63 A 3/2024–85

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše ve věci navrhovatelky: M. N. zastoupena Mgr. Jiřím Ševčíkem, advokátem sídlem Srbská 2741/53, 612 00 Brno proti odpůrkyni: obec Opatovice sídlem Velké dráhy 152, 664 61 Opatovice zastoupena JUDr. Radovanem Zubkem, advokátem sídlem AK Brno, Dykova 2230/2, 636 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy obce Opatovice č. j. 66/23 ze dne 1. 11. 2023 v části, ve které se týká pozemku parc. č. X v katastrálním území X, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – změna č. 1 územního plánu Opatovice ze dne 1. 11. 2023, č. j. 66/23, se v části, v níž se týká pozemku parc. č. X v katastrálním území X, zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení 18 600 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce navrhovatelky.

Odůvodnění

I. Vymezení podstaty věci

1. Navrhovatelka se domáhá zrušení části opatření obecné povahy Změna č. 1 územního plánu Opatovice (dále „změna územního plánu“), a to „v části, ve které se týká pozemku parc. č. X v katastrálním území X.“ Zastupitelstvo obce Opatovice vydalo změnu územního plánu dne 1. 11. 2023. Navrhovatelka požaduje zrušení její části, v níž se týká pozemku parc. č. X v katastrálním území X, jehož je vlastnicí. Její hlavní námitkou je absence oznámení konání veřejného projednání změny územního plánu na úřední desce odpůrkyně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

2. Dne 17. 1. 2024 zaslala navrhovatelka Krajskému úřadu Jihomoravského kraje (dále „krajský úřad“) podnět k provedení přezkumného řízení ke změně územního plánu podle § 174 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“). Ve své odpovědi ze dne 6. 8. 2024 krajský úřad uzavřel, že neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení. Tvrzení navrhovatelky o neoznámení veřejného projednání změny územního plánu i tvrzení o věcné nezákonnosti opatření obecné povahy shledal nedůvodnými.

II. Shrnutí návrhu

3. Navrhovatelka v podaném návrhu vznáší námitky jak vůči postupu schvalování změny územního plánu, tak vůči obsahu změny územního plánu, jež se dotýká pozemku v jejím vlastnictví.

4. Co se týče postupu schvalování změny, navrhovatelka trvá na tom, že nedošlo k řádnému zveřejnění oznámení o veřejném projednání návrhu změny územního plánu v souladu s požadavkem zákona. Vychází ze skutečnosti, že její právní předchůdce se ze zápisu č. 26 ze zasedání zastupitelstva obce Opatovice konaného dne 9. 2. 2022 dozvěděl, že obec zadala pořízení změny územního plánu, dotýkající se jeho pozemku. V reakci na upomínku informoval starosta dne 1. 8. 2022 právního předchůdce navrhovatelky, že termín veřejného projednání změny územního plánu není stanoven, a je proto nutno sledovat úřední desku obce. Na elektronické úřední desce odpůrkyně však o vyhlášce termínu veřejného projednání návrhu změny úředního plánu nenalezla ani zmínku. Ani položka archiv neobsahuje nic k procesu změny územního plánu.

5. Navrhovatelka se o změně územního plánu dozvěděla až ze závazného stanoviska Městského úřadu Židlochovice ze dne 14. 12. 2023, č. j. MZi–OZPSU/13883/2021–5, které na změnu územního plánu odkazuje. Se spisem o pořízení územního plánu (sp. zn. OŽPSÚ/3502/02022/ŠR) se seznámil zástupce navrhovatelky při nahlížení u odpůrkyně až dne 28. 2. 2024. Navrhovatelka připouští, že samotné vyhlášení opatření obecné povahy se jeví být zveřejněno zákonem požadovaným způsobem, nicméně vyhláška o veřejném projednání změny územního plánu byla zveřejněna podle fotky obrazovky ve spisu v sekci Kalendář akcí. Protože se tato část webových stránek liší od sekce Úřední deska, trvá navrhovatelka na svém hodnocení o neuveřejnění vyhlášky v souladu se zákonem. Postup obce při pořizování změny územního plánu byl tedy svévolný a nezákonný. Jejímu právnímu předchůdci odpůrkyně neposkytla informaci v souladu se zákonem, nezveřejnila ji ani vyhláškou na úřední desce. Tím předchůdci znemožnila se veřejného projednání změny územního plánu účastnit a podat případně námitky proti jejich obsahu. To představuje nezákonnost zakládající důvod zrušení změny územního plánu.

6. Co se obsahu změny územního plánu týče, navrhovatelka uvádí, že daný pozemek byl do jeho pořízení situován v zastavitelném území obce. Jako o takovém o něm navrhovatelka uzavřela s jejím právním předchůdcem dne 18. 8. 2021 kupní smlouvu. O koupi neúspěšně usilovali i další zájemci, vlastnící sousední nemovitosti (dále „sousedé“). Na žádost právního předchůdce navrhovatelky vydal městský úřad Židlochovice, Odbor životního prostředí a stavební úřad (dále „stavební úřad“) dne 23. 8. 2021 závazné stanovisko konstatující, že záměr výstavby bytového domu na zakoupeném pozemku je přípustný. V návaznosti na to byl podán návrh na vydání územního rozhodnutí, toto řízení však bylo přerušeno z důvodu žaloby na určení vlastnického práva k pozemku, šikanózně podané sousedy. V průběhu soudního sporu byla přijata změna územního plánu, která zcela vylučuje využití pozemku podle původně schváleného záměru. Naopak je nový územní plán po změně účelově nachystán výhradně pro užití sousedy.

7. Navrhovatelka dodává, že relevantní část změny územního plánu vůbec nepředstavuje opatření obecné povahy. Zasahuje totiž do zcela konkrétních právních vztahů v dané lokalitě, které se snaží ex post blokovat. Obchází zahájené územní řízení a znemožňuje navrhovatelce žádat o stavební povolení. Není tak naplněn pojmový znak opatření obecné povahy, jímž je obecnost adresátů (nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2087/07).

8. Navíc navrhovatelka nespatřuje ani veřejný zájem na přijaté regulaci. V dané lokalitě již stojí stavba o totožné výšce a objemu, jakou navrhovatelka mínila vybudovat. Změna územního plánu odporuje i požadavkům dovozeným judikaturou na legitimitu sledovaného záměru. Deklarovaný důvod změny územního plánu je tedy jen fíkovým listem. Skutečným motivem byl nejspíše soukromý zájem sousedů, nikoliv zájem veřejný.

9. Navrhovatelka uzavírá, že obec při schvalování změny územního plánu postupovala záměrně tak, aby se o ní navrhovatelka nedozvěděla a neúčastnila se jejího projednávání. Postup pořízení je zjevným zneužitím práva, nelegálním zkrácením práv dotčené osoby, rozporný s § 2 odst. 2, 3 a 4, § 4 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 1 správního řádu a § 18 odst. 1 a 4 a § 18 odst. 1 a 4 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „stavební zákon“).

III. Vyjádření odpůrkyně

10. Odpůrkyně ve svém vyjádření uvedla, že vyhláška o termínu konání veřejného projednání návrhu změny územního plánu byla řádně zveřejněná na její úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup v termínu 7. 7. 2023 – 24. 8. 2023, což i vyplývá z obsahu správního spisu. Navrhovatelka tak měla možnost podat námitky a připomínky ke změně územního plánu a zúčastnit se veřejného projednání jeho návrhu. Svá práva však nevyužila. Při vydání změny územního plánu tak nedošlo k porušení správního řádu ani stavebního zákona.

IV. Následná podání účastníků

11. Navrhovatelka upozornila soud v replice, že o stavu úřední desky odpůrkyně nechala pořídit notářský zápis. I ze správního spisu se podává, že vyhláška byla zveřejněna v jiné sekci webových stránek, zřejmě v kalendáři akcí obce. To představuje porušení zákona samo o sobě. Nelze po nikom požadovat, aby prohledával celé webové stránky povinného subjektu za účelem zjištění, zda není očekávaný dokument náhodou vyvěšený jinde. To platí o to spíš, když dotyčný nemá povědomí o tom, zda takový dokument je vůbec vyvěšen.

12. Odpůrkyně v duplice upozorňuje, že obrazový záznam ze správního spisu je v podstatě nečitelný a není zřejmé, co má prokazovat. Může leda prokázat, že nyní na webových stránkách veřejná vyhláška není k dispozici, nicméně v termínu od 7. 7. 2023 do 24. 8. 2023 byla zveřejněna, poté sejmuta. To je patrné i z obrazového záznamu z veřejně nepřístupné části webových stránek obce. Odpůrkyně se ztotožňuje se závěrem krajského úřadu, který neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení, a závěrem, že vyhláška byla na úřední desce obce vyvěšena ve dnech 7. 7. 2023 – 24. 8. 2023 včetně způsobu umožňující dálkový přístup na webových stránkách obce (www.opatovice.eu). V. Ústní jednání konané dne 1. 10. 2024 13. Při ústním jednání jak navrhovatelka, tak odpůrkyně setrvaly na svých stanoviscích, předestřených v návrhu, resp. ve vyjádření k návrhu. Navrhovatelka podpořila svou argumentaci odkazem na judikaturu Ústavního soudu (nález ze dne 6. 2. 2018 sp. zn. III. ÚS 976/17 k legitimnímu očekávání vzniklému v důsledku jednání orgánu veřejné moci) a Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 7. 12. 2023, sp. zn. 6 As 285/2021, k doručování veřejnou vyhláškou a rozsudek ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 2 As 47/2016, k dokumentaci zveřejnění písemnosti na elektronické úřední desce).

14. Dále navrhovatelka seznámila soud s dopadem změny územního plánu na její právo na majetek. Nemovitost, jež zakoupila na základě výše uvedené kupní smlouvy ve výši přibližně 3 milionů Kč (včetně investic), má po změně územního plánu hodnotu přibližně 400 000 Kč, jak vyplývá ze soudu předloženému vyhodnocení výběrového řízení ke koupi pozemku parc. č. X.

15. Soud neprovedl důkazy navrhované navrhovatelkou (žádost právní předchůdkyně navrhovatelky o informaci o průběhu řízení o přijetí změny územního plánu včetně upomínky a reakce obce, závazné stanovisko stavebního úřadu, situační výkres Okresního národního výbor Brno–venkov z června 1979, sdělení společnosti Utforma, s. r. o., ze dne 11. 1. 2022). Dokazované skutečnosti jednak neměly souvislost s předmětem řízení, na nějž se soud v této fázi primárně soustředil, tedy procesní stránkou přijetí změny územního plánu, z části byly nadbytečné, protože soud už disponoval dostatečnými podklady pro své rozhodnutí.

16. Soud neprovedl ani důkaz navrhovaný odpůrkyní spočívající ve výslechu referentky obecního úřadu obce Opatovice ke zveřejnění veřejné vyhlášky na webu odpůrkyně. Opět se jednalo o důkazní návrh nadbytečný, neboť ze správního a soudního spisu byly již dostatečně prokázané okolnosti zveřejňování vyhlášky odpůrkyní o projednání návrhu změny územního plánu. K nim zejména patří obrazový záznam z redakčního systému pořízený onou zmiňovanou referentkou, připojený odpůrkyní v duplice.

VI. Posouzení věci soudem

17. Krajský soud přezkoumal v mezích návrhových bodů napadené opatření obecné povahy včetně řízení předcházejícího jeho vydání a shledal, že návrh je důvodný. VI. a) Podmínky řízení 18. Předtím, než krajský soud mohl přistoupit k meritornímu posouzení návrhu, musel se nejdříve zabývat otázkou, zda jsou v projednávané věci splněny podmínky řízení. Těmi jsou v řízení vedeném podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) existence předmětu řízení (tj. opatření obecné povahy), aktivní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu, to vše v souladu s podmínkami vyplývajícími z ustanovení § 101a a § 101 b s. ř. s. Krajský soud přitom neshledal nedostatek procesních podmínek řízení, které jsou předpokladem přípustnosti vydání meritorního rozhodnutí.

19. Návrh doručený dne 4. 7. 2024 směřuje proti opatření obecné povahy, které bylo schváleno zastupitelstvem obce Opatovice na zasedání konaném dne 1. 11. 2023. Otázka řádného vyvěšení na úřední desce bude s definitivní platností předmětem meritorního posouzení. Nicméně pro potřeby posouzení podmínek řízení lze vyjít z předpokladu, že pokud bylo opatření obecné povahy schváleno dne 1. 11. 2023, potom návrh doručený dne 4. 7. 2024 byl podán v roční lhůtě v souladu s § 101b odst. 1 věty první s. ř. s.

20. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá tvrzením dotčení na jeho právech. V souladu s názorem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (usnesení ze dne 21. 7. 2009 ve věci sp. zn. 1 Ao 1/2009, publikované pod č. 1910/2009 Sb. NSS) zdejší soud vychází z toho, že aby byl navrhovatel aktivně legitimován, musí především tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena.

21. Navrhovatelka je vlastnicí pozemku p. č. X v katastrálním území X, přímo dotčeného změnou územního plánu, neboť tento její pozemek se nachází v ploše zahrnuté do změny označené na hlavním výkresu jako Plochy zeleně vyhrazené (ZZ1). Není proto důvod pochybovat o aktivní legitimaci navrhovatelky ve vztahu k této ploše, nečiní tak ani odpůrkyně. Je jednoznačně zřejmé, že je dán její zájem na tom, jak bude využito území, v němž vlastní pozemek, resp. jakým způsobem bude moci svůj pozemek dotčený změnou územního plánu využít. Navrhovatelka dotčení ve své právní sféře spatřuje zejména v zásahu do svých vlastnických práv (s ohledem na změnu funkčního využití dané plochy), přičemž zda k takovému dotčení skutečně došlo, a je–li zde tedy i legitimace věcná, bude předmětem meritorního přezkumu.

22. Pokud se týká posouzení, zda navrhovatelkou napadená část změny územního plánu je opatřením obecné povahy, krajský soud odkazuje na § 55 ve spojení s § 43 odst. 4 stavebního zákona, dle nichž se územní plán (a tedy i jeho následné změny) vydávají formou opatření obecné povahy. Tuto skutečnost ostatně žádný z účastníků v dané věci nerozporoval. Další podmínkou řízení je formulace závěrečného návrhu v souladu s požadavky vyplývajícími z §101a s. ř. s. Navrhovatelka požaduje zrušení části opatření obecné povahy, kterou dostatečně označila, a proto i závěrečný návrh považuje krajský soud za souladný s požadavky zákona.

23. Navrhovatelka označila za pasivně legitimovaného obec Opatovice, což je v souladu s ustálenou judikaturou. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009–120, publikovaného pod č. 1910/2009 Sb. NSS, „[o]dpůrcem v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. o zrušení územního plánu je obec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo“. Ve věci tak není pochyb, že pasivně legitimovaným je obec Opatovice. VI. b) Obecná východiska 24. Při posouzení návrhu krajský soud jako východisko a kritérium zvolil, kromě příslušné právní úpravy, především relevantní judikaturu správních soudů. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005–98, publikovaného pod č. 740/2006 Sb. NSS, postupuje soud při zkoumání důvodnosti návrhu na přezkum opatření obecné povahy v následujících krocích. V prvém zkoumá, zda napadené opatření obecné povahy bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc. V druhém kroku se soud zabývá tím, zda orgán, který opatření vydal, nepřekročil zákonem stanovené meze své působnosti (věcné, osobní, prostorové a časové). V dalších krocích pak soud posuzuje zákonnost postupu odpůrce při vydávání napadeného opatření obecné povahy a otázky obsahového souladu napadeného opatření obecné povahy se zákonem (hmotněprávními předpisy), a zkoumá i soulad opatření obecné povahy se zásadou proporcionality.

25. V nyní souzené věci není mezi účastníky sporné, zda bylo opatření obecné povahy vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc. Není sporná ani otázka dodržení zákonem stanovených mezí opatření obecné povahy. Předmětem sporu je jednak průběh přijímání změn územního plánu, dále tvrzený zásah do vlastnického práva navrhovatelky v rozsahu, v jakém se měl dotknout jejího pozemku. Přijatou změnu funkčního využití plochy svého pozemku vnímá navrhovatelka jako účelovou a nelegitimní. VI. c) Vydání opatření obecné povahy 26. Navrhovatelka především tvrdí, že vyhláška o termínu veřejného projednání změny územního plánu nebyla řádně zveřejněna na úřední desce odpůrkyně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nedostala tak příležitost se k návrhu změn zákonným způsobem vyjádřit.

27. Soudu je známo, že krajský úřad v tomto ohledu neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení. To však není pro soud směrodatné. Krajský úřad se k doručování veřejné vyhlášky o projednání návrhu změny územního plánu vyjádřil pouze tak, že termín a místo veřejného projednání bylo řádně oznámeno na úřední desce odpůrkyně. Ke zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup se krajský úřad nevyslovil.

28. Podle § 52 odst. 1 stavebního zákona se oznámení o konání veřejného projednání doručení veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení.

29. Podle § 52 odst. 3 stavebního zákona může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby také námitky nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání.

30. Podle § 25 odst. 2 správního řádu se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že se písemnost vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla–li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.

31. Podle § 26 odst. 1 správního řádu zřizuje správní orgán úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

32. Podle § 172 odst. 1 správního řádu doručí návrh opatření obecné povahy správní orgán veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.

33. Podle § 172 odst. 3 správního řádu oznámí správní orgán dobu a místo konání veřejného projednání na úřední desce nejméně 15 dnů předem. Oznámení zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat.

34. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2008, č. j. 8 Ao 1/2008–102, publikovaného pod č. 1736/2008 Sb. NSS, je jednou z podmínek toho, aby vyrozumění o veřejném projednání návrhu územního plánu obce bylo možno považovat za řádné, zveřejnění oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup jak u pořizovatele, tak i u příslušné obce. Pokud se jedná o osobu, která opatřením obecné povahy (jeho částí) mohla být na svých právech zkrácena, je nedostatek vyrozumění o veřejném projednání a tudíž i nemožnost uplatnění ať připomínek nebo námitek u tohoto jednání procesní vadou, která mohla mít za následek nezákonnost tohoto opatření (jde o opatření obecné povahy, které nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem – viz § 101d odst. 1 a 2 s. ř. s.).

35. Ze správního spisu se podává, že dne 3. 7. 2023 vydal stavební úřad „Sdělení k vyvěšení veřejné vyhlášky k Návrhu změny č. 1 ÚP Opatovice“ (č. j. MZi–OZPSU/3502/2022–24) odpůrkyni (dokument č. 25 správního spisu). V něm ji mj. vyzval, aby v pátek 7. 7. 2023 vyvěsila veřejnou vyhlášku s označeným datem vyvěšení a datem doručení. Svěšena měla být dne 24. 8. 2023, její originál pak s podpisy a razítky měl být zaslán zpět pořizovateli (tj. Městskému úřadu Židlochovice). Současně zaslal stavební úřad dne 3. 7. 2023 odpůrkyni i krajskému úřadu Předání návrhu změny č. 1 ÚP Opatovice dle 55b odst. 1 stavebního zákona.

36. Správní spis rovněž obsahuje „ZÁZNAM“ stavebního úřadu ze dne 7. 7. 2023 ve věci Změna č. 1 ÚP Opatovice (dokument č. 26). Uvádí se v něm: „Dne 7. 7. 2023 překontroloval Oznámení o konání Veřejného projednání Změny č. 1 ÚP Opatovice na úřední desce pořizovatele a na úřední desce obce. Rovněž zkontroloval zveřejnění návrhu změny č. 1 ÚP Opatovice na webových stránkách pořizovatele, čímž byl splněn požadavek zveřejnění územně plánovací dokumentace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dokladem jsou ofocené úřední desky pořizovatele a obce.“ Na dalších listech jsou „prinscreeny“, tedy obrazové záznamy webových stránek pořizovatele a odpůrkyně. Z nich je patrné, že na webových stránkách města Židlochovice https://www.zidlochovice.cz/ v sekci Úřední deska bylo dne 7. 7. 2023 vyvěšeno oznámení o konání veřejného projednání.

37. Z obrazového záznamu webových stránek obce Opatovice ve správním spisu (tentýž dokument) je patrné, že na hlavní, úvodní stránce tohoto webu (www.opatovice.eu) byla jako nový dokument dne 7. 7. 2023 vyvěšena položka: 47/23 Veřejná vyhláška [PDF, 217 kB]. Veřejnou vyhlášku – Oznámení o konání veřejného projednání ve věci „Řízení o změně č.1 územního plánu Opatovice“. 7.7.2023 | Složka dokumentů: Veřejné vyhlášky, exekuce, rozhodnutí.

38. Z obrazového záznamu redakčního systému webu www.opatovice.eu pořízeného referentkou obecního úřadu Opatovice (jako součástí dupliky odpůrkyně) se podává, že ve dnech 7. 7. 2023 – 24. 8. 2023 byla umístěna předmětná veřejná vyhláška, a to ve složce dokumentů Veřejné vyhlášky, exekuce, rozhodnutí.

39. Soud z těchto dokumentů vyvozuje, že na webu odpůrkyně skutečně došlo dne 7. 7. 2023 k oznámení o konání veřejného projednání návrhu změny územního plánu. Toto oznámení bylo zveřejněno v podsekci webu Veřejné vyhlášky, exekuce, rozhodnutí. A jako nový dokument bylo dané oznámení zároveň automaticky zařazeno na hlavní, úvodní stránku webu odpůrkyně. Pokud nyní nemůže navrhovatelka tento dokument dohledat, což dokládá obrazovým záznamem sekce Úřední deska webu obce Opatovice, může to být způsobené tím, že odpůrkyně tento dokument „sňala“ po uplynutí 15 dnů nejen z fyzické úřední desky, ale také ze svých webových stránek. To by mohlo vysvětlovat, proč není dohledatelný ani v archivní sekci webu.

40. Nyní soudu zbývá vyhodnotit, zda tímto postupem dostála odpůrkyně požadavkům stavebního zákona, správního řádu a judikatury. V této souvislosti soud připomíná účel vyrozumění o veřejném projednání opatření obecné povahy. Je jím možnost, aby kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnil u správního orgánu připomínky. Nad rámec písemného uplatnění je lze v případě konání veřejného projednání návrhu uplatnit i ústně, pak jsou zaprotokolovány. Význam oznámení o konání veřejného projednání návrhu spočívá také v tom, že se od něj odvozuje dle § 52 odst. 3 lhůta, do kdy mohou být odůvodněné připomínky a námitky uplatněny i po konání veřejného projednání. V případě navrhovatelky je povědomí o konání veřejného projednání o to naléhavější, že se změna územního plánu dotýkala přímo její nemovitosti. Navrhovatelka má navíc bydliště mimo obec, což v jejím případě umocňuje nezbytnost řádného uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.

41. Správní soudy se souladem oznámení o veřejném projednání se zákonem zabývaly několikrát. Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 18. 6. 2020, č. j. 7 As 171/2019–49, nejdříve konstatoval, že důkazní břemeno nese v tomto ohledu správní orgán. V navazujícím posouzení vyšel z obsahu správního spisu, v němž byla založena veřejná vyhláška s ručně dopsanými údaji o datu vyvěšení a sejmutí. Dále také výtisk z webu odpůrkyně a devět odkazů, z jejichž označení bylo zřejmé, že se jednalo o veřejnou vyhlášku dle § 52 stavebního zákona, přičemž na konci dokumentu bylo uvedeno: Umístění: Složky dokumentů>Úřední deska.“ Na základě toho Nejvyšší správní soud seznal, že listiny založené ve správním spise svědčí o tom, že odpůrkyně skutečně příslušnou veřejnou vyhlášku v daných termínech vyvěsila a sejmula, a současně ji zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup.

42. Podobný postup však vede zdejší soud v projednávané věci k odlišnému závěru. Mezi stranami není spor o tom, že veřejná vyhláška byla na webu odpůrkyně oznámena. To ostatně dokládá obrazový záznam webových stránek odpůrkyně i dokument č. 22 správního spisu – Veřejná vyhláška. Ta je opatřena razítkem stavebního úřadu a parafou, stejně tak údaji o vyvěšení na fyzické úřední desce i způsobem umožňujícím dálkový přístup, což je opět opatřeno razítkem odpůrkyně a parafou. Obrazový záznam webových stránek odpůrkyně v dokumentu č. 26 správního spisu zobrazuje oznámení o konání veřejného projednání na úvodní straně www.opatovice.eu a také v sekci Veřejné vyhlášky, exekuce, rozhodnutí. Obrazový záznam tedy nevypovídá o tom, že by byla vyhláška umístěna přímo v sekci Úřední deska. Tento závěr podporuje i obrazový záznam redakčního systému poskytnutý v duplice odpůrkyní, v němž je uvedeno: Umístění: Složky dokumentů>Vyhlášky a nařízení, směrnice>Veřejné vyhlášky, exekuce, rozhodnutí.

43. Soud v tomto ohledu souhlasí s navrhovatelkou, že po ní nelze očekávat, že bude každý den procházet celý web odpůrkyně, aby se ujistila, zda byla veřejná vyhláška právě publikována. Smyslem elektronické úřední desky je nasměřovat zájemce na jedno konkrétní místo, kde budou zveřejňovány veškeré dokumenty doručované veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu.

44. Soud si současně všímá, že obrazový záznam webových stránek pořizovatele územního plánu (rovněž v dokumentu č. 26 správního spisu) svědčí o umístění v sekci Úřední deska. Výše zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Ao 1/2008–102 však výslovně vyžaduje oznámení na úřední desce umožňující dálkový přístup u dotčené obce.

45. Na webu odpůrkyně se sice veřejná vyhláška zobrazila přímo na hlavní stránce jako nový dokument, díky tomu byla první den publikace nepřehlédnutelná. Avšak se zveřejněním každé další nové zprávy mohla už po několika dnech z hlavní stránky vymizet. I proto bylo klíčové, aby ji bylo možné najít v sekci Úřední deska. Soud v této souvislosti nemůže zcela vyloučit, že daná veřejná vyhláška byla umístěna i v sekci Úřední deska webu odpůrkyně. Nicméně z listin založených ve správním a soudním spise nebylo možné s dostatečnou mírou jistoty toto dovodit. Odpůrkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně vyvěšení veřejné vyhláška na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup.

46. Jakkoli se může jevit požadavek na přesné umístění veřejné vyhlášky na konkrétní sekci webových stránek obce jako přísný či formalistický, není samoúčelný. Slouží k řádnému naplnění a uplatnění práv účastníků, což je v rámci úřední činnosti také nutno patřičně zadokumentovat (viz navrhovatelkou odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2016, č. j. 2 As 47/2016–44).

47. Nepodařilo se tedy prokázat, že by bylo oznámení o konání veřejného projednávání změn územního plánu řádně doručeno dle § 25 odst. 2 správního řádu. Soud proto dospěl k závěru, že nebyly splněny náležitosti doručení písemnosti dle zákona. Tato procesní vada zabránila navrhovatelce se k předloženému návrhu změn územního plánu vyjádřit. Protože se jí tato změna přímo dotýkala a protože její právní předchůdce dříve deklaroval zájem o seznámení se s avizovanými změnami územního plánu, představuje tato procesní vada nezákonnost opatření obecné povahy ve smyslu § 101d věty druhé s. ř. s. v napadeném rozsahu. VI. d) Rozpor opatření obecné povahy se zákonem 48. Protože by soud mohl předčasně zasáhnout do práva obce na samosprávu, nemůže se nyní zabývat otázkou souladu obsahu napadené změny územního plánu se zákonem.

VII. Závěr a náklady řízení

49. Po přezkoumání napadeného opatření obecné povahy (části změny územního plánu obce Opatovice) za zjištěného skutkového a právního stavu věci dospěl soud k závěru, vázán rozsahem návrhu a uplatněnými návrhovými body, že návrh je důvodný. Proto opatření obecné povahy v napadené části podle § 101d odst. 2 věty prvé s. ř. s. zrušil.

50. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Navrhovatelka dosáhla v řízení plného úspěchu, a proto by měla právo na náhradu nákladů řízení vůči odpůrkyni.

51. Navrhovatelka uplatňuje odměnu za čtyři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení a porada s klientem, podání návrhu, podání repliky k vyjádření odpůrkyně, účast na jednání soudu) a čtyři režijní paušály, a to ve výši 4 × 3 100 Kč a 4 × 300 Kč [§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkové náklady za zastoupení tak činí částku ve výši 13 600 Kč. Navrhovatelce dále přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek za návrh ve výši 5 000 Kč.

52. Celkem tedy byla navrhovatelce vůči odpůrkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 18 600 Kč. K jejímu zaplacení soud určil přiměřenou lhůtu.

Poučení

I. Vymezení podstaty věci II. Shrnutí návrhu III. Vyjádření odpůrkyně IV. Následná podání účastníků V. Ústní jednání konané dne 1. 10. 2024 VI. Posouzení věci soudem VI. a) Podmínky řízení VI. b) Obecná východiska VI. c) Vydání opatření obecné povahy VI. d) Rozpor opatření obecné povahy se zákonem VII. Závěr a náklady řízení