64 C 100/2020-89

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 212 527 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 212 527 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 212 527 Kč, jdoucím ode dne 15. 7. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 548 231 Kč, jdoucím ode dne 16. 10. 2016 do dne 14. 9. 2018, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení České republice částku ve výši 880 Kč, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2020 domáhal po žalované plnění ve výši 212 527 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 212 527 Kč, od podání žaloby a z částky 548 231 Kč za období ode dne 16. 10. 2016 do 14. 9. 2018. Ve své žalobě žalobce uvedl, že dne 9. 1. 2006 byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění domácnosti [číslo] kdy pojistníkem byla žalovaná a pojištěným pan [jméno] [příjmení], [datum narození], otec žalobce (dále jen„ pojištěný“). Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění vnitřního vybavení rodinného domu a hospodářské budovy na adrese [adresa svědka a žalobce]. Dne 16. 7. 2016 vznikla na pojištěné nemovitosti pojistná událost, kdy v důsledku požáru došlo k poškození nemovitostí. Shořela střecha včetně krovů, půdní izolace, štíty, byl poškozen komín a klempířské prvky střechy, dále došlo k propadu vlezu na půdu. Požárem byly poškozeny také obytné části budovy (balkon, stropy, podlahy, okna, dveře, omítky, elektroinstalace, vnitřní schodiště). Dle zprávy Hasičského záchranného sboru [obec] vznikl požár v důsledku samovznícení křesla od působení slunečních paprsků v optickém ohnisku kosmetického zrcátka. Dne 18. 7. 2016 došlo k nahlášení pojistné události a dne 5. 8. 2016 dorazil na místo likvidátor žalované (pan [příjmení]). Žalovaná zaslala, dne 14. 9. 2018, po mnoha urgencích, na účet pojištěného částku 548 231 Kč a pojištěného zároveň vyzvala k doložení odborného posouzení, týkajícího se poškození a možné opravy, požárem poškozených, elektrospotřebičů. Pojištěný výše požadované posouzení zaslal žalované dne 2. 7. 2020, kdy v tomto posouzení byla stanovena částka poškozených elektrospotřebičů, včetně nájemného a dokumentů na 212 527 Kč. Pojištěný řešil opravu vyhořelých nemovitostí z vlastních finančních prostředků, půjčky od známého a úvěrem ve výši 1 000 000 Kč, který si vzal prostřednictvím svého syna (žalobce). Žalovaná tak selhala při likvidaci pojistné události a nebyla schopna do zákonné lhůty 3 měsíců od vzniku pojistné události poškozenému vyplatit pojistné plnění, navíc komunikace s ní byla značně problematická. Před podáním žaloby, žalobce předžalobní výzvou (§ 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších-dále jen„ o. s. ř“), ze dne 7. 7. 2020, vyzval žalovanou k dlužnému plnění. Na tuto výzvu však žalovaná nikterak nereagovala.

2. Žalovaná navrhla žalobu zcela zamítnout a zavázat žalobce k náhradě nákladů řízení. Uvedla, že nesporuje uzavření pojistné smlouvy o pojištění domácnosti ze dne 1. 10. 2006, avšak pojištěným je v této smlouvě je otec žalobce nikoli žalobce, dále je předmětem této pojistné smlouvy pojištění domácnosti pojištěného na adrese [adresa]. Žalobce tak není ve věci aktivně věcně legitimován. Pojištění domácnosti se řídí kromě předmětné pojistné smlouvy také Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku občanů (dále jen„ VPPMO“) a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění domácnosti (dále jen„ DPPD 2“). Pojistné plnění pro pojištění domácnosti je limitováno maximální částkou 1 000 000 Kč,„ elektronika“ částkou 30 000 Kč a náklady na náhradní ubytování pak částkou 30 000 Kč. Pojištěný, ve svém oznámení o pojistné události, ze dne 16. 7. 2016 uvedl, že došlo k požáru střechy rodinného domu na adrese [adresa], kdy v důsledku tohoto požáru došlo k poškození (zakouření) věcí pojištěného, nacházejících se v obytných prostorách domu. Dne 9. 9. 2016 byla pojištěnému zaslána výzva k doplnění údajů o škodné události (chybějící podklady, nepředložené likvidátorovi žalované). Pojištěný na tuto výzvu však doložil pouze plánek domu, další požadované podklady již nedoložil. Z těchto důvodů pak žalovaná nemohla ukončit šetření pojistné události, kdy tuto skutečnost pojištěnému také sdělila (10. 10. 2016). I přesto však uhradila pojištěnému, dne 14. 9. 2018, pojistné plnění ve výši 548 231 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“), ačkoliv řada věcí, označených pojištěným jako poškozené v důsledku požáru střechy poškozeny vůbec nebyly. Zakouřením tak nemohly být poškozeny movité věci pojištěného (ochranná přilba, štafle, popelník, zrcadlo). Požár střechy nikterak přímo nezasáhl obytnou část nemovitosti. Pojistné plnění ve výši 559 711 Kč včetně DPH se skládá z částky 548 231 Kč (pojistné plnění za movité věci ze souboru domácnosti), částky 10 000 kč včetně DPH (pojistné plnění za poškozenou elektroniku) a částky 1 480 Kč (dlužné pojistné). Pojištěný byl upozorněn, že případné další pojistné plnění za poškozenou„ elektroniku“ bude vyplaceno až poté co pojištěný doloží věrohodné doklady prokazující (ne) opravitelnost těchto spotřebičů. Pojištěný však toto doložil až v červenci 2020, tedy 4 roky po pojistné události. Z fotodokumentace likvidátora (ze dne 5. 8. 2016) pak navíc jednoznačně nevyplývá poškození elektrospotřebičů a dalších věcí zakouřením po požáru střechy vedlejší nemovitosti, vnitřní prostory rodinného domu nevykazují žádné stopy po zakouření (např. kouř mohl jen těžko poškodit multifunkční brýle, za něž požaduje žalobce částku 9 498 Kč). Elektrospotřebiče, za něž žalovaný požaduje pojistné plnění, navíc nebyly ani uvedeny na seznamu poškozených věcí, předaném pojištěným žalované a jejich údajné poškození je zmíněno žalobcem (poprvé) až v červenci 2020. Podezřele pak vyznívá uvedení ceny 10 000 Kč za spotřebič Elektorlux (lednička s mrazákem) v seznamu pojištěného ze dne 23. 8. 2016 a následné uvedení ceny totožného spotřebiče ve výši 17 000 Kč v seznamu žalobce z července 2020. Žalobkyni nebyly doloženy ani doklady o odvozu a likvidaci, údajně neopravitelných spotřebičů. Položku ve výši 96 000 Kč (náhrada za poškozené elektrospotřebiče), 1 800 Kč (prohlídka poškozených elektrospotřebičů panem [příjmení]) a 9 498 Kč (poškozené multifokální brýle) žalovaná neuznává. Nevěrohodně pak dále působí potvrzení o údajné neopravitelnosti poškozených elektrospotřebičů od pana [jméno] [příjmení], [IČO]. Ve svém požadavku na úhradu částky 212 527 Kč za poškozené elektrospotřebiče a elektronická zařízení žalobce nikterak blíže nespecifikuje skladbu této částky. Žalovaná má také značné pochybnosti o nároku žalobce na částku 31 800 Kč, jako platbu pojištěného za ubytování u svého bratra, pana [jméno] [příjmení], vlastníka domu na adrese [adresa svědka a žalobce]. Výše uvedenou částku měl pojištěný zaplatit svému bratrovi v hotovosti (písemné potvrzení ze dne 12. 12. 2016). Žalovaná na závěr shrnula, že má vážné pochybnosti o věrohodnosti, žalobcem, předložených dokladů, které navíc byly předloženy 4 roky po pojistné události, proto pak žalobcův nárok, uplatněný v žalobě považuje za bezpředmětný.

3. Žalobce po prvním jednání ve věci samé (12. 5. 2022) svým podáním ze dne 1. 6. 2022 doplnil svá skutková tvrzení a uvedl, že žije již řadu let se svým otcem [jméno] [příjmení] starším ve společné domácnosti, kdy se podílejí rovným dílem na nákladech chodu domácnosti. Platí společně opravy nemovitosti, vybavení domácnosti a z tohoto důvodu pak má žalobce právní zájem na výsledku řízení. Ve společné domácnosti s nimi žije i bratr žalobce [jméno] [příjmení]. Dále uvedl to, že zda osoba [jméno] [příjmení] (strýc žalobce, u nějž po požáru žalobce bydlel a za toto ubytování mu uhradil 31 800 Kč) zahrnul do svého daňového přiznání příjem z ubytování, nemá vliv na skutečnost, že žalobce (po požáru domu) ubytoval, za což mu žalobce uhradil částku 31 800 Kč.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z listinného důkazního prostředku (Smlouva o pojištění domácnosti ze dne 9. 1. 2006) plyne, že předmětnou smlouvou byla pojištěna domácnost na adrese [adresa], pojistníkem byl pan [příjmení] [jméno] [anonymizováno] a pojištěným byl pan [příjmení] [jméno] [anonymizováno]. Ve smlouvě je uvedeno, že se tato pojistná smlouva řídí, jednak ustanoveními této smlouvy a dále Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku občanů (dále jen„ [anonymizováno] [rok]“) a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění domácnosti (dále jen„ DPPD 2005“). Mezi pojistná nebezpečí patří také požár. Pojistná částka byla sjednána ve výši 1 000 000 Kč a pojistné bylo hrazeno, v částce 1 819 Kč. U elektroniky byl stanoven limit pojistného plnění na částku 30 000 Kč.

6. Z listinného důkazního prostředku („ VPPMO 2005“) plyne, že právo na plnění vzniká oprávněné osobě uvedené v doplňkových pojistných podmínkách nebo pojistné smlouvě (čl. 8 1. plnění pojišťovny). Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se vztahuje na pojistné události, k nimž došlo na místě uvedeném v pojistné smlouvě jako místo pojištění (čl. 7 místo plnění). Pojistník stanový v pojistné smlouvě horní hranici plnění na vlastní odpovědnost (čl. 5 pojistné hodnoty, pojistné částky, limity plnění). Pojišťovna nad stanovenou pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nahradí účelně a přiměřeně vynaložené zachraňovací náklady, specifikované v zákoně, a to do 2 procent pojistné částky nebo limitu plnění (čl. 10 zachraňovací a jiné náklady). Poškozením věci se rozumí změna stavu věci, kterou je objektivně možno odstranit opravou nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, přesto však je věc použitelná k původnímu účelu (čl. 15 1. výkladová ustanovení). Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustila šíří se vlastní silou. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požáru nebo hašením, nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následku (čl. 15 6. výkladová ustanovení).

7. Z listinného důkazního prostředku („ DPPD 2005“) plyne, že oprávněnou osobou, tj. osobou, která má právo na pojistné plnění, pokud dále není v těchto doplňkových pojistných podmínkách nebo pojistné smlouvě uvedeno jinak se rozumí osoba, která je vlastníkem bytu, nebo osoba, která byt na základě nájemního vztahu po právu užívá, oprávněnou osobou jsou dále osoby, které s výše uvedenou oprávněnou osobou trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (čl. 3 oprávněná osoba). Pojišťovna poskytne pojistné plnění oprávněné osobě v případě pojistné události na pojištěné věci požárem, výbuchem nebo pádem letadla, případně jeho části nebo nákladu, poskytne pojišťovna pojistné plnění vždy jako v případě pojištění na novou cenu (i když v okamžiku vzniku pojistné události byla cena pojištěné věci nižší než 50 %, resp. 30 % její nové ceny čl. 7 3. plnění pojišťovny). Pojišťovna poskytne pojistné plnění za přiměřené, v místě obvyklé náklady na náhradní ubytování pojištěných osob, pokud se byt stal následkem pojistné události neobyvatelný, a to do výše 30 000 Kč, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak (čl. 7 3. plnění pojišťovny).

8. Z listinného důkazního prostředku (Zápis o prohlídce ze dne 5. 8. 2016) plyne, že tohoto dne provedl likvidátor žalované pan [příjmení] prohlídku požárem poškozené nemovitosti (rodinný dům) na adrese [adresa]. Ke vzniku škody došlo dne 16. 7. 2016 a škoda byla žalované oznámena dne 18. 7. 2016. Škodná událost je v šetření HZS [obec] a Policie České republiky. Výše uvedenou nemovitost užívá poškozený [příjmení] [jméno] st. a jeho dva synové. Likvidátor provedl prohlídku požárem poškozené nemovitosti, včetně fotodokumentace jednotlivých místností domu, popsal průběh škodné události (požár střechy nemovitosti a s tím související uhašovací práce) a způsob, jak se toto projevilo na poškození nemovitosti a movitých věcí. Ze zápisu dále plyne, že pojištěný vypracoval částečný soupis poškozených věcí, s tím že tento soupis ještě doplní o další poškozené věci. Do doby prohlídky likvidátorem nebyly prováděny úklidové práce.

9. Z listinného důkazního prostředku (Zpráva o vzniku a příčině požáru [číslo] ze dne 15. 8. 2016) plyne, že příčinou požáru střechy rodinného domu v [obec a číslo], majitele [příjmení] [jméno] st., ze dne 16. 7. 2016 (20:50) bylo fyzikální samovznícení (vznícení křesla od působení slunečních paprsků v optickém ohnisku kosmetického zrcátka). Požárem byla zasažena střecha rodinného domu o rozměrech 20x14 m, veranda, strop mezi druhým obytným podlažím a půdou. Zpráva byla vypracována HSZ Středočeského kraje, územní odbor [obec] na žádost majitele nemovitosti ([příjmení] Petr st.).

10. Z listinného důkazního prostředku (Vyrozumění [Policie ČR, Obvodní odělení xxx] ze dne 1. 9. 2016) plyne, že požár nemovitosti nebyl způsoben v důsledku trestné činnosti.

11. Z listinného důkazního prostředku (Průvodka, škodní událost [číslo] Žádost o doplnění údajů ke škodní události ze dne 22. 8. 2016) plyne, žalovaná vyzvala p. [příjmení] ke sdělení čísla pojistné události na stavbě u ČSOB a ke sdělení, zda bude p. [příjmení] dokládat ještě další seznam poškozených movitých věcí.

12. Z listinného důkazního prostředku (dopis pana [příjmení] ze dne 22. 8. 2016) plyne, že pan [příjmení] uvádí číslo pojistné události u pojistitele ČSOB ([číslo]) a dále se táže, zda fotodokumentaci pořízenou likvidátorem žalované lze považovat za soupis poškozených věcí, či zda přijde technik a provede detailní soupis poškozených věcí. Dále uvádí, že poškozené věci vynosil ven pro případ jejich shlédnutí žalovanou, a zatím je nelikviduje, aby byly zachovány pro případnou druhou prohlídku. Vlastní soupis poškozených věcí má rozpravován 13. Z listinného důkazního prostředku (Soupis poškozených věcí ze dne 23. 8. 2016) plyne, soupis poškozených věcí (věci byly poškozeny požárem, kouřem a hašením vodou) na půdě, v dolní chodbě, v horní koupelně, v hlavní chodbě, v pokoji K, v pokoji P, v kuchyni, v komoře, na schodišti, v dolní hale, v dolním obývacím pokoji, v dolní koupelně, v ložnici a v černé kuchyni. Seznam obsahuje cca 100 poškozených věcí, u každé věci je uvedeno stáří, způsob poškození a cena věci. Na první straně tohoto soupisu, v pravém horním rohu je uvedeno„ celkem cca 700 000 Kč“.

14. Z listinného důkazního prostředku (Žádost o doplnění údajů ke škodní události ze dne 9. 9. 2016) plyne, žalovaná vyzvala p. [příjmení] k doložení fotodokumentace poškození věcí, uvedených v jeho seznamu, které zároveň nebyly předloženy likvidátorovi, k doložení potvrzení o (ne) opravitelnosti elektroniky, k doložení pořizovacích dokladů na poškozený movitý majetek a doložení plánku domu s rozměry jednotlivých místností.

15. Z listinného důkazního prostředku (Sdělení o šetření škodní události ze dne 10. 10. 2016) plyne, že žalovaná dosud neukončila potřebná šetření škodní události.

16. Z listinných důkazního prostředků (Mailové komunikace mezi stranami sporného řízení ze dne 17. 8. 2016, 18. 8. 2016, 2. 5. 2017, 18. 12. 2017, 5. 7. 2020) a (Dopisy žalované ze dne 17. 7. 2017, 2. 1. 2018, 13. 6. 2018, 17. 9. 2018 a 9. 7. 2018) předložených k nahlédnutí, plyne komunikace mezi stranami sporného řízení ohledně požadovaného pojistného plnění z pojistné události.

17. Z listinného důkazního prostředku (Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 2. 1. 2018) plyne, že tohoto dne byla žalovanou vyplacena žalobci záloha na pojistné plnění ve výši 10 000 Kč.

18. Z listinného důkazního prostředku (Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 14. 9. 2018) plyne, že tohoto dne bylo žalovanou vyplaceno žalobci pojistné plnění ve výši 548 2312 Kč.

19. Z listinného důkazního prostředku (Doplňující informace k pojistnému plnění ze dne 14. 9. 2018) plyne, že ke škodní události byla vypočtena částka za poškození ve výši 559 711 Kč. Z této částky byla odečtena již vyplacená záloha ve výši 10 000 Kč a neuhrazené pojistné ve výši 1 480 Kč Celkem tak bylo žalobci poukázáno plnění ve výši 548 231 Kč. Výše poskytnuté pojistné plnění dále neobsahuje úhradu škody na elektronice, neboť žalobce zatím nedoložil podklady o (ne) opravitelnosti elektroniky.

20. Z listinného důkazního prostředku (Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 14. 9. 2018) plyne, že tohoto dne bylo žalovanou vyplaceno žalobci pojistné plnění ve výši 548 2312 Kč.

21. Z listinného důkazního prostředku (Elektronika, TV, FAX, MODEM ze dne 10. 1. 2020) plyne, že pan [jméno] Poslední, sídlem Za nemocnicí [číslo], [PSČ] [obec] provedl na žádost žalobce posouzení opravitelnosti poškozené elektroniky a dospěl k závěru, že tato, požárem poškozená elektronika žalobce, je neopravitelná, respektive náklady na její opravu jsou nerentabilní. Za prohlídku spotřebičů si naúčtoval částku 2 200 Kč.

22. Z listinného důkazního prostředku (Zrušovací protokol ze dne 25. 6. 2020) plyne, že pan [příjmení] [příjmení], sídlem děkana [příjmení] 399, [PSČ] [obec] provedl na žádost žalobce posouzení opravitelnosti poškozené elektroniky a dospěl k závěru, že tato, požárem poškozená elektronika žalobce, je neopravitelná. Příčinou neopravitelnosti elektroniky je zakouření těchto spotřebičů toxickým kouřem při požáru domu. Za prohlídku spotřebičů si naúčtoval částku 1 800 Kč.

23. V listinném důkazním prostředku (Poskytnutí náhradního ubytování pro tři osoby) je uvedeno, že pan [příjmení] [příjmení], adresou [adresa svědka a žalobce] (od 16. 7. 2016 do 30. 10. 2016) třem osobám (100 Kč za osobu a den). Za toto ubytování mu bylo uhrazeno žalobcem v hotovosti (dne 12. 12. 2016) 31 800 Kč.

24. Z listinných důkazních prostředků (fotografie vyhořelé nemovitosti) je patrné poškození vyhořelé nemovitosti, střecha nemovitosti, vnitřní prostory nemovitosti 25. Svědek [jméno] [příjmení] st. při své svědecké výpovědi (při jednání soudu dne 24. 11. 2022) uvedl, že žalobce je jeho synem, má pak ještě dalšího syna ([jméno] Jánský) a dceru ([jméno] [ulice]). Dále svědek uvedl, že pracoval v [obec] spořitelně (zaměstnán do roku 2022) s příjmem 30 000 až 40 000 Kč měsíčně, jeho syn (žalobce) v roce 2004 dostudoval a v roce 2006 si již vydělával, dcera [jméno] se v roce 2006 odjela do Anglie a po návratu se vdala, další syn [jméno] ještě nebyl na světě. Svědkovi, žalobce a dcera (v roce 2006), kdy bydleli v [obec] [číslo] (hospodářská usedlost ve vlastnictví svědka), nikterak nepřispívali na domácnost. Následně svědek pracoval jako pojišťovací zprostředkovatel, a ještě pracoval pro [právnická osoba] do domu (obchod dioptrickými brýlemi). Svědek si nepamatoval, který konkrétní spotřebič koupil on a který koupil žalobce, také žalované nepředložil žádné doklady o nákupu těchto spotřebičů. Svědek je zapsán jako vlastník vyhořelé nemovitosti v katastru nemovitostí od roku 1978 má však hlášenu evidenční adresu [adresa svědka a žalobce]. V předmětné nemovitosti bydlí svědek v prvním patře a žalobce v druhém patře. S žalobcem mají společnou domácnost, společně kupují elektroniku, společně hradí energie, nakupují potraviny, mají i společný účet. Při uzavírání pojistné smlouvy svědek chtěl, aby pojistníkem byl žalobce a pojištěným byl on sám. Pojistnou smlouvu svědek uzavíral prostřednictvím společnosti [právnická osoba] (společnost, kde pracovali svědkovi bývalý spolupracovníci z [obec] [anonymizováno]). Svědek popsal příčiny požáru domu (samovznícení křesla) od kterého chytlo podbití a střecha, došlo k propadnutí stropu a veškerý ohněm poškozený materiál propadl do nižšího patra. Krytina střechy byla azbezto-zinková a po jejím shoření po ní zůstávaly skleněná vlákna. Při požáru zasahovalo několik hasičských jednotek. Po uhašení nemovitosti byla všude hasební voda, prach a kouř. Škodnou událost svědek nahlásil hned 18. 7. 2016, likvidátor (pan [příjmení]) následně, po třiceti dnech od požáru, prohlédl nemovitost (kromě střechy) a vše fotil, a ač vše prohlédl, tak ve své zprávě zakouření domu neuvedl. Ve své zprávě likvidátor popsal, bez bližších podrobností, rozsah poškození domu. Svědek pak žalované doložil (červenec 2020) doklad o neopravitelnosti spotřebičů. Svědek pak s žalovanou následně komunikoval z mailu [email] pojistnou událost vyřizoval s žalovanou svědek (jako pojištěný) neboť problematice pojistných smluv rozumí a měl na to i čas. Po požáru nemovitosti nemovitost denně opravovali a na noc chodili spát k bratrovi svědka. Svědek ni neuvědomil limit pojištění elektroniky v částce 30 000 Kč. Ohledně ceny poškozeného spotřebiče (lednice s mrazákem - Elektolux) kdy svědek jednou uvedl cenu 10 000 Kč (srpen 2016) a následně cenu 17 000 Kč (červen 2020) svědek že v roce 2016 určil cenu odhadem a v roce 2020 se pak jednalo o cenu aktuální. Ohledně lahví vína, svědek uvedl, že se z těchto lahví smyly viněty a nebylo tak zřejmé co v které láhvi je, proto žádá pojistné plnění i za toto víno. Veškeré poškozené spotřebiče má ve stodole a je možné je ohledat, k čemuž ostatně i několikráte, marně, žalovanou vybízel.

26. Svědkyně [celé jméno svědkyně] při své svědecké výpovědi (při jednání soudu dne 24. 11. 2022) uvedla, že je sestrou žalobce, k soudu přijeli pak všichni tři (žalobce, otec žalobce-svědek, sestra žalobce-svědkyně spolu jedním autem). Svědkyně žila (o víkendech) v předmětné nemovitosti s otcem a bratry v době před požárem, až do doby, kdy se vdala a odstěhovala se. Evidenční obyt měla svědkyně v této době na adrese [adresa svědka a žalobce], kde pracovala. Ohledně poškozených spotřebičů ve vyhořelé nemovitosti svědkyně uvedla, že se jedná o staré spotřebiče, které byly umyté a očištěné, nic nového se nekupovalo, žádné nové vybavení v domácnosti otce svědkyně nezaregistrovala a to chodí za otcem do jeho domácnosti na návštěvu dvakrát do týdne. S úklidem nemovitosti po požáru svědkyně otcovi pomáhala (uklízela koupelnu od černého prachu). Svědkyně také neví, jak naložil otec s pojistným plněním ve výši 550 000 Kč, ale nemovitost (kromě střechy) opravená není.

27. Svědek [jméno] [příjmení] při své svědecké výpovědi (při jednání soudu dne 24. 11. 2022) uvedl, že po zásahu hasičů byla nemovitost prolitá vodou (po obvodových zdech a vnitřní schodiště), všude byl hrozný nepořádek, rozbitý eternit, všude saze. V době požáru bydlel v nemovitost žalobce se svým bratrem a svým otcem, svědek za nimi jezdil občas na návštěvu. Po požáru pak poškození bydleli krátce u rodičů svědka (na adrese [adresa svědka a žalobce]). Uvnitř poškozené nemovitosti byl svědek naposledy krátce po požáru, následné návštěvy se uskutečňovaly v nezasažené části nemovitosti.

28. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 9. 1. 2006, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, podle písm. i) oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, podle písm. n) uvedeného zákona, pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, podle písm. o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Podle ust. § 4 odst. 4 uvedeného zákona, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle ust. § 4 odst. 5, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 26, v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

29. Na základě provedených důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na pojistné plnění v žalované výši není po právu. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uzavřeli pojistnou smlouvu dne 9. 1. 2006, jejíž právní úprava se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., se kterou je spojen vznik povinnosti žalované poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události, definované ve smlouvě. Předně soud konstatuje, že pojistná smlouva je dvoustranný právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy upravený podle zákona č. 37/2004 Sb., pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Ustanovení § 4 zákona č. 37/20004 Sb., vymezuje základní obsah pojistné smlouvy, který musí být vždy dodržen. Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka a pojištěného stanoveným způsobem. Součástí pojistné smlouvy jsou též v projednávané věci pojistné podmínky. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistný zájem je pak oprávněnou potřebou ochrany před následky pojistné události, která má objektivní charakter a podmiňuje vznik a trvání pojištění. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, tj. událost kryta pojištěním. Podle § 3 písm. a) a b) ZPS, se pro účely tohoto zákona nahodilou skutečností rozumí skutečnost, která je možní a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění nastane, nebo není známa doba jeho vzniku. Pojistná částka, pojistné nebezpečí a pojistné riziko jsou dále faktory, které ovlivňují výši pojistné sazby a zároveň vytvářejí cenu pojištění (pojistné). Z těchto základních faktorů vychází pojišťovna při stanovení pojistného. Pojištění škodové pak dle zákona o pojistné smlouvě je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. Pojištění majetku zahrnuje krytí pojistných nebezpečí, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku (poškození, zničení, ztráta věcných hodnot, finanční ztráty). V projednávané věci předmětem soudního přezkumu byla otázka, zda žalobce je oprávněnou osobou k pojistnému plnění z předmětné pojistné události a zda žalobci svědčí pojistný zájem na majetku, který byl (dle tvrzení žalobce) poškozen a zničen. S ohledem na procesní obranu žalované, žalobce byl při jednání soudu dne 12. 5. 2022 poučen dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby tvrdil a prokázal právně významné skutečnosti o své aktivní věcné legitimaci v souladu s ust. § 3 písm. h) zákona č. 37/2004 Sb., a ujednáním účastníků v pojistné smlouvě dle čl. 8 VPPMO a čl. 3 DPPD2, tj. že je osobou, na jejíž majetek se sjednané majetkové pojištění ze dne 9. 1. 2006 vztahuje. Již ze samotné pojistné smlouvy vyplývá, že žalobce byl pouze pojistníkem, který smlouvu uzavřel a pojištěným byla třetí osoba, [celé jméno žalobce] [datum narození]. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázané okolnost, že žalobce je vlastníkem poškozených elektrospotřebičů v místě pojištění [adresa], [obec], ani okolnosti o poškození elektrospotřebičů v příčinné souvislosti s předmětnou pojistnou událostí, ani okolnosti, že žalobce trvale žije s pojištěným a zároveň společně uhrazují náklady na své potřeby. Závěrem soud poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15, v němž bylo konstatováno následující:„ Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Takové soudcovské dotváření práva je nutné podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť tímto postupem obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele (a to zejména subjektivní právo stěžovatele na svobodné jednání v zákonných mezích ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny a zásada pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy), ale i princip dělby moci, který je nedílnou součástí principu právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy“.

30. S poukazem na výše uvedené soud žalobu na pojistné plnění z události tvrzené žalobcem ze dne 16. 7. 2016 zamítl. Důvodem zamítnutí nároku je okolnost, že žalobce neprokázal svou věcnou aktivní legitimaci k pojistnému plnění dle pojistné smlouvy ze dne 9. 1. 2006.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 vyhl. a to za 7 úkonů po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne 20. 12. 2020, příprava účasti na jednání 12. 5. 2022, 24. 11. 2022, 5. 6. 2023, účast na jednání 12. 5. 2022, 24. 11. 2022, 5. 6. 2023). Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení stát, které vznikly zaplacením svědečného ve výši 880 Kč, soud rozhodoval dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. a neúspěšnému žalobci uložil povinnost k jejich náhradě, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení