63 A 28/2024–39

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců Mgr. Heleny Nutilové, a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: Z. M., nar. dne bytem zastoupen advokátem Mgr. Stanislavem Němcem sídlem Vinohradská 1215/32, 120 00 Praha proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích sídlem Lidická třída 124/11, 370 86 České Budějovice za účasti: I) L. K. II) J. K. oba bytem oba zastoupeni advokátem Mgr. Michalem Majchrákem, Ph.D. sídlem U Sirkárny 467/2, 370 04 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2024, č. j. ZKI CB–O–013/00438/2024–4, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 9. 9. 2024 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 2. 5. 2024, č. j. OR–10/2024–301–16. Prvostupňovým rozhodnutím bylo podle § 66 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 102 odst. 4 správního řádu zastaveno řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. K zastavení řízení došlo, neboť katastrální úřad dospěl k závěru, že o stejné žádosti žalobce o opravě chyby v katastrálním operátu již bylo vydáno rozhodnutí č. j. OR–474/2022–301–17, které bylo následně potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 2. 2023, č. j. ZKI CB–O–2/42/2023–4. Žalobce v nové žádosti ze dne 3. 1. 2024, o opravu chyby v údajích v katastru nemovitostí – konkrétně o opravu evidované vlastnické hranice mezi p. p. č. XA a st. p. č. XA (veškeré pozemkové a stavební parcely v nynější věci řešené se nacházejí v k.ú. XA – pozn. krajského soudu), neuvedl žádné nové důkazy, které by mohly mít vliv na změnu závěrů předcházejícího rozhodnutí o opravě chyby, a které by tak odůvodňovaly zahájení nového řízení.

2. Dle žalobce není mezi stranami spor o tom, že poslední vkladovou listinou je v dané věci kupní smlouva ze dne 30. 11. 1965, včetně geometrického plánu (dále jen „GP“) č. 210–920–94/65. Žalobce však nesouhlasí s tím, jak byl stav hranice mezi pozemky p. p. č. XA a st. p. č. XA, zachycený v GP č. 210–920–94/65, zobrazen v katastru nemovitostí na základě neměřického záznamu č. 1683. Na základě uvedené vkladové listiny došlo k převodu 11 m2 z pozemku žalobce na vlastníka pozemku st. p. č. XA. Pozemek žalobce se tak z výměry 692 m2 změnil na výměru 681 m2 a pozemek st. p. č. XA změnil svou výměru z 365 m2 na 376 m2. Následně již k žádnému dalšímu převodu části pozemku žalobce nedošlo, pročež měl mít pozemek žalobce i nadále 681 m2. V katastru nemovitostí však vinou zřejmé chyby byla v minulosti zapsána výměra pozemku 678 m2, na tuto chybu upozornil katastrální úřad žalovaný dne 21. 2. 2022. Oznámením katastrálního úřadu ze dne 7. 3. 2022, č. j. OR–167/2022–301, však došlo ke změně již nesprávně uvedené výměry z 678 m2, nikoli na správnou výměru, ale naopak na další nesprávnou výměru 674 m2. Došlo tak ke zmenšení výměry pozemku žalobce celkem o 7 m2. Podkladem však stále byl GP č. 210–920–94/65, v němž ovšem původní výměra pozemku žalobce po jeho dohodnuté rozdělení byla 681 m2. Nesprávným zobrazením hranice mezi uvedenými pozemky, provedeným na základě neměřického záznamu č. 1683, tak došlo k posunutí hranice mezi pozemky a ke zmenšení výměry pozemku žalobce ve prospěch pozemku st. p. č. XA.

3. Dle žalobce je výměra pozemku uvedená v katastru nemovitostí podstatným údajem např. v souvislosti s prodejem pozemku, proto v něm musí být uvedena správně, jakkoli správní orgány uvádí, že výměra není závazným údajem katastru nemovitostí.

4. Žalobce v nové žádosti o opravu chyby v katastru nemovitostí doplnil svá tvrzení zakládající dle jeho názoru nesprávnost neměřického záznamu č. 1683, když mj. uvedl, že „[V]ytvořením nového lomového bodu 1683–1 došlo k svévolnému odklonu osy bodů 923–166, 348–6 a 348–7, ačkoli pro to nebyl žádný důvod. Výsledek neměřického záznamu č. 1683 neodpovídá průběhu hranice tak, jak byla zachycena v předchozích podkladech včetně GP č. 210–920–94/65.“ Dle žalobce tedy nová žádost obsahovala nové skutečnosti, které nebyly v předchozím řízení správními orgány brány v úvahu a šlo tedy o jinou žádost, jež měla být projednána věcně, aniž by došlo k zastavení řízení. K těmto novým skutečnostem se vyjádřil žalovaný v napadeném rozhodnutí, avšak jeho závěry nebyly dle žalobce řádně zdůvodněny.

5. Žalobce je přesvědčen, že pochybením pracovníka katastru došlo k určení hranice v rozporu s podkladovou listinou. Katastrální úřad měl při opravě chyby vycházet z polního náčrtu č. 7 a č. 3 z roku 1957 a následně z GP č. 210–920–94/65. Hranice stanovená prostřednictvím nového lomového bodu č. 1683–1 neodpovídá podkladům, které sloužily k zápisu do katastru nemovitostí, tedy neodpovídá hranici mezi dotčenými pozemky dle kupní smlouvy z roku 1965. Katastrální úřad nebyl oprávněn vytvořit nový lomový bod č. 1683–1, ten nebyl vytvořen na stávající hranici a změnil její průběh oproti znázornění v GP č. 210–920–94/65. Uvedený lomový bod byl dle žalovaného vytvořen z důvodu, že souřadnice X, Y se lišily od původního lomového bodu č. 348–7, když bylo zjištěno, že byly překročeny mezní odchylky, na jiném místě však žalovaný uvádí, že nepřekročení mezní polohové chyby stanovené pro kód kvality 3 není důvodem pro neopravení hranice. Žalobce tak nabývá dojmu, že některé odchylky se pro zanesení GP do katastru použijí a jiné nikoli, aniž by tento postup byl katastrálním úřadem řádně zdůvodněn.

6. Žalobce uzavřel, že neměřickým záznamem nebyl vytvořen bod č. 1683–1 na stávající hranici, nýbrž byla vytvořena hranice nová, která neodpovídá GP č. 210–920–94/65. Žalobce pak ve své žádosti uvedl nové skutečnosti a jeho žádost proto měla být věcně posouzena a bylo namístě jí vyhovět.

7. Ze všech uvedených důvodů je navrhováno napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátiti k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalovaného

8. Žalovaný považuje napadené rozhodnutí za zákonné a navrhuje zamítnutí žaloby. Skutečnosti obsažené v nové žádosti žalobce představují pouze jinak formulovanou argumentaci obsaženou v žádosti původní a nelze je proto považovat za skutečnosti nové. Žalovaný ve shodě s žalobcem uvádí, že hranice mezi pozemky má být evidována dle GP z roku 1965. Tento GP byl přepočítán do S–JTSK v NZ č. 1683, a to přesně dle ortogonální metody vyjádřené v tomto GP. Ačkoli žalobce uvádí, že tento přepočet je chybný, toto své tvrzení již nijak nedokládá. Z jeho argumentace lze seznat pouze to, že požaduje napojení bodu č. 1683–1 do stávající hranice dle bodu č. 16.27 písm. b) přílohy ke katastrální vyhlášce.

9. Dle GP z roku 1965 došlo ke změně hranice dle plotu, tím došlo ke změně rozsahu vlastnického práva k pozemku, což v terénu znamená dle stávajícího plotu. Pokud žalobce uvádí, že vůlí stran bylo převést 11 m2, pak k tomu není jediného dokladu a taková úvaha je katastrálním orgánům zapovězena, neboť o vůli stran či průběhu vlastnického práva nerozhoduje.

10. Žalobcem uváděná výměra dílu „a“ – 11 m2 byla počítána přímo z měřených měr, nikoli ze souřadnic (S–JTSK) dle § 29 Instrukce B z 3. 2. 1960 č. 222–202–1200/1960, přičemž jeden z rozměrů musel být odhadnut, neboť byl dán rušenou hranicí.

11. Veškerá žalobcem uváděná argumentace je založena na změnách a na absolutní hodnotě výměry, což je dle žalovaného v rozporu s judikaturou civilních a správních soudů. K tomu žalovaný cituje závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2552/2006, dle kterého výměra pozemku není závazným údajem katastru nemovitostí, pročež se s odstupem času nelze dovolávat rozdílu mezi výměrou v evidenci v době převodu a později zjištěnou skutečnou výměrou. S odkazem na obdobné závěry pak žalovaný cituje rozhodnutí téhož soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2271/2006.

12. Žalovaný se dále vymezil vůči žalobou namítanému nedostatečnému odůvodnění skutečností žalobcem uváděných v nové žádosti o opravu chyb, v této souvislosti ocitoval konkrétní pasáž napadeného rozhodnutí, v rámci které se s těmito skutečnostmi vypořádává.

13. Žalobce nepředložil žádný nový důkaz osvědčující, že hranice mezi dotčenými pozemky je stanovena v rozporu s podkladovou listinou. Žalobcova polemika stran mezních chyb dle žalovaného indikuje nepochopení problematiky geodézie a teorie chyb, resp. mezních chyb. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je v tomto směru napsáno srozumitelně i pro laika, k tomu žalovaný odkázal na bod 24 napadeného rozhodnutí a jemu předcházející body 21 a 22, kde je postup dle jednotlivých právních předpisů popsán.

14. Žalobce požaduje vyrovnání bodu č. 1683–1 na přímku evidovanou na základě instrukce A až do zápisu GP z roku 1965. V listině, jíž je daný GP součástí, byla však hranice mezi sousedy právně narovnána dle stávajícího plotu, což je v GP z roku 1965 jednoznačně uvedeno. Přesto existuje ještě GP z roku 1986, kde je rozporovaný bod skutečně na tuto přímku vyrovnán, tento GP však nikdy nebyl předložen k zaevidování. Zároveň tento GP z roku 1986 nikdy neměl sloužit ani k opravě chyby. Pokud byla hranice v GP z roku 1965 chybně změřená, potom takovou chybu nelze označit jako zřejmý omyl. Žalobce požaduje evidenci dle GP z roku 1986, který se však nikdy nestal součástí katastrální evidence, žalobce však dle své argumentace tvrdí, že v GP z roku 1965 jsou údajně údaje z GP z roku 1986, protože chyba se opravuje výhradně dle původního výsledku zeměměřické činnosti. Tyto výsledky zeměměřických činností se však liší a v případě, kdy byla chyba v GP z roku 1965, musí žalobce postupovat v souladu s § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky. Přestože může být závěr žalobce o chybě v GP z roku 1965 správný, nezbývá mu, než se dohodnout se sousedem či se domoci svých práv u civilních soudů.

15. Žalovaný dospěl k závěru, že prvostupňový orgán rozhodl o zastavení řízení v souladu se zákonem, když je zjevné, že o obsahově shodném návrhu žalobce na opravu chyby v katastrálním operátu bylo již pravomocně rozhodnuto v předchozím řízení o návrhu na opravu chyby. Podstata nyní řešené chyby je zcela shodná s předchozím řízením, kdy ani žalobce tuto skutečnost nezpochybňuje. Žalobce nepředložil novou argumentaci ve smyslu využití jiného výsledku zeměměřické činnosti pro evidenci apod., pouze předkládá zdánlivě novou a významově neurčitou fabulaci nad GP z roku 1965, neměřický záznam č. 1683 a výměrou parcel.

III. Vyjádření osob zúčastněných na řízení

16. Dne 14. 10. 2024 bylo krajskému soudu doručeno vyjádření osob zúčastněných na řízení k žalobě. V tomto vyjádření osoby zúčastněné poukazují na to, že o obsahově shodné žádosti již bylo správními orgány rozhodováno, když této vyhověno nebylo. Správní žaloba proti předchozímu rozhodnutí žalovaného byla zdejším soudem (rozhodnutí ze dne 27. 9. 2023, č. j. 63 A 14/2023–47) zamítnuta. Řízení o kasační stížnosti žalobce pak bylo Nejvyšším správním soudem zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku ze strany žalobce. Ten se tak nynějším řízením snaží své pochybení napravit, aby svůj případ mohl znovu kasačnímu soudu předložit.

17. Žalobce svou nespokojenost dle osob zúčastněných i v nynější věci zakládá výlučně na svých vlastních představách, aniž by tyto dokládal vlastním odborným geodetickým posudkem či zaměřením. Nyní projednávaná žaloba je tak zcela spekulativní, nemající oporu v žádných relevantních odborných podkladech.

18. Žalobcem uváděná výměra parcely v jeho vlastnictví nemá se správným zanesením geodetického bodu do elektronické katastrální mapy ničeho společného. Neustálým zdokonalováním měřící techniky dochází k tomu, že původní výměry se neustále zpřesňují. Z tohoto důvodu se výměry pozemků uváděné v roce 1965 mohou při současném zaměření odlišovat. V této souvislosti osoby zúčastněné uvádějí, že v roce 2000 proběhla v řešeném území obnova katastrálního operátu, přičemž výměra jejich pozemků byla změněna (zpřesněna), a to bez jakékoli změny hranic pozemků. Z uvedených důvodů je navrhováno žalobu jako nedůvodnou zamítnout a přiznat osobám zúčastněným právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Obsah správního spisu a předchozí řízení před správními soudy

19. Krajský soud s ohledem na opakující se návrhy žalobce o opravu chyby v katastrálním operátu považuje pro přehlednost za vhodné nejprve shrnout obsah předložené spisové dokumentace.

20. Krajskému soudu byl předložen správní spis katastrálního úřadu sp. zn. OR–474/2022, ve věci opravy hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA, založený dne 25. 8. 2022, správní spis sp. zn. OR–167/2022, ve věci opravy hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA založený dne 4. 3. 2022, správní spis sp. zn. OR–516/2003 ve věci námitky žalobce proti obnovenému katastrálnímu operátu (průběhu vlastnické hranice st. p. č. XA a p. p. č. XA) založený dne 15. 8. 2003. Dále byl předložen správní spis žalovaného vedený v odvolacím řízení sp. zn. ZKI CB–O–2/42/2023, a správní spisy sp. zn. ZKI CB–J–78/590/2021, a sp. zn. ZKI CB J–82/637/2021, vedené žalovaným v reakci na jednotlivá podání žalobce. Součástí spisové dokumentace je též spis sp. zn. OR–10/2024–301, o nové žádosti žalobce ze dne 3. 1. 2024, a spis žalovaného sp. zn. ZKI CB–O–013/00438/2024, o odvolání žalobce v nyní řešené věci.

21. Ze správního spisu sp. zn. OR–167/2022, vyplynulo, že katastrální úřad obdržel dne 21. 2. 2022 podnět žalovaného č. j. ZKI CB–J–82/637/2021–7, k opravě chyby hranice mezi st. p. č. 156 a p. p. č. XA z důvodu nesouladu listin uložených ve sbírce listin katastrálního úřadu a souboru geodetických informací. Ve sbírce listin byl založen GP č. 210–920–94/65, avšak hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA byla nesprávně evidována dle GP č. 930–201–489–86, jenž však do sbírky listin založen nebyl. Hranice byla podle GP č. 930–201–489–86 vedena přes lomové body č. 923–166, č. 348–6, č. 348–7 a č. 348–9. V podnětu žalovaného vyzývajícího katastrální úřad k opravě hranice mezi st. p. č. 156 a p. p. č. XA, bylo rovněž sděleno, že bod č. 348–7 bude muset být zrušen a nahrazen bodem novým vypočítaným z GP č. 210–920–94/65 a bod 348–6 bude zrušen zcela, neboť leží na přímém úseku hranice. Dne 7. 3. 2022 bylo vydáno oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí č. j. OR–167/2022–301, jímž bylo sděleno, že v souboru popisných informací byla opravena výměra u stavební parcely č. XA z 368 m2 na 372 m2 a u pozemkové parcely č. XA z 678 m2 na 674 m2. Dále byla v souboru geodetických informací opravena hranice mezi parcelami st. p. č. XA a p. p. č. XA na podkladě neměřického záznamu č. 1683, a to jako spojnice bodů č. 923–166, č. 1683–1 a č. 348–9.

22. Ze správního spisu sp. zn. OR–474/2022, a navazujícího odvolacího správního spisu sp. zn. ZKI CB–O–2/42/2023, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Dne 25. 8. 2022 obdržel katastrální úřad nesouhlas žalobce s provedenou opravou chyby v katastrálním operátu ve věci vedené pod sp. zn. OR–167/2022, konkrétně s opravou hranice mezi parcelami st. p. č. XA a p. p. č. XA učiněnou na podkladě neměřického záznamu č. 1683. Dne 22. 9. 2022 bylo vydáno katastrálním úřadem oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích v katastru nemovitostí na základě návrhu podaného žalobcem dne 25. 8. 2022. V oznámení bylo katastrálním úřadem jednak sděleno, že nesouhlas žalobce byl podán po uplynutí 30denní lhůty k podání nesouhlasu proti oznámení o opravě chyby ze dne 7. 3. 2022, a proto již nelze zahájit správní řízení a vydat rozhodnutí. Z uvedeného důvodu bylo podání ze dne 25. 8. 2022 posouzeno katastrálním úřadem podle obsahu jako žádost o opravu chyby dle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, avšak jako taková byla žádost vyhodnocena nedůvodnou, katastrální úřad dospěl k závěru, že po provedené opravě je hranice v souladu s údaji obsaženými ve sbírce listin a údaji obsaženými v souboru popisných a geodetických informací, resp. v souladu s původním výsledkem zeměměřické činnosti.

23. V reakci na oznámení ze dne 22. 9. 2022 obdržel katastrální úřad dne 27. 10. 2022 nesouhlas žalobce s neprovedením opravy chyby v údajích v katastru nemovitostí. Žalobce v podaném nesouhlasu uvedl, že v důsledku provedených oprav byla jeho p. p. č. XA zásadním způsobem zmenšena bez jakéhokoli právního titulu. V reakci na to zahájil katastrální úřad oznámením ze dne 1. 11. 2022, č. j. OR–474/2022–301, správní řízení o nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu.

24. Katastrální úřad vydal dne 2. 12. 2022 rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy v katastru nemovitostí učiněné oznámením č. j. OR–474/2022–301 ze dne 22. 9. 2022. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí se podává, že v souboru geodetických informací v katastru nemovitostí zůstane hranice mezi p. p. č. XA a st. p. č. XA evidována podle neměřického záznamu č. 1683 jako spojnice bodů č. 923–166, č. 1683–1 a č. 348–9. Katastrální úřad dále konstatoval, že v souboru popisných informací v katastru nemovitostí zůstane evidována u p. p. č. XA výměra 674 m. Proti prvostupňovému rozhodnutí bylo dne 19. 12. 2022 podáno odvolání, a to jak zástupcem žalobce, tak přímo žalobcem. V odvoláních bylo uváděno, že poslední vkladovou listinou byla kupní smlouva ze dne 30. 11. 1965 s GP č. 210–920–94/65, podle nichž by měla být hranice určena. O odvoláních bylo žalovaným rozhodnuto dne 23. 2. 2023, pod č. j. ZKI CB–O–2/42/2023–4, tak, že se zamítají a prvostupňové rozhodnutí se potvrzuje.

25. Součástí spisové dokumentace byla také mimo jiné kupní smlouva ze dne 30. 11. 1965, GP č. 210–920–94/65 a neměřický záznam č. 1683 z roku 2022.

26. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2023, pod č. j. ZKI CB–O–2/42/2023–4, se žalobce bránil žalobou u zdejšího soudu, který ji rozhodnutím ze dne 27. 9. 2023, č. j. 63 A 14/2023–47, zamítl. Krajský soud dospěl k závěru, že neprovedením žalobcem navrhované opravy v katastru nemovitostí k zásahu do jeho veřejných subjektivních práv nedošlo. Hranice mezi předmětnými pozemky byla v katastru nemovitostí pozměněna zcela v souladu s veškerými podklady uloženými ve sbírce listin katastrálního úřadu na základě nejpřesnější metody s kódem kvality 3, a proto není důvod pochybovat o správnosti výpočtu výměry parcely. Údaj o velikosti výměry parcely je nadto pouze údajem derivativním, nejedná se o údaj závazný pro právní jednání.

27. Proti rozhodnutí krajského soudu se žalobce následně bránil kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který však řízení o této stížnosti usnesením ze dne 29. 11. 2023, č. j. 3 As 251/2023–26, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.

28. Žalobce poté podal dne 3. 1. 2024 novou žádost o opravu chyby v údajích v katastru nemovitostí – konkrétně opravu zobrazení hranice mezi p. p. č. XA a st. p. č. XA a o opravu výměry u p. p. č. XA. V žádosti rozporoval zejména vytvoření a umístění nového lomového bodu č. 1683–1 v neměřickém záznamu č. 1683, neboť tímto bodem došlo ke změně průběhu hranice mezi uvedenými pozemky a ke změně výměry těchto parcel.

29. Katastrální úřad vydal dne 6. 2. 2024 oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích v katastru nemovitostí a zopakoval argumentaci, na základě které nevyhověl předchozí žádosti žalobce.

30. Dne 12. 3. 2022 uplatnit žalobce nesouhlas s neprovedením opravy hranice mezi dotčenými pozemky. Téhož dne bylo dle § 44 správního řádu zahájeno řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, které vyústilo vydáním prvostupňového rozhodnutí dne 2. 5. 2024, jímž bylo řízení dle § 66 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 102 odst. 4 správního řádu zastaveno, toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno nynější žalobou napadeným rozhodnutím.

V. Průběh jednání před krajským soudem

31. Dne 18. 12. 2024 proběhlo u krajského soudu ústní jednání ve věci, v rámci kterého účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích uplatněných v průběhu soudního řízení. Žalobce v rámci tohoto jednání zdůraznil, že nesouhlasí s vytvořením zcela nového lomového bodu č. 1683–1, který nahradil lomový bod č. 348–7. Přímka severozápadní hranice od tohoto bodu neprotíná štítovou zeď domu č. p. 119, kam původní hranice dle polního náčrtu č. 3 a GP č. 210–920–94/65 směřovala, a proto je bod určen nesprávně. Právní zástupce žalobce setrval na závěru, že ačkoli není údaj o výměře pozemkové parcely žalobce závazným údajem pro právní jednání, měl by v katastru nemovitostí být uveden správně, a to např. z důvodu budoucího prodeje pozemku.

VI. Právní názor soudu

32. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

33. Krajský soud předně opětovně zdůrazňuje, že o novém návrhu žalobce ze dne 3. 1. 2024, o opravu chyby v údajích katastru nemovitostí rozhodl prvostupňový orgán tak, že řízení usnesením ze dne 2. 5. 2024 zastavil dle § 66 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 102 odst. 4 správního řádu. Katastrální úřad dospěl k závěru, že předmět řízení je zcela shodný s předmětem řízení pravomocně ukončeným (rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 2. 12. 2022, č. j. OR–474/2022–301–17, potvrzené rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 2. 2023, č. j. ZKI CB–O–2/42/2023–4), a žalobcem nebyly předloženy nové skutečnosti a důkazy, které by mohly odůvodňovat zahájení nového řízení.

34. Katastrální úřad ani žalovaný nebyli povinni v případě zastavení řízení dle § 102 odst. 4 správního řádu posuzovat důvodnost nové žádosti žalobce o opravu chyby věcně (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 5. 4. 2022, č. j. 52 A 72/2021–60 a na něj navazující rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2022, č. j. 4 As 127/2022–48).

35. Z hlediska soudního přezkumu nynější žalobou napadených rozhodnutí správních orgánů je tak stěžejní pouze to, zda katastrální úřad (resp. žalovaný) postupoval v souladu se zákonem, když řízení o nové žádosti žalobce zastavil, tedy zda byly splněny podmínky pro zastavení řízení dle § 102 odst. 4 správního řádu.

36. Podle posledně zmíněného zákonného ustanovení platí, „[p]okud žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví. Usnesení se oznamuje pouze žadateli a těm osobám, vůči nimž již správní orgán učinil úkon.“ 37. Z dikce citovaného ustanovení je zřejmé, že poněkud nepřesně hovoří o zahájení nového řízení, to však již bylo zahájeno samotným dojitím žádosti správnímu orgánu (srov. § 44 odst. 1 správního řádu). Úkolem krajského soudu tak je posoudit, zda nová žádost žalobce obsahovala nové skutečnosti a důkazy, jež by mohly vést k jejímu odlišnému posouzení, než tomu bylo v případě žádosti původní.

38. Fundamentálním předpokladem pro věcné posouzení a eventuální vyhovění žádosti je existence (tvrzených a prokázaných) nových skutečností, když povinnost tvrdit a prokazovat byla na straně žalobce (k tomu srov. § 52 věty prvé správního řádu, podle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení). Krajský soud dospěl k závěru, že nová žádost neobsahuje nové skutečnosti a důkazy, jež by odůvodňovaly její odlišné posouzení oproti žádosti původní.

39. Jako prvotní žádost o opravu chyby údajů katastru nemovitostí bylo katastrálním úřadem vyhodnoceno podání žalobce ze dne 25. 8. 2022, kterým byl fakticky vyjádřen nesouhlas žalobce s opravou chyby v katastru nemovitostí, ke které došlo v důsledku výpočtu souřadnic bodů hranice mezi st. p. č. XA a p. p. č. XA na podkladu GP č. 930–201–489–86, který však nebyl zaveden do tehdejší evidence nemovitostí, z tohoto důvodu byla provedena oprava souřadnic na základě původního GP č. 210–920–94/65 z roku 1965. Vzhledem k tomu, že uvedený nesouhlas byl žalobcem uplatněn po uplynutí zákonné lhůty, byl posouzen jako žádost o opravu chyby podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Z jeho obsahu se podává, že žalobce nesouhlasil s opravou hranice mezi st. p. č. XA p. p. č. XA na podkladu neměřického záznamu č. 1683. V důsledku této opravy byla opravena výměra st. p. č. XA z 368 m2 na 372 m2 a výměra p. p. č. XA z 678 m2 na 674 m2. Tímto postupem došlo dle žalobce k tomu, že byl zbaven 4 m2 výměry svého pozemku, ta však byla původním GP č. 210–920–94/65 určena v rozsahu 681 m2 (viz podání žalobce – Nesouhlas s neprovedením opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 27. 10. 2022).

40. Nová žádost žalobce o opravu chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 3. 1. 2024 obsahuje nesouhlas žalobce se změnou průběhu hranice podle neměřického záznamu č. 1683, kterým byl zaveden lomový bod č. 1683–1. Změnou průběhu hranice došlo ke změně výměry dotčených parcel. Při provedení opravy měl katastrální úřad vycházet z GP č. 210–920–94/65. Vytvořením nového lomového bodu č. 1683–1 došlo ke svévolnému odklonu z osy bodů č. 923–166, č. 348–6 a č. 348–7, ačkoli pro to dle žalobce nebyl žádný důvod. Výsledek neměřického záznamu č. 1683 tak neodpovídá průběhu hranice dle GP č. 210–920–94/65. Po zrušení bodu č. 348–6, body č. 923–166 a č. 1683–1 neodpovídá směr vedení hranice dle předchozích podkladů (polního náčrtu č. 3 a GP č. 210–920–94/65). Rozdíl mezi body č. 348–7 a č. 1683–1 je menší než maximální dopuštěná odchylka a výpočtem souřadnic a bodů tedy nemohlo dojít k prokazatelné změně hranice. Pokud je bod č. 1683–1 umístěn tak, že přímka severozápadní hranice od tohoto bodu neprotíná štítovou zeď domu č. p. 119 (kam původní hranice dle polního náčrtu č. 3 a GP č. 210–920–94/65 směřovala), je tento bod určen nesprávně.

41. Z formulace shora popsaných žádostí plyne, že žalobce v obou případech sporuje určení lomového bodu č. 1683–1, jehož podkladem je neměřický záznam č. 1683. To plyne i z obsahu protokolu z ústního jednání před krajským soudem, které se ve věci původní žádosti žalobce o opravu chyby konalo dne 27. 9. 2013. Jakkoli je druhou žalobcovou žádostí ze dne 3. 1. 2024 zdůvodnění této nesprávnosti rozhojněno (přímka hranice vedoucí z lomového bodu č. 1683–1 neprotíná štítovou zeď domu č. p. 119), nejedná se o novou skutečnost, která by nebyla v předchozím řízení o opravě chyby správními orgány řešena.

42. Jak totiž plyne z původního rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 22. 9. 2022, pro opravu chyby zapříčiněnou výpočtem souřadnic bodů hranice (měření změn č. 348) dle GP č. 930–201–489–86 byl vyhotoven neměřický záznam č. 1683, v rámci kterého byly provedeny výpočty hodnot podle původního GP č. 210–920–94/65 a byly vypočteny nové souřadnice S–JTSK, a to na základě nejpřesnější metody s kódem kvality 3. Souřadnice východního bodu nové hranice, odpovídaly souřadnicím bodu č. 348–9, který byl proto ponechán beze změny. Souřadnice západního bodu nové hranice, ve kterém se hranice zalamuje, se lišily o 17 cm v souřadnici Y a o 33 cm v souřadnici X od souřadnic bodu č. 348–7, tento bod byl proto zrušen a nahrazen bodem č. 1683–1 s výslednými souřadnicemi podle přepočtu GP č. 210–920–94/65. V důsledku této opravy chyby byly změněny i evidované hodnoty výměr u p. p. č. 2174/2 z 678 m2 na 674 m2 a u st. p. č. XA z 368 m2 na 372 m2. Žalovaný pak v navazujícím rozhodnutí ze dne 23. 2. 2023 provedl kontrolu výpočtů souvisejících s provedením neměřického záznamu č. 1683 a zjistil shodu s výpočty provedenými katastrálním úřadem. Rovněž porovnal délky rozhraní p. p. č. 2174/2 na straně jedné a st. p. č. XA a p. p. č. XA na straně druhé s délkami uvedenými v GP č. 210–920–94/65, a zjistil shodu a splnění základní střední chyby délky. Uvedl, že výpočet výměr jednotlivých parcel byl proveden přesnějším způsobem (výpočtem hodnoty výměry s vyšším kódem způsobu jejího určení při nezměněném geometrickém určení daného pozemku) dle souřadnic lomových bodů parcel.

43. Odůvodnění rozhodnutí správních orgánů, jimiž byla řešena původní žádost žalobce o opravu chyby tedy podrobně zdůvodňují, z jakého důvodu a jakým způsobem byla určena hranice mezi pozemkem žalobce a st. p. č. XA a proč byl lomový bod č. 1683 stanoven správně. Podstata žalobcem uváděné chyby v údajích katastru nemovitostí pak je totožná i v případě nové žádosti ze dne 3. 1. 2024. Žalobce nesouhlasí s určením hranice dle nově zavedeného lomového bodu č. 1683–1 z důvodu, že neodpovídá průběhu hranice dle GP č. 210–920–94/65. Toto své tvrzení, stejně jako v předchozím řízení, ovšem neopřel o žádné důkazy, které by nesprávnost stanovení uvedeného lomového bodu osvědčovaly. Žalobce nedoložil, jakým jiným způsobem mělo k opravě hranice dle původního GP č. 210–920–94/65 dojít. Správní orgány naopak podrobně zdůvodnily, že rozporovaný bod č. 1683–1 byl vložen do hranice určené právě GP č. 210–920–94/65 (dle stávajícího plotu), jeho poloha byla určena na základě rozměrů (staničení a kolmic) určených dle ortogonální metody uvedeného GP z roku 1965.

44. Žalobcova žádost ze dne 3. 1. 2024 tudíž neobsahovala nové skutečnosti ani důkazy, které by odůvodňovaly její odlišné posouzení oproti žádosti původní. Za této situace nebylo povinností správních orgánů se věcně zabývat skutečnostmi v této žádosti uváděnými a řízení o nové žádosti žalobce bylo katastrálním úřadem zastaveno v souladu s § 66 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 102 odst. 4 správního řádu.

45. Navzdory tomu se žalovaný, zjevně veden snahou vysvětlit žalobci správnost postupu při opravě chyby, v odůvodnění napadeného rozhodnutí opětovně vyjádřil ke způsobu stanovení lomového bodu č. 1683–1. Z bodů 17 až 24 odůvodnění jednoznačně plyne, že tento bod byl stanoven zcela v intencích GP č. 210–920–94/65 (jehož správnost nebyla žalobcem zpochybněna). Žalovaný se nad rámec zabýval i tím, proč přímka vedoucí z bodu č. 1683–1 neprotíná štítovou zeď domu č. p.

119. Dle žalovaného tato skutečnost indikuje pouze lom v terénu, který byl již v roce 1957 zanedbán, bod č. 1683–1 je v mezní polohové odchylce oproti přímé spojnici bodu č. 923–166 na průběh štítu domu č. p. 119.

46. Zbývajícími námitkami, kterými žalobce v žalobě dále zpochybňuje správnost opravy chyby údajů v katastru nemovitostí (správnost určení lomového bodu č. 1683–1), se krajský soud nemohl zabývat věcně. V nyní projednávané věci je soudnímu přezkumu podrobena otázka, zda zastavení řízení o návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu bylo souladné se zákonem. Vzhledem k tomu, že žalobce nepředložil správním orgánům žádné nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny v pravomocně skončených předchozích řízeních, nutno uzavřít, že zastavení řízení bylo za tohoto stavu namístě. Žalobou napadeným rozhodnutím, jímž byl tento postup katastrálního úřadu potvrzen, nebylo zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce.

VII. Závěr a náklady řízení

47. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává. Osobám zúčastněným na řízení soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve smyslu § 60 odst. 5 s. ř. s. jim žádnou povinnost neukládal.