64 A 15/2018 - 37

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudkyň Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci navrhovatelky: J. P. za účasti:

1. Městský úřad Morkovice – Slížany sídlem Náměstí 29, 768 33 Morkovice – Slížany 2. Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice jednající volební zmocněnec A. N.

3. OBČANÉ SOBĚ jednající volební zmocněnec S. G. o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Kunkovice, konaných dne 5. a 6. 10. 2018 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah návrhu na zahájení řízení

1. Dne 19. 10. 2018 ve 12.51 hodin podala navrhovatelka osobně u Krajského soudu v Brně návrh na zahájení řízení, jímž se domáhala vyslovení neplatnosti hlasování (ev. voleb) do zastupitelstva obce Kunkovice, konaných ve dne 5. a 6. 10. 2018. Navrhovatelka je osobou zapsanou do stálého seznamu voličů citované obce. Uvedla, že v průběhu voleb prováděla „monitoring“, přičemž na jeho základě zjistila, že k volbám se dostavilo 50 osob. V oficiálních záznamech z voleb je však zaznamenána účast 52 osob. Podle navrhovatelky byly do hlasovací urny přihozeny dva lístky osob, které se v době konání voleb v obci Kunkovice nevyskytovaly.

2. Navrhovatelka dále namítala podezřelé chování „jednoho člena volební komise“, o němž se domnívá, že měl v obálkách již připraveny a zaškrtnuty hlasovací lístky pro Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice. Zapisovatelem volební komise byl pan P. N., který je bratrem dosavadního starosty R. N. P. N. v obci nežije a je zde přihlášen k trvalému pobytu pouze pro účely voleb.

3. Navrhovatelka dále namítala, že po celou dobu voleb nebyli ve volební místnosti přítomni všichni členové volební komise.

4. Na neplatnost hlasování by podle navrhovatelky mohlo mít vliv i to, že pí Ch. vhodila do volební urny hlasovací lístek, který před volbami vyplnil otec starosty p. B. N.

5. Navrhovatelka má mít zjištěno, že někteří voliči Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice neudělili ing. R. N. preferenční hlas a pro stranu OBČANÉ SOBĚ hlasovalo 25 voličů, čímž by muselo hlasovat 54 voličů, ovšem podle oficiálních údajů hlasovalo pouze 52 voličů.

6. Uvedeným jednáním měla být podle navrhovatelky porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Dle navrhovatelky existují indicie, které by měly soud vést k závěru, že hlasování (ev. volby) bylo neplatné. Jako důkaz pro svá tvrzení navrhla seznam voličů a odevzdané volební lístky, ostatní volební dokumentaci, včetně výsledků voleb (www.volby.cz), přičemž dalším důkazem navrhovatelkou popsaných vad má být „i velmi překvapivý výraz jedné z členek volební komise“.

II. Podání dalších účastníků řízení

7. K návrhu na zahájení řízení se vyjádřil příslušný volební orgán – Městský úřad Morkovice – Slížany písemností ze dne 24. 10. 2018. Uvedl, že jako registrační úřad ve volbách do zastupitelstev obcí nemůže objektivně posoudit průběh hlasování a sčítání výsledků voleb ve volební místnosti v obci Kunkovice, jelikož zde nebyl zástupce úřadu přítomen. Nemůže se také vyjádřit k chování členů volební okrskové komise. Městskému úřadu je známo, že okrsková volební komise měla čtyři členy. Dne 26. 9. 2018 se předseda okrskové volební komise p. A. K., její místopředsedkyně pí M. P. a zapisovatel Mgr. P. N. zúčastnili školení na Městském úřadu v Morkovicích – Slížanech, které pořádal Krajský úřad Zlínského kraje ve spolupráci s ČSÚ pro členy volebních okrskových komisí pro volby do zastupitelstev obcí. Školení ČSÚ bylo podle názoru úřadu ve všech směrech dostačující a výše jmenovaní členové okrskové volební komise byli dostatečně proškoleni. Zapisovatel Mgr. P. N. je vysokoškolsky vzdělanou osobou a měl zkušenosti i z předešlých voleb jako zapisovatel. Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“) stanoví v § 17, kdo může být členem okrskové volební komise, přičemž příbuzenský poměr člena volební okrskové komise ke kandidátům ve volbách do zastupitelstev obcí zákon neřeší.

8. Jako další účastník řízení se písemností ze dne 29. 10. 2018 k předmětnému návrhu vyjádřila (prostřednictvím zmocněnkyně) volební strana Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice, přičemž uvedla, že kandidátní listinu všech sedmi kandidátů a prohlášení kandidátů odevzdala zmocněnkyně na Městském úřadu Morkovice – Slížany dne 16. 7. 2018. Dne 14. 8. 2018 vydal registrační úřad rozhodnutí o registraci kandidátní listiny volební strany Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice. Členové okrskové volební komise nebyli za uvedenou volební stranu delegováni. Podle názoru této volební strany nedošlo v žádném případě k činu, který by mohl ovlivnit výsledky voleb, jak tvrdí navrhovatelka.

III. Stanovisko Obecního úřadu Kunkovice

9. K návrhu na zahájení řízení podal Obecní úřad Kunkovice ze dne 24. 10. 2018 vyjádření, v němž je uvedeno, že dne 26. 9. 2018 proběhlo na Městském úřadu Morkovice – Slížany školení pro členy okrskových volebních komisí. Zúčastnili se jej tři členové okrskové volební komise: p. A. K. – předseda, pí M. P. – místopředsedkyně a zapisovatel Mgr. P. N. Nestrannost okrskové volební komise byla zajištěna i účastí pí O. K. z Ch., okr. K.

IV. Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud v Brně především konstatuje, že návrh na zahájení řízení je z pohledu ust. § 90 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) věcně projednatelný, soud ho posoudil jako návrh na neplatnost voleb, neboť pokud by se prokázala všechna uplatněná tvrzení navrhovatelky, nešlo by o vadu odstranitelnou pouhým opakováním hlasování (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, č. j. 50A 22/2012 – 44, publ. ve Sb. NSS 2818/2013, ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11).

11. Soud z předloženého návrhu na zahájení řízení ověřil, že tento byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatelka je zapsána ve volebním seznamu pro volby do zastupitelstva obce Kunkovice, konané ve dnech 5. a 6. 10. 2018, přičemž tuto skutečnost soud ověřil z předloženého volebního seznamu (včetně jeho dodatku). Navrhovatelka je tedy osobou oprávněnou k podání návrhu (viz ust. § 90 odst. 1 s.ř.s. a ust. § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí).

12. Ve smyslu ust. § 90 odst. 2 s.ř.s. je navrhovatelka účastníkem řízení, přičemž dalším účastníkem je příslušný volební orgán – Městský úřad Morkovice – Slížany a dále účastníky řízení jsou i volební strany, které byly v předmětných volbách zaregistrovány, jedná se o Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice a OBČANÉ SOBĚ.

13. Podle ust. § 90 odst. 1 s.ř.s. platí, že za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát, anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování, anebo neplatnosti volby kandidáta.

14. Podle ust. § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnosti volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu volebního okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva.

15. Podle ust. § 60 odst. 3 platí, že návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.

16. Ke vzneseným námitkám uplatněným v rámci návrhu na zahájení řízení soud uvádí obecně nejprve následující.

17. Při přezkumu výsledku voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (např. viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010 – 47). V nálezu sp. zn. Pl ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005 uvedl Ústavní soud, že „vycházeje z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustanovování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1, čl. 2, odst. 1 Ústavy), vyslovil Ústavní soud základní tezi, dle níž pro volební soudnictví z principu demokracie plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, a předložit důkazy k jejími vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ 18. Aby soud sám mohl přistoupit například k přepočtu hlasů či k přezkoumání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené argumentace navrhovatele, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět „zvláště významná indicie“, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc měnit jen ve výjimečných případech, kdy vada volebního procesu způsobila nebo mohla prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak. Platí přitom vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, přičemž předložit důkazy k vyvrácení takové vůle, jak bylo shora uvedeno, je povinností toho, kdo volební pochybení namítá, tedy v předmětné věci navrhovatelky.

19. Funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb totiž nemůže být vykládána tak široce, že by v konečném důsledku měl nahrazovat či doplňovat činnost volebních orgánů na základě pouhé spekulativně formulované námitky (k tomu srov. kromě shora uváděného nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl ÚS 73/04 i další nálezy Ústavního soudu, ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. I ÚS 768/06, ze dne 2. 7. 2003, sp. zn. Pl ÚS 5/02, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006 – 51, ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004 - 12, jakož i usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57Ca 148/2006 – 40). Z výše uvedené judikatury plyne, že ve věcech volebních jde o řízení sporné. Proto je navrhující strana ztížena břemenem tvrzení a břemenem důkazním k vyvrácení správnosti volebních výsledků. Uvedené obecné závěry jsou platné i pro posouzení níže uvedených námitek navrhovatelky a soud je již dále při jejich řešení nebude výslovně opakovat.

20. Soud z předložené volební dokumentace – zápisu o průběhu a výsledku hlasování v dané obci ověřil, že hlasování v předmětných volbách bylo dne 5. 10. 2018 zahájeno ve 14.00 hodin a ukončeno bylo týž den ve 22.00 hodin. V druhý den voleb, dne 16. 10. 2018, bylo hlasování zahájeno v 8.00 hodin a ukončeno téhož dne ve 14.00 hodin. Jednalo se o obec, v níž působila jedna okrsková volební komise, celkový počet osob zapsaných do seznamu voličů a jeho dodatku činil 65, počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, činil 52, stejný počet byl odevzdaných úředních obálek, přičemž celkový počet platných hlasů ve volebním okrsku pro všechny volební strany činil 354. Voleb se účastnily dvě volební strany a obě získaly alespoň jeden platný hlas. Volební strana č. 1 získala 179 hlasů, volební strana č. 2 získala 175 hlasů. Okrsková volební komise měla celkem 4 členy – p. A. K., předsedu, p. M. P., místopředsedkyni, Mgr. P. N., zapisovatele a p. O. K. Z předložené volební dokumentace soud zjistil, že bylo odevzdáno 52 hlasovacích lístků a volební dokumentace obsahuje také 52 odevzdaných úředních obálek.

21. Navrhovatelka tvrdila, že se voleb mělo účastnit nikoliv 52 voličů (jak vyplývá z oficiálních záznamů), ale pouze 50. K těmto tvrzením soud uvádí následující. Navrhovatelka konkrétně uváděla, že voleb se mělo zúčastnit 50 osob, což zjistila dle „monitoringu“, který měla v době voleb provádět, přičemž více osob jak 50 navrhovatelka na obecní úřad přijít neviděla. Na základě tohoto zjištění se domnívá, že do hlasovací urny byly přihozeny dva lístky osob, které se v době konání voleb v obci Kunkovice nevyskytovaly. Navíc měly být tyto lístky přihozeny ve prospěch Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice.

22. Navrhovatelka neuvedla, v čem by měl spočívat její „monitoring“, tak aby si soud mohl udělat představu, jak jí zvolená metoda tzv. „monitoringu“ mohla být spolehlivá. Z navrhovatelčiných tvrzení se lze domnívat, že „monitoring“ spočíval ve sledování osob, které vcházely na obecní úřad do volební místnosti. Podle znění této námitky se mělo zřejmě jednat o osobní sledování, neboť sledování jinou osobou či technickým zařízením žalobkyně netvrdila. Ze shora rekapitulovaného zápisu o průběhu výsledků hlasování ve volebním okrsku vyplývá standardní doba hlasování v prvý hlasovací den (dne 5. 10. 2018), v rozsahu 8 hodin a druhý hlasovací den v rozsahu 6 hodin.

23. Navrhovatelkou uplatněné tvrzení o počtu skutečně hlasujících voličů nebylo žádným způsobem doloženo, ani nebyla blíže popsána jí zvolená metoda tzv. „monitorování“. Pokud by soud vycházel z výslovných tvrzení navrhovatelky („více osob navrhovatelka na obecní úřad přijít neviděla“), pak lze s ohledem na rozsah celkového času, v jehož rámci hlasování probíhalo (celkem 14 hodin, rozdělených do dvou úseků po 8 a 6 hodinách) pochybovat o relevantnosti výsledku onoho „monitorování“, neboť jestliže bylo prováděno osobně (jak vyplývá z tvrzení navrhovatelky), lze důvodně pochybovat, že by po celý shora citovaný časový úsek mohla navrhovatelka absolvovat pozorování kontinuálně již např. z důvodů pouhých základních biologických potřeb člověka. Hlasování navíc probíhalo dne 5. 10. 2018 i v období po západu slunce, občanského i astronomického soumraku (18:24, 18:55 a 20:09, údaje zjištěné soudem orientačně pro město Brno z internetového zdroje www.meteogram.cz). Ze shora uvedených důvodů se nejeví navrhovatelkou zvolená metoda „monitorování“ jako spolehlivá, navíc je nutno zohlednit obvyklou lidskou únavu a možnou chybu v počítání s ohledem na vylíčenou časovou náročnost a ostatní shora zmiňované okolnosti. Především však navrhovatelka nenabídla k uvedenému tvrzení žádný důkaz. Předmětná námitka je proto nedůvodná.

24. Navrhovatelka dále uváděla, že „je velmi podezřelé, chování jednoho člena volební komise, který, když do volební místnosti přišli voliči volební strany OBČANÉ SOBĚ, tak úřední hlasovací obálky, které ležely na stole, vzal a jejich vrchní třetinu strčil dospod, a poté teprve umožnil voličům si vzít obálky, na základě toho se navrhovatelka domnívá, že měl v obálkách již připraveny a zaškrtnuty hlasovací lístky pro Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice“. K této námitce uvádí soud následující.

25. Navrhovatelčino tvrzení především není doloženo žádnými důkazy. Není ani uvedeno, kdo měl být oním „jedním členem volební komise“ a není ani uvedeno, jak znalost o tvrzených skutečnostech navrhovatelka získala. Závěr řešené námitky se pak již nachází čistě v rovině domněnky („…na základě toho se navrhovatelka domnívá…“). Námitka je proto nedůvodná.

26. Navrhovatelka dále namítala, že hlasování v předmětných volbách by mělo být prohlášeno za neplatné již jen proto, že zapisovatelem volební komise byl P. N., bratr dosavadního starosty R. N. Navrhovatelka tvrdila, že již při tomto zjištění mnoho občanů obce Kunkovice odmítlo jít k volbám z důvodu „že to nemá smysl, že si stejně volební komise spolu s jeho zapisovatelem volby upraví tak, aby vyhrálo Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice“. K této námitce uvádí soud následující.

27. Z ust. § 17 odst. 6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí vyplývá, že zapisovatel, kterým může být pouze státní občan České republiky, je členem okrskové volební komise s hlasem poradním, při hlasování se do počtu okrskové volební komise nezapočítává. Zapisovatel může okrskové volební komisi předkládat návrhy, pořizuje zápisy z jednání komise. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odst.

4. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Přestane-li zapisovatel vykonávat svoji funkci, musí být neprodleně jmenován nový zapisovatel. Z citované zákonné úpravy tedy nevyplývá, že by zapisovatel nemohl mít příbuzenský poměr se starostou obce. Uvedená námitka již jen z tohoto důvodu nemůže obstát.

28. Nad rámce nutného posouzení soud dále uvádí, že podle ust. § 17 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve sbírce mezinárodních smluv, je přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky a a) který alespoň v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let, b) u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva a c) který není kandidátem pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena. Z ust. § 17 odst. 2 citovaného zákona vyplývá, že každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, byla v souladu s ust. § 17 citovaného zákona oprávněna delegovat své zástupce do okrskové volební komise. Je proto primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Platí přitom, co bylo shora uvedeno, že volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné, anebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání. Pokud by došlo k pochybení na úrovni okrskové volební komise, měla by být sjednána náprava pokud možno hned „na místě“ (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 67/2010 – 47). Členové volební komise se podílejí také na sčítání konečného výsledku voleb a posuzování platnosti hlasovacích lístků, přičemž právě skutečnost, že jsou delegováni různými politickými subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu. Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu výsledku hlasování s uvedením důvodu tohoto odepření (viz ust. § 42 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Protokoly volebních komisí jsou přitom relevantním důkazem při rozhodování soudu.

29. Z předmětného zápisu okrskové volební komise však nevyplývá, že by jakýkoliv její člen vznesl námitku či výhradu proti jejímu postupu, a tedy že by odepřel podpis zápisu, přičemž důvody takového postupu by měly být uvedeny v samotné příloze k zápisu. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyplývá, že všichni členové okrskové volební komise s právem hlasovat byli v době vyhotovení zápisu přítomni, zápis je podepsán všemi členy okrskové volební komise, včetně zapisovatele. Především však je třeba zdůraznit, že navrhovatelka svoje tvrzení nijak neprokázala.

30. Navrhovatelka dále namítala, že zapisovatel okrskové volební komise v obci nežije, ani se zde nezdržuje a v obci je přihlášen k trvalému pobytu pouze pro účely voleb, „aby dosavadní starosta měl dostatek hlasů pro své zvolení“. K této námitce uvádí soud následující.

31. Jedná se o námitku účelového přihlášení k trvalému pobytu p. P. N., jenž ovšem byla uplatněna ve formě zcela obecného tvrzení a zůstala neprokázána. Navrhovatelka ani neuvedla, v jaké časové souvislosti s termínem voleb a zda vůbec mělo dojít k přihlášení k trvalému pobytu P. N. v obci. Uvedená námitka je nedůvodná.

32. Navrhovatelka dále namítala, že ve volební místnosti neměly být po celou dobu voleb přítomni všichni členové volební komise, přičemž z toho dovozuje, že není možné vyloučit, že členové komise mohli s hlasovacími lístky „klidně manipulovat“. K této námitce soud uvádí, že se jedná o nedoložené tvrzení, které navrhovatelka ani blíže neobjasnila, např. jakým způsobem k uvedené informaci dospěla, zda je to její osobní poznatek a z čeho vyplývá („monitorování“, osobní přítomnost po celou dobu hlasování ve volební místnosti či tuto informaci má z jiných zdrojů a jakých). Jedná se tedy o nekonkrétní a nedoložené tvrzení. Na uvedenou námitku pak navazuje pouhá domněnka, že „není tedy možné vyloučit, že členové komise mohli s hlasovacími lístky klidně manipulovat“. Tvrzení navrhovatelky, že p. K. měl z volební místnosti odcházet „celkem pravidelně, vždy především, když z volební místnosti odešli voliči strany OBČANÉ SOBĚ“ zůstalo rovněž neprokázáno a navrhovatelka ani neuvedla, jak měla tuto informaci získat. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí nenařizuje členům okrskové volební komise povinnost nepřetržitě po celou dobu hlasování setrvávat ve volební místnosti.

33. Navrhovatelka dále namítala, že p. Ch., měla do přenosné hlasovací urny vhodit hlasovací lístek, který jí před volbami vyplnil otec starosty p. B. N. K této námitce soud uvádí, že se jedná opět o ničím nedoložené tvrzení, přičemž navrhovatelka ani neuvádí, jak tuto informaci získala. Hlasování mimo volební místnost upravuje ust. § 33 odst. 7 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle něhož platí, že volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

34. Navrhovatelka dále namítala, že podle jejího propočtu, aby kandidát za Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice ing. R. N. získal 28 preferenčních hlasů, muselo by pro něj hlasovat minimálně 29 občanů. Navrhovatelka má mít zjištěno, že někteří voliči Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice mu preferenční hlas neudělili, a pro stranu OBČANÉ SOBĚ hlasovalo 25 voličů, čímž by podle tvrzení navrhovatelky muselo hlasovat 54 voličů, ovšem podle oficiálních údajů mělo hlasovat pouze 52 voličů. K této námitce soud uvádí, že z předložené volební dokumentace ověřil, že bylo odevzdáno 52 hlasovacích lístků, přičemž soud jejich kontrolou zjistil, že ing. R. N., DiS z volební strany Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice získal ve volbách 28 hlasů, což přesně odpovídá i zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce. Předmětná námitka je tedy zcela nedůvodná.

35. Navrhovatelka závěrem shrnula, že jí předestřené indicie o porušení volebního zákona mají dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, přičemž dle ní mělo dojít k tzv. „zatemnění“ volebního výsledku.

36. Jak bylo shora uvedeno u vypořádání jednotlivých návrhových bodů, z předestřených tvrzení nebylo možno dovodit existenci zvláštně významných indicií, které by odůvodňovaly zásah do výsledků voleb. K přepočtu hlasů pro zvoleného kandidáta Sdružení nezávislých kandidátů obce Kunkovice soud fakticky přistoupil nad rámec nutného přezkumu, a to pouze s ohledem na časově nijak náročný přepočet hlasů (malý počet hlasujících voličů a nízký počet volebních stran). Z uvedeného zjištění navíc vyplynulo, že počet hlasů ve prospěch uvedeného kandidáta zcela koresponduje se zápisem o výsledku voleb do zastupitelstva obce.

37. Soud při své rozhodovací činnosti vycházel i z navrhovatelkou navržených důkazů, vyjma důkazu jí výslovně označeného jako „velmi překvapivý výraz jedné z členek volební komise, která když viděla výsledky vyvěšené na úřední desce, byla velmi překvapená a nad tímto výsledkem kroutila udiveně hlavou“. Navrhovatelka v rámci tohoto důkazního návrhu zůstala v obecné rovině, pokud jde o otázku, kdo konkrétně z členek volební komise se měl daného jednání dopustit a jak konkrétně by mělo uvedené (ničím nedoložené) jednání této osoby přispět k prokázání pravdivosti jednotlivých uplatněných návrhových bodů.

38. Z uvedených důvodů soud návrh na zahájení řízení zamítl, aniž ve věci nařizoval jednání, neboť podle ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. není třeba jednání nařizovat.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož platí, že ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

40. Podle ust. § 93 odst. 5 s.ř.s. platí, že usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu; usnesení nebývá právní moci dnem jeho vyvěšení.

Poučení