63 C 414/2021 - 162
Citované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 148 odst. 1 § 153 odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 6 odst. 1 § 7 § 13 § 13 odst. 4 § 14
- o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), 151/1997 Sb. — § 2 odst. 1 § 2 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 6 odst. 2 § 563 § 1970 § 2991 odst. 1 § 2991 odst. 2
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] pro zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 80 076,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení v částce 1 989 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 30 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované bezprávným užíváním jeho garážového stání č. [hodnota] na adrese [adresa], v období od 1. 5. 2021 do 6. 8. 2021. Žalobní tvrzení 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je na základě kupní smlouvy ze dne 31. května 2019 vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě na adrese [adresa]. Součástí jeho vlastnického práva je i garážové stání č. [hodnota] v podzemních garážích objektu, které je určeno k jeho výlučnému užívání.
3. Na tomto místě parkovalo minimálně od 1. května 2021 do 6. srpna 2021 černé vozidlo značky [Anonymizováno], r. z. [Anonymizováno], registrované na žalovanou. Vůz zde byl odložen a po celou dobu 98 dnů neoprávněně zabíral jeho parkovací místo.
4. Právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k zaplacení částky 30 000 Kč za neoprávněné užívání místa dopisem ze dne 15. října 2021. Žalovaná nejprve odmítla, že by vozidlo stálo na místě žalobce celou uvedenou dobu. Připustila však, že tam „možná stálo pár dní“. Po předložení kamerových záznamů žalovaná uznala celkovou dobu neoprávněného parkování, ale nabídla pouze 8 000 Kč jako náhradu, s odůvodněním, že obvyklá cena za nájem místa v této garáži činila v té době 2 600–3 000 Kč měsíčně.
5. Žalobce vycházel při výpočtu částky z cen krátkodobého pronájmu parkovacích míst v lokalitě [adresa], kde se nájemné krytých parkovacích stání pohybuje mezi 7 000 až 14 000 Kč měsíčně. Na základě těchto údajů stanovil žalobce výši požadované částky na 30 000 Kč za 98 dnů neoprávněného parkování, což je stále podstatně nižší částka, než by žalovaná musela vynaložit při legálním pronájmu obdobného místa.
6. Žalobce považuje argumentaci žalované o nižší obvyklé ceně parkování za nesprávnou. Uvádí, že cena za dlouhodobý pronájem v domě, kde se nachází garážové místo, nelze srovnávat s cenou krátkodobého parkování. Argumentuje tím, že pokud by kdokoliv mohl bezplatně parkovat na libovolném místě a následně platit pouze nízkou nájemní cenu, bylo by to právně neudržitelné a neekonomické. Dále žalobce poukazuje na fakt, že byl po celou dobu nucen hledat náhradní parkování, což jej stálo nejen peníze, ale i čas a úsilí. Vyjádření žalované 7. Žalovaná připouští, že její vozidlo Volvo (r. z. [Anonymizováno]) skutečně na parkovacím místě žalobce stálo. Došlo k tomu nicméně nedopatřením, patrně chybou zaměstnanců autoservisu nebo spolupracovníka žalované, neboť jednatelka žalované byla v rozhodném období v zahraničí. Jakmile zaměstnankyně žalované zjistila situaci z lístku za oknem vozu, vozidlo bylo neprodleně přeparkováno.
8. Po obdržení faktury na 10 900 Kč za červenec 2021 žalovaná platbu odmítla, neboť s žalobcem neuzavřela žádnou nájemní smlouvu. Nabídla uhradit 8 000 Kč jako náhradu za parkování, což odpovídalo ceně v místě obvyklé. Avšak žalobce trval na částce 30 000 Kč, což žalovaná odmítla jako neopodstatněné a přemrštěné.
9. Částku 30 000 Kč nelze nijak objektivně odůvodnit. Žalobce při výpočtu vycházel z cen krátkodobého parkování, které jsou však nesrovnatelné s dlouhodobým pronájmem. Žalobce požaduje částku na základě nepřetržitého využívání místa 24 hodin denně po celé rozhodné období. Takovéto užívání však neprokazuje žádnými důkazy. Neprokázal tak ani skutečný rozsah užívání.
10. Společnost [právnická osoba] nenabízí dlouhodobé pronájmy (maximálně 30 dní), a proto nelze ceny z její inzerce použít k určení obvyklého nájemného v daném případě.
11. Žalovaná tak navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Skutkový stav 12. Z kopie smlouvy o převodu vlastnictví jednotky č. [Anonymizováno] ze dne 31. 5. 2019 vyplývá, že na základě ní žalobce koupil od společnosti [právnická osoba]. mimo jiné spoluvlastnický podíl [Anonymizováno] na nebytovém prostoru č. [Anonymizováno] (společná garáž a sklep) umístěném v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. S ním bylo spojeno právo výlučného užívání garážového stání garážové stání [Anonymizováno].
13. Z výslechu svědkyně [jméno FO] vyplývá, že je dcerou žalobce. Podle svědkyně na parkovacím místě jejího otce v domě na adrese [adresa], delší dobu, minimálně od května do srpna 2021, stálo černé [Anonymizováno]. Nejprve mu nevěnovala pozornost, protože její rodina má také černé auto, ale postupně si uvědomila, že zde parkuje neoprávněně. [Anonymizováno] viděla pravidelně, když chodila vynášet odpad (cca jednou týdně). Nikdy však neviděla nikoho, kdo by k vozu přicházel nebo odcházel. Na základě pokynů otce se začala častěji vracet, aby zjistila, zda auto stále stojí na jejich místě – a vždy ho tam viděla. Rodina se pokusila situaci řešit tím, že umísťovala lístečky s upozorněním, že se jedná o soukromé parkovací místo. Tyto lístečky byly vkládány za stěrače nebo připevňovány na stěnu před autem. Reakce však nebyla žádná, vozidlo se jen občas mírně přemístilo v rámci stání, ale nezmizelo. Na začátku srpna 2021 na doporučení otce zavolala policii, která však situaci nedokázala řešit, protože se jednalo o soukromé parkovací místo v podzemní garáži. Policie provedla záznam o události a ověřila poznávací značku vozidla, přičemž svědkyni sdělila, že auto patří společnosti [Jméno žalované]. Svědkyně byla při výslechu seznámena se snímky z kamerových záznamů a identifikovala na nich vozidlo [Anonymizováno] a parkovací místo jako to, které její rodina užívá. V bytě nepobývala trvale, ale každý týden zde strávila několik dní, takže měla možnost pravidelně sledovat situaci v garáži.
14. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplývá, že svědek je předsedou SVJ domu na adrese [adresa]. Svědek potvrdil, že o případu neoprávněného parkování na parkovacím místě žalobce ví, jelikož jej jako předseda SVJ řešil. Na místě parkovalo cizí vozidlo, pravděpodobně [Anonymizováno], a to několik měsíců. S žalobcem tento problém intenzivně řešili. Přesné časové období si však svědek nevybavuje, pouze matně odhaduje, že k neoprávněnému parkování docházelo mezi květnem a srpnem jednoho z předchozích let (pravděpodobně v roce 2021 nebo 2022). Svědek si vzpomněl, že osoba, která na místě parkovala, byla snědší žena, možná s turbanem, s níž se osobně setkal a která byla podle jeho slov nepříjemná. K otázce přesné lokalizace parkovacího místa uvedl, že se nachází v prvním podzemním podlaží (-1), ale jeho číslo nezná. Z poskytnutého plánku nebyl schopen identifikovat parkovací místo č. [hodnota]. Svědek potvrdil, že v domě existuje kamerový systém, který zaznamenává parkovací místa formou videa. Starší záznamy z roku 2021 však podle něj již nejsou dostupné. Pokud by mu byly předloženy fotografie z kamer, byl by schopen určit, zda pocházejí z tohoto systému. Také by mohl dodatečně zjistit, která kamera snímá konkrétní parkovací místo, zejména pomocí orientačního bodu – vozu [Anonymizováno], který obvykle parkuje u vchodu A4.
15. Z kamerových záznamů (fotografií) [Anonymizováno] ve spojení s vyjádřením [právnická osoba] ze dne 9. 4. 2024 (č. l. 90 soudního spisu) vyplývá, že na garážovém stání č. [hodnota] stálo v jednotlivých dnech období od 1. 5. 2021 do 6. 8. 2021 vozidlo tovární značky [Anonymizováno], r. z. [Anonymizováno].
16. Z kopie úředního záznamu Městské policie hl. m. Prahy, Obvodního ředitelství [adresa], ze dne 3. 8. 2022, č. j: [číslo jednací], (č. l. 32 soudního spisu) vyplývá, že dne 6. 8. 2021 v 17.46 hod byla hlídka MP OŘ [adresa] ve složení st. [Anonymizováno] i.č. 1297 a st. [Anonymizováno] i.č. 2763 vyslána OPES MP OŘ [adresa] a kde mělo, dle oznamovatele p. [jméno FO], parkovat cizí vozidlo na jeho soukromém parkovacím místě. Hlídka na místo dorazila v 18.01 hod a spojila se s dcerou oznamovatele, protože ten byl tou dobou v Opavě. Dcera hlídce ukázala parkovací místo, ke kterému předložila platné doklady. Jednalo se o neveřejné garáže pod bytovým blokem s nízkou světlou výškou, určené pouze pro osobní vozidla. Přístup do těchto garáží byl umožněn pouze vlastníkům bytových jednotek v tomto bytovém bloku. Na uvedeném místě parkovalo vozidlo [Anonymizováno], černé barvy, r. z: [Anonymizováno]. Byla provedena lustrace tohoto vozidla v evidencích a bylo zjištěno, že majitelem tohoto vozidla je [právnická osoba], se sídlem [adresa]. [adresa], IČO [IČO žalované]. Hlídka se pokusila prostřednictvím OPES kontaktovat majitele vozidla. To se nepodařilo. Odtah vozidla, tak jak požadoval původně oznamovatel, nebyl z technických a prostorových důvodů vozidly, kterými disponuje MP realizovatelný.
17. Z kopie smlouvy o pronájmu garážového stání ze dne 13. 9. 2021 (č. l. 42 soudního spisu) vyplývá, že tato byla uzavřena mezi [jméno FO] jakožto pronajímatelem a [jméno FO] jakožto nájemcem. Nájem je sjednán na dobu jednoho roku od 13. 9. 2021 do 12. 9. 2022. Předmětem nájmu je garážové stání č. [hodnota] v -2. podzemním podlaží bytového domu [jméno FO] na adrese [adresa]. Nájemné je sjednáno ve výši 2 900 Kč měsíčně.
18. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] zpracovaného dne 19. 8. 2024 znalcem [právnická osoba] a stvrzeným výslechem znalce na jednání soudu dne 16. 12. 2024 vyplývá, že znalec provedl identifikaci a kontrolní zaměření posuzovaného parkovacího stání místním šetřením. Hledal na webu v nabídkách realitních kanceláří a společnosti [právnická osoba], nabídky na pronájem parkovacích stání v dané lokalitě. Z dohledaných vzorků k porovnání nájemného bylo patrné, že na výší nájemného má podstatný vliv doba trvání nájemního vztahu, kdy je rozlišováno, zda se jedná o krátkodobý nájem nebo dlouhodobý nájem. Vzhledem k tomu, že česká legislativa nedefinuje časový horizont, který by odlišil krátkodobý nájem od dlouhodobého nájmu a znalci nepřísluší vyklad právních otázek (zde výkladu, zda se při době nájmu 98 dnů jedná o dlouhodobý nebo krátkodobý nájem), bylo znalcem provedeno stanovení alternativních výší obvyklého/tržní hodnoty nájemného, a to jak nájemného u dlouhodobého nájmu, tak nájemného u krátkodobého nájmu. Vzhledem k tomu, že vzorky ze skutečně sjednaných nájemních smluv na obdobný časový úsek (98 dnů) k stanovení obvyklého nájemného nebyly znalci k dispozici, byla v návaznosti na znaleckou praxi použit jako zdroj dat o výši nájemného webová realitní inzerce Sreality.cz a nabídka nájmů od společnosti [právnická osoba] na pronájem parkovacích stání v dané lokalitě. Znalec v návaznosti na shora uvedené provedl vyhodnocení vzorků nájemného a dospěl k závěru, že obvyklé nájemné/tržní hodnota nájemného za parkovací stání č.056 umístěného v jednotce č. [Anonymizováno] vymezené dle OZ v pozemku p.č. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba č.p.[Anonymizováno] (bytový dům), vše kat. území [adresa] a obec [adresa], na adrese [adresa], [adresa], a to za období od 1. 5. 2021 do 6. 8. 2021 za předpokladu, že se jedná: - o dlouhodobý nájem činí 9 335 Kč. - o krátkodobý nájem činí 38 200 Kč. Dlouhodobé nájemní smlouvy v podzemních garážích Karlína se pohybují okolo 3 000 Kč/měsíc. Krátkodobý pronájem (méně než rok) je výrazně dražší, někdy až 58 000 Kč za 3 měsíce, pokud se srovnává s hodinovou sazbou venkovního stání. Dosažení cen dlouhodobého nájmu znalec v projednávané věci hodnotil jako nepravděpodobné (cca 10 %). Naopak dosažení cen krátkodobého nájmu je vysoce pravděpodobné (cca 90 %). Pokud by někdo poptával nájem na předmětné období, s velkou pravděpodobností by se dostal právě na tuto částku 38 200 Kč.
19. Z kopie výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 15. 10. 2021 vč. detailu datové zprávy ID 957749082 vyplývá, že žalobce uplatnil u žalované prostřednictvím svého právního zástupce nárok, který je předmětem tohoto řízení. Daná výzva byla žalované doručena dne 15. 10. 2021.
20. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem podílu na nebytovém prostoru v podzemních garážích bytového domu na adrese [adresa], [adresa], kde má výlučné právo užívání garážového stání č. [hodnota], umístěného v prvním podzemním podlaží (-1). V období od 1. května 2021 do 6. srpna 2021 bylo toto parkovací místo neoprávněně obsazeno vozidlem [Anonymizováno] černé barvy, s registrační značkou [SPZ], jehož vlastníkem je žalovaná. Přítomnost tohoto vozidla na místě žalobce byla během uvedeného období opakovaně zaznamenávána. Svědkyně, dcera žalobce, si vozidla všimla nejpozději v květnu 2021 a od té doby jej vídala na parkovacím místě pravidelně, a to při svých běžných návštěvách domu přibližně jednou týdně. O přetrvávajícím neoprávněném stání byla informována i správa domu, přičemž předseda společenství vlastníků potvrdil, že se problém s parkováním cizího vozidla na místě žalobce řešil, přestože si nepamatoval přesné časové období. Kamerový systém v podzemních garážích zaznamenal přítomnost vozidla na místě žalobce po celé období od 1. května 2021 do 6. srpna 2021. Žalobce a jeho rodina se po opakovaném zjištění, že se vozidlo na jejich místě stále nachází, snažili situaci řešit prostřednictvím výstražných lístečků umisťovaných za stěrače nebo na zeď před vozidlem, avšak bez jakékoli odezvy. Vozidlo pouze měnilo svou polohu v rámci stání, avšak z místa neodjelo. Dne 6. srpna 2021 v 17:46 hod. byla proto na místo přivolána městská policie, která dorazila v 18:01 hod. a kontaktovala dceru žalobce, protože žalobce se v té době nacházel mimo Prahu. Policie provedla lustraci vozidla, zjistila jeho vlastníka a pokusila se ho kontaktovat, což se však nezdařilo. Odtah vozidla nebylo možné realizovat z technických a prostorových důvodů podzemní garáže. Vzhledem k tomu, že žalobce nemohl v období od 1. května 2021 do 6. srpna 2021 své parkovací místo využívat, bylo odborným posouzením stanoveno obvyklé tržní nájemné za tuto dobu. S přihlédnutím k místním cenovým podmínkám bylo vyčísleno, že reálná hodnota užívání parkovacího stání č. [hodnota] v tomto období odpovídá částce 38 200 Kč. Dne 15. října 2021 vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího částce 30 000 Kč, avšak k dobrovolné úhradě nedošlo.
21. V závěru o skutkovém stavu nebylo vycházeno z ceny dlouhodobého nájmu 9 335 Kč, jak ji stanovil znalecký posudek č. [č. účtu] zpracovaný znalcem [právnická osoba]. Znalec zjistil existenci dvou trhů nájemního parkování, které se mohou do určité míry překrývat. Jednak se jedná o dlouhodobý nájem uzavíraný obvykle na dobu přinejmenším 1 roku. Dále existuje trh s krátkodobým pronájmem parkovacích stání (např. [právnická osoba]), na němž jsou nájemní smlouvy uzavírány obvykle na dobu nejvýše jednoho měsíce. Znalec sice poskytl alternativní vyčíslení obvyklé výše nájemného za rozhodné období od 1. května 2021 do 6. srpna 2021 (98 dní). Zároveň ovšem vysvětlil, že na trhu dlouhodobého nájemného by se žalované pravděpodobně nepodařilo nájemní smlouvu na takovéto období uzavřít (pravděpodobnost pouze 10 %). Žalovaná by tak s vysokou pravděpodobností (cca 90 %) musela v praxi opakovaně uzavírat smlouvy o krátkodobém pronájmu parkovacího stání (za cenových podmínek daného trhu) tak, aby docílila celkové délky nájmu 98 dnů. Pokud by tedy soud ve svém závěru o skutkovém stavu vycházel z ceny dlouhodobého nájmu 9 335 Kč, byla by tím žalovaná svým protiprávním jednáním (užíváním parkovacího stání bez právního titulu) zvýhodněna oproti situaci, kdy by si parkovací stání obstarala legálně cestou nájmu. To by bylo v rozporu s § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“). Podle něj nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
22. Soud se neztotožňuje ani s názorem žalované, že žalobce neprokázal skutečný rozsah užívání. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo kontinuální užívání předmětného garážového stání ve všech jednotlivých dnech rozhodného období. To vyplývá zejména z předložených kamerových záznamů a dosvědčila to rovněž svědkyně [jméno FO]. Pokud snad žalovaná chtěla uvedené skutečnosti zpochybňovat, nic jí nebránilo předložit konkrétně tvrzení a důkazy, že se předmětný vůz v rozhodném období nacházel i na jiných místech než na garážovém stání žalobce. Žalovaná však nic takového v průběhu řízení neučinila.
23. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Právní hodnocení 24. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
25. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.
27. Dle § 2 odst. 2 zákona o oceňování majetku se obvyklou cenou pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním.
28. Žalovaná se na úkor žalobce obohatila tím, že v období od 1. května 2021 do 6. srpna 2021 (98 dní) užívala jeho garážové stání bez právního důvodu. Má tak dle § 2991 odst. 1 o. z. povinnost žalobci toto obohacení vydat.
29. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že majetkovým vyjádřením prospěchu obohaceného je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98 (uveřejněný pod číslem 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, či ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. Výše plnění za užívání cizí věci (pozemku) bez právního důvodu se proto odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal. Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4874/2014, či ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3310/2018).
30. Z provedeného dokazování vyplynulo, že by žalovaná za užívání garážového stání žalobce v rozhodném období za obvyklých okolností byla povinna zaplatit podle nájemní smlouvy částku 38 200 Kč. Ta tak odpovídá bezdůvodnému obohacení žalované. Žalována je však pouze jistina 30 000 Kč a soud je v tomto žalobním návrhem vázán (§ 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“).
31. Jak shrnuje Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019, „[s]platnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (§ 563 obč. zák.) [k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005]“. V projednávané věci nebyla existence dohody o splatnosti bezdůvodného obohacení tvrzena.
32. Z provedeného dokazování nicméně vyplývá, že žalobce u žalované uplatnil nárok na vydání předmětného bezdůvodného obohacení výzvou, která byla žalované doručena dne 15. 10. 2021. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak stal splatným dne 16. 10. 2021.
33. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
34. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).
35. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 80 076,44 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč, zálohy na náklady důkazů (znaleckého posudku) ve výši 12 200 Kč složené na základě usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 27. 6. 2024, č. j. [spisová značka], a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 12. 2021, z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 6. 2022, z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 4. 2023, z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 5. 2023, z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 9. 2023, z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 3. 2024, z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 6. 2024 a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 12. 2024 včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 28 856,56 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 4. 2023 náhrada 7 143,44 Kč za 700 ujetých km v částce 5 543,44 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 9. 2023 náhrada 7 143,44 Kč za 700 ujetých km v částce 5 543,44 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 6. 2024 náhrada 7 284,84 Kč za 700 ujetých km v částce 5 684,84 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 12. 2024 náhrada 7 284,84 Kč za 700 ujetých km v částce 5 684,84 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54 856,56 Kč ve výši 11 519,88 Kč.
36. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady sátu v projednávané věci spočívají ve znalečném vyplaceném znalci [právnická osoba] z rozpočtových prostředků v celkové výši 1 989 Kč (189 Kč vyplacených dle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 6. 9. 2024, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 20. 9. 2024, a 1 800 Kč vyplacených dle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 16. 12. 2024, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 16. 12. 2024). S ohledem na výsledek řízení bylo hrazení těchto nákladů uloženo žalované (výrok III.).
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.