63 A 14/2023– 47

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: X, nar. dne X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Stanislavem Němcem sídlem Vinohradská 1215/32, 120 00 Praha proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích sídlem Lidická třída 124/11, 370 86 České Budějovice za účasti: I) X II) X oba bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Michalem Majchrákem sídlem U Sirkárny 467/2, 370 04 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2023, č. j. ZKI CB–O–2/42/2023–4, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 24. 4. 2023 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 2. 12. 2022, č. j. OR–474/2022–301–17 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy údajů v katastru nemovitostí učiněné oznámením katastrálního úřadu ze dne 22. 9. 2022, č. j. OR–474/2022–301.

2. Žalobce v prvé řadě namítá, že v rámci řízení sp. zn. OR–167/2022 došlo k chybě spočívající v zápisu výměry do katastru nemovitostí, a to 674 m2 namísto 681 m2 u pozemkové parcely č. XA (veškeré pozemkové a stavební parcely v nynější věci řešené se nacházejí v k.ú. XA – pozn. krajského soudu), jejímž je výlučným vlastníkem. Chybný zápis výměry měl být dle žalobce zhojen již v reakci na jeho podání dne 25. 8. 2022, a to postupem podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Žalobce namítá, že by katastrální úřad měl vycházet z kupní smlouvy ze dne 30. 11. 1965 a geometrického plánu č. XA, které určují správně hranici mezi p. p. č. XA a stavební parcelou č. XA ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení.

3. Žalobce se domnívá, že v důsledku chyby ve vedení katastrálního operátu byl zbaven vlastnického práva k 7 m jeho pozemku, ačkoli pro to neexistoval právní důvod. Žalobce se nespokojil s vysvětlením, že zmenšení výměry nastalo z důvodu přesnějšího výpočtu souřadnic bodů.

4. Žalobce je přesvědčen, že hranice mezi předmětnými pozemky byla určena v rozporu s posledními vkladovými listinami, od jejichž vkladu, dle jeho tvrzení, nedošlo ke změně hranic. Dále je namítáno, že katastrální úřad nebyl oprávněn v rámci opravy chyby vytvořit zcela nový lomový bod 1683–XB, který by nahradil lomový bod XA, což mělo zapříčinit změnu vlastnické hranice oproti znázornění v geometrickém plánu č. XA. Žalobce usiluje o to, aby v katastru nemovitostí byla evidována hranice p. p. č. XA a st. p. č. XA dle kupní smlouvy z roku 1965, resp. dle znázornění hranice v geometrickém plánu č. XA.

II. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že považuje napadené rozhodnutí za zákonné a navrhuje zamítnutí žaloby. Dále je zdůrazněno, že velikost výměry pozemkové parcely č. XA není závazným údajem pro právní jednání, nýbrž údajem odvozeným od geometrického určení nemovitosti. Žalovaný podotýká, že geometrický plán č. XA stanoví závazné geometrické určení vlastnické hranice. Současně upozorňuje, že změnou evidované hodnoty výměry parcely v rámci opravy chyby podle § 37 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“) nedochází k omezení nebo naopak rozšíření rozsahu vlastnického práva, neboť vlastnické právo náleží k pozemku, nikoli k parcele. Žalovaný uvádí, že velikost výměry parcely v roce 2022 před provedenou opravou chyby byla určena z jiného výsledku zeměměřické činnosti, a to z geometrického plánu XB.

III. Vyjádření osob zúčastněných na řízení

6. Dne 19. 7. 2023 bylo krajskému soudu doručeno vyjádření osob zúčastněných na řízení k žalobě, v níž bylo zejména poukazováno na odůvodnění správních rozhodnutí, s nimiž se ztotožňují. Žalobní argumentace byla dle jejich tvrzení založena na nespokojenosti a vlastních představách žalobce, které nebyly podloženy odborným geodetickým posudkem či zaměřením.

IV. Obsah správního spisu

7. Krajskému soudu byl předložen správní spis katastrálního úřadu sp. zn. OR–474/2022 ve věci opravy hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA, založený dne 25. 8. 2022, správní spis sp. zn. OR–167/2022 ve věci opravy hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA založený dne 4. 3. 2022, správní spis sp. zn. OR–516/2003 ve věci námitky žalobce proti obnovenému katastrálnímu operátu (průběhu vlastnické hranice st. p. č. XA a p. p. č. XA) založený dne 15. 8. 2003. Dále byl předložen správní spis žalovaného vedený v odvolacím řízení sp. zn. ZKI CB–O–2/42/2023 a správní spisy sp. zn. ZKI CB–J–78/590/2021 a sp. zn. ZKI CB J–82/637/2021, vedené žalovaným v reakci na jednotlivá podání žalobce.

8. Ze správního spisu sp. zn. OR–167/2022 vyplynulo, že katastrální úřad obdržel dne 21. 2. 2022 podnět žalovaného č. j. ZKI CB–J–82/637/2021–7 k opravě chyby hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA z důvodu nesouladu listin uložených ve sbírce listin katastrálního úřadu a souboru geodetických informací. Ve sbírce listin byl založen geometrický plán č. XA, avšak hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA byla evidována dle geometrického plánu č. XB, jenž však do sbírky listin založen nebyl. Hranice byla podle geometrického plánu č. XB vedena přes lomové body č. XB, XC, XA a XD. V podnětu žalovaného vyzývajícího katastrální úřad k opravě hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA bylo rovněž sděleno, že bod č. XA bude muset být zrušen a nahrazen bodem novým vypočítaným z geometrického plánu č. XA a bod XC bude zrušen zcela, neboť leží na přímém úseku hranice. Dne 7. 3. 2022 bylo vydáno oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí č. j. OR–167/2022–301, jímž bylo sděleno, že v souboru popisných informací byla opravena výměra u stavební parcely č. XA z 368 m2 na 372 m2 a u pozemkové parcely č. XA z 678 m2 na 674 m2. Dále byla v souboru geodetických informací opravena hranice mezi parcelami st. p. č. XA a p. p. č. XA na podkladě neměřického záznamu č. XA a to jako spojnice bodů XB, XB a XD.

9. Ze správního spisu sp. zn. OR–474/2022 a navazujícího odvolacího správního spisu sp. zn. ZKI CB–O–2/42/2023 vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Dne 25. 8. 2022 obdržel katastrální úřad nesouhlas žalobce s provedenou opravou chyby v katastrálním operátu ve věci vedené pod sp. zn. OR–167/2022, konkrétně s opravou hranice mezi parcelami st. p. č. XA a p. p. č. XA učiněnou na podkladě neměřického záznamu č. XA. Dne 22. 9. 2022 bylo vydáno katastrálním úřadem oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích v katastru nemovitostí na základě návrhu podaného žalobcem dne 25. 8. 2022. V oznámení bylo katastrálním úřadem jednak sděleno, že nesouhlas žalobce byl podán po uplynutí 30denní lhůty k podání nesouhlasu proti oznámení o opravě chyby ze dne 7. 3. 2022, a proto již nelze zahájit správní řízení a vydat rozhodnutí. Z uvedeného důvodu bylo podání ze dne 25. 8. 2022 posouzeno katastrálním úřadem podle obsahu jako žádost o opravu chyby dle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, avšak jako taková byla žádost vyhodnocena nedůvodnou, katastrální úřad má za to, že po provedené opravě je hranice v souladu s údaji obsaženými ve sbírce listin a údaji obsaženými v souboru popisných a geodetických informací, resp. v souladu s původním výsledkem zeměměřické činnosti.

10. V reakci na oznámení ze dne 22. 9. 2022 obdržel katastrální úřad dne 27. 10. 2022 nesouhlas žalobce s neprovedením opravy chyby v údajích v katastru nemovitostí. Žalobce v podaném nesouhlasu uvedl, že v důsledku provedených oprav byla jeho pozemková parcela č. XA zásadním způsobem zmenšena bez jakéhokoli právního titulu. V reakci na to zahájil katastrální úřad oznámením ze dne 1. 11. 2022, č. j. OR–474/2022–301 správní řízení o nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu.

11. Katastrální úřad vydal dne 2. 12. 2022 prvostupňové rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy v katastru nemovitostí učiněné oznámením č. j. OR–474/2022–301 ze dne 22. 9. 2022. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí se podává, že v souboru geodetických informací v katastru nemovitostí zůstane hranice mezi p. p. č. XA a st. p. č. XA evidována podle neměřického záznamu č. XA jako spojnice bodů XB, XB a XD. Katastrální úřad dále konstatoval, že v souboru popisných informací v katastru nemovitostí zůstane evidována u p. p. č. XA výměra 674 m. Proti prvostupňovému rozhodnutí bylo dne 19. 12. 2022 podáno odvolání, a to jak zástupcem žalobce, tak přímo žalobcem. V odvoláních bylo uváděno, že poslední vkladovou listinou byla kupní smlouva ze dne 30. 11. 1965 s geometrickým plánem č. XA, podle nichž by měla být hranice určena. O odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím tak, že se zamítají a prvostupňové rozhodnutí se potvrzuje.

12. Součástí spisové dokumentace byla také mimo jiné kupní smlouva ze dne 30. 11. 1965, geometrický plán č. XA a neměřický záznam č. XA z roku 2022.

V. Průběh jednání před krajským soudem

13. Dne 27. 9. 2023 proběhlo u krajského soudu ústní jednání ve věci, v rámci kterého účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích uplatněných v průběhu soudního řízení. Žalobce v rámci tohoto jednání zdůraznil, že nesouhlasí s vytvořením zcela nového lomového bodu XB, který nahradil lomový bod XA.. V důsledku této změny souřadnicových bodů došlo ke změně vlastnické hranice, která dle jeho názoru neodpovídá znázornění v geometrickém plánu č. XA. Konkrétní pochybení však nevznáší, souřadnicové body přepočítávat nebude. Žalovaný v reakci na tato stanoviska žalobce uvedl, že na základě moderních technologií došlo k přepočtu původních výsledků zachycených v geometrickém plánu č. XA, nikoli k novému měření. Nynější hodnoty tak odpovídají tomu, co mělo být evidováno již v roce 1965.

VI. Právní názor soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

15. Předmětem sporu v projednávané věci je otázka správnosti provedení opravy zobrazení hranice mezi pozemkem p. č. XA a st. p. č. XA a opravy týkající se výměry u pozemku p. č. XA a st. p. č. XA. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobou sporované opravy v katastru nemovitostí byly správné a žaloba proto není důvodná.

16. Pro přehlednost krajský soud uvádí, že primárně je vycházeno z geometrického plánu č. XA z roku 1965, který reflektuje kupní smlouvu ze dne 30. 11. 1965, na základě které došlo ke zvětšení st. p. č. XA na 376 m2 a ke zmenšení p. p. č. XA na 681 m2.. Změna založená uvedenou kupní smlouvou byla zanesena do tehdejší analogové mapy evidence nemovitostí. V roce 2003 došlo k jejímu přepracování do podoby digitální katastrální mapy, při jejíž tvorbě byl pro výpočet souřadnic bodů hranice mezi pozemkem p. č. XA a st. p. č. XA využit záznam podrobného měření změn č. XE, na jehož základě byl vyhotoven geometrický plán XB pro oddělení části pozemku p. č. XA a jeho při sloučení k st. p. č. XA. Posledně uvedený geometrický plán ovšem nebyl zaveden do katastru nemovitostí, neboť nebyla předložena listina, na jejímž základu měla být změna provedena, pročež nemělo být podrobné měření změn č. XE vůbec použito při tvorbě digitální katastrální mapy. Z důvodu opravy uvedené chyby byl pořízen neměřický záznam č. XA, který vycházel z hodnot obsažených v geometrickém plánu XA a byly přesnějším způsobem (ze souřadnic lomových bodů parcel v S–JTSK s kódem kvality 3) vypočteny souřadnice nové hranice, kdy zůstala zachována souřadnice bodu XD, naopak původní souřadnice bodu XA byla zrušena a nahrazena souřadnicí bodu XB shodnou se souřadnicemi geometrického plánu XA. Tímto došlo k opravě hranice mezi výše uvedenými parcelami a ke změně jejich výměr.

17. Žalobce první žalobní námitkou brojí pouze proti nesprávné výměře parcely zaznamenané v katastru nemovitostí, k jejíž změně došlo při novém geometrickém určení. V důvodové zprávě k zákonu č. 89/1996 Sb., kterým se měnil zákon č. 344/1992 Sb., se uvádí: „Při novém geometrickém určení dochází k zaměření stávajících hranic přesnými moderními metodami a zároveň k novému přesnějšímu určení výměr parcel. Nově určená výměra se od původní může značně lišit, aniž došlo v terénu ke změně tvaru a polohy hranic pozemků, tedy aniž se změnil rozsah vlastnictví. Tato okolnost není obecně známa. Vlastníci, u nichž zpřesněním výměry jejich parcely došlo ke zmenšení výměry evidované v katastru, chápou tuto skutečnost jako křivdu, i když před a po provedení zpřesnění výměry vlastní stále stejný pozemek a jejich vlastnické právo tedy není žádným způsobem dotčeno.“ (pozn. podtrženo soudem) Z uvedeného vyplývá, že nynějším novým geometrickým určením vycházejícím z hodnot uvedených v geometrickém plánu č. XA došlo k zaznamenání zpřesněné výměry dotčených pozemků p. č. XA a st. p. č. XA. Toto zpřesnění bylo realizováno zcela v souladu s právními předpisy a nezpůsobilo faktické zmenšení parcely, jak se žalobce domnívá. S ohledem na uvedené nelze shledat tuto žalobní námitku důvodnou.

18. Ostatně velikost výměry parcely není závazným údajem, jak implicitně stanoví § 51 katastrálního zákona, podle kterého platí, že údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru. Nezávazný údaj o výměře parcely není způsobilý jakkoli zasáhnout do vlastnických práv žalobce.

19. Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 27. 11. 2012, č. j. 2 As 144/2011–144 zabýval obdobnou věcí, v rámci níž byla řešena obnova katastrálního aparátu, a tím zapříčiněné zmenšení výměry parcely: „(…) byla uskutečněna obnova katastrálního operátu převedením souboru geodetických informací, kdy byla doposud platná analogová katastrální mapa převedena do grafického počítačového souboru a vznikla tak nová, digitální katastrální mapa. V rámci této obnovy byly do digitální mapy doplněny parcely pozemkového katastru, dosud vedené ve zjednodušené evidenci, přičemž (a to je podstatné) předmětná parcela ve vlastnictví stěžovatele byla do digitální mapy překreslena beze změny jejího geometrického a polohového určení. Na základě údajů z grafického počítačového souboru byla pak přesněji vypočtena její výměra, přičemž jejím porovnáním s původní výměrou před obnovou došlo k její korekci o 118 m2 ; nebyla přitom překročena mezní odchylka stanovena katastrální vyhláškou (172 m2 ). Jak uvedly i správní orgány, výměry parcel jsou v katastru evidovány s přesností danou metodami, kterými byly určeny [§ 27 písm. g) katastrálního zákona]. Je nepochybné, že přesnost původní evidované výměry byla dána právě přesností dřívější analogové mapy pozemkové evidence v měřítku 1:2880, za využití starších, méně spolehlivých technologií, a proto novým výpočtem na základě grafického počítačového programu byla tato výměra pouze upřesněna při zachování tvaru a rozměru nemovitosti, vymezené jejími hranicemi v zobrazovací rovině (geometrické určení nemovitosti). Právě z tohoto důvodu jsou podle § 20 katastrálního zákona pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru závazné pouze parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území (což ostatně konstatoval i městský soud. Výměra parcely (vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách, jejíž velikost vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry) je pouze údajem derivativním a závazným údajem pro právní úkony týkající se nemovitostí není; rozhodující je právě závazné geometrické určení hranice pozemků. (…) Žádným způsobem nezasáhl ani do vlastnického práva stěžovatele, jak ostatně správně uvážil i městský soud, neboť stěžovatel zůstal vlastníkem téže části zemského povrchu (pouze se změněným parcelním číslem) při stejném geometrickém a polohovém určení, tedy fakticky parcely stejného tvaru a rozměrů, pouze s opravenou, přesněji vypočtenou, výměrou. Nelze proto přisvědčit ani námitce stěžovatele, že rozsah jeho vlastnického práva byl reálně zmenšen a jemu tak vznikla majetková újma. Naopak, předchozí deklarovaný stav neodpovídal skutečnosti a postupem katastrálního úřadu došlo k nápravě. Na základě výše uvedeného není námitka stěžovatele, že byl dotčen na svých vlastnických právech, důvodná.“ (pozn. podtrženo soudem) Uvedené závěry Nejvyššího správního soudu lze bez dalšího vztáhnout na nyní projednávanou věc.

20. Žalobce a žalovaný se shodují v tom, že závazné geometrické určení předmětné vlastnické hranice zobrazuje geometrický plán č. XA. Krajský soud z podkladů založených do správního spisu zjistil, že v nyní projednávané věci bylo vycházeno právě z geometrického plánu č. XA, nicméně z důvodu užití moderních a přesnějších technik při určování výměry parcely žalobce, došlo ke zmenšení výměry p. p. č. XA.

21. Nelze přisvědčit tvrzení žalobce, že byl zbaven vlastnického práva k 7 m2 pozemku, jak se domnívá, neboť vlastnické právo je vázáno k pozemku ve smyslu § 2 písm. a) katastrálního zákona. Pozemkem je podle § 2 písm. a) katastrálního zákona část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků. Naproti tomu parcelou podle § 2 písm. b) katastrálního zákona je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Žalobce užíval sousloví „výměra pozemku“, což však bylo nesprávné. V katastru nemovitostí nejsou evidovány pozemky, a nelze proto hovořit o výměře pozemku. Evidovány jsou parcely, k nimž se váže údaj o jejich výměře, která však může být měněna, neboť velikost výměry není závazným údajem. Není výjimkou, že při změně výměry parcely zůstanou hranice zcela stejné a nezmění se ani polohové určení pozemku. Uvedené je způsobeno technickým vývojem umožňujícím větší přesnost při výpočtu výměry, než tomu bylo v minulosti.

22. Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 15. 1. 2021, č. j. 5 As 264/2019–24 rovněž zabýval vymezením pojmů pozemek a parcela a nezávazností údaje o velikosti výměry: „S odkazem na odůvodnění rozhodnutí žalovaného krajský soud uvedl, že předmětem vlastnického práva je pozemek jako část zemského povrchu, nikoli parcela. Ta je pouze zobrazením pozemku v katastrální mapě a její velikost představuje údaj odvozený z obrazu pozemku v zobrazovací rovině (mapě) a jako takový není závazným údajem pro právní vztahy týkající se nemovitostí vedených v katastru. Změna výměry je dána pouze nepřesnostmi při jejím výpočtu. Předmětný pozemek nezměnil svého majitele, i nadále je vlastníkem žalobkyně, plocha o výměře 1640 m2 fakticky nikdy neexistovala, proto nemohla změnit svého vlastníka a o tvrzeném vyvlastnění nelze hovořit.“ 23. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že navzdory změně výměry parcely žalobce a parcely osob zúčastněných na řízení, nebyl žalobce zbaven jeho vlastnického práva k části pozemku. Pozemek žalobce (p. p. č. XA) je stále tentýž jako v geometrickém plánu č. XA. Žalobní námitka tvrdící zmenšení výměry parcely a odnětí vlastnických práv k 7 m2 pozemku byla shledána nedůvodnou.

24. Námitka žalobce, dle které byla hranice mezi p. p. č. XA a st. p. č. XA určena z důvodu pochybení pracovníka katastrálního úřadu v rozporu s vkladovou listinou (geometrickým plánem č. XA), je taktéž nedůvodná. Žalobce proti samotnému způsobu výpočtu nijak nebrojí, uvádí pouze to, že se změnou lomových bodů nesouhlasí, avšak souřadnice přepočítávat nebude.

25. Správní orgány právě z geometrického plánu č. XA během určování předmětné hranice v rámci řízení sp. zn. OR–474/2022 vycházely. Vytyčení hranice pozemků v zakázce č. 1656–121/2020 správní orgány nesporují a ve vyjádření k žalobě poukazují na výpočetní protokol přiložený k zakázce č. 1656–121/2020, z něhož je zřejmé, že vytyčený bod XA byl kontrolován podle geometrického plánu č. XA a byl zjištěn souřadnicový rozdíl 19 cm v souřadnici Y a 33 cm v souřadnici X. Uvedený souřadnicový rozdíl poukazuje na chybné užití bodu č. XA jako lomového bodu hranice mezi p. p. č. XA a st. p. č. XA. V následně vypracovaném neměřickém záznamu č. XA byl proveden přepočet ortogonální přímky z původní zeměměřické činnosti (geometrický plán č. XA) a přepočtu bodu č. XB jako lomového bodu na hranici p. p. č. XA a st. p. č. XA. Právě za využití lomového bodu XB je v platné mapě zobrazena předmětná hranice v souladu s geometrickým plánem č. XA a tedy v souladu se stavem pozemků v roce 1965, kdy byl předložen poslední podklad pro změnu vlastnického práva. Právě o takový stav žalobce po celou dobu usiloval. Žalovaný v napadeném rozhodnutí v odstavci 21 popisoval zjištění o nepřesnostech podrobných lomových bodů předmětné vlastnické hranice a důkladně vysvětloval důvody změny výměry parcel, což je zapříčiněno novým přesnějším geometrickým určením provádějícím zaměření stávajících hranic přesnými moderními metodami. Krajský soud tímto uzavírá, že správní orgány v projednávané věci postupovaly zcela v souladu s právními předpisy, své kroky v rámci správního řízení zdůvodnily a soud nyní nemá důvod pochybovat o jejich správnosti a zákonnosti.

26. Krajský soud je přesvědčen, že hranice mezi předmětnými pozemky byla v katastru nemovitostí pozměněna zcela v souladu s veškerými podklady uloženými ve sbírce listin katastrálního úřadu na základě nejpřesnější metody s kódem kvality 3, a proto není důvod pochybovat o správnosti výpočtu výměry parcely. Reálná vlastnická hranice tak neprobíhá po dnes stojícím oplocení, které odpovídalo nezapsanému geometrickému plánu č. XB, podle něhož být v minulosti katastrálním úřadem postupováno nemělo (viz bod 16 tohoto rozsudku), probíhá v hranicích určených současnými metodami na základě údajů geometrického plánu č. XA. Podstatné je, že touto metodou nově zjištěné hodnoty zcela odpovídají tomu, co mělo být evidováno v roce 1965, tedy v době, kdy správní orgány nedisponovaly takto přesnými moderními technologiemi. Hranice mezi oběma pozemky měla vždy odpovídat nynější metodou naměřené poloze, pakliže však tomuto neodpovídala z důvodu absence přesnějších metod jejího určení, došlo nyní pouze k nápravě tohoto v katastru nemovitostí. K zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce proto nevyhověním jeho nesouhlasu s neprovedením opravy údajů v katastru nemovitostí nedošlo a žaloba není důvodná.

VII. Závěr a náklady řízení

27. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává. Osobám zúčastněným na řízení soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve smyslu § 60 odst. 5 s. ř. s. jim žádnou povinnost neukládal.

Poučení

I. Vymezení věci a obsah žaloby II. Vyjádření žalovaného III. Vyjádření osob zúčastněných na řízení IV. Obsah správního spisu V. Průběh jednání před krajským soudem VI. Právní názor soudu VII. Závěr a náklady řízení