62 A 14/2021–64

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobkyně: N. N. bytem X zastoupena Mgr. Ivo Pánkem, advokátem sídlem Zrzavého 9, Jihlava proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát sídlem Moravské náměstí 1, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.12.2020, č.j. ZKI BR–O–69/828/2020–17, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu ze dne 7.12.2020, č.j. ZKI BR–O–69/828/2020–17, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč k rukám Mgr. Ivo Pánka, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.12.2020, č.j. ZKI BR–O–69/828/2020–17, kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Třebíč (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 1.9.2020, č.j. OR–133/2019–710, jímž bylo rozhodnuto o opravě chyby v katastrálním operátu pro katastrální území X, obec X, okres X (dále jen „k. ú. X“), podle § 36 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), tak, že nesouhlasu s provedením opravy podle neměřického záznamu č. 608 se vyhovuje, neboť provedená oprava vykazuje vady na zobrazení hranice mezi pozemky parc.č. st. X, st. X a X, k. ú. X (výroková část I prvostupňového rozhodnutí); zobrazení mezi výše uvedenými pozemky bude zobrazeno podle neměřického záznamu č. 660 pro k. ú. R. (výroková část II prvostupňového rozhodnutí).

I. Podstata věci

2. Prvostupňový orgán dne 24.4.2019 opravil z úřední povinnosti (na základě prvotního podnětu J. H.) zobrazení hranic mezi pozemky parc.č. XA, X, st. XB, XC, st. XD, st. XE, XF, XG a XH v k. ú. X podle neměřického záznamu č. 608 v platné digitalizované katastrální mapě pro k. ú. R. ve smyslu § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), neboť původní zobrazení neodpovídalo skutečnému stavu a předchozím výsledkům zeměměřických činností. O provedené změně informoval všechny vlastníky nemovitostí, včetně žalobkyně, která s tímto postupem nesouhlasila. Na základě jejího podání prvostupňový orgán následně zahájil řízení a vydal rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 4 katastrálního zákona; rozhodnutím ze dne 13.8.2019, č.j. OR–133/2019–710–7, nevyhověl nesouhlasu žalobkyně a konstatoval, že zobrazení hranic bude ponecháno podle opraveného neměřického záznamu č.

608. Toto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 27.1.2020, č.j. ZKI BR–O–81/933/2019–4, zrušil pro nepřezkoumatelnost. Žalovaný dále shledal nesprávnost v zobrazení jižní hranice mezi pozemky parc.č. st. X a st. X a XA, neboť provedením opravy v katastrální mapě „zanikl prostor mezi hlavní budovou a jižní vlastnickou hranicí pozemku parcelní číslo st. X zjevný jak v původní pozemkové mapě, tak i v platné mapě KN před obnovou.“.

3. Prvostupňový orgán poté vyhotovil neměřický záznam č. 660, kterým upravil hranici mezi pozemky parc.č. st. X a st. XD a XA v obnovené digitalizované katastrální mapě, a rozhodnutím ze dne 1.9.2020, č.j. OR–133/2019–710–24, vyhověl v daném rozsahu nesouhlasu s provedením opravy.

4. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně podala odvolání; ani neměřický záznam č. 660 neodpovídal podle žalobkyně faktickému stavu ani dalším listinám v katastru nemovitostí. Napadeným rozhodnutím žalovaný toto odvolání žalobkyně zamítl.

II. Shrnutí žalobní argumentace

5. Žalobkyně namítá, že oprava hranice pozemku parc.č. st. X, k. ú. X (zapsaným vlastníkem je žalobkyně, dále jen „pozemek parc.č. st. X“), není v souladu se zákresem této hranice před obnovou katastrálního operátu přepracováním v roce 2011 v mapě pozemkového katastru. Náhledem do analogové mapy v měřítku 1:2880 v souřadnicovém systému Svatý Štěpán (list ZS–V–18–04) použité prvostupňovým orgánem je zřejmé, že hranice parcely tvořená spojnicí mezi lomovými body 608–32 a 608–7 (obvodovou zdí vedlejší budovy žalobkyně) je oproti protější hranici pozemku parc.č. st. XB, k. ú. X (zapsanými vlastníky jsou manželé H., dále jen „pozemek parc.č. XB“), zkosená. Tento zákres podle žalobkyně odpovídá skutečnému stavu. Žalobkyni není jasné, z čeho správní orgány dovodily závěr, že hranice parc.č. st. X je souběžná s protější hranicí pozemku parc.č. st. XB, k. ú. X, jak je zakresleno po opravě. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně přikládá náhled do mapového listu evidence nemovitostí č. ZS–V–18–04.

6. Obdobná situace je podle žalobkyně i u hranice parcely parc.č. XF, k. ú. X (zapsanými vlastníky jsou manželé T., dále jen „pozemek par.č. XF“), která se nyní lomí na obvodovou zeď vedlejší stavby žalobkyně; i tuto hranici považuje žalobkyně za spornou. Hranice historicky končila na hranici mezi pozemkem parc.č. XF (tehdy parc.č. XI) a parc.č. XC, k. ú. X (zapsaným vlastníkem je I. Č., dále jen „pozemek parc.č. XC“), nikoli na obvodové zdi vedlejší budovy žalobkyně parc.č. st. X.

7. Žalobkyně dále namítá nepřezkoumatelnost prvostupňového rozhodnutí, neboť nesplňuje požadavky stanovené v § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“); prvostupňový orgán pouze cituje právní úpravu, neuvádí, jaké konkrétní výsledky původních zeměměřických změn nebyly zaměstnancem využity a neodkazuje na konkrétní listiny, z nichž by tento závěr vyplýval.

8. Žalobkyně dále poukazuje na to, že řízení o opravě chyby bylo zahájeno až po osmi letech poté, co k chybě došlo. Žalobkyně se domnívá, že s ohledem na značný časový odstup a neznalost skutečných důvodů, proč nebyly využity výsledky zeměměřických činností, mělo být postupováno vhodnějším způsobem než opravou chyby ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Žalobkyně poukazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž je řízení o opravě zřejmých chyb v katastrálním operátu využitelné v případech lidského selhání, pokud mezi vlastníky není sporu o průběh hranice; mezi žalobkyní a obcí X, I. Č. a manžely T. je hranice pozemků sporná. Nebyly tak dány předpoklady pro dané řízení, neboť je třeba provést podrobné měření.

9. V podané replice žalobkyně zdůraznila, že na mapě Z.S. V–18–04, která byla podkladem pro obnovu katastrálního operátu je bodové pole č. 30, které částečně překrývá namítané spojení hranic, ale i tak je z něj prostým náhledem patrné, kde došlo ke spojení hranic mezi výše uvedenými pozemky a toto spojení neodpovídá stavu, jak jej zakreslil prvostupňový orgán v neměřickém záznamu č. 608 a následně č. 660.

10. Žalobkyně navrhla, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobkyně setrvala i v podané replice, po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného

11. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Posouzení věci

12. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

13. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumával v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, a to pro nedostatek důvodů a nesrozumitelnost.

14. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí představuje závažnou vadu, která má za následek nemožnost zjistit jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.8.2006, č.j. 1 Afs 38/2006–72). Přezkoumá–li odvolací orgán rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které je zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, sám zatíží své rozhodnutí o odvolání shodnou vadou, pokud tuto vadu nenapraví; pouze přezkoumatelné rozhodnutí může být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností a vad řízení.

15. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona katastrální úřad opraví na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru (písm. a/citovaného ustanovení), nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem (písm. b/ citovaného ustanovení).

16. Podle § 36 odst. 3 katastrálního zákona oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Současně je poučí o možnosti postupu podle odstavce 4.

17. Podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona sdělí–li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci.

18. Podle § 44 odst. 2 katastrální vyhlášky chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

19. Podle § 78 katastrální vyhlášky vyhotovuje neměřický záznam katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do mapy vedené na plastové fólii bez jejich vytyčení a zaměření (odst. 1). Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn (odst. 2).

20. Podle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není–li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.

21. Jak plyne z judikatury správních soudů vztahující se k dřívější právní úpravě opravy chyby v katastrálním operátu obsažené v § 8 a § 16 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, která byla v téměř nezměněné podobě převzata do současného katastrálního zákona, je třeba trvat na požadavku, aby opravou chyby v katastrálním operátu došlo k nastolení souladu mezi údaji v katastru a údaji dle listin založených ve sbírce listin. Opravou chyby se neupravují ani vlastnické, ani jiné vztahy k nemovitostem, a tudíž se jí nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují žádná práva a povinnosti. Smyslem a účelem tohoto institutu je pouze odstranění rozporů mezi evidovanými údaji a údaji ve sbírce listin (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 8.8.2006, č.j. 2 As 58/2005–125, č. 986/2006 Sb. NSS, ze dne 25.2.2011, č.j. 5 As 88/2009–75, nebo ze dne 24.4.2013, č.j. 7 As 131/2012–32, č. 2902/2013 Sb. NSS). Opravy chyb v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona tak mají evidenční účel a nedochází při nich k odstraňování sporů ohledně existence či neexistence práv a povinností váznoucích na evidovaných nemovitých věcech. Avšak i tato rozhodnutí o opravě chyby jsou správními rozhodnutími a musí dostát požadavkům na jejich řádné odůvodnění ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu (srov. BLÁHOVÁ, Iveta. § 36 [Oprava chyby v katastrálním operátu]. In: BAREŠOVÁ, Eva a kol. Katastrální zákon: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2019, ISBN 978–80–7598–615–3).

22. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20.7.2017, č.j. 2 As 317/2016–39, „...chyby v katastrálním operátu lze dělit podle způsobu jejich vzniku na chyby údajů katastrálního operátu (tj. geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely) vzniklé zřejmým omylem při vedení a obnově katastru a chyby geometrického a polohového určení vzniklé nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem (již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 78/2007 – 118). Významem neurčitého pojmu „zřejmý omyl“ ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007 – 103. Dospěl k závěru, že může jít jak o omyl týkající se skutkových okolností (např. chyby v psaní, počítání, opomenutí zapsání údajů v podkladové listině obsažených), tak o omyl právní (např. zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené zákonem). Je však charakteristický vždy tím, že je v něm obsažen lidský činitel. V rozsudku ze dne 13. 3. 2013, č. j. 7 As 187/2012 – 31, se Nejvyšší správní soud k povaze omylu vyjádřil tak, že „omyl musí být zřejmý, tj. jednoznačně seznatelný“. Pokud subjekt namítá existenci chyby, která je nejasná nebo sporná, může se ochrany svých práv domoci především u civilních soudů, například cestou žaloby na určení existence jím tvrzeného práva (již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 90/2012 – 65). V nedávném rozsudku ze dne 13. 4. 2017, č. j. 10 As 307/2016 – 38, Nejvyšší správní soud shrnul, že o omyl zřejmý se jedná pouze v případě, že je chyba v katastru naprosto evidentní. Chyby v katastru, k jejichž zjištění se katastrální úřad neobejde bez podrobného zkoumání právní a skutkové stránky případu, nejsou způsobeny zřejmým omylem“ (zvýrazněno zdejším soudem).

23. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20.6.2019, č.j. 9 As 129/2019–29, na nějž odkazuje i žalobkyně v podané žalobě, „K opravě chyby v katastru podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona tak může katastrální úřad přistoupit jen tehdy, pokud byla hranice mezi pozemky zakreslena v katastru v důsledku zřejmého omylu pracovníka katastru v rozporu s podkladovými listinami, které má k dispozici, a zároveň vlastníci hraničních pozemků průběh hranice nezpochybňují a v minulosti je neměnili; jinými slovy mezi vlastníky sousedících pozemků neexistuje spor o geometrické a polohové určení hranice. O omyl zřejmý se jedná pouze v případě, že je chyba v katastru naprosto evidentní. Tento omyl musí být zřejmý ve vztahu ke všem dotčeným subjektům, tj. vlastníkům sousedících pozemků. Chyby v katastru, při jejichž zjištění se katastrální úřad neobejde bez podrobného zkoumání právní a skutkové stránky případu, nejsou způsobeny zřejmým omylem. Vedle toho pouhý nesoulad mezi hranicí v katastru evidovanou a v terénu skutečně užívanou není důvodem pro opravu údajů zapsaných v katastru (srov. rozsudky NSS ze dne 11. 1. 2011, č. j. 8 As 24/2010 – 112, a ze dne 13. 4. 2017, č. j. 10 As 307/2016 – 38)“ (zvýrazněno zdejším soudem).

24. Má–li se tedy zdejší soud zabývat tím, zda nesouhlas s opravou chyby byl ze strany žalobkyně opodstatněný, pak je nezbytné, aby z napadeného rozhodnutí žalovaného, event. ve spojení s rozhodnutím prvostupňovým plynulo, k jaké evidentní a zřejmé chybě došlo; jinými slovy, jaká chyba vedla správní orgány k tomu, že přistoupily z úřední povinnosti k jejímu opravení.

25. V nyní posuzované věci byli vlastníci nemovitostí dotčených opravou oznámením o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 23.4.2019 informováni o změně zobrazení hranic jejich pozemků ve smyslu § 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Tato chyba byla podle prvostupňového orgánu vyvolána „nepřesností při zobrazení předmětu měření do katastrální mapy, a proto bylo chybné zobrazení hranice mezi výše uvedenými pozemky v platné digitalizované katastrální mapě opraveno v souladu s původními zeměměřickými výsledky podle neměřického náčrtu číslo 608/2019 pro katastrální území R., jehož kopie je v příloze tohoto oznámení.“ 26. Ve vztahu ke zjištěné chybě, jež byla důvodem pro vypracování neměřického záznamu č. 608 (sloužícímu k první provedené opravě), prvostupňový orgán ve svém (v pořadí druhém) rozhodnutí ze dne 1.9.2020 uvedl, že dne 24.4.2019 opravil z úřední povinnosti chybu v zobrazení hranic mezi pozemky parc.č. XA, XB, st. XB, XC, st. X, st. XE, XF, XG a XH podle neměřického záznamu č. 608 v platné digitalizované mapě pro k.ú. X, neboť bylo zjištěno, že „neodpovídá skutečnému stavu a není v souladu s původními výsledky zeměměřických činností uložených v dokumentaci Katastrálního pracoviště Třebíč, které nebyly při obnově katastrálního operátu přepracováním prováděném v roce 2011 využity…Provedení opravy se odůvodňuje chybným postupem při obnově katastrálního operátu přepracováním geodetických informací. Chybou a pochybením zaměstnance je nevyužití výsledků zeměměřických činností při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací podle ustanovení 6.2.8.1 tehdy platného Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod č.j. 6530/2007–22, který stanoví prioritu získávání souřadnic pro zobrazení lomových bodů hranic v obnovené katastrální mapě. Je tedy postupováno podle …§ 36 odstavce 1 písm. a) katastrálního zákona.…byl chybný údaj o geometrickém a polohovém určení opraven na základě původního výsledku zeměměřické činnosti v souladu s § 44 odstavce 2 katastrální vyhlášky…Chyba v zobrazení je i laikovi zřejmá z prostého porovnání obrazu katastrální mapy s fyzickým stavem budov v terénu samotném podle ortofota České republiky. Markantní nepřesnost je vidět na stodole stojící na pozemku parcelní číslo st. XB, které bylo prvotním podnětem k provedení opravy, který důvodně podal pan J. H., jak je zřejmé ze spisového materiálu č.j. OR–133/2019–710–1. Prověřením dokumentace obnovy katastrálního operátu přepracováním geodetických informací bylo zjištěno, že chyba je způsobena nevyužitím výsledků původních zeměměřických činností a že je možné ji odstranit přepočtem původních výsledků zeměměřických činností podle citovaného ustanovení Návodu a nejedná se tedy „o jakýkoli nevyhovující stav“, neboť dodržením předepsaného technologického postupu lze chybu opravit…“. Z těchto důvodů prvostupňový orgán chybu opravil z úřední povinnosti i bez formálního návrhu na opravu chyby. Dále uvedl, že „Zapracováním návrhu opravy chyby zobrazení stodoly, na jejíž chybné zobrazení bylo prvotně upozorněno, bylo zjištěno, že opravu je nezbytné provést i na samotné hlavní budově, která je součástí pozemku parcelní číslo st. XB, ale v zobrazení sousedních nemovitostí, které s návrhem opraveného stavu katastrální mapy souviselo – tj. zejména zobrazení hranic pozemku parcelní číslo st. X a souvisejících parcel č. st. XD, XA, XC, XH, XG…“. Dále prvostupňový orgán uvedl, že v rámci opravy pochybil pouze ve vyznačení hranice mezi pozemky parc. č. X a st. XJ a XA. To prvostupňový orgán vyřešil vypracováním v pořadí druhého neměřického záznamu č. 660, kterým své pochybení napravil. Doposud uváděný odkaz na § 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona byl podle prvostupňového orgánu pouze písařskou a formální chybou.

27. Pokud jde o konkrétní chybu (a její příčinu), tak s ohledem na podmínky stanovené v § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona musí být zcela zřejmé, co bylo důvodem opravy chyby, tedy vztaženo k nyní posuzované věci, jaké konkrétní zeměměřické činnosti „nebyly využity“ při zobrazení hranice pozemků do digitalizované katastrální mapy, v čem spočívala tvrzená chyba pracovníka katastrálního úřadu při nevyužití výsledků zeměměřických činností a jak se promítla do katastrální mapy (jak je uváděno v pořadí druhém prvostupňovém rozhodnutí, na rozdíl od rozhodnutí původního, které se opíralo o nesoulad zobrazení v mapě „se skutečným stavem“ a s původními výsledky zeměměřických činností). Zdejší soud nikterak nezpochybňuje odbornost pracovníků prvostupňového orgánu a žalovaného chybu seznat, nicméně v případě tohoto typu opravy chyby, je třeba trvat na tom, aby byly příčiny a povaha chyby jasně a jednoznačně v rozhodnutí správních orgánů popsány; tomuto požadavku výše citované zdůvodnění prvostupňového rozhodnutí neodpovídá.

28. Ani žalovaný v napadeném rozhodnutí zásadní nedostatek prvostupňového rozhodnutí nezhojil, když k podstatě původní chyby (na základě níž byl vypracován neměřický náčrt č. 608) odkázal na prvostupňové rozhodnutí a uvedl: „…KÚ provedl opravu, a to změnu v zobrazení hranic pozemků parcel č. st. X, st. XD, st. XB, XA, XA, XF, XC, XG a XH v digitalizované katastrální mapě a v oznámení vlastníkům dotčených nemovitostí mimo jiné uvedl, že zobrazení hranic výše uvedených pozemků v platné digitalizované katastrální mapě pro katastrální území X je chybné, protože není v souladu s původními výsledky zeměměřických činností uložených v dokumentaci Katastrálního pracoviště Třebíč, které nebyly při obnově katastrálního operátu přepracováním prováděném v roce 2011 využity…“.

29. Z výše uvedeného tedy plyne, že správní orgány původní chybu vůbec nekonkretizovaly. Obecný argument, že zobrazení vlastnických hranic v platné digitalizované katastrální mapě mezi dotčenými pozemky není v souladu se zobrazením v původních výsledcích zeměměřických činností vyvolaných nepřesností při zobrazení předmětu měření do katastrální mapy, je z hlediska přezkoumatelnosti rozhodnutí obou stupňů zcela nedostačující; z této obecné proklamace nelze chybu identifikovat a zejména ani zjistit, zda byla způsobena zřejmým omylem ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona (či snad nepřesností při měření ve smyslu § 36 odst. 1 písm. b/ katastrálního zákona). Má–li být žalobkyni podána relevantní informace, proč bylo ze strany správního orgánu postupováno uvedeným způsobem a ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrální zákona byla v popsaném rozsahu změněna katastrální mapa, pak neobstojí zdůvodnění, že chyba v zobrazení „je i laikovi zřejmá“ z prostého porovnání obrazu katastrální mapy s fyzickým stavem budov v terénu samotném podle ortofota České republiky, ani zdůvodnění, že „markantní nepřesnost je vidět“ na stodole stojící na pozemku parc.č. st. XB, jež bylo prvotním podnětem k provedení opravy. A to ani za situace, odvolává–li se prvostupňový orgán na listinné podklady; ty nejsou ani v oznámení ze dne 23.4.2019, ani v prvostupňovém, ale ani napadeném rozhodnutí dostatečně identifikovatelné, aby bylo zřejmé, v čem je zjevná chyba spatřována a jak vznikla.

30. O jakou chybu se ve skutečnosti jedná, nelze postavit na jisto ani z toho důvodu, že tatáž chyba je v oznámení ze dne 23.4.2019 kategorizována jako nepřesnost při měření ve smyslu § 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, zatímco podle v pořadí druhého prvostupňového rozhodnutí jde o chybu způsobenou zřejmým omylem při vedení a obnově katastru ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Vysvětlení prvostupňového orgánu, že šlo o písařskou a formální chybu nemůže obstát za situace, kdy správní orgány chybu a její příčiny konkrétně nepopisují. Pokud je v pravomoci správního orgánu změnit zobrazení vlastnických hranic v katastrální mapě, pak pro tento postup musí existovat zákonná opora; splnění zákonných podmínek (ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) či písm. b) katastrálního zákona) musí být vlastníkům dotčených nemovitostí sděleno srozumitelným způsobem. Správní orgány svůj postup v nyní posuzované věci srozumitelně nevysvětlily a nezdůvodnily jej tak, aby nezavdal pochybnosti o jeho zákonnosti a opodstatněnosti.

31. Zdejší soud tedy nemohl přezkoumat zákonnost postupu prvostupňového orgánu a žalovaného, neboť z jejich rozhodnutí není vůbec zřejmé, proč postupovali zvoleným způsobem a zda byly v dané věci splněny zákonné předpoklady pro opravu chyby katastrálního operátu ve smyslu výše citované judikatury Nejvyššího správního soudu, a nemůže tudíž přezkoumat ani správnost dílčí „opravy v provedené opravě“ provedené neměřickým záznamem č.

660. Důvody, které vedly prvostupňový orgán k opravě chyby v údajích v katastrální mapě nejprve ve smyslu § 36 odst. 1 písm. b) a poté § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona nejsou srozumitelné a ani dostatečně konkrétně podložené. Za tohoto stavu zdejšímu soudu nezbylo, než napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení; v něm je žalovaný vázán právním názorem zdejšího soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Bude tedy na žalovaném, aby dostatečným a podrobným způsobem předestřel důvody, které vedly k opravě chyby, a to zejména s ohledem na splnění zákonných podmínek pro aktivaci postupu ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) (ev. písm. b/) katastrálního zákona, aby vyjmenoval konkrétní podklady, z nichž je zjištěná chyba zřejmá, učinil je přílohou svého rozhodnutí, a především tuto zjevnou chybu a její příčinu rovněž detailně popsal. Osud prvostupňového rozhodnutí odvisí od navazujících úvah žalovaného.

V. Náklady řízení

32. O nákladech účastníků řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný ve věci nebyl úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, žaloba, replika), společně se třemi režijními paušály po 300 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb /advokátní tarif/). Celkem tedy náklady činí 15 342 Kč, včetně DPH, kterou je zástupce povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. K zaplacení byla žalovanému stanovena přiměřená lhůta.