62 Af 38/2018-41

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Celní jednatelství Zelinka s.r.o. sídlem K Hrušovu 293/2, Praha zastoupen JUDr. Janem Slunečkem, advokátem sídlem Mírové náměstí 48, Louny proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.2.2018, č.j. 811-4/2018-900000-311, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 12.2.2018, č.j. 811-4/2018- 900000-311, kterým žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti níže uvedeným rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „celní úřad“). - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170401090 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-8/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení č. 2658/87“), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1754 ze dne 6.10.2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení 2015/1754“), a k prováděcímu nařízení Rady (EU) č. 508/2013 ze dne 29.5.2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých wolframových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (dále jen „nařízení č. 508/2013“), dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 27 746 Kč a vráceno clo ve výši 1 879 Kč; - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170402243 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-9/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení 2015/1754, a k nařízení č. 508/2013 dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 12 132 Kč a vráceno clo ve výši 822 Kč; - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170402258 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-10/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení 2015/1754, a k nařízení č. 508/2013 dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 28 205 Kč a vráceno clo ve výši 1 910 Kč; - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170402287 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-11/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení 2015/1754, a k nařízení č. 508/2013 dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 58 923 Kč a vráceno clo ve výši 3 990 Kč; - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170402312 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-12/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení 2015/1754, a k nařízení č. 508/2013 dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 78 286 Kč a vráceno clo ve výši 5 301 Kč; - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170402438 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-14/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení 2015/1754, a k nařízení č. 508/2013 dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 169 709 Kč a vráceno clo ve výši 11 493 Kč; - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170402637 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-15/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení 2015/1754, a k nařízení č. 508/2013 dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 686 Kč a vráceno clo ve výši 46 Kč; - Rozhodnutí o změně a dodatečném vyměření konečného antidumpingového cla – platební výměr č. 9170402538 ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-16/2017-530000-11, kterým bylo žalobci s přihlédnutím k nařízení č. 2658/87, ve znění ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6.10.2016, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení 2016/1821“), a k nařízení č. 508/2013 dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 83 424 Kč a vráceno clo ve výši 5 649 Kč.

2. Žalovaný uvedená rozhodnutí celního úřadu změnil podle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, tak, že za část věty „a ustanovení § 101 a § 102 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)“, se vkládá „rozhodl o žádosti daňového subjektu – Celní jednatelství Zelinka s.r.o., K Hrušovu 293/2, 102 00 Praha 10, IČ: 29376211, formálně označené jako „Žádost o doměření cla a opravu DD“ a ze dne 08.06.2017, tak, že“. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí celního úřadu potvrdil.

I. Shrnutí žalobní argumentace

3. Podle žalobce bylo zboží vyrobeno japonskou společností SUMITOMO ELECTRIC INDUSTRIES, LTD. Do příslušných celních prohlášení byla z důvodu systémové administrativní chyby u čínského dodavatele zboží uvedena nesprávná země původu „CN“ namísto „JP“. Poté, co žalobce tuto chybu zjistil, doložil celnímu úřadu listiny prokazující, že se jednalo o pouhou písařskou chybu. Rozhodné pro prokázání původu zboží jsou údaje v průvodní dokumentaci a zejména údaje označující zemi původu (výroby) na zboží nebo obalech. S ohledem na charakter zboží nelze výrobcem uvést údaj o zemi původu přímo na zboží. Označení země původu na zboží nebo bezprostředním obalu má vyšší vypovídací a důkazní hodnotu než údaj o zemi původu zboží na dokladech uvedených dodavatelem nebo prodávajícím.

4. Žalobce navrhl, aby zdejší soud provedl veškeré důkazy, které byly provedeny v řízení před správními orgány, včetně obsahu spisu vedeného v souvisejícím řízení o žalobě v obdobné věci mezi týmiž účastníky před zdejším soudem pod sp. zn. 62 Af 17/2018.

5. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňová zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného

6. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí.

7. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

III. Posouzení věci

8. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

9. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

10. Celní úřad v prvostupňových rozhodnutích dospěl k závěru, že je třeba ponechat údaj o zemi původu, která je uvedena v kolonce č. 34a rozhodnutí o propuštění zboží, jímž je Čína. K předloženým důkazům celní úřad konstatoval, že doklad „Certificate of origin“ ze dne 4.8.2017 je sice vydán Tokijskou obchodní a průmyslovou komorou, vztahuje se k elektrodám modelu ER-10 a pro společnost Sumimoto Electric Industries, Ltd. jako vývozce, ale jednak dokladuje nepreferenční původ předmětného zboží Japonska pouze pro odběratele v Čínské lidové republice, dále je vystaven pro odlišného čínského příjemce, než je dodavatel zboží, a do současné doby nebyl celnímu úřadu předložen jeho originál, pouze naskenovaná kopie. Proto nelze uznat tento doklad jako relevantní důkaz nepreferenčního původu zboží. Ostatní důkazní prostředky – opravené faktury č. 3650008391 ze dne 21.6.2016, č. 36500010224 ze dne 2.8.2016, č. 3650010451 ze dne 8.8.2016, č. 3650011901 ze dne 9.9.2016, č. 3650013234 ze dne 16.10.2016, č. 3650013776 ze dne 28.10.2016, č. 3650015823 ze dne 9.12.2016 a č. 3650019626 ze dne 10.3.2017, potvrzení společnosti CommScope connectivity (Wuxi) Co.,L a fotografie obalu předmětného zboží vyhodnotil celní úřad stejně jako předchozí důkazní prostředky, když uvedl, že z dokladu nazvaného „To ADC Czech Republic S.R.O.“ nelze ověřit ani skutečnost, že od června 2016 do června 2017 byl nepreferenční původ předmětného zboží Číny uváděn omylem a proto nemá žádnou vypovídací hodnotu, a co se týká označení na obalu zboží, tak jelikož se jedná o igelitový obal, který se po vyjmutí předmětného zboží stává odpadem a je tedy jednoduše odstranitelný, nelze jej hodnotit jako relevantní důkaz, kterým je obvykle potvrzován původ zboží.

11. Podle zdejšího soudu správní orgány přesvědčivým způsobem zdůvodnily, proč žalobce v průběhu správního řízení neprokázal své tvrzení, že dovezené zboží, jež původně deklaroval jako původem z Číny, má původ v Japonsku.

12. Podle čl. 173 odst. 3 celního kodexu Unie na žádost deklaranta podanou do tří let ode dne přijetí celního prohlášení může být povolena změna celního prohlášení po propuštění zboží, aby deklarant mohl splnit své povinnosti v souvislosti s propuštěním zboží do příslušného celního režimu.

13. Podle čl. 61 odst. 1 celního kodexu Unie je-li původ uveden podle celních předpisů v celním prohlášení, mohou celní orgány vyžadovat, aby deklarant původ zboží prokázal. Podle čl. 61 odst. 2 celního kodexu Unie je-li původ zboží prokázán podle celních předpisů nebo jiných zvláštních předpisů Unie, mohou celní orgány v případě odůvodněných pochybností požadovat dodatečné doklady prokazující, že je původ stanoven v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

14. Pokud žalobce v průběhu řízení dokládal opravené faktury, tak k nim žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že nemohou prokázat nepreferenční původ předmětného zboží, a to ani ve spojení s dokumentem označeným jako „To ADC Czech Republic S.R.O.“, kde společnost CommScope connectivity (Wuxi) Co. uvádí, že „Tímto potvrzujeme, že zboží – 300 ks EK 5901-001 dopravované pod AWB SHA-82773727, je japonského původu. Získali jsme ho z Japonska a bez jakéhokoliv fyzického opracování v Číně jsme ho odeslali přímo k vám. Z důvodu skutečnosti, že náš systém není udržován správně, musíme připustit, že údaj o zemi původu na naší faktuře není uveden správně. Budeme aktualizovat náš systém u tohoto partu správným údajem o původu a příští dodávka stejného zboží již bude zohledňovat původ Japonsko“. Podle žalovaného z uvedeného dokumentu není zřejmé, kým byl vytvořen, neobsahuje žádné jméno zpracovatele, obsahuje pouze razítko odesílatele či žalobce. Podle žalovaného žalobce uvedené tvrzení odesílatele žádným způsobem neprokázal; prohlášení vývozce se může jevit jako dostatečné v rámci samotného dovozu, tedy v celním řízení, nicméně pro účely opravy celního prohlášení po propuštění zboží již toto prohlášení nepostačuje a je potřeba nesprávně vyplněnou kolonku č. 34a celního prohlášení prokázat kvalifikovaným způsobem.

15. Pokud jde o doklad „Certificate of origin“ ze dne 13.6.2017 vystavený společností Sumimoto Electric Industries, Ltd., kdy se mělo podle tvrzení žalobce jednat o prohlášení výrobce, že zboží „Electrodes/ER-10“ má původ v Japonsku, tak k němu žalovaný v napadeném rozhodnutí upozornil, že byl doložen pouze v kopii a v anglickém jazyce, přičemž žalobce nevyhověl výzvě celního úřadu a nepředložil originál či úředně ověřenou kopii tohoto dokladu a jeho překlad do českého jazyka a nedoložil ověření tohoto dokladu odpovídajícím orgánem země původu. Kopie tohoto dokladu je podepsána T. N., přičemž nebylo doloženo, že by tato osoba byla oprávněna uvedený doklad autorizovat, stejně tak se tuto skutečnost nepodařilo žalovanému ověřit ani na webových stránkách výrobce SUMITOMO ELECTRIC LTD. Nadto doklad je natolik obecný, že jej nelze žádným způsobem ztotožnit s předmětným zbožím, například prostřednictvím přesného druhu zboží, počtu kusů, čísla faktury apod. Z dokladu je zřejmé, že se vztahuje ke zboží označenému jako „Electrodes/ER-10“, přičemž předmětné zboží není takto označeno v celních prohlášeních ani na fakturách, které byly přílohou celních prohlášení, neboť zde je zboží označeno jako EK5901-001 a EH0440-002; tuto nejasnost nevysvětluje ani doklad č. ETK1324080D předložený žalobcem obsahující popis a technické parametry zboží nazvaného jako „Electrode for Fusion Splicer ER series“.

16. Pokud jde o doklad „To ADC Czech Republic or any parties related“, jehož originál žalobce předložil celnímu úřadu v jiném řízení včetně překladu do českého jazyka, tak dovozce v tomto dokladu uvádí, že „Tímto potvrzujeme, že výrobek EK5901-001 byl vyroben firmou Sumitomo Electric Industries. Výrobce nám poskytl COO adresovaný na Sumiden Asia. Sumiden Asia, který dodává tento produkt našemu agentovi Shanghai Linpu Instrument Technologies. My nakupujeme tento výrobek od Shanghai Linpu Instrument Technologies pod číslem objednávky 2701005875, 2700565031, 2700437825, 2496287673, 2495786677, 2495788490 a zasíláme je našemu zákazníkovi ADC Czech Republic. Potvrzujeme, že správný původ tohoto materiálu je Japonsko“. Podle žalovaného se jedná o tvrzení dodavatele, které není žádným způsobem doloženo, uvedený dokument nelze žádným způsobem ztotožnit s předmětným zbožím a rovněž čísla objednávek, na které tento dokument odkazuje, nejsou součástí spisového materiálu, resp. žádná z předložených faktur či jiného dokumentu v rámci spisového materiálu na tato čísla objednávek neodkazuje. Tímto dokumentem není podle žalovaného prokázáno, že by předmětné zboží mělo původ v Japonsku, navíc toto tvrzení dovozce obsahuje nesrovnalost, neboť ve vyjádření „To ADC Czech Republic S.R.O.“ dovozce uvedl, že zboží získal z Japonska, přičemž v nynějším vyjádření uvádí, že předmětné zboží nakoupil od společnosti Shanghai Linpu se sídlem v Číně, tedy nikoli z Japonska.

17. Pokud jde o dokument „Certificate of origin“ vystavený dne 4.8.2017 Tokijskou obchodní a průmyslovou komorou, který žalobce taktéž předložil v jiném řízení, tak k němu žalovaný konstatoval, že se vztahuje ke zboží ELECTRODE ER – 10/EK5901-001, množství 410 párů, číslo faktury AP-A0-002-2 ze dne 22.6.2017, jako vývozce je zde uvedena společnost Sumimoto Electric Industries, Ltd. (Japan) a jako příjemce společnost Sumiden Asia (Shenzen) CO., LTD (China). Podle žalovaného uvedený dokument dokládá původ Japonska pouze pro příjemce (odběratele) v Číně (Sumiden Asia /Shenzen/ CO., LTD) a nelze jej ztotožnit s předmětným zbožím, neboť nesouhlasí číslo faktury ani počet kusů zboží. Podle žalovaného pokud hodlá žalobce prokázat původ zboží prostřednictvím předložení dokladu o původu zboží, pak tento doklad musí být s tímto zbožím ztotožnitelný, tedy musí být správně uveden jak vývozce, tak příjemce, zboží musí být jednoznačně ztotožnitelné označením názvu zboží, druhu, počtu kusů či jinak označeno množství a musí zde být rovněž odkaz na fakturu za toto zboží. Doklad o původu zboží předložený žalobcem obsahuje odkaz na fakturu č. AP-A0-002-2, která nebyla jednak žalobcem předložena a není tak součástí spisového materiálu, navíc byla vystavena dne 22.6.2017, tedy až poté, co bylo předmětné zboží u všech dovozů, které jsou předmětem řízení, propuštěno do volného oběhu; je tedy zcela zřejmé, že tento doklad prokazuje původ zboží, které je odlišné od předmětného zboží.

18. Pokud žalobce dále odkazoval na fakturu č. 9009019121 ze dne 6.9.2017, jež byla přílohou rozhodnutí v celním řízení MRN 17CZ5300001HRQWFT9 ze dne 21.11.2017, a fakturu č. 9009023998 ze dne 1.12.2017, jež byla přílohou rozhodnutí v celním řízení MRN 17CZ53000018Y1C0G3 ze dne 14.12.2017, tak i s tímto důkazem se žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal, když uvedl, že z předložených dokumentů není vůbec zřejmé, zda dovezené zboží bylo vyrobeno v Japonsku, resp. kdo jej vyrobil, je pouze doloženo, že bylo do České republiky dovezeno z Čínské lidové republiky, ale již není doloženo, že bylo předtím získáno z Japonska. I pokud by bylo prokázáno, že bylo vyrobeno nějakou společností v Japonsku, pak není prokázáno, že to samé lze tvrdit o zboží v rámci dovozů, které jsou předmětem tohoto řízení.

19. Žalobce dále ve správním řízení odkazoval na rozhodnutí celního úřadu ze dne 24.8.2017, č.j. 104557-13/2017-530000-11, s tím, že se jedná o rozhodnutí ve stejné věci u jiného dovozu (MRN 16CZ5300001A88Q5I0), jehož předmětem bylo typově zcela shodné zboží, u kterého ale dodavatel uvedl do obchodního dokladu správnou zemi původu „Japan“. K tomu žalovaný vysvětlil, že u tohoto případu žalobce deklaroval v kolonce č. 34a celního prohlášení jako původ Japonsko a rovněž na faktuře č. 3650013776 ze dne 28.10.2016, jež byla přílohou tohoto celního prohlášení a která se vztahuje k tomuto zboží, bylo uvedeno „Country of origin: Japan“. Údaje deklarované žalobcem v tomto celním prohlášení tedy plně korespondovaly s údaji uvedenými na dokladech, které byly k tomuto celnímu prohlášení přiloženy, a celní úřad tak neměl důvod o správnosti těchto údajů pochybovat. Podle žalovaného však nebylo prokázáno, že by zboží, jež bylo předmětem dovozu MRN 16CZ5300001A88Q5I0, bylo vyrobeno stejným výrobcem, resp. že je stejného původu, nadto všechny údaje uvedené na dokladech, které byly přílohou celního prohlášení, pokud se jedná o dovoz MRN 16CZ5300001A88Q5I0, plně korespondovaly s údaji uvedenými žalobcem v celním prohlášení. Podle žalovaného tudíž nelze dovozovat, že se jedná o stejné zboží, nicméně i pokud toto zboží bylo vyrobeno stejným výrobcem, tak to automaticky neznamená, že bude mít totožný i původ; nadto žalobce netvrdil, že zboží bylo vyrobeno stejným výrobcem, nýbrž že se jedná o typově stejné zboží.

20. Pokud žalobce dále v průběhu správního řízení dokládal rozhodnutí Celního úřadu ze dne 8.8.2013, č.j. 51337-2/2013-530000-11, tak i s tímto dokumentem se žalovaný vypořádal, když uvedl, že uvedený případ nezná a nezná také obsah spisového materiálu, nicméně z přiloženého rozhodnutí je zřejmé, že jeho příjemce je osoba odlišná od odvolatele a nejedná se o opravu celního prohlášení po propuštění zboží, nýbrž o odvolání proti rozhodnutí v celním řízení, uvedené rozhodnutí de facto neobsahuje žádné odůvodnění provedené změny, resp. hodnocení důkazů, a rovněž z něj není zřejmé, že by existovala důvodná obava z obcházení antidumpingového opatření jako v nyní projednávané věci; i pokud by se jednalo o skutkově identický případ, pak v žádném případě nelze tvrdit, že by se jednalo o ustálenou, jednotnou a dlouhodobou činnost celních orgánů.

21. Pokud jde o námitku, že zboží bylo dovezeno s deklarovanou celní hodnotou odpovídající částce mnohonásobně převyšující dumpingové rozpětí, což mělo správní orgány vést k pochybnostem, zda deklarovaný čínský původ je správný, i tu žalovaný poskytl přesvědčivou argumentaci, když uvedl, že s ohledem na sazební zařazení je třeba na toto zboží aplikovat nařízení č. 508/2013, které podmínku, že se deklarovaná celní hodnota zboží musí pohybovat v dumpingovém rozpětí, aby mohlo být toto nařízení aplikováno, nestanoví. Podle zdejšího soudu především s ohledem na skutečnost, že žalobce v celním prohlášení deklaroval jako zemi původu Čínskou lidovou republiku, čemuž odpovídal i údaj na doložené faktuře, nelze dovozovat, že celní úřad pochybil, pokud správnost údaje o původu zboží dále neověřoval; byl to žalobce, kdo odpovídal za správnost údaje uvedeného v celním prohlášení. V tomto směru tak zdejší soud považuje za nepřípadný argument, že celní úřad měl pojmout pochybnost o původu zboží s ohledem na deklarovanou celní hodnotu a že by cena zboží měla být kritériem relevantním pro určení země původu.

22. Jestliže žalobce namítá, že původ zboží v Japonsku plyne již z označení „MADE IN JAPAN“ na bezprostředním a prodejním obalu – pevnostním sáčku, ve kterém bylo zboží zataveno, s kvalitním potiskem a mj. QR kódem, po jehož načtení speciální aplikací v mobilním telefonu se zobrazí podrobnosti o zboží na stránkách japonského výrobce, tak zdejší soud nesouhlasí s tím, že by označení země původu na zboží nebo bezprostředním obalu bylo základním a dostačujícím znakem pro prokazování původu zboží v mezinárodním obchodu, ani s tím, že má vyšší vypovídací a důkazní hodnotu než údaj o zemi původu v dokladech uvedených dodavatelem nebo prodávajícím. Žalobce v této souvislosti neodkazuje na žádné pravidlo plynoucí z českých či evropských právních předpisů, ze kterých by uvedený závěr vyplýval. Pokud obecně odkazuje na „rámcová pravidla pro nepreferenční původ přijatá a ujednaná mezinárodními obchodními institucemi WTO a WCO“, tak ani tu žádné konkrétní ustanovení či pravidlo, přijaté Světovou obchodní organizací či Světovou celní organizací, nekonkretizuje. Skutečnost, že obalovými materiály nemůže být prokázán původ zboží, plyne z čl. 36 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28.7.2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, podle něhož při určování, zda má zboží svůj původ v určité zemi nebo na určitém území, se nezohledňuje původ materiálů, které se nestávají a nemají se stát součástí konečného složení zboží, a pokud jsou obalové materiály a kontejnery podle všeobecného pravidla 5 pro výklad kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení č. 2658/87 pokládány pro účely zařazení za součást produktu, nepřihlíží se k nim pro účely určení původu, s výjimkou případů, kdy pravidlo v příloze 22-01 vychází u příslušného zboží z procentuálního pravidla ad valorem (podstatné zpracování nebo opracování zboží).

23. Pokud žalobce poukazuje na „fyzickou kontrolu“ provedenou celním úřadem týkající se stejného zboží dovezeného v jiné pozdější zásilce a odkazuje k tomu na „dokumentaci v řízení vedeném na celním úřadě pod č.j. 104557/2017-530000-11“ a dodává, že se jedná o případ, který je projednáván na základě žaloby před zdejším soudem „ve stejném sporu“, tak pokud má žalobce na mysli prohlídku zboží, která je zachycena v protokolu ze dne 9.6.2017, č.j. 104891/2017- 530000-21 (úřední záznam ze dne 8.9.2017, č.j. 104557-25/2017-530000-11, o doplnění spisu, jehož přílohou je uvedený protokol), tak již žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že uvedená kontrola zboží byla provedena celním úřadem u celního prohlášení MRN 17CZ53000010I0YL64, přičemž z ní vyplynulo, že igelitové obaly, které byly označeny nápisem „Made in Japan“, ve kterých bylo zboží uloženo, byly umístěny v kartonové krabici opatřené štítkem „Origin China“. Podle zdejšího soudu ani tu nelze shledávat jakékoli pochybení celních orgánů. V nyní projednávané věci, tedy v případě žádosti o opravu celního prohlášení poté, co bylo zboží na základě údajů deklarovaných žalobcem propuštěno do volného oběhu, je podstatné především to, zda žalobce předložil takové důkazní prostředky, ze kterých by jednoznačně vyplynulo, že zboží má původ v Japonsku, jak tvrdil.

24. Pokud žalobce argumentuje tak, že celní úřad nikdy v řízení nevyslovil pochybnost o tom, že zboží nebylo či nemohlo být japonského původu, tak k tomu zdejší soud uvádí, že celní úřad v rámci rozhodnutí o propuštění zboží zcela zjevně vycházel z údajů poskytnutých žalobcem o tom, že zemí původu zboží je Čína. Pokud tedy žalobce následně po propuštění zboží požadoval údaj o zemi původu změnit, tížilo jej důkazní břemeno, které neunesl. Ani tato námitka tak není důvodná.

25. Pokud žalobce navrhoval, aby zdejší soud dokazoval všemi důkazy, které byly provedeny v rámci správního řízení, tak žalobcem doložené dokumenty v rámci správního řízení jsou součástí správního spisu, žalobce jimi argumentoval již v řízení před správními orgány a žalovaný se se všemi vypořádal v napadeném rozhodnutí. Na úvahách žalovaného přitom zdejší soud žádné vady neshledal. Pokud žalobce navrhoval, aby zdejší soud provedl jako důkaz také obsah spisu vedeného v souvisejícím řízení o žalobě v obdobné věci mezi týmiž účastníky před zdejším soudem pod sp. zn. 62 Af 17/2018, tak jednak žalobce neuvádí, jaké skutečnosti by měly být obsahem tohoto spisu ve vztahu k nyní posuzované věci prokázány, a s ohledem na dostatečně skutkově podložené úvahy žalovaného, opírající se o listiny předložené žalobcem, který ohledně svého tvrzení nesl důkazní břemeno, má zdejší soud takové dokazování za nadbytečné.

26. Zdejší soud tedy neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

IV. Náklady řízení

27. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.