrý den, [jméno], prosím pěkně, na základě čeho jste utvořili tento blok, viz příloha, existuje více podobných věcí, které nejsou dle BC. Na to odpovídá žalobkyně [datum] v 10:35 – Dobrý den, [jméno], jde o prvek art deco, kterým se chceme odlišit od [anonymizováno], už jsem Vám o tom v srpnu říkala, myšlenka se Vám líbila a GŘ taky. Bohužel prezentace připravená pro širší schválení zůstala od té doby u GŘ. V pondělí jsem tuto myšlenku měla představit na představenstvu banky, ale díky mojí zdravotní indispozici to neproběhlo. Tento prvek je využit výhradně ke komunikaci na [příjmení] [jméno], tedy na bloku A5, viz příklad, na motýlku pro účastníky veletrhu a na rozdávacích předmětech – čokoládky, pexeso a cestovní šachy, vše v omezených množstvích. BC to neporušuje, to je striktně dodrženo.

18. Z rozpočtu [právnická osoba] [anonymizováno] na akci [anonymizováno] šachy vyplývá, že na veletrh JCCH měly být dodány 20x kapesní šachy obrandované + 1x velké šachy + 1x scrabble bez brandu, šachy malé - počet kusů 20, kus za 117 Kč, obaly na malé šachy – výroba 20 ks, 1ks za 98 Kč.

19. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro posouzení věci.

20. Návrhy žalobkyně na doplňování dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (zaměstnanci spol. [právnická osoba]) a [jméno] [příjmení] (přítomna u kontroly oddělení marketingu) byly zamítnuty z důvodu nadbytečnosti.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jako předběžnou otázku soud řešil, zda žalobkyně uplatnila neplatnost skončení pracovního poměru okamžitým zrušením u soudu v dvouměsíční lhůtě ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 zákoníku práce). Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni předáno [datum], žaloba byla u zdejšího soudu podána dne [datum], tedy včas.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla zaměstnána u žalovaného jako vedoucí oddělení marketingové komunikace na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně převzala výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zák. práce, a od [datum] jí počala běžet výpovědní doba, která měla skončit dne [datum]. Žalobkyně následně dne [datum] převzala od žalovaného okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b), tedy z důvodu zvlášť hrubého porušování pracovních povinností ze strany žalobkyně, v němž byly skutkově vymezeny důvody okamžitého zrušení pracovního poměru, které spočívaly zejména v tom, že žalobkyně nepřípustně delegovala svou práci na podřízenou [jméno] [příjmení], nekomunikovala s dodavateli reklamních předmětů, objednávala reklamní předměty za cenu přesahující obvyklou tržní cenu, aniž by před výběrem dodavatelské firmy vypsala výběrové řízení nebo si vyžádala nabídky i od jiných subjektů, porušovala interní předpisy o práci v systému [příjmení], z důvodu nedostatečné dokumentace přijatých objednávek, kdy k některým chyběly dodací listy či jiné dokumenty o převzetí plnění a z důvodu, že objednala práce související s navrhovanou změnou korporátní identity bez interního projednání a schválení žalovaným. Žalobkyně následně žalovanému oznámila, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání do skončení výpovědní doby, která měla uplynout dne [datum].

23. Podle § 55 odst. 1, písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 60 zákoníku práce musí okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatel provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit druhému účastníku, jinak je neplatné; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn.

24. První z důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyně je vymezen tak, že žalobkyně řízení vztahů s dodavatelskými agenturami a jednání s nimi ponechala zcela na paní [příjmení], nedostatečně nastavila způsob kontroly výkonu činnosti ze strany paní [příjmení] a neprováděla kontrolu činnosti v řádném rozsahu, včas a dostatečným způsobem a v období od [datum] do [datum] bez dalšího schválila objednávky marketingových předmětů a služeb, jejichž seznam ke dni [datum] tvoří přílohu 1 okamžitého zrušení pracovního poměru, které předložila ke schválení paní [příjmení], aniž by jakkoli ověřila, zda vytvoření objednávek předcházelo výběrové řízení a zda ceny příslušných předmětů či služeb odpovídají tržním cenám.

25. V popisu pracovní náplně žalobkyně je skutečně uvedeno, že má řídit vztah s dodavatelskými agenturami. Žalovaný žalobkyni vytýká, že tuto svoji povinnost vyplývající z popisu pracovní náplně nepřípustně delegovala na svou podřízenou s tím, že mělo být povinností žalobkyně přímo jednat s dodavatelskými agenturami, popř. připravovat objednávky na dodávky služeb. Tato skutečnost však z pracovní náplně žalobkyně nevyplývá. Jako vedoucí oddělení marketingové komunikace splnila svoji povinnost řídit vztah s dodavatelskými agenturami tím, že pověřila svoji podřízenou, aby s těmito agenturami jednala, což také podřízená paní [příjmení] činila. O své činnosti podřízená žalobkyni pravidelně informovala, neboť byly v úzkém kontaktu a jednaly spolu každodenně v rámci běžné pracovní činnosti, kterou vykonávaly v jedné kanceláři. Pokud tedy žalobkyně pověřila podřízenou paní [příjmení], aby poptala nějaký konkrétní výrobek s konkrétními parametry, které odpovídaly korporátní identitě žalovaného, pak svoji povinnost dle pracovní náplně plnila. Z popisu pracovní náplně vyplývá i skutečnost, že žalobkyně v rámci svých pravomocí může ukládat úkoly podřízeným zaměstnancům, kontrolovat jejich plnění a hodnotit pracovní výsledky podřízených zaměstnanců. Z popisu pracovní náplně a zejména z výpovědi generálního ředitele vyplynulo, že hlavní pracovní činností žalobkyně byla změna korporátní identity [anonymizována dvě slova], kdy tedy měla přijít s návrhem korporátní identity, která by se odlišovala od [anonymizována dvě slova], a to do konce roku 2018. Tedy generální ředitel jako přímý nadřízený žalobkyně, který určoval její pracovní náplň, uvedl, že hlavním úkolem žalobkyně nebylo nakupovat tužky, vizitky, organizátory na stůl, motýlky či košile, ale řešit otázku korporátní identity. Pokud bude takový nový návrh korporátní identity [anonymizována dvě slova] schválen, kdy předtím měla o tomto diskutovat ještě s panem [příjmení], aby se nerozcházeli od korporátní identity [anonymizována dvě slova], tak následně se mělo řešit, na jakých předmětech se ta nová korporátní identita promítne. Od této vize, kterou sdělil soudu generální ředitel žalovaného, se však realita značně odlišovala, když se v rámci své běžné pracovní náplně žalobkyně věnovala naopak zejména požadavkům na zajištění marketingových předmětů na základě požadavků paní [příjmení], případně ostatních zaměstnanců, např. obchodníků, kteří si stěžovali na to, že mají nekvalitní vizitky, které barví. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně řídila vztahy s dodavatelskými agenturami, a to prostřednictvím svojí podřízené, s níž úzce kooperovala a jejíž činnost rovněž kontrolovala.

26. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyni byla jakkoli stanovena povinnost provádět výběrová řízení na výběr dodavatelů, přesto žalobkyně vždy zadala svojí podřízené, aby požadované zboží poptala na internetu, porovnala ceny a vybrala nejlepšího dodavatele nikoli jen podle ceny, ale i podle požadované kvality, která měla být vzhledem k tomu, že se jednalo o banku, poměrně vysoká. Nelze navíc přehlédnout situaci, kdy paní [příjmení] byla v pracovním poměru u žalovaného podstatně delší dobu než žalobkyně, a od nástupu žalobkyně [datum] to byla právě paní [příjmení], kdo žalobkyni zasvěcoval do pracovní činnosti. Generální ředitel žalovaného uvedl, že není explicitně popsané, jak má vypadat takové výběrové řízení, protože dbají na selský rozum svých zaměstnanců, tedy v takovém případě nelze vyčítat žalobkyni, když schválila výběr dodavatele, který provedla její podřízená paní [příjmení], u které žalobkyně oprávněně očekávala, že vzhledem k delší praxi posoudí potřeby žalovaného adekvátně, přípdně vybere dodavatele na základě předchozí zkušenosti s ním, či dodavatele se kterým žalovaný delší dobu spolupracuje. Tyto výtky žalovaného vůči práci žalobkyně soud rovněž nepovažuje za důvody, pro které by mohl být se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr. Soud v nich spatřuje spíše výtku ohledně neplnění požadavků zaměstnavatele na řádný výkon práce žalobkyně, jež se projevuje v neuspokojivých pracovních výsledcích žalobkyně, kdy tímto neuspokojivým pracovním výsledkem by mohlo být právě objednání předraženého zboží, aniž by však žalobkyně svým jednáním či opomenutím porušila povinnost vyplývající z pracovního poměru.

27. Další výtkou ze strany žalovaného pak byla skutečnost, že při schvalování objednávek, které probíhalo v systému nazvaném Jednotný automatizovaný systém objednávek, žalobkyně činila úkony jako podepisovatel vlevo, finální schvalovatel objednávky, a přitom porušila povinnosti vyplývající z ustanovení článku 5.1 vnitřního předpisu [příjmení], ve kterém je stanoveno, že podepisovatel vlevo (finální schvalovatel objednávky), musí mít oprávnění schválit titul (službu/zboží) a částku finančního plnění v souladu s vnitřním předpisem společnosti nazvaným Podpisový a schvalovací řád, které však dle tohoto vnitřního předpisu žalobkyně neměla.

28. Z podpisového a schvalovacího řádu účinného od 1. 1. 2018, který byl v řízení žalovaným předložen, přitom vyplývá, že žalobkyně neměla žádnou podpisovou ani schvalovací pravomoc, neboť s jejím nově vzniklým oddělením se v tomto vnitřním předpisu nepočítá. Vzhledem k tomu, že systém [příjmení] měl být nastaven tak, aby odpovídal Podpisovému a schvalovacímu řádu, neměly být do doby, než dojde k jeho změně a zařazení nově vzniklého oddělení, žalobkyni v tomto systému přiděleny žádné pravomoci, a to ani k objednávání zboží či služeb, či ke schvalování objednávek. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dostávala rozporuplné pokyny, z nichž vyplývalo, že má reklamní předměty zajišťovat, přestože vnitřní přepis jí to neumožňoval, postupovala podle svého nejlepšího vědomí a systém k objednání zboží využívala. Pokud tedy nastavil zaměstnavatel pravidla tak, že na jednu stranu požadoval po žalobkyni, aby systém [příjmení] k objednávání využívala a na druhou stranu její oddělení nemělo podle Podpisového a schvalovacího řádu žádné pravomoci, lze těžko tuto situaci klást žalobkyni k tíži.

29. Dalším důvodem okamžitého zrušení pak má být skutečnost, že u řady objednaných předmětů chybí dodací list či předávací protokol, nelze ověřit, zda dané předměty byly společnosti řádně dodány s tím, že např. u položky čokoláda [anonymizována tři slova] audit ke dni [datum] identifikoval pět chybějících krabic, tj. 750 chybějících kusů čokolády. V řízení bylo předně prokázáno výpovědí svědkyně [příjmení], že zboží přebírala ona, nikoli žalobkyně, že dodací listy ne vždy zakládala, protože zkontrolovala počet objednaných kusů a dodaných kusů, které souhlasily, tedy množství dodaného zboží by mělo vyplývat z objednávek. Z výpovědi auditora Ing. [příjmení] bylo zjištěno, že v oddělení předně neprobíhal audit, ale pouze jakési šetření. Ve skladu nebylo možno provést zcela jednoznačně průkaznou inventuru a ani žádné inventurní soupisy nebyly soudu předloženy. Jednalo se spíše o vnitřní kontrolu. Sklad byl sdílený, mělo do něj přístup více zaměstnanců a žádná ze zaměstnankyň oddělení marketingu neměla za zboží ve skladu hmotnou odpovědnost. Z výpovědi svědka [příjmení] tedy nelze dospět k závěru, že by ve skladu chybělo právě 750 kusů čokolády. Svědkyně [příjmení] k této skutečnosti rovněž uvedla, že nepřevzala několik krabic čokolády, neboť na přebalu byla tečka, a žádala, aby dodavatel tuto vadu odstranil s tím, že poté zboží převezme a podepíše dodací listy. Vzhledem k okamžitému zrušení pracovních poměrů jak žalobkyně, tak její podřízené paní [příjmení], však již k tomuto nedošlo. Tato informace však byla zaměstnavateli (minimálně Ing. [příjmení]) poskytnuta, a bylo již na žalovaném, jak s ní naloží, když žalobkyně s ohledem na okamžité zrušení pracovního poměru již nemohla pracovní úkoly nadále vykonávat. Tento skutek tedy jednoznačně rovněž nelze klást žalobkyni za vinu.

30. Poslední výtkou ze strany žalovaného uvedenou v okamžitém zrušení pracovního poměru pak je skutek, že v rozporu s pokyny, které obdržela a bez interního projednání a schválení objednala u společnosti [právnická osoba] práce, související se jí navrhovanou změnou korporátní identity společnosti. K tomuto bodu bylo v řízení prokázáno, že se jednalo pouze o reklamní předměty použité v souvislosti s akcí [příjmení] [jméno], kterou organizoval Odbor kanceláře generálního ředitele a HR vedený paní [příjmení]. Z výpovědi žalobkyně i svědkyně [příjmení] soud vzal za prokázané, že požadavky na reklamní předměty vycházely od svědkyně [příjmení], která k nim žádné relevantní námitky, zejména ohledně korporátní identity, nevznesla. K samotnému prvku art deco sdělil elektronicky [příjmení] [příjmení] ze [anonymizována dvě slova], že se jedná o zajímavý směr a nápad. Součástí této elektronické komunikace byly i grafické návrhy materiálů a výrobků s prvkem art deco v rámci změny identity [anonymizováno]. Z žádného provedeného důkazu pak nevyplynulo, že by ze strany generálního ředitele jako nadřízeného žalobkyně byl vydán pokyn na veletrh [příjmení] [jméno] tento prvek art deco nepoužívat, případně že by se takto jednoznačně vyjádřil pan [příjmení] či paní [příjmení] předtím, než došlo k zadání těchto reklamních předmětů do výroby. [anonymizována dvě slova] svým e-mailem ze [datum] sdělil žalobkyni, že již vyrobené bloky považuje za věc, která není v souladu s BC, na což však reagovala žalobkyně s tím, že má za to, že v souladu je. Soud tak dospěl k závěru, že podoba reklamní předmětů na [příjmení] [jméno] byla předem projednána a žalobkyně nedostala žádný výslovný pokyn, aby je neobjednávala. Pokud tak učinila, neporušila tím žádnou povinnost vyplývající z pracovního poměru.

31. Z výpovědi generálního ředitele žalovaného bylo zjištěno, že při uzavření pracovního poměru žalobkyně se domluvili, že veškeré pravomoci žalobkyně a nastavení nové korporátní identity bude stanoveno do konce roku 2018. Žalobkyni byly také udělovány rozporuplné pokyny, kdy jednak se měla řídit interními předpisy, ale jednak z výpovědi generálního ředitele vyplynulo, že pokud se rozhodla například změnit dodavatele ohledně nákupu do 50 000 Kč, nebylo její povinností ptát se generálního ředitele, pokud postupovala s péčí řádného hospodáře. Podle Podpisového a schvalovacího řádu však nebyla žalobkyně oprávněna schválit žádnou objednávku. Rovněž generální ředitel akcentoval, že hlavním úkolem žalobkyně nebylo nakupovat reklamní předměty, ale jejím hlavním úkolem bylo do konce roku přijít s návrhem nové korporátní identity. Generální ředitel také uvedl, že žalobkyni bylo indikováno jak ze [anonymizována dvě slova], tak od něj, že její návrh korporátní identity [anonymizována dvě slova] není to, co od ní bylo požadováno. Kromě výpovědi generálního ředitele však tato skutečnost z žádného jiného důkazu nevyplynula, naopak z e-mailové komunikace s panem [příjmení] vyplynulo, že nápad žalobkyně považuje za dobrý.

32. Dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru (srov. § 38 odst. 1 písm. b) zák. práce) a spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy (zejména ustanoveními § 301 a § 302 - 304 zák. práce), pracovním řádem nebo jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dále též jen„ pracovní povinnosti“) právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovní povinnosti zaměstnancem zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity. Pracovní povinnosti jsou zaměstnanci stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou nebo pokynem přímo nadřízeného vedoucího zaměstnance. Jednotícím kritériem pro všechny druhy těchto povinností je, že vyplývají z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli; jednání zaměstnance, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení pracovních povinností (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1043/2016).

33. Podle ustanovení § 301 písm. d) zák. práce jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

34. Uvedené povinnosti, které patří k základním povinnostem zaměstnanců, představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele; jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance. Zákon zde vedle povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance (§ 301 písm. c) zák. práce) ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou nebo morální (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 59/2005, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním [číslo]).

35. Nejvyšší soud proto již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním [číslo] 2013).

36. Nejvyšší soud dále ve své četné judikatuře typově„ zmapoval“ ty případy, které je třeba vyhodnotit jako porušení povinnosti„ nezpůsobovat zaměstnavateli škodu“ (zásada„ neminem leadere“) a které umožňují zaměstnavateli okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem. Taktomu je vždy nejenom v případech přímého útoku na majetek zaměstnavatele (srov. případy přímých„ krádeží“ řešené v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2590/2015, nebo ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013), zneužití výhod poskytnutých zaměstnavatelem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1096/2017), užití„ firemního“ vozidla k soukromým účelům (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4045/2019), předstírání (fingování) výkonu práce (srov. například již uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním [číslo] 2013)), ale i v případech útoků„ nepřímých“, kdy je škoda ve formě pouze potenciální či„ morální“ (tedy např. zneužití kontaktů, získaných v souvislosti s výkonem práce, k vlastnímu prospěchu a ke škodě zaměstnavatele (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1405/2012), bezprávná výhrůžka způsobením škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním [číslo] 2019), neoprávněná dispozice s majetkem zaměstnavatele (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2020, sp. zn. 21 Cdo 991/2019), bezdůvodná a nepravdivá kritika zaměstnavatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4418/2007) a další).

37. Jde sice o skutkově rozmanitou škálu případů, avšak jejich jednotícím kritériem je skutečnost, že zaměstnanec, zneužívaje své pozice, funkce, postavení, oprávnění či možností, vyplývajících z druhu vykonávané práce, upřednostňuje a sleduje své vlastní zájmy a cíle na úkor zaměstnavatele (nejčastěji se obohatit, či získat jinou neoprávněnou výhodou) a jedná vždy (z hlediska míry zavinění, tedy vnitřního vztahu zaměstnance ke svému protiprávnímu jednání) v přímém či nepřímém úmyslu a jeho jednání nemá zpravidla přímou vazbu na výkon práce pro zaměstnavatele a vztah k zaměstnavateli vyplývá z charakteru porušení povinností zaměstnance.

38. V souzené věci k tvrzenému porušení povinností mělo dojít v přímé souvislosti s výkonem činnosti náležející k povinnostem žalobkyně a nebylo shledáno (a ani koneckonců tvrzeno), že by svým jednáním žalobkyně sledovala nějaký osobní prospěch na úkor či ke škodě zaměstnavatele a že by žalobkyně jednala v přímém či nepřímém úmyslu.

39. Soud proto dospěl k závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně je neplatné.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem 2 000 Kč a náklady na právní zastoupení advokátem 10x 2 500 Kč (převzetí věci, dopis s oznámením podle § 69 odst. 1 zákoníku práce, replika na vyjádření žalovaného, setkání s mediátorem dne [datum], soudní jednání dne [datum], soudní jednání u odvolacího soudu [datum], soudní jednání dne [datum], soudní jednání [datum], soudní jednání dne [datum]) + 10x režijní paušál 300 Kč + 21 % DPH, celkem 35 880 Kč.