62 A 35/2019-190

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: Intelek Invest a.s. sídlem Ericha Roučky 1291/4, Brno zastoupen JUDr. Markétou Němcovou, advokátkou sídlem Riegrova 1378/1, Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR sídlem Kloknerova 26, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.1.2019, sp.zn. HSBM-1250/2018, č.j. MV- 126900-9/PO-OVL-2018, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Shrnutí podstaty věci

1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23.1.2019, sp. zn. HSBM-1250/2018, č.j. MV-126900-9/PO-OVL-2018, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje ze dne 19.9.2018, č.j. HSBM-1250-9/2018.

2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 60 000 Kč za spáchání přestupků ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (dále jen „ zákon o požární ochraně“), a zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, kontrolní řád (dále jen „kontrolní řád“), neboť při provozu společných prostor a elektrické požární signalizace ve svém objektu (hale) na adrese Ericha Roučky 1291/4 v Brně ke dni 11.1.2018 nedodržel technické podmínky požární bezpečnosti vyplývající ze schválené dokumentace požární ochrany tím, že v rozporu s § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně nezajistil přenos informace o vzniku požáru systémem elektrické požární signalizace (dále jen „EPS“) na pult centrální ochrany Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, neudržoval v rozporu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně v provozuschopném stavu instalované požárně bezpečnostní zařízení – zařízení dálkového přenosu systému EPS a nepodal (do 15.3.2018) v rozporu s § 10 odst. 2 kontrolního řádu písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných při kontrole dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně a dopustil se tak přestupků podle § 76 odst. 1 písm. f) a k) zákona o požární ochraně a podle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu.

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

3. Podle žalobce žalovaný v rozporu se základními zásadami správního řízení, v rozporu s principem dobré správy a zásadou legitimního očekávání chybně vyhodnotil jednotlivé důkazy a nezohlednil tak rozhodné skutečnosti ve prospěch žalobce. Správní orgány nezohlednily, že žalobce splnil veškeré technické podmínky požární bezpečnosti podle schválené dokumentace požární ochrany. Tuto argumentaci žalobce, uplatněnou již ve správním řízení, rovněž správní orgány nevypořádaly; napadené rozhodnutí je tudíž nepřezkoumatelné. Prvostupňové rozhodnutí je podle žalobce stiženo nicotností z důvodu vadného zahájení kontroly.

4. Žalobce podrobnou argumentací dovozuje, že nedošlo k řádnému zahájení tematické kontroly ve smyslu § 5 kontrolního řádu, neboť úřední osoby v průběhu kontroly nejednaly s oprávněnou osobou, jednatel žalobce byl nemocen, o čemž byl prvostupňový orgán informován. Žalovaný se s žalobcem předestřenou argumentací o nenaplnění zákonných podmínek pro její zahájení dle § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu nevypořádal.

5. Žalobce dále poukazuje na to, že v jeho budově byla provedena kontrola také u INTELEK spol. s r.o., kde nedostatky zjištěny nebyly. Obsah provedené kontroly byl přitom totožný s kontrolou u žalobce. Prvostupňový orgán podle žalobce pochybil také tím, že žalobci i přes výzvu nesdělil přesný rozsah (předmět) kontroly. Provedená kontrola tak proběhla nezákonně, byla svévolná, šikanózní a excesivní.

6. Žalobce uvádí, že zajistil přenos informace o vzniku požáru prostřednictvím EPS, nainstalovaná požárně bezpečnostní zařízení byla v provozuschopném stavu a zajistil pravidelné preventivní požární prohlídky. Smlouvu o napojení na pult centralizované ochrany žalobce vypověděl, neboť mu (a to ani ke dni podání žaloby) není zřejmé, na základě jakého zákonného ustanovení by měl mít povinnost uzavřít smlouvou pouze s PATROL group s.r.o. S platností ode dne 31.5.2017 až ke dni podání žaloby uzavřel žalobce smlouvu o připojení EPS k pultu centrální ochrany s AVES PLUS, spol. s r.o. (tu má žalobce na mysli pravděpodobně AVES GROUP, s.r.o., pozn. soudu). Žalovaný ani prvostupňový orgán neuvedli, z jakého důvodu nebylo možné, aby si žalobce za smluvního partnera k provozování pultu centrální ochrany zvolil AVES PLUS, spol. s r.o. Prvostupňový orgán měl v souladu s § 1 zákona o požární ochraně namísto uložení sankce vyzvat žalobce k nápravě. Nadto samotné propojení z pultu centrální ochrany PATROL group s.r.o. na pult centrální ochrany AVES PLUS, spol. s r.o. nepředstavuje technicky náročný proces a AVES PLUS, spol. s r.o. vykonávala bezpečnostně požární ochranu v objektu žalobce lépe či na stejné úrovni ve srovnání s PATROL group s.r.o. Žalovaný vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu a přepjatým formalismem na straně žalovaného tak podle žalobce došlo k porušení zásady materiální pravdy.

7. Podle žalobce měl žalovaný zohlednit také jeho snahu o opětovné napojení EPS k pultu centrální ochrany. V době kolaudace objektu nebylo možné zvolit jiného smluvního partnera než PATROL group s.r.o., se kterým nebyl žalobce spokojen. V okamžiku, kdy se žalobce opětovně snažil uzavřít smlouvu s PATROL group s.r.o., mu bylo prvostupňovým orgánem akceptačním protokolem ze dne 10.12.2018 sděleno, že nesplňuje technické podmínky pro připojení z důvodu nutnosti doplnění generálních klíčů. Podle žalobce nebylo zřejmé, na základě čeho nově vyvstala povinnost doplnit generální klíče do zbývajících prostor. Jestliže měl žalovaný za to, že žalobce ohrožoval život, zdraví a majetek osob, měly být učiněny kroky k nápravě a žalovaný měl poskytnout žalobci součinnost ke zjednání nápravy v rámci snahy o opětovné napojení EPS k pultu centrální ochrany. Namísto tohoto bylo žalobci pouze sděleno, že pro nápravu závadného stavu není stanovena lhůta. Pak se žalobce ani nemohl dopustit přestupku podle § 76 odst. 1 písm. k) zákona o požární ochraně, jinak by prvostupňový orgán trval na okamžité nápravě.

8. Žalovaný rovněž podle žalobce porušil zásadu ne bis in idem tím, že dal podnět k posouzení jím zjištěného skutkového stavu stavebnímu úřadu.

9. V replice žalobce setrval na žalobní argumentaci s tím, že ustanovení čl. 14.1 požárně bezpečnostního řešení je příliš neurčité; podmínky prvostupňového orgánu pro připojení k pultu centrální ochrany nejsou v potřebných podrobnostech v požárně bezpečnostním řešení uvedeny a na žalobce tak nemohla dopadat povinnost uzavřít smlouvu výhradně s PATROL group s.r.o. Podle žalobce mu navíc PATROL group s.r.o. nikdy k jeho žádosti nesdělila, jak dochází k plnění smluvních povinností. Ostatně ani z oficiálních www stránek prvostupňového správního orgánu není patrné, jaké konkrétní podmínky se na připojení k pultu centrální ochrany vztahují. Podle žalobce byla AVES GROUP, s.r.o. využívaná technologie plně kompatibilní k připojení EPS k pultu centrální ochrany.

10. Žalobce tedy navrhuje napadené a jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušit; na tomto procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že kontrola byla zahájena řádně, a setrval na svých argumentech, které uvedl již v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podle žalovaného nebylo povinností prvostupňového orgánu předem upozornit žalobce na protiprávní stav; naopak byl vázán zásadou legality a oficiality. Pouhým zasláním podnětu stavebnímu úřadu podle žalovaného nemohlo dojít k porušení zásady ne bis in idem. Žalobce porušením svých povinností mohl přispět k časové prodlevě při detekci počáteční fáze požáru.

12. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. I žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem, a to včetně jednání, které ve věci proběhlo.

IV. Posouzení věci

13. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

14. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Žalobce předně namítá, že prvostupňové rozhodnutí je nicotné, neboť vzešlo z nezákonné kontroly. Podle § 77 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád), je nicotným rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotné je tedy pouze takové správní rozhodnutí, které trpí vadami nejzávaznějšího charakteru.

16. Napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí byla vydána věcně příslušným správním orgánem (§ 26 odst. 2 písm. b/ zákona o požární ochraně), nejsou prima vista vnitřně rozporná či fakticky neuskutečnitelná a podle zdejšího soudu netrpí ani jinými vadami, pro které by je nebylo možné vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Podle zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonné podmínky pro vyslovení nicotnosti napadeného či jemu předcházejícího prvostupňového rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 2 s.ř.s. a § 77 správního řádu.

17. Pokud jde dále o námitku nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, tak taková nepřezkoumatelnost je dána (také) tehdy, pokud z odůvodnění správního rozhodnutí není zřejmé, z jakých důvodů správní orgán k námitkám či návrhům účastníka řízení nepřihlédnul a jaké skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí.

18. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že prvostupňový orgán se ztotožnil se závěry uvedenými již v příkazu ze dne 18.6.2018, č.j. HSBM-1250-1/2018, tedy že Ing. R. byla členkou dozorčí rady žalobce. Zároveň prvostupňový orgán doplnil, že Ing. R. za žalobce fakticky jednala – předložením návrhu smlouvy v e-mailu ze dne 12.1.2018. Důvody, pro které prvostupňový orgán dospěl k tomu, že Ing. R. byla osobou povinnou ve smyslu § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu, tedy byly v prvostupňovém rozhodnutí uvedeny. Dále je z odůvodnění zřejmé, že „…prozatím marná snaha…“ žalobce o napojení EPS k pultu centrální ochrany prvostupňového orgánu po provedené kontrole není ve vztahu k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku relevantní. Z prvostupňového rozhodnutí je také zřejmé, že dříve provedená kontrola u INTELEK spol. s r.o. se netýkala EPS. Prvostupňový správní orgán tak podle zdejšího soudu žalobcem uplatněnou argumentaci před vydáním prvostupňového rozhodnutí vypořádal a jeho závěry dokládají listiny založené ve správním spisu (protokol o kontrole ze dne 29.1.2018, č.j. HSBM-1612-9/2017, technická zpráva obsahující požárně bezpečnostní řešení objektu žalobce vypracovaná Ing. F. B., smlouva o připojení EPS na pult centralizované ochrany ev. č. 62-3-351/2015 uzavřená mezi žalobcem a Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje ze dne 27.11.2015 a její výpověď ze dne 20.3.2017, protokol o kontrole u INTELEK spol. s r.o. ze dne 12.10.2017, atd.).

19. Také napadené rozhodnutí žalovaného obsahuje nosné důvody, na základě kterých žalovaný o věci rozhodoval. Žalovaný se obsáhle (str. 10 a 11 napadeného rozhodnutí) zabýval otázkou, zda Ing. R. vystupovala jako povinná osoba podle kontrolního řádu. Žalovaný také zkoumal, zda prvostupňový správní orgán nepochybil, jestliže nedošlo na žádost žalobce k opakovanému odložení kontroly (str. 11 a 12 napadeného rozhodnutí). Z napadeného rozhodnutí také vyplývá, že podle žalovaného muselo být zahájeno řízení o přestupku, a tento postup vycházel z principu oficiality a legality (str. 12 napadeného rozhodnutí). Žalovaný také srozumitelně vysvětlil, proč nebylo možné akceptovat žalobcem uváděného nového smluvního partnera AVES GROUP, s.r.o., namísto PATROL Group s.r.o. Podle žalovaného tento smluvní partner žalobce nezajišťoval připojení EPS k pultu centrální ochrany hasičského záchranného sboru kraje (tu prvostupňového orgánu). Podle žalovaného ani nebyly dány důvody pro prohlášení prvostupňového rozhodnutí za nicotné.

20. Podle zdejšího soudu tak napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí obsahují nosné důvody včetně vypořádání žalobcem uplatněných námitek a nepřezkoumatelná pro nedostatek skutkových důvodů nejsou.

21. Zdejší soud tedy dále posuzoval, zda byla žalobcem uplatněná argumentace správními orgány vypořádána věcně správně, neboť žalobní námitky v podstatné míře kopírují námitky, které žalobce opakovaně uplatňoval v průběhu celého správního řízení.

22. Podle § 5 odst. 1 zákona o požární ochraně jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny: obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy (písm. a/) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností písm. c/ citovaného ustanovení).

23. Podle § 76 odst. 1 zákona o požární ochraně hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že (dle písm. f/) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy, dále také tím, že (dle písm. k/ tohoto ustanovení) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení.

24. Podle § 30 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (dále jen „vyhláška č. 23/2008 Sb.“) musí být při užívání stavby zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání.

25. Podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu je kontrolovaná osoba povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá.

26. Podle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že jako kontrolovaná osoba nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2 tohoto zákona. Podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

27. Pokud jde předně o žalobní argumentaci dovozující nezákonnost u žalobce provedené kontroly, tak zdejší soud jí nemůže přisvědčit.

28. Pokud jde o dílčí námitku, že prvostupňový orgán měl z důvodu pracovní neschopnosti jednatele žalobce provedení kontroly odložit, tak zdejší soud na základě obsahu správního spisu dospěl k závěru, že k takovému kroku před provedení kontroly dne 11.1.2018 nebyl dán žádný důvod. Stejně tak nesouhlasí s námitkou, že by snad žalobci nebyl sdělen předmět kontroly.

29. V této souvislosti je podstatné, že přípisem ze dne 3.11.2017, č.j. HSBM-1612-1/2017, prvostupňový orgán oznámil žalobci provedení tematické kontroly dle § 31 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně v rámci výkonu státního požárního dozoru v objektu žalobce. Předmět kontroly byl vymezen odkazy na jednotlivé povinnosti vymezené v § 5 odst. 1 zákona o požární ochraně spolu s odkazy na příslušná ustanovení vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci (dále jen „vyhláška č. 246/2001 Sb.“) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. Předmětem kontroly byla mimo jiné „Kontrola užívání stavby - dodržení úrovně PO vyplývající z technických podmínek PO staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání…“, a to s odkazem na § 5 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně a § 30 odst. 1 vyhlášky 23/2008 Sb. Dále bylo předmětem kontroly mimo jiné požárně bezpečnostní zařízení dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně a dodržování požadavků dle § 7 a § 8 vyhlášky č. 246/2001 Sb., která upravují provoz, kontrolu, údržbu a opravy požárně bezpečnostních zařízení a problematiku EPS. Z přípisu dále vyplývá, že kontrola měla být provedena dne 16.11.2017 v 10.30 hod.

30. Dále prochází správním spisem totožné oznámení o provedení tematické kontroly ze dne 4.12.2017, č.j. HSBM-1612-2/2017, které se od dřívějšího oznámení ze dne 3.11.2017 odlišuje tím, že datum a čas zahájení kontroly byl stanoven na 14.12.2017 v 11.00 hod, neboť žalobce podáním ze dne 10.11.2017 požádal o odložení zahájení kontroly z důvodu pracovní neschopnosti jednatele žalobce Ing. K.

31. Na v pořadí druhé oznámení o provedení tematické kontroly ze dne 4.12.2017 reagoval žalobce podáním ze dne 8.12.2017 tak, že tematická kontrola se zcela shoduje s již provedenou kontrolou v areálu žalobce, která byla provedena u kontrolované osoby INTELEK spol. s r.o. Žalobce v podání dále uvedl, že ve svém sídle žádné prostory nevyužívá.

32. Z přípisu prvostupňového orgánu „Informace o změně termínu tematické kontroly“ ze dne 15.12.2017, č.j. HSBM-1612-5/2017, byl na základě telefonické domluvy se žalobcem stanoven nový termín kontroly na 11.1.2018, a to v rozsahu podle oznámení ze dne 4.12.2017. Na tento přípis reagoval žalobce podáním ze dne 19.12.2017, ve kterém se dožadoval upřesnění důvodu a rozsahu tematické kontroly, opět s odkazem na kontrolu u kontrolované osoby INTELEK spol. s r.o.

33. Z výše uvedeného je zřejmé, že v podání žalobce ze dne 8.12.2017 nebylo uvedeno, že by měl být jednatel žalobce i nadále v pracovní neschopnosti či být zdravotně indisponován, a pokud jde o předmět kontroly, prvostupňový orgán v jednotlivých výše shrnutých písemnostech žalobci opakovaně (třikrát) vyhověl, co do změny termínu téže, již jednou tematicky vymezené, kontroly v písemnosti ze dne 3.11.2017, č.j. HSBM-1612-1/2017. Povinnost prvostupňového orgánu aktivně zjišťovat zdravotní stav a skutečnost, zda dne 11.1.2018 bude jednatel žalobce při kontrole k dispozici, z kontrolního řádu a ani z jiného právního předpisu neplyne. Na uvedeném nemůže nic změnit ani potvrzení o zaměstnání ani potvrzení o hospitalizaci jednatele žalobce, kterými zdejší soud u jednání dokazoval; z nich vyplynulo pouze to, že jednatel žalobce byl zaměstnán u žalobce 25 let (do 28.2.2019), že v období od 14.9.2016 do 28.2.2019 byl v pracovní neschopnosti celkem 898 dnů a že byl hospitalizován od 22.1.2018 do 26.1.2018.

34. Pokud žalobce dále argumentuje protokolem o kontrole ze dne 12.10.2017, č.j. HSBM-1671- 1/2017, týkajícím se kontrolované osoby INTELEK spol. s.r.o., tak podle bodu 7.8 (Zařízení elektrické požární signalizace) tohoto protokolu zástupce kontrolované osoby uvedl, že kontrolu provozuschopnosti EPS zajišťuje majitel objektu a doklad o kontrole provozuschopnosti EPS tak nebyl přiložen. Jestliže byl majitelem objektu žalobce, a při kontrole INTELEK spol. s r.o. v témže objektu nebylo možné provést kontrolu provozuschopnosti EPS, neboť tu měl podle sdělení kontrolované osoby zajišťovat vlastník (žalobce), je evidentní, že opětovná kontrola v témže objektu, ale u jiného subjektu, neměla šikanózní charakter a nebylo na místě provedení kontroly u žalobce odmítnout s odkazem na protokol o kontrole ze dne 12.10.2017, č.j. HSBM- 1671-1/2017.

35. Pokud byla dále dne 11.1.2018 kontrola zahájena předložením průkazů kontrolujících pracovníků Ing. Richterové, tak ani ve vztahu k určení povinné osoby ve smyslu § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu prvostupňový orgán podle zdejšího soudu nepochybil.

36. Podle § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu je kontrola zahájena prvním kontrolním úkonem, jímž je předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo jiné osobě, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela (dále jen „povinná osoba“), jež je přítomna na místě kontroly.

37. Zdejší soud uvádí, že byť byl jednatel žalobce o dni konání kontroly zpraven, neuvedl žádný relevantní důvod své neúčasti. Prvostupňový orgán tak na místě kontroly nepochybil, pokud komunikoval s Ing. R. Podle výpisu z obchodního rejstříku procházejícího správním spisem byla Ing. R. jediným členem dozorčí rady žalobce a rovněž statutárním orgánem INTELEK spol. s r.o., tedy jednatelkou společnosti, která provozuje činnost v areálu žalobce na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor a užívá společné prostory v objektu žalobce a jeho služby. Nadto ve smlouvě o připojení EPS na pult centralizované ochrany uzavřené mezi žalobcem a prvostupňovým orgánem ze dne 27.11.2015, byla jako zástupce provozovatele EPS (čl. VIII smlouvy) uvedena za žalobce právě Ing. R., a to jako první v pořadí – jednatel žalobce byl uveden až na druhém místě. Pokud na základě těchto skutečností prvostupňový orgán vycházel z toho, že Ing. R. byla povinnou osobou ve smyslu výše citovaného § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu, nepochybil. Ostatně také po kontrole provedené dne 11.1.2018 to byla právě Ing. R., kdo dne 12.1.2018 zaslal prvostupňovému orgánu e-mail, který se zjevně týkal kontrolované osoby – žalobce, neboť jeho přílohou byl návrh smlouvy o připojení EPS k pultu centrální ochrany podepsaný jednatelem žalobce, přestože v „čestném prohlášení“ ze dne 14.2.2018 uvedla, že není oprávněna jednat jménem žalobce. Vyjma toho, že Ing. R. byla povinnou osobou ve smyslu výše citovaného § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu, tak nepochybně měla vztah také přímo k žalobci.

38. Pokud jde o podstatu věci, tak zdejší soud předně zdůrazňuje, že žalobce v žalobě konkrétně skutková zjištění ze dne 11.1.2018 spočívající v tom, že objekt žalobce nebyl v rozporu s požárně bezpečnostním řešením v rámci dokumentace pro změnu stavby před dokončením systémem EPS a zařízením dálkového přenosu signálu připojen na pult centralizované ochrany prvostupňového orgánu (Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje) a současně že žalobce neměl zajištěnu trvalou obsluhu ústředny EPS, nevyvrací. Pouze tvrdí, že tyto povinnosti splněny měl.

39. To, že žalobce ke dni 31.5.2017 vypověděl smlouvu o připojení EPS na pult centralizované ochrany, je patrné z výpovědi smlouvy ze dne 20.3.2017 procházející správním spisem. Správním spisem rovněž prochází část D.1.3. (požárně bezpečnostní řešení) projektové dokumentace k nemovitosti žalobce (výrobní, obchodní, vývojové a školící centrum). V odst. 14.1. písm. i) požárně bezpečnostního řešení bylo uvedeno, že z důvodu přítomnosti obsluhy ústředny pouze přes den „…bude systém EPS vybaven zařízením dálkového přenosu. To bude napojeno na pult centrální ochrany za podmínek příslušného HZS. V daném případě uvedenou službu zajišťuje firma PATROL group s.r.o., R. H. 4957/5b, 586 01 Jihlava…“. Na žalobce tak nepochybně ke dni kontroly dopadala povinnost zajistit, aby byl EPS napojen prostřednictvím dálkového přenosu na pult centrální ochrany; přesto žalobce na základě své žádosti ze dne 31.5.2017 areál ze střežení pultu centrální ochrany prvostupňového orgánu odpojil. Na uvedené pasáži zdejší soud na rozdíl od žalobce nespatřuje nic neurčitého.

40. Namítá-li žalobce, že připojení k pultu centrální ochrany smluvně zajistil s AVES PLUS, spol. s r.o. (tu má žalobce zřejmě na mysli AVES GROUP, s.r.o.), tak k tomu zdejší soud předně uvádí, že žalobce měl povinnost plnit závazné podmínky požárně bezpečnostního řešení. Není přitom sporu o tom, že prvostupňový orgán technicky zabezpečoval připojení k pultu centralizované ochrany prostřednictvím jediného dodavatele – PATROL group s.r.o. Jak bylo zjištěno dokazováním smlouvami uzavřenými mezi žalobcem a AVES GROUP, s.r.o., ta provozovala vlastní pult centralizované ochrany, což je služba, kterou poskytují mnohé soukromé subjekty (typicky „bezpečnostní agentury“). Připojení EPS k pultu centralizované ochrany AVES GROUP, s.r.o. však nemohlo suplovat povinnost napojení EPS k pultu centralizované ochrany prvostupňového orgánu, protože takové napojení neexistovalo. To ostatně nezpochybňuje ani žalobce.

41. Pokud jde o argumentaci žalobce, která akcentovala skutečnost, že napojit na pult centralizované ochrany prvostupňového orgánu se lze pouze prostřednictvím jediného dodavatele (PATROL group s.r.o.), tak předně ze správního spisu neplyne, že by se ať už žalobce či AVES GROUP, s.r.o. jakkoli snažili změnit požárně bezpečnostní řešení, které bylo součástí schválené projektové dokumentace stavby (§ 30 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.), že by před podáním výpovědi ke dni 31.5.2017 jakkoli s prvostupňovým orgánem či stavebním úřadem v tomto směru komunikovali. Takové okolnosti by v jiném případě mohly mít vliv kupř. na výši pokuty.

42. Není však dále zřejmé ani to, a ostatně žalobce to u jednání k dotazu zdejšího soudu potvrdil, že by žalobce či AVES GROUP, s.r.o. podali podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je oprávněn posuzovat problematiku, k níž nejblíže argumentace žalobce rozhojněná u jednání směřovala (výběr výhradního dodavatele), a k níž zdejší soud k návrhu žalobce dokazoval odpovědí na žádost o poskytnutí informací od Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje ze dne 20.8.2019 a Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje ze dne 21.8.2019, z nichž plyne, že dálkový přednos z ústředen EPS těchto krajů na pult centralizované ochrany krajských hasičských záchranných sborů sice zajišťuje jedna společnost (Systém plus Zlín, s.r.o. a AEC NOVÁK s.r.o.), nicméně se jedná pouze o jednu z možností, kdy si lze vybrat i jiného provozovatele pro přenos signálu, který však musí splnit technické podmínky.

43. Na správnosti závěrů správních orgánů nemohou nic změnit ani zdejšímu soudu doložené smlouvy (které nejsou součástí správního spisu) uzavřené mezi žalobcem a AVES GROUP, s.r.o. dne 1.11.2018, 1.6.2017 a 1.11.2017, z nichž smlouva č. 202/17 uzavřená dne 1.6.2017 zahrnovala rovněž střežení objektu žalobce pomocí radiového vysílače spočívající v přenosu poplachového signálu na pult centralizované ochrany AVES group. s.r.o. v rozsahu „všeobecný požární poplach, tlačítkové hlásiče požáru a všeobecný technický stav zařízení EPS“. Tyto smlouvy dokládají pouze existenci smluvního vztahu žalobce a AVES GROUP, s.r.o., a nikoli snahu žalobce či AVES GROUP, s.r.o. o připojení se k pultu centralizované ochrany u prvostupňového orgánu (Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje) do dne provedené kontroly. Stejně tak smlouvou uzavřenou dne 9.11.2015 mezi žalobcem a PATROL group s.r.o. o napojení objektu žalobce na pult centralizované ochrany prvostupňového orgánu byla potvrzena skutečnost, která nebyla ve správním řízení rozporována, a sice to, že žalobce byl do 31.5.2017 prostřednictvím PATROL group s.r.o. napojen k pultu centralizované ochrany u prvostupňového orgánu. Ani pozdější komunikace mezi žalobcem a PATROL group s.r.o. (resp. zástupkyní žalobce a JUDr. L. K.) ohledně doložení provedených činností (dopisy ze dne 25.4.2019, 2.5.2019 a 16.5.2019) nemá žádný vliv na zjištění, že od 31.5.2017 do dne kontroly žalobce nebyl k pultu centralizované ochrany u prvostupňového orgánu napojen. Z těchto důkazů vyplynulo pouze to, že žalobce se dožaduje doložení jednotlivých činností vykonaných dle smlouvy s PATROL group s.r.o. s tím, že s odpovědí není spokojen. Rovněž z dokazování smlouvou o spolupráci uzavřenou mezi prvostupňovým orgánem a společností PATROL group s.r.o. nevyplynulo nic jiného, než skutečnost, jež nebyla ve správním řízení rozporována, a to, že PATROL group s.r.o. vybudovala a provozuje systém přenosu dat z požárních a jiných obdobných zařízení instalovaných na území kraje na přijímací zařízení prvostupňového orgánu. Stejně tak na správnost závěrů správních orgánů v této věci nemůže mít vliv informace poskytnutá prvostupňovým orgánem dne 29.12.2017, že prvostupňový orgán (Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje) získal v roce 2016 z uzavřených smluv o připojení EPS k pultu centralizované ochrany 19 320 293 Kč, a že od roku 2014 bylo uzavřeno celkem 135 smluv o připojení.

44. Pokud dále žalobce v této souvislosti namítal, že „již dne 12.1.2018“ odeslal návrh smlouvy na připojení EPS pultu centrální ochrany, tak k tomu z jednotlivých podání žalobce, která prochází správním spisem, vyplývá, že žalobce v průběhu roku 2018 usiloval o uzavření smlouvy o připojení EPS k pultu centrální ochrany (kupříkladu podání ze dne 28.8.2018 ve věci „Výzva k uzavření smlouvy o připojení EPS na centralizovaný pult HZS JmK“). Zdejší soud ovšem zdůrazňuje, že pokuta byla žalobci uložena za přestupek zjištěný ke dni provedené kontroly v objektu žalobce (dne 11.1.2018). Následné snahy žalobce o nápravu tak ve vztahu k odpovědnosti za zjištěné přestupky nemohly ničeho změnit. Případný rozdílný pohled žalobce a pracovníků prvostupňového orgánu na následné splnění podmínek připojení k pultu centrální ochrany (doplnění generálních klíčů) či neexistenci lhůt pro připojení EPS k pultu centrální ochrany není předmětem řízení v nyní posuzované věci, neboť soud ve správním soudnictví, až na judikaturou přísně definované výjimky, v tomto ohledu vychází ze skutkového a právního stavu ke dni spáchání přestupku.

45. Žalobce dále namítá, že došlo k porušení zásady ne bis in idem.

46. Správním spisem prochází přípis prvostupňového správního orgánu „Žádost o prošetření ochrany veřejných zájmů“ ze dne 6.8.2018, č.j. HSBM-1612-14/2017, adresovaný příslušnému stavebnímu úřadu. Stavební úřad oznámením ze dne 18.10.2018, sp.zn. MCBCER/03004/18/SU/Nos, a oznámením ze dne 29.10.2018, sp.zn. MCBCER/03004/18/SU/Nos, informoval žalobce o termínu kontrolní prohlídky v objektu žalobce a vyzval jej k účasti. Zároveň byl žalobce tímto přípisem vyzván, aby učinil okamžité kroky k nápravě, tedy aby byl areál žalobce napojen na pult centrální ochrany prvostupňového orgánu, neboť přes opakované pokusy nebyla zjednána náprava. Po žádosti žalobce o stanovení náhradního termínu (přípis stavebního úřadu ze dne 15.10.2018, č.j. MCBCER/03004/18/SU/Nos) byla kontrolní prohlídka zrušena a žalobce byl vyzván k odstranění závady na stavbě (výzva ze dne 19.11.2018, č.j. MCBCER/03004/18/SU/Nos-1), tedy aby byla stavba uvedena do souladu s ověřenou projektovou dokumentací – požárně bezpečnostním řešením, a to do dne 31.12.2018. K připojení pultu centrální ochrany ve stanovené lhůtě nedošlo, jak je patrné z další pozvánky na kontrolní prohlídku stavby ze dne 18.3.2019, č.j. MCBCER/0304/18/SU/COU, kterou byl změněn termín kontrolní prohlídky na žádost žalobce z 21.3.2019 na 11.4.2019. Další žádosti stavební úřad o odložení kontrolní prohlídky stavby nevyhověl a uvedl, že žalobce od 1.11.2018 již třikrát neumožnil realizaci kontrolní prohlídky stavby (sdělení ze dne 9.4.2019, č.j. MCBCER/01299/18/SU/COU). Ze sdělení stavebního úřadu ze dne 9.4.2019 dále soudu plyne, že „…Podle vyjádření HZS JmK se na připojení elektrické požární signalizace na PCO pomocí zařízení dálkového přenosu HZS JmK žádná časová lhůta nestanovuje. K připojení objektu dochází po splnění všech technických a legislativních požadavků…“. Ke dni nabytí právní moci napadeného rozhodnutí (24.1.2019) tedy nebylo řízení o případném porušení stavebních předpisů ani zahájeno, neboť žalobce opakovaně – a vzhledem k obdobnému postupu jako před provedením kontroly dne 11.1.2018 prvostupňovým orgánem – dost možná i účelově, žádal o odložení provedení kontrolní prohlídky. Zásada ne bis in idem tak nemohla být vydáním napadeného a jemu předcházejícího prvostupňového rozhodnutí porušena.

47. Podle § 78 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zahájí správní orgán řízení o každém přestupku, který zjistí, a postupuje v řízení z moci úřední. Dovozuje-li žalobce na základě § 1 zákona o požární ochraně možnost sankci za spáchání zjištěných přestupků neuložit, tak nic takového z tohoto ustanovení neplyne; plyne z něj, že účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany, a že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.

48. Z úvah o druhu a výměře trestu prvostupňového správního orgánu je zřejmé, že pokuta byla uložena při spodní hranici (12 %) zákonem daného rozmezí sazby za nejzávažnější pochybení spočívající v nezajištění připojení EPS k centrálnímu pultu ochrany, neboť tu hrozilo nebezpečí z důvodu prodlevy při prvotní detekci vzniku požáru. Pokud ohlášení není provedeno ve stanovené době (která je uvedena v ověřené projektové dokumentaci), může dojít k rozvoji požáru, následnému zásahu jednotek požární ochrany a jejich ohrožení, neboť stavební konstrukce objektu jsou dimenzovány na určitou požární odolnost. Po překročení této doby již konstrukce objektu neplní svou funkci a může dojít k jejich zřízení.

49. Zdejší soud takové úvaze správního orgánu nemá co vytknout, tím méně s ohledem na identifikovanou nebezpečnost jednání žalobce nelze správním orgánům vytýkat jakýkoli formalismus. V postupu žalovaného nespatřuje zdejší soud ani žádnou „účelovost“ s cílem penalizace žalobce, neboť uložená pokuta je následkem skutečnosti, že žalobce výše vymezené přestupky spáchal, což bylo správními orgány jednoznačně prokázáno. Argumentu žalobce, že k ohrožení života, zdraví a majetku nemohlo dojít, nemůže zdejší soud s ohledem na výše uvedené přisvědčit.

50. Žalovaný podle zdejšího soudu aplikoval správný právní předpis, v jeho mezích správnou právní normu, přitom pochybení, jež by mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, se nedopustil ani při její aplikaci na zjištěný skutkový stav. Zdejší soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec těchto uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

V. Náklady řízení

51. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi – žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.