64 C 101/2020-146

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 556 115,60 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 490 420,6 Kč s příslušenstvím, dále částku 15 095 Kč s příslušenstvím a částku 50 600 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce 72 321,70 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá na žalované shora uvedené částky, z titulu existence nároku na pojistné plnění. Tvrdil, že žalobce působil jako advokát zapsaný do seznamu advokátů ČAK pod [číslo] [IČO], a to od [datum]. Byl jako advokát pojištěn u žalované jako účastník hromadného pojištění advokátů na základě dodatku [číslo] k pojistné smlouvě o profesním pojištění advokátů zapsaných v seznamech vedených Českou advokátní komorou ([číslo]). Žalovaná, jako poskytovatel profesního pojištění advokátů, byla opakovaně informována předchozím právním zástupcem žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], o probíhajícím soudním řízení ohledně náhrady škody z důvodu porušení povinností žalobce, jako advokáta při poskytování právních služeb při uplatňování nároků vůči [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Uvedené soudní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod. sp. zn. [anonymizována tři slova] / [číslo]. Dne [datum] nabylo právní moci rozhodnutí [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl potvrzen rozsudek [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] / [číslo]. V uvedených soudních rozhodnutích byla stanovena odpovědnost žalobce jako advokáta za škodu vzniklou klientovi tohoto advokáta porušením povinností advokáta při poskytování právních služeb a ve výroku rozhodnutí byla žalobci uložena povinnost: a) zaplatit žalobci částku 377 364 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; b) zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 100 811,40 Kč k rukám právního zástupce žalobce; c) zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 12 245,20 Kč. Na základě výzvy právního zástupce poškozeného uhradil žalobce poškozenému dne [datum] částku ve výši 490 420,60 Kč (19 058,78 EUR), a to na účet poškozeného. Pojištění se vztahuje na odpovědnost za škodu, vzniklou jednáním nebo opomenutím pojištěného, k němuž došlo v době trvání pojištění, tedy pokud příčinou škody bylo jednání nebo opomenutí pojištěného z doby trvání pojištění (tzv. princip příčiny, dle čl. III odst. 2 smlouvy), proto má žalobce jako pojištěný advokát právo na úhradu způsobené škody ve výši 490 420,60 Kč. V souvislosti s vedeným soudním řízením (sp. zn. [spisová značka] a [anonymizována tři slova] / [číslo]) byl žalobcem dne [datum] uhrazen na základě výzvy soudu ze dne [datum], soudní poplatek za podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve výši 572 EUR (15 095 Kč). Vzhledem k tomu, že pojištění mají právo na náhradu nákladů na zjištění povinnosti k náhradě škody a na obranu před nároky třetích osob vznesených na pojištěného (dle čl. III. odst. 8 písm. b/ smlouvy), má žalobce vůči žalované rovněž právo na úhradu nákladů na zjištění povinnosti k náhradě škody, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku za odvolání ve výši 15 095 Kč. Nabytím právní moci rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo ukončeno právní zastoupení žalobce ze strany Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, přičemž v souvislosti se zastupováním žalobce v předmětných soudních řízeních před soudy obou stupňů vznikla žalobci povinnost uhradit svému právnímu zástupci odměnu za zastupování v těchto soudních řízeních, a to ve výši 50 600 Kč, za 5 úkonů právní služby, konkrétně za i) přípravu a převzetí zastoupení a první poradu s klientem, ii) přípravu vyjádření ve věci samé ze dne [datum], iii) přípravu odvolání proti rozhodnutí ze dne [datum], iv) přípravu vyjádření ve věci samé ze dne [datum], v ) přípravu odvolání proti rozhodnutí ze dne [datum] (odměna za 1 úkon právní služby včetně náhrady hotových výdajů činí dle advokátního tarifu celkem 10 120 Kč). V době, kdy skončila lhůta k podávání přihlášek do insolvenčního řízení (viz níže) vůbec nebylo zřejmé, zda vůbec nějaká škoda klientovi z uvedeného pochybení advokáta vznikne (tj. advokát nebyl klientovi zatím nijak odpovědný), jelikož probíhalo insolvenční řízení, a tedy nebylo zřejmé, zda a v jakém rozsahu mohla být pohledávka poškozeného uspokojena. Opačný výklad by vedl k závěru, že advokát by měl pojistitele žalovat v situaci, kde mu není známo, zda a v jaké výši škoda klientovi vznikla; žalovaná pojišťovna by pak jistě namítala předčasnosti žaloby. Žalovaná pomíjí specifický režim insolvenčního řízení. Advokáti by byli v řadě nároků zcela bez nároku na pojistné plnění. Takový výklad je v rozporu s dobrými mravy. Nadto žalobce uplatňuje samostatné nároky na zaplacení jednak ve vztahu k pojištění způsobené škody a jednak ve vztahu k právu na náhradu nákladů na zjištění povinnosti k náhradě škody a na obranu před nároky třetích osob sestávající z povinnosti žalobce k náhradě. Ujednání čl. 3 Smluvních podmínkách pro pojištění profesní odpovědnosti za škodu (SPPO 99) je podle žalobce neplatné podle § 37 odst. 1 zákona 40/1964 Sb., neboť je nesrozumitelné. Zmíněné ujednání odkazuje na čl. 3 a čl. 4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění profesní odpovědnosti za škodu (VPPO 98) a není jasné v jakém rozsahu které ujednání je nahrazeno a které vypuštěno. Definice pojistné události dle smluvních podmínek SPPO 99 je tedy zcela v rozporu i s definicí obsaženou v čl. 2 VPP O 2005/01 PROFI, které jsou pro pojištění advokátů dle pojistné smlouvy rovněž relevantní.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nárok obsažený v žalobě neuznala a vznesla námitku promlčení. Uvedla, že pojistná událost je definována ve SPPO 99 v článku 3 odst. 1. takto: Pojistnou událostí je porušení právní povinnosti (jednání nebo opomenutí), které vyplývá z pojištěného rizika a se kterou vzniká nebo může vznikat povinnost pojistitele poskytnout náhradu škody. K porušení právní povinnosti žalobce (v té době advokáta) došlo dne [datum], kdy nejpozději mohl podat přihlášku pohledávky svého klienta [celé jméno žalobce] ml. do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Tímto dnem se pohledávka klienta žalobce vůči jeho dlužníku [jméno] [příjmení] stala nedobytnou právě v důsledku porušení povinnosti přihlásit včas pohledávku do insolvenčního řízení. K tomuto dni není pouze jistá přesná výše škody způsobené porušením povinnosti přihlásit pohledávku. Případnou změnu míry uspokojení věřitelovy pohledávky z majetku dlužníka nelze již dále odvozovat od porušení povinnosti. K tomu žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2735/2012, který v obdobném případě řeší okamžik vzniku škody. V daném případě ke vzniku povinnosti žalobce nahradit [celé jméno žalobce] ml. škodu došlo nejpozději v okamžiku, kdy byly splněny všechny tři předpoklady soudem pravomocně deklarované odpovědnosti žalobce za škodu, tj. v okamžiku kdy byly kumulativně splněny předpoklady porušení povinnosti při výkonu advokacie, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi předchozími dvěma předpoklady. K promlčení nároku žalobce na pojistné plnění pak došlo dnem [datum] (§ 8 zák. č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě). Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s právním názorem [název soudu], který obsahuje jeho rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že o vzniku škody a její výši se mohl [celé jméno žalobce] ml. dozvědět nejdříve po dražbě zajištěných nemovitostí [datum]. Nicméně i v případě, že by se soud s tímto názorem ztotožnil, pak k promlčení žalovaného nároku došlo [datum]. Pokud žalobce odvozuje vznik nároku na pojistné plnění dnem právní moci rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 360/2018-78 ze dne 13. 2. 2019, právní moc [datum], pak žalovaná uvedla, že pro vznik práva pojištěného na pojistné plnění není zásadně přímo určující, zda po něm poškozený svůj nárok na náhradu škody soudně uplatní a s jakým výsledkem. Řízení o úhradu pojistného plnění proti pojistiteli je relativně nezávislé na řízení o náhradě škody z pojistné události vůči pojištěnému, neboť pro vznik práva pojištěného na pojistné plnění jsou rozhodné jiné právní skutečnosti než pro vznik práva poškozeného na náhradu škody. Pravomocné přiznání náhrady škody poškozeného vůči pojištěnému tak nemůže představovat podmínku splatnosti pojistného plnění (obdobně též NS ČR v rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 4768/2009).

3. Soud provedl dokazování a vycházel z následujících důkazů, z kterých zjistil následující skutkový stav v projednávané věci:

4. Z Předžalobní výzvy k poskytnutí pojistného plnění ze [datum] vč. dokladu o podání bylo zjištěno že žalovaná byla právní zástupcem žalobce k dobrovolnému plnění se základním skutkovým rozborem věci.

5. Z dodatku [číslo] k rámcové pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalovanou a Českou advokátní komorou bylo sjednáno v prospěch advokátů hromadné pojištění ve smyslu § 24c odst. 2 zákona o advokacii, a součástí smlouvy jsou VPPO 98 a SPPO 99, výluky z pojištění odkazem na čl. 9 VPPO 98. Pro případ sporu mez pojistníkem, pojištěným nebo pojistitelem byla sjednána pravomoc Rozhodčího soudu při [příjmení] a Agrární komoře ČR.

6. Z Osvědčení [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl ke dni vydání zapsán na seznamu advokátů České advokátní komory.

7. Z listiny SEPA PLATOBNÝ PRÍKAZ z [datum] bylo zjištěno, že žalobce poukázal v prospěch účtu Obvodního soudu pro Prahu 9 částku 572 EUR.

8. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění profesní odpovědnosti za škodu (VPPO 98) bylo zjištěno, že mezi pojistníkem a žalovanou bylo sjednáno následující: předmětem pojištění je odpovědnost za škodu způsobenou v důsledku výkonu profesní činnosti uvedené v pojistné smlouvě, ke které je pojištěný oprávněn na základě zvláštního oprávnění. Za pojistnou událost se považuje vznik povinnosti pojistitele nahradit za pojištěného škodu vzniklou z činnosti uvedené v pojistné smlouvě, za kterou pojištěný podle právních předpisů odpovídá. Mezi výlukami z pojištění dále bylo sjednáno, že není-li stanoveno jinak, nevztahuje se pojištění na odpovědnost za škodu, která byla způsobena příbuznému pojištěného, za příbuzného se pro účely tohoto pojištěni považují také příbuzní v přímé vzestupné a sestupné řadě.

9. Z přípisu žalované ze dne [datum] adresovanému právnímu zástupci žalobce bylo zjištěno, že žalovaná stvrzuje přijetí předžalobní výzvy žalobce, sděluje, že již přípisem z [datum], resp. z [datum], předchozímu právnímu zástupci žalobce namítala promlčení předmětného nároku, na tomto stanovisku žalovaná nic nemění.

10. Z přípisu žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sděluje žalobci, že předmětný nárok žalobce má za promlčený s tím, že k porušení povinnosti advokát a došlo [datum], promlčený je tedy [datum] a s tím i nárok na pojistné plnění zamítá.

11. Z obsahu spisu [spisová značka] [název soudu] se podává, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil soud žalobci zaplatit poškozenému [celé jméno žalobce], narozenému [datum], částku 377 364 Kč a na náhradě nákladů řízení 100 811,40 Kč k rukám zástupce Mgr. [jméno] [příjmení]. Takto soud rozhodl o žalobě, jíž se uvedený poškozený domáhal na žalobci zaplacení zmíněného z titulu toho, že žalobce jako advokát přihlásil opožděně, tj. [datum], pohledávku poškozeného do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], v důsledku čehož byla pohledávka odmítnuta. Lhůta pro podávání přihlášek běžela do [datum]. Věc hodnotil soud tak, že žalobce je poškozenému povinen nahradit škodu dle ust. § 24 odst. 1 zákona o advokacii, kterou žalobce způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Odvolací Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobci uložil zaplatit k rukám právního zástupce poškozeného částku 12 245,20 Kč, viz rozsudek z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

12. Ze sdělení České advokátní komory ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vykonával advokacii prostřednictvím hromadného pojištění advokátů ČAK u žalované a od [datum] byl vyškrtnut ze seznamu advokátů.

13. Z lustrace registru obyvatel dále vyplývá, že [celé jméno žalobce], [datum narození] je synem žalobce.

14. Každý z uvedených důkazů hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: žalobce jako advokát vykonávající advokacii v období od [datum] do [datum] byl pojištěn v rámci hromadného pojištění advokátů na základě Dodatku [číslo] k rámcové pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum] uzavřeného mezi žalovanou a Českou advokátní komorou Součástí smlouvy jsou VPPO 98 a SPPO 99, výluky z pojištění odkazem na čl. 9 VPPO 98. Pro případ sporu mez pojistníkem, pojištěným nebo pojistitelem byla sjednána pravomoc Rozhodčího soudu při [příjmení] a Agrární komoře ČR. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu, která byla způsobena příbuznému pojištěného, za příbuzného se pro účely tohoto pojištěni považují také příbuzní v přímé linii. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 10. 2018, č. j. 7 C 493/2016-60, uložil soud žalobci zaplatit poškozenému, jež je zároveň synem žalobce, částku ve výši 377 364 Kč a na náhradě nákladů řízení 100 811,40 Kč k rukám zástupce poškozeného. Soud tak vyhověl žalobě, jíž se uvedený poškozený domáhal na žalobci zaplacení zmíněného z titulu toho, že žalobce jako advokát přihlásil opožděně, tj. [datum], pohledávku poškozeného do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], v důsledku čehož byla pohledávka odmítnuta. Lhůta pro podávání přihlášek běžela do [datum] Městský soud v Praze jako soud odvolací uvedený rozsudek potvrdil a žalobci uložil zaplatit k rukám právního zástupce poškozeného částku 12 245,20 Kč. Z provedeného dokazování však nevyplývá, že pojistnou událostí je rozhodnutí orgánu státu o náhradě škody ani skutečnost, že k pojistné události došlo v době účinnosti závazkového vztahu z hromadného pojištění advokátů a z proklamované pojistné smlouvy (tj. od [datum] do [datum]).

15. Další dokazování soud neprováděl, neboť účastníci další důkazy nenavrhovali a soud získaná skutková zjištění považuje za dostatečná.

16. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle ust. § 3 písm. b) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni [datum] („ dále jen ZPS“) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, podle písm. h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, podle písm. i) oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, podle písm. n) uvedeného zákona, pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, podle písm. o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat podle písm. u) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Podle ust. § 4 odst. 4 uvedeného zákona, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle ust. § 4 odst. 5, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 43 odst. 1 uvedeného zákona, pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Podle § 43 odst. 2, pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.

18. Podle ust. § 8 právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.

19. Na základě provedených důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na pojistné plnění není po právu. Na předmětný závazkový vztah soud nahlížel podle zákona č. 37/2004 Sb. (dále jen ZPS) ve znění účinném do 31. 12. 2013. Pojistná smlouva podle uvedeného právního předpisu je dvoustranný právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy o hromadného pojištění advokátů pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Ustanovení § 4 ZoP vymezuje základní obsah pojistné smlouvy, který musí být vždy dodržen. Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka a pojištěného stanoveným způsobem. Součástí pojistné smlouvy jsou též v projednávané věci pojistné podmínky. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistný zájem je pak oprávněnou potřebou ochrany před následky pojistné události, která má objektivní charakter a podmiňuje vznik a trvání pojištění. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, tj. událost kryta pojištěním. Podle § 3 písm. a) a b) ZPS, se pro účely tohoto zákona nahodilou skutečností rozumí skutečnost, která je možní a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění nastane, nebo není známa doba jeho vzniku. Nahodilou není událost, o níž v době vzniku pojištění ví, že už nastala, ani událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek, život nebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje. Pro srovnání výkladu nahodilé skutečnosti soud odkazuje na judikaturu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1273/2006, sp. zn. 30 Cdo 427/2006 či sp. zn. 25 Cdo 3771/2008. Pojistná částka, pojistné nebezpečí a pojistné riziko jsou faktory, které ovlivňují výši pojistné sazby a zároveň vytvářejí cenu pojištění (pojistné). Z těchto základních faktorů vychází pojišťovna při stanovení pojistného. Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. Povinnost žalované jako pojistitele poskytnout pojistné plnění se pojí především s ust. § 3 písm. b) ale písm. i) ZPS. Škodná událost dle ust. § 3 písm. u) ZPS je událost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Pojistná událost je tedy definována objektivně, zatímco škodná událost subjektivně. [příjmení] byla škodná událost pojistnou událostí a tedy byla tzv. likvidní, musí oba výše uvedené znaky splňovat kumulativně. Pojistná událost dle pojistné smlouvy je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti vzniklou jinému v souvislosti s vykonávanou činností. [příjmení] byla likvidní, musí tedy splňovat zákonné předpoklady odpovědnosti, jimž jsou: 1) protiprávní jednání - jednání v rozporu s objektivním právem nebo zákonem nebo jiným právním předpisem, také porušení povinnosti vyplývající ze závazku nebo událost vyvolávající škodu, se kterou takový následek spojuje zákon, 2) vznik škody - majetková újma vyjádřitelná v penězích (nemajetková újma), 3) příčinná souvislost - mezi protiprávním úkonem a vznikem škody musí být vztah příčiny a následku, jedná se o objektivní kauzální vztah, existující nezávisle na vědomí a vůli jednajícího subjektu, 4) zavinění - vnitřní psychický vztah škůdce k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a výsledku tohoto jednání - subjektivní charakter, ostatní jsou objektivního charakteru. Žalobce v projednávané věci uvedl, že se na základě pojistné smlouvy domáhá pojistného plnění vyvolané škodnou událostí, že jako advokát při poskytování právních služeb při uplatňování nároků vůči [jméno] [příjmení], bytem [adresa], porušil své povinnosti a na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 [anonymizována čtyři slova] / [číslo] ve spojení s rozhodnutí [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], mu byla uložena povinnost k plnění. Povinnosti advokáta při výkonu advokacie stanoví § 16 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb.) vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Příčinná souvislost mezi pochybením při výkonu advokacie a vznikem škody je dána, pokud nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient v soudním řízení úspěšný. Důkazní břemeno je na poškozené osobě. Poškozený klient tedy musí prokázat, že jeho právo na plnění proti jeho dlužníkovi existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001 či ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 886/2004).

20. Soud má nárok žalobce předně za promlčený a v tom důsledku vznesenou námitku žalované za důvodnou.

21. Jako úspěšnou soud označuje argumentaci žalované. I kdyby byl připuštěn závěr, že ke škodě (pojistné události) došlo nejpozději [datum], tj. ke dni k němuž došlo ke zpeněžení nemovitostí, jimiž byla zajištěna pohledávka poškozeného, jak uzavírá Městský soud v Praze, který jako soud odvolací rozhodoval ve v řízení o nároku poškozeného syna žalobce, v rozsudku z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], došlo k promlčení pohledávky za 4 roky dne [datum], v souladu s výše citovaným § 8 ZSP. Ke dni [datum] však již mezi žalobcem a žalovanou došlo k zániku pojistného vztahu. Výše zmíněný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 právo na náhradu škodu nezakládá, nýbrž jeho existenci stvrzuje – jedná se o deklaratorní rozhodnutí. Vázat začátek běhu promlčecí lhůty (tehdy promlčecí doby) na právní moc žalobě vyhovujícímu výroku proto nelze. Promlčení se týká nejenom práva žalobce na pojistné plnění ve vztahu k způsobené škodě klientovi ve výši 377 364 Kč, ale i práva žalobce na pojistné plnění ve vztahu k nákladům na zjištění povinnosti k náhradě škody a na obranu před nároky třetích osob (viz čl.

III. Oddíl A bod

8. Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]) ve výši 100 811,40 Kč a 12 245,20 Kč (soudem uložená povinnost k náhradě nákladů řízení), 15 095 Kč (zaplacený soudní poplatek za odvolání) a 50 600 Kč (náklady na zastoupení advokátem). Totiž pouze vznik odpovědnosti advokáta k náhradě škody, jež je kryta pojistným nebezpečím, a nikoliv vznik nákladů nutných ke zjištění povinnosti, odpovídá pojistné události ve smyslu pojistných podmínek. Ani výklad prosazovaný žalobcem, tedy že náklady žalobce spojené s řízením před Obvodním soudem pro Prahu 9 tvoří samostatný, a tudíž v promlčecí lhůtě včasně uplatněný nárok, by nevedl k úspěchu žalobce ve věci, třeba jen částečnému. Totiž takový nárok nemohl vzniknout až poté, co žalobce ukončil výkon advokacie, tedy v době, kdy již netrvalo pojištění.

22. Stejně tak byla pro soud rozhodující okolnost, že škodu, měl žalobce jako advokát způsobit svému synovi. V tomto žalovaná správně poukazuje na sjednané výluky z pojištění, tj. čl. 9 odst. 11. písm. a) VPPO 98. Nebýt úpravy výluky ve smlouvě (resp. smluvních podmínkách), soud by přesto otázku vztahu pojištěného a poškozeného zkoumal, neboť předestírá možný rozpor s dobrými mravy.

23. K žalobcem tvrzené nesrozumitelnosti čl. 3 SPPO (a v tom důsledku neplatnosti dle úpravy tehdejšího občanského zákoníku) soud konstatuje, že předmětné ujednání nepovažuje za nikterak nesrozumitelné. Žalobcem tvrzená nesrozumitelnost spočívající v odkazu na čl. 3 a čl. 4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění profesní odpovědnosti za škodu (VPPO 98) – žalobci není zřejmé, které ujednání tak bylo vypuštěno, resp. nahrazeno. Odkaz obsažený v návětí čl. 3 SPPO je běžným legislativně-technickým nástrojem (rozuměj v kontextu smluvního práva) a sám o sobě nemá žádnou regulatorní hodnotu (není úpravou práv a povinností mezi stranami). Ujednání čl. 3 SPPO konkretizuje jinak velmi obecnou úpravu z čl. 3 a 4 VPPO, která svým obsahem spíše kopíruje zákonnou úpravu.

24. Jako nedůvodné má soud i žalobcovo tvrzení ohledně neplatnosti SPPO pro rozpor se zákonem (konkrétně ust. § 5, 43, 44, 45 ZPS), jenž žalobce spatřuje v tom, že SPPO na rozdíl od zákona nerozlišují mezi škodní a pojistnou událostí. K tomu lze shrnout, že právní jednání (resp. právní úkony dle názvosloví tehdejšího zákona) není bez dalšího neplatné, pokud nutně nekopíruje terminologii zákona, resp. různé termíny užívá promiscue. Opačný závěr si lze představit jen stěží.

25. Závěrem soud poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 v němž soud též konstatoval:„ Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Takové soudcovské dotváření práva je nutné podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť tímto postupem obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele (a to zejména subjektivní právo stěžovatele na svobodné jednání v zákonných mezích ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny a zásada pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy), ale i princip dělby moci, který je nedílnou součástí principu právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy“.

26. S poukazem na výše uvedené proto soud žalobu na pojistné plnění z pojistné události tvrzené žalobcem zamítl z důvodu, že nastala okolnost sjednaná v pojistné smlouvě o výluce v čl. čl. 9 odst. 11. písm. a) VPPO 98, které bylo součástí předmětné pojistné smlouvy a pojistitel nehradí škody, která byla způsobena příbuznému pojištěného, v projednávané věci [celé jméno žalobce], narozenému [datum].

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 321,70 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 556 115,60 Kč sestávající z částky 10 540 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a účast na jednání dne [datum] a [datum]) a z částky 5 270 Kč za jeden půl úkon dle § 14 odst. 2 a. t. jako náhrada za promeškaný čas za dostavení se dne [datum] k jednání, které se nekonalo, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59 770 Kč ve výši 12 551,70 Kč.

Poučení