64 A 16/2018 - 205

Rubrum

I. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, nestanoví, k jakému nejzazšímu okamžiku před zahájením voleb musí být slib člena volební komise složen, toliko podmiňuje vznik členství v okrskové volební komisi složením slibu (§ 17 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Aby okrsková volební komise mohla řádně vykonávat svoji funkci volebního orgánu, musí všem jejím členům vzniknout členství složením slibu před okamžikem zahájení voleb. II. Opakované docházení členů okrskové volební komise s přenosnou volební urnou do určitého domu na žádost voliče za účelem volby mimo volební místnost dle § 33 odst. 7 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, je nestandardní, nikoliv nezákonné.

Výrok

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudkyň JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové ve věci navrhovatelů: a) T. D. b) L. K. c) J. K. d) L. D. e)

I. D. f) MVDr. J. K. g) H. K. h) Bc. P. D. ch) R. P. i) T. K. j) A. P. k) K. S. l) RNDr. Š. Z., Ph.D. za účasti: 1) Městský úřad Tišnov sídlem náměstí Míru 111, Tišnov 2) Sdružení nezávislých kandidátů obce Nelepeč-Žernůvka zastoupené zmocněncem R. K. 3) Sdružení nezávislých kandidátů „Pro obec“ zastoupené zmocněncem Bc. P. D. 4) Ing.

V. K. 5) A. J. 6) R. K. 7) D. J. v řízení o návrhu ze dne 19. 10. 2018 na vyslovení neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidátů do zastupitelstva obce Nelepeč-Žernůvka konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, takto:

Odůvodnění

I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Obsah návrhu 1. Dne 18. 10. 2018 podali navrhovatelé u Krajského soudu v Brně návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Nelepeč-Žernůvka, okres Brno-venkov, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, eventuelně návrh na neplatnost zvolených kandidátů. Mají za to, že byl porušen zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o volbách“), takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb v obci. Voleb do zastupitelstva obce se zúčastnily dvě volební strany: č. 1 Sdružení nezávislých kandidátů obce Nelepeč-Žernůvka (účastník ad 2) a č. 2 Sdružení nezávislých kandidátů „Pro obec“ (účastník ad 3). Bylo odevzdáno 71 platných hlasů. Podle navrhovatelů z volebních výsledků vyplývá, že strana č. 1 zvítězila před stranou č. 2 s rozdílem účasti nejvýše 3 voličů. Volby proběhly s těsným volebním výsledkem, proto jakákoliv nezákonnost může mít vliv na jejich výsledek. Občané obce jsou rozděleni na dvě základní skupiny. Jedna z nich se soustřeďuje kolem volební strany č. 1, v níž dominují příznivci rodiny K., k nimž má blízko současná starostka obce V. R. i předsedkyně okrskové volební komise D. Š. Druhá skupina podporuje volební stranu č.

2. Na základě výsledků voleb získala volební strana č. 1 cca 53,2 % hlasů a volební strana č. 2 cca 46,8 % hlasů; rozdíl tedy činil pouhé 3 hlasy.

2. Nezákonnost spatřují navrhovatelé ve způsobu ustanovení okrskové volební komise. Předsedu i místopředsedu komise měla nezákonně určit starostka obce rozhodnutím, nikoliv losem. O funkcích v rámci volební komise se členové dozvěděli až v den voleb. Předsedkyní byla určena D. Š. (ve vztahu k volební straně č. 1), místopředsedkyní L. K. (nominována volební stranou č. 2), členem byl dále V. R. (člen delegovaný KSČM) a zapisovatelkou R. K. (matka lídryně volební strany č. 1). Bylo tak porušeno ustanovení § 18 odst. 3 zákona o volbách. Tato nezákonnost v kontextu dalších skutečností uváděných v návrhu mohla zásadně ovlivnit výsledek voleb.

3. Nezákonnost postupu obce ve volbách spatřují navrhovatelé dále ve způsobu vedení stálého seznamu voličů. Obecní úřad vede podle § 28 odst. 1 zákona o volbách stálý seznam voličů, kteří jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu. Seznam se 2 dny před konáním voleb v 16:00 hodin uzavře. Zda se tak stalo, není známo, neboť seznam má k dispozici pouze obec a okrsková volební komise. Během voleb vyšlo najevo, že minimálně 7 osob se k trvalému pobytu v obci přihlásilo těsně před volbami a při volbách ještě neměli vystavený platný občanský průkaz; trvalý pobyt prokazovali potvrzením. Jednalo se o A., R. a I. V. (přihlášeni do nemovitosti N. 9, nemovitost ve vlastnictví D. Š. se vztahem k volební straně č. 1), M. K. (přihlášena do nemovitosti N. 15 ve vlastnictví jejího syna, který v obci nemá trvalé bydliště), J. V. (přihlášena do nemovitosti N. 3 ve vlastnictví R. K., dědečka kandidátky volební strany č. 1 V. K.), N. M. (přihlášena do nemovitosti N. 12 ve vlastnictví D. J., kandidátky volební strany č. 1) a T. N. (přihlášen do nemovitosti N. 2 ve vlastnictví V. K., kandidátky volební strany č. 1). Existuje důvodné podezření, že změna trvalého pobytu těchto voličů byla učiněna s možným cílem ovlivnit volební výsledek, neboť o výsledku voleb rozhodly hlasy tří voličů.

4. Navrhovatelé k tomu dále uvedli, že starostka obce v minulosti sdělila místostarostovi obce T. D. [navrhovateli a)], že přístup do CzechPointu s možností přihlašování k trvalému pobytu v obci umožnila Ing. V. K., kandidátce za volební stranu č.

1. Vzhledem k tomu, že se starostka dvakrát po sobě v úřední hodiny nedostavila na obecní úřad, volal jí místostarosta s dotazem, kdo před volbami přihlásil oněch 7 nových obyvatel obce. Starostka mu sdělila, že přístup má jen ona. Dodala, že jí pomáhá Ing. K. Navrhovatelům není známo, zda má Ing. K. oprávnění ke vstupům do CzechPointu a zda byla v tomto úseku výkonu veřejné správy řádně proškolena. Soud by tak měl ověřit, kdy byly uvedené osoby přihlášeny k trvalému pobytu v obci a zda zápis provedla oprávněná úřední osoba. Pokud by se zjistilo, že se jedná o fiktivní pobyt s účelem ovlivnit výsledek voleb, nelze k hlasům těchto osob ve volbách přihlížet. Na trvalý pobyt se váže celá řada dalších evidenčních kroků, pravou vůli osob ke změně trvalého pobytu tak lze ověřit tím, zda tyto kroky (jako např. hlášení zdravotním pojišťovnám) byly učiněny. Navrhovatelé zdůraznili, že zmíněné osoby představují 10 % z voličů, kteří ve volbách volili. Mohli tak zásadním způsobem ovlivnit volby. Navrhli, aby si soud vyžádal přihlašovací karty těchto osob a provedl výslech těchto osob včetně vlastníků nemovitostí, výslech Veroniky Kropáčkové a přehled časového sledu úkonů v CzechPointu obecního úřadu obce.

5. Další výtky směřují navrhovatelé proti způsobu hlasování mimo volební místnost. Podle § 33 odst. 7 zákona o volbách lze volit do přenosné volební schránky. Může se tak stát jen na konkrétní adresnou žádost voliče. Navrhovatelé se domnívají, že průběh voleb do přenosné urny na adrese Ž. 1 nebyl v souladu se zákonem. V domě bydlí R. K. s manželkou a jeho syn P. K. s družkou. V pátek P. K. sdělil L. D. [navrhovateli d)], že jeho otec R. K. volit nebude. Následně měla údajně předsedkyně volební komise dne 5. 10. 2018 vyslat na předmětnou adresu členky volební komise s přenosnou urnou. Odvolila manželka R. K., která je sice „přestárlá“, ale nesvědčí jí tak závažné důvody, aby nemohla volit ve volební místnosti, a družka P. K., které nic nebránilo volit ve volební místnosti. Otec i syn K. volit odmítli. Následující den se komise do domu opět dostavila, ale nebyla vpuštěna dovnitř. Do domu se poté dostavil R. K., který údajně přiměl volit R. K. Ten proto přes starostku znovu požádal o přenosnou volební urnu, do níž napotřetí odvolil. Volby do přenosné volební urny tak na zmíněné adrese proběhly v rozporu se zákonem. Zmíněné 3 volební lístky přitom mohly ovlivnit volby. Navrhovatelé proto navrhli výslech R. i P. K., R. K., výslech manželky R. K. a družky P. K., jakož i výslechy členů volební komise, kteří se do domu dostavili s volební urnou.

6. Chybný postup spatřují navrhovatelé dále ve způsobu ustavení volební komise. Podle § 15 odst. 1 písm. e) zákona o volbách je starosta povinen svolat první zasedání okrskové komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů před volbami. Svolání prvního zasedání komise na 12. 9. 2018 oznámila starostka dne 7. 9. 2018. V uvedený den se však zasedání nekonalo. V den voleb byl člence komise L. K. [navrhovatelce b)] předložen k podpisu slib člena okrskové volební komise, který měl předepsán datum 21. 9. 2018; toto bylo změněno na 4. 10., nicméně podepsáno bylo až 5.

10. Stejného data L. K. podepsala i doklad o proškolení člena okrskové volební komise. Existují tak pochybnosti, kdy a zda byli členové komise proškoleni. K tomu navrhovatelé navrhli provedení výslechu členů volební komise, starostky V. R., provedení důkazu sliby členů komise, zápisem ze zasedání komise, resp. zápisem ze zasedání, na němž došlo k losování předsedy a místopředsedy komise.

7. Závěrem navrhovatelé namítají porušení pravidel počítání platných hlasů. Domnívají se, že komise postupovala při sčítání hlasů v rozporu s § 40 odst. 5 zákona o volbách. V případě, že volební lístek obsahoval dva preferenční hlasy u strany č. 1 a křížek u strany č. 2, mají pochyby, že komise započítala pouze preferenční hlasy u dvou kandidátů volební strany č. 1, nikoliv už zbývající počet hlasů (5) pro kandidáty volební strany č.

2. Těsný volební výsledek ukazuje, že i chyba při počítání preferenčních hlasů jednotlivců mohla mít zásadní dopad na rozložení sil v zastupitelstvu a poškodit volební stranu č.

2. K tomu navrhují provedení důkazu volební dokumentací, fyzické přepočítání odevzdaných volebních lístků, výslech členů okrskové volební komise a internetové stránky www.volby.cz.

8. Ze všech shora popsaných důvodů navrhovatelé požadují, aby soud prohlásil volby do zastupitelstva obce Nelepeč-Žernůvka za neplatné, eventuelně aby rozhodl, že hlasování ve volbách do zastupitelstva obce je neplatné. II. Vyjádření starostky obce 9. K návrhu na zahájení řízení se dne 26. 10. 2018 vyjádřila za obecní úřad obce Nelepeč-Žernůvka starostka obce V. R. Úvodem podotkla, že v obci byla starostkou po 5 volebních období, tj. od roku 1997. Po desítky let v obci vládly dobré sousedské vztahy a občané zde žili pokojným způsobem. Od doby, kdy manželé K. získali vlastnické právo k nemovitostem v katastrálním území N., je situace napjatá a plná strachu. Vzhledem k vypjatým stavům v obci a k velkému tlaku se starostka obrátila na Policii České republiky a s depresemi na lékaře. Chtěla řádně dokončit své poslední volební období, což bylo velmi psychicky náročné. Představy konfrontace s některými občany jí znemožňovaly adekvátně zastávat funkci starostky. Z těchto důvodů nebyla schopna dostavit se několikrát na úřední hodiny, o čemž informovala místostarostu.

10. Má za to, že navrhovatelé nesprávně vypočetli, kolik hlasů mohlo zvrátit výsledek voleb. Obdržela-li volební strana č. 1 53,2 % hlasů ze 71, jedná se o 37,77 hlasů. Volební strana č. 2 obdržela 46,8 % hlasů, tedy 33,22 hlasů. Rozdíl tak činí 4,55, nikoliv 3 hlasy, jak uvádí navrhovatelé.

11. K výběru členů volební komise starostka uvedla, že postupovala s nejlepším vědomím a svědomím. Připustila však, že mohla udělat formální chybu. Případné pochybení však nemohlo mít vliv na výsledky voleb. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel obce a velkému zájmu občanů o kandidaturu, bylo složité nominovat do komise člověka, který by nebyl spojen s jednou či druhou stranou. D. Š. byla nominována volební stranou č. 1, L. K. volební stranou č.

2. Není pravdou, že by D. Š. byla osobou se vztahem k volební straně č. 1; jedině proto, že nesympatizuje s chováním MVDr. J. K. Třetím členem komise byl V. R. delegovaný KSČM. V obci nežije a nemá k ní žádné vazby.

12. Co se týče seznamu voličů, byl uzavřen v zákonem stanovené lhůtě. Starostka odmítá, že by změna trvalého pobytu zmíněných sedmi osob vyšla najevo až v den voleb. Do CzechPointu má přístup pouze ona. Přístupy včetně tokenu má uschovány v trezoru. Všechny zmíněné osoby tak k trvalému pobytu přihlašovala ona, nikoliv V. K. Starostka není kompetentní ke zjišťování důvodů pro změnu trvalého pobytu, ani k posuzování příslušnosti zmíněných osob k jednotlivým volebním stranám. Patrně rovněž došlo k úniku osobních údajů těchto občanů, neboť J. K. si přišel stěžovat za paní K. několik dnů před volbami a vyhrožoval, jí, že pokud volby nevyhraje pan D., nastěhuje do svých nemovitostí bezdomovce. Paní K. tuto událost nahlásila policii.

13. K průběhu hlasování mimo volební místnost starostka uvedla, že mu nebyla přítomna. Ponechala proto na soudu faktické ověření tvrzení navrhovatelů. Dodala, že paní M. V., družka P. K., nevolila do přenosné urny, ale ve volební místnosti. Ani tvrzení o tom, že se R. K. zastavil v domě K. v den voleb, nepokládá starostka za pravdivé. Celou argumentaci ohledně pochybení při volbě do přenosné volební urny považuje za účelově vykonstruovanou.

14. Ke školení členů volební komise starostka konstatovala, že na zasedání zastupitelstva byli zastupitelé o školení informováni a členům komise byla osobně předána tištěná pozvánka na školení. L. K., která se v obci nezdržuje, starostka nezastihla, proto informaci o termínu, včetně pozvánky, předala na adrese trvalého bydliště její matce. L. K. se nedostavila na školení do T., nicméně podepsala prohlášení, že se proškolila videem vydaným ČSÚ. Sčítání hlasů starostka nebyla přítomna, nemá k tomu proto bližší informace.

15. Závěrem upozornila na skutečnost, že na seznam volební strany č. 2 měl být podvodným způsobem dopsán M. A. Ten však tvrdil, že neví o své kandidatuře. Požádal o výmaz z kandidátní listiny. V den voleb byl za odstoupení hrubě napadán kandidáty volební strany č.

2. Rovněž členky volební komise Š. a K. byly den před volbami křivě obviněny, že jsou do komise nastrčeny, aby manipulovaly s hlasovacími lístky. Byl proto domluven dozor v T. a vyrozuměna Policie ČR. Dozorový orgán na průběhu voleb neshledal nic nestandardního. Starostka je přesvědčena, že řada skutečností je v návrhu popsána jednostranným pohledem. III. Vyjádření pověřeného úřadu (účastníka ad 1)

16. Podáním ze dne 26. 10. 2018 se k návrhu vyjádřil rovněž pověřený obecní úřad – Městský úřad Tišnov. Uvedl, že ve lhůtě stanovené zákonem byly úřadu podány dvě kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce Nelepeč-Žernůvka (účastníci ad 2 a 3). Ke způsobu ustavení okrskové volební komise pověřený úřad odkázal na Harmonogram úkolů a lhůt vyhotovený Ministerstvem vnitra, obsahující mj. termíny pro svolání členů komise. Harmonogram byl prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje rozeslán všem příslušným obecným úřadům s dostatečným předstihem, aby se na něj mohly připravit.

17. K seznamu voličů pověřený úřad zmínil, že podle § 28 odst. 4 zákona o volbách měl být seznam uzavřen 3. 10. 2018 v 16:00 hodin. Došlo-li ke změně trvalého pobytu po tomto datu, občan v seznamu voličů zapsaný nebude. Obecní úřad Nelepeč-Žernůvka je ohlašovnou podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o evidenci obyvatel“). Výkon této agendy je tak plně v jeho kompetenci.

18. K výkonu dozoru nad způsobem hlasování v obci pověřený úřad uvedl, že první den voleb zapisovatelka volební komise R. K. požádala o kontrolu průběhu hlasování i o dohlídku nad hlasováním mimo volební místnost s přenosnou schránkou. Kontrola průběhu hlasování proběhla v pátek 5. 10. od 16 do 17 hodin. Během kontroly nebyly zjištěny žádné nedostatky. V době kontroly se členky komise dostavily na adresu Ž. x, kde odvolila L. K. do přenosné schránky. Nikdo další do přenosné schránky nehlasoval. Před odchodem žena středního věku (patrně družka pana K. mladšího) požádala členky komise, zda by mohly s přenosnou schránkou přijít ještě druhý den pro případ, že by se pan R. K. rozhodl hlasovat.

19. Co se týče školení členů volební komise, pověřený úřad uspořádal dne 21. 9. 2018 ve spolupráci s Českým statistickým úřadem (ČSÚ) školení k zásadám hlasování, postupu komisí při posuzování hlasovacích lístků a při sčítání hlasů. Školení se za obec Nelepeč-Žernůvka zúčastnila zapisovatelka K. a předsedkyně Š. Ke způsobu počítání hlasů uváděnému navrhovateli pak úřad dodal, že v daném případě mají být nejprve započítány hlasy dvěma kandidátům z volební strany č. 2 a poté zbývajících 5 hlasů kandidátům z volební strany č.

1. IV. Další vyjádření účastníků řízení 20. Vyjádření starostky i příslušného volebního orgánu zaslal soud navrhovatelům k replice a rovněž spolu s podaným návrhem účastníkům řízení k vyjádření.

21. Navrhovatelka c) v replice ze dne 2. 11. 2018 potvrdila, že dobré sousedské vztahy v obci se narušily poté, co manželé K. koupili nemovitost na N. a s ní zemědělské pozemky, které do té doby využívala k podnikání rodina K. (bio farma). Výpovědí z pozemků vznikla farmě značná ekonomická újma a rozpoutaly se sousedské spory mezi rodinami K. a K. Se souhlasem starostky přednesla Ing. K. na obecním zastupitelstvu žádost o odkup obecních pozemků s tím, že zasahují do části jejich obydlí. Zastupitelstvo s prodejem souhlasilo. Podmínkou bylo zachování přístupových cest k nemovitostem ostatních vlastníků. Tato podmínka nebyla dodržena. Po podpisu kupní smlouvy se zjistilo, že jeden z pozemků zasahuje do přístupové cesty k pozemkům ve vlastnictví rodiny K. a znemožňuje jim přístup k nemovitosti. Podle starostky to tak bylo uděláno schválně. Manželé K. požadují směnu svých pozemků s obcí a odkup lesní cesty od Lesů města Brna, aby měli na své pozemky přístup. Ing. V. K. se starostkou podnikají bez vědomí zastupitelstva vše pro to, aby ke směně dojít nemohlo. Situace v obci je velmi vyhrocená. Navrhovatelka c) má za to, že nově přihlášených 7 voličů mohlo mít spojitost se snahou volební strany č. 1 zabránit plánované směně pozemků. Co se týče školení členů volební komise, na zastupitelstvu dne 6. 9. 2018 byla navrhovatelka požádána, aby se její dcera L. K. zúčastnila školení členů okrskové volební komise dne 21. 9. 2018. Písemná pozvánka jí nebyla předána. Poté ji 15. 9. 2018 starostka informovala, že L. K. na školení chodit nemusí, že byla ve volební komisi několikrát a vše zná.

22. K podanému návrhu se dne 2. 11. 2018 vyjádřil i zvolený zastupitel R. K. (účastník ad 6). Podle něj je v návrhu uvedeno mnoho nesrovnalostí a lživých tvrzení, u nichž není jasno, jak konkrétně se staly. Považoval za důležité vyjádřit se k údajnému ovlivňování voličů jeho otcem R. K. V sobotu 6. 10., kdy měl R. K. údajně přimět volit R. K., s otcem pracoval na poli. K popisované události tak dojít nemohlo. Při volbě ve volební místnosti nepozoroval nic nestandardního.

23. Navrhovatelka b), místopředsedkyně volební komise, ve vyjádření ze dne 2. 11. 2018 uvedla, že do domu K. šla komise celkem třikrát. Potvrdila, že paní V. do přenosné urny nevolila (zde došlo k nedorozumění mezi ní a T. D.), ale požádala členky komise, aby následující den přišly s urnou znovu pro případ, že by se R. K. rozhodl volit. Uvedené domluvy se účastnil i pan P. K., který myslel, že se diskuse týká jeho a hlasitě a s vulgarismy sdělil, že on volit nepůjde. Přítomna byla i paní D. z pověřeného úřadu. Tento den odvolila do přenosné urny paní L. K. Dne 6. 10. v 10 hodin se členky komise dostavily do domu K. znovu, ale nikdo neotevřel. Na výzvu starostky, že pan K. předtím spal, ale volit chce, se do domu K. dostavily potřetí a pan R. K. odvolil. Ke školení členů volební komise uvedla, že 28. 9. 2018 našla na internetových stránkách obce dokument zveřejněný 7. 9. 2018, v němž starostka svolává první zasedání okrskové volební komise na 12. 9. 2018; tato schůzka se nikdy neuskutečnila. Na zastupitelstvu byla její matka informována o školení konaném dne 21. 9. 2018, na které si vzala dovolenou. Dne 15. 9. 2018 starostka její matku navštívila a řekla jí, ať dcera na školení nechodí, že už v minulosti mnohokrát u voleb seděla. Plánovanou dovolenou proto zrušila. Až v den voleb 5. 10. 2018 ve 13:30 hodin jí byl předán k podpisu antidatovaný volební slib člena volební komise, který podepsala, ovšem s chybným datem 4.

10. Byl jí předložen průkaz člena komise, listina týkající se způsobu úhrady odměny a tabulka, že si školení měla nastudovat na stránkách ČSÚ. S údivem se dozvěděla, že má vykonávat funkci místopředsedkyně. Při vyhotovení tiskopisu o průběhu voleb chtěla veškerá tato pochybení uvést, nicméně byla panem R. upozorněna, ať tak nečiní, že by jinak neměla co dělat u voleb a mohla by si přivodit trestní stíhání. Závěrem dodala, že komisařka paní D. z pověřeného úřadu se s paní R. K. znají, což vyplynulo z jejich konverzace v autě.

24. Dne 2. 11. 2018 se k věci vyjádřila i zvolená zastupitelka Ing. V. K. (účastník ad 4). Souhlasila s popisem situace v obci podaným starostkou. Její rodina žije v obci N. již několik generací a zabývá se zemědělstvím. V posledním roce se obec rozdělila na dva pomyslné tábory. Obcí se začaly šířit pomluvy, lži a udání na různých úřadech a tyto dva tábory spolu přestaly vycházet. Z toho vyplynula kandidatura dvou stran ve volbách, nikoliv strany jedné, jak bylo doposud zvykem. Obyvatelé části N. mají s panem K. vleklé potíže, o nichž však obyvatelé části Ž. příliš neví. V dané části obce navíc pan K. vystupuje naprosto odlišně a hodlá si prosadit své zájmy. Tvrzení v návrhu považuje Ing. K. za lichá. Potvrdila, že do CzechPointu přístup nemá a zmíněné osoby k trvalému pobytu nepřihlašovala. Dodala, že neví, kde seznam osob navrhovatelé získali, a upozornila na nepříjemnosti a výhružky, kterým ze strany pana D. musela čelit paní K. K seznamu osob uvedla, že T. N. je 8 let jejím partnerem. J. V. je její sestřenicí a vnučkou R. K. M. K. do obce přišla již jako sedmileté dítě a dlouhodobě řešila problémy s číslem popisným u jejího domu, aby měla v obci trvalý pobyt. N. M. je partnerkou kandidáta A. J. A., R. a I. V. dům v obci koupili. Doplnila, že vzniklá situace je značně nekomfortní pro všechny občany obce. Po volbách se vítězná strana snažila navázat řeč s volební stranou č. 2, aby mohl být zajištěn chod obce a plnění dlouhodobých záměrů, zejména dokončení územního plánu obce a definování strategického plánu rozvoje; ta však nekomunikuje.

25. Navrhovatelé zaslali soudu repliku ze dne 1. 11. 2018. V ní odkázali na podaný návrh a zdůraznili judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. IV. ÚS 787/06) a Nejvyššího správního soudu (usnesení č. j. Vol 23/2014-110). Subjektivní vyjádření starostky ponechali bez komentáře. Dodali však, že její zdravotní problémy nemohou být omluvou pro případné pochybení v rámci volebního procesu. Ke školení členky volební komise K. navrhovatelé potvrdili, že byla proškolena videem ČSÚ. To však podle nich nic nemění na skutečnosti, že v zákonném termínu nedošlo k zasedání okrskové volební komise, tím pádem nemohlo dojít k zákonnému určení předsedy a místopředsedy. Ohradili se proti „podvodnému“ zapsání pana A. na kandidátní listinu volební strany č. 2; k tomu předložili čestné prohlášení M. A., podle něhož byl na kandidátní listinu zapsán dobrovolně a odstoupil z ní na základě osobních neshod s jiným kandidátem. Nikdy nebyl napaden fyzicky ani slovně MVDr. J. K. Navrhovatelé mají za to, že jsou dány důvody pro vyslovení neplatnosti voleb, eventuelně neplatnosti hlasování, jak uváděli v původním návrhu.

26. Dne 2. 11. 2018 se k návrhu vyjádřil i zvolený zastupitel Bc. A. J. (účastník ad 5). Shrnul, že existuje rozpor v postojích a názorech mezi starostkou a místostarostou. Ve volbách proto kandidovaly dvě strany, nikoliv jedna. Voliči dali najevo, že nesouhlasí s výkonem místostarosty. Ten pod tíhou prohry zřejmě neustál demokratické principy, kterými se v návrhu zastřešuje. Tvrzení o hrubém zkreslení výsledku voleb pochybeními starostky se mu zdají přehnaná. Potvrdil, že na zastupitelstvu dne 6. 9. 2018 starostka informovala o tom, že členům volební komise byly rozeslány pozvánky na zasedání. O přihlášení nových voličů nemá povědomost. Zarážející mu ale přijde, jak se navrhovatelé dostali k seznamu obyvatel s adresami jejich bydliště; mohlo by jít o porušení GDPR. Dodal, že ani rodina K., která v obci volila, v obci reálně nebydlí a nevyskytuje se tam. Zpochybňují tak i legitimitu svých hlasů. Co se týče přihlášení slečny M. do jejich nemovitosti, jedná se o jeho přítelkyni. Jeho rodiče jako vlastníci nemovitosti se změnou pobytu vyjádřili souhlas. Hlasování do přenosné volební urny nebyl přítomen, nemůže se proto k němu vyjádřit. K hlasování paní K. do přenosné urny uvádí, že jistě byla ráda, že nemusí chodit hlasovat na úřad. Obci vysláním urny žádné komplikace nevznikly. Nedemokratickou se tak účastníkovi ad 5 jeví spíše urputná snaha navrhovatelů zvrátit nepříznivý volební výsledek. Zpochybňují právo občanů volit, měnit si trvalý pobyt a nemají úctu ke stáří.

27. Zvolená zastupitelka D. J. (účastník ad 7) k věci uvedla, že na zastupitelstvu dosud nepůsobila, proto se k záležitostem úřadu nemůže vyjadřovat. Volby podle ní proběhly klidně. Na jejich adresu dovolili nahlásit se slečně M., která je ve vztahu s jejich synem. Ten v domě také bydlí.

28. Volebních strany (účastníci řízení ad 2 a 3) se k věci nevyjádřily. V. Ústní jednání 29. S ohledem na nutnost provádění dokazování nařídil soud ústní jednání na 7. 11. 2018. Při něm účastníci setrvali na svých stanoviscích.

30. K jednání soud předvolal osm svědků. Jednalo se o 7 osob, které v období těsně před volbami přehlásili svůj trvalý pobyt do obce (A., R. a I. V., M. K., J. V., N. M., T. N.), a o starostku obce V. R., jíž se soud hodlal dotázat na okolnosti týkající se přihlašování nových voličů, resp. ustavování okrskové volební komise. Účast svědků A. V. a I. V. byla omluvena R. V. z důvodu čerpání dovolené. N. M. i V. R. svoji účast omluvily ze zdravotních důvodů. Soud proto přistoupil ke svědeckým výpovědím přítomných svědků a dotazoval se jich na motivaci ke změně trvalého pobytu do obce v období bezprostředně předcházejícím konání voleb, jejich vztah k obci, vazby na její obyvatele, resp. na průběh vyřizování změny trvalého pobytu na obecním úřadě obce.

31. Svědek R. V. k věci uvedl, že v uplynulých třech až čtyřech měsících jedná s paní Š. o koupi nemovitosti na N.

9. Jako jednu z podmínek koupě paní Š. uvedla změnu trvalého pobytu jejich rodiny do obce, proto si pobyt změnili. Dosud bydlí v D., který je od obce vzdálen asi 5 km. V současné době je připravována kupní smlouva, čeká se na znalecký posudek ohledně předpokládané ceny nemovitosti. S paní Š. se dlouhodobě zná, často k nim do obce jezdili. Ke koupi stavení se rozhodli i s ohledem na krásné prostředí obce. Brali to jako investici do nemovitostí. Z obyvatel obce zná rodinu K. a J. Co se týče změny trvalého pobytu, paní Š. domluvila se starostkou datum a čas, kdy se dostavili na obecní úřad. Bylo to v pondělí 1. 10. 2018 v dopoledních hodinách.

32. Svědkyně M. K. uvedla, že jí bylo osmdesát a chtěla si udělat ve věcech pořádek. Rozhodla se ukončit problémy spojené s tím, že jejich nemovitost i nemovitost sousední mají stejné číslo popisné. Od roku 1990 vlastní v obci rekreační domek (nyní chalupu). Pokud by v chalupě bydlela trvale, domek dostane číslo popisné a vše bude jednodušší. Dříve bydlela v T., nyní u syna v N. u B.; v obci se zdržuje různě, podle situace. Na obecní úřad se za účelem změny trvalého pobytu dostavila po předchozí domluvě dne 1. 10. 2018 dopoledne. K obci má vřelý vztah. Při bombardování T. v roce 1945 se schovávala ve stodole u K. Vzorně se postarali o velké množství osob.

33. Svědkyně J. V. k věci sdělila, že je sestřenicí V. K. Jejím strýcem je R. K. Co se týče voleb, ona se nijak politicky neangažuje. Šla odvolit a to bylo vše. Důvodem pro změnu trvalého pobytu byl zdravotní stav jejich babičky (rodinné důvody). O babičku hodlá pečovat. Pokud by v této souvislosti nestíhala dojíždět do práce, změnila si trvalé bydliště do obce, aby mohla čerpat sociální dávky. Se starostkou se domluvila předem, že se dne 1. 10. 2018 ráno dostaví na úřad a vyplnila přihlášku k trvalému pobytu. Na N. vyrůstala, trávila tam hodně času, je tam jejich rodinný statek, kde často pomáhala. Zná to tam jako své boty. Trvalý pobyt do obce si změnila i přesto, že staví rodinný dům s přítelem jinde.

34. Svědek T. N. k věci uvedl, že je 8 let v partnerském vztahu s V. K. K obci a rodině K. má velmi blízko. Nemovitost na N. č. 2 společně s přítelkyní rekonstruují, vynaložil na to značné finanční prostředky, proto si tam změnil pobyt. Dostavil se na obecní úřad za paní starostkou po práci ve středu v úředních hodinách. Neměl u sebe doklady, dostal papíry a ty přinesl na obecní úřad následující pondělí, kdy mu byl pobyt změněn. Zhruba 7,5 let přespává na N. Paralelně bydlí v T. u rodičů. Nemovitost je obyvatelná, ale rekonstruují ji. Zná rodinu K., J., pana Z., P. D. i některé další účastníky.

35. Soud dále provedl dokazování čestnými prohlášeními navrhovatelů připojenými k návrhu, resp. k replice. Z čestného prohlášení pana L. D. ze dne 19. 10. 2018 vyplynulo, že mu P. K. sdělil, že jeho otec R. K. volit nebude, neboť se nechce zapojovat do sporů K. s dalšími obyvateli obce. Pan Bc. P. D. v čestném prohlášení ze dne 19. 10. 2018 uvedl, že dne 6. 10. 2018 viděl, jak do domu K. vchází R. K. a vychází po dvou hodinách. Z čestného prohlášení T. D. vyplynulo, že mu starostka obce sdělila, že oněch 7 nových obyvatel obce přihlašovala ona, neboť jen ona má přístup do CzechPointu. Jelikož neovládá uspokojivě PC, pomáhá jí v tom Ing. V. K. Pan T. D, měl rovněž dne 3. 10. 2018 hovořit s V. R., který mu měl sdělit, že o žádném zasedání okrskové volební komise dne 12. 9. 2018 nevěděl, ani se ho nezúčastnil a neví, jakou má v komisi funkci. L. K. v čestném prohlášení ze dne 19. 10. 2018 uvedla, že jí dne 5. 10. 2018 byl ve volební místnosti předložen k podpisu volební slib s datem 21. 9. 2018; datum přeškrtla, ovšem napsala chybně datum 4. 10. 2018. Podepsala rovněž dokument o proškolení člena volební komise s datem 5. 10. 2018. Téhož dne jí rovněž bylo sděleno, že bude místopředsedkyní volební komise. Dále v čestném prohlášení uvedla, že 5. a 6. 10. 2018 jako členka volební komise chodila s přenosnou urnou. Dne 5. 10. 2018 v domě K. pan R. K. odmítl volit. Následujícího dne dopoledne šla komise do domu podruhé, nikdo neotevřel. Po obědě se do volební místnosti dostavila starostka obce s tím, že ji K. požádali, zda by mohli poslat komisi s přenosnou urnou ještě jednou. Při třetí návštěvě pan R. K. odvolil. V čestném prohlášení ze dne 1. 11. 2018 pan M. A. uvedl, že kandidátní listinu ke komunálním volbám podepsal dobrovolně a odstoupil z ní na základě osobních neshod s jiným spolukandidátem. Dodal, že nikdy nebyl hrubě napaden fyzicky ani slovně panem MVDr. K. a že v této věci nepodal žádné oznámení na policii.

36. V rámci přípravy jednání si soud vyžádal rovněž stanovisko členů okrskové volební komise k průběhu voleb, zejména k průběhu hlasování do přenosné volební schránky. Těmito listinnými důkazy bylo provedeno dokazování.

37. Zapisovatelka volební komise R. K. uvedla, že byla do komise nominována starostkou. Od ní dostala pozvánku na školení členů volebních komisí, kterého se zúčastnila společně s paní Š. Den před volbami se od starostky dozvěděla o tom, že pan T. D. volal panu R., ať si na ni a paní Š. dává pozor, že chtějí manipulovat volby. Tuto skutečnost oznámily s paní Š. v pátek 5. 10. dopoledne na policii a požádaly pověřený úřad o dozor u voleb. První den voleb 5. 10. cca v 16 hodin přijela paní D. z pověřeného úřadu s řidičem a jely s ní a paní K. s přenosnou urnou do domova seniorů a poté ke K. Tam odvolila pouze L. K. Paní M. V. při odchodu komisi požádala, ať přijdou ještě následující den v 10 hodin pro případ, že by se pan K. rozhodl volit. Dalšího dne se tak s paní K. ke K. dostavily, ale nikdo neotevřel. Poté do volební místnosti přišla starostka a sdělila volební komisi, že ráno pan K. spal, ať k nim zajde komise ještě jednou. Poté tam s přenosnou urnou šli opětovně a pan R. K. odvolil. Paní M. V. volila ve volební místnosti první den voleb, což si paní K. pamatovala velmi dobře. Ačkoliv se znají vzhledem k práci na statku, nepoznala ji ve formálním oblečení a s rozpuštěnými vlasy. Podle jejího názoru nedošlo v průběhu voleb k ničemu nestandardnímu, natož k něčemu, co by mohlo ovlivnit výsledek voleb.

38. Předsedkyně volební komise D. Š. k průběhu voleb uvedla, že po celou dobu seděla ve volební místnosti bez jejího opuštění. Nestalo se nic, co by narušilo řádný průběh voleb. Neobvyklý se jí zdál pouze požadavek členky komise, aby při zapečetění volebních uren zúžila přelepením otvor na vhazování obálek; požadavek akceptovala. Starostkou byla dne 4. 10. informována, že T. D. pana R. upozorňoval, že ona a paní K. mají nedovoleně manipulovat s urnou a hlasovacími lístky. Zásadně to odmítla. Učinily o tom záznam na policii a požádaly pověřený úřad o dohled nad volbami. S přenosnou urnou voliče neobcházela. Po uzavření volební místnosti dne 6. 10. byly urny rozpečetěny a vysypány na stůl, obálky byly promáchány. Při otevírání obálek byla přítomna celá komise a dohlížela nad správností. Nikdo z členů neměl námitky proti sčítání hlasů.

39. Návrh L. K. na doplnění dokazování zprávami mezi ní a její matkou ohledně školení členů okrskové volební komise, resp. zasedání volební komise soud pro nadbytečnost zamítl. Skutečnosti rozhodné pro posouzení námitek ohledně zákonnosti složení a proškolení okrskové volební komise vyplývající z předložené volební dokumentace jsou pro posouzení věci dostatečné.

40. Co se týče ostatních návrhů důkazů, tak jak byly uvedeny v návrhu (mimo těch, které jsou součástí volební dokumentace), navrhovatelé na jejich provádění netrvali. VI. Posouzení věci soudem 41. Soud přezkoumal návrh podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

42. Dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

43. Z ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vyplývá, že za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování, anebo neplatnosti volby kandidáta.

44. Podaný návrh byl formulován jako návrh na neplatnost voleb, eventuelně návrh na neplatnost hlasování. Navrhovatelé v návrhu uplatnili čtyři okruhy námitek: A. pochybení při ustavení a proškolení členů okrskové volební komise, B. účelové přihlášení nových voličů, C. pochybení při volbě do přenosné hlasovací schránky, D. chyby při sčítání odevzdaných hlasů. Důvodnost námitek ad AaB by mohla (při naplnění dalších podmínek) vést k vyslovení neplatnosti voleb. Pokud by tyto námitky nebyly shledány důvodnými, oprávněnost výtek ad C by mohla vést k vyslovení neplatnosti hlasování. Případné pochybení volební komise při sčítání hlasů (ad D) by konečně mohlo vést k vyslovení neplatnosti volby kandidáta.

45. Soud se proto postupně zabýval důvodností jednotlivých námitek. Vzhledem k tomu, že v úvahu přicházelo rozhodnutí o neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování, případně neplatnosti volby kandidáta, vyplývá účastenství ve věci z ustanovení § 90 odst. 2 s. ř. s. Podle citovaného ustanovení jsou účastníky řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou pak účastníky řízení navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Vzhledem k okolnostem vysvětleným výše (viz bod 44), soud jednal jako s účastníky řízení s příslušným volebním orgánem, sdruženími nezávislých kandidátů i s jednotlivými zvolenými zastupiteli, kteří současně nejsou navrhovateli.

46. Podle § 60 odst. 1 zákona o volbách platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnosti volby kandidáta, se může domáhat ochrany u soudu každá osoba, zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí státní volební komisí.

47. Soud ověřil, že návrh byl podán v zákonem stanovené lhůtě a osobami zapsanými v seznamu voličů (viz § 60 odst. 1 zákona o volbách). Byly tak splněny podmínky řízení, proto soud přistoupil k meritornímu posouzení návrhu.

48. Co se týče skutkových okolností, z vyjádření příslušného volebního orgánu, ze zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce N.-Ž. a z předložené volební dokumentace vyplynulo, že v předmětných volbách byly zaregistrovány 2 volební strany:

1. Sdružení nezávislých kandidátů obce N.-Ž. a 2. Sdružení nezávislých kandidátů „Pro obec“. V seznamech voličů bylo zapsáno celkem 94 voličů, přičemž 72 z nich se voleb zúčastnilo. Bylo odevzdáno 71 platných hlasů. Volební strana č. 1 získala 53,19 % hlasů, strana č. 2 46,80 % hlasů. Byli zvoleni tito členové zastupitelstva: V. K., A. J., R. K., D. J. (za stranu č. 1) a Š. Z., T. D. a J. K. (za stranu č. 2).

49. Nejprve proto soud hodnotil důvodnost námitek ohledně nezákonného sestavení okrskové volební komise, resp. účelového přihlašování voličů, které by mohly vést k závěru o neplatnosti voleb do zastupitelstva obce.

50. Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.

51. Úvodem soud předesílá, že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) protizákonnost, tj. porušení některých ustanovení právního předpisu upravujícího volební proces, (2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. „Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje ‚zatemnění‘ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.“ Volební výsledky jsou „zatemněny“ tehdy, je-li možno se důvodně domnívat, že by volby dopadly odlišně, pokud by nedošlo ke zjištěné nezákonnosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2004 č. j. Vol 6/2004 - 12, č. 354/2004 Sb. NSS, nebo nověji ze dne 10. 11. 2016 č. j. Vol 4/2016 - 191, č. 3522/2017 Sb. NSS; obdobně též Molek, P. in Blažek, T. a kol. Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, § 90).

52. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 3/2018-48, dovodil, že ačkoli s tím volební zákony do konce roku 2016 nepočítaly, případný zásah volebního soudu mohlo vyvolat pouze porušení zákona způsobilé ovlivnit výsledky voleb v určité intenzitě. V tomto směru tedy bude možné nadále vycházet z dosavadní judikatury, neboť pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze považovat za zákonodárcem zvolený ekvivalent jejich „zatemnění“. Na druhou stranu však nelze ignorovat, že zákonodárce opustil předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby a zákonem č. 322/2016 Sb. zavedl požadavek, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Jinými slovy, nyní již bude pro vyhovění volební stížnosti nutné, aby bylo v řízení podle § 90 s. ř. s. prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem. VI. A) Námitka nezákonného sestavení okrskové volební komise 53. Navrhovatelé namítají pochybení starostky při sestavení okrskové volební komise, způsob určení jejího předsedy a místopředsedy, nedodržení zákona při svolání zasedání komise 21 dnů před volbami, resp. pochybení při proškolení členů komise.

54. Podle § 15 písm. d) zákona o volbách starosta stanovuje s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná. Dále podle písm. e) a f) citovaného ustanovení starosta svolává první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem voleb, a jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise.

55. Z ustanovení § 18 odst. 3 zákona o volbách plyne, že okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; do losování místopředsedy okrskové volební komise nebude zařazen předseda okrskové volební komise.

56. Soud vycházel z následujícího skutkového stavu. Členka volební komise D. Š. byla nominována volební stranou č. 1, L. K. volební stranou č. 2, člen V. R. politickou stranou KSČM, která v obci nekandidovala. Zapisovatelka R. K. byla jmenována starostkou obce 25. 8. 2018. Volební dokumentace obsahuje „Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise“, které se mělo uskutečnit 12. 9. 2018 v 17:00 hodin v budově obecního úřadu. Citované oznámení bylo zveřejněno na úřední desce obce 7. 9. 2018. Dne 21. 9. 2018 od 9:00 hodin se předsedkyně a zapisovatelka okrskové volební komise zúčastnily školení organizovaného pověřeným úřadem v T. Podle Seznamu proškolení členů komise se ostatní členové komise i náhradník proškolili samostudiem dle ČSÚ, což stvrdili svými podpisy. Volební dokumentace obsahuje rovněž Prezenční listinu zasedání volební komise N.-Ž., na níž členové komise a náhradník svými podpisy stvrdili účast na zasedání dne 12. 9. 2018.

57. Navrhovatelé spatřovali porušení zákona v tom, že v rozporu s § 15 písm. e) zákona o volbách neproběhlo zasedání členů okrskové volební komise ve lhůtě 21 dnů před konáním voleb. Z volební dokumentace soud ověřil, že Oznámení o konání zasedání členů volební komise konaného dne 12. 9. 2018 bylo dne 7. 9. 2018 vyvěšeno na desce obecního úřadu a téhož dne mělo být adresně rozesláno členům komise. Podle § 15 odst. 2, věta za středníkem, zákona o volbách se oznámení pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce. Argumentace navrhovatelů, že člence volební komise K. nebylo oznámení o konání zasedání volební komise doručeno, resp. že zasedání dne 12. 9. 2018 vůbec neproběhlo, neobstojí. Bylo-li oznámení o zasedání okrskové volební komise dne 7. 9. 2018 vyvěšeno na úřední desce úřadu, což navrhovatelé nezpochybňují, považovalo se tímto dnem za doručené. A to i v případě, že by došlo k pochybením při adresném obeslání jednotlivých členů okrskové volební komise. Zasedání okrskové volební komise tak bylo starostkou řádně svoláno ve lhůtě 21 dnů před volbami.

58. Volební dokumentace obsahuje prezenční listinu ze zasedání okrskové volební komise ze dne 12. 9. 2018, z níž vyplývá, že se zasedání zúčastnili všichni členové okrskové volební komise, což stvrdili svými podpisy. Namítají-li navrhovatelé, že žádné zasedání fakticky neproběhlo, což má dokládat tvrzení L. K., resp. čestné prohlášení T. D. o tom, že mu to telefonicky potvrdil V. R., je tato jejich argumentace vyvrácena právě prezenční listinou ze zasedání komise dne 12. 9. 2018, která obsahuje podpisy všech členů okrskové volební komise bez jakýchkoliv výhrad. Za volební stranu č. 2 byla do komise delegována L. K. I ona svým podpisem na prezenční listině stvrdila svoji účast na zasedání komise dne 12. 9. 2018. Pokud by uvedený den zasedání okrskové volební komise skutečně neproběhlo, těžko si lze vysvětlit, proč by svoji účast na takovém jednání členové volební komise svým podpisem bez výhrad potvrdili. Argumentaci navrhovatelů v tomto směru proto soud považuje za neopodstatněnou.

59. Navrhovatelé rovněž spatřovali porušení zákona v tom, že ke složení slibu některých členů volební komise došlo až bezprostředně před zahájením voleb. Při jednání však potvrdili, že nemají pochybnosti o tom, že ke složení slibu jednotlivými členy komise došlo před samotným zahájením voleb. Podle § 17 odst. 4 zákona o volbách členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky." Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu. Ke způsobu složení slibu členů okrskové volební komise neexistují ve volební dokumentaci podklady. Ani na žádost soudu (i přes urgenci T. D. u starostky) nebyla tato dokumentace obecním úřadem předložena. Soud však vzal za prokázaná nesporná tvrzení účastníků řízení, že ke složení slibů členů okrskové volební komise došlo před zahájením voleb. To ostatně potvrzuje i fakt, že žádný z členů okrskové volební komise ve svém vyjádření k průběhu voleb nezmiňoval, že by došlo k pochybení při skládání slibů, resp. že by snad některý z členů volební komise slib nesložil. Standardně ke složení slibu dochází na prvním zasedání okrskové volební komise, které má proběhnout 21 dnů před volbami, jak by ostatně vyplývalo i z Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise. Soud je přesvědčen, že i pokud by bylo pravdivé tvrzení členky volební komise K., že žádné zasedání komise dne 12. 9. 2018 neproběhlo a že slib podepsala až těsně před zahájením voleb dne 5. 10. 2018, kdy se rovněž dozvěděla, že je místopředsedkyní volební komise, nelze z této skutečnosti vyvodit porušení volebního zákona. Zákon o volbách nestanoví, k jakému nejzazšímu okamžiku před zahájením voleb musí být slib člena volební komise složen (např. že k němu musí dojít 21 dnů před konáním voleb), toliko podmiňuje vznik členství v okrskové volební komisi složením slibu. Soud proto konstatuje, že aby okrsková volební komise mohla řádně vykonávat svoji funkci volebního orgánu, musí všem jejím členům vzniknout členství složením slibu před okamžikem zahájením voleb. To v dané věci bylo splněno. Uvedené výtky proto soud neshledal důvodnými.

60. Co se týče námitek ohledně svévolného určení funkcionářů volební komise starostkou, soud uvádí následující. Volební dokumentace neobsahuje žádný zápis ze zasedání okrskové volební komise dne 12. 9. 2018, pouze již zmiňovanou prezenční listinu. O způsobu, jakým k určení předsedy a místopředsedy volební komise došlo, tak ve volební dokumentaci nelze nalézt žádné doklady. Soud nepřehlédl, že i sama starostka ve vyjádření k návrhu připouštěla, že je možné, že se v rámci volebního procesu některých chyb dopustila. Vše tak nasvědčuje tomu, že volba funkcionářů volební komise neproběhla v souladu se zákonem losováním (§ 18 odst. 3 zákona o volbách), ale že předsedkyně a místopředsedkyně okrskové volební komise byly svévolně určeny starostkou, jak tvrdí navrhovatelé. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že za každou volební stranu (č. 1 i č. 2) byl do volební komise navržen a ustaven jeden člen, třetí člen byl nominován politickou stranou, jež v obci nekandidovala, a zapisovatel byl jmenován starostkou. Členka komise delegovaná stranou č. 1 vykonávala funkci předsedkyně volební komise, členka delegovaná stranou č. 2 funkci místopředsedkyně volební komise. Právo volebních stran delegovat člena do okrskové volební komise tak nebylo porušeno. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je zmíněné právo „podstatným institutem sloužícím k zabezpečení poctivosti voleb, zabránění manipulaci s odevzdanými hlasovacími lístky a realizací principu volné, rovné a svobodné soutěže politických sil v demokratickém politickém systému (čl. 5 Ústavy České republiky a zejména čl. 22 Listiny základních práv a svobod), resp. jeho konkretizací na zákonné úrovni při organizaci, průběhu a zjišťování výsledků voleb všeho druhu.“ (usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014-110). Navíc každá z volebních stran v obci měla ve volební komisi jednoho funkcionáře.

61. Činnost okrskové volební komise nebyla v průběhu voleb zpochybněna ani kontrolou pověřeného obecního úřadu (nezjištěny žádné nedostatky), ani jednotlivými jejími členy v zápisu o průběhu výsledku hlasování vypracovaného volební komisí ani soudem v rámci přepočtu odevzdaných volebních hlasů (viz část VI. D). Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu výsledku hlasování s uvedením důvodu tohoto odepření (viz § 42 odst. 1 zákona o volbách). Za daných skutkových okolností soud dospěl k závěru, že i pokud byly funkcionářky volební komise nominovány starostkou obce namísto losováním, neovlivnilo zmíněné porušení § 18 odst. 3 zákona o volbách hrubým způsobem výsledky voleb, pokud v práci komise žádné nedostatky zjištěny nebyly.

62. Co se týče proškolení členů volební komise, soud nemá pochybnosti o tom, že všichni členové okrskové volební komise byli řádně proškoleni. Z volební dokumentace vyplývá, že někteří členové se zúčastnili školení dne 21. 9. 2018 v T. (členka Š. a K.), ostatní se proškolili individuálně instruktážním videem ČSÚ. Tato skutečnost vyplývá ze Seznamu proškolení členů komise, z prezenční listiny na školení 21. 9. 2018, ale rovněž z tvrzení členky komise L. K. v replice ze dne 1. 11. 2018. Je tak nepochybné, že před zahájením voleb všichni členové okrskové volební komise byli řádně proškoleni.

63. Soud dospěl k závěru, že přestože mohlo dojít při ustavování okrskové volební komise a při volbě jejích funkcionářů k dílčím porušením zákona o volbách, nemohla mít tato pochybení dopad na průběh voleb, ani nebyla způsobilá hrubým způsobem ovlivnit výsledek voleb ve smyslu § 60 odst. 3 zákona o volbách. VI. B) Námitka účelového přihlašování voličů 64. Neplatnost voleb navrhovatelé spojují rovněž s údajně účelovým přihlášením 7 nových voličů k trvalému pobytu v obci těsně před datem konání voleb. Podle navrhovatelů voliči A., R. a I. V., M. K., J. V., N. M. a T. N. změnili svůj trvalý pobyt účelově, aby ovlivnili výsledek voleb.

65. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí má právo volit do zastupitelstva obce občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu.

66. Jak vyložil ve své judikatuře Ústavní soud, otázku trvalého pobytu ve vztahu k volebnímu zákonu je nutno posuzovat z hlediska faktického vyjádření trvalého pobytu, nikoliv ve smyslu pouhého evidenčního přihlášení. Je nutné hodnotit, zda přihlášení k trvalému pobytu do obce nebylo zcela účelovým jednáním ve vztahu ke vzniku aktivního volebního práva, které by porušovalo smysl a účel zákona o evidenci obyvatel i zákona o volbách do zastupitelstev obcí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 9/94). V nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10, Ústavní soud dodal, že „trvalý pobyt v obci, jako ústavní a zákonná podmínka výkonu aktivního i pasivního volebního práva pro volby do zastupitelstev obcí není v právní úpravě ustanovena samoúčelně. Sleduje totiž legitimní cíl, aby orgány samosprávy obce měli právo volit jen obyvatelé obce, tj. ti, kteří v obci trvale žijí a tedy tvoří (relativně) trvalou součást územního společenství osob, které si prostřednictvím voleb do zastupitelstev obcí volí své zástupce za účelem svěření podstatného rozsahu svého práva na výkon obecní samosprávy po dobu čtyř následujících let. Tento závěr podporuje i ústavní vymezení územně samosprávných celků jako územních společenství občanů, která mají právo na samosprávu, v čl. 100 odst. 1 Ústavy. Citované ustanovení ústavy tedy nepředpokládá ochranu práva podílet se na správě obecních záležitostí u těch, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného.“ K obdobným závěrům dospěl Ústavní soud i v nálezech ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11 nebo ze dne 22. 5. 2012, Pl. ÚS 38/11 (N 109/65 SbNU 477). V posledně zmiňovaném nálezu Ústavní soud konstatoval, že „[s]myslem formální existence obce je, aby si její obyvatelé mohli sami spravovat vlastní záležitosti. Činí tak prostřednictvím orgánů obce. Proto také oprávnění tyto orgány vytvářet je podmíněno faktickým poutem obyvatele-voliče k obci. O existenci tohoto pouta nesvědčí sama subjektivní vůle osoby v podobě zápisu mezi občany obce, ale musí být odpovídajícím způsobem objektivizována.“ 67. V intencích výše vyslovených závěrů soud hodnotil výslechy svědků, přičemž zkoumal především jejich motivaci a pouto k obci. Předesílá, že všech sedm osob, které byly navrhovateli označeni jako účelově přihlášení voliči, si změnilo trvalý pobyt do obce bezprostředně před volbami (T. N. dne 17. 9. 2018, zbylých šest osob 1. 10. 2018), což soud ověřil z přihlašovacích lístků. Výtky, že by změna jejich trvalého pobytu nebyla provedena starostkou, neshledal soud oprávněnými. Svědci při výslechu potvrdili, že změnu trvalého pobytu vyřizovala starostka obce, což vyplývalo i z vyjádření starostky k podanému návrhu. Všech 7 zmíněných osob ve volbách volilo, což soud ověřil z předložené volební dokumentace. S ohledem na skutečnost, že se voleb zúčastnilo 72 voličů (tyto osoby tak představovaly téměř 10 % voličů), ve volbách kandidovaly jen dvě volební strany a že volby skončily s těsným volebním výsledkem, mohla účast těchto voličů ovlivnit volební výsledek. Pokud by tedy byla v řízení prokázána účelovost změny jejich trvalého pobytu, byly by naplněny podmínky pro vyslovení neplatnosti voleb.

68. Pan R. V. při výpovědi jako důvod změny trvalého pobytu uvedl žádost majitelky nemovitosti, kterou jejich rodina v obci hodlá koupit, aby kupec nemovitosti (i jeho rodina) měl v obci trvalý pobyt. Popisoval rovněž, že do obce jejich rodina jezdila za paní Š. na návštěvy a obec zná dlouho. Bydlí v nedalekém D. Dosud však vyjednávání o prodeji nemovitosti nebylo ukončeno, nedošlo ani k podpisu kupní smlouvy. V situaci, kdy ke změně trvalého pobytu pana Vaverky došlo na podkladě dosud nejisté události, kterou má být zatím nerealizovaný a smluvně nepodložený prodej nemovitosti vlastněné paní Š. (nominovanou za volební stranu č. 1 do volební komise) rodině svědka, jeví se soudu popsané důvody jako nedostatečné pro založení dostatečně silného pouta svědka k obci. Tím spíš za situace, kdy ke změně jeho trvalého pobytu došlo bezprostředně před volbami. Změnu trvalého pobytu pana R. V. proto soud vyhodnotil jako účelovou i s ohledem na skutečnost, že se jednalo o nahlášení trvalého pobytu do nemovitosti vlastněné předsedkyní volební komise delegovanou za volební stranu č. 1.

69. Svědci A. a I. V. se k podání svědecké výpovědi nedostavili z důvodu čerpání dovolené. Důvody uváděné R. V. pro změnu trvalého pobytu lze však vztáhnout i k jejich osobám, neboť se jedná o rodinné příslušníky svědka V., konkrétně o jeho syna a manželku. Ani u těchto osob tedy soud dostatečně silné pouto k obci neshledal a vyhodnotil změnu jejich trvalého pobytu do obce jako jednání účelové motivované snahou ovlivnit výsledek voleb v obci.

70. Jiný je však závěr soudu k ostatním vyslechnutým svědkům, přestože přihlášení šesti osob k trvalému pobytu do obce, která má zhruba 90 voličů, mimo úřední hodiny obecního úřadu, z nichž většina má vztah k volební straně č. 1, se soudu jeví značně nestandardní.

71. Svědkyně M. K. změnu trvalého pobytu odůvodňovala skutečností, že až v září tohoto roku bylo její nemovitosti přiděleno číslo popisné a mohla tak požádat o zápis trvalého pobytu. V obci vlastní rekreační objekt od roku 1990, nyní přestavěný na chalupu. Zdržuje se tam podle situace. Vztah k obci má vřelý, většinu obyvatel obce zná. V případě paní K. soud shledal, že svědkyni s obcí určité pouto pojí. Přestože bydlí v N. u B., do obce často dojíždí, podle potřeby. Vlastní zde nemovitost již 28 let. Na obec má dobré vzpomínky i z dětství, kdy se v obci ukrývala před bombardováním T. v roce 1945. Lze tak předpokládat, že má oprávněný zájem podílet se na správě obecních záležitostí.

72. Co se týče J. V., ta změnu trvalého pobytu do obce vysvětlovala rodinnými záležitostmi. Má příbuzenské vazby na rodinu K., zná obec odmalička, pomáhá na farmě. Ke změně trvalého pobytu ji vedly zdravotní důvody její babičky, o kterou pečuje a pomáhá jí v domácnosti. Pokud by z důvodu pečování o babičku nestíhala výkon zaměstnání, přesunula si trvalý pobyt do obce, i s ohledem na možnost čerpání sociálních dávek. Důvody uváděné svědkyní V. pro změnu trvalého pobytu do obce nejsou nikterak silné, nicméně i přesto soud dospěl k závěru, že svědkyně určitý vztah k obci má. Do obce často jezdila pomáhat rodině K. na farmu, většinu účastníků řízení osobně zná. Změnu jejího trvalého pobytu proto soud jako účelovou neposoudil.

73. Svědek T. N. změnu trvalého pobytu vysvětloval skutečností, že je dlouhodobým partnerem Ing. V. K. Již 7,5 let v obci přespává, buďto u jejích rodičů nebo nyní na nemovitosti, kterou společně opravují. Vložil do rekonstrukce značné finanční prostředky, proto se rozhodl pro změnu trvalého pobytu. Důvody uváděné svědkem N. považoval soud za dostatečné pro odůvodnění změny trvalého pobytu. Dlouhodobý partnerský vztah a rekonstrukce nemovitosti podle soudu svědčí o vazbách svědka N. k obci a svědčí i o jeho vůli v obci dále setrvat.

74. N. M. byla předvolána ke svědecké výpovědi, nicméně ze zdravotních důvodů svoji účast omluvila. Z vyjádření účastníků řízení lze zjistit, že slečna M. je partnerkou A. J. a přihlásila si trvalý pobyt do nemovitosti ve vlastnictví jeho rodičů. Přestože soud nemohl motivaci N. M. ke změně trvalého pobytu do obce ověřit v rámci svědecké výpovědi, má za to, že na základě dostupných informací nelze účelovost změny jejího trvalého pobytu prima facie dovodit.

75. Na základě výše uvedeného soud shrnuje, že většině případů byly zjištěny skutečnosti, jež potvrzovaly vztah předvolaných svědků k obci N.-Ž. Někteří svědci v obci mají partnery a je tak pochopitelné, že po jejich boku chtějí v obci setrvat. Jiní zde mnoho let vlastní rekreační zařízení, resp. pečují zde o rodinného příslušníka. Ve všech případech je soud přesvědčen, že svědci mají s obcí určité pouto (zmiňované Ústavním soudem v nálezu Pl. ÚS 38/11), chtějí se stát členy jejího společenství a jimi zmiňované důvody se soudu jeví akceptovatelné. To však neplatí pro důvody pro změnu pobytu uváděné svědkem R. V., jež soud vztáhl i pro důvody ostatních členů jeho rodiny.

76. Těsný volební výsledek kandidujících volebních stran, značně nestandardní přihlášení šesti osob k trvalému pobytu do obce v tentýž den, který bezprostředně předcházel datu konání voleb a který nebyl úředním dnem obecního úřadu, jakož i deklarované vazby nových občanů obce na volební stranu č. 1, vyvolaly vážné pochybnosti soudu o možné účelovosti změn trvalých pobytu zmíněných osob. Po provedení výslechů však soud dospěl k závěru, že ve třech případech došlo k účelové změně trvalého pobytu do obce, která mohla být vedena snahou ovlivnit výsledek voleb. Účelovost přihlášení trvalého pobytu do obce u ostatních čtyř osob nebyla v řízení prokázána. Soud je přesvědčen, že účelové přihlášení tříčlenné rodiny V. k trvalému pobytu do obce hrubým způsobem neovlivnilo výsledek voleb ve smyslu § 60 odst. 3 zákona o volbách. Přestože byl volební výsledek těsný, nemohli jej podle soudu tři voliči zvrátit. K tomuto závěru soud dospěl veden zásadou minimalizace zásahů moci soudní do rozhodnutí svobodné vůle občanů ve volbách. Vycházel z toho, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc měnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak. Tak závažný rozsah pochybení při vedení stálého seznamu voličů soud neshledal.

77. Námitku, že účelově přihlášení voliči mohli ovlivnit výsledek voleb v obci, proto soud ani přes uvedené výhrady neshledal důvodnou. VI. C) Pochybení při hlasování do přenosné volební schránky 78. Navrhovatelé v podaném návrhu zpochybňují rovněž hlasování do přenosné volební schránky v domě K. Uvádí, že R. K. byl k hlasování „donucen“ opakovaným dostavením se komise do jeho domu a že do přenosné urny hlasovaly i další dvě voličky, u nichž nebyly dány zákonem stanovené důvody pro hlasování mimo volební místnost.

79. Jak již bylo zmíněno výše, důvodnost uvedené námitky by mohla vyvolat nutnost opakování celého hlasování. Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.

80. Podle § 33 odst. 7 zákona o volbách může volič ze závažných, zejména zdravotních, důvodů požádat obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

81. Z předložené volební dokumentace a z vyjádření účastníků řízení vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Členky volební komise se do domu K. skutečně dostavily třikrát na žádost pana R. K. Při první návštěvě dne 5. 10. 2018 odpoledne do přenosné hlasovací schránky hlasovala manželka R. K., paní L. K. (narozena X); pan R. K. nehlasoval. Bylo domluveno, že členky volební komise se dostaví do domu K. ještě následující den v 10 hodin ráno. Tak se stalo, nicméně členkám volební komise dne 6. 10. v 10 hodin nikdo neotevřel a ty se v 10:03 hodin vrátily do volební místnosti. Následně na opakovanou žádost R. K. tlumočeného ve volební místnosti starostkou členky volební komise potřetí dorazily do domu K. a pan R. K. (narozen X) odvolil.

82. Jakkoliv se shora popsaný postup, kdy členky volební komise docházely s přenosnou volební schránkou do domu K. natřikrát, může jevit soudu nestandardní, nelze v něm spatřovat porušení volebního zákona. Není vyloučeno, aby volič jeden den volit nehodlal a následující den toto své rozhodnutí změnil a odvolil. Ať již byla motivace pana R. K. ke změně jeho rozhodnutí jakákoliv, zásadní je, že R. K. se dne 6. 10. 2018 rozhodl své aktivní volební právo vykonat. Požádal (opakovaně) o hlasování mimo volební místnost, členky volební komise se do jeho domu dostavily a on své volební právo realizoval. Zda se tak stalo po rozhovoru s jinými členy obce, jak by vyplývalo z čestného prohlášení V. D. i z jeho projevu u ústního jednání, po diskusi s rodinnými příslušníky nebo čistě jen na základě změny jeho vnitřních postojů, není rozhodující. Z popsaného skutkového stavu nevyplývá, že by byl k volbě někým přinucen či že by mu byla slíbena za volbu určitého kandidáta či volební strany odměna. Ostatně nic takového ani navrhovatelé netvrdili. Volbu pana R. K. tak soud považoval za regulérní.

83. Nedůvodná se soudu jeví rovněž výtka navrhovatelů ohledně nezákonnosti hlasování do přenosné volební schránky paní L. K. Dostavila-li se volební komise do domu K. s tím, že pan K. požádal o vyslání volební urny, nepovažuje soud za nezákonné, pokud by do urny hlasovali v témže domě i jiní voliči, u nichž by snad mohly být zpochybněny podmínky vyplývající z § 33 odst. 7 zákona o volbách. V projednávaném případě není sporu o tom, že paní L. K. je důchodového věku. Soudu nepřísluší přezkoumávat zdravotní stav voličky ani to, zda odvolila do přenosné urny čistě z pohodlnosti či ze skutečně závažných důvodů, jak vyžaduje § 33 odst. 7 zákona o volbách. Rozhodující se soudu jeví, že jejím hlasováním nebylo zabráněno hlasovat jiným voličům, kteří na hlasování do přenosné urny měli zákonný nárok, např. z důvodu nadměrného vytížení členek volební komise obcházejících voliče s přenosnou volební schránkou, kteří požádali o volbu mimo volební místnost.

84. Námitky týkající se nezákonnosti hlasování do přenosné volební schránky proto soud neshledal důvodnými. VI. D) Námitka chybného postupu volební komise při sčítání odevzdaných hlasů 85. Závěrem navrhovatelé namítali, že mají podezření na pochybení okrskové volební komise při sčítání odevzdaných volebních hlasů.

86. Důvodnost předmětné námitky by mohla znamenat vyslovení neplatnosti volby určitého kandidáta. Podle § 60 odst. 4 zákona o volbách návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

87. Z ustanovení § 40 odst. 5 zákona o volbách vyplývá, že okrsková volební komise po posouzení hlasovacího lístku (§ 41) započte platný hlas pro kandidáta takto: a) jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát, b) je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí dle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva, c) je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí dle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů, d) ke kandidátům, kteří se kandidatury vzdali nebo byli odvoláni podle § 24, a k hlasům pro ně odevzdaným se nepřihlíží.

88. Zmíněnou námitku navrhovatelé formulovali v obecné rovině. Měli pochybnosti, zda okrsková volební komise správně spočítala hlasy zvláště v případě, kdy volič označil kandidáty jedné volební strany preferenčními hlasy a současně zaškrtl druhou volební stranu. K vyvrácení pochybností navrhovatelů o správnosti postupu okrskové volební komise při sčítání hlasů (i s ohledem na námitky obsažené v části VI. A týkající se sestavování okrskové volební komise) soud přistoupil k přepočtu odevzdaných volebních hlasů. Dospěl k totožnému výsledku, jako okrsková volební komise. Konstatuje proto, že počty hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům byly okrskovou volební komisí zjištěny bezchybně.

89. Námitky ohledně chybného postupu volební komise při sčítání odevzdaných volebních hlasů proto soud shledal nedůvodnými. VII. Závěr a náklady řízení 90. Na základě výše uvedeného soud neshledal podaný návrh důvodným, proto jej zamítl. Pro posouzení podaného návrhu nebylo relevantní vzdání se kandidatury panem A., ani skutečnost, jak se navrhovatelé dostali k seznamu voličů; k těmto otázkám se proto soud nijak nevyjadřoval.

91. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož platí, že na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo.

92. Podle ustanovení § 93 odst. 5 s. ř. s. soud usnesení doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení.

93. Závěrem soud považuje za důležité zopakovat, že byl ve svém rozhodnutí veden zásadou zdrženlivosti a zásadou minimalizace zásahů soudní moci do svobodného rozhodnutí občanů obce ve volbách. Rád by apeloval na občany obce, aby akceptovali výsledek demokratických voleb do zastupitelstva obce, do jejichž výsledku soud ani přes určitá výše deklarovaná pochybení neshledal za nezbytné zasáhnout. Nechť obyvatelé obce N.-Ž. brzy naleznou společnou řeč, povznesou se nad nesváry a rozbroje popisované v písemných vyjádřeních účastníků, jež částečně vypluly na povrch i při ústním jednání, a společně se zasadí o harmonický rozvoj obce a ochranu jejích přírodních krás. „Proto jest obec, jest společnost, aby, co jednotlivý sám dovésti nemůže, spojené síly dokázaly“ (Karel Havlíček Borovský).

Rubrum