62 Az 24/2016 - 92

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobců a) S. P., b) L. P., c) nezl. R. P., d) nezl. B. P., nezletilí žalobci c) a d) zastoupení žalobkyní b) jako zákonným zástupcem, e) M. P., f) O. P., všichni státní příslušnost Ukrajina, všichni zastoupeni Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou se sídlem Nádražní 38/8, Český Těšín, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, Praha 7, Nad Štolou 3, k žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 11. 2016 č. j. OAM-324/ZA-ZA15-HA08-PD1-2014, OAM-322/ZA-ZA15-HA08-PD1-2014, OAM- 323/ZA-ZA15-HA08-PD1-2014, OAM-322/ZA-ZA15-HA08-PD1-2014-2, ve věci prodloužení doplňkové ochrany, takto:

Výrok

I. Žaloby proti rozhodnutím ŽALOVANÉHO ze dne 7.11.2016 č. j. OAM- 324/ZA-ZA15-HA08-PD1-2014, OAM-322/ZA-ZA15-HA08-PD1-2014, OAM-323/ZA- ZA15-HA08-PD1-2014, OAM-322/ZA-ZA15-HA08-PD1-2014-2, se zamítají.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Odměna advokátky Mgr. Beaty Kaczynské se určuje částkou 62.936,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I.

1. Žalovaný napadenými rozhodnutími vyhodnotil žádosti žalobců o prodloužení udělených doplňkových ochran na území České republiky jako nedůvodné a doplňkovou ochranu již neprodloužil.

2. Proti v záhlaví označeným rozhodnutím podali žalobci a), b), e), f) a za žalobce c) a d) žalobkyně b) žaloby v zákonné lhůtě, ve kterých uvedli, že ve správním řízení došlo k porušení ust. § 3 správního řádu, neboť nebyl zjištěn skutkový stav věci a dále došlo k porušení § 53a odst. 4 zákona č. 35/1999 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). Ustanovený právní zástupce žaloby doplnil o tvrzení, že s ohledem na situaci na Ukrajině je přesvědčen o tom, že důvody, které vedly k udělení doplňkové ochrany, nadále trvají a že jim v případě návratu na Ukrajinu i nadále hrozí nebezpečí vážné újmy § 14a zákona o azylu. Pokud žalovaný rozlišuje situaci na Ukrajině pouze podle toho, zda se jedná o Doněckou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, kde probíhaly ozbrojené střety, na straně jedné, nebo zda se jedná o „zbytek země“, ve kterém je situace, dle názoru správního orgánu, „nezměněná a stabilní“ na straně druhé, pak dle žalobce toho hodnocení neodpovídá skutečnému stavu věci. Žalovaný tak zjevně nedostatečně zjistil skutkový stav věci, týkající se situace v Chersonské oblasti, která je, s ohledem na její polohu, výrazně ovlivněna jak nebezpečím eskalace napětí na hranici s Krymským poloostrovem, tak i nebezpečím dalšího rozšíření konfliktu, probíhajícího na východě Ukrajiny. Žalobce a) dále nesouhlasí s hodnocením možného postihu či uvěznění žalobce po návratu na Ukrajinu z důvodu jeho dřívější účasti na událostech na Majdanu. Ze zpráv citovaných správním orgánem je zřejmé, že vyšetřování událostí na Majdanu probíhá velmi pomalu. Žalobce a) poukazuje na skutečnost (správnímu orgánu známou v době rozhodování o udělení doplňkové ochrany), že v době jeho léčebného pobytu v ČR (po zranění, které utrpěl na Majdanu), byla dne 7.3.2014 na adrese jeho bydliště, za přítomnosti jeho rodinných příslušníků, provedena ukrajinskou policií domovní prohlídka odůvodněná jeho účastí na majdanských demonstracích. Žalobci není známo, zda proti němu je v současné době vedeno trestní řízení, je mu nicméně známo, že i nadále se o jeho osobu ukrajinská policie zajímá. Jak mu sdělila jeho matka, navštívili ji někdy v létě 2016 neznámí muži v civilu, kteří se na žalobce vyptávali (kde je) a v jednom z přítomných mužů matka žalobce poznala osobu, která se účastnila domovní prohlídky u žalobce. Žalobci navrhli napadená rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že popírá oprávněnost námitek, věcí se řádně zabýval, vycházel z výpovědí žalobců, které porovnal s dostatečným množstvím aktuálních informací o zemi původu a zdůraznil, že na rozdíl od předchozího řízení, kdy byla dotyčným udělena doplňková ochrana, mají tito již v současné době i možnost vnitřního přesídlení na Ukrajině, pokud by oni sami vnímali situaci v místě bydliště za nemožnou k pobytu. Celá posuzovaná rodina bydlela ve městě C., část A., ulice G. X. Do současnosti zde mají přihlášeno trvalé bydliště, v jejich bytě na této adrese bydlí stará nemocná matka, a na tuto adresu by se mohli v případě návratu vrátit. Dále správní orgán odkázal na informace Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, dle kterých ukrajinský parlament přijal zákon o zajištění práv a svobod vnitřně vysídlených osob obsahující definici vnitřně vysídlených osob, která je do značné míry shodná s mezinárodními standardy. Zákon zaručuje specifický soubor práv vnitřně vysídlených osob. Navrhl žalobu zamítnout a vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání.

4. Žalovaný napadenými rozhodnutími rozhodl tak, jak uvedeno v odst. [1] tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že k udělení mezinárodní ochrany ve formě doplňkové ochrany bylo přistoupeno z důvodu, že nebylo možno vyloučit přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 1 a 2 písm. b) zákona o azylu. Správní orgán posoudil individuální situaci žadatelů, kteří před odjezdem z vlasti žili v C. o., obci A., ul. G. X, tedy v jižní části Ukrajiny. V případě návratu do místa jejich trvalého pobytu nemohl správní orgán zcela vyloučit závažné potíže v souvislosti s eskalací konfliktu mezi ukrajinskými bezpečnostními složkami a nacionalistickými dobrovolnickými skupinami na straně jedné a ozbrojenými skupinami separatistů na straně druhé, jejichž dopad na život jmenovaných nebyl schopen předvídat. Dále bylo zjištěno, že neměli možnost zajištění si dlouhodobějšího zázemí v jiné části Ukrajiny, čímž byla znemožněna i možnost jejich vnitřního přesídlení. Správní orgán dospěl k závěru, že v případě návratu do vlasti nebylo možno zcela vyloučit přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. Správní orgán výpovědi žalobců zhodnotil s informacemi získanými z nezávislých zdrojů a dospěl k závěru, že v případě žadatelů o prodloužení doplňkové ochrany pominuly již důvody, pro které byla tato udělena. II.

5. Z obsahu správního spisu vedeného k žalobci a) soud zjistil, že žalobce a) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 24.7.2014, ve které uvedl, že se dorozumí ukrajinsky a rusky, je ženatý a spolu s ním o mezinárodní ochranu žádá jeho manželka, dcera O. a synové R., B. a M. Dříve v České republice pobýval asi tři měsíce v r. 2001 pracovně a pak v roce 2014 v únoru až do 20.3. z důvodu své léčby, naposledy od 17.7.2014. Má středoškolské vzdělání pro strojírenský obor. Svou vlast naposledy opustil dne 16.7.2014, neboť on a jeho rodina byli v ohrožení z důvodu války. Město, ve kterém žili, se nachází nedaleko Krymu, jsou v přední linii a jemu stále někdo telefonuje, i když nic neříká, jen do sluchátka dýchá. Dříve mu vyhrožovali, protože byl na Majdanu a také se obává, že bude muset narukovat do armády. Nikdy nebyl politicky angažován. O udělení mezinárodní ochrany žádá z důvodu situace na Ukrajině, kde se nic nezměnilo, chce žít a pracovat v České republice. Dříve o azyl nežádal, nikdy proti němu nebylo vedeno trestní stíhání. Jeho známí mu radili, aby se nevracel, že v případě návratu jej mohou zavřít do vězení. Jeho zdravotní stav je dobrý, po příjezdu do České republiky jej již nebolí hlava, která jej bolela, když byl doma, což dával do souvislosti se stresem. Do protokolu při pohovoru k žádosti dne 4.9.2014 ještě uvedl, že doma byl členem ukrajinského kozáctva, což je dobrovolný patriotický svazek a on v rámci tohoto spolku trénoval děti ve východním zápasu, což je karate, judo, sambo. Ukrajinu opustil dne 16.7.2014 z důvodu bezpečnostní situace, když ruská vojska byla soustředěna na hranici s Ukrajinou. Uvedl, že měl opakovaně telefonáty od neznámých volajících, bylo jich asi pět během dubna až května 2014, kdy nikdo nic do telefonu neříkal, jen slyšel dech, dostal i sms, která přišla dne 20.4.2014 o obsahu „copak vám se žije lépe, když se zvýšily ceny?“. Dále, že k televizní výzvě se přihlásil na vojenskou správu, neboť je výsadkář se specializací na protiletadlové raketové komplexy, ale s ohledem na jeho věk o něj neměli zájem. Pokud se týká jeho účasti na Majdanu, stavěl tam barikády, dne 18.2.2014 byl zraněn, někdo jej udeřil do hlavy, pak mu dodatečně řekli, že to bylo samopalem, probral se až na nějakém stanovišti, kde byli zranění, odvezli jej domů a z domu se obrátil na nemocnici. Někdo volal z Kyjeva a nabídli mu operaci v zahraničí, což přijal a tak se dostal do ČR, kde pobýval od 27.2. do 20.3.2014. Během tohoto pobytu mu volala manželka, že u nich probíhá domovní prohlídka, kterou měl provádět útvar pro boj s narkotiky. K další prohlídce již nedošlo. Z Ukrajiny vycestoval na polské turistické vízum. Zdůraznil, že by chtěl, aby jeho rodina v České republice zůstala, jelikož situace u nich je nestabilní, má malé děti, není známo, co se bude dít. Jeho matka volala a říkala, že ceny potravin a energií se zvýšily, platy jsou zmražené, zvedly se ceny uhlí. Dále obsahem spisu jsou četné zprávy o situaci na Ukrajině, a to konkrétně Informace MZV ze dnů 2. října 2013 na téma Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí a situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu do vlasti, ze dne 16. dubna 2014 na téma Aktuální bezpečnostní, politická a ekonomická situace na Ukrajině po vytvoření vlády dne 27. února 2014, ze dne 29. května 2014 na téma Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí a situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu do vlasti a ze dne 1. srpna 2014 k otázkám politické situace na Ukrajině po nástupu prezidenta Porošenka, postavení osob sympatizujících s bývalou premiérkou Tymošenkovou nebo prezidentem Janukovyčem, možnosti přestěhování se v rámci Ukrajiny, možnost vyhledání pomoci v případě poškození způsobeného trestnou činností či porušováním práv a svobod, možnost podat stížnosti proti postupu příslušníků policejních orgánů či jiných orgánů státní moci, Informace Freedom House leden 2014 na téma Svoboda ve světě 2014 – Ukrajina, Zpráva o pokroku v zemi za rok 2013 v rumci EPS vydaná Evropskou komisí dne 27. března 2014, Informace ZÚ Kyjev ze dne 10. března 2014 na téma Nová ukrajinská vláda, Zpráva CRS pro Kongres USA, Steven Woehrel 24. března 2014 na téma současné otázky a politika USA, informace Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z 1. července 2014 s názvem Posouzení mezinárodní ochrany v souvislosti s vývojem na Ukrajině – aktualizace č. 1 a ze dnů 15. dubna 2014 a 15. června 2014 o stavu lidských práv na Ukrajině, Informace Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ze dne 23. dubna 2014. Výsledkem řízení bylo vydání rozhodnutí ze dne 24.10.2014 č. j. OAM-324/ZA-ZA15-HA08-2014 o udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu na dobu 24 měsíců ode dne nabytí právní moci a neudělení azylu podle § 12, § 13 a § 14 zákona o azylu. V odůvodnění uvedeno, že žalobce opustil zemi z důvodu válečných operací v zemi, kdy mu někdo opakovaně telefonoval, ale do sluchátka jenom dýchal, nic neříkal. Nikdy proti němu nebylo vedeno trestní řízení a obává se možného uvěznění. Žalovaný vycházel ze skutečnosti, že žadatel žil v jižní části Ukrajiny a aktuálně nemá možnost zajistit si dlouhodobější zázemí v jiné části Ukrajiny. V případě jeho návratu na Ukrajinu nemůže správní orgán zcela vyloučit závažné problémy, jejichž dopad na život žadatele není schopen předvídat. Z důvodu, že nelze vyloučit přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a zákona o azylu, byla udělena doplňková ochrana. Dále založen protokol o doplňujícím pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 25.8.2016, kde uvedl jako důvod žádosti o prodloužení doplňkové ochrany, že má informace z internetu, že někteří ukrajinští vlastenci jsou ve vězení a někteří jsou likvidováni, a on se rovněž považuje za ukrajinského vlastence. Obává se zabití příslušníky mocenských úřadů. Nic se na Ukrajině nezměnilo, dobrovolníci jsou zastrašování, že pokud budou veřejně vystupovat, budou uvězněni. Na Ukrajině žije jeho matka, která žije v bytě, kde on a jeho rodina je hlášena k trvalému pobytu, dále v Chersonské oblasti žije jeho bratr, se kterým je v kontaktu. On nepracuje, zkoušel to, ale točila se mu hlava a měl závratě, pracuje jeho manželka a on se stará o děti. Dochází k praktickému lékaři, který jej občas pošle k odborníkovi. Podle zpráv od matky je situace v jeho bydlišti špatná, jsou tam ruské vrtulníky, každý den dochází k provokacím, jsou tam diverzní ruské vojenské oddíly a Ukrajina tam soustředila vojenskou techniku. Jídlo je drahé, matka má malou penzi a on jí posílá peníze na léky. Od kamarádů z Pravého sektoru ví, že oni budou odcházet z vlasti. Obsahem spisu jsou i aktuelní zprávy o situaci na Ukrajině, konkrétně: Informace Ministerstva vnitra Velké Británie z ledna 2016 k oblastem Krym, Doněck a Luhansk, Informace Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ze září 2015 – aktualizace č. 3 k posouzení mezinárodní ochrany v souvislosti s vývojem na Ukrajině, Zpráva o stavu lidských práva za období 16. listopadu 2015 až 15. února ze dne 3. března 2016, Zpráva na téma Svoboda ve větě 2016 - Ukrajina vydaná Freedom House ze dne 27. ledna 2016, zpráva o dodržování lidských práv v roce 2015 vydaná Ministerstvem zahraničních věcí Spojených států amerických 13. dubna 2016, Informace MZV ČR ze dne 3. června 2016 k otázkám neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti nebo po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Informace MZV ČR ze dne 25. července 2016 k otázce možnosti podat stížnost proti postupu příslušníků policejních orgánů či jiných orgánů státní moci a ze dne 9. října 2015 k otázkám základní vojenské služby, Výroční zpráva Amnesty International 2015/2016 ze dne 24. února 2016 a Výroční zpráva Human Rights Watch 2016 ze dne 27. ledna 2016.

6. Z obsahu správního spisu žalobkyně b) a současně žalobců c) a d) soud zjistil, že žalobkyně b) v roce 2014 v žádosti o mezinárodní ochranu uvedla jako důvod žádosti ochranu rodiny, neboť se obává situace doma a obává se, že jejího manžela mohou zavřít do vězení a ona zůstane s dětmi sama. Uvedla, že manžel měl roztříštěnou čelist, a proto byl léčen v ČR v rámci Medevacu. Když byl v České republice, tak k nim domů dne 7.3.2014 přišla policie a provedla domovní prohlídku s tím, že v jejich domě se uchovávají zbraně, což podle ní byl nesmysl, manžel je členem mysliveckého spolku, proto legálně drží mysliveckou zbraň. Policisté našli ještě další dvě zbraně, které patřily tchánovi, který již zemřel, a oni je neodevzdali, chtěli je prodat. Tyto dvě zbraně si policie odnesla. Když na výzvu se na policii dostavila v březnu 2014, řekli, že proti manželovi zahájili trestní řízení, avšak zadržen po návratu z nemocnice nebyl. Policie vozila do vězení všechny ty, co se nejvíce projevovali na Majdanu anebo byli vážně zraněni. Po změně vlády je pak z vězení propustili. V žádosti ze dne 14.7.2016 o prodloužení doplňkové ochrany jako důvod uvedla, že situace na Ukrajině se zhoršila a jejich život je tam v nebezpečí. Policie na manžela čeká, už přede dvěma roky ji policie upozornila, že až se manžel objeví doma, otevřou spis a ona jim má zavolat. Manžel dostal v práci výpověď z důvodu Majdanu a hodně známých z Majdanu bylo uvězněno. Její zdravotní stav i zdravotní stav dvou nezletilých dětí je dobrý. Žalobkyně f) uvedla, že začala studovat průmyslový design na Západočeské universitě, má ukončen první ročník a chtěla by ve studiu pokračovat. Z Ukrajiny odjela kvůli tátovi.

7. Ze správního spisu vedeného k žalobci e) zjištěno, že pobírá z Ukrajiny invalidní důchod, vlast opustili z důvodu, že je tam válka a jej chtěli odvést do armády, základní vojenskou službu nekonal z důvodu zdravotního stavu. V žádosti o mezinárodní ochranu podanou v r. 2016 uvedl stejný důvod jako v r. 2014.

8. U jednání soudu žalobkyně b) opětovně uvedla, že policie do dnešního dne čeká na manžela, policie jí po provedené domovní prohlídce v r. 2014 řekla, že pokud se manžel vrátí, bude odsouzen do třech let vězením, neboť nalezení střelné zbraně je trestným činem. Žalobce a) uvedl, že v případě přesídlení v rámci Ukrajiny, lidé žijí v zemljankách, nikdo jim nepomáhá, vše si musí vyřizovat sami a on by také zůstal na ulici. Na hranici stojí ozbrojenci a střílí se tam. Dále u jednání soudu byl proveden důkaz listinami, které žalobci soudu předložili jako přílohu doplněné žaloby, a to články z internetu o zbití funkcionáře radikální strany v Chersonské oblasti a provedení domovní prohlídky u duchovního za účelem nalézt zbraně. Dále z protokolu o domovní prohlídce u žalobců dne 7.3.2014, že tato byla vykonána za přítomnosti žalobkyně b) s výsledkem, že v dětském pokoji byly nalezeny zbraně, pod dekou v posteli, a to dvouhlavňová puška bez čísla a za skříní jednohlavňová puška a dvouhlavňová, které byly zabaveny, nebyla zabavena puška, která je registrovaná na žalobce a) jako lovecká zbraň. III.

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovaným (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

10. Z obsahu správních spisů jednoznačně vyplynulo, že žalobce a) se domáhá opětovného přiznání doplňkové ochrany z důvodu obavy jednak ze zatčení, event. vlastní fyzické likvidace z důvodu své účasti na Majdanu a za další z důvodu bezpečnostní situace na Ukrajině, v regionu, kde mají trvalé bydliště, neboť tento geograficky přiléhá ke Krymu. Ostatní žalobci obavu z návratu spojují s obavou o žalobce a) a stejně tak i s ohledem na situaci na Ukrajině. Dále soud vycházel z nesporné skutečnosti, že žalobcům byla přiznána doplňková ochrana v říjnu 2014 na 24 měsíců z důvodu bezpečnostní situace na Ukrajině, která neumožňovala zcela bezpečný návrat do vlasti s ohledem na boje ve východní části Ukrajiny a skutečnosti, že v důsledku těchto bojů došlo k nárůstu počtu vnitřně vysídlených osob, které se potýkají s řadou problémů při získávání přístupu k sociálním službám. Správní orgán tak nevyloučil přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 1 a 2 písm. b) zákona o azylu.

11. Ustanovení § 53a odst. 4 zákona o azylu stanoví: „Osoba požívající doplňkové ochrany je oprávněna požádat o prodloužení doby, na kterou je doplňková ochrana udělena. Tuto žádost musí osoba požívající doplňkové ochrany podat nejpozději 30 dnů před uplynutím doby, na níž je jí doplňková ochrana udělena. Pokud podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli osoby požívající doplňkové ochrany nezávislé, je oprávněna tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů. Ministerstvo prodlouží dobu, po kterou je udělena doplňková ochrana, v případě, že osobě požívající doplňkové ochrany i nadále hrozí vážná újma (§ 14a) a nenastanou-li důvody pro její odejmutí (§ 17a). Doplňková ochrana se prodlouží nejméně o 2 roky; je-li důvodné nebezpečí, že by osoba požívající doplňkové ochrany mohla závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ho již narušuje, prodlouží se doplňková ochrana o 1 rok. Při prodlužování doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny se postupuje obdobně.“

12. Podle ust. § 14a odst. 1 zákona o azylu doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

13. Podle ust. § 14a odst. 2 zákona o azylu za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) uložení nebo vykonání trestu smrti, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

14. Žalovaný doplňkovou ochranu v r. 2014 žalobcům udělil z důvodu nestabilní situace na Ukrajině, když žalobci vlast opustili v červenci 2014 za situace, kdy jednak došlo k anexi Krymu a jednak byly zahájeny vojenské operace ukrajinské vlády v oblasti Doněcka a Luhanska s cílem obnovit kontrolu nad východními částmi země. Z odůvodnění rozhodnutí ze dne 24.10.2014 jednoznačně vyplynulo, že právě nestabilní bezpečnost v zemi spojená s nárůstem vysídlení bylo důvodem udělení doplňkové ochrany. Z odůvodnění nyní napadených rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný se zaměřil právě na okolnosti, které byly důvodem udělené doplňkové ochrany v r. 2014, a dospěl k závěru, že ač bydliště žalobců se nachází v jižní části Ukrajiny, není to oblast zasažena ozbrojenými střety. Situace na Ukrajině se, vyjma východních oblastí Doněcka a Luhanska ovládaných separatisty, od doby tzv. Majdanu na přelomu let 2013 a 2014 uklidnila a nový režim, reprezentovaný prozápadní vládou a prezidentem Porošenkem, mimo uvedené východní části Ukrajiny stabilizoval situaci a veřejnou moc.

15. Soud se ztotožnil s názorem žalovaného ohledně stabilizované bezpečnostní situace na Ukrajině vyjma oblastí Doněcka a Luhanska a odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, konkrétně např. na usnesení ze dne 30.4.2015, č. j. 9 Azs 13/2015-69, ze dne 17.6.2015, č. j. 6 Azs 86/2015-31. Nejvyšší správní soud se vyslovil k této otázce ve smyslu, že ozbrojený konflikt na Ukrajině nedosahuje takové intenzity, že by každý civilista z důvodu své přítomnosti na území Ukrajiny byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Žalobci mají trvalé bydliště sice v regionu, který přiléhá krymskému poloostrovu, avšak tato oblast není bezprostředním ozbrojeným konfliktem přímo zasažena a je pod plnou kontrolou proevropsky orientované vlády. Navíc i v případě, že by žalobci žili v oblasti, kde dochází k ozbrojeným konfliktům, muselo by být nebezpečí vážné újmy individualizováno k jejich osobám. Samotná skutečnost, že Ukrajina zvyšuje počet vojenské techniky na hranici s Krymem v Chervenské oblasti, nenaplňuje hrozbu vážné újmy, jak je definovaná v odstavci 13 tohoto rozsudku. Soud přisvědčil i žalovanému ohledně možnosti vnitřního přesídlení v rámci Ukrajiny, ač nezpochybňuje, že vnitřní přesídlení nemusí být bezproblémové.

16. Žalobce a) kromě obavy z bezpečnostní situace namítal i obavu z možného jeho zatčení nebo vlastní fyzické likvidace z důvodu svého aktivního zapojení na Majdanu. Soud neshledal pochybení žalovaného ani v posouzení této otázky. Žalobce na Majdanu podporoval dnes vládnoucí síly. Žalobkyně b) sama uvedla, že pozatýkaní aktivisté Majdanu byli po volbách, kdy byl zvolen Porošenko, z vězení propuštění. Soud nevidí důvod, a žalobce toto ani věrohodně neprokázal, proč by mělo aktivistům, kteří podporovali proevropskou politiku v rámci Majdanu, po vítězných volbách hrozit nebezpečí jejich pronásledováním, konkrétně, proč by jemu, který nevybočil z řad těchto aktivistů, mělo takové nebezpečí hrozit. Pokud tato obava je založena na hrozbě event. trestního stíhání na základě výsledků domovní prohlídky ze dne 7.3.2014, kdy byly nalezeny a zabaveny nelegálně držené zbraně, které žalobce po smrti svého otce si ponechal, aniž je přihlásil, pak tato skutečnost nemůže být vnímána jako vážná újma a stejně tak nelze za vážnou újmu vnímat ani případný trestněprávní postih; soud k tomu poznamenává, že nelegální držení zbraní je trestným činem i v České republice (§ 279 trestního zákoníku). Krajský soud k odůvodnění tohoto svého názoru odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.4.2012, sp. zn. 7 Azs 9/2012: „/mezinárodní ochrana jako právní institut není nástrojem pro vyhnutí se snášení negativních důsledků trestního stíhání v zemi původu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15.3.2004, sp. zn. IV. ÚS 12/04). Hrozba trestního stíhání či již zahájené stíhání tak může být sama o sobě azylově relevantní jen v omezeném okruhu případů, a to tehdy, když osobě, jež je jí ohrožena, v souvislosti s tím hrozí skutečně zásadní fyzické či psychické útrapy či dokonce smrt již jen z důvodu, že v zemi původu takové následky trestního stíhání pravidelně (tj. ve významné části případů) nastávají, tj. jsou přiměřeně pravděpodobné. Dále tomu může být v případech, kdy je z konkrétních skutečností patrné, že u žadatele se okolnosti jeho stíhání či možného stíhání v nežádoucím směru významně a s velmi tíživými důsledky pro sféru jeho základních práv vymykají obvyklým standardům země původu.“/ Krajský soud v domnělých obavách z trestního stíhání neshledal naplnění pojmu vážná újma pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. Ustálená judikatura k § 14a zákona o azylu (srovnej rozsudek NSS ze dne 13.3.2009, č. j. 5 Azs 28/2008 - 68, publikovaný pod č. 1849/2009 Sb. NSS) předpokládá kvalitativně zcela jiná ohrožení žadatele o mezinárodní ochranu a je vyhrazena jen pro nejvážnější a bezprostředně hrozící ohrožení jeho života a zdraví.

17. Pokud žalobce e) svou obavu z návratu na Ukrajinu spojuje i s možností odvedení do armády, a to i přesto, že byl ze zdravotních důvodů zbaven povinnosti vykonat základní vojenskou službu, pak soud k tomu uvádí, že event. povolání do armády není v žádném případě důvodem pro udělení doplňkové ochrany. Soud s odvoláním na citaci právního ustanovení v odstavcích [12] a [13] tohoto rozsudku konstatuje, že obavu z event. výkonu vojenské služby nelze v žádném případě podřadit pod pojem vážné újmy. Branná povinnost je zcela legitimní i podle mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána, jako např. Ženevská úmluva, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

18. Soud nepřisvědčil tvrzení, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci ohledně situace v Cheronské oblasti. Žalovaný měl k dispozici dostatek aktuelních zpráv od několika nezávislých institucí, které mají vypovídající hodnotu a v intencích kterých vyhodnotil tvrzení žalobců. Žalovaný přezkoumatelným způsobem ve svém rozhodnutí odůvodnil svou úvahu o nesplnění podmínek ust. § 14a zákona o azylu, soud pro projednání věci uzavřel, že správní orgán rozhodl v souladu s ustanovením § 53a odst. 4 zákona o azylu.

19. Po provedeném řízení soud žaloby zamítl jako nedůvodné podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu vzniklých nákladů neuplatnil a podle soudního spisu mu ani žádné náklady řízení nevznikly.

21. Právní zástupkyni žalobců Mgr. Beatě Kaczynské, advokátce se sídlem Nádražní 38/8, Český Těšín se přiznává odměna ve výši 62.936,- Kč. Odměna bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60i dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. - Právní zástupkyni Mgr. Beatě Kaczynské ve věci žalobce S. P. (62Az 24/2016) byla přiznána před spojením věcí ke společnému řízení odměna za 2 úkony právní služby ve výši 6.200,- Kč (2 x 3.100,- Kč) dle § 11 odst. 1 písm. b/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dvou režijních paušálů ve výši 600,- Kč (2 x 300,-Kč) dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb. k uvedeným úkonům právní služby, celkem 6.800,- Kč. - Právní zástupkyni Mgr. Beatě Kaczynské ve věci žalobce M. P. (62Az 26/2016) byla přiznána před spojením věcí ke společnému řízení odměna za 2 úkony právní služby ve výši 6.200,- Kč (2 x 3.100,- Kč) dle § 11 odst. 1 písm. b/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dvou režijních paušálů ve výši 600,- Kč ( 2 x 300,- Kč) dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb. k uvedeným úkonům právní služby, celkem 6.800,-Kč. - Právní zástupkyni Mgr. Beatě Kaczynské ve věci žalobkyně O. P. (62Az 27/2016) byla přiznána před spojením věcí ke společnému řízení odměna za 2 úkony právní služby ve výši 6.200,- Kč (2 x 3.100,- Kč) dle § 11 odst. 1 písm. b/ a d/ vyhl. č. 177/1996Sb., v platném znění a dvou režijních paušálů ve výši 600,- Kč (2 x 300,- Kč) § 13 odst. 3 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb. k uvedeným úkonům právní služby, celkem 6.800,- Kč. - Právní zástupkyni Mgr. Beatě Kaczynské ve věci žalobců a) L. P., b) nezl. R. P. a c) nezl. B. P. (62Az 25/2016) byla přiznána před spojením věcí ke společnému řízení odměna za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b/ a d/ ve spojení s ust. 9 odst. 4 písm. d), a to převzetí věci a písemné podání-doplnění žaloby. V souladu s ustanovením § 7a 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu činí běžně odměna za každý z těchto úkonů 3.100,- Kč, jelikož se však jednalo o společné úkony při zastupování tří osob, náleží advokátce ve smyslu §12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tj. 2.480,- Kč za jeden úkon. Při zastupování tří osob se jedná o částku 3 x 2.480,- Kč, tj. 7.440,- Kč za úkon. Konkrétně se tedy jedná o částku 2 x 7.440,- Kč (14.880,- Kč). K této částce je nutné připočíst náhradu hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb ve výši 2 x 300,-Kč (600,- Kč). Právní zástupkyni Mgr. Beatě Kaczynské byla před spojením věcí přiznaná odměna v celkové výši 35.880,- Kč. Po spojení věcí usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.2.2017 náleží dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, advokátovi při společných úkonech za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. V dané právní věci ustanovené zástupkyni žalobců náleží odměna za 1 úkon právní služby – účast na ústním jednání dne 24.5.2017. Odměna za jeden úkon právní služby činí 2.480,- Kč a za zastoupení 6 žalobců činí 14.880,- Kč (6 x 2.480,- Kč) dle § 9 odst 4 písm. d), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g. Zástupkyni dále náleží 1 režijní paušál po 300,- Kč k uvedenému úkonu právní služby dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky plus náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 400,- Kč (4 x 100,- Kč). Dále cestovní výdaje v částce 553,- Kč (kombinovaná spotřeba dle velkého technického průkazu vozidla 6,5l motorové nafty/km, při ceně paliva 28,60,- Kč dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. a sazbě základní náhrady na 1 km jízdy dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. 3,90,- Kč a při ujetí 96 km na trase Český Těšín – Ostrava a zpět, představuje náhrada jízdného 553,- Kč. Celková částka činí 52.013,- Kč. Ustanovená advokátka je plátcem DPH, proto částka 52.013,- Kč byla navýšena o 21 % DPH, tj. o částku 10.923,- Kč na celkovou částku 62.936,- Kč.

22. Částka 62.936,- Kč bude zástupci žalobce vyplacena tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

23. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 35 odst. 8 věta první za středníkem s.ř.s., dle kterého stát platí odměnu ustanovenému advokátovi.

Poučení