64 Ad 12/2021–47

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobce: Mgr. L. P., narozen dne bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2021, č.j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 5. 2021, č.j. X zamítla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor ze dne 21. 4. 2021 žalobce není invalidní, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze o 20 %.

2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby, vyjádření žalované a replika žalobce

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 20. 10. 2021 včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

4. Žalobce považuje závěry napadeného rozhodnutí za nesprávné, neboť ze strany žalované došlo k jeho nedostatečnému vyšetření. Žalobce nebyl revizním lékařem osobně vyšetřen. Nebyl zhodnocen vliv jeho zranění po nezaviněné autonehodě na výkon konkrétní práce žalobce a byly opomenuty komplikace spojené s tímto zraněním. V této souvislosti žalobce poukázal na konkrétní zdravotní obtíže v podobě podvrtnutí krční páteře, omezené hybnosti a tinnitus (trvalé pískání v uších). Uvedená zdravotní postižení žalobce označil jako podceňovaná, neboť je nelze prokázat přesnými hodnotami, stav současné vědy však dle žalobce nelze klást k jeho tíži.

5. K žalobě žalobce přiložil znalecký posudek MUDr. M. N. ze dne 25. 1. 2021, jehož předmětem bylo stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění z titulu autonehody ze dne 3. 8. 2019, z níž mělo být dle žalobce žalovanou vycházeno za situace, kdy žalobce nebyl osobně vyšetřen revizním lékařem.

6. Žalobce dále uvedl, že má problémy s dlouhým sezením, jízdou v autě a v oblasti sexuality.

7. Zdravotní omezení v rámci jeho zaměstnání označil žalobce za výrazné, neboť pracuje jako advokát a jeho činnost je tak spojena s dlouhými jednáními, sepisováním písemností a častým cestováním. Žalovaná se s tímto omezením dostatečně nevypořádala. Žalobce přitom nemá možnost zvolit alternativní zaměstnání, jak uvádí prvostupňový orgán, neboť takové by bylo rovněž spojeno s omezeními shodnými jako v případě jeho dosavadního zaměstnání.

8. V důsledku uvedeného zdravotní omezení žalobce není schopen řádně vykonávat svou práci, čímž dochází k poklesu jeho příjmů. Žalobce navíc musí denně rehabilitovat, navštěvuje bazén, žalovaná však toto omezení pracovní schopnosti nijak nezohlednila.

9. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že na rozdíl od žalobce považuje posudek revizního lékaře ČSSZ za úplný, když splňuje veškeré náležitosti na něj kladené § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Z tohoto posudku se podává, že byla zohledněna žalobcem vykonávaná profese. Žalobce nebyl vyzván k odbornému vyšetření, neboť mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, v průběhu řízení přitom nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti, týkající se zdravotního stavu či jeho funkčních následků. Zdravotní stav i funkční následky byly zjištěny dostatečně a objektivizovány byly všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu žalobce, které jsou pro posudkový závěr významné. K navýšení základní procentní sazby nebyl posudkovým lékařem shledán důvod, a to i s ohledem na zjištěné lehké omezení dynamiky páteře a vysoký kvalifikační potenciál (zvolena byla dolní hranice poklesu pracovní schopnosti).

10. S ohledem na obsah žalobních námitek navrhla žalovaná přezkum zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Rozhodnutí žalovaná ponechala na úvaze soudu.

11. Žalobce se v replice ze dne 30. 3. 2022 vyjádřil zejména k závěrům posudku posudkové komise, které dle jeho názoru adekvátně nehodnotí jeho zdravotní stav. Nesprávně byly hodnoceny lékařské zprávy MUDr. H. a MUDr. G., nebyl hodnocen pokles jeho sexuální výkonnosti a žalobce se taktéž neztotožnil s tvrzením lékařky o možných psychosomatických projevech jeho zdravotních obtíží. Poukázáno bylo také na formální nedostatky posudku posudkové komise a na nehodnocení možnosti jeho rekvalifikace. Žalobce v závěru namítá možnou nezákonnost vyhlášky o posuzování invalidity a v této souvislosti nechává soudu zvážit postup dle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

III. Podstatný obsah spisu

12. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 5. 2021, č.j. X, kterým žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, vychází z posudku o invaliditě ze dne 21. 4. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po úrazu při dopravní nehodě (3. 8. 2019) s lehkým funkčním postižením C úseku páteře – omezení dynamiky asi o 1/3. Jde o lehkou poruchu, která neodpovídá žádnému stupni invalidity. Toto postižení posudkový lékař podřadil pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %, přičemž posudkový lékař neshledal potřebu tuto míru poklesu pracovní schopnosti dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity dále měnit.

13. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 5. 8. 2021. Posudkový lékař ČSSZ jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označil stp. Distorzi C páteře při autonehodě dne 3. 8. 2019, opěrkový syndrom s lehkým omezením dynamiky páteře, subjektivně dominuje tinnitus nej. Etiologie, na frekvenci 2 kHz, na nízké úrovni 25 dB, bez vegetativního doprovodu (bolesti hlavy a poruchy zraku, nevolnost a zvracení neguje). Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál podstatně nelimitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí jen v malé, funkčně nevýznamné míře. Hodnocení lékaře OSSZ bylo shledáno jako hraničně validní, když nezohledňuje subjektivně žalobce významně obtěžující tinnitus. Uvedené postižení proto posudkový lékař ČSSZ zařadil pod kapitolu VIII., oddíl A, položku 10b, přičemž výslovně uvedl, že volí dolní hranici rozpětí poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení 25 – 35 %, tedy 25 %. Žádná z komorbidit nemá takový funkční dopad, aby odpovídala invaliditě. Z důvodu námitek žalobce posudkový lékař dále uvedl, že procentuální taxace poklesu pracovní schopnosti u jednotlivých onemocnění ze zákona nelze sčítat, přičemž se volí posudková kritéria toho onemocnění, jímž je posuzovaná osoba nejvíce omezována a k ostatním posudkově významným skutečnostem lze přihlédnout volbou taxace.

14. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 23. 2. 2022 jsou založeny na čl. 34 – 38 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce jednání komise dne 23. 2. 2022 zúčastnil a podrobil se vyšetření v oboru neurologie (odborná lékařka MUDr. D. T.), jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byly v době vydání rozhodnutí žalované ušní šelesty – tinnitus. Jedná se o funkčně závažnou formu, zejména s narušením pozornosti a spánku. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole VIII., odd. A, pol. 10b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise z důvodu splnění pouze některých kritérií dané položky v rozsahu 25 % (shodně s posudkovým lékařem ČSSZ). Žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. K žalobním námitkám posudková komise uvedla, že podkladovou dokumentaci považuje za více než dostačující, z jejích závěrů je pak zřejmé, že během léčby došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobce, což dokládá zpráva z ORL ze dne 18. 2. 2020. K žalobcem předloženému znaleckému posudku posudková komise uvedla, že tento hodnotí pouze ztížení společenského uplatnění v jiných sférách, naproti tomu posudková komise a posudkoví lékaři hodnotí výhradně jeho pracovní schopnost.

IV. Průběh jednání

15. Ústní jednání u krajského soudu bylo dne 4. 4. 2022 konáno v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání dne 30. 3. 2022 omluvil a požádal o jeho odročení s tím, že mu byl diagnostikován Covid a stále se necítí dobře. Požádal o nařízení jednání po 11. 5. 2022 s tím, že na tento den má nařízenou kontrolu u lékaře, který mu provede testy a zhodnotí jeho aktuální zdravotní stav po autonehodě, dle výsledků této kontroly pak žalobce zváží další procesní postup. K tomu žalobce předložil Lékařské potvrzení o výsledku testu RT – PCR na průkaz SARS – CoV – 2 k doložení při překročení hranic České republiky, ze kterého vyplývá, že žalobce byl pozitivně testován dne 17. 3. 2022. Krajský soud vědom si skutečnosti, že právo účasti na jednání lze odepřít pouze výjimečně, dospěl k závěru, že žalobce, přestože v podání ze dne 30. 3. 2022 tvrdil důležité důvody své neúčasti (po prodělané nemoci Covid – 19 se necítí stále dobře), existenci těchto důvodů nijak neosvědčil (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2021, č.j. 2 As 104/2021–22). Pozitivní test na přítomnost viru ze dne 17. 3. 2022 nijak neosvědčuje, že se žalobce ani po uplynutí sedmidenní izolace, která v jeho případě skončila již dne 24. 3. 2022, necítí dobře, pročež se nemůže účastnit soudního jednání. Žalobce v tomto směru nepředložil žádnou lékařskou zprávu či potvrzení o pracovní neschopnosti, jejichž důvodem by byla zdravotní omezení zapříčiněná prodělanou nemocí Covid – 19, které by dokládaly, že ho jeho zdravotní stav omezuje do té míry, že není schopen se k nařízenému soudnímu jednání dostavit. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobce je advokát, tudíž lze důvodně předpokládat, že důležitý důvod vedoucí k odročení soudního jednání musí být též náležitým způsobem osvědčen. Z tohoto důvodu krajský soud žádost žalobce o odročení nařízeného ústního jednání neakceptoval a ve věci jednal v jeho nepřítomnosti. Žalovaná při jednání setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 23. 2. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 14). Krajský soud při jednání dále provedl důkaz žalobou předloženým znaleckým posudkem MUDr. M. N. ze dne 25. 1. 2021, jehož předmětem bylo stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce po autonehodě ze dne 3. 8. 2019. Zbylé přílohy žalobce představují písemnosti, jež jsou součástí spisové dokumentace žalované, které měla posudková komise při svém jednání k dispozici, a jimiž byl při jednání proveden důkaz.

V. Právní hodnocení krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

17. Žaloba není důvodná.

18. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 19. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje–li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

20. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce (zejména k žalobcem zdůrazňovaným obtížím v podobě tinnitu), tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž jsou ušní šelesty – tinnitus. Jedná se o funkčně závažnou formu, zejména s narušením pozornosti a spánku. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole VIII., odd. A, pol. 10b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise z důvodu splnění pouze některých kritérií dané položky v rozsahu 25 % (shodně s posudkovým lékařem ČSSZ). Žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní.

21. K žalobním námitkám posudková komise uvedla, že podkladovou dokumentaci považuje za více než dostačující, z jejích závěrů je pak zřejmé, že během léčby došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobce, což dokládá zpráva z ORL ze dne 18. 2. 2020. K žalobcem předloženému znaleckému posudku posudková komise uvedla, že tento hodnotí pouze ztížení společenského uplatnění v jiných sférách, naproti tomu posudková komise a posudkoví lékaři hodnotí výhradně jeho pracovní schopnost.

22. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí–li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudkem o invaliditě vyhotoveným lékařem ČSSZ.

23. K námitce posouzení zdravotního stavu žalobce posudkovými lékaři OSSZ a ČSSZ v jeho nepřítomnosti krajský soud uvádí, že jeho přítomnost při těchto posouzeních není nutná za situace, kdy je zdravotní stav žadatele dostatečně zjištěn na základě odborné lékařské dokumentace, kterou mají posudkoví lékaři k dispozici. Případné osobní vyšetření žadatele má pouze doplňující charakter a není v případě dostatečné podkladové dokumentace nezbytné. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2014, č.j. 3 Ads 86/2013 – 29)

24. K žalobou namítanému nezohlednění dalších zdravotních obtíží žalobce v podobě problémů s dlouhodobým sezením či jízdou v autě (dle žaloby – sedavé činnosti), lze uvést, že tyto obtíže byly jak posudkovou komisí, tak posudkovými lékaři zohledněny. Objektivně bylo prokázáno, že obtíže stran krční páteře jsou pouze minimální. Tomuto závěru pak svědčí i změna příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, ke které došlo již v rámci posudku posudkového lékaře ČSSZ a následně k tomuto závěru dospěla i posudková komise, kteří na rozdíl od posudkového lékaře OSSZ, který za rozhodující příčinu označil lehké funkční postižení C úseku páteře, jako rozhodující příčinu označili tinnitus. Posudková komise k odlišně zvolené příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu výslovně označila páteřní potíže žalobce za minimální. Pokud žalobce spojuje tyto obtíže s ušními šelesty, pak lze konstatovat, že posudkový lékař ČSSZ i posudková komise shodně uvedli, že žalobce splňuje pouze některá kritéria této příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to pouze formu v podobě narušení spánku a pozornosti, jiné formy jako např. poruchy rovnováhy žalobce nesplňuje. Objektivně tedy žalobou udávané problémy při sedavých činnostech prokázány nebyly, jak ostatně dokládá i posudek posudkové komise či lékaře ČSSZ.

25. Žalobcem předložený znalecký posudek MUDr. M. N. ze dne 25. 1. 2021 nemůže být v řízení o invaliditě žalobce zohledněn jím požadovaným způsobem. Účelem tohoto posudku bylo zhodnocení zdravotního stavu žalobce za účelem stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění. Tento posudek tak byl hodnocen na základě zcela odlišných kritérií, než je tomu v případě hodnocení poklesu pracovní schopnosti. Z tohoto důvodu posudková komise tento znalecký posudek jako podklad pro své rozhodování správně nezohlednila. Lékařské závěry stran zdravotního stavu žalobce pak posudková komise na základě osobního vyšetření žalobce při jednání učinila sama.

26. K žalobcem namítanému nezohlednění jeho problému v oblasti sexuality, který byl replikou blíže vymezen jako pokles sexuální výkonnosti (ve znaleckém posudku MUDr. N. se k tomu udávanému problému uvádí, že „od úrazu pro bolesti a pískání má menší chuť, cítí se omezen, frekvence styku se snížila asi o třetinu“) lze konstatovat, že toto kritérium není vymezeno jako komplikace provázející ušní šelest, tinnitus. Z tohoto důvodu tento problém nebyl v rámci této rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce hodnocen. Jako samostatná příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pak pokles sexuální výkonnosti uváděn ve vyhlášce k posouzení invalidity není.

27. Z replikou odkazovaných lékařských zpráv MUDr. H. ze dne 18. 2. 2020 a MUDr. G. ze dne 25. 11. 2020 nevyplývá objektivní zhoršení zdravotního stavu žalobce, jak tento v replice uvádí.

28. Žalobou poukazované formální nedostatky posudku posudkové komise nemohou zvrátit výše učiněný závěr krajského soudu o jeho úplnosti a přesvědčivosti.

29. K namítanému nezhodnocení možnosti rekvalifikace krajský soud s odkazem na ust. § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity uvádí, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce nebyl shledán tak významným, aby ovlivňoval jeho schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo jeho schopnost rekvalifikace (lékař ČSSZ ani posudková komise neshledali důvod pro navýšení míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity). Pokud zdravotní stav žalobce nemá vliv na jeho schopnost rekvalifikace, nebyl důvod možnost rekvalifikace zvlášť hodnotit.

30. Námitkami týkajícími se otázky zákonnosti vyhlášky o posuzování invalidity se krajský soud nezabýval, neboť byly uplatněny po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty pro podání žaloby (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2006, č.j. 1 Afs 157/2004 – 70).

31. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů rozhodly o zamítnutí žádosti žalobce o přiznání invalidity.

VI. Závěr a náklady řízení

32. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí žaloby, vyjádření žalované a replika žalobce III. Podstatný obsah spisu IV. Průběh jednání V. Právní hodnocení krajského soudu VI. Závěr a náklady řízení