62 A 39/2023–177

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobců: a) F. S. b) L. S. oba bytem X proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno za účasti: 1) P. M. 2) J. M. 3) M. M. všichni bytem X zastoupeni Mgr. Katarínou Janiskovou, advokátkou sídlem Purkyňova 648/125, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2023, č. j. ZKI BR–O–8/143/2023–4, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, pracoviště Boskovice (dále jen „katastrální úřad“), rozhodnutím ze dne 6. 12. 2022, č. j. OR–525/2022–731–45 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl dle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), že parcely číslo st. XA, XB, XC, XD, XE, XF a XG v katastrálním území X jsou v katastru nemovitostí evidovány podle výsledků obnovy katastrálního operátu mapováním a zamítl námitku žalobců proti nesprávně zjištěným průběhům hranic. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobců a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II. Žaloba

2. Žalobci jsou vlastníky výše uvedených pozemků nebo pozemků s nimi sousedících. Proti napadenému rozhodnutí podali včasnou žalobu. V té popisují četná procesní pochybení správních orgánů. Správní orgány nerespektovaly žalobce jako účastníky řízení a ignorovaly jejich práva. Od počátku řízení úmyslně spolupracovaly na spiknutí ve prospěch významných účastníků řízení (člen komise a soused P. M. jsou členy zastupitelstva). Zejména lstí umožnily neoprávněný vstup sousedů a členů komise na pozemek žalobců, čímž došlo k narušení nedotknutelnosti obydlí a zásahu do základního práva žalobců na soukromí. Správní orgány nerespektovaly hranice vyměřené v rámci komplexních pozemkových úprav. Při šetření průběhu hranic podle žalobců rozhodně nepanovala o jejich průběhu shoda. Žalobcům byla přisouzena pro obec nepotřebná opěrná zeď v havarijním stavu, a naopak sousedům žalobců jiná zeď, která byla dříve součástí stavby žalobců. Pracovnice katastrálního úřadu se při zaměřování průběhu hranic nepředstavily, nelegitimovaly, nepoučily žalobce o jejich právech a povinnostech, zejména o nemožnosti vzít zpět jednou daný souhlas se zaměřenými hranicemi. Nevyzvaly je k vyznačení hranice, neoznámily zahájení jednání ani jeho konec, nesdělily, které parcely budou předmětem zjišťování hraničních bodů. Nezdůvodnily, proč označily hraniční body jen v některých částech hranice pozemků ani proč musely vstoupit na pozemek žalobců a jaké právo jim vstup umožňuje. Správní orgány neumožnily žalobcům nahlížet do spisu. Nebyla jim poskytnuta lhůta pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, s nimiž byli žalobci seznámeni způsobem „velice na slovo skoupým a tajuplným“. Číslo jednací výzvy ze dne 30. 12. 2022 není kompletní, další výzva neobsahuje poučení o tom, co nastane, pokud jí nebude vyhověno. Žalovaný rezignoval na své povinnosti služby veřejnosti a neunesl důkazní břemeno. Podle něj si žalobci měli zajistit zastoupení právním profesionálem, který měl nahradit správní orgány v plnění jejich povinností vůči žalobcům. Správní orgány nejsou nestranné a nezachovávají zásadu rovnosti účastníků, když evidentně postupují pouze ve prospěch vlastníků sousedních nemovitostí M. a obce X.

3. Žalovaný se nezabýval všemi relevantními okolnostmi. Nevypořádal odvolací námitky žalobců a napadené rozhodnutí je v důsledku toho nepřezkoumatelné. Obnovený katastrální operát je v rozporu se skutečným stavem v terénu a vůlí vlastníků. Žalobcům nebylo umožněno označit průběh hranic svých pozemků, ačkoliv je to jejich právo. Komise za žalobce označila vlastnické hranice, jejichž průběh neodpovídal zobrazení v katastrální mapě, a tuto skutečnost nepoznamenala v soupisu nemovitostí. Předseda komise o nesouladu neinformoval všechny zúčastněné, tudíž nelze podpisy žalobců na tomto soupisu považovat za souhlas s hranicí, která není v listině zachycena.

4. Podle § 42 odst. 3 katastrálního zákona má předseda komise povinnost sepsat o výsledcích zjišťování hranic protokol. V posuzované věci však vznikl pouze soupis nemovitostí, který nesplňuje obsahové požadavky § 18 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, na protokol. Absentuje v něm totiž vylíčení průběhu úkonů, identifikace a podpis oprávněné úřední osoby a podpisy všech členů komise, kteří se úkonu účastnili. Soupisy nemovitostí proto nelze považovat za úřední listinu. Žalovaný postupoval v rozporu s § 46 odst. 1 katastrálního zákona, když v katastru nevyznačil existenci námitek, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto, a přesto vyhlásil platnost obnoveného katastrálního operátu 5. Prvostupňový orgán nezjistil hranice řádně a úplně. V náčrtu zjišťování hranic č. 284 je konec tarasu chybně zakreslen až u podrobného bodu č. 198 – 396 komplexní pozemkové úpravy. Konec tarasu je však od těchto bodů vzdálen cca 6 m. Další nepřesností je odskok oplocení v šířce tarasu, kterým je kompenzována předchozí chyba. Hranice je více než 300 let vymezena obvodovou zdí, což dokazuje i žalobci předkládaná ortofotomapa. Posunutí hranice je tedy nesmysl a její průběh byl vyšetřen nesprávně.

6. Komise neupozornila žalobce na nesoulad označeného průběhu hranice s jejím vyznačením v katastrálním operátu, čímž porušila § 42 odst. 2 katastrálního zákona a § 50 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky. Komise neprověřovala příčiny zjištěného nesouladu společně se žalobci a neuvedla změnu v lomových bodech v soupisu nemovitostí. Žalobci proto podepsali soupis nemovitostí v dobré víře, že se zobrazení hranice v katastrálním operátu nezmění.

7. Žalobci požadovali nové provedení zjištění pozemkových hranic pozemků č. st. XB, č. st. XC a pozemku č. st. XA. I zde se správní orgány dopustily stejných pochybení. K jednomu z pozemků, který se stal součástí areálu zemědělského družstva ZEPO Bořitov, neměli žalobci přístup a nemohli určit průběh hranice pozemku. Hranici určily referentky katastrálního úřadu. Správní orgány samy rozhodly o sporných pozemkových záležitostech, překročily tak svou pravomoc a přivlastnily si pravomoc civilních soudů.

8. Dle žalobců se v řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu neuplatní zásada koncentrace, neboť se nejedná o řízení o žádosti. O důsledcích koncentrace nadto žalobci nebyli poučeni.

9. Z těchto důvodů je získání podpisu žalobců a zjištění pozemkových hranic nezákonné a je třeba je provést znovu. Žalobci proto navrhují, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobců

10. Žalovaný odkazuje na napadené rozhodnutí, ve kterém se totožným námitkám žalobců věnoval. Upozorňuje, že proces obnovy katastrálního operátu není správním řízením a správní řád se použije pouze subsidiárně. Poučení bylo dotčeným vlastníkům ze strany katastrálního úřadu poskytnuto několikrát. Oznámení o obnově katastrálního operátu bylo vyvěšeno na úřední desce katastrálního úřadu i obce Jabloňany v lednu 2020 spolu s výzvou k označení společných hranic. Dále oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu v únoru 2020, veřejné jednání s vlastníky v prostorách obce dne 11. 3. 2020 a písemná pozvánka ze dne 18. 6. 2020 s podrobným popisem průběhu a místa konání.

11. Upřednostňování některých účastníků řízení vyplývá pouze ze subjektivního přesvědčení žalobců a nemá oporu ve spise. K tvrzení, že žalobcům nebylo umožněno nahlédnout do spisu, žalovaný uvádí, že ve spisu katastrálního úřadu je založena výzva k seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí ze dne 14. 11. 2022 s 10denní lhůtou a upozorněním na možnost požádat o její prodloužení. Ve spise je také protokol o nahlížení do spisu zmocněncem žalobkyně ze dne 18. 11. 2022.

12. Doporučením, aby se žalobci obrátili na advokáta, se žalovaný nijak nesnažil zbavit se svých povinností. K audiozáznamu se žalovaný vyjadřovat nemusel, jelikož vznikl při zjišťování pozemkových hranic, které nejsou předmětem řízení. Koncentrace řízení ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu znamená, že žalobci mohou v odvolání nově uplatnit jen ty skutečnosti, které nemohli uplatnit dříve.

13. Žalobcům bylo umožněno označit hranice svých pozemků. Soupis nemovitostí byl vydán dne 16. 6. 2022 a splňuje náležitosti dle § 51 odst. 5 a 6 katastrální vyhlášky. Nelze se dovolávat obsahových náležitostí protokolu dle správního řádu. Odvolat souhlas se zjištěním průběhu hranice dle žalovaného nelze.

14. K nesprávně zjištěnému průběhu vlastnické hranice vyznačeném na vnější hraně tarasu žalovaný uvádí, že při zjišťování průběhu hranic se nevyšetřuje průběh hranice, pokud jde o hranici na obvodu pozemkových úprav. Žalovaný v napadeném rozhodnutí podrobně popisuje postup komise. Komise v posuzované věci neoznačovala nové lomové body, ale označila v terénu vyšetřené lomové body. Drobné odchylky, které nebylo možné na místě odhalit pouhou vizuální kontrolou, nejsou nesouladem dle § 50 odst. 3 katastrální vyhlášky, a předseda komise tedy nepochybil, když na ně žalobce neupozornil.

15. Žalobci požadovali nové provedení zjišťování průběhu hranic některých pozemků z důvodu nezákonného postupu komise. K zaměření ovšem nedošlo pouze proto, že žalobci odmítli umožnit vstup zeměměřičů do dvora. Námitkové řízení bylo na LV č. XF vyznačeno. Z aplikace nahlížení do KN nebylo toto upozornění patrné, jelikož v ní nejsou všechny informace dostupné.

16. Není jasné, proč žalobci sami neoznačili hranice, resp. proč podepsali soupis nemovitostí a nevyjádřili nesouhlas. Z obsahu žaloby není zřejmé, jak konkrétně měli úředníci vyvíjet tlak na žalobce, či že by jim zakázali se v soupisu nemovitostí písemně vyjádřit. Ostatní žalobní námitky se nevztahují k předmětu řízení. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Žalobci v replice uvedli, že stížnosti žalobců měly být posouzeny jako námitky. Žalobci dále citují úryvek diplomové práce, konkrétně pasáže popisující zaměření průběhu hranic v roce 2015 v k. ú. Špičák. Zde předseda komise vysvětlil na místě, že probíhá obnova mapováním, na vlastnické hranici se vždy vlastníci domluvili, a výzva k označení hranice byla sepsána písemně a dotčený vlastník ji potvrdil. Takto měl předseda postupovat i v nynější věci.

18. Žalobci uplatnili námitky proti zjištění průběhu hranic v areálu ZEPO Bořitov včas, konkrétně 11. 11. 2020 je ve svém stanovisku předali referentce katastrálního úřadu a při seznamování s podklady rozhodnutí 18. 11. 2020 tam bylo i zmíněné stanovisko. Žalobci nebyli povinni označit hranice mezi pozemky č. XF a č. XD, jelikož jsou trvale označeny oplocením. Hranice mezi pozemky č. st. XB, XC a čís. st. XA je trvale označena zdí. U hranice mezi pozemky parc. č. XF a č. 27 se nachází oplocení vlastníků pozemku parc. č. XG.

IV. Posouzení věci krajským soudem

19. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání.

20. Žaloba není důvodná.

21. Zdejší soud předně uvádí, že soudy ani správní orgány nejsou povinny reagovat na každý dílčí argument v podání, tím méně to od nich lze očekávat v případě velkého množství námitek, spočívajících v překroucených vyjádřeních správních orgánů a subjektivních tvrzeních uplatňovaných opakovaně během řízení, nadto formulovaných namnoze obtížně srozumitelným, případně v podstatě nesrozumitelným způsobem, přestože se s nimi správní orgány již vypořádaly během předcházejícího řízení. Úkolem soudu je uchopit obsah a smysl argumentace a vypořádat se s ní, což může učinit i tak, že proti ní postaví vlastní ucelený argumentační systém, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2015, č. j. 9 As 135/2015 – 39, bod 36).

22. Část žalobní argumentace směřuje nikoliv proti napadenému rozhodnutí, nýbrž toliko proti vstupu sousedů na pozemek žalobců bez jejich povolení. Žalobci proti vstupu sousedů na jejich pozemek brojili žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, kterou ovšem zdejší soud pro opožděnost odmítl (usnesení ze dne 20. 1. 2021, č. j. 30 A 203/2020 – 69). Zdejší soud pak nezjistil žádnou souvislost mezi tvrzeným neoprávněným vstupem sousedů na pozemek žalobců a výsledným znázorněním hranic mezi pozemky v katastrálním operátu (kromě toho, že sousedi vstoupili na pozemek žalobců pouze proto, aby vedle žalobců i oni odsouhlasili vyznačené lomové body).

23. Mimo předmět řízení směřují námitky týkající se hranic mezi pozemky žalobců a družstva ZEPO Bořitov. Předmět řízení vymezili žalobci podanými námitkami proti obnovenému katastrálnímu operátu. Pozemky žalobců hraničící s pozemky ZEPO Bořitov neuvedli žalobci ani v námitkách ze dne 16. 10. 2022, ani v doplnění ze dne 27. 10. 2022. Za včasně podané námitky nelze považovat stanovisko uplatněné ještě před vyhlášením nového katastrálního operátu. Tyto pozemky se proto nestaly předmětem řízení o námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu, a nemohou proto být ani předmětem nynějšího soudního přezkumu. Námitkami směřujícími proti zaměření těchto hranic a jejich výslednému zobrazení se proto zdejší soud nebude zabývat.

24. Podle § 41 katastrálního zákona k obnově katastrálního operátu novým mapováním se přistoupí, pokud geometrické a polohové určení nemovitostí v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka katastrální mapy již nevyhovuje současným požadavkům na vedení katastru, popřípadě dojde–li ke ztrátě, zničení nebo takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu.

25. Podle § 42 odst. 1 katastrálního zákona zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním (dále jen „zjišťování hranic“) se provádí podle skutečného stavu v terénu. Při zjišťování hranic lze ověřovat i další údaje, které jsou obsahem katastru. Zjišťování hranic provádí komise složená ze zaměstnanců katastrálního úřadu a ze zástupců obce a orgánů určených katastrálním úřadem. Předsedou komise je zaměstnanec katastrálního úřadu nebo úředně oprávněný zeměměřický inženýr určený ředitelem katastrálního úřadu. Zjišťování hranic se provádí za účasti vlastníků a jiných oprávněných.

26. Podle odst. 2 téhož ustanovení předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na nesoulad skutečného průběhu hranic s jejich vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné osoby.

27. Podle odst. 3 tohoto ustanovení o výsledcích zjišťování hranic sepíše předseda komise protokol. Vlastníci a jiní oprávnění nebo jejich zástupci svým podpisem v protokolu stvrzují souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu.

28. Podle odst. 4 téhož ustanovení pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné.

29. Podle § 48 odst. 2 katastrální vyhlášky ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, popřípadě sousední obec, je–li předmětem zjišťování hranice obce. To neplatí, pokud se údaje přebírají z dosavadního katastrálního operátu. Písemná pozvánka vlastníka obsahuje a) místo a čas zjišťování hranic, b) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník zmocnit svého zástupce a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic, c) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví a d) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního katastrálního operátu, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence, a e) upozornění, že obnovený katastrální operát bude v obci vyložen k veřejnému nahlédnutí.

30. Podle odst. 3 téhož ustanovení vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

31. Podle § 50 odst. 2 katastrální vyhlášky lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.

32. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že na úřední desce obce bylo vyvěšeno oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním. Z oznámení založeného ve spise je patrné, že bylo vyvěšeno od 16. 1. 2020 do 31. 12. 2021. Oznámení obsahovalo termíny zahájení a ukončení zaměřování průběhu hranic a poučení o právech a povinnostech vlastníků a jiných oprávněných. Správní orgány dále upozornily na skutečnost, že dne 11. 3. 2020 se v prostorách obecního úřadu konalo společné jednání katastrálního úřadu a obce, na kterém byli přítomní seznámeni s průběhem obnovy a časovým plánem. Žalobcům byla dne 22. 6. 2020 doručena pozvánka ke zjišťování průběhu hranic na den 20. 7. 2020. Žalobci v ní byli v dostatečném předstihu poučeni o oprávnění zaměstnanců katastrálního úřadu a členů komise pro zjišťování hranic vstupovat na jejich pozemky. Byli vyzváni k vyznačení hranic a poučeni o postupu v případě, že tak neučiní. Další informace byly uvedeny na webu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Účastníci měli také možnost obrátit se s odborným dotazem na katastrální pracovníky, jejich kontakt byl v pozvánkách uveden.

33. K vytyčení hranic tedy byli žalobci vyzváni opakovaně, jak v oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním vyvěšeném dne 16. 1. 2020 na úředních deskách obce a katastrálního úřadu, tak v pozvánce ke zjišťování průběhu hranic ze dne 18. 6. 2020. Správní orgány tak postupovaly v souladu s § 47 katastrální vyhlášky. Pozvánka zaslaná žalobcům obsahuje náležitosti dle § 48 katastrální vyhlášky. Při obnově katastrálního operátu v rozsahu katastrálního území se věc týká velkého množství oprávněných osob, a proto se tyto osoby seznamují s průběhem obnovy hromadně. Je proto pochopitelné, že každý účastník není opakovaně poučován o každém jednotlivém detailu. O podstatných okolnostech byli žalobci včas poučeni.

34. Správní orgány nemusely znovu poučovat zástupce žalobců o tom, o čem byli již žalobci poučeni v zaslaných listinách. Zástupce totiž vstupuje do řízení ve stavu, v jakém se v době vzniku zastoupení nachází, a není důvod kvůli vzniku zastoupení jakékoliv dosavadní úkony opakovat.

35. Podle žalobců se pracovnice katastrálního úřadu při zaměřování průběhu hranic nepředstavily, nelegitimovaly a nepoučily žalobce o jejich právech a povinnostech, zejména o nemožnosti vzít zpět jednou daný souhlas se zaměřenými hranicemi. Nevyzvaly je k vyznačení hranice, neoznámily zahájení jednání ani jeho konec, nesdělily, které parcely budou předmětem zjišťování hraničních bodů. Nezdůvodnily, proč označily hraniční body jen v některých částech hranice pozemků ani proč musely vstoupit na pozemek žalobců a jaké právo jim vstup umožňuje. Žalobci citují úryvek diplomové práce, ze kterého vyvozují, jak má správný postup při zaměření pozemkových hranic probíhat.

36. Ani tyto námitky žalobců nejsou důvodné. Předně nelze ověřit, zda se pracovnice katastrálního úřadu představily či nikoliv. Tak či tak, jejich identita byla žalobcům zřejmá ze soupisu nemovitostí, který podepsali. Žalobci byli předem upozorněni na návštěvu pracovnic katastrálního pracoviště. Pokud se v předem určený čas na předem určeném místě objevila komise, je pochopitelné, že se členové sami od sebe nelegitimovali průkazy. Pokud žalobci měli o identitě úředních osob pochybnosti, mohli je k legitimaci vyzvat. To ostatně uvedl i žalovaný, který se tímto způsobem nezbavoval poučovací povinnosti, ale zcela logicky reagoval na námitky žalobců. Nedůvodné jsou také námitky nedostatečného poučení o začátku a konci jednání. Začátek i konec „jednání“ je zřejmý z faktického průběhu zaměření pozemkových hranic. Začátek je zřejmě ohraničen příchodem komise a konec podpisem soupisu nemovitostí, případně jeho odmítnutím. Zdejší soud nespatřuje pochybení v případné absenci formalizace tohoto procesu. Také to, které parcely jsou předmětem zaměření, je naprosto zřejmé zejména z místa, kam jsou zúčastnění pozváni, z vyznačených hranic a soupisu nemovitostí včetně přiloženého nákresu. Důkaz diplomovou prací zdejší soud provádět nebude, jelikož obsah diplomové práce ani postup komise v jiném katastrálním území nemá vliv na to, zda byly splněny podmínky zákonného postupu při zaměřování pozemkových hranic v posuzovaném případě.

37. Podle zdejšího soudu nebylo namístě ani poučení o nemožnosti vzít zpět souhlas se zjištěním průběhu hranice. Obecně platí, že správní orgány poskytují přiměřené poučení o procesních právech a povinnostech dotčených osob, nikoliv o tom, která práva tyto osoby nemají. Taktéž poučení o možnosti odmítnout podpis soupisu nemovitostí přesahuje rozsah poučovací povinnosti správních orgánů. Již z povahy věci vyplývá, že k podpisu jakékoliv listiny nemůže správní orgán nikoho nutit.

38. K námitce, že předseda komise nesplnil svou povinnost dle § 42 odst. 3 katastrálního zákona, když neupozornil přítomné, že vyznačení hranice v původním katastrálním operátu neodpovídalo skutečnému průběhu, žalovaný uvedl, že komise při zaměření pozemkových hranic neprovádí exaktní terénní měření, ale pouze pohledově porovnává hranici nalezenou v terénu a zjišťuje, zda svým průběhem zcela zjevně neodpovídá zákresu v grafických podkladech při zaměření. Z mapy před a po obnově je zřejmé, že průběh hranice se výrazně neliší, a pouhou vizuální kontrolou nelze v tomto případě odhalit rozdíl mezi hranicí skutečnou a hranicí zobrazenou v katastru. Zdejší soud nemá tomuto odůvodnění co vytknout. Veškeré námitky žalobců vůči nesplnění poučovací povinnosti jsou proto nedůvodné.

39. Žalobci namítají také nedostatky soupisu nemovitostí a polemizují s povahou této listiny a jejich podpisu. Povahu soupisu nemovitostí vystihuje komentářová literatura: „Výsledky jednání komise s vlastníky jsou zachyceny v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, vlastníci v něm vyjadřují svým podpisem souhlas s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru, se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací, s lhůtou k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru (náčrt i soupis nemovitostí jsou přílohami protokolu o výsledku zjišťování hranic). Vlastník může podpis odmítnout. V případě rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice se za platné budou považovat hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu, a předmětná hranice se vyznačí jako sporná. Při nemožnosti dohody mezi dotčenými vlastníky bude muset nastalý rozpor řešit soud v občanskoprávním soudním řízení.“ srov. ŠUSTROVÁ, D., BOROVIČKA, P., HOLÝ, J. Katastrální zákon. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018).

40. Náležitosti soupisu nemovitostí a protokolu o zjišťování průběhu hranic jsou upraveny v § 51 katastrální vyhlášky. Obecná úprava správního řádu se proto nepoužije. Z ustanovení je patrné, že vylíčení průběhu úkonu není nutnou součástí listin. Identifikace oprávněné úřední osoby je zde nahrazena identifikací členů komise včetně předsedy. Ta na soupisu nemovitostí nechybí. Nechybí ani podpisy členů komise, kteří se úkonu účastnili.

41. Ze správního spisu vyplývá, že komise se (tak, jak bylo uvedeno v pozvánce) dostavila dne 20. 7. 2020 ke zjišťování průběhu hranic u sporných pozemků. Oba žalobci (resp. žalobce v zastoupení) i jejich sousedé byli zjišťování průběhu hranic přítomni a z ničeho není patrné, že by žalobci v jeho průběhu vznášeli jakékoliv námitky. Ve správním spise je založen soupis nemovitostí č. 284 včetně náčrtů zjišťování hranic, které jsou jeho přílohou, a v nichž jsou vyznačeny lomové body sporných hranic pozemků. Soupis nemovitostí žalobci podepsali. Žalobci namítají, že katastrální úřad vyznačil jen některé lomové body, konkrétně však neuvádí, které lomové body měl pominout.

42. K hranici mezi parcelami č. XF a č. XD katastrální úřad uvedl, že hranice s předstihem označena nebyla, proto komise zjistila lomové body za přítomnosti vlastníků a v souladu s katastrální vyhláškou je označila barvou. Hranice byla vyšetřena s počátkem v rohu stavby na parcele č. st. XB, dále dvěma lomovými body na vnější straně tarasu (z pohledu parcely žalobců č. 26) a ukončena napojením na podrobný bod převzatý z komplexní pozemkové úpravy č. 198–396. Souhlas s takto označeným průběhem hranic potvrdili všichni účastníci zjišťování průběhu hranic svým podpisem v soupisu nemovitostí č.

284. Žalobce byl na základě plné moci zastoupen Lubošem Stejskalem. Není tedy pravdou, že komise svévolně označila lomové body hranice mezi pozemky č. XF a č. XD. Z ničeho neplyne, že by tak neučinila v souladu s vůlí všech zúčastněných, kteří soupis nemovitostí podepsali. Ve výsledném operátu obnovy není rozpor mezi vyšetřeným a zaznamenaným stavem a nyní již platnou katastrální mapou.

43. K hranici mezi parcelou č. XF a č. XG katastrální úřad uvedl, že podrobné body byly zaměřeny tak, jak byly vyšetřeny, a není důvod k tomu, aby nyní byla hranice označena za spornou. Průběh byl totožný jako u hranic parcel č. XF a č. XD. Výsledky zjišťování průběhu hranic jsou odrazem právního jednání a zákonné povinnosti vlastníků a jiných oprávněných dle § 37 odst. 1 katastrálního zákona. Katastrální zákon nepočítá se zpětvzetím souhlasu. Žalobci mohou případně spornou hranici nadále řešit v rámci civilního řízení.

44. Vlastníci pozemků byli řádně s předstihem informováni o tom, že mají možnost označit si ve shodě se sousedním vlastníkem průběh vlastnické hranice i o tom, že hranice neoznačené před zjišťováním průběhu hranic, jejichž průběh určí vlastníci až při tomto zjišťování, označí komise kolíkem nebo barvou. Není pravdou, že komise sama určila a vyznačila hranici. Určení byli přítomni vlastníci, resp. jejich zmocněnci. Ti daný průběh hranice odsouhlasili v soupisu nemovitostí č. 284 svým podpisem. Průběh hranice byl zaznamenán v náčrtu zjišťování hranic č.

284. Při samotném zjišťování průběhu hranic nic nenasvědčovalo tomu, že by vlastníci obou pozemků byli ohledně průběhu hranice ve sporu. Účastníci nevznesli požadavek na označení hranice jako sporné, ani nebyl uveden žádný rozpor či nesoulad v soupisu nemovitostí.

45. S tímto hodnocením zdejší soud souhlasí. Ze správního spisu nelze vyčíst známky nesouhlasu se zjištěním průběhu hranic Žalobci nepodložili tvrzený správný průběh hranic žádným odborně provedeným zaměřením, nýbrž pouze ortofotem z náhledu do katastru nemovitostí. Již jen zběžným prohlížením katastru lze dojít k závěru, že ortofoto přesně neodpovídá katastrální mapě. Odchylky viditelné z přiložených fotografií jsou přitom minimální. Žalovaný v napadeném rozhodnutí na nepřesnost a neprůkaznost ortofota odkázal a vysvětlil, že jeho účel spočívá zejména ve zjednodušení orientace v katastrální mapě. Zásadní je také to, že žalobci nerozporují skutečnost, že byli vyznačení hranic přítomni a potom (co viděli, kde komise lomové body vyznačila) postup potvrdili svým podpisem. Žalobcům nyní vadí pouze to, že lomové body (nesprávně) vyznačila komise. Ta tak ovšem učinila v jejich přítomnosti, s jejich souhlasem a proto, že je nevyznačili i přes včasnou výzvu a poučení sami žalobci. Z ničeho neplyne, že by správní orgány nerespektovaly hranice vyměřené v rámci komplexních pozemkových úprav. Naopak, tam, kde byly lomové body zaměřeny v rámci pozemkových úprav, katastrální úřad z těchto bodů vycházel a průběh hranice nevyšetřoval.

46. K námitce, že nový operát neobsahuje výsledky zjišťování průběhu hranic mezi parcelami č. st. XB a č. st. XC a mezi parcelami č. st. XB a č. st. XA, katastrální úřad uvedl, že pracovníkům katastrálního úřadu nebyl na příslušné pozemky umožněn vstup a nebylo tak technicky možné hranice zaměřit. Při obnově operátu proto byly body převzaty z dosavadního katastrálního operátu. O tomto postupu byli žalobci taktéž poučeni v pozvánce ke zjišťování průběhu hranic. To, že žalobci neumožnili zeměměřičům vstup na příslušné pozemky, přitom ani oni sami nepopírají. Soud tedy souhlasí se správními orgány, že tuto situaci zavinili sami žalobci a není důvod, aby katastrální úřad na své náklady prováděl opětovné zjišťování hranic. Žalobcům pak z ničeho neplyne právo na opakované zjišťování průběhu hranic, pokud je sami napoprvé zmařili.

47. Zdejší soud doplňuje, že z audiozáznamu (přepis jeho části učinili žalobci součástí podání v odvolacím řízení) ani ze samotného líčení skutkových okolností nejsou patrné žádné intriky či nekalé jednání za zády žalobců. Žalobci překrucují také doporučení žalovaného, aby si obstarali zastoupení osobou s právním vzděláním. Toto doporučení bylo dle kontextu zcela zřejmě myšleno jako rada, nikoliv jako snaha správních orgánů ublížit žalobcům nebo vyhnout se poučovací povinnosti. Zdejší soud se ztotožňuje se správními orgány také v závěru o nestrannosti komise. Žalobci jako jedinou konkrétní okolnost svědčící o podjatosti členů komise uvádí to, že starosta města a soused P. M.jsou členové zastupitelstva a mají spoustu společných vazeb. Takový vztah je však v případě obce s necelými pěti sty obyvateli zcela běžný a jen těžko může být bez dalšího okolností zpochybňující nestrannost starosty a celé komise.

48. Žalobci považují výzvy k doplnění podání v námitkovém i odvolacím řízení za šikanózní. Správní orgány podle nich požadují informace, které již mají k dispozici, včetně identifikačních údajů patrných z datové schránky, ze které byla odeslána příslušná podání. V odvolacím řízení dokonce u výzvy ze dne 30. 12. 2022 není kompletní číslo jednací, jedná se proto o neplatný dokument. Další výzva pak neobsahuje poučení o následcích nesplnění.

49. Zdejší soud, stejně jako předtím žalovaný, neshledal na výzvách k doplnění podání nic šikanózního. Ve výzvě ze dne 19. 10. 2022 katastrální úřad požadoval, aby žalobci doplnili datum narození a údaje v katastru, které považují za nesprávné, a jejich správnou podobu. Datum narození z přijaté datové zprávy patrné není, což je zřejmé ze záznamu o výsledku ověření elektronických podpisů. Nic šikanózního není ani na tom, že katastrální úřad požadoval upřesnění rozporovaných hranic a toho, jak mají být dle žalobců správně vyznačeny. Výzvy byly dostatečně konkrétní a adresné, je z nich zřejmé, jaké údaje katastrální úřad požadoval. Chybějící číslo listu na výzvě ze dne 30. 12. 2022 je toliko formálním pochybením, které nemá vliv na zákonnost či platnost výzvy.

50. Žalobci namítají, že jim nebyla v rámci řízení o námitkách poskytnuta lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, a že s těmito podklady byli seznámeni nevhodným způsobem. Konkrétně žalobci uvádí, že referentka katastrálního pracoviště v Boskovicích byla skoupá na slovo a na otázku, jak řízení dopadne, nechtěla odpovědět, nechtěla označit důkazní prostředky, které budou sloužit k prokázání zásadních skutečností. Takovou povinnost ovšem správní orgány nemají. Svou povinnost splnily tím, že žalobcům umožnily, aby se sami seznámili s podklady rozhodnutí. Jejich hodnocení, tj. které skutečnosti jsou prokázány, kterými důkazy, a jak řízení dopadne a proč, je věcí konečného rozhodnutí. O tom, že by úřední osoby bránily vlastními trupy žalobcům v nahlédnutí do spisu, nesvědčí kromě tvrzení žalobců žádná jiná skutečnost. Přípisem ze dne 14. 11. 2022 katastrální úřad oznámil účastníkům řízení, že mají možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí obsaženými ve spisovém materiálu ve lhůtě 10 dní od doručení tohoto oznámení, a mohou požádat o její prodloužení. Ani v případě seznámení se s podklady rozhodnutí správní orgány nepochybily.

51. Lze shrnout, že žalobci byli řádně poučeni o procesních právech a povinnostech. Zdejší soud neshledal, že by správní orgány přistupovaly k žalobcům nestandardně nebo šikanózně. O nestrannosti úředních osob nevznikly během řízení pochybnosti. Ty nepanují ani o zákonnosti souhlasu uděleného žalobci v soupise nemovitostí.

52. V námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu však již žalobci s průběhem hranic tak, jak byl za jejich přítomnosti a s jejich souhlasem zjištěn, zcela zřejmě nesouhlasí. Zdejší soud se tedy musí zabývat tím, jaký dopad má dodatečně vyjádřený nesouhlas žalobců se zjištěným průběhem hranic na zákonnost obnoveného katastrálního operátu, resp. napadeného rozhodnutí.

53. Podle § 45 odst. 3 katastrálního zákona vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.

54. Platí, že včas podané námitky lze argumentačně rozvinout či upřesnit i po uplynutí lhůty pro podání námitek, nelze je ovšem doplňovat o námitky zcela nové, které nemají žádný předobraz v námitkách včasných (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2023, č. j. 8 As 299/2021 – 40). Tím méně tak lze činit v řízení odvolacím. To zdejší soud považuje za vhodné úvodem poznamenat k námitkám žalobců stran koncentrace řízení, s nimž ovšem žalobci (tak jako v případě mnoha jiných tvrzení v žalobě) nic konkrétního nespojují.

55. Povahou obnovy katastrálního operátu se zabýval zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, v usnesení ze dne 15. 6. 2005, č. j. Konf 90/2004 – 12. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že obnova katastrálního operátu novým mapováním je postupem směřujícím k obsahové aktualizaci katastrální evidence. Katastrální úřad není vůbec nadán pravomocí rozhodovat o existenci či o rozsahu vlastnického práva k nemovitostem (rozhoduje jen o povolení vkladu tohoto práva do katastru, a to ve zcela jiném řízení podle § 2 a násl. zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem); zde rozhoduje pouze o tom, jak budou hranice pozemků vyznačeny v katastrální evidenci. Určení průběhu hranic (pokud je mezi dotčenými vlastníky sporná) se lze domáhat u obecného soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu.

56. Z právní úpravy vyplývá, že v obnoveném katastrálním operátu jsou hranice pozemků evidovány primárně podle souřadnic bodů jejich hranic podle komplexních pozemkových úprav, proběhly–li v daném území (§ 44 katastrálního zákona), a dále podle výsledků zjišťování hranic tak, jak s nimi dotčení vlastníci vyslovili souhlas. Pokud došlo v průběhu zjišťování hranic k rozporu v tvrzení dotčených vlastníků o průběhu hranic, zůstávají platnými hranice podle původního katastrálního operátu, které se vyznačí jako sporné.

57. Katastrální operát dokončený podle shora uvedených pravidel se poté vyloží k veřejnému nahlédnutí (§ 45 odst. 1 katastrálního zákona) a vlastníci nebo jiní oprávnění mohou proti obsahu nového katastrálního operátu podat námitky.

58. Odborná literatura uvádí, že „podáním námitky je zahájeno správní řízení, ve kterém katastrální úřad zkoumá, zda jsou tvrzení uvedená v námitce oprávněná, či nikoliv. To znamená, že v daném rozsahu prošetří postup při obnově operátu. V souvislosti s námitkovým řízením je opět nutno zdůraznit evidenční charakter katastru. Katastrální úřad ani při činnosti, jakou je obnova operátu, nerozhoduje o skutečných věcných právech. V samotném námitkovém řízení se řeší, jestli obnova operátu byla katastrálním úřadem provedena v souladu s právními předpisy, které upravují jeho činnosti a postupy v rámci obnovy.“ (srov. ŠUSTROVÁ, D., BOROVIČKA, P., HOLÝ, J. Katastrální zákon. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018). V tomto ohledu tedy nechápe námitkové řízení jako součást tvorby katastrálního operátu, nýbrž jako prostředek přezkumu, zda katastrální úřad postupoval při obnově katastrálního operátu v souladu s právními předpisy.

59. Tento pohled má svou logiku. Předpokladem obnovy katastrálního operátu novým mapováním je to, že geometrické a polohové určení nemovitostí v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka katastrální mapy již nevyhovuje současným požadavkům na vedení katastru. Z povahy věci tedy lze předpokládat, že zobrazení pozemků včetně jejich výměry v obnoveném katastrálním operátu nebude v podrobnosti odpovídat jejich zobrazení původnímu. Námitkové řízení by pak zcela jistě nemělo sloužit k tomu, aby si dotčení vlastníci na základě vyloženého katastrálního operátu rozmýšleli, zda pro ně nebyl „výhodnější“ původní stav evidence.

60. Zdejší soud dále v rozsudku ze dne 6. 4. 2022, č. j. 31 A 54/2021 – 49, uvedl: „Soud v této otázce souhlasí s posouzením správních orgánů, neboť udělení souhlasu je vázané k určitému okamžiku, kdy dochází ke zjišťování průběhu hranic, přičemž nelze následně zvažovat odvolání tohoto souhlasu, pokud by se ukázalo, že výsledek zjišťování průběhu hranic by byl pro osobu udělující souhlas nevýhodný. Žalobci mohli v průběhu zjišťování hranic uplatnit jakákoliv tvrzení zpochybňující průběh hranice mezi pozemkem p. č. XB a XA, avšak tak neučinili a výsledek provedené obnovy katastrálního operátu rozporují až na základě následných sporů s vlastníky pozemku p. č. XB, založených na nejasnostech ohledně faktického průběhu hranice mezi dotčenými pozemky. Takové spory však nemají být ani předmětem obnovy katastrálního operátu, která je toliko souborem úkonů katastrálního úřadu technického a evidenčního charakteru.“ 61. Účastníci řízení mohou v námitkovém řízení zjištěný průběh hranic zpochybnit. Měli by však uvést, v čem došlo k pochybení správních orgánů, nesprávnosti nebo nedorozumění, které lomové body byly použity nesprávně, resp. které lomové body byly ve skutečnosti místo nich vlastníky odsouhlaseny, a uvést konkrétní skutečnosti a důvody námitek. Ostatně v tomto směru také žalobce správní orgán prvního stupně po podání námitek vyzval k odstranění vad podání.

62. Obecná tvrzení, že přes žalobci odsouhlasené lomové body v průběhu zjišťování hranic není průběh hranice mezi vlastníky nesporný, nyní žalobci považují za správné jiné lomové body určené dle vlastního uvážení, a hranice by proto měly být vyšetřeny opakovaně, a dále odkaz na ortofoto (kde se z povahy věci nezobrazuje hranice přesně, jak vysvětlil již žalovaný), zdejší soud nepovažuje za dostačující. Nic nezaručuje, pokud by byly (jak žalobci požadují) skutečně hranice pozemků zjišťovány opakovaně a znovu odsouhlaseny, že by si žalobci svůj souhlas znovu nerozmysleli (jak vyplývá z příloh žaloby, při prvním zjišťování hranic žalobci skutečně lomové body odsouhlasili, svůj postoj změnili poté, kdy se žalobce dozvěděl o následném vstupu sousedů na svůj pozemek). Při tomto hodnocení vzal zdejší soud v úvahu také to, že námitky se netýkají pouze práv žalobců, nýbrž také práv ostatních dotčených vlastníků. Pro zpochybnění výsledků zjišťování hranic pozemků v námitkovém řízení, potažmo obsahu katastrálního operátu, tudíž dle zdejšího soudu nepostačí, pokud si dotčené osoby svůj předchozí postoj následně „rozmyslely“.

63. Je proto třeba uzavřít, že v nynější věci vycházely správní orgány z podkladu v podobě výsledků zjišťování hranic, které bylo provedeno v souladu s katastrálním zákonem a katastrální vyhláškou. Žalobci a vlastníci sousedních nemovitostí odsouhlasili průběh společných hranic a jejich označení v terénu. Výsledná hranice byla zaměřena na základě lomových bodů vyznačených během tohoto zjišťování průběhu hranic. Průběh hranic a lomové body jsou zaznačeny v nákresech, jsou uvedeny také v soupisech nemovitostí. Žalobkyně a zástupce žalobce souhlas stvrdili podpisem soupisů nemovitostí. Za tohoto stavu správní orgány nepochybily, pokud ze zjišťování průběhu hranic vycházely jako z podkladu pro obnovený katastrální operát. Je třeba opakovaně zdůraznit, že vlastnické právo kohokoliv při tomto evidenčním zjišťování hranic nebylo dotčeno.

64. Ke zbývajícím námitkám lze uvést následující. Tvrzením, že žalovaný nevyznačil v katastru nemovitostí skutečnost, že probíhá řízení o námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu, se zdejší soud zabývat nebude. Směřuje totiž mimo předmět řízení, kterým je přezkum obsahu katastrálního operátu. Žalobci také obecně namítali nepřezkoumatelnost pro opomenutí odvolacích námitek. Dle zdejšího soudu se ovšem žalovaný s odvolacími námitkami řádně vypořádal. Napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti netrpí.

65. Soud neprovedl žalobci navržené důkazy, jelikož se s výjimkou ortofota a diplomové práce, k nimž se soud vyjádřil již výše, jedná buď o listiny založené ve správním spise nebo o stížnosti žalobců na postup správních orgánů a jejich vyřízení, které nemají význam pro napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení.

VI. Závěr a náklady řízení

66. Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 s. ř. s. Neúspěšní žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Osobám zúčastněným na řízení soud neuložil žádnou povinnost a ani neshledal jiné zvláštního zřetele hodné důvody, proto v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Vymezení věci II. Žaloba III. Vyjádření žalovaného a replika žalobců IV. Posouzení věci krajským soudem VI. Závěr a náklady řízení