62 Co 62/2022- 343

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudkyň Mgr. Halky Hovorkové a JUDr. Martiny Tvrdkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 16 C 115/2020 - 321, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se určuje, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku, která bude určena v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od jeho právní moci k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 10.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované výpovědí ze dne [datum], je neplatné (výrokem I/). Dále uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem II/) a povinnost nahradit České republice částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem III/).

2. Takto rozhodl soud I. stupně o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění (dále jen „zák. práce“). Žalovanou tvrzené organizační změny označil za vykonstruované a de facto nerealizované, neboť došlo pouze k přejmenování pozic. Podle jeho tvrzení byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], na pozici [příjmení] of Controlling, když v lednu 2020 proběhlo v sídle žalované interní oznámení nové organizační struktury úseku Finance a jeho pozice však byla pouze přejmenována na [příjmení] of Group Controlling a Indirect Procurement, s tím, že byla nadále podřízena finančnímu řediteli v úseku Finance a jemu jsou podřízeny další pozice. Žalobce zdůraznil potřebnost své práce a namítal neplatnost výpovědi z důvodu nejasnosti, tj. že není specifikován důvod organizační změny.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že důvody pro výpověď podle § 52 písm. c) zák. práce byly naplněny. Akcentovala, že bylo přijato rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, žalobce se stal nadbytečným a mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností je příčinná souvislost. Uvedla, že Rozhodnutím o organizačních změnách bylo zrušeno 6 pozic, a to [příjmení] of Controlling, [příjmení] of Facility a Records Managment, [příjmení] of Procurement, 2 x Procurement Category Manager, Procurement Manager Outsourced Services, [příjmení] [jméno] [příjmení]. Namítla, že druh práce vykonávaný na pozici [příjmení] of Group Controlling a Procurement je významně širší než v případě pozice [příjmení] of Controlling, kterou žalobce zastával a zahrnuje i širší odpovědnost, které před organizačními změnami vykonával zaměstnanec zaměstnaný na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení]. Zdůraznila, že na žádnou ze zrušených pozic nebyl nabrán nový zaměstnanec. [ulice] pozice [příjmení] of Group Controlling a Procurement v sobě, podle tvrzení žalované, spojuje odpovědnosti až 3 dosavadních pozic, čímž došlo ke zvýšení efektivnosti práce. [ulice] pozice byla obsazena panem [příjmení] [příjmení], jehož dalším úkolem je přenastavení procesů ve strukturovaném oddělení, což je rovněž odlišné od původní pracovní náplně žalobce. K námitce žalobce o tom, že mu nebylo předloženo rozhodnutí o organizační změně, uvedla, že dané nemá vliv na platnost výpovědi.

4. Soud I. stupně při svém rozhodování vycházel ze zjištění, která zrekapituloval v odstavcích 3 a 4 napadeného rozsudku, a která učinil z nesporných tvrzení účastníků a dále z pracovní smlouvy ze dne [datum], schématu organizace, organizačního řádu spolu přílohami [číslo], dopisu ze dne [datum] o překážkách práce, výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], pracovní náplně [příjmení] of Group Controlling and Procurement, dopisu žalobce ze dne [datum] s nesouhlasem s výpovědí a trvání na pracovním poměru, odpovědi ze dne [datum], rozhodnutí o organizační změně ze dne [datum], organizačního schématu žalovaného z října 2019, organizačního schématu žalovaného z oddělení finance 2020, interního oznámení žalovaného o přejmenování pozice, dále z tzv.„ výslechů svědků“ [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud I. stupně dále doplnil dokazování listinnými důkazy, a to životopisem žalobce, popisem pozice, inzerátem ze srpna 2020, interním oznámením o organizační změně, inzerátem na pozici [příjmení] of controlling, předávacím protokolem, náplní práce nové pozice spojené na kontrolu a nákup, prezentací nové organizační struktury z [datum], konzultantskou smlouvou se [právnická osoba] Consulting z [datum] a pracovní smlouvou s [jméno] [příjmení] z [datum].

5. Po právní stránce subsumoval soud I. stupně věc pod § 72 zák. práce a § 52 písm. c) zák. práce a zabýval se tím, zda opravdu došlo u žalované k tvrzené organizační změně.

6. Při reflektování výše uvedeného vzal soud I. stupně za prokázané, že v lednu 2020 došlo k rozhodnutí o organizačních změnách, kdy došlo k ponížení stavu o 6 zaměstnanců s ohledem na reorganizaci. Mezi těmito zaměstnanci byl uveden i žalobce. Rozhodnutí o organizačních změnách bylo žalovaným doloženo a soud I. stupně akcentoval, že není oprávněn přezkoumávat účelnost a správnost tohoto rozhodnutí. Žalovaná společnost byla prodána v roce 2018 a se změnou vlastníka došlo ke kompletní transformaci organizace, která se realizovala v různých fázích. Organizační změny byly komunikovány s odbory a hlavní cíl bylo zjednodušit a zefektivnit organizaci. 6 pracovních pozic bylo zrušeno a znovu nebyly obsazeno. Pozice žalobce zodpovídala primárně za interní manažerský reporting konsolidovaných finančních dat a controlling komerčních provozů a funkcí společnosti, nová pozice controllingu a nepřímého procurementu má, podle závětů soudu I. stupně, výrazně větší rozsah a zodpovídá za všechny procesy a systémy týkající se činností controllingu, za poskytnutí FPaA /Group Controlling – nyní Financial Planing & Analysis-- pozn. odvolacího soudu, podpory Průmyslovým provozům společnosti (včetně 4 výrobních areálů a celého globálního dodavatelského řetězce), dále komerčním provozům a všem funkcím globálně. V rámci této funkce je řízena činnost nepřímého nákupu společnosti a též jedná jako hlavní bod kontaktu vedoucích pracovníků v oblasti financí v jednotlivých zemích západní Evropy.

7. Soud I. stupně tedy uzavřel, že žalovaný rozhodnutím o organizační změně platně rozhodl o zrušení pozice žalobce, kterou vykonával a která nebyla znovu ve stejném rozsahu obsazena, a shledal, že se nejedná o pouhé přejmenování pozice. Výpověď podle § 52 odst. c) zák. práce byla tedy dána platně, kdy žalobci bylo též vyplaceno odstupné, které tento přijal. Též obsah výpovědi shledal sud I. stupně dostatečně určitým a nezaměnitelným. Soud proto žalobu zamítl s tím, že se žalobci nepodařilo důkazně prokázat dle § 120 o. s. ř. oprávněnost svého nároku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a přiznal žalované náhradu nákladů řízení dle jejího úspěchu ve věci, a to v částce [částka] Tyto zahrnují náklady zastoupení žalované advokátem (tj. odměna za pět úkonů po [částka], pět paušálních náhrad po [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %).

9. O nákladech vůči České republice rozhodl soud I. stupně dle § 148 o. s. ř. a uznal žalobce povinným uhradit proplacené tlumočné za provedené překlady otázek a dvou výslechů svědků celkem ve výši [částka].

10. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce, kterým brojil proti všem jeho výrokům. Uplatnil v něm odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. Zrekapituloval rozhodné skutečnosti plynoucí z důkazů provedených před soudem I. stupně, zejména uvedl obsah výpovědi z pracovního poměru, která mu byla udělena, svoji pracovní náplň, namítl, že výpověď postrádá uvedení důvodu organizační změny a provedl porovnání pracovní náplně pozic [příjmení] of Controlling, kterou zastával a nově vytvořené [příjmení] of Group Controlling a Indirect Procurement. Akcentoval, že účelem rozhodnutí o organizační změně žalované, bylo zbavit se žalobce a nahradit jej jiným, novému vedení lépe vyhovujícím, zaměstnancem, přičemž tato skutečnost je zcela zjevná. Konstatoval, že pro závěr o nadbytečnosti žalobce je podstatné, zda odpadla či neodpadla potřeba práce na jím zastávaném pracovním místě, zdali jeho práci začal vykonávat jiný zaměstnanec a zdali je či není pracovní místo pro žalovaného potřebné. Zopakoval, že popis pracovních činností na nově přejmenovaném pracovním místě [příjmení] of Group Controlling and Procurement je shodný (s výjimkou řízení tří dalších zaměstnanců), toto místo je stále v organizační struktuře žalované, po celou dobu bez přetržky bylo obsazeno jinou osobou, kdy navíc na toto místo bylo hned vypsáno výběrové řízení. Zdůraznil znovu, že kompetence na údajném novém místě jsou shodné s místem zrušeným, práce je dále ve stejné struktuře potřebná a hned je vykonávaná jiným zaměstnancem. Vytkl soudu I. stupně to, že se daným nijak nezabýval a zcela nekriticky převzal závěry žalované. Odkázal na závěry recentní judikatury, které rozebral (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 2932/2016 a dále ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 668/2020) a namítl nutnost jejich aplikace na posuzovaný případ. S tímto podstatným odůvodněním navrhl odvolacímu soudu, aby změnou rozsudku vyhověl žalobě a přiznal mu náhradu nákladů řízení, nebo aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

11. K odvolání žalobce se vyjádřila žalovaná, kde nejprve stručně zrekapitulovala průběh sporu a konstatovala, že prvostupňový soud správně zjistil skutkové okolnosti ukončení pracovního poměru žalobce pro jeho nadbytečnost. Zopakovala, že v rámci zefektivnění jejího fungování došlo ke spojení pozice [příjmení] of Controlling zastávané žalobcem a pozice [příjmení] of Procurement do nové pozice [příjmení] of Group Controlling and Procurement, pod nově vytvořenou pozici byly podřazeny i některé další úkoly, jednalo se o spojení dvou, resp. spíše tří pracovních pozic pod jednu osobu. Žalovaná nesporuje závěr, že práce žalobce byla pro žalovanou dále potřebná. Nicméně po organizační změně nová pozice zahrnovala vedení týmů a procesů nákupů, nová pozice tak zahrnovala výrazně větší rozsah. Žalovaná nesdílí závěr o tom, že na daný případ je přiléhavé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2932/2016, na které poukázal žalobce. Organizační změny byly započaty již v r. 2018 z důvodu změny vlastnictví žalované, byla zapojena konzultační [právnická osoba], dotkly se celé řady zaměstnanců. Považuje za absurdní závěr, aby po té, co se na dvouletém projektu reorganizace podílela mezinárodní poradenská společnost, došlo k výpovědi za účelem zbavení se žalobce. Organizační změnou, kterou se prvostupňový soud zabýval ve všech souvislostech, tak nebyla zastřena snaha propustit žalobce. Z důvodu věcné správnosti napadeného rozsudku žalovaná odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

12. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). V řízení opakoval odvolací soud postupem dle § 213 odst. 2 o. s. ř. listinné důkazy- pracovní smlouvou ze dne [datum], organizačním řádem vč. příloh, výpovědí z pracovního poměru ze dne [datum], organizační změnou ze dne [datum], charakteristikou pracovní pozice [příjmení] of Group Controlling and Procurement, inzerátem na nové pracovní místo, organizační strukturou žalované k 11/ 2019, presentací nové organizační struktury žalované ze dne [datum], tzv. překážkami na straně zaměstnavatele ze dne [datum], Smlouvou o poskytnutí služeb dne [datum] vč. příloh, náplní práce [jméno] [příjmení], pracovní smlouvou ze dne [datum], překladem odpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále doplnil dokazování výpisem žalované z obchodního rejstříku a výpisem [právnická osoba] Group a.s., [IČO] a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

13. Odvolací soud předně uvádí, že z pracovní smlouvy ze dne [datum] má za prokázané, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], U Kabelovny 130 na straně jedné a žalobcem na straně druhé byla uzavřena písemná pracovní smlouva, v níž bylo sjednáno, že od [datum] bude žalobce jmenovanou zaměstnán na dobu neurčitou jako [příjmení] of Controlling (vedoucí kontrolingu), s místem výkonu práce [obec] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], zanikla ke dni [datum] v důsledku vnitrostátní fúze sloučením se společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) jako společností nástupnickou, a to na základě Projektu fúze sloučením ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum]. Žalovaná je tak právním nástupcem [právnická osoba], vystupuje pod shodným názvem obchodní firmy. Členem představenstva žalované je od [datum] dosud pan [jméno] [příjmení] (viz výpis z obchodního rejstříku žalované a výpis z obchodního rejstříku zaniknuvší společnosti [právnická osoba], [IČO]).

14. Žalobce na pozici [příjmení] of Controlling (vedoucí kontrolingu) zastával pozici středního manažera organizační jednotky Controlling, která podléhala druhé nejvýše nadřízené pozici Chief Financial Officer (Keneth Linard) organizační jednotky Finance s tím, že nejvyšší post v organizační struktuře je zastáván nadřazenou pozicí Chief Executive Officer (akcionář). Organizační jednotka Controlling, kde zastával žalobce pozici vedoucího, pak dle organizačního řádu: poskytuje podporu vedení se sledováním výkonu a strategie skupiny Zentiva jako celku i jednotlivých společností ve skupině; zodpovídá za metodiku manažerského účetnictví, definuje ukazatele výkonnosti a procesy plánování skupiny; implementuje a aktualizuje nástroje pro sledování dosažení rozpočtu; vytváří reporty výkonnosti (prodej a zisk) na úrovni regionů a skupiny; spravuje rozpočet prostřednictvím reportingu na měsíční bázi; navrhuje opravné činnosti v případě odchylky oproti poslednímu schválenému cíli; podporuje management ve vyhodnocování projektů a nových obchodních příležitostí; spravuje procesy plánování (rozpočet, očekávaná skutečnost) pro náklady na vývoj nových produktů a vedení organizace a testuje potenciální snížení hodnoty nehmotného majetku (viz Organizační řád [právnická osoba] Group ve znění k [datum], vč. příloh). V říjnu 2019 žalobci podléhali zaměstnanci na nižší pracovní pozici – [příjmení] [jméno] [příjmení] (obchod), Controller HQ, Controller Product Development &Licensing, [příjmení] [jméno] [příjmení], jim podléhali v obchodní sekci další 4 zaměstnanci (Conrtroller) a v oddělení rozvoje jeden zaměstnanec (Development Controller).

15. Dále má odvolací soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] z důvodů zvýšení efektivity a snížení nákladů společnosti na oddělení Finance učinila rozhodnutí o zrušení celkem 8 pozic s účinností od [datum], konkrétně pozici žalobce- [příjmení] of Controlling, dále [příjmení] of Facility a Records Managment, [příjmení] of Procurement, 2 pozice Procurement Category Manager, Procurement Manager Outsourced Services a pozici [příjmení] [jméno] [příjmení]. Listina je podepsána dvěma členy představenstva – [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] s tím, že za žalovanou může jednat každý z členů představenstva samostatně a byla předána [jméno] [příjmení] – předsedovi odborového svazu (viz organizační změna ze dne [datum] a výpis z obchodního rejstříku žalované). Přímo nadřízené pozici Chief Financial [příjmení] [jméno] [příjmení] na stejné úrovni podléhala pozice žalobce - [příjmení] of Controlling, dále pozice [jméno] [příjmení] [příjmení] of Procurement a pozice [jméno] [příjmení] – [příjmení] of Facility &Records Management. Zrušené pozici žalobce pak podléhala zrušená pozice [příjmení] [jméno] [příjmení] zastávaná [jméno] [příjmení]. Zrušené pozici [jméno] [příjmení] [příjmení] of Procurement pak podléhaly 2 zrušené pozice Procurement Category Manager ([jméno] Tým, [příjmení] [příjmení] [jméno]) a pozice Procurement Manager Outsourced Services zastávaná [jméno] [příjmení] (viz organizační schéma žalované z října 2019).

16. Dále bylo z listiny označené jako výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne [datum] odvolacím soudem zjištěno, že žalovaná ukončila pracovní poměr se žalobcem z důvodu organizačních změn v úseku Finance s tím, že došlo k reorganizaci oddělení s účinností od [datum]. Z této změny vyplynulo, že funkční místo [příjmení] of Controlling, které žalobce zastává, je nadbytečné, a proto bude zrušeno. V souladu s ustanovením § 52 písm. c) zákoníku práce žalovaná dala výpověď z pracovního poměru z výše uvedených důvodů ke dni [datum]. Výpovědní doba je dvouměsíční a skončí dnem [datum]. Počínaje dnem [datum] žalovaná nebude přidělovat práci žalobci podle pracovní smlouvy, čímž vzniká překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zák. práce. Do ukončení pracovního poměru, tj. do [datum], bude žalobci poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Dále se ve výpovědi uvádí, že žalobce má právo na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

17. Z listiny označené jako překážky na straně zaměstnavatele ze dne [datum] bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaná oznámila žalobci, že počínaje dnem [datum] do [datum] nebude žalobci přidělovat práci, když po dobu překážek v práci bude poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Žalobce byl vyzván, pokud tak neučinil, aby vrátil zaměstnavateli veškerý majetek (vozidlo, PC, notebook), dokumenty, data, pracovní podklady a materiály, které získal v souvislosti s pracovním poměrem a které jsou majetkem žalované.

18. Ze Smlouvy o poskytování služeb uzavřené dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] Consulting ltd. (dále jen„ poradce“), jednající panem [příjmení] [jméno] [příjmení], bylo odvolacím zjištěno, že stranami bylo ujednáno, že vzhledem k tomu, že poradce disponuje potřebnými znalostmi a zkušenostmi v oblasti obchodního poradenství a poradenských služeb, které by mohly být pro žalovanou užitečné, poskytne žalované poradce službu na plný úvazek, aniž by došlo k uzavření pracovního poměru. Příloha [číslo] v popisu poskytované služby spočívá (mimo jiné) v „ převzetí funkce vedoucího controllingu a nepřímého nákupu ([příjmení] of Controlling and Indirect Procurement)“.

19. Dále vzal odvolací soud z nové organizační struktury žalované [účinnost] za prokázané, že na oddělení Finance vznikla nová pozice [příjmení] of Group Controlling and Indirect Procurement, a to sloučením dvou vedoucích pozic – vedoucího kontrolingu ([příjmení] of controlling) a vedoucího /nepřímého- ozn. Indirect - pozn. odvolacího soudu nákupu ([příjmení] of Procurement) a konečně i pozice [příjmení] [jméno] [příjmení] (podléhající přímo žalobci), kdy všechny tyto pozice byly zrušeny organizační změnou žalované ze dne [datum] (srov. organizační změnu z [datum]). [příjmení] pozici (dočasně do června 2020, viz níže) zastal pan [příjmení] [jméno] [příjmení] (osoba jednající za poradce), žalovanou byl zaměstnancům představen na nové pozici [datum] (email ze dne [datum]), veškeré podklady a materiály spojené s funkcí žalobce byly žalobcem jmenovanému předány protokolárně [datum] prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] (předávací protokol ze dne [datum]). [příjmení] pozici [příjmení] of Group Controlling and Procurement podléhá přímo pozice [příjmení] of Finance IO/vedouc financí výroby/ ([obec]), Controller IQ (Bukurešť), [příjmení] of Controlling EM (Em&Platform), dále pozice [příjmení] [jméno] Commercial&HQ), dále pozice [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] &In-licensing a dále 4 pozice Procurement Category Manager (nové organizační schéma účinné od 3. 2. 2020). Cílem nové pozice [příjmení] of Group Controlling and Procurement bylo pomoci vrcholovému vedení řídit výkonnost podniku optimalizací hlavních nepřímých výdajů prostřednictvím funkce nákupu s tím, že pracovník na nové pozici je odpovědný za vedení procesu contollingu skupiny a týmů, sestavování rozpočtu, přípravy prognóz, efektivity; vedení a zlepšování controllingu výroby; vedení týmu a procesu nákupů (charakteristika nové pracovní pozice). Žalovaná zveřejnila inzerát na uchazeče na mezinárodní pozici [příjmení] of Group Controlling and Procurement (inzerát na pozici [příjmení] of Group Controlling and Procurement).

20. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaná uzavřela s panem [jméno] [příjmení] pracovní smlouvu na pracovní pozici [příjmení] of Group Controlling and Indirect Procurement od [datum] do [datum].

21. Dále odvolací soud z písemných odpovědí [jméno] [příjmení] (člen představenstva a vedoucí oddělení financí) a [jméno] [příjmení] (členky dozorčí rady a vedoucí vnitropodnikových záležitostí a personálního oddělení) na otázky kladené prvostupňovým soudem (dále také jen„ odpovědi“), které byly provedeny odvolacím soudem jakožto listinný důkaz postupem dle § 129 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. vzal za prokázané, že ke změnám došlo v důsledku změny vlastníka žalované, kdy došlo na základě modelu připraveného [právnická osoba] k transformaci podniku zaměřené na vznik nezávislé soukromé investiční společnosti, která se promítla do výrazných organizačních změn na vícero úrovních, v této souvislosti byl vypracován tzv. [jméno] (Cílový operační model). K transformaci došlo v různých fázích, oddělení Finance bylo dotčeno v rámci zajištění kontinuity později. V oddělení Finance se [jméno] dotkl kromě žalobce též zrušení pozice [příjmení] [jméno] [příjmení] ([jméno] [příjmení]), [příjmení] of Procurement ([jméno] [příjmení]), Procurment Category Mananger ([jméno] Tým) Procurment Category Mananger ([příjmení] [příjmení] [jméno]) a Procurment Category Mananger ([jméno] [příjmení]) a [příjmení] of Facility &Records Management ([jméno] [příjmení]). Všechny tyto pozice byly bez náhrad zrušeny, žádná nebyla obsazena, toliko [jméno] [příjmení] byla nabídnuta jiná pozice mimo oddělení Finance, kterou přijal. V rámci zjednodušení a zefektivnění firmy došlo k redukci stupňů řízení, proto byl tým Controllingu a Procurmentu sloučen pod jedno vedení. [ulice] pozice [příjmení] of Group Controlling and Procurement odpovídá oproti pozici žalobce ([příjmení] of Controlling) nově za veškeré aktivity controllingu ve skupině včetně Komerčních provozů, Korporátních funkcí Průmyslového provozu a rovněž za Nepřímý prodej (procurement). Pozice žalobce odpovídala toliko za kontroling Komerčních provozů a Korporátních funkcí. Kontroling skupiny zodpovídá za rozpočet a řízení finančních výsledků, jejich plánování a reporting výkonu s cílem nepřetržitého zlepšování. Nepřímý nákup odpovídá za strategické řízení získávání zboží a služeb a má za cíl snižovat a optimalizovat náklady společnosti. Žalovaná po přechodnou dobu angažovala pana [příjmení] [příjmení] za účelem naplnění očekávání nového vlastníka, neboť měl zkušenosti v oblasti financí na jiných transformačních procesech.

22. Odvolací soud tak činí souhrnný skutkový závěr, že žalovaná provedla ve své společnosti na finančním oddělení v důsledku změny vlastníka plánované organizační změny, kdy sloučila dva posty přímo podřízené vedoucímu finančního oddělení ([příjmení] of Finance), konkrétně vedoucího kontrolingu ([příjmení] of controlling) a vedoucího nákupu ([příjmení] of Procurment) s tím, že nově zřízená pozice [příjmení] of Group Controlling and Procurement zahrnovala ještě druh práce vykonávaný rovněž zrušenou pozici vedoucího výrobního kontrolora ([příjmení] Production Controller), která v dřívější organizační struktuře byla přímo podřízena pracovní pozici žalobce. Současně bylo bez náhrady zrušeno místo [příjmení] of Facility &Records Management, které bylo dříve přímo podřízeno vedoucímu financí. Dále byla zrušena dvě místa Procurement Category Manager a pozice Procurement Manager Outsourced Services, kdy obě pozice (celkem 3 pracovní místa) byly podřízeny vedoucímu nákupu. V tomto směru nutno konstatovat, že v závěrech učiněných z jednotlivých důkazů, ani v jejich vzájemných souvislostech, nespatřuje odvolací soud žádný rozpor ani pochybnost, pro které by považoval za potřebné provádět další dokazování a shledal tak takto provedené a doplněné dokazování dostačujícím. Uvedené platí s drobnou výhradou k označení pozice zastávané [jméno] [příjmení] na oddělení nákupu, kdy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] její zrušenou pozici označili ve svých odpovědích jako Procurment Category Mananger, ač v dřívější organizační struktuře byla označena jako Procurement Manager Outsourced Services, což však na posouzení věci nemá žádný vliv.

23. Z hlediska zjištěného skutkového stavu dále odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaná rozvázala se žalobcem pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zák. práce ke dni [datum] z důvodu zrušení jeho pracovní pozice vedoucího kontrolingu na oddělení financí s tím, že se žalobce v důsledku organizační změny účinné od 1. 4. 2020 stal pro žalovanou nadbytečným. Pracovní poměr byl ze stejného důvodu rozvázán se všemi zaměstnanci na zrušených pozicích.

24. Odvolací soud současně dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce byl od [datum] postaven na překážky zaměstnavatele v práci dle § 208 zák. práce, dne [datum] odevzdal pracovní pomůcky a veškerou agendu externímu poradci [příjmení] [příjmení], kterého žalovaná uvedla [datum] na nově zřízenou pozici vedoucího skupiny kontrolingu a nákupu s tím, že jeho dosazení do nově zřízené pozice bylo žalovanou sjednáno již [datum]. Na základě žalovanou nabízené nově zřízené pracovní pozice bylo místo od [datum] žalovanou obsazeno na základě uzavřeného pracovního poměru [jméno] [příjmení].

25. Potud je třeba uzavřít, že skutkové závěry shora uvedené jsou mezi stranami v zásadě nesporné.

26. Projednávanou věc je třeba posuzovat – vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů [účinnost] (dále jen„ zák. práce“), a subsidiárně též (srovnej § 4 zák. práce) podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů [účinnost] (dále jen„ o. z.“).

27. V projednávané věci žalovaná odůvodnila výpověď z pracovního poměru danou žalobci dopisem ze dne [datum] [anonymizováno] [rok] s tím, že„ z důvodu organizačních změn v úseku Finance došlo k reorganizaci oddělení s účinností od [datum]; z této změny vyplynulo, že funkční místo [příjmení] of Controlling, které žalobce zastává, je nadbytečné, a proto bude zrušeno“. Z takto vymezeného důvodu výpovědi je zřejmé, že žalovaná v ní uvedla skutečnosti, které – jestliže by skutečně nastaly – by naplnily skutkovou podstatu výpovědního důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, podle něhož zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Protože důvod je ve výpovědi skutkově vymezen tak, že jej není možné zaměnit s jiným důvodem, neboť na základě skutkových údajů uvedených žalovanou ve výpovědi jej lze odlišit od jiných skutečností, na nichž by mohl (obecně vzato) spočívat stejný nebo jiný důvod výpovědi vypočtený v ustanovení § 52 zák. práce, je nutno zabývat tím, zda skutečnostmi uvedenými ve výpovědi byla vskutku naplněna skutková podstata výpovědního důvodu obsaženého v ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, tj. tím, zda žalovaná přijala dne [datum] rozhodnutí o změně svých úkolů, svého technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, podle kterého se žalobce stal nadbytečným, a zda tu je příčinná souvislost mezi jeho nadbytečností a přijatými organizačními změnami, tj. zda se žalobce stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u žalované) nadbytečným (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 2 Cdon 1130/97, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy [číslo] roč. 1999, s. 374, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 733/2003, uveřejněného pod [číslo] v časopisu Soudní judikatura, roč. 2004).

28. Podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

29. K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce patří podle ustálené judikatury soudů to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel (nebo příslušný orgán) rozhodnutí, že se podle tohoto rozhodnutí konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě a jen v důsledku takového rozhodnutí (jeho provedením u zaměstnavatele) nadbytečným. Pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce je současně charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud podle pracovní smlouvy konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, o snížení stavu pracovníků za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 6 Cz 49/68, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 1369/2001).

30. Judikatura soudů (v této souvislosti) již dříve dovodila, že přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (případně obsazení tohoto místa zaměstnavatelem některým ze stávajících zaměstnanců), je zpravidla„ důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu“; v takovém případě totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. Jestliže se totiž z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) druh práce sjednaný pracovní smlouvou propouštěného zaměstnance (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost spočívající kupř. pouze v jeho osobě nebo v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 1770/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 2735/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 440/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 1331/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 5054/2014, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 317/2015). Výběr nadbytečného zaměstnanci je zcela na zaměstnavateli.

31. Z uvedeného vyplývá, že nadbytečnost zaměstnance nastává (a posuzuje se) ve vztahu k druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě (popř. k druhu práce vyplývajícímu ze jmenování zaměstnance na vedoucí pracovní místo). Přitom je třeba mít na zřeteli, že zaměstnavatel nemá povinnost při faktickém výkonu pracovní činnosti vykonávané zaměstnancem využít v celém rozsahu druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. Zaměstnavatelem přidělovaná práce se nepochybně musí pohybovat v rámci smluvně sjednaného druhu práce, ovšem nemusí jej zcela vyčerpat, nemusí tedy zahrnovat veškerou možnou pracovní činnost spadající do sjednaného druhu práce (k tomu srov. – byť v jiné souvislosti – odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3240/2015, uveřejněného pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2018, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 862/2018). Nadbytečnost zaměstnance nelze tudíž spojovat s takovým rozhodnutím o organizační změně, v jehož důsledku sice není pro zaměstnavatele dále (zcela nebo zčásti) potřebný výkon pracovních činností, které dotčený zaměstnanec dosud pro něj vykonával, avšak zaměstnavatel má možnost přidělovat zaměstnanci jinou práci v rámci sjednaného druhu práce, jejímž výkonem by byl zaměstnanec nadále ve svém pracovním úvazku vytížen (srov. odůvodnění rozsudku býv. Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 6 Cz 36/80, uveřejněného pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1982, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 262/2012).

32. Podle skutkových zjištění učiněných v projednávané věci měl žalobce pro žalovanou vykonávat sjednaný druh práce vedoucího kontrolingu, který odpovídá za oddělení kontrollingu Komerčních provozů a Korporátních funkcí žalované, tj. za finanční strategický plán, analýzu a řízení skutečných finančních výsledků, reporting výkonu a prognóz s cílem nepřetržitého zlepšování. Z učiněných skutkových zjištění dále vyplývá, že z hlediska věcné - faktické náplně práce žalobce, kterou pro žalovanou vykonával na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum], byla pro žalovanou i nadále jeho práce vedoucího oddělení kontrolingu potřebná, neboť ji (byť jako část další pracovní náplně) převzala nově zřízená pracovní pozice vedoucího skupin kontrolingu a nákupu, která obě pozice kumulovala. Nově zřízenou pozici, jejíž faktický výkon zahrnující druh práce žalobce sjednaný pracovní smlouvou, ještě v průběhu výpovědní doby v únoru - namísto organizační změnou plánovaného dubna 2020 - zastal představitel poradní externí společnosti - pan [příjmení] [příjmení]. Jeho pracovní náplň obnášela výkon druhu práce, který zastával výhradně žalobce a dále pak vedoucí oddělení nákupu – pan [jméno] [příjmení], kdy s oběma vedoucími zaměstnanci žalovaná rozvázala pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zák. práce. Pro úplnost se uvádí, že nově zřízená pozice zahrnovala též pracovní náplň pozice vedoucího výrobního kontrolora, s nímž žalovaná rovněž rozvázala pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zák. práce.

33. Zaměstnavatel musí přijmout rozhodnutí o organizační změně, podle nějž se stane zaměstnanec nadbytečným, a to v příčinné souvislosti s takovým rozhodnutím. Ačkoliv zákon umožňuje zaměstnavateli, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, nesmí libovolně nahrazovat zaměstnance na stejné či obsahově širší pracovní pozici. Pokud by udělil jednomu zaměstnanci výpověď a na jeho pozici přijal nového zaměstnance, byť s širším polem odpovědnosti za další oddělení, těžko lze tvrdit, že se stal skutečně nadbytečným z důvodu organizační změny. Zaměstnavatel tak musí dopředu zvážit, jaký druh práce zaměstnanec vykonává, jaké musí splňovat kvalifikační předpoklady a jestli je výpověď skutečně v příčinné souvislosti s organizační změnou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 1331/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 576/2020).

34. Odvolací soud si je vědom toho, že na jedné straně stojí možnost, aby zaměstnavatelé při zefektivnění či adaptaci své činnosti užili všechny v úvahu přicházející právní instituty, na druhé straně stojí zájem na tom, aby nebyla obcházena úprava ochrany zaměstnance při propouštění pro nadbytečnost v důsledku organizační změny (§ 52 písm. c) zákoníku práce). V posuzované věci rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně sledovalo sice od počátku reálné snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti, přijetí organizačního opatření nebylo předstíráno, nicméně bylo na místě zvážit, zda náplň práce žalobce či vedoucího oddělení nákupu není pro žalovanou dále potřebná a primárně obsadit nově vzniklou pozici vedoucího obou oddělení jedním ze stávajících vedoucích zaměstnanců obou těchto sloučených oddělení, když v tomto směru by volba nadbytečného zaměstnance z takto vymezeného okruhu dosavadních zaměstnanců již byla na žalovaném.

35. Lze proto učinit závěr, že žalobce se v důsledku organizačního opatření žalované spočívajícího ve zrušení pracovního místa vedoucího kontrolingu s účinností od [datum] nestal nadbytečným zaměstnancem, neboť nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) se nestal druh práce sjednaný pracovní smlouvou propuštěného žalobce a žalovaná měla nadále možnost plnit povinnost (srov. § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce) přidělovat žalobci práci podle pracovní smlouvy i ve svém novém (organizačním opatřením změněném) organizačním uspořádání. Důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce nebyl tedy naplněn a výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je jako právní jednání, které odporuje zákonu a – s ohledem na ochrannou funkci pracovního práva – zjevně (zřejmě, jednoznačně a nepochybně) narušuje veřejný pořádek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 31 ICdo 36/2020, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2020), absolutně neplatná, když smysl a účel zákona to vyžaduje (srov. § 580 odst. 1, § 588 o. z. za použití § 4 zák. práce a § 1a odst. 1 písm. a), § 1a odst. 2 zák. práce).

36. Odvolací soud po doplněném dokazování, vycházeje však ze skutkových závěrů učiněných soudem prvního stupně, které svým dokazováním upřesnil a rozvedl, dospěl k odlišnému právnímu posouzení věci. Proto odvoláním napadený zamítavý výrok ve věci samé změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] je neplatná.

37. V důsledku změny rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. o nákladech řízení účastníků s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšnému žalobci vznikly náklady spojené se zastoupením advokátem za 9 úkonů právní služby po [částka] (řízení před soudem prvního stupně: převzetí zastoupení, sepis žaloby, 3 x písemné vyjádření z [datum], [datum] a [datum], 2 x účast na jednání dne [datum] a [datum]; řízení před odvolacím soudem: sepis odvolání; účast na jednání [datum] dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a 9 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu nákladů řízení (včetně příslušné DPH ve výši [částka] k nákladům právního zastoupení podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. a zaplaceného soudního poplatku z žaloby a odvolání - 2 x [částka]) v celkové částce [částka] k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř., o lhůtě k splnění povinnosti dle § 160 odst. 1 o. s. ř., to vše ve spojení s § 211 o.s.ř.

38. V důsledku změny rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. také dle úspěchu ve věci o nákladech státu, které v řízení vznikly v důsledku vynaložení částky [částka] za tlumočné s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř, o lhůtě k splnění povinnosti rozhodl odvolací soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., to vše ve spojení s § 211 o. s. ř.