63 A 34/2024–23

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: K.V., narozený dne bytem zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2024, č. j. KUJCK 137426/2024, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Rozhodnutím Městského úřadu Vodňany, odboru dopravy a silničního hospodářství (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 11. 10. 2024, č. j. MUVO 9233/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), byly zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů za přestupky spáchané ve dnech 16. 8. 2022 (2 body), 7. 4. 2023 (3 body), 7. 12. 2023 (3 body), 27. 12. 2023 (2 body) a 30. 7. 2024 (2 body), jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 30. 7. 2023 byl potvrzen.

2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 25. 10. 2024 odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 11. 2024, č. j. KUJCK 137426/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

3. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 12. 12. 2024. Žalobce v žalobě předně uvedl, že žalovaný nerespektoval jím uplatněné odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí správního spisu, popř. některé důkazy upřednostnil jednostranně v jeho neprospěch. Rovněž dle žalobce žalovaný ignoroval rozhodování jiných správních orgánů ve shodných věcech, čímž významně narušil právní jistotu žalobce.

4. Dále žalobce vytkl žalovanému, že zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy. V této souvislosti předložil rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných věcech, ze kterých dle žalobce plyne, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností rozhodnutí z blokových řízení (blokové řízení bylo zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich [dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“], nahrazeno příkazem na místě [srov. § 92 tohoto zákona] – pozn. krajského soudu; v rekapitulaci žaloby však je dodržena terminologie užitá v žalobě dle dřívější právní úpravy). Dle žalobce správní orgány v obdobných případech v blokových řízeních označily příkazové bloky za nezpůsobilé podklady pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce odkázal na rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo, a rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 26. 3. 2019, č. j. MUCE 20786/2019 SO, z nichž žalobce dovozuje ustálenost praxe, dle níž se správní orgán zabývá způsobilostí daných rozhodnutí pro zápis bodů, pokud odvolatel na možnou nezpůsobilost podkladů v podaném odvolání upozorňuje. V dané souvislosti žalobce rovněž odkázal na rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2020, č. j. KUJCK–24343/2020, a na rozhodnutí Magistrátu města Kladna ze dne 18. 3. 2019, č. j. ŘP/741/19–16/Ka. Žalobce zdůraznil význam zásady legitimního očekávání, přičemž podotkl, že vzhledem k nízkému počtu krajských úřadů by měla i zde existovat ustálená či alespoň obdobná praxe při rozhodování shodných či obdobných věcí. Rozdílnou rozhodovací praxí správních orgánů by dle žalobce byla dotčena též rovnost účastníků.

5. Žalobce dále směřoval své námitky do samotných příkazových bloků, které považuje za nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Závěr žalovaného, že tato rozhodnutí nemohou být posuzována, žalobce odmítá s odkazem na správní praxi zmíněnou výše. Žalobce konstatoval, že jedinými důkazy, které žalovaný posuzoval, byla oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými bylo oznamováno, že měl žalobce spáchat přestupek, který byl projednán, a bylo vydáno rozhodnutí v blokovém řízení. Žalobce brojí proti popsanému postupu žalovaného, neboť dle něj nemohou být daná oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnána s předmětným rozhodnutím, aby mohla být vyloučena chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce připouští, že blokové řízení je velmi specifické řízení, čemuž odpovídají i specifika samotného rozhodnutí v něm přijatého. Dané konstatování ovšem nemůže dle žalobce omluvit nedostatky, které rozhodnutí nese ve vztahu k zákonem kladeným požadavkům na takovýto druh rozhodnutí. Žalobce podotkl, že z jím přiložených rozhodnutí z blokových řízení série HG/2014, číslo bloku G 1498901 a série GF/2013 číslo bloku F 0832677, vyplývá, že uvedená rozhodnutí nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí, přičemž obecně odkázal na „rozsudek Nejvyššího správního soudu“ (který však nijak blíže nespecifikoval). Oproti tomu, z rozhodnutí z blokového řízení série FC/2013 číslo bloku C 1404971, je dle žalobce zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonné požadavky, což svědčí o tom, že i přes specifičnost daného druhu řízení lze rozhodnutí vydat v souladu se všemi zákonem kladenými požadavky tak, aby bylo jednoznačné, o jaký přestupek se mělo jednat, kdy a kde mělo dojít k jeho spáchání a dle kterého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován, resp. jaká zákonem stanovená povinnost měla být porušena. Žalobce dále jmenoval jednotlivé náležitosti rozhodnutí, přičemž konstatoval, že argument souhlasu žalobce (stvrzený jeho podpisem) s daným způsobem projednání přestupku a jeho správností je chybný. Přestupce dle žalobce nemůže odpovídat za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem a nelze po něm požadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit, příp. na nesprávnost upozornit a požadovat její nápravu.

6. Žalobce dále odkázal na rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 30. 5. 2023, č. j. KRPC–57063–4/ČJ–2023–0200DP, kterým bylo dle ustanovení § 77 odst. 3 a § 98 správního řádu zrušeno původní rozhodnutí policejního orgánu a byl vysloven názor, že rozhodnutí vydané formou příkazového bloku bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. V žalobcem odkazovaném rozhodnutí Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 29. 5. 2023, č. j. KRPT–82262–5/ČJ–2023–0700DP, pak dle žalobce dospěl odvolací policejní orgán k obdobnému názoru, kdy s odkazem na ustanovení § 92 odst. 2 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky přímo poukazuje na taxativnost požadavků, kdy absence formy zavinění v případě fyzické nepodnikající osoby je dle názoru odvolacího policejního orgánu vždy porušením zákona.

7. Žalobce připojil vlastní rozbor případů, kde podklad není způsobilý. Prvním případem je situace, kdy z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti dle žalobce přestupkové jednání nevyplývá z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Dle žalobce je jednoznačné porušení příslušné zákonné povinnosti pouze uvedení konkrétního znění ustanovení zákona (zde např. § 18 odst. 3 či odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů [dále jen „zákon o silničním provozu“]). Obdobně žalobce apeluje na přesnost vyjádření souladného s dikcí zákona též v případě povinnosti řidiče být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. V případě nepřesného vymezení jednání může dle žalobce být zaměněn řidič například za spolujezdce, kdy přestupek v případě nepřipoutání spolujezdce by nepodléhal evidenci bodů v bodovém hodnocení řidiče.

8. Jde–li o nyní projednávanou věc, žalobce pokutovému bloku (resp. příkazovému bloku – zachována terminologie uvedená v žalobě – pozn. krajského soudu) ze dne 30. 7. 2024 konkrétně vytkl, že není přesně zajištěna doba spáchání přestupku a právní kvalifikace porušené povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu, není proto zjevné, o jakou konkrétní právní normu se jedná. Dále v kolonce uvádějící právní kvalifikaci přestupkového jednání je tato uvedena zkratkovitě, kdy dle žalobce vyplývá pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem „ostatní body atd.“ již nikoli. Údaje v této kolonce jsou dle žalobce při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu částečně nečitelné a tím dále potvrzují formální nesprávnost napadeného rozhodnutí. Dále dle žalobce není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo toto rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu zde není přezkoumatelné. Rovněž „datum vyhotovení rozhodnutí účastníkem“ je dle žalobce uvedeno tak, že znemožňuje přezkoumatelnost daného rozhodnutí.

9. Pokutovému bloku ze dne 27. 12. 2023 žalobce vytkl, že není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku, kdy údaj o místě neobsahuje název ulice a číslo popisné. Z popisu přestupkového jednání dle žalobce nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena. Rovněž právní kvalifikace porušené povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu, kdy z tohoto dle žalobce není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná. Dále v kolonce uvádějící právní kvalifikaci přestupkového jednání je tato uvedena zkratkovitě, kdy dle žalobce opět vyplývá pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem „ostatní body atd.“ již nikoli. Údaje v této kolonce jsou dále při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu také částečně nečitelné a tím dále potvrzují formální nesprávnost napadeného rozhodnutí.

10. K pokutovému bloku ze dne 7. 12. 2023 žalobce uvedl, že se nemohl daného přestupku dopustit, neboť ze zdravotních důvodů nemůže užívat ve vozidle bezpečnostní pás. Jednalo by se v jeho případě o zdravotní riziko. V této souvislosti žalobce zmínil, že potvrzení vydané praktickým lékařem přikládá k žalobě.

11. Konečně pokutovému bloku ze dne 16. 8. 2022 žalobce vytkl, že v kolonce popisující místo, dobu a jednání samotné nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena. Rovněž právní kvalifikace porušené povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu, kdy z tohoto dle žalobce není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná. Dále v kolonce uvádějící právní kvalifikaci přestupkového jednání je tato uvedena zkratkovitě, kdy dle žalobce opět vyplývá pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem „ostatní body atd.“ již nikoli. Údaje v této kolonce jsou dle žalobce při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu částečně nečitelné a tím dále potvrzují formální nesprávnost napadeného rozhodnutí. Dále dle žalobce není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a vlivem zápisu zde není přezkoumatelné. Rovněž „datum vyhotovení rozhodnutí účastníkem“ je uvedeno tak, že znemožňuje přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Kopie předmětného rozhodnutí dle žalobce není z větší části vlivem svého zápisu čitelná a nejsou tak zjevné veškeré na něm uvedené údaje.

12. Z popsaných důvodů žalobce zpochybňuje způsobilost shora označených příkazových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky dle něho nejsou vymezeny dle zákona. V této souvislosti žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, z něhož dovozuje nemožnost zhojení strohých a zkratkovitých formulací. Jelikož nebylo přestupkové jednání konkrétně a individualizovaně vymezeno, není dle žalobce bez důvodných pochybností patrno, komu, kdy a kde, resp. za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení. Dle žalobce v pokutových blocích ze dne 30. 7. 2024, 27. 12. 2023, 7. 12. 2023, 7. 4. 2023 a 16. 8. 2022, právě tato konkretizace a individualizace přestupkového jednání absentuje.

13. Z uvedených důvodů žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobce současně do doby skončení řízení před krajským soudem požádal o přiznání odkladného účinku žalobě.

II. Vyjádření žalovaného

14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě, doručeném krajskému soudu dne 19. 12. 2024, navrhl její zamítnutí. Uvedl, že se vypořádal s předloženými návrhy žalobce, které jednoznačně odmítl. Námitky žalobce uvedené v odvolání byly pouze obecného charakteru a žalovaný se s těmito vypořádal v obsahu napadeného rozhodnutí. Dále uvedl, že při rozhodování se řídil platnými právními předpisy a rovněž vycházel i z aktuální judikatury, přičemž není při rozhodování vázán rozhodnutími jiných správních orgánů. K žalobcem namítané nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče žalovaný uvedl, že v rámci odvolacího řízení posoudil jednak provedené správní řízení a opětovně posoudil všechny shromážděné podklady, kterými byly předložené příkazové bloky. Dle žalovaného je z provedeného hodnocení zřejmé, že tyto příkazové bloky byly způsobilým podkladem pro zápis daného počtu bodů. Závěrem žalovaný dodal, že předložené vyplněné příkazové bloky považuje za zcela souladné s požadovanými kritérii, neboť je z každého z nich jasně seznatelné, kdy a kde byl přestupek spáchán, skutek je vždy popsán dostatečně konkrétně tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a nechybí ani právní kvalifikace porušené právní povinnosti či ustanovení, podle kterého byla ukládána pokuta. Námitky žalobce v tomto směru proto dle žalovaného nebyly důvodné. Posuzované příkazové bloky považuje za způsobilé podklady pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

III. Podstatný obsah správního spisu

15. Ve správním spisu je založeno Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení žalobce ze dne 2. 8. 2024 (dále jen „oznámení“), kterým správní orgán prvního stupně žalobci oznámil, že ke dni 30. 7. 2024 dosáhl uvedeného počtu bodů. Žalobce byl oznámením zároveň vyzván, aby odevzdal řidičský průkaz, a to do pěti pracovních dnů. Žalobce byl též upozorněn, že uplynutím pěti pracovních dnů pozbývá podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu řidičské oprávnění. Dle doručenky si žalobce oznámení u doručujícího orgánu vyzvedl dne 19. 8. 2024.

16. Dne 20. 8. 2024 podal žalobce proti oznámení námitky.

17. Správní orgán prvního stupně si vyžádal od příslušných policejních orgánů podklady, na základě kterých byly body v bodovém hodnocení žalobce zaznamenány. Součástí správního spisu jsou též oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, předmětné příkazové bloky a výpis z bodového hodnocení řidiče.

18. Žalobce byl sdělením ze dne 27. 8. 2024 vyrozuměn o tom, že byly shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí. Současně byl informován o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a případně se k nim vyjádřit. Žalobce se k podkladům pro vydání rozhodnutí vyjádřil dne 23. 9. 2024, přičemž téhož dne současně navrhl zahájení přezkumného řízení a přerušení řízení o námitkách.

19. Dne 11. 10. 2024 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, které bylo popsáno v bodu 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Daným rozhodnutím byly námitky žalobce správním orgánem prvního stupně shledány nedůvodnými. Celkový počet 12 bodů dosažený žalobcem v bodovém hodnocení řidiče ke dni 30. 7. 2024 byl potvrzen. Současně žádost o přerušení správního řízení z důvodu navržení přezkumného řízení byla zamítnuta.

20. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 25. 10. 2024 odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, jak bylo popsáno shora pod bodem 2 tohoto odůvodnění.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

21. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky vymezené v § 51 odst. 1 s. ř. s.

22. Žaloba není důvodná 23. Krajský soud úvodem připomíná, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu „je třeba důsledně odlišovat na jedné straně řízení přestupkové a na straně druhé řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů (evidenční kartě řidiče)“, přičemž „uvedená řízení mají navzájem zcela odlišný předmět“. Zatímco podstatou přestupkového řízení je dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu „zjistit, zda se stal skutek vymezený v zákoně jako přestupek, zda byl obviněný řidič jeho pachatelem a za zjištěný přestupek uložit pachateli sankci“, v případě námitkového řízení je předmětem posouzení „zda v jednotlivých případech bylo podkladem pro záznam pravomocné přestupkové rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku“ (srov. např. rozsudky ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, ze dne 27. 3. 2019, č. j. 1 As 61/2019–24 či rozsudek ze dne 22. 1. 2021, č. j. 3 As 16/2019–23). Nejvyšší správní soud se již opakovaně vyjádřil ke specifikům řízení o záznamu bodů v registru řidičů, přičemž judikatura vychází z teze, že „samotnou zákonnost rozhodnutí o přestupku v řízení o záznamu bodů přezkoumávat nelze“ (viz rozsudek ze dne 18. 4. 2018 č. j. 6 As 360/2017–21).

24. Se zohledněním shora uvedených závěrů přikročil krajský soud k posouzení projednávané věci. Žalobce označil za chybný argument svého souhlasu (prokázaný jeho podpisem) s daným způsobem projednání přestupku a jeho správností. V uvedené otázce lze plně odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81, č. 2264/2011 Sb. NSS, dle něhož „podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení“. Zároveň lze poukázat na rozsudky krajského soudu ze dne 28. 4. 2021, č. j. 51 A 54/202–36 (bod 17 odůvodnění in fine), ze dne 7. 6. 2022, č. j. 63 A 3/2022–63 (bod 22 odůvodnění), či ze dne 26. 7. 2023, č. j. 63 A 23/2023–49 (bod 22 odůvodnění), dle nichž „přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením a s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn“. Krajský soud neshledal důvody, pro které by bylo namístě se odklánět od nastíněné judikatorní linie správních soudů, neboť dané závěry jsou plně použitelné i v případě nynějších příkazových bloků.

25. Žalobce namítá, že v příkazovém bloku ze dne 30. 7. 2024, resp. v jeho kolonce č. 5 označené „Popis skutku – čas, místo, způsob jednání“, není přesně zajištěna doba spáchání přestupku. Ke shodné kolonce příkazového bloku ze dne 27. 12. 2023 žalobce namítl, že zde není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, kdy údaj o místě neobsahuje název ulice a číslo popisné. Z popisu přestupkového jednání zde uvedeného dle žalobce nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena. Ke shodné kolonce příkazového bloku ze dne 16. 8. 2022 pak žalobce namítl, že ze zápisu rovněž nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena. Ke všem zde jmenovaným příkazovým blokům žalobce shodně namítl také to, že právní kvalifikace porušené povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu, kdy z tohoto dle žalobce není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se jedná.

26. Krajský soud přezkoumal předmětné příkazové bloky, ze kterých ve vztahu k žalobcem namítaným vadám plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v kolonce č. 5 vyplněné údaje): – příkazový blok ze dne 30. 7. 2024: „30. 7. 2024 v 13:28 hod. Drahonice I/22 u č.p. 82, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., R – 50/69/66 km/h Mitsubishi šedá X“ – příkazový blok ze dne 27. 12. 2023: „27. 12. 2023 v 9:25 hod, Krašlovice obec. NA RZ: X porušení: § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci R: 50/71/68 km/h.“ – příkazový blok ze dne 16. 8. 2022: „16. 8. 2022 v 10:35 hod. sil. I/20 –Semická křižovatka —. Selibov porušení: § 4c) z. č. 361/2000 Sb. – nerespektování DZ –překročení rychlosti mimo obec – 70/92/89 km/h“ 27. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39 (na který sám žalobce odkázal), plyne, že „[p]ři zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena“, přičemž „[p]odstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním“. Nejvyšší správní soud z uvedeného důvodu v daném rozsudku přijal závěr, že „[s]tane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění“ a lze se proto „spokojit i s pouhým uvedením odkazem [sic!] na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost“. Přestože jednotlivé zápisy jsou ze své povahy strohé, případně odkazují zkratkovitě pouze na porušené ustanovení zákona, je z nich ve spojení s dalšími údaji uvedenými v ostatních kolonkách příkazového bloku zcela zřejmé, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena.

28. Ke konkrétním námitkám žalobce krajský soud konstatuje, že z příkazového bloku ze dne 30. 7. 2024 je patrné, že přestupek byl spáchán dne 30. 7. 2024 v 13:28 hodin. Z příkazového bloku ze dne 27. 12. 2023 vyplývá, že ke spáchání přestupku došlo v obci Krašlovice. Takové vymezení místa spáchání přestupku s ohledem na charakter přestupku považuje krajský soud za dostatečně určité, přestože není uveden název ulice včetně čísla popisného, kde žalobce rychlost překročil. Není určující, v jaké části obce žalobce přestupek spáchal. Znakem skutkové podstaty je skutečnost, že povolenou rychlost žalobce překročil při jízdě v obci, což ze zápisu vyplývá. Pokud jde o odkaz na příslušné ustanovení zákona ve spojení s dalšími údaji, tyto dle náhledu krajského soudu ve svém souhrnu přestupek žalobce dostatečně konkretizují. Ze zápisu je patrné, jaké konkrétní ustanovení zákona žalobce svým jednáním porušil (srov. „§ 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“), i to, jakým způsobem (srov. „rychlost v obci R: 50/71/68 km/h.“). Porušovaná povinnost stanovená zákonem vyplývá z uvedeného odkazu na ustanovení zákona, což je dle shora citovaného závěru Nejvyššího správního soudu dostačující. Shodně krajský soud nahlíží i na obdobnou námitku žalobce vztahující se k příkazovému bloku ze dne 16. 8. 2022. Z předmětného zápisu vyplývá odkaz na porušené ustanovení zákona (srov. „§ 4c) z. č. 361/2000 Sb.“) i způsob porušení zákonem stanovené povinnosti (srov. „nerespektování DZ – překročení rychlosti mimo obec – 70/92/89 km/h“). Uvedené zápisy byly provedeny ve shodě se shora citovanými závěry Nejvyššího správního soudu. Žalobce s nimi nadto vyslovil souhlas svým podpisem. Krajský soud proto uzavírá, že uvedené žalobní námitky nejsou důvodné.

29. Žalobce dále k příkazovým blokům ze dne 30. 7. 2024, 27. 12. 2023 a 16. 8. 2022 shodně namítl, že v kolonce č. 6 označené „Pokuta uložena za přestupek podle § […] zák. č. […]“ je právní kvalifikace přestupkového jednání uvedena zkratkovitě a vyplývá z ní pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem „ostatní body atd.“ již nikoli, což dle žalobce znemožňuje přesné určení tohoto jednání, a tedy i odpovědnost za toto jednání. Provedený zápis pak dle žalobce znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. Současně jsou údaje dle žalobce částečně nečitelné.

30. Krajský soud přezkoumal předmětné příkazové bloky, ze kterých ve vztahu k žalobcem namítaným vadám plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v kolonce č. 6 vyplněné údaje): – příkazový blok ze dne 30. 7. 2024: „Pokuta uložena za přestupek podle § 125c/1F4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ – příkazový blok ze dne 27. 12. 2023: „Pokuta uložena za přestupek podle § 125C/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ – příkazový blok ze dne 16. 8. 2022: „Pokuta uložena za přestupek podle § 125C/1f4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ 31. Jde–li o zkratkovitý zápis právní kvalifikace, krajský soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018–40, bod 14 odůvodnění, kterým byl posouzen zápis právní kvalifikace právě v podobě „§ 125c/1f4“ zákona o silničním provozu jako plně dostatečný. Uvádí–li žalobce, že je sice jednoznačné označení paragrafu, avšak „ostatní body atd.“ již nikoli, musí tuto výtku krajský soud rovněž odmítnout, neboť právní kvalifikace je v případě předmětných příkazových bloků vymezena nejen odkazem na paragraf, nýbrž také na konkrétní odstavec, písmeno a bod. Není přitom zřejmé, co žalobce má na mysli svým „atd.“, které by dle něho mělo být u právní kvalifikace rovněž uvedeno. Vzhledem k uvedenému považuje krajský soud příkazové bloky za plně souladné s požadavky na ně zákonem a judikaturou kladenými. Není rovněž pravdou, že by byly tyto údaje uvedené na příkazových blocích nečitelné, o čemž svědčí též shora připojený přepis údajů, které krajský soud přečetl bez nejmenších obtíží. I tyto žalobní námitky proto krajský soud neshledal důvodnými.

32. Vedle toho žalobce namítl, že v příkazových blocích ze dne 30. 7. 2024 a 16. 8. 2022 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno. Rovněž „datum vyhotovení rozhodnutí účastníkem“ je dle žalobce uvedeno tak, že znemožňuje přezkoumatelnost daného rozhodnutí.

33. Krajský soud přezkoumal uvedené příkazové bloky, ze kterých ve vztahu k žalobcem namítaným vadám plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v kolonce č. 9 vyplněné údaje): – příkazový blok ze dne 30. 7. 2024: „V Drahonice dne 30. 7. 2024“ – příkazový blok ze dne 16. 8. 2022: „V sil. I/20 dne 16. 8. 2022“ 34. Krajský soud konstatuje, že datum a místo vydání příkazového bloku [srov. § 92 odst. 4 písm. k) zákona o odpovědnosti za přestupky], jsou z uvedených příkazových bloků patrné. Příkazový blok ze dne 30. 7. 2024 obsahuje zápis data a místa vydání rozhodnutí způsobem umožňujícím jeho bližší identifikaci bez jakýchkoli obtíží. V případě příkazového bloku ze dne 16. 8. 2022 je místo vydání označeno jako „sil. I/20“. Dle náhledu krajského soudu je ve spojení s popisem skutku „16. 8. 2022 v 10:35 hod. sil. I/20 –Semická křižovatka —. Selibov porušení: § 4c) z. č. 361/2000 Sb. – nerespektování DZ –překročení rychlosti mimo obec – 70/92/89 km/h“ uvedeným v kolonce 5. příkazového bloku zřejmé, že rozhodnutí bylo vydáno při kontrole prováděné na silnici č. I/20 na jejím úseku v okolí obce Semice ve směru na obec Selibov. Takové označení místa vydání příkazového bloku považuje krajský soud s ohledem na charakter přestupku, kdy příslušným orgánem muselo být nejprve zjištěno překročení povolené rychlosti vozidla a teprve následně po zastavení vozidla byl v rámci prováděné kontroly vydán příkazový blok, za zcela dostačující. Uvedený zápis místa vydání rozhodnutí nečiní předmětný příkazový blok nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů, neboť z příkazového bloku je patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Žalobce současně svým podpisem mimo jiné potvrdil, že „[…] údaje uvedené ve všech částech bloku souhlasí[…]“ (srov. text v textové části příkazového bloku u „podpisu obviněného“). V uvedených příkazových blocích je rovněž zaznamenán požadovaný identifikátor oprávněné osoby, která rozhodnutí vydala, a to v podobě služebního či identifikačního čísla této osoby, včetně podpisu této osoby. Krajskému soudu není zřejmé, co měl žalobce na mysli „datem vyhotovení rozhodnutí účastníkem“. Datum vyhotovení rozhodnutí, stejně jako datum potvrzení údajů uvedených v příkazovém bloku a převzetí části B příkazového bloku účastníkem, resp. žalobcem, je z uvedených příkazových bloků bez obtíží seznatelné. Nadto všechny napadené příkazové bloky obsahují podpis žalobce coby přestupce. Platí proto, že žalobce svým podpisem vyjádřil souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku i s jeho projednáním příkazem na místě. Krajský soud při svém přezkumu ani zde nezjistil žádných vad, které by napadené příkazové bloky činily nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů. Tato žalobní námitka proto také není důvodná.

35. Pokud se jedná o námitku žalobce k příkazovému bloku ze dne 16. 8. 2022 spočívající v tom, že kopie předmětného rozhodnutí není z větší části vlivem svého zápisu čitelná a nejsou tak zjevné veškeré na něm uvedené údaje, ani této krajský soud nemůže přisvědčit. Již ze shora uvedených pasáží odůvodnění, zejména pak z přepisů údajů v bodech 26., 30. a 33. odůvodnění, je zřejmé, že údaje zaznamenané v příkazovém bloku jsou čitelné. Čitelnost údajů je plně v souladu s charakterem vydávání příkazu na místě, kdy příkazový blok je vyplňován ručně. Žalobce svým podpisem potvrdil, že údaje uvedené na všech částech příkazového bloku souhlasí (srov. kolonka 11. příkazového bloku). Žalobce blíže nespecifikuje, které konkrétní údaje, případně v jakých kolonkách příkazového bloku, považuje za nečitelné. Krajský soud příkazový blok jako celek přezkoumal a konstatuje, že údaje v něm uvedené jsou čitelné.

36. Konečně žalobce ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 7. 12. 2023 namítl, že se nemohl daného přestupku dopustit, neboť ze zdravotních důvodů nemůže užívat ve vozidle bezpečnostní pás. Jednalo by se v jeho případě o zdravotní riziko.

37. Krajský soud konstatuje, že posouzení zákonnosti rozhodnutí o přestupku není předmětem řízení o záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče. Námitku tohoto charakteru mohl žalobce uplatnit v rámci přestupkového řízení, jehož předmětem je zjistit, zda se skutek vymezený v zákoně jako přestupek stal, zda byl obviněný řidič jeho pachatelem a za zjištěný přestupek uložit pachateli sankci. Předmětem řízení o záznamu bodů je zejména posouzení, zda v jednotlivých případech bylo podkladem pro záznam pravomocné přestupkové rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. V této souvislosti lze plně odkázat na závěry Nejvyššího správního soudu citované v bodu 23. odůvodnění. Žalobce podpisem příkazového bloku vyjádřil souhlas s projednáním přestupku v příkazním řízení, s popisem skutku uvedeným v příkazním bloku, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn (srov. závěry Nejvyššího správního soudu citované v bodu 24. odůvodnění). Příkaz na místě se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě (srov. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky). Zákonnost pravomocného rozhodnutí o přestupku již nelze v řízení o záznamu bodů posuzovat. Posouzení otázky, zda se mohl žalobce předmětného přestupku dopustit, tak nemůže být ani předmětem soudního přezkumu v nyní projednávané věci a nezbývá než tuto žalobní námitku odmítnout, resp. označit za nedůvodnou.

38. Žalobce v posledním odstavci části žaloby označené „II. žalobní námitky“ zmiňuje absenci konkretizace a individualizace přestupku, resp. přestupkového jednání, rovněž ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 7. 4. 2023. Tuto žalobní námitku však v rámci žaloby žádným způsobem blíže nekonkretizuje tak, jako tomu činí v případě ostatních příkazových bloků. Krajský soud proto pouze obecně uvádí, že i tento příkazový blok přezkoumal, přičemž s ohledem na shora uvedené závěry vztahující se k ostatním příkazovým blokům neshledal žádné vady způsobující nezpůsobilost uvedeného příkazového bloku být podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Z příkazového bloku vyplývá zcela konkrétní a individualizovaný popis skutku včetně jeho právní kvalifikace a je z něho patrné komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Žalobce jej schválil svým podpisem.

39. V rámci podané žaloby žalobce vytýkal žalovanému též porušení zásady legitimního očekávání. K uvedené námitce krajský soud uvádí, že předmětná zásada, zakotvená v § 2 odst. 4 správního řádu, nemůže být interpretována dogmaticky tak, že by jakékoli rozhodnutí kteréhokoli správního orgánu zakládalo správní praxi, od které se nelze odchýlit. Z judikatury Nejvyššího správního soudu se podává, že správní orgán je vázán pouze správní praxí zakládající legitimní očekávání. K založení legitimního očekávání je zapotřebí ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů (k uvedenému srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006–132). Žalobce v žalobě namítal, že z jím předložených správních rozhodnutí je zřejmé, jakým způsobem se jiné správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností rozhodnutí z blokových řízení. Jak ovšem plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaný se s argumentací žalobce vypořádal tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl judikaturu správních soudů, kterou se řídil při kontrole jednotlivých příkazových bloků. Krajský soud odkazuje v dané souvislosti např. na stranu 2 – 3 napadeného rozhodnutí. Krajský soud přitom neshledal rozporu mezi správními soudy vytyčenými hledisky a postupem správních orgánů v projednávané věci. Možno konstatovat, že ustálenou rozhodovací praxi nelze bez dalšího dovozovat toliko z několika vybraných rozhodnutí, a to zvláště za situace, kdy k otázce způsobilosti příkazových bloků již existuje ustálená judikatura správních soudů, v souladu se kterou správní orgány v projednávané věci postupovaly (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2019, č. j. 1 As 467/2018–37 či rozsudek krajského soudu ze dne 7. 6. 2022, č. j. 63 A 3/2022–63).

40. Krajský soud vzhledem ke shora uvedenému uzavírá, že žalobce posuzoval předmětné příkazové bloky po obsahové stránce s rigidní přísností, což však judikatura Nejvyššího správního soudu nepřipouští (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20). Z napadených příkazových bloků vyplývají zcela konkrétní a individualizované popisy skutků, nechybí ani právní kvalifikace a je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Napadené příkazové bloky proto netrpí vadami, pro které by hrozila záměna skutků vymezených na příkazových blocích. Krajský soud v návaznosti na žalobcem vznesené námitky stran nezpůsobilosti předmětných příkazových bloků být podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče neshledal důvody ke zrušení napadeného rozhodnutí. Rovněž nebyly shledány důvody, pro které by bylo namístě k takovému kroku přistupovat ex officio.

V. Závěr a náklady řízení

41. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

43. Krajský soud v nyní posuzované věci nerozhodoval o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť o žalobě rozhodl bez zbytečného odkladu po učinění nezbytných úkonů v řízení. Proto krajský soud žalobci neuložil povinnost uhradit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

Poučení

I. Vymezení věci a obsah žaloby II. Vyjádření žalovaného III. Podstatný obsah správního spisu IV. Právní hodnocení krajského soudu V. Závěr a náklady řízení