63 C 26/2022

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro: náhradu nemajetkové újmy a o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce a) domáhal zaplacení částky 33 506,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 506,85 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně b) domáhala zaplacení částky 33 506,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 506,85 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobci domáhali zaplacení částky 8 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 950 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 40 243,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 243,15 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 40 243,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 243,15 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 44 012,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se po změně žaloby spočívající v jejím rozšíření, jež byla připuštěna usnesením zdejšího soudu na jednání dne 30. 1. 2023, domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit každému z nich 73 750 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení a dále oběma žalobcům dohromady částku 8 950 Kč s příslušenstvím z titulu škody spočívající v neúčelně vynaložených nákladech projektové dokumentace.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci byli účastníky správního řízení o nařízení nezbytných úprav pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] („ Pozemek“), ve vlastnictví žalobců vedeného dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů („ s. z.“), Městským úřadem Sokolov, odborem stavebním a územního plánování („ [ulice] úřad“), pod sp. zn. [spisová značka], a dále též Krajským úřadem Karlovarského kraje, odborem stavební úřad („ KUKK“), jakožto odvolacím správním orgánem („ Správní řízení“).

3. Dále byli žalobci účastníky řízení o žalobě podané jimi dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, tj. soudního řízení správního, vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [spisová značka].

4. Pokud jde o průběh Správního řízení, bylo z moci úřední oznámením a výzvou Stavebního úřadu ze dne 22. 9. 2015 č.j. [číslo] [rok] [spisová značka] doručenou žalobcům zahájeno Správní řízení. Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 7. 10. 2015, č.j. [číslo] [rok] [spisová značka], byly žalobcům nařízeny nezbytné úpravy Pozemku specifikované v citovaném rozhodnutí.

5. Žalobci podali proti rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 7. 10. 2015, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], odvolání ze dne 15. 10. 2015, o kterém bylo rozhodnuto rozhodnutím KUKK ze dne 25. 1. 2016, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], tak, že rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 7. 10. 2015, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], bylo zrušeno a věc byla vrácena Stavebnímu úřadu k novému projednání.

6. Po opětovném projednání věci vydal Stavební úřad rozhodnutí ze dne 16. 6. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], kterým žalobcům nařídil pořízení projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku.

7. Žalobci podali ve vztahu k rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 16. 6. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], podnět k přezkumnému řízení ze dne 5. 10. 2016. Na základě něj vydal KUKK rozhodnutí ze dne 21. 11. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], kterým bylo rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 16. 6. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], zrušeno a věc byla vrácena Stavebnímu úřadu.

8. Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 3. 2. 2017, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], bylo žalobcům opětovně nařízeno pořízení projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku. Proti tomuto rozhodnutí žalobci žádný opravný prostředek nepodali. Ve Stavebním úřadem prodloužené lhůtě do 30. 11. 2017 předložili žalobci Stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci nezbytných úprav Pozemku označenou jako„ Návrh tarasu ze svahovacích tvárnic na p.p. [číslo] k.ú. [obec], ulice [ulice]“ z listopadu 2017 zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení].

9. Vzhledem k tomu, že Stavební úřad dospěl k názoru, že uvedená projektová dokumentace není dostatečná, usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. [spisová značka] [spisová značka], stanovil žalobcům lhůtu do 29. 4. 2018 k dopracování předložené projektové dokumentace.

10. Žalobci podali proti usnesení Stavebního úřadu ze dne 20. 2. 2018, č. j. [spisová značka] [spisová značka], odvolání ze dne 7. 3. 2018, které následně odůvodnili podáním ze dne 13. 3. 2018. Rozhodnutím KUKK ze dne 8. 6. 2018, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], bylo usnesení Stavebního úřadu ze dne 20. 2. 2018, č. j. [spisová značka] [spisová značka], zrušeno a řízení o určení lhůty bylo zastaveno.

11. Již od počátku žalobci nesouhlasili s názorem Stavebního úřadu o potřebnosti dopracování jimi předložené projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení] z listopadu 2017 [ulice] úřad tento názor žalobců neakceptoval a Ing. [jméno] [příjmení] uložil dopracování uvedené projektové dokumentace. Stanovisko Stavebního úřadu v otázce potřebnosti dopracování uvedeného projektové dokumentace je seznatelné ze sdělení Stavebního úřadu ze dne 29. 8. 2018, č. j. [spisová značka], přičemž žalobci se k dané otázce vyjádřili např. podáním ze dne 14. 9. 2018.

12. Ing. [jméno] [příjmení] v lednu 2019 zpracoval projektovou dokumentaci nezbytných úprav Pozemku označenou jako„ Nezbytné úpravy p.p. [číslo] obec a k.ú. [obec]“, která dle názoru Stavebního úřadu měla nahradit předchozí projektovou dokumentaci téhož zpracovatele z listopadu 2017.

13. Vyjádřením k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 3. 2019 žalobci namítali nezákonný a nesprávný postup Stavebního úřadu ve Správním řízení, vč. pořízení nové projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku z ledna 2019.

14. Výzvou Stavebního úřadu ze dne 11. 3. 2019 byli žalobci vyzváni k zaplacení částky ve výši 8 950 Kč jakožto nákladů na opatření projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku z ledna 2019. Na citovanou výzvu žalobci reagovali podáním ze dne 27. 3. 2019, v němž zejména konstatovali, že citovanou projektovou dokumentaci pokládají za bezpředmětnou a požadavek Stavebního úřadu na zaplacení částky ve výši 8 950 Kč za nezákonný. Poté, kdy se na žalobce obrátil právní zástupce Města Sokolov přípisem ze dne 14. 5. 2019, žalobci částku ve výši 8 950 Kč uhradili a podáním ze dne 3. 9. 2019 sdělili, že tak činí z důvodu předběžné opatrnosti, s požadavkem na zaplacení uvedené částky nadále nesouhlasí, a budou požadovat její vrácení.

15. Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019, [spisová značka] [spisová značka], bylo žalobcům nařízeno provedení nezbytných úprav Pozemku dle projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku zpracované Ing. [jméno] [příjmení] z ledna 2019.

16. Žalobci podali proti rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019, [spisová značka] [spisová značka], odvolání ze dne 1. 5. 2019, které následně odůvodnili podáním ze dne 13. 5. 2019. Rozhodnutím KUKK ze dne 9. 8. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo], bylo citované odvolání žalobců zamítnuto a rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019, [spisová značka] [spisová značka], bylo potvrzeno.

17. Žalobci podali dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, proti rozhodnutí KUKK ze dne 9. 8. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo], žalobu ze dne 13. 10. 2019. Následně se žalobci ve věci vyjádřili replikou ze dne 11. 3. 2019 a podáním ze dne 24. 6. 2020.

18. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 7. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo o citované žalobě rozhodnuto tak, že rozhodnutí KUKK ze dne 9. 8. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo], a rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019, [spisová značka] [spisová značka], byla zrušena a věc byla vrácena KUKK k dalšímu řízení.

19. Po vrácení věci Stavebnímu úřadu bylo následně v rámci opětovného projednání věci vydáno rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 8. 2. 2021, č. j. [spisová značka] [spisová značka], kterým [ulice] úřad rozhodl tak, že se nenařizují nezbytné úpravy Pozemku. Dle odůvodnění citovaného rozhodnutí„ Konečným výsledkem celého procesu konaného v období 10/ 2015 - 07/ 2020, bylo na základě Rozsudku KS v Plzni, navrácení se do roku 2015, najisto určit aspekty skutkového stavu ve věci provedených terénních úprav včetně objektivního zhodnocení stability svahu před provedením terénních úprav, po jejich provedení. Stavební úřad v novém řízení postupoval dle právního názoru uvedeného v Rozsudku KS v Plzni a dospěl k závěru, že v roce 2021 nelze objektivně prokázat to, co ukládá Rozsudek KS v Plzni. Proto vydává rozhodnutí, kterým nenařizuje provedení nezbytných úprav na pozemku p. [číslo] obec a k.ú. [obec]“. Posledně uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 3. 2021.

20. Žádostí ze dne 23. 4. 2021 požádali žalobci o vrácení jimi dříve vynaložených nákladů na pořízení shora uvedené projektové dokumentace Ing. [jméno] [příjmení] z ledna 2019 ve výši 8 950 Kč. Na to Stavební úřad reagoval přípisem ze dne 29. 4. 2021, č. j. [spisová značka] [spisová značka], dle kterého Město Sokolov neodpovídá za škodu případně způsobenou jeho orgány při výkonu státní správy.

21. Pokud jde o celkovou dobu trvání řízení, toto trvalo více než 5 let a 5 měsíců. K délce předmětného řízení je však v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1084/2017, třeba připočítat též dobu předběžného projednání nároku žalovanou v rozsahu 6 měsíců. Nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu založený tím, že ve Správním řízení bylo porušeno právo žalobců na vydání pravomocného rozhodnutí v přiměřené době, je tak uplatňován za období 71 měsíců.

22. Příčinou průtahů a celkové doby trvání řízení byl výlučně postup orgánu veřejné moci, tj. především Stavebního úřadu a KUKK. Žalobci svým jednáním k průtahům Správního řízení, vč. soudního řízení správního, a k celkové délce Správního řízení, vč. soudního řízení správního, nijak nepřispěli.

23. V důsledku neúměrně dlouhé doby trvání Správního řízení, vč. soudního řízení správního, vznikla žalobcům nemajetková újma. Po celou dobu trvání Správního řízení byli vystaveni značnému stresu, a to zejména s ohledem na částku, kterou by byli nuceni vynaložit na nezbytné úpravy Pozemku a dále s ohledem na faktické znehodnocení Pozemku, ke kterému by došlo, pokud by byly realizovány Stavebním úřadem nařízené nezbytné úpravy Pozemku.

24. S ohledem na soudní praxi v České republice, dle níž se jako přiměřené jeví peněžité zadostiučinění ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč za 1 rok trvání soudního sporu, s tím, že první dva roky se počítají jako jeden rok, činí minimální výše nároku každého z žalobců částku ve výši 73 750 Kč.

25. Žalobci na základě výzvy Stavebního úřadu ze dne 11. 3. 2019 zaplatili částku ve výši 8 950 Kč jakožto náklady na opatření projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku Ing. [jméno] [příjmení] z ledna 2019. Uvedená projektová dokumentace však byla zpracována zcela zbytečně, neboť konečný výsledek Správního řízení je takový, že žalobcům nebylo nařízeno provedení nezbytných úprav Pozemku. Je tedy zřejmé, že uvedená projektová dokumentace zůstala bez jakéhokoli využití.

26. Žalobci již před pořízením uvedené projektové dokumentace upozorňovali Stavební úřad na její bezpředmětnost, nicméně Stavební úřad jejich stanovisko nerespektoval. Žalobci se proto kromě nároku na náhradu nemajetkové újmy domáhají též nároku na náhradu škody ve výši 8 950 Kč.

27. Žádostí ze dne 23. 7. 2021 doručenou žalované téhož dne („ Žádost“) se žalobci obrátili na žalovanou s výše uvedenými nároky. Zprávou žalované zaslanou žalobcům elektronickou poštou dne 25. 8. 2021 byli žalobci vyrozuměni o podání Žádosti. Do podání žaloby nebyli žalobci informováni žalovanou o způsobu vyřízení Žádosti a rovněž tak nebyly jimi uplatněné nároky ani zčásti uspokojeny.

28. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobci žádostí doručenou Ministerstvu pro místní rozvoj dne 23. 7. 2021 uplatnili podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů („ z. o. š.“), nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 66 250 Kč za nemajetkovou újmu pro každého z žalobců, která byla způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v neodůvodněných průtazích na jejichž základě došlo k vydání pravomocného rozhodnutí v nepřiměřené době, a nárok na náhradu škody ve výši 8 950 Kč spolu s úrokem s prodlením, která spočívá v nákladech na uhrazení vypracování projektové dokumentace nezbytných úprav, které nebyly žalobcům stavením úřadem nařízeny.

29. Dne 21. 9. 2015 obdržel Stavební úřad podnět Městské policie města Sokolov ve věci stížnosti na prováděné terénní úpravy na Pozemku. K podnětu byla přiložena fotodokumentace pořízená z místa provedených terénních úprav ze dne 19. 9. 2015. Stejný den obdržel stavební úřad i podnět vlastníka opěrné stěny na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [jméno] [příjmení].

30. Stavební úřad opatřením ze dne 22. 9. 2015, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka] (sp. zn. [spisová značka]), oznámil zahájení řízení o nařízení nezbytných úprav a současně vydal výzvu k účasti na kontrolní prohlídce na den 6. 10. 2015 na místě prováděných terénních úprav na Pozemku. Z kontrolní prohlídky dne 6. 10. 2015 byl sepsán protokol, z něhož vyplývá, že terénní úpravy byly prováděny podél hranice s pozemkem parc. [číslo] podél hranice s pozemky parc. [číslo] všechny v k. ú. [obec], do hloubky cca 173 cm. Žalobci na kontrolní prohlídce s tímto nesouhlasili a tvrdili, že terénní úpravy byly provedeny do hloubky o 30 cm menší. K tomu žalovaná uvádí, že během celého řízení byla žalobci uváděna protichůdná tvrzení ve věci provedení nezákonných terénních úprav na Pozemku. Stavební úřad musel tedy vždy dokazovat rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi na místě ze dne 19. 9. 2015 a 21. 9. 2015 a tvrzením žalobců při kontrolních prohlídkách, ústních jednáních, nebo v jimi zaslaných vyjádřeních.

31. Ke kontrolní prohlídce přizval stavební úřad Ing. [jméno] [příjmení], autorizovanou osobu v oboru pozemní stavby, pro odborné posouzení rozsahu prací. Podle protokolu může odtěžením zeminy od základů opěrné zdi dojít ke zhroucení této opěrné zdi s nebezpečím újmy na majetku a zdraví osob. Ing. [příjmení] na kontrolní prohlídce uvedl, že betonové svahovky vyplněné zeminou, které se již na pozemku nacházely, sice zakryjí jílové podloží, ale s ohledem na opěrnou zeď na sousedním pozemku (parc. [číslo]) by musely vytvořit opěrnou zeď, tzn. byl by nutný statický výpočet kaskády. Ing. [příjmení] také upozornil, že dochází k rozmělňování jílových vrstev svahu, a proto doporučuje urychlené zakrytí terénu zeminou nebo vybudování opěrné zdi v místě plánovaných betonových svahovek. Žalobci do protokolu mimo jiné uvedli, že„ (n) a místě jezírka hlubokého cca 1,5 m o rozloze 12 m chtějí vybudovat bazén a proto přistoupili k vyvezení zeminy a srovnání terénu. Na pozemku chtěli vyskládat betonové tvarovky“. Podle vyjádření Stavebního úřadu se na místě žádné jezírko nenacházelo a tvarovky vyskládány v místě zářezu nebyly.

32. Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 7. 10. 2015, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka] (sp. zn. [spisová značka]), bylo podle § 137 odst. 1 s. z., žalobcům jako vlastníkům Pozemku nařízeno provedení nezbytných úprav z důvodu nutnosti zakrytí jílových vrstev a provedení zhutněného zásypu až do výše stávající opěrné zdi na Pozemku. Tato stávající opěrná zeď byla provedena z důvodu sesouvání svahu, protože„ původní stará zděná zídka se rozpadla“. Proti vydanému rozhodnutí podali žalobci dne 15. 10. 2015 odvolání.

33. Rozhodnutím KUKK ze dne 25. 1. 2016, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], bylo rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 7. 10. 2015, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], zrušeno a věc byla vrácena k novému, projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 2. 2016 KUKK v odůvodnění svého rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobci provedli terénní úpravy, které vyžadovaly podle ustanovení § 80 odst. 3 písmeno a) s. z. rozhodnutí o využití území. Při provedení kontrolní prohlídky byla zjištěna hloubka provedených terénních úprav v rozsahu 173 cm. S touto hodnotu žalobci nesouhlasili a uváděli hodnotu o 30 cm nižší. Podle KUKK musí být zjištění uvedená v protokolu z kontrolní prohlídky nezpochybnitelná, což se v daném případě nestalo. Kromě hloubky terénních úprav protokol jiný rozměr provedených úprav, např. odstupové vzdálenosti, neuváděl. K výroku napadeného rozhodnutí KUKK uvedl, že předmět řízení je ve výroku identifikován pouze pozemkem, a není tedy dostatečně přesný vzhledem k ukládané povinnosti. I když z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, o jaké nepovolené terénní úpravy se jedná, ve výrokové části nejsou terénní úpravy blíže specifikovány. Ukládaná povinnost je uložena nesprávně ve dvou variantních řešeních, tedy s možností řešit věc odlišně od vydaného rozhodnutí. Podle KUKK výroková část napadeného rozhodnutí nenaplňovala zcela požadavek na přesnost, konkrétnost a jednoznačnost rozhodnutí. V postupu Stavebního úřadu před vydáním rozhodnutí pak KUKK postrádal provedení úkonu dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů („ s. ř.“), seznámení účastníků řízení s podklady pro rozhodnutí. V právním názoru KUKK uvedl, že Stavební úřad musí v pokračování řízení zjistit skutečný stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, a na jeho základě zvážit, jakou variantu řešení podle ustanovení stavebního zákona použije k řešení vzniklé situace. Bude tedy na Stavebním úřadu zvážit, zda, vzhledem ke všem okolnostem, bude řešit situaci nařízením odstraněním nepovolených terénních úprav a jejich dodatečným povolením nebo nařízením nezbytných úprav k zajištění svahu.

34. Stavební úřad opatřením ze dne 23. 3. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], vyzval účastníky řízení k účasti na kontrolní prohlídce spojené s ústním jednáním ve věci na den 13. 4. 2016, na Pozemku. Ke kontrolní prohlídce Stavební úřad přizval také Ing. [jméno] [příjmení]. Z jednání byl sepsán protokol. Do protokolu žalobkyně uvedla, že„ (se) nejedná (…) o žádné nepochopitelné terénní úpravy, ale o opravu zpevnění násypu, kterou jsme započali před výstavbou opěrné zdi (pozemek parc. [číslo] — vlastník A. [příjmení]) a které měla zamezit sesouvání zeminy do středu našeho pozemku a přispět k bezpečnosti svahu (…) byla odebrána námi nasypaná zemina od betonových překladů, aby mohly být umístěny betonové svahovky“.

35. Dne 21. 4. 2016 [ulice] úřad obdržel vyjádření ke kontrolní prohlídce konané dne 13. 4. 2016 od Ing. [jméno] [příjmení] společně s fotodokumentací. Ve vyjádření je mimo jiné uvedeno, že došlo k odtěžení zeminy a odkrytí jílových vrstev, které mohou vést až pod základy opěrné zdi na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jenž je sousedním pozemkem Pozemku žalobců, a mohou tvořit kluznou vrstvu. Pokud by povětrnostními vlivy či změnou klimatických podmínek došlo k rozbřednutí této vrstvy, hrozí reální nebezpečí zřícení nové opěrné zdi na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s následnými hmotnými újmami na majetku i s možností ohrožení zdraví a života osob a zvířat.

36. Opatřením ze dne 27. 4. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], Stavební úřad oznámil pokračování řízení a současně nařídil ústní jednání na den 17. 5. 2016. Z jednání byl vyhotoven protokol. Závěrem ústního jednání se žalobci shodli na tom, že:„ je nutné celou záležitost řešit, že se spojí s Ing. [příjmení] (projektant stavby na sousedním pozemku – pozn.) za účelem zpracování projektové dokumentace, postupu ve věci nezbytných úprav. Kdy v navrženém termínu do 10. 6. 2016 předloží Stavebnímu úřadu technické řešení s konkrétním postupem, zároveň budou navrženy terénní úpravy v návaznosti na opěrnou uvedenou stěnu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [ulice] úřad zároveň upozornil účastníky řízení na skutečnost, že je na účastnících řízení, kterého zpracovatele si dobrovolně určí“. Se závěrem účastníci řízení vyslovili souhlas a vše bylo stvrzeno podpisem do protokolu.

37. Dne 16. 5. 2016 obdržel [ulice] úřad od Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb, dokument„ Posouzení stability opěrné stěny u jižní hranice pozemku po provedení terénních úprav na pozemku parc. [číslo] [anonymizováno] [číslo] Stavebně konstrukční řešení — statické posouzení“. Dne 17. 5. 2016 bylo Stavebnímu úřadu doloženo stanovisko [jméno] [příjmení], autorizovaného technika pro pozemní stavby. Z obou posudků vyplývá, že je třeba bezodkladně provést nápravná opatření sanací svahu.

38. Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 16. 6. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], bylo žalobcům nařízeno zpracování projektové dokumentace pro provedení nezbytných úprav – terénních úprav na Pozemku. Rozhodnutí nabylo právní mocí dne 8. 7. 2016.

39. Dne 30. 9. 2016 obdržel Stavební úřad vyjádření žalobců k rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 16. 6. 2016, č.j. [číslo] [spisová značka]. Jeho součástí bylo„ Stavebně technické posouzení“, zpracované Ing. [jméno] [jméno], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, s datem 10. 9. 2016. V posouzení Ing. [jméno] je uvedena další verze prováděných prací v tomto rozsahu. K terénním úpravám bylo uvedeno, že„ předmětem terénních úprav v zahradě [číslo] byla přebytečná zemina, pocházející z výkopů kolem domu a výkopu pro zahradní jezírko, dosypána k záporové stěně tak, aby byla zásypem zakryta. Zásyp podél stěny po čase sesedal, takže trubky a betonové desky byly opět viditelné. Majitelé se rozhodli terén upravit. Majitelé prováděli na své zahradě terénní úpravy a odebráním zeminy pouze obnovil původní stav terénu.“.

40. Dne 5. 10. 2016 obdržel Stavební úřad podnět žalobců k přezkumnému řízení ve věci rozhodnutí Stavebního úřadu ze 16. 6. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], – pořízení projektové dokumentace pro provedení nezbytných úprav – terénních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Rozhodnutím KUKK ze dne 21. 11. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], bylo napadené rozhodnutí Stavebního úřadu zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. V odůvodnění rozhodnutí bylo KUKK uvedeno, že z formulace uvedené ve výroku rozhodnutí Stavebního úřadu vyplývá, že nezbytné úpravy Pozemku mají zajistit stabilitu svahu a stěny na něm a opěrné zdi na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Nezbytné úpravy dle právního názoru uvedeného v rozhodnutí KUKK ze dne 21. 11. 2016, č. j. [číslo] [spisová značka], nemají zajišťovat sousední nepovolenou stavbu, ale svah jako takový. Stěna na Pozemku nemá funkci opěrné zdi, nemusí zůstat zachována, ale může jí nahradit jiné opatření k zajištění stability narušeného svahu, které bude záležet na požadavku stavebníka a zhodnocení oprávněné autorizované osoby, která bude navrhovat opatření zajišťující předmětný svah. Podle KUKK Stavební úřad nepřesně definoval rozsah nezbytných úprav, na které má být vypracována projektová dokumentace, což bylo důvodem pro zrušení rozhodnutí.

41. Opatřením ze dne 5. 1. 2017, č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka], Stavební úřad oznámil pokračování řízení s poučením o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, termínu nahlédnutí do spisu a možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 3. 2. 2017, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], bylo žalobcům nařízeno pořízení projektové dokumentace nezbytných úprav – zabezpečení svahu na Pozemku v termínu do 30. 9. 2017. Termín byl zvolen s ohledem na problematiku a dostupnosti podkladů uložených ve spisu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 2. 2017. Proti tomuto rozhodnutí se žalobci neodvolali.

42. Před vypršením Stavebním úřadem stanovené lhůty pro pořízení projektové dokumentace nezbytných úprav požádali žalobci o její prodloužení, kterému Stavební úřad vyhověl a lhůtu prodloužil do 30. 11. 2017. Dne 30. 11. 2017 Stavební úřad obdržel od žalobců dvě vyhotovení projektové dokumentace„ Návrh tarasu ze svahovacích tvárnic na pozemku. parc. [číslo] k. ú. [obec], ulice [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno]“, kterou zpracoval Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb.

43. Opatřením ze dne 10. 1. 2018 nařídil Stavební úřad ústní jednání ve věci na den 31. 1. 2018. Jednání se uskutečnilo za přítomnosti [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), Mgr. [jméno] [příjmení] (právního zástupce žalobkyně), [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a zpracovatele předkládané projektové dokumentace, Ing. [jméno] [příjmení]. Z ústního jednání byl sepsán protokol, ve kterém byl uveden závěr:„ Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] uvedli, že je nutné technicky dořešit svah s ohledem na předložené podklady ve spise, je nutné si předat technicky nutné údaje pro dopracování. Záleží na zadavateli řešení tzn., zda manželé [celé jméno žalobce] přistoupí na to, aby se předložená projektová dokumentace dopracovala. Paní [celé jméno žalobkyně] se rozhodne po projednání s manželem v termínu do 09.02.2018, po tomto termínu, pokud budou manželé [celé jméno žalobce] souhlasit, budou kontaktovat Ing. [příjmení], který se spojí s Ing. [příjmení], kdy oba navrhují dopracování předložené projektové dokumentace.“.

44. Usnesením Stavebního úřadu ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo] [spisová značka], byla stanovena lhůta k dopracování předložené projektové dokumentace v termínu do 29. 4. 2018. Proti usnesení bylo žalobci podáno odvolání. Usnesením Stavebního úřadu ze dne 21. 2. 2018, č. j. [číslo] [spisová značka], bylo přerušeno řízení o nařízení nezbytných úprav z důvodu předběžné otázky spočívající v nutnosti nejprve dopracovat předloženou projektovou dokumentaci. Proti usnesení bylo žalobci podáno odvolání.

45. Rozhodnutím KUKK ze dne 8. 6. 2018, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], bylo zrušeno usnesení Stavebního úřadu ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo] [spisová značka], o stanovení lhůty k dopracování předložené projektové dokumentace a řízení bylo zastaveno. V odůvodnění rozhodnutí KUKK uvedl, že podle § 137 odst. 5 s. z., vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci, stavební úřad nejprve nařídí její opatření vlastníkům stavby nebo stavebního pozemku. Podle uvedeného ustanovení stavební úřad nařídil vypracování dokumentace rozhodnutím ze dne 3. 2. 2017, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka]. Takto stanovenou lhůtu nemůže Stavební úřad prodloužit podle § 39 odst. 2 s. ř., jak Stavební úřad k žádosti žalobců učinil. Nelze ani stanovit lhůtu k dopracování takovéto dokumentace. Podle § 137 odst. 5 s. z.,„ (n) esplní-li vlastník uloženou povinnost, opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit“. Stavební úřad tedy měl předem vyhodnotit, zda odvolatelé splnili uloženou povinnost, a pokud nikoliv, měl Stavební úřad sám opatřit potřebné podklady. KUKK dále uvedl, že ve výroku uvedené„ dopracování projektové dokumentace“ postrádá přesnost, konkrétnost a jednoznačnost výroku.

46. Rozhodnutím KUKK ze dne 11. 6. 2018, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], bylo zrušeno usnesení Stavebního úřadu ze dne 21. 2. 2018, č. j. [číslo] [spisová značka], o přerušení řízení a řízení bylo zastaveno. V odůvodnění rozhodnutí KUKK uvedl, že v daném případě Stavební úřad specifikoval předběžnou otázku jako nutnost dopracovat projektovou dokumentaci. V daném případě se projektová dokumentace nebude dopracovávat, a proto tak nelze mluvit o předběžné otázce podle § 57 s. ř. Napadené rozhodnutí tedy bylo vydáno v rozporu se s. ř., neboť důvod pro přerušení řízení uvedený v § 64 odst. 1 písmeno c) s. ř. nenastal.

47. Na základě právních názorů KUKK vyzval Stavební úřad přípisem ze dne 25. 6. 2018 Ing. [příjmení], aby Stavebnímu úřadu„ sdělil, zda jeho zpracovaná projektová dokumentace, číslo zakázky [číslo], datum [anonymizováno] [rok] stupeň DSP a následné provedení nezbytných úprav dle ní, zabezpečí svah na pozemku parc. [číslo] u rodinného domu [adresa] [ulice] v k. ú. [obec], jehož stabilita byla porušena provedením nepovolených úprav.“.

48. Dne 21. 8. 2018 Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] úřadu mimo jiné sdělil,„ že tak, jak je tarasní zídka navržená v projektové dokumentaci arch. [číslo] zpracovaná, svah na pozemku parc. [číslo] u rodinného domu [adresa] [ulice], [obec], nezabezpečí. Není to problém návrhu dimenze zídky ze svahovacích tvárnic, ale její polohy. Objednavatel byl na toto riziko opakovaně upozorněn, a to už v době, kdy zpracovatel ještě neměl k dispozici všechny informace a materiály. O důvodech absence všech podkladů (od žalobců) lze jen spekulovat, zídka ze svahovacích tvárnic tak, jak byla navržena, má plnit jiný účel, než zajištění zeminy za jejím rubem (ani k tomu nebyla na výslovný požadavek objednavatele – žalobců – navržena). Bylo nastíněno několik řešení včetně toho, že bude upraveno situování zídky na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], včetně jejího případného odsunutí a opětovně bude celá situace v součinnosti s Ing. [příjmení] posouzena. Na přepracováni projektové dokumentace však neobdržel zpracovatel do dne 21.08.2018 žádný požadavek“.

49. Dne 29. 8. 2018 vydal Stavební úřad sdělení č. j. [spisová značka] [spisová značka], ve kterém uvedl, že došlo k neplnění povinnosti stanovené v Rozhodnutí o nařízení projektové dokumentace nezbytných úprav ze dne 3. 2. 2017, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], které nabylo právní moci, a že žalobci nepředložili Stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci nezbytných úprav pro zabezpečení svahu na Pozemku. Ve sdělení Stavební úřad uvedl, že ve smyslu § 137 odst. 5 s. z., opatří podklady –„ Projektovou dokumentaci nezbytných úprav parc. [číslo] v k. ú. [obec]“ – na náklady žalobců.

50. Dne 31. 8. 2018 Stavební úřad učinil objednávku zpracování projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku u Ing. [jméno] [příjmení]. Dne 31. 1. 2019 obdržel Stavební úřad 2x paré projektové dokumentace akce:„ Nezbytné úpravy pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]“ s datem 01/ 2019 a č. zakázky 1901, zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb.

51. Opatřením ze dne 26. 2. 2019 bylo Stavebním úřadem oznámeno pokračování v řízení s možností seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Dne 27. 2. 2019 bylo Stavebním úřadem oznámeno ukončení dokazování s poučením o možnosti seznámit se podklady pro vydání rozhodnutí. 52. [stát. instituce] opatřením ze dne 11. 3. 2019 vyzval žalobce k úhradě nákladů na zpracování projektové dokumentace„ Nezbytné úpravy pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]“ s datem 01/ 2019 a č. zakázky 1901, zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení], ve výši 8 950 Kč. Dne 5. 9. 2019 žalobci uvedenou částku uhradili.

53. Rozhodnutím Stavební úřadu ze dne 10. 4. 2019, č. j. [spisová značka] [spisová značka], bylo žalobcům nařízeno provedení„ Nezbytné úpravy na pozemku parc. [číslo] u rodinného domu [adresa], ulice [ulice] v k. ú. [obec]“. Proti rozhodnutí podali žalobci odvolání doručené Stavebnímu úřadu dne 1. 5. 2019. Rozhodnutím KUKK ze dne 9. 8. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo], bylo odvolání žalobců zamítnuto a rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019, č. j. [spisová značka] [spisová značka], potvrzeno.

54. Proti rozhodnutí KUKK ze dne 9. 8. 2019, č. j. KK [anonymizováno] [spisová značka], podali žalobci u Krajského soudu v Plzni žalobu ze dne 13. 10. 2019 Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 1. 7. 2020, č. j. [číslo jednací], zrušil rozhodnutí KUKK ze dne 9. 8. 2019 a současně zrušil i rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019, [spisová značka] [spisová značka]. Podle právního názoru soudu správní orgány obou stupňů nedostály své povinnosti zdůvodnit existenci veřejného zájmu na nařízení provedení nezbytných úprav žalobcům. Dále je třeba postavit na jisto, jak konkrétně byla narušena stabilita terénní konfigurace na předmětném území, a v důsledku jakých skutečností k tomu došlo. V tomto směru se budou muset správní orgány vypořádat i s listinami, založenými ve správním spise, které dosavadním závěrům nesvědčí, zejména s přihlédnutím ke stavebnětechnickému posouzení zpracovaného Ing. [jméno] [jméno].

55. Po skončení soudního řízení a vrácení spisového materiálu Stavebnímu úřadu dne 18. 9. 2020 vydal Stavební úřad sdělení o ukončení dokazování s poučením o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020, č. j. [spisová značka] [spisová značka]. Této možnosti využil zástupce žalobců a zaslal vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 8. 1. 2021.

56. Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 8. 2. 2021, č. j. [spisová značka] [spisová značka], nebyly nařízeny nezbytné úpravy na parc. [adresa] u rodinného domu [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 3. 2021. V odůvodnění rozhodnutí bylo Stavebním úřadem mimo jiné uvedeno, že bylo prokázáno, že žalobci, jako vlastníci Pozemku, provedli terénní úpravy odtěžením a odvezením zeminy. Vzhledem k tomu, že výška terénních úprav v době kontrolní prohlídky dne 13. 4. 2016 byla měřena orientačně a dosahovala výšky cca 1,5 m a Pozemek sousedí s veřejnou komunikací, vyžadovaly provedené terénní úpravy podle § 80 odst. 3 písm. a) s. z. rozhodnutí o změně využití území. Protože následně byly žalobci původně provedené terénní úpravy zakryty zeminou, nezahájil stavební úřad řízení o nařízení odstranění terénních úprav podle § 129 s. z. s možností jejich dodatečného povolení, ale na základě zjištěných skutečností ohledně možného nebezpečí z důvodu odkrytí spodních jílových vrstev a možného ujetí svahu, přistoupil k zahájení řízení o nařízení nezbytných úprav, kdy vycházel ze zjištění a poznatků uvedených ve spise. Za tímto účelem si stavební úřad přizval k řešení věci odborně autorizované osoby a vycházel z jejich odborných znalostí a podkladů. Nezbytné úpravy měly řešit zajištění stability svahu na Pozemku a návrat ke stavu před zadokumentovanými zásahy do terénu na uvedeném Pozemku.

57. Rozsudek Krajského soudu v Plzni uložil konkretizovat narušení stability terénu, a to v roce 2020, kdy od provedených terénních úprav z doby 10/ 2015 uběhlo k datu vydání rozsudku 5 let. V odůvodnění rozhodnutí, kterým nebyly nařízeny nezbytné úpravy, Stavební úřad uvedl, že není schopen v roce 2021 předložit důkazní prostředky, které mu rozsudek Krajského soudu v Plzni ukládá, neboť po 5 letech vlivem změn a povětrnostních vlivů nelze prokázat, jak konkrétně byla narušena stabilita terénní konfigurace v předmětném řízení a v důsledku jakých skutečností k tomu došlo.

58. V daném případě řízení probíhalo od doručení oznámení o zahájení správního řízení ze dne 22. 9. 2015 žalobcům do dne 16. 3. 2021, kdy rozhodnutí Stavebního úřadu, jímž nebyly nařízeny nezbytné úpravy, nabylo právní moci. Délka řízení tedy byla pět let a šest měsíců, přičemž 8 měsíců z uvedené doby probíhalo soudní řízení před Krajským soudem v Plzni.

59. Žalovaná dále provedla zevrubné hodnocení předmětného řízení z hlediska dodržení předepsaných lhůt příslušnými orgány veřejné moci. Připustila přitom, že došlo k následujícím průtahům: a) v délce cca 1,5 měsíce při vydání rozhodnutí ze dne 16. 6. 2016, jímž bylo nařízeno žalobcům vyhotovení projektové dokumentace nezbytných úprav do 30. 9. 2016, b) v délce 30 dnů mezi obdržením projektové dokumentace a oznámením o pokračování řízení a mezi konáním ústního jednání a vydáním usnesení ze dne 20. 2. 2018 o dopracování projektové dokumentace, c) v délce 10 dnů po obdržení projektové dokumentace při vydání rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019, d) v délce 5 dnů při předání odvolání proti rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2019 KUKK, e) v délce 2 měsíců a 20 dnů při vydání rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 8. 2. 2021 o nenařízení provedení nezbytných úprav.

60. V posuzovaném řízení tedy dle žalované došlo k průtahům v celkové délce 5 měsíců. Řízení trvalo 5 let a 6 měsíců v té době vydal Stavební úřad 5 rozhodnutí a 2 usnesení. Proti 5 rozhodnutím byla žalobci podána odvolání a v jednom případě byl podán podnět k provedení přezkumného řízení. Nadřízeným správním orgánem bylo v předmětné věci vydáno 5 rozhodnutí. Na základě žalobci podané žaloby rozhodoval v dané věci také soud.

61. Z hlediska vydaných rozhodnutí a počtu orgánů, které v dané věci rozhodovaly, šlo o řízení složité, a z toho důvodu nelze mít uvedenou dobu za nepřiměřeně dlouhou. Stavební úřad v řízení postupoval v souladu se s. ř. tak, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a dal účastníkům řízení vždy možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. V případě zrušení jeho rozhodnutí postupoval Stavební úřad v pokračování řízení v souladu s právním názorem nadřízeného správního orgánu. Postup stavebního úřadu v řízení tak nelze posoudit jako v rozporu se zákonem.

62. Důvody, proč v daném případě trvalo řízení uvedenou dobu, nespočívaly v postupu orgánu veřejné moci v míře významně převažující podíl žalobců na celkové délce projednávání věci, neboť jejich podíl na celkové délce projednávání věci nelze v daném případě posoudit za nevýznamný.

63. Předně bylo zahájení řízení o nařízení nezbytných úprav vyvoláno provedením terénních úprav bez povolení Stavebního úřadu, tedy porušením s. z. K prodloužení řízení došlo také v důsledku nutnosti opakovaného konání ústního jednání z důvodů žalobci uváděných protichůdných tvrzení ohledně provedených terénních úprav na Pozemku. Stavební úřad musel tedy vždy dokazovat rozpor mezi zjištěnými skutečnostmi na místě ze dne 19. 9. 2015 a 21. 9. 2015 a tvrzením žalobců při kontrolních prohlídkách, ústních jednáních nebo v jimi zaslaných vyjádřeních.

64. K prodloužení řízení přispělo rovněž nerespektování rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne 3. 2. 2017, jímž bylo žalobcům uloženo opatření projektové dokumentace nezbytných úprav. Protože uložená povinnost nebyla žalobci splněna, muselo být opatření projektové dokumentace nezbytných úprav následně řešeno Stavebním úřadem. K předložení projektové dokumentace zpracované v souladu s rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 3. 2. 2017 došlo až 31. 1. 2019, tedy po 23 měsících.

65. Z uvedených důvodů nelze postup žalobců v provedeném řízení posoudit jako vstřícný a korektní, neboť opakovaně docházelo ke změně jejich postojů k provedeným terénním úpravám a dohodám z ústních jednání, což významně přispělo k délce řízení.

66. Průtahy v řízení v délce 5 měsíců jsou ve smyslu § 13 odst. 1 z. o. š. nesprávným úředním postupem. Podle žalované je však nelze mít za tak významné, aby byly schopny vyvolat nemajetkovou újmu v takové intenzitě, kterou by bylo třeba kompenzovat finanční náhradou v žalobci požadované formě a výši. Pro případ, že by soud i přes výše uvedené skutečnosti přeci jen zvažoval zadostiučinění, je samotné konstatování porušení práva žalobců zcela dostačujícím.

67. K nároku na náhradu škody ve výši 8 950 Kč spočívající v nákladech na opatření projektové dokumentace nezbytných úprav Pozemku zpracované Ing. [jméno] [příjmení] z ledna 2019, žalovaná uvedla, že její zpracování bylo žalobcům uloženo rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 3. 2. 2017. To nabylo právní moci a nebylo jako pravomocné zrušeno. Žalobci proti němu nepodali žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek. Nejsou tak naplněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu dle § 8 z. o. š.

68. Byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci učinili na jednání soudu dne 30. 1. 2023 svá vzájemná skutková tvrzení týkající se průběhu předmětných správních a soudních řízení. Soud proto tímto odkazuje na shrnutí jejich skutkových tvrzení v bodech 4 až 20 a 29 až 56 odůvodnění tohoto rozsudku, který ostatně rovněž vyplývá ze spisového materiálu provedeného soudem k důkazu (spisu Městského úřadu Sokolov, sp. zn. [spisová značka], a spis Krajského soudu v Plzni, sp. zn. [spisová značka]).

69. Veřejný ochránce práv ve svém závěrečném stanovisku ze dne 25. 2. 2020, sp. zn.: [číslo] 2019 [spisová značka], č. j.: KVOP [číslo] 2020, shrnul své výhrady k postupu příslušných orgánů veřejné moci v předmětném řízení takto:„ Dosavadní úřední postupy, spočívající ve vydávání prvostupňových rozhodnutí s jejich následným rušením a vracením zpět k novému projednání, jsem vyhodnotil jako nepřípustný tzv. ping-pong mezi prvostupňovým a odvolacím úřadem, představující závažnou nezákonnost v činnosti státní správy. Poznamenal jsem, že krajský úřad se musí ze své pozice odvolací instance zvýšenou měrou koncentrovat i na procesní ekonomii celého řízení. Ačkoli tedy nelze vyloučit, aby meritorní prvostupňové rozhodnutí bylo odvolacím orgánem zrušeno s vrácením věci k novému projednání, nesmí k tomu docházet„ systémově“, způsobem, kdy prvostupňové rozhodnutí není schopno z pohledu nadřízeného orgánu obstát dlouhodobě (opakovaně), jako tomu je v dané věci. Pak je totiž úkolem krajského úřadu, aby na situaci adekvátně reagoval a prodlužování nezákonného stavu neumožnil. K tomu odvolacímu orgánu právní řád dává řadu nástrojů, počínaje aktivním metodickým řízením, přes možnosti delegace či atrahování věci, až po změnu prvostupňového rozhodnutí s meritorním uzavřením věci na úrovni odvolací. Jak jsem zdůraznil, krajský úřad byl oprávněn provést v odvolacím řízení potřebné důkazy a doplnit další nezbytné podklady, stejně tak byl oprávněn zaujmout jiný právní názor a posoudit zjištěný skutkový stav po právní stránce odlišně než správní orgán prvního stupně. Kriticky jsem se vyslovil i k postupům stavebních úřadů, které čtvrtým rokem bezvýsledně projednávají nezbytné úpravy na stěžovateli realizovaných terénních úpravách, namísto toho, aby v roce 2015 zahájily řízení o odstranění a daly stěžovatelům možnost žádat o jejich dodatečné povolení. Označil jsem to za nerovný přístup k oběma stavebníkům (stavba opěrné zdi na pozemku parc. [číslo] p. [příjmení], terénní úpravy na pozemku parc. [číslo] manž. Bartakovicsových).“. (prokázáno citovaným závěrečným stanoviskem Veřejného ochránce práv)

70. Žalobci uplatnili nárok, jenž je předmětem tohoto řízení (v případě požadované nemajetkové újmy pouze v původní výši 66 250 Kč), u žalované dne 23. 7. 2021 (shodná tvrzení účastníků, viz body 27 a 28 odůvodnění tohoto rozsudku)

71. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

72. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod („ Listina“) vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

73. Dle § 5 z. o. š. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

74. Dle § 13 z. o. š. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

75. Dle § 31a z. o. š. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

76. Dle § 15 z. o. š. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

77. Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. („ Úmluva“), má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

78. Dle § 137 odst. 5 s. z. vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a stanoví lhůtu k jejich předložení. Současně rozhodne o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li vlastník uloženou povinnost, opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit.

79. Soud byl při svém rozhodování veden následujícími úvahami: V prvé řadě bylo třeba se vypořádat s otázkou, zda na předmětné řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, resp. jím zakotvené právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014,„ (z) judikatury ESLP dovodila právní doktrína následující otázky, jejichž zodpovězení je rozhodující pro aplikovatelnost čl. 6 odst. 1 Úmluvy v jeho civilní části (srov. Kmec a kol. Komentář k Evropské Úmluvě o ochraně lidských práv. C.H. Beck, Praha, 2012, s. 585.): 1) Jde zde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku? 2) Má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu? 3) Je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (t j. soukromoprávní) povahy?“.

80. Předmětem posuzovaného řízení bylo uložení nezbytných terénních úprav Pozemku. Uvedené je výrazem zásady, že vlastnictví zavazuje ústavně zakotvené v čl. 11 odst. 3 Listiny. Předmětem daného řízení tak bylo jedno ze základních lidských práv žalobců, tj. právo vlastnit majetek. Soud nemá důvod pochybovat, že daná práva a povinnosti vyplývající z nemovitého vlastnictví, jsou opravdová a vážná a že rozhodování správních orgánů, resp. správního soudu, mělo přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva. Konečně není důvod pochybovat ani o soukromoprávní povaze daného vlastnického práva, jakož i o tom, že má svůj základ v českém právu.

81. Lze shrnout, že se na předmětné řízení čl. 6 odst. 1 Úmluvy vztahuje. Uplatní se tudíž i § 13 odst. 1 věty třetí z. o. š., a projednávanou věc je proto třeba posuzovat v intencích stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 („ Stanovisko“). Stejně tak a se uplatní i vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy. Uvedený závěr je stvrzován recentní judikaturou Ústavního soudu, který ve svém nálezu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, bod 48 odůvodnění, shrnuje, že„ (n) a správní řízení, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, se vztahuje i základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny, zahrnující i právo na projednání věci v přiměřené lhůtě.“.

82. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval otázkou, nakolik byla celková délka předmětného řízení přiměřená. Jak vyplývá ze Stanoviska, při řešení této otázky není možné vycházet z abstraktní, předem dané doby řízení, která by mohla být pokládána za přiměřenou, nýbrž je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti individuálního případu. Výše uvedený časový úsek je tak zapotřebí zvažovat především ve světle působení jednotlivých faktorů uvedených v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) z. o. š., které jsou pak obdobným způsobem hodnoceny i při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění.

83. Řízení bylo zahájeno z moci úřední a o tomto byli žalobci spraveni oznámením a výzvou Stavebního úřadu opatřením ze dne 22. 9. 2015, č. j. [číslo] [rok] [spisová značka] (sp. zn. [spisová značka]), která jim byla doručena dne 24. 9. 2015. Řízení skončilo Rozhodnutím Stavebního úřadu ze dne 8. 2. 2021, č. j. [spisová značka] [spisová značka], jímž nebyly nařízeny nezbytné úpravy na parc. [adresa] u rodinného domu [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 3. 2021 Celkem se tedy jedná o období dlouhé 5 let, 5 měsíců a 20 dnů. Soud v této souvislosti pro úplnost dodává, že není namístě do celkové délky řízení jakkoli započítávat dobu, poskytnutou zákonodárcem žalované k předběžnému projednání nároku na zadostiučinění. Uvedené předběžné projednání totiž nebylo jakkoli relevantní z hlediska řízení, jehož nepřiměřená délka je nyní uplatňována. Má význam až pro nyní probíhající kompenzační řízení. Žalobci citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1084/2017 (viz bod 21 odůvodnění tohoto rozsudku), tak na projednávanou věc nedopadá.

84. Dané řízení nebylo po materiální stránce nadstandardně složité. Naopak lze mít za to, že se jednalo o věc pro stavební úřady běžnou, která nevyžadovala zvláštní odbornou erudici. Z hlediska procesního na složitosti věci přidala skutečnost, že správní část řízení byla vedena na dvou instancích a dále ve věci rozhodoval i správní soud.

85. Pokud se jedná o postup příslušných orgánů veřejné moci v projednávaném řízení, shoduje se zdejší soud plně s hodnocením, které již v dané věci učinil Veřejný ochránce práv (viz bod 69 odůvodnění tohoto rozsudku), a na toto plně odkazuje. Právě uvedené nedostatky v konečném důsledku vedly k tomu, že předmětné řízení trvalo více než 5 let. Jednání žalobců naopak k tomuto přispělo způsobem zcela podružným. Byly to naopak správní orgány, které měly předmětné řízení vést z moci úřední tak, aby v souladu se zásadou procesní ekonomie v něm nebyly činěny zbytečné úkony a toto směřovalo ke konečnému rozhodnutí věci.

86. Pokud se jedná o význam předmětu řízení pro žalobce, nemá soud s ohledem na majetkoprávní povahu předmětné věci důvod o něm pochybovat. Na druhou stranu takto vymezený předmět řízení typově nevykazuje znaky, z nichž je dovozován zvýšený význam pro poškozeného (viz Stanovisko, část IV, ad d) a contrario). Zvýšený význam řízení proto nelze presumovat a ani žalobci se v tomto ohledu nedovolávají žádných zvláštních okolností nad rámec těch daných povahou věci a vyplývajících přímo ze spisového materiálu. Je tak třeba mít za to, že význam předmětu řízení pro žalobce je standardní.

87. S ohledem na výše uvedené, zejména pak s ohledem na celkovou délku předmětného řízení (5 let, 5 měsíců a 20 dnů) a postup postupu orgánů veřejné moci během něj, hodnotil soud řízení jako nepřiměřeně dlouhé.

88. Při určení vhodné formy satisfakce dle § 31a odst. 2 z. o. š. je třeba zohlednit konkrétní skutkové okolnosti daného případu a mít na zřeteli, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Pokud by samo o sobě nepředstavovalo postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, je namístě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2174/2012). Nepřiznat zadostiučinění v penězích lze v zásadě jen ve zcela výjimečných případech, kdy například délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, či pokud význam předmětu řízení pro poškozeného byl pouze nepatrný (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. III. ÚS 197/15, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 40/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011).

89. V projednávané věci nelze dovodit, že by újma způsobená žalobcům nepřiměřenou délkou řízení byla zcela minimální či zanedbatelná. Takový závěr nelze učinit ani s ohledem na význam řízení (viz bod 86 odůvodnění tohoto rozsudku) ani s ohledem na chování žalobců jakožto jeho účastníků (viz bod 85 odůvodnění tohoto rozsudku). Za této situace se jako jediná přiměřená forma kompenzace jeví poskytnutí peněžitého zadostiučinění. Jeho základní částka byla v souladu se Stanoviskem stanovena, pokud jde o první dva roky řízení, ve výši 7 500 Kč za rok řízení, za další období ve výši 15 000 Kč. Za dobu 5 let, 5 měsíců a 20 dnů se tak jedná o částku 67 071,92 Kč (4* 15000 15000 5/12 15000 20/365).

90. Tuto základní částku je třeba dále modifikovat zohlednění faktorů dle § 31a odst. 3 z. o. š. Pokud jde o složitost řízení, je namístě základní částku odškodnění vzhledem k již zmíněné procesní složitosti řízení (viz bod 84 odůvodnění tohoto rozsudku) ponížit o 20 %. Není naopak namístě zvýšení základní částky odškodnění pro postupu orgánů veřejné moci během řízení, neboť to byla právě tato pochybení, které způsobila výše uvedenou nepřiměřenou délku řízení. Jejich důsledky jsou tak již plně promítnuty do základní částky odškodnění. S ohledem na výše uvedené není zapotřebí základní částku modifikovat ani pro chování žalobců jakožto poškozených (viz bod 85 odůvodnění tohoto rozsudku). Je však namístě zohlednit skutečnost, že žalobci v předmětném řízení po celou dobu vystupovali společně a takto i nesli újmu způsobenou jeho nepřiměřenou délkou. S ohledem na tuto okolnost na jejich straně soud přistoupil ke snížení poskytovaného finančního zadostiučinění o dalších 20 %. Jeho výši naopak nebylo zapotřebí korigovat vzhledem k významu předmětu řízení pro poškozené (viz bod 86 odůvodnění tohoto rozsudku).

91. Po takto provedené modifikaci základní částky činí výsledné zadostiučinění pro každého z žalobců 40 243,15 Kč. Tuto výši peněžitého plnění lze mít za plně způsobilou naplnit kompenzační funkci ve vztahu k nemajetkové újmě, kterou žalobci v řízení utrpěli. Vedle uvedené částky žalobcům náleží i požadovaný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců (§ 15 odst. 1 z. o. š.) poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem dle § 14 z. o. š. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2893/2010). Za den uplatnění nároku u žalované je třeba považovat den 23. 7. 2021 (viz bod 70 odůvodnění tohoto rozsudku). Posledním dnem lhůty dle § 15 odst. 1 z. o. š. tak byl den 23. 1. 2022.

92. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl o nárocích žalobců z titulu nemajetkové újmy způsobené jim nepřiměřenou délkou řízení, jak je uvedeno ve výrocích I., II., IV. a V. tohoto rozsudku.

93. Pokud se jedná o žalobci uplatňovaný nárok na náhradu škody ve výši 8 950 Kč s příslušenstvím spočívající v nákladech projektové dokumentace, jednalo se ve své podstatě o rozhodování správního orgánu o nákladech řízení státu. V tomto ohledu je namístě odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2928/2006, v němž se mimo jiné uvádí,„ že rozhodování o náhradě nákladů řízení patří do pravomoci orgánu, který příslušné řízení vede, a žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky představující náklady řízení před jiným (správním) orgánem z titulu náhrady škody nemůže být úspěšná, neboť by takto docházelo k obcházení příslušné zvláštní právní úpravy náhrady nákladů řízení, což by v konečném důsledku představovalo nepřípustný zásah do pravomoci příslušného orgánu.“. Na uvedené závěry Nejvyšší soud navazuje a dále je rozvíjí ve svém stanovisku ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. Cpjn 31/2014 (viz zejména bod 16 uvedeného stanoviska).

94. V projednávané věci se náhrada nákladů řízení státu řídí obecně dle § 79 s. ř. a dále pak zvláštní úpravou dle § 137 odst. 5 věty třetí s. z. Tuto úpravu a rozhodování správního orgánu na základě ní nelze s ohledem na výše uvedenou judikaturu obcházet uplatňováním nároků na náhradu škody dle z. o. š. Jestliže se žalobci neztotožňovali se způsobem, jakým správní orgán o daných nákladech řízení státu rozhodl, ať už po materiální stránce (náhrada nákladů byla v dané výši uložena žalobcům) nebo po formální stránce (povinnost náhrady daných nákladů řízení byla uložena toliko výzvou Stavebního úřadu ze dne 11. 3. 2019 k úhradě dané částky, byť se ve své podstatě mělo jednat o konstitutivní rozhodnutí správního orgánu), měli se nápravy v tomto ohledu domáhat primárně opravnými prostředky v rámci daného správního řízení. Ani v případě, že by toto nevedlo k pro žalobce uspokojivému výsledku, nebylo namístě přistoupit k uplatnění nároku na náhradu škody v civilním řízení sporném. Naopak bylo namístě se domáhat přezkumu daného správního rozhodnutí, resp. postupu správních orgánů, v rámci správního soudnictví.

95. S ohledem na výše uvedené nezbylo zdejšímu soudu než žalobci uplatněný nárok na náhradu škody zamítnout (výrok III. tohoto rozsudku).

96. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku VI. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 012,06 Kč, přičemž tato částka představuje 83,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,79 % (nároky na náhradu nehmotné újmy s příslušenstvím při tarifní hodnotě za každého z žalobců ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění („ a. t.”), žalobci byli plně úspěšní co do základu nároků a konkrétní výše zadostiučinění závisela na uvážení soudu dle § 142 odst. 3 o. s. ř.) a úspěchu žalované v rozsahu 8,21 % (nárok na náhradu škody ve výši ve výši 8 950 Kč s příslušenstvím spočívající v nákladech projektové dokumentace). Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v celkové výši 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 108 950 Kč sestávající z částky 5 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 1. 2022, z částky 5 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 9. 2022, z částky 10 920 Kč (2 x 5 460 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 1. 2023 a z částky 5 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 3. 2023 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 653,72 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 1. 2023 náhrada 2 826,86 Kč za 260 ujetých km v částce 2 026,86 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 3. 2023 náhrada 2 826,86 Kč za 260 ujetých km v částce 2 026,86 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 213,72 Kč ve výši 8 444,88 Kč. Pro úplnost soud dodává, že náhradu nákladů řízení nebylo možné žalobcům přiznat za předběžné uplatnění nároku u Ministerstva pro místní rozvoj, a to s ohledem na § 31 odst. 4 z. o. š.

Poučení