63 A 9/2018 - 48

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Mariana Kokeše ve věci navrhovatele: P. Š. proti odpůrcům: 1) Úřad městské části města Brna, Brno-Královo Pole sídlem Palackého tř. 1365/59, 612 93 Brno 2) Magistrát města Brna sídlem Dominikánská 264/2, 601 69 Brno za účasti volebních stran, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena: 1) Zelená pro Královo Pole zastoupená zmocněnkyní Y. C. 2) Občanská demokratická strana s podporou Svobodných zastoupená zmocněnkyní M. Š. 3) Piráti pro Královo Pole zastoupení zmocněnkyní M. Š. 4) ANO 2011 zastoupené zmocněncem D. A. 5) Královopolští patrioti zastoupení zmocněncem P. P. 6) TOP 09 zastoupená zmocněnkyní V. S. 7) KDU-ČSL zastoupená zmocněncem D. Ř. 8) Česká strana sociálně demokratická zastoupená zmocněnkyní I. G. 9) Komunistická strana Čech a Moravy zastoupená zmocněncem A. Z. o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů ve volbách do zastupitelstva města Brna a do zastupitelstva městské části města Brna, Brno-Královo Pole, konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018, takto:

Výrok

I. Návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva města Brna a do zastupitelstva městské části města Brna, Brno-Královo Pole, konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018 se zamítá.

II. Návrh na neplatnost volby kandidátů ve volbách do zastupitelstva města Brna a do zastupitelstva městské části města Brna, Brno-Královo Pole, konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. obsah návrhu 1. Návrhem podaným u soudu dne 19. 10. 2018 se navrhovatel, coby volič zapsaný do seznamu ve volebním okrsku 13011 v městské části města Brna, Brna-Královo, domáhal vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Brna a do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018. V tomto rozsahu se domáhal rovněž vyslovení neplatnosti volby kandidátů zvolených do zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole a do zastupitelstva města Brna, a to z důvodu porušení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“) takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit volební výsledky ve všech volebních okrscích volebního obvodu Brno, a tím i výsledky voleb ve městě Brně.

2. Navrhovatel uvedl, že na základě výsledků zveřejněných Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“) a ve Sbírce zákonů zjistil, že počet hlasů přiznaných kandidátům volební strany SLUŠNÍ LIDÉ A SOUKROMNÍCI (dále jen „Slušní lidé“) do zastupitelstva uvedené městské části a do zastupitelstva města Brna ve volebních okrscích v městské části Královo Pole neodpovídá skutečnosti. Navrhovatel je přesvědčen, že došlo k manipulaci s hlasy voličů při jejich sčítání nebo jejich přenosu do databáze ČSÚ. Navrhovatel je také přesvědčen, že došlo k nesprávnému započtení hlasů pro kandidáty Slušných lidí, neboť údaje zveřejněné ve Sbírce zákonů se neshodují s údaji uvedenými v zápise okrskové volební komise. Navrhovatel se domnívá, že došlo k významnému ovlivnění voleb „v jeho neprospěch“, a toto ovlivnění mohlo mít vliv na výsledky voleb jako takových, konkrétně v nezískání mandátů „navrhovatele“.

3. Hrubé porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí v případě některých okrskových volebních komisí spatřuje v následujícím:

4. Starosta městské části Královo Pole měl ve smyslu § 15 odst. 1 písm. d) o volbách do zastupitelstev obcí stanovit s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková komise čtyřčlenná. Z dostupných materiálů uveřejněných na úřední desce úřadu městské části však tento údaj nebyl zveřejněn, a tak navrhovateli není známo, kolik členů komise musí být minimálně přítomno pro dohled nad průběhem voleb v jednotlivých místnostech okrskových komisí. Tento údaj je zásadní pro další argumentaci žalobce, a to pro okrsky 13001 až 13018, v nichž v dané městské části probíhaly jak volby do zastupitelstva městské části, tak do zastupitelstva města Brna.

5. Navrhovatel uvedl, že v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí navrhl do všech 18 okrskových volebních komisí v městské části Královo Pole po jednom členu. Ve všech 18 volebních okrscích byli zástupci kandidátů Slušných lidí a všichni splnili podmínky účasti. Přesto jim nebylo umožněno plnit povinnosti vyplývající mj. z § 16 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kdy zapisovatelka v okrskové komisi umístěné v ZŠ Herčíkova oznámila v pátek 5. 10. 2018 v podvečer, aby polovina členů komise odešla z místnosti a přišla až v sobotu 6. 10. 2018 ráno na 8:00 hod. a ti, co zůstali, měli přijít v sobotu dopoledne. Nepřítomnost obou skupin v komisi přesáhla tři hodiny. Navrhovatel po zjištění tohoto stavu telefonicky kontaktoval v průběhu večera volební komisi na Magistrátu města Brna a poté na služebním mobilním telefonním čísle příslušnou okrskovou volební komisi. Ozvala se paní F., které se navrhovatel dotázal, zda je přítomná paní D. H., která byla do komise vyslána právě „navrhovatelem“. Paní F. odpověděla, že není, a že odešla domů, aby se prostřídala s druhou skupinou v sobotu dopoledne. Prý se takto domluvili. Paní D. H. toto popírá, a trvá na tom, že jí bylo řečeno, aby odešla. Na tento pokyn odešla a kontaktovala navrhovatele prostřednictvím kandidáta Slušných lidí, pana M. Dne 6. 10. 2018 pak měla paní H. dle jejího sdělení paní F. vyhubovat, že si stěžovala na Magistrátu města Brna a paní F. nechala dodatečně kolovat nějakou písemnost s vysvětlením situace, kterou členové komise měli podepsat, a která měla legalizovat její páteční pokyn. Paní D. H., dle jejího sdělení, tuto listinu pro její nepravdivý obsah nepodepsala.

6. Z výše uvedeného navrhovatel dovozuje, že údajná polovina komise (navrhovatel ani nemůže vědět, o jak velkou polovinu šlo – viz výše) nebyla přítomna pro neoprávněný pokyn jiné osoby (předsedy, místopředsedy, zapisovatele) ve večerních hodinách ve volební místnosti a není jisté, že tak doba u nepřítomných členů nepřesáhla více než tři hodiny; tato část komise tak neplnila povinnosti dohledu nad průběhem voleb, a to na pokyn jiného a nedohlížela na proces ukončení prvního dne voleb ve 22:00 hod., tj. zejména zapečetění všech volebních uren a přenosných uren, zajištění počtu nepoužitých úředních obálek, vstupů do volební místnosti (včetně oken) apod.

7. Navrhovatel uvádí, že vzhledem k tomu, že druhého dne v sobotu 6. 10. 2018 v 8:00 hod. se otevření volebních místností, odpečetění uren a všech kroků popsaných výše zúčastnila druhá polovina volební komise, která nebyla přítomna při opačném procesu v pátek ve 22:00 hodin, nemohla tato část komise hodnověrně posoudit, byť by i podepsala protokol o průběhu voleb bez závad, zda zapečetění a jiná zabezpečení volební místnosti a volebních pomůcek odpovídají stejnému stavu jako před zapečetěním. Navíc chybí údaj, kolik je ve skutečnosti polovina, aby byla po celou dobu probíhajících voleb zajištěna minimální účast a ještě k tomu nadpoloviční většina při znalosti toto, že zapisovatelka určená starostou není řádným členem komise. Také je možné, že pokynem jiné osoby nastala situace, že mnozí členové komise pro delší nepřítomnost přestali být jejími členy podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, nesplňovali podmínky pro další výkon dohledu nad průběhem voleb a zejména se nemohli platně zúčastnit sčítání hlasů a ověření průběhu voleb. Tento stav dle navrhovatele proběhl u více okrskových volebních komisí v městské části Královo Pole.

8. Navrhovatel se dále, na základě sdělení pana M. Š., domnívá, že okrskové volební komise byly v takovém složení, že jejich členové nebyli řádně proškoleni a jejich proškolení ověřeno. Nemohli i z tohoto důvodu (případně i z důvodů zdravotních) po celou dobu konání voleb a zejména při sčítání hlasů dodržet literu zákona a pokynů kompetentních orgánů dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, především při určení neplatných hlasů a jejich vyřazení a pro sčítání platných hlasů pro vítěze voleb.

9. Za problém navrhovatel považuje také to, že Ministerstvo vnitra a ČSÚ nemají jednotný náhled na započítávání hlasů kandidující politické strany a hnutí s plným počtem kandidátů na listině a s počtem kandidátů snížený o odstoupené kandidáty 48 hodin před konáním voleb. U druhé situace Ministerstvo vnitra podalo výklad, dle kterého při označení křížkem kandidátky u názvu politické strany nebo hnutí nelze již označit dalšího kandidáta jiné politické strany; ČSÚ naopak souhlasil s výkladem, že voliči přebývá u volené politické strany a hnutí označené křížkem u názvu tolik hlasů, kolik kandidátů této strany nebo hnutí odstoupilo z kandidátky dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí a tyto přebývající hlasy mohl volič dát jednotlivým kandidátům jiných politických stran a hnutí formou křížku u jejich jména. Nejednotnost posouzení platnosti hlasů, pramenící z nejednotného výkladu samotných ústředních orgánů zajišťujících volby, tak mohla vést k mylnému označení platných hlasů za neplatné.

10. Svůj návrh uzavírá navrhovatel tak, že pro ilustraci svých názorů předkládá tabulky svědčící o mimořádně vysokém procentu údajně neplatných volebních hlasů do obou zastupitelstev, přičemž se navrhovatel domnívá, že volební gramotnost obyvatelstva se v rámci městské části výrazně neliší, avšak zpracování dle jednotlivých okrsků značí něco jiného.

II. Vyjádření odpůrců a předsedů okrskových volebních komisí

11. Odpůrce 1) ve svém vyjádření k návrhu odkázal na Sdělení Státní volební komise č. 225/2018 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 (dále jen „Sdělení“). Ve sdělení jsou uvedeny pouze počty zvolených členů do zastupitelstev obcí za jednotlivé kandidující subjekty, a to v součtu za celou Českou republiku. Koalice Soukromníci a SL (pozn.: Slušní lidé) zde má pod č. 1358 uvedeného 1 zvoleného člena, který byl zvolen do zastupitelstva městské části města Brno, Brno-Nový Lískovec. Žádný podrobný údaj, který lze porovnávat s údajem v zápise za celou městkou část Královo Pole, natož s jednotlivými volebními okrsky, zde uveden není. Není co porovnávat ani na stránkách ČSÚ nebo na internetových stránkách www.volby.cz. Žádným způsobem tak nelze dovodit, jak navrhovatel dospěl ke zjištění, že počet hlasů nedopovídá skutečnosti. Údaje zveřejněné ve Sdělení totiž dle odpůrce jsou plně ve shodě s údaji uvedenými v zápisech jednotlivých okrskových volebních komisí zřízených v městské části Královo Pole a nemohlo dojít k žádnému významnému ovlivnění výsledku voleb.

12. Dále odpůrce 1) uvádí, že starostka městské části Královo Pole stanovila nejnižší počet členů dotčených okrskových volebních komisí již cca 120 dnů před volbami. Toto své rozhodnutí předložila na jednání 97. schůze Rady městské části již dne 27. 6. 2018. Rada vzala toto rozhodnutí na vědomí usnesením. Zákon nijak nenařizuje vyvěšení údaje o stanovených počtech členů okrskových volebních komisí na úředních deskách městských částí.

13. Odpůrce 1) dále sděluje, že v případě okrskové volební komise č. 13015 se členové v průběhu pátku 5. 10. 2018 domluvili, že před koncem prvního volebního dne po 20. hodině může část členů této komise využít svého volebního práva a jít odvolit do svého příslušného okrsku, a to pod podmínkou, že se tito členové komise druhý den do dané okrskové volební komise dostaví na 8. hodinu se začátkem druhého volebního dne. Zbývající členové okrskové volební komise, kteří zůstali v pátek až do 22. hodiny, pak mohli využít svého volebního práva druhý den ráno pod podmínkou, že se do okrskové volební komise dostaví nejpozději do 10. hodiny. Nikdo z členů této komise nebyl k opuštění volební místnosti nucen. Tři hodiny maximální neúčasti nebyly u žádného člena okrskové volební komise č. 13015 překročeny a nikomu z nich nezaniklo členství způsobem dle § 17 odst. 5 písm. e) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Zbývající argumenty navrhovatele, týkající se možných důsledků nepřítomnosti členů komise, označil odpůrce 1) za pouhou spekulaci, a to jak ve vztahu k okrskové volební komisi v okrsku č. 13015, tak ke zbývajícím okrskovým volebním komisím zřízeným v rámci městské části Královo Pole.

14. K možné nezpůsobilosti členů okrskových volebních komisí odpůrce 1) uvedl, že školení členů je pro všechny městské části města Brna již několik let zajišťováno Magistrátem města Brna, ve spolupráci s ČSÚ. Školení sice není povinné, ale odpůrce 1) zajistil na daném školení účast předsedů, místopředsedů a zapisovatelů všech okrskových volebních komisí (č. 13001 až 13018). Je jen na ostatních členech okrskových volebních komisí, aby si problematiku nastudovali předem; jsou na to na prvním zasedání okrskových volebních komisí upozorňováni. Navíc členy do okrskových volebních komisí delegují prostřednictvím svých zmocněnců volební subjekty, které se voleb od příslušného zastupitelstva účastní. Zdravotní stav ani věk delegovaných členů nepřísluší odpůrci 1) zkoumat.

15. Pakliže navrhovatel uvádí metodické rozdíly mezi Ministerstvem vnitra a ČSÚ při posuzování platnosti hlasů, považuje odpůrce 1) za správný výklad podaný ČSÚ. Jiný ani nezná. Výklad ČSÚ měli zapisovatelé, předsedové a místopředsedové okrskových volebních komisí k dispozici.

16. Přiložené tabulky pak jsou dle odpůrce 1) skoro nečitelné, nicméně ani čitelné údaje ničeho neprokazují. Z příslušné tabulky totiž vyplývá, že se zde jedná o počet propadlých/neplatných hlasů v členění po okrscích. Z toho je patrné, že se nejedná pouze o počet neplatných hlasů, ale o součet nevyužitých (propadlých) a neplatných hlasů, kdy tyto dvě položky jsou sečteny. Dle vyjádření zapisovatelů okrskových volebních komisí se počet neplatných hlasovacích lístků pohyboval kolem počtu sedmi v jedné komisi. Počet propadlých a nepatných hlasů, který se v každé komisi pohybuje kolem 10 %, je způsobem tím, že mnoho voličů nezaškrtává plný počet křížků dle počtu členů zastupitelstva, ale pouze několik svých oblíbených kandidátů.

17. Návrh považuje odpůrce 1) za zcela nedůvodný a v tomto smyslu by jej soud měl dle jeho názoru zamítnout.

18. K návrhu se na výzvu soudu vyjádřil i odpůrce 2). Ten uvedl, že je registračním úřadem – pověřeným obecním úřadem – pro volby do zastupitelstva města Brna podle § 6 písm. e) a § 12 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Na základě vnitřního předpisu, Organizačního řádu Magistrátu města Brna, vykonává úkony na úseku voleb v rámci působnosti dané zákonem o volbách do zastupitelstev obcí Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna.

19. Podle § 9 odst. 2 písm. f) zákona o volbách do zastupitelstev obcí provádí ČSÚ školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování. Ve spolupráci Magistrátu města Brna, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Úřadu městské části Brno-střed a Českého statistického úřadu proběhla školení vybraných členů, předsedy a místopředsedy, a zapisovatelů okrskových volebních komisí. Zaměstnanec ČSÚ sdělil účastníkům pokyny ke sčítání a posuzování hlasovacích lístků a hlasů. V rámci uvedeného školení bylo přehráno i instruktážní video o tom, jak postupovat před zahájením hlasování, při samotném hlasování a také při sčítání hlasů. Účastníci mohli na školení klást dotazy.

20. Okrsková volební komise má k dispozici kromě zákona o volbách do zastupitelstev obcí i písemné pokyny od ČSÚ pro postup při zjišťování výsledku hlasování ve volebním okrsku, kde jsou uvedeny i vzorové příklady platných a neplatných hlasovacích lístků a hlasů a lze zde nalézt i návod k vyplnění zápisu o výsledku hlasování. V pokynech je také odkaz na webové stránky ČSÚ www.volby.cz a www.czso.cz, kde jsou obrazně znázorněné příklady vyhodnocení hlasovacích lístků. Pokyny lze v elektronické verzi nalézt na webových stránkách ČSÚ. V pokynech ČSÚ lze nalézt i řešení případu, zmíněného v odůvodnění návrhu, tedy jak počítat platné hlasy, pokud se kandidát své kandidatury do 48 hodin před zahájením voleb vzdá nebo je odvolán. Zde je směrodatné stanovisko ČSÚ, neboť ten vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb.

21. Sčítání hlasů je v působnosti okrskové volební komise, která posuzuje platnost hlasovacích lístků a následně sčítá hlasy pro jednotlivé kandidáty. Ve sporných případech se o posouzení platnosti zpravidla hlasuje.

22. V souladu s § 15 odst. 1 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí stanovuje starosta ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb minimální počet členů okrskové volební komise. V územně členěném statutárním městě, kterým je město Brno, činí tento úkon starosta příslušné městské části. Ten také v souladu s písm. f) uvedeného ustanovení § 15 jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise. Každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby zaregistrována, může do každé okrskové volební komise delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka. Pokud delegací volebních stran není dosaženo minimálního počtu, jmenuje další členy starosta. Zapisovatel se do minimálního počtu členů počítá, pouze nemá možnost hlasovat.

23. Starosta městské části Královo Pole stanovil minimální počet členů okrskové volební komise dne 27. 6. 2018 na 10 a 12 členů. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí nestanoví povinnost tento úkon zveřejňovat na úřední desce.

24. Ohledně přítomnosti členů okrskové volební komise ve volební místnosti v průběhu voleb lze uvést, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí v § 17 odst. 5 písm. e) uvádí, že členství v komisi zaniká, trvá-li nepřítomnost člena okrskové volební komise ve dny voleb bez souhlasu komise déle než 3 hodiny. Zde je důležitá podmínka, že se tak děje bez souhlasu komise. Formu uděleného souhlasu již zákon o volbách blíže neupravuje a nelze vyloučit, že může být i konkludentní.

25. Členům okrskové volební komise je samozřejmě nutné poskytnout přestávky na jídlo a oddech. Taktéž jim musí být umožněno i volit, neboť tím, že se osoba stane členem okrskové volební komise, nemůže ztratit právo faktického výkonu hlasování ve volbách. Členové komisí často nebydlí (a tedy nevolí) v územním obvodu volebního okrsku, ve kterém vykonávají svou činnost, dokonce často nebydlí ani v témže městě (a pouze např. dojíždí za prací). Proto se většinou poskytuje prostor pro to, aby si členové mohli sami odvolit, na konci pátečního dne a počátku dne sobotního, kdy členové komisí směřují do místa svého bydliště nebo se tam zdržují. Uvedený večer a ráno volebních dní bývá také nejklidnější částí, kdy volební účast není vysoká. Podle sdělení Úřadu městské části města Brna, Brno-Královo Pole se v předmětném okrsku, zmíněném v návrhu JUDr. Š., jednalo právě o tento případ.

26. Členové okrskových volebních komisí jsou v rámci školení upozorněni na to, aby byl vždy v době voleb přítomen předseda nebo místopředseda a počet členů byl naplněn tak, aby mohla být komise usnášeníschopná, tj. přítomnost nadpoloviční většiny všech jejích členů s právem hlasovat.

27. Odpůrce 1) na žádost soudu zajistil rovněž vyjádření předsedů všech okrskových volebních komisí zřízených v městské části Královo Pole k podanému návrhu. Předsedové těchto komisí jednotně uvedli, že volby proběhly v souladu se zákonem a sčítání hlasů probíhalo dle instrukcí od ČSÚ; předsedové, místopředsedové a zapisovatelé jednotlivých okrskových volebních komisí se zúčastnili příslušných školení. V některých případech předsedové komisí uvedli, že v rámci voleb probíhaly kontroly jak ze strany Úřadu městské části města Brna, Brno-Královo Pole, tak ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kdy nebyly zjištěny žádné závady. Žádné z vyjádření nepodpořilo tvrzení uvedená v návrhu.

28. Soud se zabýval především vyjádřením předsedkyně okrskové volební komise, jíž se návrh týkal zejména (č. 13015). Paní A. S. vyjádřila zásadní nesouhlas návrhem. Komise dle ní pracovala v souladu se zákonem, nedošlo k žádné přetržce v její činnosti a ani k narušení voleb. Ve volební místnosti byla vždy nadpoloviční většina členů komise, vždy byl přítomen alespoň předseda či místopředseda. Průběh voleb byl kontrolován příslušnými orgány. Členům okrskové volební komise bylo plně umožněno plnit si své povinnosti. V pátek dne 5. 10. 2018 navrhla paní S. 4 členům komise, na principu dobrovolnosti, že mohou odejít, a to za účelem účasti ve volbách v místě svého bydliště. Bylo tak postupně učiněno u všech členů komise, aby mohli využít svého volebního práva. Se stížností členky komise, paní H., přitom paní S. nesouhlasí. Nesouhlasili ani ostatní členové okrskové volební komise, kteří to stvrdili svým podpisem. Nepřítomnost členů komise také nepřesáhla tři hodiny. Též není pravdou, že by paní F. vyhubovala paní H., toto tvrzení je dle vyjádření paní S. lživé. Paní zapisovatelce (F.) naopak vyhuboval telefonicky sám navrhovatel, a to nevhodným způsobem, kdy zapomněl, že všechny stížnosti má řešit s předsedkyní okrskové volební komise, nikoli se zapisovatelkou.

III. Doplnění návrhu, vyjádření odpůrce 1) k doplnění a vyjádření na řízení zúčastněné volební strany

29. Dne 2. 11. 2018 bylo soudu doručeno doplnění návrhu, v němž navrhovatel uvedl, že vyjádření odpůrců neobsahují ničeho, co by vyvracelo jeho tvrzení. Navrhovatel se přitom soustředil především na vyjádření předsedkyně okrskové volební komise č. 13015, paní S. V tomto ohledu uvedl, že z daného vyjádření vyplývá, že ve 20:00 hod. dne 5. 10. 2018 zůstali ve volební místnosti místopředseda, tři členové komise a zapisovatelka. Navrhovatel tak uvádí, že k danému okamžiku bylo na místě méně členů komise, než bylo stanoveno starostkou (tedy 10) a méně, než připouští zákon. Je na soudu, aby tyto údaje ověřil. Navrhovatel vychází z toho, že kandidujících subjektů do zastupitelstva městské části Královo Pole bylo deset, a že přinejmenším většina využila svého práva do okrskové volební komise vyslat člena. Zapisovatelka – bez práva hlasovat – by tak byla jedenáctá. Zároveň je třeba vzít v potaz, že v daném okrsku kandidoval i větší počet subjektů do zastupitelstva města Brna, opět s právem vyslat své členy do komisí. Rozhodujíc však je, že o rozhodných úkonech (ukončení voleb dne 5. 10. 2018, zapečetění uren apod.) nerozhodovala ani nadpoloviční většina členů komise stanovená starostkou, natož nadpoloviční většina dle § 18 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

30. K dané problematice navrhovatel upozornil také na to, že argumentace k čerpání volna člena okrskové volební komise, v souvislosti s tvrzeními o volnu na oddych členů komise, které mohlo být čerpáno na to, aby mohli sami jít volit, je nemístná. Čerpání tohoto volna není třeba vázat na konec dne, je možné je čerpat kdykoli, a to ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, případně předpisů upravujících státní službu.

31. Navrhovatel také upozornil na to, že na kandidátní listině České pirátské strany kandidující do zastupitelstva města Brna byl pod pořadovým číslem 47 pan P. Š., který má dle registrované kandidátní listiny trvalé bydliště mimo okres Brno-město. Registrační orgán tak dovolil kandidovat osobě, která nesplňuje podmínky dané zákonem; měl by být proto proveden přepočet hlasů.

32. Odpůrce 1) k doplnění návrhu uvedl, že starostka městské části Královo-Pole stanovila dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí nejnižší počet členů okrskové volební komise č. 13015 na 10 členů. Úřad městské části do této okrskové volební komise zařadil delegované členy všech politických stran, včetně delegovaných členů za politické strany, které kandidovaly pouze do zastupitelstva města Brna, a to v souladu s jejich požadavky. Pokud nebyly okrskové volební komise naplněny do minimálního počtu stanoveného starostkou městské části, pak byly do tohoto počtu dle § 18 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí průběžně doplňovány.

33. Odpůrce 1) dále uvedl, že každé volby se ovšem 10 % členů okrskových volebních komisí bez omluvy první den k práci do okrskové volební komise vůbec nedostaví. Do minimálního počtu členů stanoveného starostkou není možné doplnit náhradníky hned v pátek ve 14:00 hod., při zahájení hlasování. Daleko vyšší procento členů okrskových volebních komisí se totiž při nástupu jen opozdí. Pozdní nástup člena je nutné a možné omluvit (pokud je dodržena podmínka do 3 hodin nepřítomnosti). Případným doplněním náhradníka nad minimální počet stanovený starostkou by vznikl neoprávněně nadbytečný stav členů okrskové volební komise a finanční prostředky na tyto nadbytečné členy by nebyly uhrazeny ze státní dotace.

34. Že je nutné některé okrskové volební komise v dnech voleb doplnit, se odpůrce 1) dozvídá až postupně. O doplnění minimálního počtu se snaží obratem, v první řadě jsou o náhradníky doplňovány komise, do nichž se nedostavilo více členů a komise s vyšším počtem voličů.

35. Mnoho náhradníků si bohužel na dotyčný volební víkend již vytvoří jiný program a účast ve volební komisi v pátek odpoledne proto odmítnou. Tak se stane, že některou z komisí již nelze do minimálního počtu stanoveného starostkou doplnit, což byl i případ okrskové volební komise č. 13015, kde byl během voleb naplněn počet 9 členů. Byl tak dodržen zákonem stanovený minimální počet členů okrskové volební komise dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, odpovídají počtu 6 členů, ve volebním okrsku s počtem voličů 915.

36. Nepřítomnost žádného člena okrskové volební komise č. 13015 nepřesáhla 3 hodiny, tato komise dne 5. 10. 2018 po 20. hodině nepřijímala žádné usnesení vyžadující aplikaci § 18 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

37. K doplnění návrhu v rozsahu týkajícím se České pirátské strany se odpůrce1) nevyjadřoval z důvodu nepříslušnosti a k problematice volna na oddych, které se dle navrhovatele mělo řídit pracovněprávními předpisy, odpůrce 1) uvedl, že k tomuto bodu doplnění se s ohledem na jeho neurčitost a nesrozumitelnost nelze blíže vyjádřit.

38. Z volebních stran, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, se k návrhu vyjádřila jen volební strana zde označená pod č. 9), tedy Komunistická strana Čech a Moravy. Ta prostřednictvím svého zmocněnce uvedla, že v návrhu neshledává žádný věcný a konkrétní důkaz nebo argument pro oprávněnost námitek navrhovatele, které by mohly být důvodem pro vyslovení neplatnosti voleb. Argumenty navrhovatele jsou pouhými spekulacemi, popřípadě nemají oporu ve skutečnosti.

IV. Posouzení návrhu soudem

39. Návrh byl podán včas, a to ve lhůtě dle § 60 odst. 1 zákona o volbách od zastupitelstev obcí. Z výpisu ze stálého seznamu voličů vyplývá, že navrhovatel je veden dle svého místa bydliště v rámci volebního okrsku 13011 v městské části města Brna, Brno-Královo Pole. Návrh tedy byl podán osobou oprávněnou.

40. Soud také poznamenává, že navrhovatel se v návrhu částečně stylizuje do pozice samotné volební strany Slušní lidé, resp. jejího zmocněnce, kterým však není (navrhovatel byl „lídrem“ kandidátky této volební strany ve volbách do zastupitelstva městské části Královo Pole), částečně se nabízí, že návrh podává jako kandidát. Soud však v zájmu věcného projednání návrhu upřednostnil postavení navrhovatele jako voliče (občana) oprávněného podat daný návrh a v tomto smyslu jej také vykládal. Pro naprostou nekonkrétnost tvrzení žalobce ve vztahu k návrhu na neplatnost volby (všech) kandidátů do zastupitelských těles v rámci městských částí města Brna, jakož i do zastupitelstva města Brna, soud i z důvodu procesní ekonomie nejednal se zvolenými kandidáty, nýbrž jen s volebními stranami, které v městské části Královo Pole získaly mandáty.

41. Za tohoto stavu soud mohl projednat a rozhodnout věc samu. V souladu s § 90 odst. 3 s. ř. s. tak přitom učinil bez nařízení jednání.

42. Předmětný návrh představuje typ volební stížností mířící na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů. Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Podle § 60 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může návrh na neplatnost volby kandidáta podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

43. Jak vyplývá ze znění posledně citovaných ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jakož i ze samotného smyslu předmětného právního institutu, za základní předpoklady vyhovění volební stížnosti – v obecné rovině – nutno označit především a) nezákonnost, spočívající v jednoznačném porušení ustanovení volebního zákona či jiných právních norem vážících se k volebnímu procesu, b) zásadní intenzitu této nezákonnosti, která musí dosahovat značného stupně výrazně ovlivňujícího a zpochybňujícího volební proces či jeho výsledek a tedy způsobovat tzv. „zatemnění“ volebních výsledků, a c) příčinnou souvislost, tj. vzájemný vztah existující mezi touto nezákonností a výsledkem voleb. Tyto tři předpoklady přitom musí být naplněny kumulativně; nebude-li dán byť i jen jeden z nich, volební návrh nemůže být úspěšný (k uvedenému srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004- 12, publikované pod č. 354/2004 Sb. NSS, dále ze dne 20. 11. 2006, č. j. Vol 77/2006-26, ze dne 22. 6. 2010, č. j. Vol 12/2010-24, či ze dne 29. 6. 2010, č. j. Vol 25/2010-94; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

44. K tomu nutno dodat, že tuzemské volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tedy taková porušení ustanovení volebního zákona, která by měla za následek automatické zrušení voleb či hlasování. Všechny možné vady a pochybení je třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování.

45. K tvrzením navrhovatele je pak v prvé řadě nutno uvést, že při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51, nebo ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47). Ostatně i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04 (140/2005 Sb., N 17/36 SbNU 185) potvrdil, že „[p]ro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení […] plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá“. Zároveň Ústavní soud doplnil v nálezu sp. zn. IV. ÚS 787/06 ze dne 29. 1. 2007 (N 16/44 SbNU 201), že „ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně, nýbrž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně: vždy individuálně a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem“. Není-li tento vztah shledán (tj. dojde-li sice k porušení právních předpisů vážících se k volebnímu procesu, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky), nelze přistoupit k vyslovení neplatnosti voleb (srov. např. citované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 6/2004-12).

46. Na druhou stranu ovšem nutno připustit, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51).

47. Navrhovatel přitom povšechně zpochybňuje volby do zastupitelstva městské části Královo Pole, zastupitelstva města Brna, v podstatě pak i volby do zastupitelstev ostatních městských částí města Brna, jakož i volbu kandidátů do všech těchto zastupitelských těles. Svou argumentaci opírá pouze o obecná „přesvědčení“ týkající se nesprávného započtení hlasů kandidátů, a to v souvislosti s událostmi, ke kterým mělo dojít v jednom volebním okrsku v městské části Královo Pole; svá tvrzení podepírá míněními o tom, že k podobným událostem modlo dojít i v jiných okrskových volebních komisích, a to ve spojení se složením těchto komisí, jejich kvalifikovaností, nejednotností metodických materiálů upravujících jejich činnost a statistickou zvláštností, která se objevila v jednom okrsku v městské části Královo Pole. Zde se soud zaměřil na obsah návrhu z toho hlediska, zda tvrzení v něm uvedená lze považovat alespoň za onu „zvláště významnou indicii“ ve výše citovaném smyslu, která by nutně odůvodňovala potřebu přepočtu hlasů odevzdaných v předmětných volbách.

48. Soud také uvádí, že jádrem argumentace navrhovatele jsou události, ke kterým mělo dojít v okrsku č. 13015. Proto se soud zaměřil primárně na tento okrsek. Zároveň již na tomto místě soud považuje za nezbytné zdůraznit, že Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 13015 (a to ani ve vztahu k volbám do zastupitelstva města Brna, ani do zastupitelstva městské části Královo Pole) neobsahuje vyjádření nesouhlasu některého člena okrskové volební komise s protokolem a v něm obsaženými výsledky (problémy nesignalizují ani ostatní části volební dokumentace v daném okrsku, včetně protokolu o kontrolách za okrsek či protokoly o převzetí výsledků hlasování v okrsku Českým statistickým úřadem). Výhrady nevyjádřila ani paní H., která byla delegována do okrskové volební komise volební stranou, za kterou kandidoval navrhovatel. Protokoly volebních komisí jsou přitom relevantním důkazem pro rozhodování soudu.

49. V této souvislosti soud připomíná stěžejní úlohu okrskových volebních komisí, které jsou oprávněny a povinny dohlížet na zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků. Každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, je oprávněna delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí (§ 17 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Je proto primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Součástí této kontroly je samozřejmě, ovšem pouze jako ultima ratio, také volební soud. Ten by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné, nebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání a současně existují konkrétní skutečnosti naznačující porušení těchto pravidel způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb.

50. Členové volební komise se podílejí také na sčítání konečného výsledku voleb a posuzování platnosti hlasovacích lístků, přičemž právě skutečnost, že jsou delegováni různými politickými subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu. Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování s uvedením důvodů tohoto odepření (§ 42 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Na tomto základě by poté soud mohl přezkoumat postup volební komise z hlediska případného porušení zákona (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51).

51. Navrhovatel sám uvádí, že „jeho“ volební strana „vyslala“ paní H. do dané okrskové volební komise, ta však v rámci protokolu žádné výhrady nevyjádřila. V tomto kontextu, a v souvislosti s vyjádřením předsedkyně okrskové volební komise v okrsku č. 13015 (při vzetí v potaz i vyjádření předsedů všech ostatních okrskových volebních komisí zřízených v dané městské části) neshledává soud v tvrzení navrhovatele onu „zvláště významnou indicii“, která by nutně odůvodňovala potřebu přepočtu hlasů odevzdaných v předmětných volbách, potažmo signalizaci tak závažných vad, které pro vyhovění návrhu vyžadují výše citovaná ustanovení § 60 odst. 3 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

52. Subjektivní pocity a přesvědčení navrhovatele přitom soud zasazuje do níže uvedených souvislostí:

53. Není vůbec zřejmé, jaké rozpory shledává navrhovatel mezi údaji uvedenými ve Sbírce zákonů a údaji uvedenými v zápise okrskové volební komise. V tomto směru může soud beze zbytku odkázat na shora uvedené vyjádření odpůrce 1) k návrhu.

54. Jak již bylo řečeno, aby soud mohl návrhu vyhovět, muselo by zde být především dána nezákonnost, spočívající v jednoznačném porušení ustanovení volebního zákona či jiných právních norem vážících se k volebnímu procesu. Není zřejmé, jakou nezákonnost žalobce spatřuje ve stanovení minimálního počtu členů okrskové volební komise dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Soud nemá důvod zpochybňovat tvrzení odpůrce 1) o (způsobu) stanovení počtu členů okrskových volebních komisí, kdy zároveň zákon o volbách do zastupitelstev obcí nestanovuje povinnost, aby takové rozhodnutí starosty bylo zveřejněno na úřední desce. V tomto směru, jelikož navrhovatel pouze tvrdí, že počty členů komise neznal, nikoli že nebyly stanoveny řádně, jako již bylo naznačeno, neexistuje žádná nezákonnost, od níž by se mohly odvíjet další úvahy soudu ve smyslu vyhovění návrhu či přepočítání odevzdaných hlasů.

55. Právě od neznalosti počtu členů jednotlivých okrskových volebních komisí se odvíjí významná část argumentace navrhovatele, která však spočívá zejména ve spekulacích, dle kterých je „možné“, že někteří členové okrskové volební komise pro nepřítomnost členy být přestali [viz § 17 odst. 5 písm. e) zákona o volbách do zastupitelstev obcí]. Navrhovatel zde zároveň pomíjí shora uvedenou zásadní úlohu jednotlivých členů okrskové volební komise, kteří by měli být způsobilí, zvláště když jsou delegování volební stranou, jejíž zájmy „hájí“, vyjádřit na místě své výhrady, zjistit a seznat, kolik z celkového počtu členů okrskové volební komise představuje polovinu. Zároveň lze v těchto souvislostech přiměřeně na věc vztáhnout závěry (které ostatně byly zmíněny i výše), že je primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel, a to i prostřednictvím svého oprávnění delegovat členy do volebních komisí (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46, usnesení ze dne 19. 11. 2008, č. j. Vol 7/2008-13, publikované pod č. 2194/2011 Sb. NSS, či usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014-110, publikované pod č. 3162/2015 Sb. NSS).

56. Pokud navrhovatel vznáší pochyby ve vztahu ke kvalifikaci členů okrskových volebních komisí, jejich zdravotnímu stavu, jejich proškolení apod., je opět třeba uvést, že se jedná o pouhé spekulace. Ty jsou navíc v přímém rozporu se sdělením odpůrce 1) i odpůrce 2), i všech předsedů jednotlivých okrskových volebních komisí. Navrhovatel také nijak nekonkretizuje, jak by daným faktem byla naplněna „triáda“ potřebná pro vyhovění jeho návrhu, tedy k jaké nezákonnosti došlo, jaká byla intenzita této nezákonnosti a jaká je dána mezi těmito kategoriemi příčinná souvislost (srov. výše).

57. Totéž pak lze uvést k nijak nepodloženým tvrzením navrhovatele o rozporu mezi náhledem Ministerstva vnitra a ČSÚ na započítávání hlasů kandidátů. Z žádné části předložené volební dokumentace nevyplývá, že by ČSÚ činnost jednotlivých okrskových volebních komisí v tomto směru zpochybňoval. Volební dokumentace obsahuje pouze protokoly „o bezchybném převzetí výsledků hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem do dalšího zpracování“. Na tuto skutečnost lze odkázat také v souvislosti s tvrzeními navrhovatele o manipulaci s hlasy voličů při jejich sčítání nebo při přenosu do databáze ĆSÚ.

58. Pakliže se soud vrací k otázce počtu členů okrskové volební komise č. 13015, je z volební dokumentace a předložených materiálů zřejmé, že minimální počet členů měl být v daném okrsku 10 (viz výpis z usnesení 97. schůze Rady městské části Královo Pole, č. usnesení 18R97/57), přičemž daná okrsková volební komise měla reálně nakonec členů 9 (osm s hlasovacím právem a zapisovatelku). Jednalo se tak sice o menší počet, než o jakém bylo rozhodnuto starostkou městské části, na druhou stranu „bohatě“ překračující minimální počet ve smyslu § 15 odst. 1 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Co se pak týká nadpoloviční většiny členů okrskové volební komise, jejíž význam navrhovatel akcentuje, lze souhlasit s tím, že po 20. hodině dne 5. 10. 2018 nebyla přítomna nadpoloviční většina všech členů s právem hlasovat ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (přítomni byli místopředseda, tři členové s právem hlasovat a zapisovatelka, která měla jako členka komise hlas pouze poradní – viz § 17 odst. 6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Z volební dokumentace však nevyplývá, že v danou dobu bylo třeba přijímat nějaké usnesení aiv celkovém kontextu věci (viz také níže) nelze z tohoto faktu samo o sobě dovozovat nic o neplatnosti voleb či volby jednotlivých kandidátů. To se týká i argumentace navrhovatele týkající se režimu čerpání času na oddych jednotlivých členů okrskové volební komise; v daných souvislostech jsou úsudky o tom, v režimu jakého zákona mělo být toto volno čerpáno, irelevantní. Důležitý je reálný dopad na zákonnost voleb a ten v daném případě nebyl přítomen žádný.

59. Co se týká navrhovatelem namítané nesprávné registrace kandidáta České pirátské strany, měla se jeho aktivita dle názoru soudu projevit zejména v procesu registrace, popř. návrhu dle § 89 s. ř. s. Nadto § 5 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí problematiku přihlášení kandidáta k trvalému pobytu tematizuje jen ve vztahu k možnosti být zvolen členem zastupitelstva, nikoli k jeho registraci a možnosti figurovat na kandidátní listině. Excesivní množství (či obecně počet takových osob v závislosti na konkrétním případu) kandidátů na kandidátní listině, kteří nemohou být zvoleni členy zastupitelstva obce, by mohl mít dle okolností případu dopad na zákonnost voleb, nicméně v nynější věci se jedná o otázku tak marginální, že nemůže sama o sobě vzbudit jakoukoli pochybnost o zákonnosti voleb (hlasování) jako takových, resp. se nejedná o již několikrát zmiňovanou „zvlášť závažnou indicii“, která by jakýmkoli způsobem mohla vést k přepočítání hlasů.

60. Jako zcela nedůvodnou a zavádějící pak hodnotí soud námitku, dle které jsou dány mimořádně vysoké počty (procenta) neplatných hlasů do zastupitelstva městské části a zastupitelstva města Brna, kdy nelze mít za to, že se gramotnost obyvatelstva v rámci jednotlivé městské části tak výrazně liší a naopak se nabízí, že se liší úroveň zpracování hlasů. Jak již vysvětlil odpůrce 1), výsledné procento propadlých a neplatných hlasů je dáno především tím, že ne všichni voliči využijí svého oprávnění dát tolik hlasů kandidátům, kolik jich čítá příslušné zastupitelstvo. Tyto hlasy tedy propadnou a sčítají se s hlasy neplatnými. Ani tabulka předložená navrhovatelem nevykazuje žádné zvláště dramatické rozdíly mezi jednotlivými okrsky, kdy nejnižší podíl propadlých/neplatných hlasů byl v okrsku 13006 (6,84 %) a nejvyšší v okrsku 13005 (13,70 %), kdy obvykle se tento údaj pohybuje kolem 10 %. Zde soud z hodnocení vynechává okrsek 13008, u něhož měla být dle navrhovatele (podle jím předložených tabulek) skutečně již statisticky nápadná míra neplatných/propadlých hlasů, a to 24,50 %. Zde ovšem soud poznamenává, že tento údaj vychází z nesprávných dat vyplněných do tabulek samotným navrhovatelem. Ten tvrdí, že v daném okrsku bylo odevzdáno 650 hlasovacích lístků a počet platných hlasů byl celkem 14 722. V takovém případě by skutečně byl dosažen podíl 24,50 % neplatných/propadlých hlasů. Dle volební dokumentace však bylo odevzdáno pouze 540 hlasovacích lístků a za takové situace je již podíl neplatných/propadlých hlasů dramaticky nižší a nijak nevybočující z dat za jiné volební okrsky. Ačkoli soud nepřikročil k minucióznímu přepočítávání jednotlivých hlasů v daném volebním okrsku, přesto ověřil, že počet odevzdaných hlasovacích lístků je odpovídá počtům uvedeným ve volební dokumentaci, nikoli v návrhu.

61. Navrhovatel tedy nepředložil žádnou shora zmíněnou „zvláště významnou indicii“ pro to, aby soud přikročil k přepočítání odevzdaných hlasů v jednotlivých volebních okrscích [kdy je zároveň třeba brát v potaz princip zdrženlivosti zásahu soudu do proběhnuvších voleb - srov. nález Ústavního soudu z 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14 (N 32/76 SbNU 417)]). V zájmu přesvědčivosti však soud provedl alespoň částečnou kontrolu v případě okrsku, u něhož navrhovatel vznesl jediné konkrétnější námitky. Svou pozornost pak soud zaměřil, s ohledem na osobu navrhovatele, a na to, že volební strana, kterou navrhovatel ve volbách reprezentoval, byl jediným z kandidujících subjektů v rámci městské části Královo Pole, který nezískal žádný mandát, zejména na výsledky volební strany Slušní lidé. Soud tak ověřil, že odevzdané hlasovací lístky neobsahují žádné zvláštní znaky, které by svědčily o manipulaci s nimi. Zároveň nebyl volební straně upřen žádný hlas v souvislosti s tím, že by jako neplatný byl nesprávně vyhodnocen hlasovací lístek, který byl odevzdán v její prospěch. Především však volební straně Slušní lidé nebyl upřen ani jeden hlas v případě platných hlasovacích lístků, a to jak v rámci volby do zastupitelstva města Brna, tak do zastupitelstva městské části. Oficiální údaj 408 získaných hlasů v okrsku č. 13015 do zastupitelstva města Brna a 192 hlasů získaných v témže okrsku v rámci voleb do zastupitelstva městské části Královo Pole, tak zcela přesně odpovídá hlasům, které volební strana Slušní lidé získala dle soudem fyzicky překontrolovaných hlasovacích lístků 62. Právě s ohledem na tato zjištění, která soud učinil ve vztahu k jedinému okrsku, k němuž navrhovatel vznesl uchopitelnější výhrady, lze učinit závěr o celkové nedůvodnosti a spekulativnosti celého návrhu. Pakliže se relevantní chyba neobjevila v rámci daného okrsku (a rovněž ve výše uvedených souvislostech ani v rámci okrsku č. 13008), pak nelze rozumně usuzovat na to, že k tvrzeným pochybením došlo v jiných okrscích, k nimž navrhovatel neuvádí nic než svá subjektivní „přesvědčení“; ta možná plynou spíše z úkorně pociťovaného volebního výsledku než ze skutečných pochybení v rámci volebního procesu.

63. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný, pročež jej zamítl (a to jak ve vztahu k neplatnosti voleb, tak ve vztahu k neplatnosti volby kandidátů). Za dané situace, kdy navrhovatel částečně uvedl nepřesné údaje, částečně nenabídl dostatečně závažné indicie zpochybňující volební dokumentaci a částečně byly jeho spekulace vyvráceny fyzickou kontrolou hlasovacích lístků (ve výše uvedeném rozsahu), nepovažoval soud za nutné vyslýchat žalobcem navržené svědky. K notářskému zápisu, který navrhovatel k návrhu doložil (ze dne 19. 10. 2018, zn. NZ 439/2018, sepsaný notářem Mgr. P. V.) soud uvádí toliko to, že obsahuje stejné údaje jako samotný návrh.

64. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení