62 Af 24/2023–76

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: Masařík, s.r.o. sídlem Štěpnická 1140, Uherské Hradiště zastoupen JUDr. Paulínou Skaličkovou, advokátkou sídlem Jindřicha Průchy 310, Uherské Hradiště proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.5.2023, sp.zn. 38216–3/2019–640000–12, č.j. 20622–2/2023–900000–311, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Shrnutí podstaty věci

1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 29.5.2023, sp.zn. 38216–3/2019–640000–12, č.j. 20622–2/2023–900000–311, kterým žalovaný zamítl (v řízení za účasti společnosti Development Trade s.r.o. coby spoluvlastníka zajištěných peněžních prostředků a neznámého vlastníka zabraných věcí zastoupeného opatrovníkem městem Uherské Hradiště) jeho odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 21.2.2023, č.j. 8085–15/2023–640000–12, a napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupků ve smyslu § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách“), tím, že nejméně dne 26.2.2019 v provozovně RESTAURACE MASARO v Uherském Hradišti a nejméně dne 28.2.2019 v provozovně VAGON v Napajedlích provozoval v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách hazardní hru prostřednictvím herních technických zařízení Pegasus, ke kterým nebylo uděleno příslušné povolení (výrok I. a II. prvostupňového rozhodnutí). Za spáchání shora uvedených přestupků byla žalobci uložena pokuta ve výši 150 000 Kč (výrok III. prvostupňového rozhodnutí), spolu s ochranným opatřením podle § 53 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), spočívajícím v zabrání hotovosti ve výši 1 800 Kč (výrok IV. prvostupňového rozhodnutí), spolu s ochranným opatřením podle § 53 odst. 1 písm. e) zákona o přestupcích spočívajícím v zabrání dvou kusů herního technického zařízení Pegasus a jednoho klíče k nim (výrok V. prvostupňového rozhodnutí) a spolu s povinností uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč (výrok VI. prvostupňového rozhodnutí).

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

3. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a porušení práva na spravedlivý proces. Žalobce od počátku odmítá, že by byl provozovatelem technických zařízení se soutěžemi Pegasus, že by je organizoval či se na hrách jakkoliv podílel. Ze shromážděných podkladů naopak vyplývá, že organizátorem soutěží byla společnost Development Trade s.r.o., které žalobce pronajal nebytové prostory. Žalobce nevlastnil tato technická zařízení, neužíval je a vlastník zařízení mu není znám.

4. Žalobce dále namítá, že v tomto konkrétním případě nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku. Žalovaný nedostatečně zkoumal skutkový stav věci, skutková zjištění nesprávně posoudil a vyhodnotil, neboť nepochopil a nedostatečně porozuměl principům soutěže Pegasus. Pravidla této soutěže měly přitom správní orgány k dispozici, včetně jejich podrobného rozboru, avšak závěry, které zaujaly, jsou ve faktickém rozporu s obsahem těchto pravidel. Podle žalobce je přitom analýza pravidel pro vyvození závěru o jeho odpovědnosti za přestupek stěžejní.

5. Žalobce má za nesprávný rovněž postup žalovaného, který převzal hodnocení hry provedené celním úřadem. Nadto princip a pravidla hry jsou natolik obsáhlé, že pro jejich správné vyhodnocení je třeba odborných znalostí, kterými správní orgány nedisponují. Závěr o tom, že soutěž naplňuje zákonné znaky hazardní hry, podle žalobce nelze učinit pouhým jednorázově provedeným kontrolním nákupem. Žalovaný tudíž řádně nezkoumal skutkový stav věci, ale spíše nekriticky přejal závěry zjištěné správním orgánem prvního stupně, aniž by sám provedl další důkazy, a argumentoval pouze v obecné rovině.

6. Žalobce vysvětluje, že informace, které má hráč této hry k dispozici, vylučují případnou nevědomost hráče o možném průběhu hry. Hra Pegasus funguje na zcela jiném principu než ostatní kvízomaty rozmístěné v České republice. Žalobce v této souvislosti odkazuje na protokol o kontrole Celního úřadu pro Zlínský kraj č.j. 15951–11/2019–640000–61, který má dle žalobce vylučovat tvrzení celního úřadu o údajné náhodě v soutěži Pegasus. V této souvislosti žalobce rovněž odkazuje na rozhodnutí Celního úřadu pro Plzeňský kraj č.j. 100767–12/2019–600000–12 a protokol o kontrole Celního úřadu pro Kraj Vysočina č.j. 110924–10/2019–630000–61.

7. Podle žalobce je tvrzení celních úřadů, že získání odměny je závislé na dosažení výherní kombinace, nesmyslné. V soutěži nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící má v dispozici v každé vizualizaci vždy v dovednostní části hry náhled na celý průběh soutěže, na počet kol předem, který se rovná poměru částky v kreditu a aktuální výše ceny za nákup, kterou si zvolí. Výsledek soutěže tak zcela závisí na rozhodnutí hráče. Je jen na soutěžícím, kterou vizualizaci si po získání náhledu zvolí a odehraje, přičemž žalobce zdůrazňuje, že v Tetrix soutěži se soutěžícímu neodečítají žádné finanční prostředky, nedochází k žádnému vkladu do soutěže a z kreditu se žádné prostředky neodečítají. O výhře v „Pegasus Bance“ rozhoduje pouze úroveň znalostí soutěžícího. V průběhu soutěže ani v jednom kole nepřistupuje z pohledu soutěžícího náhoda nebo předem neznámá okolnost. Podle žalobce tak nejsou splněny podmínky pro to, aby bylo možné soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách. Žalobce v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.10.2018, č.j. 1 As 136/2018–32.

8. Žalobce rovněž odkazuje na předložený znalecký posudek Ústavu súdného inžinierstva Žilinskej univerzity č. 06/2019, Peg/Prl/2018, z něhož vyplývá, že o výhře a prohře nerozhoduje zcela nebo zčásti ani náhoda, ani neznámá okolnost, a tedy že se nejedná o hru, která by splňovala definiční znaky hazardní hry. Závěry tohoto znaleckého posudku správní orgány nereflektovaly, přestože je posouzení znaků hazardní hry komplexní a odbornou záležitostí.

9. Žalobce dále uvádí, že s ohledem na to, že nebyl provozovatelem nepovoleného hazardu, je daný přestupek třeba řešit se společností Development Trade s.r.o. Skutečnost, že tato společnost není kontaktní, nemůže jít žalobci k tíži.

10. Žalobce dále namítá, že uložená sankce je zcela neadekvátní závažnosti daného jednání, a dále zpochybňuje naplnění materiální stránky daného přestupku. Šlo o záležitost ojedinělou, a je otázkou, zda neměla být uložena mírnější sankce. Samotná pokuta, která byla žalobci uložena, je pro něj velmi citelná. Žalobce má za to, že sankce nebyla dostatečně individualizována, nebyly zohledněny okolnosti konkrétního případu a zejména povaha jeho činnosti. Správní orgány měly rovněž při stanovení výše sankce vzít v potaz aktuální situaci a stav odvětví, v němž žalobce provozuje svou podnikatelskou činnost; to však správní orgány neučinily.

11. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

12. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, odkazuje na závěry uvedené v napadeném rozhodnutí s tím, že prvek náhody byl v rámci technické hry vyzkoušené v průběhu kontroly pracovníky celního úřadu dostatečně prokázán, a navrhuje zamítnutí žaloby.

13. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci

14. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

15. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. O tom, že se při kontrole v provozovnách žalobce nacházela technická herní zařízení typu Pegasus bez povolení k jejich provozování, není mezi účastníky řízení sporu. Žalobce však s odkazem na to, že nejde o herní zařízení ve smyslu zákona o hazardních hrách, dovozuje, že přestupek podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách nespáchal. Dále žalobce zpochybňuje svoji odpovědnost za provozování hazardní hry poukazem na to, že technická zařízení jednak nevlastnil, ale ani neprovozoval v rozsahu způsobilém založit jeho odpovědnost za přestupek.

17. Podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách se hazardní hrou rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.

18. Podle § 5 zákona o hazardních hrách se provozováním hazardní hry rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.

19. Podle § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách se zakazuje provozovat hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení, nebo která nebyla řádně ohlášena podle tohoto zákona.

20. Podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 2 provozuje hazardní hru.

21. Zdejší soud argumentaci žalobce s ohledem na skutečnosti zjištěné celním úřadem v provozovnách žalobce dne 26.2.2019 a dne 28.2.2019 přisvědčit nemůže.

22. Po stránce skutkové bylo zjištěno, že v kontrolovaných prostorách provozoven žalobce se nacházelo herní technické zařízení s vyvěšeným podrobným popisem pravidel jeho provozu, dále zjednodušený „Návod ke hře Pegasus“ a kopie první strany nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností Development Trade s.r.o. (o nájmu herního prostoru, jehož nákres tvoří přílohu smlouvy). Předmětem smluv byl závazek žalobce coby pronajímatele přenechat společnosti Development Trade s.r.o. k užívání část prostor provozoven, přičemž nájemce se zavazuje hradit za to pronajímateli nájemné. O kontrolním nákupu provedeném v první provozovně žalobce byl pořízen videozáznam a ve druhé byla pořízena fotodokumentace. Pokud jde o společnost Development Trade s.r.o., ta na předvolání celního úřadu nijak nereagovala a rovněž celnímu úřadu neposkytla požadované dokumenty. Pokud jde o vizuální podobu herních technických zařízení typu Pegasus, ta je ve správním spisu dostatečně zachycena, stejně jako průběh samotné hry na videozáznamu.

23. Odkazuje–li žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.10.2018, č.j. 1 As 136/2018–32, tak z něj je ve vztahu ke skutkovým poměrům nyní posuzované věci podstatné, že pro posouzení přítomnosti prvku náhody je rozhodující, jaký je průběh hry z pohledu jejího účastníka, tedy zda je při hraní přítomna nějaká jemu neznámá okolnost, kterou nemůže ovlivnit a která má vliv na výhru nebo prohru.

24. Pokud jde konkrétně o hru Pegasus, jejím posouzením se zabýval Nejvyšší správní soud kupř. v rozsudku ze dne 19.11.2021, č.j. 4 As 120/2021–75. V něm uzavřel, že na celou hru Pegasus je třeba hledět jako na hru hazardní. Podle Nejvyššího správního soudu „[a]ni přítomnost vědomostního prvku ve fázi Pegasus banka nemůže převážit nad celkovým hazardním charakterem hry Pegasus. O skutečnosti, že vědomostní prvek hraje ve hře Pegasus spíše doplňkovou roli, přitom svědčí zejména její výše popsaná náročnost. Pokud by totiž hra Pegasus byla tvořena pouze touto vědomostní částí, fakticky by to znamenalo, že i pro hráče, který by znal odpovědi na 75 % položených otázek, by hra byla ztrátová. Hra by se pro hráče stala ziskovou teprve tehdy, pokud by hráč znal správné odpovědi alespoň na 83,3 % (tedy na pět otázek ze šesti). Pouze taková úspěšnost by hráči zajistila, že ve více než polovině případů by zvládl správně odpovědět na pět otázek v řadě. Vzhledem ke složitosti otázek je přitom velmi nepravděpodobné, že by za těchto podmínek běžní hráči hru Pegasus hráli.“ 25. Tento závěr odpovídá průběhu hry v rámci kontrolního nákupu v provozovně žalobce. Hráči (pracovník celního úřadu) byla po odsouhlasení pravidel zobrazena nabídka s celkem osmi druhy her, byla vybrána hra „Lucky 81 Fruit“, a poté se před načtením hry na horní obrazovce zobrazil text Tetrix a na spodní dotykové obrazovce následující informace „Náhled na průběh soutěže Tetrix“ a dále „Zde je Vaším úkolem prostřednictvím logické a dovednostní hry Tetrix, zjistit hodnotu soutěže dle Vámi zvolené výše celkového vkladu a hodnoty nákupu úkolu v jednotlivých kolech. Příklad: vklad 200 Kč, nákup 10 Kč, náhled na 20 kroků soutěže; vklad 500 Kč, nákup 50 Kč, náhled na 10 kroků soutěže. Po ukončení každého kola se Vám zobrazí informace o typu a hodnotě splněného úkolu. Hodnota úkolu ve formě Tetrix odměny se Vám připíše do Kreditu, hodnota Tetrix odměny je vždy minimálně 200% hodnoty nákupu úkolu. Hodnota ve formě Pegasus odměny se připíše do Pegasus banky, hodnota Pegasus odměny je vždy 200 % hodnoty nákupů úkolu (dále viz Pravidla soutěže). Hodnota celé soutěže je tak vždy minimálně 200 % vkladu. Na základě zjištěné hodnoty celé soutěže se sami rozhodnete pro další pokračování v soutěži nebo pro ukončení soutěže bez jakékoli finanční ztráty. Soutěž lze kdykoli opustit tlačítkem Odejít a požádat obsluhu IZ o vyplacení vkladu. Pokud si přejete změnit hodnotu nákupu úkolu, použijte tlačítko Odejít a ve Vizualizaci proveďte změnu nákupu.

1. Každá Vizualizace a v rámci ní každá zvolená výše Nákupu má kdykoli před zahájením soutěže pevně danou a neměnnou kombinaci odměn v jednotlivých kolech, kterou je možné zjistit po splnění hry Tetrix.

2. Změnou Vizualizace nebo změnou výše Nákupu získá soutěžící jinou kombinaci počtu kol Vizualizace, typu a výše odměn.

3. Cílem soutěžícího je zjistit pro něj nejvýhodnější dostupnou kombinaci odměn ve vztahu k jeho záměru co nejlépe ve hře uspět.“. Dále byl uveden tabulkový příklad, přičemž v textu je dále pokračováno. Ve Vizualizaci pod tlačítkem Náhled průběhu soutěže Tetrix se vrátíte zpět. Hra Tetrix není nijak časově omezena. Vaším úkolem je ukládat průběžně padající grafické obrazce takovým způsobem, abyste ve spodní části vytvořili plnou vodorovnou linii. Za každou takto sestavenou plnou linii obdržíte 10 bodů. Vaším úkolem je nasbírat níže uvedený počet bodů podle počítadla, které je umístěno na dolním monitoru. Po docílení uvedené hodnoty se Vám zobrazí typ a hodnota splněného úkolu. Po ukončení jednoho kola pokračujte dále stejným způsobem. Jakmile takto projdete všechna kola, je Vaším úkolem spočítat hodnotu celé soutěže. Náhled na hodnotu každého kola se Vám zobrazí vždy po splnění daného kola Tetrix. (KN Pegasus 1 v čase 2:12)“. Po stisknutí tlačítka „Start“ se ve hře zobrazilo odpočítávání startu hry Tetrix. V této části hry hráč skládal grafické obrazce do jedné vodorovné ucelené řady. To se hráči podařilo a hráči se na spodní dotykové obrazovce vyobrazil text „Popis logické a dovednostní hry Tetrix, ukládejte padající grafické obrazce takovým způsobem, abyste docílili vždy plnou nejspodnější linii. Každá takto splněná plná linie má hodnotu 10 bodů. Vaším úkolem je nasbírat níže uvedený počet bodů dle počítadla a po získání takové hodnoty v součtu plných linií se Vám zobrazí typ a hodnota takto splněného úkolu. Po splnění tohoto úkolu pokračujte stejným způsobem v následujícím kole hry. Opakováním tohoto postupu projděte pro zjištění hodnoty soutěže všechna kola hry Tetrix. Náhled na typ a hodnotu každého kola hry získáte po jeho úspěšném ukončení.“ Nato se hráči zobrazil náhled na budoucí hrací kolo vizualizace válcové hry se čtyřmi válci s informací, že soutěž Pegasus banka má hodnotu 10. Na horní obrazovce se pak zobrazila informace „Na dolní obrazovce máte náhled na typ a hodnotu úkolu. Pokračujte dále ve hře Tetrix a po získání dalšího limitu dle počítadla budete mít náhled na typ a hodnotu následujícího úkolu. Typ a hodnotu jednotlivých úkolů si můžete zapisovat do poznámek pro snadnější stanovení celkové hodnoty a tím i pro vyhodnocení soutěže. Zvolte tlačítko Další náhled pro pokračování ve hře Tetrix. Zvolte tlačítko Odejít pokud si přejete změnit výši nákupu úkolu. Změnou výše hodnoty nákupu nebo změnou Vizualizace získáte jinou kombinaci odměn v Soutěži. Pokud Vám nevyhovuje úkol, typ nebo výše odměny můžete tlačítkem Odejít a následně tlačítkem konec soutěže opustit soutěž bez jakékoli finanční ztráty. Pokud si přejete pokračovat dále v soutěži Pegasus bance, můžete tlačítkem Odejít a následně tlačítkem Pegasus Banka přejít do této soutěže. Upozorňujeme, že soutěž Pegasus banka se skládá z 5 úrovní.“ Hráč spustil další kolo hry Tetrix, které neodehrál, a prostřednictvím tlačítka „Odejít“ opustil hru Tetrix. Následně se načetla vizualizace válcové hry se čtyřmi válci, označenými různými znaky, číslicemi a ovocem. Ve spodní části displeje byla obsažena tlačítka „Odejít“ a „Náhled průběhu soutěže“, „výše Kreditu 100“, tlačítka k nastavení výše sázky a rovněž tlačítko „Start“. Horní obrazovka pak znázorňovala hodnoty přidělené jednotlivým znakům na válcích. Zvolením tlačítka „Start“ na dotykové obrazovce došlo k odečtení hodnoty sázky z vloženého kreditu ve výši 5 bodů, přičemž došlo k roztočení virtuálních válců (označeny různými symboly, a to v závislosti na zvoleném typu vizualizace) na displeji. Průběh otáčení ani zastavení válců hráč nemohl nijak ovlivnit. Válce se následně zastavily v pozici, která se hráči zobrazila v rámci náhledu dříve odehrané hry Tetrix, přičemž do Pegasus banky se mu přičetla „nevýherní“ hodnota 10 (tato informace se hráči zobrazila na spodní části dotykového monitoru). Poté hráč stejným způsobem pokračoval ve hře při výši sázky 5, a to bez nutnosti hrát doplňkovou hru Tetrix (takto odehrál celkem 3 kola). Poté se válce samovolně zastavily ve výherní pozici a hráči přišla Tetrix odměna ve výši 80 (tato informace se hráči zobrazila na spodní části obrazovky). Výše uvedené bylo doprovázeno příslušnými zvukovými a vizuálními efekty v podobě problikávání výherních pozic. Stisknutím tlačítka „Start“ došlo k převedení Tetrix odměny do kreditu, a takto hráč pokračoval do momentu, kdy zvolil stiskem tlačítka „NÁHLED PRŮBĚHU SOUTĚŽE“ opět hru Tetrix, tuto však opětovně vypnul a pokračoval dále v hře při výši sázky 5. Tetrix odměna, která přišla, byla převedena do kreditu a hráč pokračoval ve hře. Poté hráč opět spustil hru Tetrix, odehrál půlku hry a poté ji znovu opustil. Poté hráč pokračoval ve válcové hře, kdy v jejím rámci přišly další výhry, Tetrix odměny, které byly převedeny do kreditu a hráč pokračoval ve hře. Hráč následně nastavil výši sázky 30 a odehrál další kola válcové hry (takto došlo ke změně výše hodnoty Pegasus banky, neboť při výši sázky 30 činila tato 60). Poté přišla další Tetrix výhra, která byla opět přičtena do kreditu, přičemž hráčem byla opět navýšena sázka, a to na 100 (výše hodnoty putující do Pegasus banky činila 200). Hráč takto pokračoval ve hře, dokud nebyl donucen snížit výši sázky nejdříve na 40 a poté na 5 (z důvodu nedostatečného kreditu). Takto byly odehrány hry až do úplného spotřebování kreditu. Tím se automaticky spustila soutěž o hodnotu obsaženou v Pegasus bance, do níž hráč vstupuje prostřednictvím tlačítka „Start“. Horní obrazovka obsahovala informaci o hodnotě Pegasus banky (5710) a o tom, že se jedná o vědomostní soutěž, ve které soutěžící odpovídá na předložené otázky. Odměny v bance jsou rozděleny do 5 úrovní s rostoucí obtížností. Podmínkou pro získání odměny příslušné úrovně je správné zodpovězení zobrazené otázky a znamená možný zisk podílu na celkové hodnotě banky. Pokud soutěžící správně zodpoví předloženou otázku, získává nárok na odměnu odpovídající dané úrovni. Soutěžícímu jsou po správném zodpovězení otázky na každé úrovni umožňující postup na vyšší úroveň nabídnuty dvě možnosti volby. První možnost znamená přijmout odměnu dosažené úrovně a ukončit tak hru v Pegasus bance. Druhá možnost znamená vzdát se doposud získané odměny a přijmout postup na vyšší úroveň. Přijetí postupu na vyšší úroveň vždy znamená možnost získání vyšší odměny, avšak splnění úkolu vyšší úrovně je vždy obtížnější. Při nesprávné odpovědi na kterékoli úrovni Pegasus banky ztrácí soutěžící nárok na výhru a hra v Pegasus bance končí. Každá úroveň Pegasus banky má rostoucí úroveň obtížnosti danou počtem možných odpovědí na předloženou otázku, které má soutěžící k dispozici pro výběr správné odpovědi. Z uvedeného počtu možných odpovědí je vždy správná pouze jediná. Časový limit pro přečtení otázky a zvolení správné odpovědi je 10 sekund. Tato hra se skládá z pěti úrovní. V prvním může hráč získat hodnotu 285, pokud správně v časovém limitu 10 sekund odpoví na otázku: Který film zrežíroval americký režisér, producent a herec Ronald William „Ron“ Howard v roce 2009? s nabídkou dvou možných odpovědí. Hráč zvolil správnou odpověď a vzápětí se mu zobrazilo, že odpověděl správně na otázku za 285 s možností výběru pokračovat do další úrovně a získat správnou odpovědí na otázku hodnotu ve výši 571 a riskovat dosavadní výhru. Hráč zvolil možnost ANO a pokračoval do další úrovně. Ve druhé úrovni se pokusil získat hodnotu 571 odpovědí na otázku „V kolika letech zemřel americký fyzik Clinton Joseph Davisson?“ během 10 vteřin. Na výběr byly čtyři možné odpovědi. Hráč odpověděl chybně a zobrazil se mu text „Bohužel, nevyhrál jsi“, „Konec soutěže“ a tímto byl kontrolní nákup ukončen.

26. Zdejší soud nesouhlasí se žalobcem, že by kontrolní nákup (resp. videozáznam o průběhu hry v rámci kontrolního nákupu) nebyl dostačujícím důkazem pro posouzení hry Pegasus z hlediska kritérií pro její podřazení pod pojem hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Všechny relevantní definiční znaky se v rámci této hry vyskytly, jak správně dovodil celní úřad; šlo o sázku, hru Tetrix (skládání pomalu padajících obrazců do řádků), při níž si hráč vygeneruje náhledy na kola hry Pegasus, ale kterou lze opustit (a přejít k válcové hře). Maximální počet kol v Tetrix hře je vždy dán podílem celkového peněžního vkladu do celé hry a hráčem zvolené výše sázky. Pokud však hráč přistoupí ke změně vizualizace či výše sázky po získání náhledů, pak jsou tyto náhledy získané hrou Tetrix neaktuální. Hráč sice může získat hrou Tetrix náhledy na jím zvolené části soutěže nebo na průběh celé soutěže, ovšem v rámci naprosto nepřiměřené časové náročnosti na jejich získání, kdy složení jedné linie obrazců trvá přibližně jednu až dvě minuty. Získání náhledu do části hry je časově natolik náročné, že to běžného hráče od jeho hraní nepochybně odrazuje. Celní úřad připustil, že je technicky možné hrát hru Pegasus nehazardním způsobem, nicméně z důvodu příliš vysoké časové náročnosti při získávání náhledů na všechna možná kola s následnou volbou optimální kombinace vizualizace a sázky je až absurdní se domnívat, že běžný hráč, jenž je lákán vidinou snadné výhry, bude několik hodin (popř. i dnů) generovat náhledy, případně si zapisovat jejich výsledky a vymýšlet tu nejvhodnější strategii, když mu hra Pegasus umožňuje pokračovat ve hře mnohem jednodušším a časově nenáročnějším způsobem, tedy bez naprosto nepřiměřené snahy o získání dostatečných informací o průběhu celé soutěže. Celní úřad v této souvislosti rovněž odkázal na závěry rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26.3.2021, č.j. 77 A 103/2020–175, z nichž plyne, že „se žalobkyně mýlí ve svém názoru, že umožňuje–li vůbec Pegasus tímto“ nehazardním „způsobem hrát, je tím samým vyloučeno, aby hra Pegasus spadala pod regulaci ZHH (neboť je koneckonců ponecháno na rozhodnutí samotného hráče, jakou herní strategii zvolí). Správná úvaha je totiž právě opačná: umožňuje–li Pegasus hrát hazardním způsobem, tj. s užitím prvku náhody, musí spadat pod regulaci ZHH. Jedině takový závěr totiž odpovídá smyslu ZHH a regulace hazardu vůbec.“ 27. S tím zdejší soud souhlasí a dodává, že pokud jde o prvek náhody, ten je obsažen již v tom, že výše potenciální výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu (válcová hra). Bez účasti na hře Tetrix (jde o dovednostní hru) totiž hra vypadá a probíhá shodně jako na klasickém výherním hracím přístroji (válcová hra s grafickými symboly ovoce). Hra Pegasus umožňuje soutěžícímu na tuto hru odpovídající klasické válcové hře přejít. V případě hry Pegasus jde tedy o hazardní hru naplňující všechny znaky hazardní hry, a to prvek sázky, prvek nezaručené návratnosti vložené sázky a prvek náhody nebo neznámé okolnosti rozhodující o výhře nebo prohře (blíže viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2022, č.j. 4 As 288/2021–111, ze dne 21.4.2023, č.j. 5 As 210/2021–51, a ze dne 19.11.2021, č.j. 4 As 120/2021–75). Pokud pak žalovaný v rámci svých úvah částečně vycházel z detailního popisu a hodnocení provedeného celním úřadem, nezakládá to nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. Vlastní a konkrétní úvahy žalovaného uvedené na str. 8 až 12 napadeného rozhodnutí pak odpovídají jak skutkovým podkladům, obsaženým ve správním spisu, tak jsou v souladu se závěry správních soudů, týkajícími se posuzovaní definičních prvků hazardní hry.

28. Stejně tak se žalovaný dostatečně vypořádal s důkazním návrhem žalobce v podobě znaleckého posudku s tím, že obsahuje jednak skutečnosti po stránce skutkové nesporné (posudek přebírá text pravidel hry a návodu ke hře Pegasus umístěných v provozovně žalobce, který celní úřad reprodukoval ve svém rozhodnutí) a dále je jeho obsahem právní hodnocení. Zdejší soud má za to, že skutkový podklad umožnil správním orgánům posoudit charakter hry na předmětných herních technických zařízeních z hlediska jejího podřazení pod § 3 zákona o hazardních hrách pohledem běžného spotřebitele (hráče) a bez nutnosti externího odborného posouzení, neboť ani žádné sporné odborné otázky, které by nedokázal správní orgán zodpovědět sám, ve věci nevyvstaly. Stejně tak argumentace žalovaného i celního úřadu představuje dostatečnou odpověď na odkazy žalobce na protokoly o kontrole Celního úřadu pro Zlínský kraj č.j. 15951–11/2019–640000–61, Celního úřadu pro Kraj Vysočina č.j. 110924–10/2019–630000–61 a rozhodnutí Celního úřadu pro Plzeňský kraj č.j. 100767–12/2019–600000–12, které žalobce poprvé uplatnil již v řízení před celním úřadem na podporu svého názoru, že prvek náhody není v rámci dané hry přítomen. Protože k tomu žalobce nic nového ve své žalobní argumentaci nepřináší, tak zdejšímu soudu nezbývá než se ztotožnit se správnými závěry celního úřadu a žalovaného ohledně přítomnosti definičních znaků hazardní hry na předmětných technických hracích zařízeních (viz zejména str. 20 rozhodnutí celního úřadu a str. 12 napadeného rozhodnutí žalovaného).

29. Pokud jde o vztah žalobce k samotnému provozování hazardních her, tak v situaci, kdy neexistuje subjekt disponující povolením k provozování hazardních her, je klíčovým aspektem fakticita samotného provozování. Platí, že každý, kdo svým jednáním naplní znaky provozování hazardní hry (lhostejno, zda jde o vlastníka technických zařízení, osobu, která bude mít zařízení v nájmu, či jakoukoli třetí osobu), aniž by šlo o povolené hry, dopustí se jednání naplňujícího skutkovou podstatu daného přestupku (mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.11.2018, č.j. 1 As 207/2018–32, č. Sb. NSS 3855/2019).

30. Účelem definice provozování hazardní hry ve smyslu § 5 zákona o hazardních hrách je možnost podřídit zákonné úpravě i osoby, jež se fakticky podílejí na provozu hazardních her i přesto, že by nenaplňovaly znaky provozovatele ve formálním smyslu. Není sporu o tom, že žalobce byl provozovatelem prostorů, kde byla herní zařízení umístěna a provozována, žalobce umožňoval přístup do těchto prostor veřejnosti, tento prostor udržoval z hlediska čistoty, dále disponoval klíči ke schránkám herních zařízení, umožnil jejich připojení k internetu, elektrické síti, podílel se prostřednictvím personálu na provozu těchto zařízení (herní zařízení byla obsluhována zaměstnankyněmi žalobce – servírkami, které je zapínaly, hlásily poruchy těchto herních zařízení provozní, provozní vybírala jejich schránky). Na uvedené nemůže mít vliv, že žalobce pronajal část prostoru, v němž se tato zařízení nacházela, společnosti Development Trade s.r.o. (na základě smluv o nájmu činilo nájemné 35 % z celkového výnosu herních zařízení, tedy příjem z pronájmu byl přímo úměrný výnosům ze hry). Tvrzení žalobce, že veškerou obsluhu těchto zařízení zajišťovala společnost Development Trade s.r.o. osobami v pracovně právním vztahu na základě dohod o provedení práce, vypořádal celní úřad poukazem na to, že žalobce přinejmenším toleroval, že jeho zaměstnanci vedle plnění svých běžných pracovních povinností ve své pracovní době zajišťovali obsluhu těchto zařízení a vypláceli jednotlivé výhry z peněz určených pro provoz provozovny. Tomuto závěru nemá zdejší soud co vytknout.

31. Podstatné tedy je, že se žalobce na provozu těchto zařízení výše uvedeným způsobem podílel. Proto se zdejší soud ztotožňuje se závěrem žalovaného, že v nyní posuzovaném případě byl žalobce faktickým provozovatelem hazardní hry ve smyslu § 5 zákona o hazardních hrách, a to i se zohledněním skutečnosti, že místnosti, v nichž byla technická zařízení umístěna, pronajímal jiné společnosti, neboť bez přičinění žalobce by nebyl provoz herních zařízení vůbec možný. Správní orgány se rovněž podrobně zabývaly výkladem nájemních smluv uzavřených mezi žalobcem a společností Development Trade s.r.o. (v podrobnostech zdejší soud odkazuje na str. 15 a 16 napadeného rozhodnutí). Závěr, že žalobce spáchal přestupek dle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách, je zákonný a dostatečně skutkově podložený, a pokud jde o odkazy žalobce na rozsudky správních soudů, ty správnost závěrů celního úřadu a žalovaného nikterak nezpochybňují. V podrobnostech zdejší soud odkazuje na vypořádání provedené žalovaným, podle něhož šlo o rozsudky ve věcech, které nejsou skutkově či právně shodné s nyní posuzovanou věcí.

32. Žalobce v podané žalobě dále zpochybňoval jak přiměřenost uložené sankce, tak její samotné zdůvodnění.

33. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že při posuzování zákonnosti uložené sankce správní soud k žalobní námitce pouze přezkoumá, zda správní orgán při stanovení výše sankce zohlednil všechna zákonem stanovená kritéria, zda jeho úvahy o výši pokuty jsou racionální, ucelené, koherentní a v souladu se zásadami logiky, zda správní orgán nevybočil z mezí správního uvážení nebo jej nezneužil a rovněž, zda uložená pokuta není likvidační (usnesení rozšířeného senátu ze dne 20.4.2010, č.j. 1 As 9/2008–133, č. 2092/2010 Sb. NSS, nebo nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13.8.2002 či sp. zn. Pl. ÚS 38/02 ze dne 9.3.2004).

34. Podle § 123 odst. 7 zákona o hazardních hrách lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do výše 50 000 000 Kč, jde–li o přestupek podle písm. b) tohoto ustanovení.

35. Pokud jde o namítanou absenci materiálního znaku přestupku, tak je nepochybné, že „hazardní hry mohou negativně ovlivnit individuální osudy jednotlivců, jejich blízkých a ve svém důsledku i širšího okolí. Herny, lákající k okamžitým a zdánlivě snadným výhrám, se staly typickým koloritem nejen předměstí českých měst, ale i jejich center, jakož center menších obcí, a to se všemi navazujícími společensky škodlivými aktivitami. Představují tak ohrožení veřejného pořádku a pokojného soužití v obcích (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 56/10, jehož obecná východiska jsou zcela jistě aplikovatelná i na posuzování nebezpečnosti daného jednání). Přísná regulace hazardu vyplývá z legitimního důvodu ochrany ústavně chráněných hodnot, jako jsou ochrana zdraví, zejména duševního, vytváření překážek pro vznik patologické závislosti na hraní těchto her (tzv. gamblerství), ochrana rodiny, jejího majetku, ochrana dětí a mládeže atd. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 15/15)… Nejvyšší správní soud nepovažuje za nutné na tomto místě dlouze opakovat obecně známou skutečnost, že provozování hazardních her s sebou nese riziko psychologické závislosti na těchto hrách a ohrožuje majetek a zdraví hráče a jeho rodiny. Je tomu tak tím spíše, pokud jsou hazardní hry provozovány nelegálně.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.2.2024, č.j. 7 As 209/2023–37). Právě citované představuje zcela dostatečnou odpověď na žalobcovo zpochybnění společenské nebezpečnosti jeho jednání, kterou odráží rovněž i horní hranice zákonem stanovené výše sankce. Bylo–li žalobci prokázáno jednání naplňující objektivní stránku přestupků podle zákona o hazardních hrách, pak argument chybějící společenské škodlivosti nemůže obstát (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14.12.2009, č.j. 5 As 104/2008–45, č. 2011/2010 Sb. NSS, či ze dne 9.8.2012, č.j. 9 As 34/2012–28). Až v případech, kdy konkrétní společenská nebezpečnost nemusí dosahovat minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné se materiální stránkou přestupku zabývat; půjde tedy o zcela výjimečné (hraniční) případy. Čím vyšší je typová společenská škodlivost určitého přestupku, tím výjimečnější musí být okolnosti, které by případně způsobily oslabení materiální stránky natolik, že by jednání nemohlo být kvalifikováno jako přestupek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.9.2012, č.j. 1 As 118/2012–23); o takové případy však principiálně nejde v případě ohrožovacích deliktů, kdy zákonodárce sankcionuje samotné ohrožení zákonem chráněného zájmu, aniž by musel být tento zájem skutečně porušen (zákonodárce sankcionuje již samotné způsobení konkrétního rizika, které označuje za společensky škodlivé); to je i případ žalobcem spáchaného přestupku, který nadto žádné zcela výjimečné okolnosti, které by oslabily jejich materiální stránku, neuvádí.

36. Jak dále plyne z napadeného rozhodnutí i prvostupňového rozhodnutí, správní orgány se velmi podrobně zabývaly všemi z hlediska výše sankce relevantními okolnostmi. Mimo jiné zdůraznily, že sankce za nelegální hazard nemůže být nepřiměřeně nízká, protože by nevedla k nápravě pachatele, a navíc by mohla výrazně přispět k rozvoji černé ekonomiky. Žalobce nadto ani zadržení dvou herních zařízení v průběhu roku 2018 neodradilo od toho, aby během navazujících měsíců umožnil umístění dalších dvou herních zařízení do svých provozoven s hostinskou činností za velmi podobných okolností. Oblast hazardních her je již ze své podstaty prostorem, kde se koncentruje větší množství finančních prostředků a která na sebe váže množství společensky negativních jevů. Podle názoru žalovaného byly veškeré podmínky pro uložení pokuty 150 000 Kč za provoz dvou nelegálních herních zařízení, poté co již byl žalobce seznámen s tím, že uvedená činnost je nelegální, splněny. Žalobce výsledky předchozí kontroly ignoroval, navíc jeho zaměstnanci byli velmi důkladně poučeni o tom, že nemají s celními orgány při kontrolách spolupracovat.

37. Zdejší soud k mezím soudního přezkumu výše uložené pokuty zdůrazňuje, že samotná konkrétní výše sankce je projevem volného správního uvážení správního orgánu v rámci zákonem vymezených kritérií. Při určení druhu sankce a její výměry se přihlíží k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 3.4.2012, č.j. 1 Afs 1/2012–36, č. 2671/2012 Sb. NSS, ze dne 12.3.2015, č.j. 9 As 100/2014–25, a ze dne 2.2.2024, č.j. 7 As 209/2023–37). Zákonným požadavkům na stanovení výše sankce správní orgány plně dostály (§ 37 ve spojení s 38 zákona o přestupcích).

38. Povinností správního orgánu je také hodnotit osobní a majetkové poměry pachatele tak, aby výše ukládané sankce byla dostatečně individualizovaná a dostatečně citelná, avšak zároveň neměla pro trestaného pachatele likvidační dopady (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.4.2010, č.j. 1 As 9/2008–133, č. 2092/2010 Sb. NSS). I tomuto požadavku správní orgány dostály. Žalovaný správně poukázal na to, že za likvidační pokutu lze považovat takovou pokutu, která způsobí, že jediným smyslem podnikatelské činnosti se po dlouhou dobu stane splácení uložené pokuty, a současně pachateli, popř. i jeho rodině, hrozí existenční potíže, příp. objektivně vede k ukončení podnikatelské činnosti. Takovou pokutou by mohla být pokuta v řádu milionů korun. V tomto případě celní úřad uložil právnické osobě s dlouhodobým majetkem v hodnotě 10 812 379 Kč (v roce 2021) za nelegální provozování dvou herních zařízení, při ignorování dřívějších zjištění a při vysoké společenské škodlivosti, pokutu ve výši 150 000 Kč. Taková pokuta nemůže být podle žalovaného s ohledem na zjištěné poměry žalobce, na výši průměrné mzdy v ČR nebo např. na výši spotřebitelských půjček poskytovaných na vybavení domácnosti (v řádu statisíců Kč bez zajištění) likvidační, avšak může být omezující s tím, že celní úřad zmínil i možnost rozložení pokuty na splátky.

39. V otázce nedostatečné individualizace trestu a nezohlednění situace v daném odvětví tíží břemeno tvrzení a důkazní žalobce; a tuto námitku žalobce v žalobě nijak konkrétně nerozvádí. Pokud jde o řízení o přestupku, žalobce na výzvu celního úřadu své majetkové poměry nedoložil, a posoudit podrobněji jeho majetkovou situaci tak neumožnil, kromě zohlednění tvrzení, že žalobce je provozovatelem několika provozoven z oblasti gastronomie (tedy finančními prostředky podle správních orgánů musí disponovat). Přesto se celní úřad a žalovaný výší pokuty i z hlediska jejího dopadu do fungování žalobce coby podnikající právnické osoby náležitě zabývali, jak bylo shrnuto výše. Jejich postupu nemá zdejší soud co vytknout.

40. Vzhledem k vysoké společenské nebezpečnosti jednání žalobce je pokuta uložená ve výši 150 000 Kč přiměřená, při spodní hranici zákonné sazby, a její výše je i dostatečně odůvodněná. Správní orgány při určení výše pokuty posuzovaly všechny individuální okolnosti žalobcem spáchaných přestupků v mezích zákonem stanovených kritérií (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.4.2012, č.j. 1 Afs 1/2012–36, č. 2671/2012 Sb. NSS). Zdejší soud v podrobnostech odkazuje na str. 26 až 29 rozhodnutí celního úřadu a str. 20 až 22 napadeného rozhodnutí žalovaného a na výše citované úvahy správních orgánů. Tím jsou žalobní body vyčerpány.

41. S ohledem na výše uvedené tedy zdejší soud neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

V. Náklady řízení

42. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.