62 A 55/2018-72
Citované zákony (22)
- o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, 247/1995 Sb. — § 16b odst. 3 § 16c § 16c odst. 2 písm. a § 16c odst. 4 § 16d § 16d odst. 1 § 16d odst. 2 § 16h odst. 2 písm. b § 16h odst. 2 písm. k § 16h odst. 2 písm. l § 16h odst. 5 písm. b § 16i odst. 1
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 60 odst. 1 § 65 § 65 odst. 1 § 68 § 70 § 72 § 75 odst. 2 § 78 odst. 7 § 103 odst. 1
- o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, 250/2016 Sb. — § 88 odst. 1
Rubrum
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Komunistická strana Čech a Moravy sídlem Politických vězňů 1531/9, Praha zastoupený JUDr. Čestmírem Kubátem, CSc., advokátem sídlem Maiselova 19, Praha proti žalovanému: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí sídlem Kounicova 688/26, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. UDH-SPR-PS-29/2017-5 ze dne 6.2.2018 takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Shrnutí podstaty věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. UDH-SPR-PS- 29/2017-5 ze dne 6.2.2018, kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 16h odst. 2 písm. k) a podle § 16h odst. 5 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „zákon o volbách“), kterých se dopustil tím, že v rozporu s § 16c odst. 4 zákona o volbách nejpozději 3 dny přede dnem voleb, tj. do 00:00 hod. dne 17.10.2017, nezveřejnil na internetových stránkách, na nichž mají být zveřejňovány informace o financování volební kampaně, údaje o osobách, které v jeho prospěch poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, v rozsahu stanoveném § 16b odst. 3 zákona o volbách, a dále tím, že jakožto kandidující politická strana v rozporu s § 16d odst. 1 zákona o volbách neoznámil žalovanému adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně; za to byla žalobci ve společném řízení ve smyslu § 88 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve spojení se zákonem o volbách uložena pokuta ve výši 68 000 Kč.
II. Shrnutí procesního postoje žalobce
2. Žalobce má za to, že v důsledku vydání napadeného rozhodnutí žalovaného došlo k narušení předvídatelnosti práva, neboť nová pravidla a povinnosti týkající se financování volební kampaně jdou „nad rámec možnosti splnitelnosti“. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 20.10.2017 až 21.10.2017 byly první „ostrou zkouškou“ nové právní úpravy zakotvené v zákoně o volbách, která podle žalobce obsahuje pravidla v praxi zcela anebo s obtížemi splnitelná. Žalovaný navíc nepřipravil žádnou metodiku a podle žalobce ve svých odpovědích na dotazy na svých webových stránkách uváděl různé interpretace nové právní úpravy.
3. Žalobce namítá, že povinnost plynoucí z § 16c odst. 4 zákona o volbách v zákonem stanovené lhůtě (shodně jako řada jiných subjektů) splnit nemohl, protože mu nebyly známy veškeré údaje a informace; proto zveřejnil jen některé a další postupně v následujících několika dnech doplňoval. Žalobce má za to, že vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby porušení právní povinnosti zabránil, nicméně z objektivních příčin se mu to nepodařilo. Žalobce se nepochybně ocitl v situaci, kterou předjímá § 16i odst. 1 zákona o volbách. Tuto okolnost však žalovaný nevzal v úvahu.
4. Pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že účelem § 16c odst. 4 zákona o volbách je poskytnout voličům ucelené informace o finanční podpoře kandidující politické strany, tak žalobce s tím nesouhlasí; citované ustanovení podle žalobce slouží k tomu, aby žalovaný získal informace o financování volební kampaně a mohl kontrolovat, zda výdaje na volební kampaň nepřesáhly částku stanovenou v § 16c odst. 2 písm. a) zákona o volbách. Tuto podmínku žalobce splnil, byť po zákonem stanovené lhůtě.
5. Žalobce dále namítá, že neporušil § 16d odst. 1 zákona o volbách, neboť žalovanému internetové adresy obsahující informace o financování volební kampaně sdělil. Na těchto stránkách byly požadované informace zveřejňovány. Žalovaný nepředložil žádný relevantní důkaz o tom, že žalobce zákon porušil. Pokud žalovaný žalobci vytýká, že volební účet nezveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup, neuvedl, jakým způsobem by toho žalobce měl dosáhnout. Volební účet si totiž politická strana zřizuje u poskytovatele platebních služeb, kterým je banka. Ta má podle § 17b odst. 2 zákona o volbách povinnost umožnit třetím osobám nahlížet do historie platebních transakcí, a to i zpětně. Ze strany žalovaného byl po žalobci požadován dálkový přístup on-line k informacím na volebním účtu, aniž by vysvětlil, jak toho s ohledem na závislost na poskytovateli bankovních služeb bylo možno dosáhnout.
6. Podle žalobce se žalovaný „pasoval“ do role bankovního dozoru. Žalobce přesto učinil všechna možná opatření k tomu, aby naplnil literu zákona, která spočívala v tom, že zveřejnil bankovní výpisy z volebního účtu a vkládal údaje o jednotlivých transakcích bezprostředně po jejich uskutečnění; zákonem je žalobce přitom nesmyslně tlačen do role, v níž by měl plnit roli bankovní instituce, která spravuje účty. Podle žalobce i v případě tohoto přestupku bylo namístě aplikovat § 16i odst. 1 zákona o volbách. Ani zákon nedefinuje způsob, jakým má být transparentnosti dosáhnuto, když to není v moci žalobce. Žalovaný podle žalobce nemá odpovídající praxi, zkušenosti ani metodiku, jeho závěry jsou vzdáleny realitě, přičemž žalovaný podle žalobce svoji roli zneužívá (žalobce v daném kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 28.2.2008, sp. zn. I. ÚS 1560/07).
7. Žalobce navrhuje, aby zdejší soud u jednání provedl důkazy o tom, jak požadavků žalovaného lze dosáhnout. Dále navrhuje výslech účastníků.
8. Svoji argumentaci žalobce rozvedl v replice k vyjádření žalovaného s tím, že se cítí být žalovaným omezován na svém ústavním právu svobodné soutěže politických stran.
9. Žalobce tedy z uvedených důvodů navrhuje napadené rozhodnutí zrušit; na tomto procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, a to včetně jednání, které ve věci proběhlo.
III. Shrnutí procesního postoje žalovaného
10. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zároveň žalovaný ve vyjádření k žalobě akcentuje, že otázka související s tím, zda žalobce zajistil bezplatný a nepřetržitý přístup ke svému volebnímu účtu u Československé obchodní banky, a.s., nebyla předmětem správního řízení, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí. Žalovaný k tomu pouze poznamenává, že o tom se žalobcem vedl písemnou komunikaci a na nedostatky týkající se jeho volebního účtu jej upozornil a podrobně mu danou problematiku vysvětlil.
11. Pokud jde o internetové stránky žalobce obsahující všechny povinné informace ve smyslu zákona o volbách, bylo podle žalovaného zcela v dispozici žalobce, aby žalovanému adresu takové internetové stránky oznámil. S odkazem na důvodovou zprávu k zákonu o volbách žalovaný uvádí, že jeho úlohou je dohlížet na transparentnost volební kampaně; smyslem oznamovací povinnosti týkající se internetových stánek ve smyslu § 16d odst. 1 zákona o volbách není pouze formálně oznámit existenci jakékoli internetové stránky, nýbrž takové, která splňuje zákonem stanovené požadavky.
12. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo.
IV. Posouzení věci
13. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).
14. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
15. Podle 16f odst. 1 zákona o volbách žalovaný mimo jiné vykonává dohled nad financováním volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic, nezávislých kandidátů a registrovaných třetích osob (písm. a/citovaného ustanovení) a uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby (písm. b/ citovaného ustanovení).
16. Žalobce byl žalovaným potrestán za spáchání dvou přestupků ve smyslu zákona o volbách pokutou ve výši 68 000 Kč.
17. Pokud jde o přestupky, za něž byl žalobce žalovaným potrestán, v prvním případě se jednalo o přestupek ve smyslu § 16h odst. 2 písm. k) zákona o volbách, podle něhož se kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 16c odst. 4 zákona o volbách nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Uvedeného přestupku se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 16c odst. 4 zákona o volbách nezveřejnil na internetových stránkách, na nichž mají být zveřejňovány informace o financování volební kampaně, údaje o osobách, které ve prospěch obviněného poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, v rozsahu stanoveném § 16b odst. 3 zákona o volbách. Za uvedený přestupek dle volebního zákona hrozí pokuta ve výši zákonem stanoveného rozpětí od 20 000 Kč do 300 000 Kč.
18. Dále se žalobce podle žalovaného dopustil přestupku ve smyslu § 16h odst. 2 písm. l) zákona o volbách, podle něhož se kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 16d zákona o volbách související se zveřejněním údajů o financování volební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu. Tohoto přestupku se žalobce dopustil tím, že jakožto kandidující politická strana v rozporu s § 16d odst. 1 volebního zákona neoznámil žalovanému adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně. Za uvedený přestupek dle volebního zákona hrozí pokuta ve výši zákonem stanoveného rozpětí od 10 000 Kč do 100 000 Kč.
19. Posuzovaná věc se týká voleb do Poslanecké sněmovny konaných ve dnech 20.10.2017 až 21.10.2017. Ze správního spisu vyplynulo, že předmětem kontroly žalovaného byly čtyři internetové stránky, jejichž adresa byla žalobcem žalovanému oznámena podle § 16d odst. 1 zákona o volbách. Jak zdůraznil žalovaný v napadeném rozhodnutí i ve svém vyjádření k žalobě, internetová stránka žalobce, jejíž charakteristika nejlépe odpovídá § 16d odst. 1 a 2 zákona o volbách (adresa www.kscm.cz/cs/nase-strana/financování-strany), nebyla žalovanému oznámena.
20. Na první internetové adrese oznámené žalobcem žalovanému www.csob.cz/portal/.... (dále jen „adresa č. 1“) se zobrazoval volební účet žalobce.
21. Na druhé internetové adrese www.kscm.cz/sites/.... (dále jen „adresa č. 2“) se nacházela tabulka označená jako „Část II. Jiná bezúplatná plnění poskytnutá kandidujícímu subjektu“, která obsahovala údaje o celkem 9 osobách (fyzických i právnických), které poskytly žalobci v rámci volební kampaně bezúplatné plnění v celkové částce 24 021 Kč.
22. Na internetové adrese č. 3 a č. 4 se pak nacházely odkazy na denní výpisy z volebního a zvláštního účtu žalobce. IVa. Přestupek dle§ 16h odst. 2 písm. k) zákona o volbách 23. Podle § 16c odst. 4 zákona o volbách musí být nejpozději 3 dny přede dnem voleb známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta údaje stanovené v § 16b odst. 3 zákona o volbách.
24. Podle § 16b odst. 3 zákona o volbách se údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno (dále jen „údaje o osobách“).
25. Pokud jde o jednotlivá skutková zjištění žalovaného, ta žalobce v žalobě nerozporuje. Ve shodě se žalovaným uvádí, že na jeho internetových stránkách chyběly zákonem o volbách vymezené údaje o osobách, které ve prospěch žalobce uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, či poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Žalobce sám ke dni 29.1.2018 doplnil danou tabulku o další položky, konkrétně o dalších 34 subjektů s celkovou částkou bezúplatného plnění v jeho prospěch ve výši 349 997 Kč; v době před volbami, kdy se mají na internetové stránce žalobce tyto údaje pro voliče nacházet, zde bylo uvedeno pouze 9 subjektů s celkovou poskytnutou částkou plnění ve výši 24 021 Kč.
26. Žalobce v souvislosti se spácháním tohoto přestupku pouze namítá, že z ospravedlnitelných důvodů pro něj nebylo možné v době konání voleb v roce 2017 povinnost týkající se zveřejnění údajů o osobách v zákonem stanovené lhůtě splnit, s čímž se zdejší soud vypořádá níže. IVb. Přestupek dle § 16h odst. 2 písm. l) zákona o volbách 27. Podle §16a ve spojení s § 16b, který byl vtělen do zákona o volbách zákonem č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony (dále jen „zákon č. 322/2016 Sb.“), je každá kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát povinna si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“), který musí být veden u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční banky, která má pobočku umístěnu na území České republiky. Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu.
28. Podle § 16d odst. 1 zákona o volbách kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 16a zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení.
29. K uplatněné žalobní argumentaci zdejší soud nejprve předesílá, že z § 16d odst. 1 zákona o volbách plynulo žalobci hned několik povinností, jejichž splnění kontroluje žalovaný.
30. Z § 16d odst. 1 věty první zákona o volbách plynula žalobci mimo jiné povinnost, aby na své internetové stránce zveřejnil odkaz umožňující dálkový přístup, a to především potenciálním voličům, ke zřízenému volebnímu účtu; zda se přímo na nějaké jiné internetové stránce žalobce pro potenciální voliče takový odkaz nacházel, není předmětem tohoto řízení, neboť adresu takovéto své internetové stránky žalobce žalovanému neoznámil.
31. Ze správního spisu a tvrzení účastníků řízení je patrné, že žalobce žalovanému zaslal odkaz přímo na „volební účet“ na portálu Československé obchodní banky, a.s. (adresa č. 1). Byť k tomu žalovaný v napadeném rozhodnutí v poznámce pod čarou poznamenal, že technické řešení volebního účtu, které žalobce zvolil, neodpovídá zákonnému požadavku na nepřetržitý přístup k přehledu platebních transakcí, zároveň zdůraznil, že tato otázka předmětem řízení nebyla.
32. Z napadeného rozhodnutí jednoznačně plyne, že v případě druhého přestupku byl žalobce potrestán za to, že nesplnil povinnost zaslat žalovanému adresu své internetové stránky obsahující povinné informace týkající se financování volební kampaně v úplné a komplexní podobě.
33. Žalobce žalovanému zaslal pouze fragmenty svých internetových stránek, kde se povinné informace ve smyslu § 16d odst. 1 zákona o volbách buď nenacházely anebo byly neúplné. Odkazuje-li proto žalobce v žalobě na to, že nepřetržitý dálkový přístup k volebnímu účtu je odvislý od bankovní instituce, tak tato argumentace se s ohledem na výše uvedené míjí s meritem věci. Žalobce nebyl potrestán za to, že by u své bankovní instituce neměl transparentní, resp. volební účet ve smyslu požadavků zákona o volbách zřízen. Zdejší soud zdůrazňuje, že pokud by tomu tak bylo, tak by se žalobce dopustil přestupku dle § 16h odst. 2 písm. b) zákona o volbách, za což by mu hrozila pokuta až do výše 500 000 Kč. Tato otázka podle vyjádření žalovaného zůstala v rovině neformální „metodické“ komunikace mezi žalobcem, žalovaným a Československou obchodní bankou, a.s., což vyplynulo i z dokazování listinami předloženými žalobcem u jednání (smlouva o běžném účtu ze dne 2.1.2017 uzavřená mezi žalobcem a Československou obchodní bankou, a.s., žádost Československé obchodní banky, a.s. ze dne 18.10.2017 adresovaná žalovanému o stanovisko k výkladu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách o odpověď žalovaného ze dne 1.11.2017).
34. Pokud žalobce argumentuje tím, že by měly být veškeré informace především na jeho stránkách a nikoli na stránkách žalovaného, tak s tím zdejší soud souhlasí. Na internetových stránkách žalobce, oznámených žalovanému dle § 16d odst. 1 věty druhé zákona o volbách, se kompletní informace ve smyslu zákona o volbách nenacházely. Žalobcova argumentace se tudíž v tomto ohledu poněkud „točí v začarovaném kruhu“. Neobsahovaly-li internetové stránky žalobce ve svém souhrnu zákonem požadované informace, a to ani co do řádného a úplného přehledu osob financujících jeho volební kampaň, ani co do odkazu na volební účet (lapidárně řečeno odkazu, umožňujícího voličům se na volební účet „prokliknout“), tak žalobci je správně kladeno za vinu, že neoznámil žalovanému adresu takových svých internetových stránek, jež by obsahovaly informace o financování volební kampaně; závěr žalovaného, že žalobce pouze formálně zaslal žalovanému adresy internetových stránek, které však materiálně požadavkům zákona o volbách neodpovídaly, je v posuzované věci zcela namístě. IVc. Liberační důvody 35. Hodlá-li se žalobce liberovat z odpovědnosti za nesplnění povinností, za něž byl potrestán, tedy za nezveřejnění úplného přehledu osob financujících jeho volební kampaň a nezaslání adresy svých internetových stránek obsahujících údaje k financování volební kampaně žalovanému, tak zdejší soud předně zdůrazňuje, že výše citovaná pravidla financování volební kampaně se poprvé uplatnila ve volbách do Poslanecké sněmovny vyhlášených po nabytí účinnosti zákona č. 322/2016 Sb., tedy právě v roce 2017. Účinnosti tento zákon nabyl 1.1.2017, čemuž předcházela tříměsíční legisvakanční lhůta (zákon vstoupil v platnost dne 3.10.2016). Žalobce měl tudíž od přijetí uvedené novelizace zákona o volbách celý rok na to, aby na novou právní úpravu adekvátně zareagoval.
36. Z důvodové zprávy k zákonu č. 322/2016 Sb. přitom plyne, že cílem nové právní úpravy vymezující financování volební kampaně ve smyslu užití poskytnutých prostředků (peněžních nebo formou jiných plnění) je jednak zajistit pro kandidující subjekty srovnatelné podmínky z hlediska výše částky, kterou lze na volební kampaň v době vymezené před samotnými volbami použít (§ 16c zákona o volbách). Zákon č. 322/2016 Sb. dále pro účely kontroly a sledování pohybu částek vynakládaných na volební kampaň zakotvuje povinnost kandidujících subjektů zřídit si nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb účet, který umožňuje bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na takovém účtu, tj. v podstatě transparentní účet určený pro financování volební kampaně. Podle důvodové zprávy stávající právní úprava týkající se problematiky nastavení pravidel volební kampaně, zejména ve vztahu k jejímu financování, nevytvářela dostatečné předpoklady pro omezení výskytu nečestných jednání nebo dokonce korupce. Zcela nedostatečný rozsah veřejně dostupných informací o financování volební kampaně neumožňoval zejména potenciálním voličům získat reálný obraz o chování kandidujících subjektů. Navrhovaná (a posléze přijatá) právní úprava by tak měla zajistit vyšší míru transparentnosti financování volební kampaně, a to především v kontextu s finanční a věcnou podporou třetími osobami. Neřešení výše popsané problematiky by podle důvodové zprávy posilovalo nedůvěru voličů zejména vůči politickým stranám a politickým hnutím. Důvodová zpráva k zákonu č. 322/2016 Sb. zdůrazňuje, že rezignace na úpravu volební kampaně by vyvolala též negativní odezvu z mezinárodní Skupiny států proti korupci GRECO, založené Radou Evropy. Pokud jde o volební účet, důvodová zpráva zdůrazňuje, že transparentní volební účet umožňuje veřejnosti přes internet sledovat stav a pohyby prostředků na něm. To zajišťuje jak veřejnou kontrolu, tak poskytuje voličům relevantní informace pro jejich rozhodování. Zákon také ukládá povinnost provádět veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, přes volební účet a omezuje využití prostředků na volebním účtu pro účely volební kampaně do výše stanoveného limitu. Účelem tohoto opatření je, aby všechny prostředky na financování volební kampaně byly patřičně vykázány a podléhaly stanovené regulaci. Pro kandidující subjekty se dále podle důvodové zprávy zavádí povinnost oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, na kterých budou zveřejňovány veškeré informace související s financováním volební kampaně (možnost nahlížení do transparentního volebního účtu, nahlížení do účetnictví, zpráva o financování volební kampaně, určení zbylých prostředků na veřejně prospěšný účel). Úřad následně zveřejní adresu těchto internetových stránek rovněž na svých internetových stránkách (důvodová zpráva k zákonu č. 322/2016 Sb., https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=568&ct1=0).
37. Dovolává-li se žalobce liberačních důvodů ve smyslu § 16i odst. 1 zákona o volbách, podle něhož právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila, tak žalobce žádné konkrétní důvody – kroky anebo postupy, jimiž se snažil nesplnění povinnosti zabránit – nedokládá ani neuvádí. Uváděl-li žalobce v průběhu správního řízení, že se mu „i přes veškerou snahu“ nepodařilo od organizačních jednotek potřebné údaje do voleb shromáždit, tak ani tato veškerá snaha, včetně důvodů, proč organizační jednotky žalobci informace neposkytly, nebyla ničím doložena. Pokud jde o konkrétní, kupř. technické důvody, jež vedly žalobce ke způsobu, jakým splnil svoji oznamovací povinnost vůči žalovanému ohledně adresy svých internetových stránek dle § 16d odst. 1 věty druhé zákona o volbách, ani tu žádné žalobce nezmiňuje.
38. Pokud však žalobce polemizuje s obsahem a smyslem právní úpravy dle výše citovaných ustanovení zákona o volbách, podstatné je, že jiným náhledem na smysl a účel těchto pravidel souvisejících s férovostí a transparentností volební kampaně se žalobce nemůže z nesplnění zákonem stanovených povinností liberovat. Zdejší soud se nadto se žalobcem v žádném případě nemůže ztotožnit v tom, že by snad výše uvedenými pravidly bylo omezováno jeho právo účastnit se volební soutěže; je tomu právě naopak, což plyne i z důvodové zprávy k zákonu. Férová a transparentní pravidla, jež jsou nastavena stejně pro všechny politické subjekty, jsou přínosem pro každého politického konkurenta, který má spolu s voliči přehled o financování volebních kampaní všech soutěžících politických sil.
39. Zdejší soud má dále za to, že informace o tom, které subjekty kandidující politickou stranu ve volbách do Poslanecké sněmovny podpořily, je jednou z klíčových informací související s volební kampaní, stejně jako existence internetových stránek politického subjektu, kde bude moci volič přehledným způsobem získat komplexní informace o financování volební kampaně tohoto politického subjektu. Na povinnosti sdělit adresu takové internetové stránky žalovanému zdejší soud nespatřuje nic nepřiměřeného, technicky náročného či přísného, co by mohlo jakýmkoli způsobem žalobce omezovat na jeho právech.
40. Zdejší soud nadto dodává, že žalobce je politickým subjektem disponujícím stranickým aparátem i možnostmi zajistit si fungování internetových stránek pomocí odborného subdodavatele. Žalobce ze státního rozpočtu obdrží každý rok příspěvky na svoji činnost. Dokazováním z internetových stránek Ministerstva financí vyplynulo, že žalobce obdržel ze státního rozpočtu kupř. právě v roce 2017 podporu celkem ve výši 99 710 000 Kč, z toho částku ve výši 60 400 000 Kč tvoří přímo příspěvek na činnost, přičemž v roce 2016 obdržel jen příspěvek na činnost ve výši 79 445 000 Kč. Z těchto finančních prostředků zcela jistě je možné zafinancovat i kvalitní technickou podporu a podobu internetových stránek (https://www.mfcr.cz/cs/verejny- sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/politicke-strany-a-hnuti/prispevek-na-cinnost-vyplaceny- politicky-27233, https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/politicke- strany-a-hnuti/prispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-30677).
41. V technické stránce zajištění splnění zákonem požadované povinnosti vytvořit internetovou stránku dle § 16d odst. 1 věty druhé zákona o volbách, včetně „prokliku“ na transparentní volební účet, nelze spatřovat žádnou pro žalobce nepřekonatelnou či stěží splnitelnou činnost, k níž by jej snad měl instruovat po technické stránce žalovaný nebo zdejší soud. Na povinnosti oznámit takovou adresu žalovanému pak nelze spatřovat žádnou nepřiměřenost či nespravedlnost. Dokazováním zdejší soud dále zjistil, že na internetové stránce žalobce (https://www.kscm.cz/cs/nase-strana/financovani-strany) se v současnosti již odkaz a „proklik“ na jeho volební účet (bez ohledu na to, že by soud hodnotil, zda jsou splněny všechny zákonem dané parametry internetové stránky a volebního účtu) nachází.
42. Z výše uvedených důvodů zdejší soud shledal jako nadbytečné provádět důkazy k tomu, „jak by měl žalobce svoji zákonnou povinnost splnit“. Pokud jde o důkazní návrh na „účastnický výslech“, žalobce měl u jednání plný prostor k tomu, aby své stanovisko k věci zdejšímu soudu podrobně vylíčil; nadto expozé o „transparentním účtu“ a pohledu Československé obchodní banky, a.s. na danou problematiku se s meritem věci míjelo.
43. Tím byly žalobní body žalobce vyčerpány, přičemž zdejší soud nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
V. Náklady řízení
44. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.