64 A 3/2012 - 172

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Sedláka, v právní věci navrhovatele: SVS Delta Racing Team, se sídlem Dolní 61, 684 01 Kobeřice u Brna, IČO: 26983729, zastoupeným MUDr. Mgr. Danielem Mališem, LL. M., advokátem vykonávajícím advokacii jako společník obchodní společnosti Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Longin Business Center, Na Rybníčku 1329/5, 120 00 Praha 2, proti odpůrci: Obecní úřad Vážany nad Litavou, se sídlem 684 01 Vážany nad Litavou 125, v řízení o zrušení opatření obecné povahy Obecního úřadu Vážany nad Litavou č. 2/2012 ze dne 31.1. 2012 takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy obecního úřadu Vážany nad Litavou č. 2/2012 ze dne 31.1. 2012 – omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci umístěnou na pozemku parc.č. 2093 v k.ú. Vážany nad Litavou, obec Vážany nad Litavou, okres Vyškov, stanovením místní úpravy provozu spočívající v umístění dopravní značky B13 – zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje 9 tun s dodatkovou tabulkou E13 s textem ,,Na povolení obce Vážany nad Litavou“ s e z r u š u je dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku navrhovateli, na účet obchodní společnosti Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář s.r.o. se sídlem Longin Business Center, na Rybníčku 1329/5, 120 00 Praha 2, náklady řízení v částce 16 260,- Kč.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení

1. Na základě žádosti obce Vážany nad Litavou o stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci ze dne 30.11.2011 vydal Městský úřad Slavkov u Brna dne 19.12.2011, jakožto příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, Oznámení o zahájení správního řízení pod sp. zn. DSH/21661-11/5673/2011/Pil ve věci udělení souhlasu se stanovením místní úpravy provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci p.č. 2093, k.ú. Vážany nad Litavou, okr. Vyškov, kraj Jihomoravský, podle projektové dokumentace s názvem „Návrh na doplnění trvalého dopravního značení v obci Vážany nad Litavou“, číslo výkresu 1, číslo zakázky 379/11, vypracované právnickou osobou Trasig, s.r.o., se sídlem ve Vyškově; úprava provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci spočívá v umístění dopravní značky B13 – Zákaz vjezdu vozidel, jejíž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez 9t a dodatkové tabulky E13 – Na povolení obce Vážany nad Litavou. Městský úřad Slavkov u Brna, odbor dopravy a silničního hospodářství usnesením ze dne 21.12.2011, č.j. DSH 22458-11/5673-2011/Pil, rozhodl o přerušení uvedeného řízení do vyřešení předběžné otázky ve věci vydání rozhodnutí o omezení veřejného přístupu na předmětnou veřejně přístupnou účelovou komunikaci a zároveň dal podnět v souladu s ust. § 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) příslušnému správnímu orgánu, kterým je obec Vážany nad Litavou k zahájení řízení o vydání rozhodnutí o omezení veřejného přístupu na tuto veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Obecní úřad Vážany nad Litavou vydal dne 2.1.2011 veřejnou vyhlášku č.j. 550/2011/Hlo – Oznámení o zahájení správního řízení ve věci vydání rozhodnutí o omezení veřejného přístupu na předmětnou veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Zároveň uvedený obecní úřad vydal pod stejným číslem jednacím a stejného dne usnesení, kterým vyslovil, že účastníci předmětného správního řízení mohou činit návrhy na dokazování ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení; po uplynutí této lhůty nebude k dalším návrhům přihlédnuto a bude vydáno rozhodnutí ve věci. Po uplynutí této lhůty vydal Obecní úřad Vážany nad Litavou žalobou napadené opatření obecné povahy, které bylo doručeno veřejnou vyhláškou a nabylo právní moci dne 2.3.2012.

2. Dne 10.7.2012 podalo občanské sdružení SVS Delta Racing Team (dále jen „navrhovatel“) návrh na zrušení předmětného opatření obecné povahy. Dne 12.7. 2012 byl tento návrh doplněn návrhem na nařízení předběžného opatření ve smyslu § 38 zák. č. 150/2002 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), kterému bylo usnesením ze dne 24.7. 2012 č.j. 64 A 3/2012-147 vyhověno a předběžné opatření bylo nařízeno.

II. Obsah návrhu na zahájení řízení

3. Navrhovatel je občanským sdružením, které organizuje a provozuje motoristické sporty. Navrhovatel je vlastníkem pozemků parc.č. 1852, 1854 a 1855 v k.ú. obce Vážany nad Litavou, okres Vyškov, na kterých je umístěna závodní dráha užívaná pro motokros. Motokrosová dráha je tvořena dvěma okruhy – jeden s pískovým povrchem dokončený a užívaný celoročně a druhý s povrchem zeminy, který navrhovatel stále buduje. Úpravy povrchu byly rozděleny na 3 etapy řádně povolené odborem stavebním a územního plánování Městského úřadu ve Slavkově u Brna, a to souhlasem s ohlášenými terénními úpravami ze dne 27. 11. 2007 č.j. SÚ/23180-07/7617-2007/Sv, ze dne 30. 5. 2008 č.j. SÚ/9550-08/3678- 2008/Sv a ze dne 7.8. 2008 č.j. SÚ/14756-08/4505-2008/Sv. Ve všech případech projekt počítal s navážením materiálu ze staveb nákladními automobily. Tyto pozemky se nachází 2 km od jižního okraje obce a jsou pro motokros užívány 12 let. Využití těchto pozemků jako sportoviště vyhrazuje i územní plán obce Vážany nad Litavou.

4. Dne 31. ledna 2012 odpůrce na žádost obce Vážany nad Litavou vydal rozhodnutí č.j. 550/2011/Hlo, jímž povolil omezení provozu na účelové komunikaci na pozemku parc. č. 2093 v k.ú. obce Vážany nad Litavou spočívající v umístění dopravní značky B 13 – zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje 9 tun a dodatkové tabulky E 13 s textem ,,na povolení obce Vážany nad Litavou“. K umístění těchto značek došlo 21.6. 2012. Odpůrce toto odůvodnil stížnostmi vlastníků nemovitostí v nedaleké chatové oblasti na hluk, prach, otřesy půdy a poškozování účelové komunikace.

5. Navrhovatel tvrdí, že je napadeným opatřením obecné povahy značně zkrácen na svém právu, neboť jediným možným přístupem navrhovatele na pozemky motokrosového hřiště byla účelová komunikace na pozemcích obce Vážany nad Litavou, která začíná na pozemku parc.č. 2093 v k.ú. Vážany nad Litavou sjezdem ze silnice č. III/4194 umístěné na pozemku parc.č. 1290. Na ostatní veřejně přístupné komunikace, které by umožňovaly příjezd k areálu motokrosového hřiště byly umístěny dopravní značky B1 nebo B13 s dodatkovou tabulkou E13, tedy zákazy vjezdu motorových vozidel případně zákaz vjezdu motorových vozidel s okamžitou hmotností nad 9 tun. Provoz motokrosové dráhy navrhovatelem je tak zcela paralyzován, neboť navrhovatel nemůže pořádat tréninky a závody, nemůže pokračovat v budování dráhy a navrhovatel je existenčně ohrožen, neboť je závislý na prostředcích hrazených stavebními společnostmi za využití pro ně nepotřebné zeminy na budování dráhy.

6. V návrhu navrhovatel jednotlivé námitky přizpůsobuje algoritmu přezkumu opatření obecné povahy stanoveném v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.9. 2005, č.j. 1 Ao 1/2005-98, podle něhož se tento algoritmus skládá z 5 kroků. Těmito kroky jsou: přezkum pravomoci odpůrce k vydání opatření obecné povahy, překročení mezí působnosti odpůrce při vydání opatření obecné povahy, soulad vydání opatření obecné povahy se zákonem stanoveným postupem, soulad opatření obecné povahy se zákonem a požadavek proporcionality opatření obecné povahy.

7. Ve vztahu k prvním dvěma krokům algoritmu přezkumu navrhovatel uvádí, že dle jeho názoru odpůrce nepochybil, jelikož bylo vydáno orgánem pravomocným v mezích jeho působnosti.

8. Třetí krok algoritmu považuje navrhovatel za porušený, neboť odpůrce nezveřejnil návrh opatření obecné povahy v souladu s ustanovením § 25 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dále dle navrhovatele porušil odpůrce ustanovení správního řádu stanovující postup správního orgánu při vydávání opatření obecné povahy tím, že ve smyslu § 172 s.ř. nevyzval dotčené osoby k podání námitek nebo připomínek. Dále nebylo navrhovateli jako vlastníku nemovitosti, jehož práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva k nemovitosti mohou být opatření obecné povahy přímo dotčeny, podat písemné odůvodněné námitky. Tato vada není dle navrhovatele zhojena ani postupem odpůrce, kdy v oznámení o zahájení řízení určil lhůtu k vyjádření se k podkladům pouhých 5 dnů. Dále pak odpůrce neaplikoval obecná ustanovení s.ř., která je třeba použít i v případě, že § 7 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v planém znění (dále jen zákon o pozemních komunikacích), vylučuje tento postup. Dle navrhovatele nebyl tedy dodržen zákonem stanovený postup pro vydání opatření obecné povahy, jelikož postup odpůrce spíše připomínal postup správního orgánu při vydávání správního rozhodnutí.

9. V dalším bodu algoritmu přezkumu opatření obecné povahy opět neobstojí, neboť je v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích i zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu). Dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích může příslušný silniční správní úřad veřejný přístup na účelovou komunikaci omezit pouze za předpokladu, že je to nezbytně nutné o ochraně oprávněných zájmů jejího vlastníka. Tuto podmínku neshledává navrhovatel za splněnou, neboť k poškození vozovky provozem navrhovatele nedochází, jelikož navrhovatel pravidelně investuje do oprav této vozovky. Prací navrhovatele by mohly být dotčeny zájmy vlastníků nemovitostí v chatové oblasti, které však nelze zaměňovat se zájmy odpůrce.

10. Navrhovatel dále namítá, že opatření obecné povahy je vydáno v rozporu s ust. § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu, neboť dopravní značky se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. V posuzovaném případě není na předmětné komunikaci plynulost a bezpečnost provozu omezena, jelikož provoz na této komunikaci a průjezd vozidel navrhovatele je zanedbatelný, předmětná komunikace je dostatečně široká. Navrhovatel dále uvádí, že umístěním této dopravní značky nemůže být naplněna ani podmínka ochrany veřejného zájmu.

11. Dle navrhovatele je opatření obecné povahy v rozporu také s dalšími právními předpisy – čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, § 123 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zejména s ohledem na vlastnické právo navrhovatele k předmětné nemovitosti a právo sdružovat se.

12. V posledním pátém bodu algoritmu přezkumu dle navrhovatele opatření obecné povahy také neobstojí, neboť nelze mluvit o jeho proporcionalitě. Navrhovatele značně omezuje ve výkonu jeho vlastnického práva vzhledem k tomu, že nemůže pokračovat ve stavebních úpravách. Proto je dle navrhovatele opatření obecné povahy zcela neúměrné vzhledem k cíli, který je jím sledován. Jeho dopad není změkčen ani dodatkovou tabulkou E 13 s textem ,,na povolení obce Vážany nad Litavou“. Tuto výjimku nemůže navrhovatel využít, jelikož nelze předem zajistit seznam vozidel, která se budou v konkrétním termínu na komunikaci pohybovat.

13. Dále navrhovatel spatřuje v postupu odpůrce porušení zásady legitimního očekávání. Přestože zastupitelstvo obce Vážany nad Litavou při svém jednání dne 14.11. 2007 a 21.5. 2008 jednomyslně schválilo obě etapy výstavby motokrosového areálu a tento areál byl využíván po dobu 12 let ke stejnému účelu, tak odpůrce umístil na poslední přístupovou cestu předmětnou dopravní značku. Fakticky tak navrhovateli znemožnil vykonávat činnost, která již byla jednou povolena a porušil tím navrhovatelovo legitimní očekávání ve smyslu užívání motokrosové dráhy. Svůj názor navrhovatel podpořil rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Ao 3/2008 ze dne 7.1. 2009.

14. V doplňujícím procesním podání ze dne 13.9.2012 zopakoval navrhovatel svoji dosavadní argumentaci a doplnil, že odpůrcem poukazovaný údajný přístup k motokrosové dráze po polní cestě, která vede ze silnice II. tř. Slavkov u Brna – Nížkovice, je pro potřeby navrhovatele zcela nevhodný (úzká nezpevněná hliněná polní cesta).

III. Vyjádření odpůrce

15. Odpůrce poukázal na skutečnost, že navrhovatel nadále naváží stavební materiál na motokrosovou dráhu po polní cestě, která vede ze silnice II. tř. Slavkov u Brna – Nížkovice, na které není stanoveno žádné omezení. Dále odpůrce namítal, že na motokrosovou dráhu dosud nebyl vydán kolaudační souhlas ke třetí etapě výstavby.

16. Odpůrce v doplňujícím vyjádření ze dne 2.8.2012 uvedl, že polní cesta, která vede ze silnice II. tř. Slavkov u Brna – Nížkovice je ve stejném režimu jako cesta, na které je umístěna předmětná dopravní značka, proto pochybnosti navrhovatele o legálnosti přístupu měly vzniknout už při užívání komunikace na parc. č. 2093. Dále odpůrce uvedl, že provoz na předmětné komunikaci nezpůsobuje újmu jemu, ale vlastníkům pozemků v rekreační oblasti zejména hlukem, prachem a otřesy, které vlastníkům nemovitostí v chatové oblasti znemožnily využívat jejich nemovitosti v pracovní dny. Odpůrce zdůraznil, že navrhovatel byl již 9.5. 2011 vyzván Městským úřadem Slavkov u Brna k ukončení navážení zeminy po předmětné komunikaci s termínem do 30.6. 2011.

IV. Posouzení věci

17. Krajský soud v Brně na základě včas podaného návrhu přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Dospěl k závěru, že návrh je důvodný, že napadené opatření obecné povahy odpůrce nebylo vydáno v souladu se zákonem.

18. Právní úprava řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je obsažena v ust. § 101a a násl. s.ř.s. Při soudním přezkumu opatření obecné povahy je vždy nutné nejprve zkoumat, zda je splněna podmínka aktivní legitimace navrhovatele.

19. Zdejší soud při posuzování aktivní legitimace navrhovatele k předmětnému řízení vychází z ustanovení § 101a s.ř.s., dle něhož návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části může podat ten, kdo tvrdí že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem zkrácen. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, přístupný na www.nssoud.cz, potom platí, že „Přípustný je ten návrh, který tvrdí zkrácení navrhovatele na jeho právech příslušným opatřením obecné povahy. Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. Nestačí tedy, tvrdí-li navrhovatel, že opatření obecné povahy či procedura vedoucího k jeho vydání jsou nezákonné, aniž by současně tvrdil, že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry“.

20. Podmínka aktivní procesní legitimace je dle názoru soudu splněna, neboť navrhovatel kromě nezákonného postupu při vydání napadeného opatření obecné povahy tvrdí také zkrácení na svých subjektivních právech konkrétně omezení v užívání předmětné nemovitosti a výkonu vlastnického práva k této nemovitosti. Zdejší soud proto mohl přikročit k meritornímu přezkumu opatření obecné povahy.

21. Při meritorním přezkumu opatření obecné povahy postupoval zdejší soud dle algoritmu, vyjádřeného v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, přístupný na www.nssoud.cz. Tento algoritmus spočívá v pěti krocích: 1) přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 2) přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); 3) přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem (procesní postup při vydávání opatření obecné povahy); 4) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho rozporu se zákonem (materiální kritérium); 5) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (kritérium přiměřenosti právní regulace).

22. V projednávané věci nebyly navrhovatelem zpochybněny skutečnosti zjišťované v prvních dvou krocích zmíněného algoritmu a ani zdejší soud nemá pochybnosti o tom, že odpůrce byl oprávněn napadené opatření obecné povahy vydat a že při jejich vydávání nepřekročil zákonem stanovené meze své působnosti.

23. Dále bylo třeba posoudit, zda akt odpůrce skutečně naplňuje znaky opatření obecné povahy. Dle názoru soudu je stanovení místní úpravy provozu třeba posuzovat jako opatření obecné povahy a je proto třeba postupovat podle ustanovení části šesté správního řádu. Tento názor byl vysloven Nejvyšším správním soudem v rozsudku č.j. 2 Ao 3/2008 – 100 ze dne 7.1. 2009, přístupný na www.nssoud.cz. Je tedy nutné přezkoumávat soulad vydání opatření obecné povahy se zákonem stanoveným postupem uvedeným v § 172 a násl. správního řádu, neboť úprava místního provozu na pozemních komunikacích ve formě dopravních značek vyhovuje definici opatření obecné povahy uvedené v § 171 tohoto zákona, který stanoví, že podle této části postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím. Odpůrce byl povinen postupovat podle šesté části správního řádu bez ohledu na ust. § 44 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích.

24. Po výše uvedeném soud přistoupil k třetímu kroku algoritmu přezkumu. Podle ust. § 172 odst. 1 správního řádu návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.

25. Přestože, jak bylo výše uvedeno, se jedná v případě projednávaného omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci o opatření obecné povahy, nepostupoval správní orgán dle § 172 odst. 1 správního řádu, neboť součástí spisového materiálu není veřejná vyhláška, jež by svým obsahem odpovídala návrhu opatření obecné povahy a obsahovala by poučení o možnosti podávat námitky a připomínky dotčenými osobami. Součástí spisového materiálu je pouze veřejná vyhláška ze dne 2.1. 2011 č.j. 550/2011/Hlo, která však pouze oznamuje zahájení správního řízení a nemůže ani svým obsahem vyhovět požadavkům § 172 odst. 1 s.ř., neboť neobsahuje náležité poučení pro dotčené osoby a návrh opatření obecné povahy.

26. Jelikož návrh opatření obecné povahy v zákonem předpokládané podobě nebyl vůbec zveřejněn, nemohlo být jeho obsahem ani poučení vlastníků nemovitostí ve smyslu § 172 odst. 5, které stanoví, že vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění.

27. Výše uvedeným postupem odpůrce byl dle názoru soudu navrhovatel zkrácen na svém právu vyjádřit se k opatření obecné povahy prostřednictvím námitek nebo připomínek. Byl tak popřen institut účastenství navrhovatele jednak v obecné rovině a jednak v pozici vlastníka nemovitosti ve smyslu § 172 odst. 5 s.ř.

28. Nad rámec uvedeného soud považuje za vhodné se vyjádřit také k opatření obecné povahy odpůrce z hlediska jeho obsahových náležitostí. Dle § 173 správního řádu opatření obecné povahy musí obsahovat odůvodnění, jehož součástí je dle § 172 odst. 5 správního řádu odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Předmětné opatření obecné povahy vůbec odůvodnění tohoto druhu neobsahuje. K obsahu odůvodnění soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136, přístupný na www.nssoud.cz, v němž je vyloženo, že v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost.

29. Další náležitostí opatření obecné povahy je poučení o opravném prostředku, přičemž § 173 odst. 2 správního řádu stanoví, že proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. Přesto však odpůrce v opatření obecné povahy stanovuje možnost podat odvolání ve lhůtě 15 dnů. Toto poučení odpůrce je tudíž vadné a v rozporu se zákonem.

30. Jak je z výše uvedeného patrné, přezkoumávané opatření obecné povahy po formální stránce vykazuje znaky spíše správního rozhodnutí, což evokuje i nadpis veřejné vyhlášky č. 2/2012, ale podstatné náležitosti stanoveným zákonem pro opatření obecné povahy v něm chybí. Soud na základě výše uvedeného proto uzavírá, že přezkoumávané opatření obecné povahy odpůrce v tomto kroku testu přezkumu nemůže obstát.

31. K námitce navrhovatele, že odpůrce nezveřejnil opatření obecné povahy v souladu s § 25 odst. 2 správního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, soud uvádí následující. Vzhledem k tomu, že ust. § 25 odst. 2 věta druhá správního řádu stanoví, že písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup a § 172 odst. 1 tohoto zákona na toto ustanovení odkazuje, je nutné aby odpůrce při zveřejnění opatření obecné povahy postupoval i podle tohoto ustanovení správního řádu. Tuto námitku stěžovatele soud považuje za důvodnou, neboť odpůrce porušil zákonem stanovený postup pro vydání opatření obecné povahy i v tomto bodě.

32. Soud se dále nad rámec shora uvedeného zabýval i námitkou nesouladu napadeného opatření obecné povahy s hmotným právem. K tomu je třeba vycházet z ustanovení § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu podle něhož platí, že dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Dále dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích může příslušný silniční správní úřad veřejný přístup na účelovou komunikaci omezit pouze za předpokladu, že je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů jejího vlastníka. V daném případě nebylo doloženo, že užívání účelové komunikace navrhovatelem zájmy vlastníka komunikace poškozuje. Nelze ani argumentovat zájmy vlastníků nemovitostí v chatové oblasti, jak to činí navrhovatel, neboť tyto nelze zaměňovat se zájmy vlastníka komunikace (obce Vážany nad Litavou).

33. Je tak zřejmé, že smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný či dokonce šikanózní, nýbrž že musí být racionální a opodstatněný některým z uvedených legitimních důvodů. Pokud takový důvod neexistuje, jedná se o dopravní značku umístěnou protizákonně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.1. 2009, č.j. 2 Ao 3/2008- 100, přístupný na www.nssoud.cz). V tomto ohledu umístění předmětné dopravní značky odpůrcem nemůže naleznout legální oporu.

34. Navrhovatel považuje umístění předmětné dopravní značky v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého má každý právo vlastnit majetek. Vyvlastnění a nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Dle § 123 občanského zákoníku vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Výše uvedené ustanovení občanského zákoníku vymezuje obsah vlastnického práva uvedením jednotlivých oprávnění vlastníka. Jak toto ustanovení uvádí, je jedním z oprávnění také právo vlastníka věc užívat. Právní teorie k tomuto oprávnění uvádí dodatek „věc užívat k jejímu obvyklému účelu“. Dotčené nemovitosti navrhovatele jsou v katastru nemovitostí vedeny, pokud jde o způsob využití, jako sportoviště a rekreační plocha (p.č. 1852 a 1854), je tudíž právem navrhovatele užívat nemovitosti k takto vymezenému účelu. Opatřením odpůrce dochází k citelnému zásahu do vlastnického práva navrhovatele, neboť ten je uzavřením přístupové cesty k motokrosovému areálu omezen v oprávnění svůj majetek užívat k určenému účelu a je tak i omezen ve výkonu svého vlastnického práva.

35. Podle tvrzení navrhovatele dále dochází k porušení čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy práva svobodně se sdružovat. Soud tuto námitku neshledává důvodnou, neboť se neztotožňuje s výkladem navrhovatele k pojmu zásahu do sdružovacího práva. Zásahem do sdružovacího práva je zásah veřejné moci ve smyslu zákazu sdružení. Existence sdružení je zcela nezávislá na právu užívat nemovitosti ve vlastnictví sdružení, proto v zásahu do vlastnického práva k předmětným nemovitostem nemůže být spatřován zásah do práva se sdružovat. Tento výklad navrhovatele by byl příliš extenzivním výkladem uvedeného pojmu.

36. Posledním bodem testu přezkumu opatření obecné povahy je otázka jeho proporcionality. Test proporcionality je složen z následujících podbodů: 1) opatření obecné povahy musí umožňovat dosáhnout jím sledovaný cíl, 2) opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a cíle nelze dosáhnout jinými prostředky, 3) opatření obecné povahy omezuje svoje adresáty co nejméně a 4) následek opatření obecné povahy je úměrný sledovanému cíli (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.9.2005, č.j. 1 Ao 1/2005-98, přístupného na www.nssoud.cz). Hlavním účelem tohoto testu je poměření cíle, kterého má být opatření obecné povahy dosaženo a prostředků kterých bylo užito.

37. K prvním dvěma krokům výše uvedeného testu proporcionality je třeba uvést, že, stanovený cíl přezkoumávaného opatření obecné povahy nenaplňuje zákonný požadavek ochrany práv vlastníka komunikace. Jak bylo výše uvedeno ochrana práv vlastníků nemovitostí v rekreační oblasti nemůže být s tímto cílem zaměňována. Cíl opatření obecné povahy se tak stává pouze deklarovaným.

38. Ve třetím kroku testu proporcionality je stanoveno, že opatření obecné povahy musí svoje adresáty omezovat co nejméně. V daném případě je navrhovatel citelně dotčen na svých právech tím, že v důsledku zákazu vjezdu vozidel s okamžitou hmotností nad 9 tun nemůže pokračovat v budování motokrosové dráhy, jelikož nemůže navážet stavební materiál na její plochu a nemůže pokračovat v provozování závodů a poskytovat jezdcům možnost tréninku, jelikož jezdci pro dopravu strojů a techniky používají vozidla, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje 9 tun. Tvrzení odpůrce o možnosti navážet materiál na trať po polní cestě, vedoucí ze silnice II. třídy Slavkov u Brna – Nížkovice, zůstalo nedoloženo, neboť nelze na základě jeho vyjádření zjistit, zda může být uvedený přístup užíván navrhovatelem legálně a zda je pro jeho potřeby dostatečný (není např. zřejmé, zda se jedná o veřejně přístupnou komunikaci, příp. kdo je jejím vlastníkem a jaké jsou parametry této polní cesty). Umístěním dodatkové tabule s textem ,,na povolení obce Vážany nad Litavou“ není dopad opatření obecné povahy žádným způsobem zmírněn, neboť z administrativního hlediska nelze o povolení vjezdu všech těchto vozidel souhrnně žádat. V tomto bodu testu proporcionality opatření obecné povahy nemůže v důsledku neúměrnosti ve vztahu ke sledovanému cíli uspět, neboť neobstálo v požadavku zatížení svých adresátů v co nejmenší míře.

39. Navrhovatel dále namítal porušení jeho legitimního očekávání přezkoumávaným opatřením odpůrce. K tomu soud uvádí, že zásada legitimního očekávání se vztahuje i na správní řízení. Jelikož je v ust. § 174 odst. 1 správního řádu uvedeno, že se pro řízení podle části šesté (opatření obecné povahy) použijí ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé, je nutné na toto řízení aplikovat i obecné zásady správního řízení uvedené v § 2 až 8 části první správního řádu. Zásada legitimního očekávání je pak upravena v § 2 odst. 4 správního řádu, který stanoví, že správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Obdobně se k použití zásady legitimního očekávání ve správním řízení vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 23.4. 2008, č.j. 8 Afs 83/2007-78, přístupném na www.nssoud.cz.

40. Dle nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 1360/09 ze dne 7.8. 2009 se pojem legitimního očekávání aplikuje jednak v souvislosti s principem právní jistoty a s principem předvídatelnosti rozhodování orgánů veřejné moci.

41. Předmětné pozemky navrhovatele jsou dlouhodobě užívány jako motokrosová dráha a navrhovatel řádně vykonává práva pro její údržbu a budování. Obec Vážany nad Litavou jako vlastník veřejně přístupné účelové komunikace vydala, jak odpůrce sám ve vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvádí, několik souhlasů v souvislosti se stavební činností na motokrosové dráze. Navrhovatel získal územní souhlas a souhlas s provedením ohlášení stavby – terénní úpravy sportoviště – III. etapa na pozemku p.č. 1854 v k.ú. Vážany nad Litavou, v němž je m.j. uvedeno, že zemina bude dovážena z různých liniových staveb a ze stavby silnice I/42 Brno VMO „Dobrovského B.“. Je proto nutno přisvědčit názoru navrhovatele, že přezkoumávaným opatřením obecné povahy bylo negativně zasaženo do jeho legitimního očekávání, týkajícího se možnosti využívat získaných práv při provozování budování motokrosové dráhy.

42. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že opatření obecné povahy odpůrce nevyhovělo hned v několika krocích algoritmu přezkumu. V případě, že opatření obecné povahy nevyhoví pouze v jediném kroku tohoto přezkumu, soud jej zruší pro rozpor se zákonem. Soud proto postupem podle § 101d odst. 2 s.ř.s. zrušil přezkoumávané opatření obecné povahy pro rozpor se zákonem.

V. Náklady řízení

43. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Navrhovatel byl ve věci plně úspěšný a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, která se sestává z odměny za 3 úkony právní služby po 2 100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a doplňující procesní podání ze dne 13.9.2012), z odměny za 1 úkon právní služby ve výši 1 050,- Kč za návrh na nařízení předběžného opatření a z náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300,- Kč (ust. § 9 odst. 3 písm. d), § 7 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a),d), § 9 odst. 3 písm. f) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Soud k náhradě dále připočetl náhradu za 20% daň z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad ve výši 1 710,- Kč, kterou je zástupce navrhovatele povinen odvést. Náhrada nákladů řízení se dále sestává z náhrady za zaplacené soudní poplatky ve výši celkem 6 000,- Kč (z toho 5 000,- Kč za návrh na zahájení řízení a 1 000,- Kč za návrh na nařízení předběžného opatření). Celkem přiznaná náhrada nákladů řízení činí částku 16 260,- Kč.

Poučení