62 A 48/2022–70

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: NewCo Immo CZ GmbH sídlem In der Buttergrube 9, Weimar–Legefeld, Spolková republika Německo zastoupený Mgr. Ondřejem Kurkou, advokátem sídlem nám. Republiky 679/5, Opava proti žalovanému: Zastupitelstvo obce Držovice sídlem SNP 71/37, Držovice zastoupený Mgr. Bc. Lucií Janovskou Nejedlou, advokátkou sídlem nám. E. Husserla 16a, Prostějov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nevyřízení žádostí žalobce o zřízení služebnosti inženýrské sítě ze dne 1.11.2021 a ze dne 2.12.2021 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč k rukám Mgr. Bc. Lucie Janovské Nejedlé, advokátky, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 6.6.2022 ke zdejšímu soudu žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nevyřízení žádostí žalobce o zřízení služebnosti inženýrské sítě podaných dne 1.11.2021 a dne 2.12.2021.

I. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobce má za to, že žalovaný nevyřídil jeho žádost ze dne 1.11.2021, kterou se obrátil na starostu obce a žalovaného s tím, aby byla zřízena služebnost inženýrské sítě zatěžující pozemky obce Držovice za úplatu ve výši 750 000 Kč. Jelikož obec na tuto žádost nereagovala, podal žalobce dne 2.12.2021 tuto žádost opakovaně, ovšem ani na tuto žádost odpověď neobdržel. V obou žádostech přitom žalobce žádal obec o vyrozumění o jejich vyřízení. V návaznosti na postup obce žalobce podal žádost dle § 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ke Krajskému úřadu Olomouckého kraje, který ji vyřídil sdělením ze dne 15.2.2022, č.j. KUOK 21344/2022, a poté dne 7.3.2022 k Ministerstvu vnitra, které žalobci dne 29.3.2022 písemností č.j. MV–50619–2/ODK–2022 sdělilo, že neshledalo důvod pro aktivaci kontrolních a dozorových opatření ve smyslu § 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“).

3. Žalobce namítá, že obě žádosti o úplatné zřízení služebnosti inženýrské sítě se týkají jeho vlastnického práva (je vlastníkem pozemku p.č. st. X, jehož součástí je stavba bez č.p. a č.e., pozemku st. XA, jehož součástí je stavba č.p. XB, pozemků p.č. XC, p.č. XD, p.č. XE a p.č. XF zapsaných na LV č. X pro k.ú. D.), a proto byl postupem žalovaného zkrácen na svých subjektivních veřejných právech. Žalobce odkazuje na § 16 odst. 2 písm. g) a § 16 odst. 3 zákona o obcích týkající se práva občanů obce podávat podněty a žádosti, které je třeba v jeho případě použít alespoň per analogiam s tím, že rovněž minimálně z principu dobré správy vyplývá pro žalovaného povinnost sdělit žalobci, jak žádost žalobce vyřídil.

4. Žalobce rovněž nesouhlasí s tím, že by jeho žádost byla vyřízena tím, že byla projednána na zasedání zastupitelstva v rámci diskuze, neboť v jejím rámci byly pouze zodpovídány dotazy těch, kteří jednání zastupitelstva navštívili. Nadto se podle žalobce členové zastupitelstva nemohli ve věci žádosti žalobce řádně připravit, návrh si prostudovat a zaujmout k němu stanovisko. Formálně stejné žádosti přitom byly na zasedáních žalovaného dne 8.11.2021 a dne 20.12.2021 projednány jako body programu (žádost o finanční příspěvek, žádost o poskytnutí finančního daru pro mobilní hospic a žádost o dotaci pro TJ Sokol Držovice, z.s.). Vyřízení žádosti ve smyslu § 16 odst. 1 písm. g) zákona o obcích, eventuálně ve smyslu čl. 18 Listiny základních práv a svobod podle žalobce zahrnuje její projednání zastupitelstvem jako bodu programu a zároveň sdělení žadateli, jakým způsobem byla jeho žádost vyřízena.

5. Žalobce s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby zdejší soud určil, že nečinnost žalovaného spočívající v tom, že nevyřídil žádost o zřízení služebnosti inženýrské sítě podanou žalobcem dne 1.11.2021 a opakovanou žádost o zřízení služebnosti inženýrské sítě podanou žalobcem dne 2.12.2021 je nezákonným zásahem a přikázal žalovanému, aby do 30 dnů od právní moci rozsudku vyřídil žádost o zřízení služebnosti inženýrské sítě podanou žalobcem dne 1.11.2021 a opakovanou žádost o zřízení služebnosti inženýrské sítě podanou žalobcem dne 2.12.2021. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného

6. Žalovaný uvádí, že žádost žalobce ze dne 1.11.2021 zaevidoval pod č.j. OÚ/877/2021–Ho a tato žádost byla projednána na neveřejné poradě zastupitelstva, kde byla celá situace kolem žalobce projednána, a bylo rozhodnuto, že žádost nebude zařazena na program zastupitelstva, které se mělo konat dne 8.11.2021. Přestože se všichni zastupitelé k žádosti vyjádřili negativně, bylo dohodnuto, že se žádost zařadí alespoň do diskuze na zastupitelstvu dne 8.11.2021, pokud se dostaví zástupce žalobce, který by vysvětlil některé nejasné záležitosti žádosti. Všichni zastupitelé byli s žádostí žalobkyně řádně seznámeni, neboť se jednalo o stručnou žádost. Na jednání zastupitelstva dne 8.11.2021 se dostavil zástupce žalobce Ivo Pluháček a žádost byla projednána v rámci bohaté diskuze na závěr jednání zastupitelstva.

7. Žalovaný k tomu dále uvádí, že dne 1.11.2021 obdržel pouze strouhou žádost bez jakýchkoliv podkladů (např. geometrický plán) a bez sdělení důvodů žádosti, přestože žalobce na svých nemovitostech vlastní inženýrské sítě má. Po diskuzi dne 8.11.2021 byla žalovanému dne 3.12.2022 doručena další žádost žalobce (zaevidována pod č.j. OÚ/967/2021–Ho), která byla doplněna zřejmě náčrtem vedení inženýrských sítí, ovšem situace byla stejná v tom, že žalobce neuvedl, proč chce tyto inženýrské sítě zřídit, když je již na svých pozemcích má. Opakovala se stejná situace jako v listopadu 2021, žádost žalobce byla dne 20.12.2021 projednána v rámci diskuze na zastupitelstvu, jíž se opět účastnil zástupce žalobce I. P., který se rovněž dotazoval, proč nebyla žádost zařazena coby bod programu zastupitelstva. K tomu mu starosta obce sdělil, že vše důležité mu již bylo sděleno minule a že žádost byla, kromě „nicneříkajícího“ nákresu inženýrských sítí, stejná jako předešlá žádost ze dne 1.11.2021.

8. Žalovaný má za to, že v rámci své působnosti vyvinul dostatečnou aktivitu ohledně žádosti žalobce, neboť v rámci diskuze na zastupitelstvu dne 8.11.2021 a dne 20.12.2021 zaznělo, co by mělo být dalším potřebným materiálem připojeným k žádosti, aby mohla být zařazena jako samostatný bod na jednání zastupitelstva. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by byl ve věci nečinný, a navrhuje zamítnutí žaloby. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Posouzení věci

9. Zdejší soud nejprve posuzoval, zda je žaloba přípustná, zda byla splněna podmínka aktivní a pasivní legitimace a zda byla dodržena lhůta pro podání žaloby.

10. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

11. Všechny podmínky řízení o žalobě podle § 82 až § 85 násl. s.ř.s. zdejší soud pokládá za splněné.

12. Není sporu o tom, že posuzovaná věc se týká samostatné působnosti obce, neboť žádost žalobce se týká majetku obce. Žalobce koncipoval žalobu jako žalobu proti zásahu, který doposud nebyl ukončen, přičemž formálně vyčerpal prostředky ochrany, které proti tvrzené nečinnosti obce, tak jak ji pojímá žalobce, právní řád nabízí (§ 129 zákona o obcích, podle něhož platí, že nestanoví–li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí krajské úřady v přenesené působnosti). Tvrzený zásah má spočívat v tom, že žalovaný doposud podle žalobce zákonným způsobem nevyřídil jeho žádost o zřízení služebnosti inženýrské sítě.

13. Zdejší soud o žalobě rozhodoval bez jednání za plnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Jedinou spornou otázkou je to, zda je žalovaný skutečně nečinný a zda tato nečinnost představuje nezákonný zásah do subjektivních veřejných práv žalobce, proti kterému by se žalobci mělo dostat ochrany ve správním soudnictví. Z argumentace žalobce plyne, že podle jeho názoru nebylo projednání jeho žádosti o zřízení služebnosti inženýrské sítě v rámci diskuze zastupitelstva za přítomnosti jeho zástupce dostatečné a že obsahově shodná žádost o zřízení služebnosti inženýrské sítě za úplatu ze dne 1.11.2021 a ze dne 2.12.2021 (kdy byla žádost doplněna náčrtkem „situace inženýrských sítí“) doposud vyřízena nebyla.

15. O skutkových otázkách přitom sporu není. Jak plyne z dokumentace zaslané oběma účastníky řízení, žalobce dne 1.11.2021 s odkazem na vlastnictví nemovitostí v obci Držovice požádal o zřízení služebnosti inženýrské sítě ve svůj prospěch za úplatu za každou síť 250 000 Kč. V žádosti žalobce uvádí, že tyto tři inženýrské sítě – vodovod, kanalizace a kabel NN – by byly vedeny tzv. bezvýkopovou metodou. Žalobce dále odkázal na přílohu „Situace inženýrských sítí“, kterou připojil až ke druhé žádosti podané v prosinci 2021, a uvedl, že v případě, že s tím bude obec v principu souhlasit, tak by zpracoval text smlouvy o zřízení služebnosti, který by obci předložil k vyjádření. Žalobce v žádosti dále uvedl, že si dovoluje požádat o projednání této záležitosti na nejbližším zastupitelstvu a následně o sdělení stanoviska obce. Obsahově shodnou žádost žalobce podal v prosinci 2021 (žádost ze dne 2.12.2021), přičemž k ní připojil přílohu „Situace inženýrských sítí“.

16. Ze zápisů z jednání zastupitelstva vyplynulo, že dne 8.11.2021 se v rámci diskuze přihlásil pan P., zástupce německé firmy, která koupila vilu na ulici Konečná, a sdělil, že „vstoupili do jednání“ se zástupci města a obce a že potřebují součinnost se zbudováním sjezdu a přístupu na pozemek z důvodu vybudování inženýrských sítí. Dále uvedl, že se jedná o „slušnou firmu, která nabídla obci 750 000 Kč jako částku za vzájemnou vstřícnost“. K dotazu, co se bude stavět, uvedl, že asi čtyři obchody a že projekt je „na obci“. V rámci diskuze a dotazů zastupitelé a starosta uváděli, že o žádném stavebním projektu komerčního charakteru nic neví, že „firma s obcí nejednala“. Poté v rámci diskuze vystoupil vlastník sousední nemovitosti s tím, že s výstavbou nesouhlasí, dále uvedl, že odmítl nabídku k odkupu vlastní nemovitosti a že dokumenty jsou na stavebním úřadě. Zastupitel obce Ing. M. sdělil, že vedení obce nesouhlasí s výstavbou komerčního charakteru a že se jedná o nekorektní jednání, když o něm obec nebyla informována. Zastupitelka Mgr. Č. vystoupila v obdobném duchu. Po diskuzi k tématu budování komerčního centra starosta diskuzi ukončil a upozornil, že obec má územní plán, podle kterého by se měla řídit.

17. Na jednání zastupitelstva dne 20.12.2021 se v rámci diskuze opět přihlásil pan P. a vznesl dotaz, proč nebyla žádost ohledně výstavby inženýrských sítí na zastupitelstvu projednávána a zda o ní zastupitelé vůbec vědí. Starosta obce sdělil, že o ní zastupitelé vědí a že se k tomu již vyjádřili na minulém zastupitelstvu. Dále uvedl, že na obci nemá žádnou projektovou dokumentaci, a přečetl obsah žádosti. Poté uvedl, že je pravdou, že německá firma vlastní vilu na ulici Konečné č. 3, k níž vedou veškeré inženýrské sítě. Zastupitelé nevědí, k čemu by se inženýrské sítě měly budovat, jelikož žádost o změnu stavby nebo o cokoliv jiného na obci není. Starosta dodal, že v první řadě se projednává umístění stavby, včetně sjezdu na komunikaci, a poté se žádá o připojení na inženýrské sítě. Německá firma podle starosty postupuje „z jiného konce“, kdy by obec mohla přijmout 750 000 Kč a německá firma pak bude apelovat s tím, že obec povolila stavbu čehokoliv, protože obec neví, co tam bude stát. Starosta dodal, že tato žádost je vlastně žádost „k ničemu“. Zástupce německé firmy poděkoval a sdělil, že určitě všichni vědí, co se tam má stavět, ale že to přetlumočí firmě, kterou zastupuje. Dále uvedl, že „vyjadřovačky“ jsou na obci. Starosta uvedl, že na obci bohužel nic není, že obec neobdržela žádné stanovisko k projektové dokumentaci, a upozornil mimo jiné na to, že firma musí mít souhlas obce Držovice, protože stavba se nachází na katastru obce Držovice. Starosta sdělil, že se zastupitelé dohodli, že není důvod tuto žádost projednávat na zastupitelstvu.

18. Podle § 16 odst. 1 zákona o obcích je občanem obce fyzická osoba, která je státním občanem České republiky (písm. a/) a je v obci hlášena k trvalému pobytu (písm. b/).

19. Podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích má občan obce, který dosáhl věku 18 let, právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde–li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

20. Podle § 16 odst. 3 zákona o obcích má oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.

21. Podle § 38 odst. 1 zákona o obcích musí být majetek obce využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn.

22. Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích patří do samostatné působnosti obce záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.

23. Podle § 35 odst. 2 zákona o obcích patří do samostatné působnosti obce zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce.

24. Podle § 84 odst. 1 zákona o obcích zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1). § 84 odst. 2 a § 85 zákona o obcích pak vymezuje záležitosti spadající do pravomoci zastupitelstva, kdy podle § 85 písm. a) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce a podle § 85 písm. m) zákona o obcích o nabytí a převodu práva stavby a o smluvním zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce.

25. Podle § 99 odst. 1 věty první zákona o obcích je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce.

26. Podle § 99 odst. 2 zákona o obcích platí, že v obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví–li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).

27. Podle § 99 odst. 3 věty třetí zákona o obcích se rada obce nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.

28. Podle § 102 odst. 3 zákona o obcích rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.

29. Podle § 102 odst. 4 zákona o obcích platí, že v obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j), k) a o).

30. Podle § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jsou nemovité věci pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví–li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze–li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

31. Podle § 1257 odst. 1 o.z. může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

32. Podle § 1257 odst. 2 o.z. může vlastník zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

33. Podle § 1260 odst. 1 o.z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

34. V případě obce Držovice se jedná o obec s počtem členů zastupitelstva nižším než 15, tudíž pravomoci rady obce v samostatné působnosti vykonává starosta. Služebnost inženýrských sítí na pozemku obce ve prospěch žalobce by ve smyslu občanského zákoníku představovala nehmotnou nemovitou věc (věcné břemeno, které zatíží obecní majetek). Kromě zřízení práva stavby (§ 85 zákona o obcích) ze zákona o obcích plyne, že orgánem obce příslušným k rozhodování o uzavření smlouvy o zatížení obecního pozemku služebností není zastupitelstvo, nýbrž rada podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Zřízení služebnosti k obecnímu pozemku proto náleží do pravomoci rady obce, v posuzovaném případě by tak příslušným orgánem k rozhodnutí o této záležitosti byl starosta obce.

35. Byť se v nyní posuzované věci ještě ani nejednalo o fázi zřízení služebnosti, nýbrž o ne zcela detailní formu nabídky (oferty) žalobce směrem k obci Držovice s cílem uzavřít soukromoprávní vztah, je nepochybné, že se do jeho sféry na diskuzi zastupitelstva stanovisko starosty (a nejen jeho, nýbrž i jiných zastupitelů obce) k jeho nabídce dostalo. Ze žádného právního předpisu, a to ani z § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích (aniž by se zdejší soud zabýval tím, do jaké míry se vztahuje na žalobce), neplyne povinnost obce na takovou nabídku žalobce reagovat hlasováním v zastupitelstvu a neplyne z něj ani konkrétní forma, jakou má na jeho nabídku k vyjednávání o zřízení služebnosti na obecním pozemku odpovědět. Starosta zástupci žalobce své stanovisko i důvody, které souvisí s hospodařením s obecním majetkem a se způsobem vyřizování stavebních projektů, sdělil ústně, nadto je tato odpověď zachycena v zápisech z jednání zastupitelstva ze dne 8.11.2021 a 20.12.2021, které má žalobce k dispozici (ostatně je sám soudu doložil).

36. Podle zdejšího soudu se v případě předmětné „žádosti“ jedná o součást snahy žalobce vstoupit do negociačních jednání s obcí s cílem uzavřít soukromoprávní smlouvu týkající se zřízení služebnosti inženýrských sítí, na kterou bylo ze strany příslušného orgánu obce dostatečně zareagováno, a tato reakce se dostala do dispozice žalobce. Nečinnost žalovaného, jak je žalobcem tvrzena, tedy zdejší soud neshledává.

37. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v postupu žalovaného neshledal nezákonný zásah, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 87 odst. 3 s.ř.s. zamítl.

IV. Náklady řízení

38. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to náleží procesně úspěšnému účastníkovi, žalovanému. Obecně platí, že žalovaným správním orgánům se v případě úspěchu v soudním řízení správním zpravidla náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť disponují odborným právním aparátem a náklady vzniklé v souvislosti se soudním řízením tak nepřesahují rámec nákladů jejich běžné úřední činnosti. V nyní posuzované věci však zdejší soud dospěl k závěru, že žalované zastupitelstvo je zastupitelstvem velmi malé obce, u níž není důvodu dovozovat, že by měla disponovat dostatečným odborným aparátem, který by mohl žalovaného hájit v soudním řízení, nadto v natolik specializované agendě, jakou je problematika nezákonných zásahů správních orgánů. Právě uvedené představuje legitimní důvod pro využití advokáta coby odborníka pro zastupování žalovaného v této věci. V řízení procesně úspěšný žalovaný má tedy vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby spolu se dvěma režijními paušály (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb /advokátní tarif/). Žalobce je tedy povinen zaplatit žalovanému částku 8 228 Kč ve stanovené lhůtě.