64 C 108/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem č. p. [obec], [PSČ] 46 b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] d) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] e) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 2 389 225 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ad a) částku 556 347 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ad b) částku 530 176 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům ad c) a d) částku 664 355 Kč s příslušenstvím se zamítá.

IV. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ad e) částku 638 347 Kč s příslušenstvím se zamítá.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se návrhem podaným soudu dne [datum] domáhali náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu ust. § 13 a násl. zákona č. 89/1998 Sb. V návrhu uvedli, že žalobci jakožto kupující nabyli do svého vlastnictví od [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] jakožto prodávajících na podkladu kupních smluv o převodu vlastnictví nemovitých věcí uzavřených dne [datum] níže uvedené nemovitosti: žalobce a) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 700m2, žalobce b) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 650m2, žalobce c) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 700m2, žalobce d) nabyl pozemek par. [číslo] ostatní plocha, o evidované výměře 700m2; výše uvedené nemovité věci zapsány v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo] (par. [číslo]) a listu vlastnictví [číslo] (par. [číslo]) pro obec Mělník a katastrální území Mělník (dále jen„ Pozemky“). Záměrem žalobců bylo nabýt Pozemky výlučně za účelem výstavby rodinných domů. Žalobci si proto před uzavřením kupních smluv s prodávajícími ověřili v aktuálním znění územně plánovací dokumentace – Územním plánu sídelního útvaru [obec] vydaném dne [datum], že je jejich záměr, tedy výstavba domů určených k trvalému bydlení, na pozemcích přípustný. Žalobci si především ověřili, že Pozemky náleží dle platné územně plánovací dokumentace do Smíšeného obytného území, které je univerzálním územím pro bydlení, obchod, služby, provozovny i administrativu. Před uzavřením kupních smluv, resp. nabytím nemovitostí tedy bylo ze strany žalobců na základě veřejně dostupných informací ověřeno, že se jedná o území, do kterého lze umístit bytové domy, rodinné domy, včetně staveb doplňkových, rekreační domy, rekreační chalupy, popřípadě veřejná hřiště, jakožto i zařízení a služby komerčního i nekomerčního významu. Na podkladě odborného vyjádření ze dne [datum], sp. zn.: NPÚ [číslo] 2017, vydaného podle ust. § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních [obec] (dále jen„ Odborné vyjádření NPÚ“), však vyšlo najevo, že výstavba rodinných domů na zakoupených pozemcích je z hlediska zájmů státní památkové péče neakceptovatelná. Národní památkový ústav mimo jiného ve svém vyjádření konstatoval, že:„ předložená územní studie ulice [ulice] nebyla s odborným orgánem státní památkové péče v předstihu konzultována“. Z pohledu památkové péče je jakákoliv výstavba na předmětných pozemcích zcela nevhodná, jednoznačně neakceptovatelná a poškodí všechny hájené hodnoty areálu kláštera. Celá klášterní zahrada byla v minulosti nezastavěnou volnou plochou zeleně, a tak by tomu z hlediska památkové péče mělo být i nadále, zeleň v daném místě byla dokonce podpořena návrhem územního plánu obce Mělník pro společné projednání z října 2015 tím, že zde byla vymezena plocha PPII pro ochranu a kvalitativní rozvoj veřejné zeleně na ploše bývalé klášterní zahrady … proces schválení nyní platné územně plánovací dokumentace a záměr a proces rozparcelování zahrady na menší stavební parcely nebyl památkové péči předložen k posouzení a nebyl nikdy schválen.“ Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí Městského úřadu Mělník, odboru výstavby, č.j.: [číslo] [spisová značka], kterým byla zamítnuta žádost žalobce c) o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, zpevněné plochy, vodovodní, kanalizační a plynovodní přípojky, oplocení [obec], [ulice] ul. na pozemcích [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobci jsou toho názoru, že právě činností Městského úřadu Mělník došlo k nesprávnému úřednímu postupu, v jehož důsledku byla žalobcům způsobena majetková újma. Dle obsahu Odborného vyjádření NPÚ je evidentní, že Městský úřad Mělník, jakožto orgán územního plánování v přenesené působnosti ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [ulice] zákon“), opakovaně porušil své povinnosti kladené na něj při pořizování územního plánu zákonem, a to zejména nikoli však výlučně: - ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona, dle kterého je pořizovatel povinen zaslat návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, a dále těmto umožnit, aby tyto mohly do 30 dnů od obdržení návrhu zadání uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a územně plánovacích podkladů; - ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona, dle kterého je pořizovatel povinen oznámit místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, a zároveň vyzvat dotčené orgány k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání; - ust. § 52 odst. 1 stavebního zákona, dle kterého je pořizovatel povinen přizvat dotčené orgány k veřejnému projednání upraveného a posouzeného návrhu územního plánu nejméně 30 dnů předem. Z Odborného vyjádření NPÚ vyplývá, že Městský úřad Mělník jakožto pořizovatel územního plánu opomenul změnu územně plánovací dokumentace projednat s dotčenými orgány na úseku státní památkové péče, v důsledku čehož vznikl rozpor mezi schválenou územně plánovací dokumentací, ze které žalobci vycházeli, a platným právním stavem. V dané případě se nepochybně jedná o nesprávný úřední postup orgánu územního plánování, když Městský úřad Mělník v rozporu se zákonem fakticky vyloučil z procesu pořizování změny územního plánu orgán státní památkové péče (dotčený orgán), tedy neučil úkony předepsané mu zákonem, tj. mimo jiné (i) nezaslal návrh zadání územního plánu dotčenému orgánu, (ii) neoznámil dotčenému orgánu místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu, ani tento nevyzval k uplatnění stanovisek k vymezení zastavěného území, jakožto ani (iii) dotčený orgán nepřizval k veřejnému projednání upraveného a posouzeného návrhu územního plánu. Výše uvedené pochybení Městského úřadu Mělník mělo za následek vyhotovení územního plánu, který svým obsahem neodpovídal (a doposud ani neodpovídá!) faktickému právnímu stavu, neboť v podmínkách zastavěného území nejsou reflektovány zájmy památkové péče mající negativní význam na stavební činnost v předmětném území, tj. např. na Pozemcích žalobců nacházejících se v blízkosti kláštera. Dle ust. § 26 odst. 2 písm. c), 28 odst. 2 písm. c) a 29 odst. 2 písm. c) zákona [číslo] Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, přitom nemůže být pochyb o tom, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, potažmo Ministerstvo kultury coby orgány státní památkové péče jsou v procesu územního plánování dotčenými orgány, které uplatňují stanovisko k vymezení zastavěného území. Žalobci v dobré víře v informace uvedené v územním plánu města Mělník nabyli přesvědčení, že na Pozemcích je možné realizovat stavební činnosti, když tyto Pozemky spadají dle územního plánu do zastavěného území s funkčním využitím„ smíšené obytné území“. Toto podporuje i skutečnost, že k žádosti žalobce a) byla stavebním úřadem - Městským úřadem Mělník, odborem výstavby a rozvoje, vydána dne [datum] nesprávná Územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití, z níž se podávalo, že se pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] nachází v zastavěném území s funkčním využitím„ smíšené obytné území“ dle platné územně plánovací dokumentace, tj. ÚPN SÚ města Mělník. Rovněž i poskytnutá územně plánovací informace žalobce 1) utvrdila v přesvědčení, že výstavba rodinného domu je na jeho pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] možná. K samotnému pochybení stavebního úřadu při vydání chybné územně plánovací informace je nezbytné akcentovat závěr Nejvyššího soudu, který uzavřel, že„ je-li povinností stavebního úřadu poskytnout žadateli vyjádření k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace, je třeba nesprávné vyjádření o souladu záměru s územním plánem obce považovat za porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání správního orgánu při jeho činnosti, a to i tehdy, jestliže si stavební úřad opatřil veškeré nutné podklady pro vydání vyjádření. V posuzovaném případě je proto potřeba vyjádření ze dne [datum], obsahující nepravdivou informaci, považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdpŠk.“. Má-li tedy správní orgán povinnost poskytnout informaci, má zároveň povinnost poskytnout informaci správnou, tedy takovým způsobem, aby nikoho neuvedl v omyl, a aby s ní mohl žadatel patřičně naložit a podle ní dále postupovat v rámci svého stavebního záměru. Vzhledem k tomu, že stavební úřad poskytl žalobci a) nepravdivou, tj. nesprávnou územně plánovací informaci, dopustil se tak nesprávného úředního postupu. Žalobcům tak byla v důsledku nesprávného úředního postupu Městského úřadu Mělník způsobena značná majetková újma, když tito jednali důvěřujíc informacím obsaženým v platném a účinném územním plánu města Mělník, jakožto i územně plánovací informaci poskytnuté Městským úřadem Mělník, a nabyli do svého vlastnictví Pozemky za účelem výstavby rodinných domů, aniž by přitom mohli z jim dostupných informací objektivně zjistit, že na Pozemcích je předmětná stavební činnost z hlediska památkové ochrany vyloučena. Příčinná souvislost mezi nesprávnými úředními postupy Městského úřadu Mělník a majetkovou újmou žalobců je zajisté dána, neboť nesprávný úřední postup mající za následek pořízení územního plánu bez akcentu památkové ochrany, jakožto i vydání nepravdivé územně plánovací informace, jsou hlavními příčinami, bez kterých by ke vzniku následku, tj. majetkové újmy žalobců nikdy nedošlo. K tomuto je vhodné akcentovat závěr Nejvyššího soudu, že„ nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde.“ Žalobci přitom konstatují, že při jednání o koupi Pozemků byl právě objektivně získaný poznatek o možnosti výstavby rodinných domů na Pozemcích zcela zásadní informací, bez které by žalobci ani nezačali jednat s prodávajícími o odkupu Pozemků. Pakliže byl dokonce žalobce 1) následně ujištěn územně plánovací informací o tom, že na pozemku parc. [číslo] je možné realizovat záměr výstavby rodinného domu určeného k trvalému bydlení, nebylo na místě ani pochybovat o tom, zda je vlastnické právo k předmětným Pozemkům jakýmkoli způsobem omezeno. Žalobci tak vyčíslují škodu způsobenou nesprávným úředním postupem následovně: žalobce a) 1. kupní cena pozemku 530.147 Kč, 2. náklady právních služeb vynaložených v souvislosti s převodem vlastnického práva k pozemku 4.000 Kč, 3. náklady na správní poplatek vynaložené v souvislosti s převodem vlastnického práva k pozemku 1.000 Kč 4. daň z nabytí věci nemovité vztahující se k nabytému pozemku 21.200 Kč, celkem ve výši [částka], [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [částka], [anonymizováno 7 slov] s převodem vlastnického práva k pozemku 4.000 Kč, 3. náklady na správní poplatek vynaložené v souvislosti s převodem vlastnického práva k pozemku 1.000 Kč, 4. daň z nabytí věci nemovité vztahující se k nabytému pozemku 20.768 Kč, 5. náklady na geodetické práce v souvislosti s dělením pozemku 12.129 Kč, celkem ve výši 530.176 Kč žalobce c) a d)) 1. kupní cena pozemku 530.147 Kč, 2. náklady právních služeb vynaložených v souvislosti s převodem vlastnického práva k pozemku 4.000 Kč, 3. náklady na správní poplatek vynaložené v souvislosti s převodem vlastnického práva k pozemku 1.000 Kč, 4. daň z nabytí věci nemovité vztahující se k nabytému pozemku 21.206 Kč, 5. náklady na vypracování technické dokumentace, kopírování, kompletaci a odborné konzultace na akci: NOVOSTAVBA RD, k.ú. [obec], č. par. [číslo] 1165.000 Kč, 6. náklady na inženýrskou činnost: Novostavba rodinného domu na p. [číslo] v k.ú. [obec] 11.500 Kč, 7. náklady na zpracování odborných posudků: měření radonu v k.ú. [obec] 1.750 Kč, 8. náklady na správní poplatky (ohlášení, žádost o stavební povolení) 3.500 Kč, 9. více náklady spojené s nevyčerpáním úvěru sjednaného za účelem financování výstavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] 26.252 Kč celkem ve výši 664.355 Kč, žalobce d) 1. kupní cena pozemku 530.147 Kč, 2. náklady právních služeb vynaložených v souvislosti s převodem vlastnického práva k pozemku 4.000 Kč, 3. náklady na správní poplatek vynaložené v souvislosti s převodem vlastnického práva k pozemku 1.000 Kč, 4. daň z nabytí věci nemovité vztahující se k nabytému pozemku 21.200 Kč, 5. náklady na vypracování technické dokumentace, kopírování, kompletaci a odborné konzultace na akci: NOVOSTAVBA RD, k.ú. [obec], č. par. [číslo] 12 65.000 Kč, 6. náklady na inženýrskou činnost: Novostavba rodinného domu na p. [číslo] v k.ú. [obec] 11.500 Kč, 7. náklady na správní poplatky (ohlášení, žádost o stavební povolení) 5.500 Kč, celkem ve výši 638.347 Kč. Dne [datum] byly u žalované uplatněny nároky žalobců ve smyslu ust. § 14 OdpŠk, a to dopisem ze dne [datum], ve kterém byly specifikovány a přiloženými listinami prokázány nároky žalobců na náhradu škody. Žalovaná se však k předmětnému dopisu do dne podání této žaloby nevyjádřila, ani nároky žalobců neuhradila. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala s úhradou náhrady škody do prodlení, žalobci uplatňují rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Předžalobní uplatnění nároku dle § 14 OdpŠk bylo žalované prokazatelně doručeno dne [datum]. S ohledem na ust. § 15 odst. 2 OdpŠk žalobci konstatují, že lhůta pro uspokojení nároků žalobců uplynuta ke dni [datum]. Žalobci tak mají nárok požadovat zákonné úroky z prodlení ode dne [datum]. Žalovaná následně plnění nároku na náhradu škody odmítla sdělením ze dne [datum]. Žalobci dále uvedli, že vzhledem k tomu, že Změna [číslo] ÚP [obec], resp. závazná část Změny [číslo] ÚP [obec], byla vydána formou obecně závazné vyhlášky a nabyla účinnosti dne [datum], je nutné na daný případ aplikovat přechodné ustanovení § 188 odst. 4 věty první zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ stavební zákon“) 1, a nahlížet na schválenou Změnu [číslo] ÚP [obec] jako na vydané opatření obecné povahy. K posuzování újmy vzniklé v důsledku nezákonného opatření obecné povahy se vyjadřuje důvodová zpráva k zákonu č. 160/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 82/1998 Sb., kde je uvedeno:„ Zákon [číslo] Sb. totiž reflektuje pouze škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, čímž znemožňuje náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci jiným způsobem. Mezi nové instituty, které nový správní řád přinese, patří především veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy a některé jiné úkony správního orgánu (vyjádření, osvědčení a sdělení podle části čtvrté nového správního řádu). Je nesporné, že rovněž za škodu způsobenou na základě těchto institutů by měl stát nebo územní samosprávné celky odpovídat. V případě veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy se tyto instituty výslovně podřazují pod režim rozhodnutí, takže po procesní stránce se bude v případě náhrady škody způsobené těmito instituty postupovat tak, jako by šlo o nezákonné rozhodnutí.“ 2. Soud změnu žaloby ze dne [datum], jímž žalobci rozšířili svůj nárok o nesprávný a chybný postup orgánu památkové péče, usnesením ze dne [datum] nepřipustil.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že platný ÚP [obec] byl schválen usnesením zastupitelstva města dne [datum]. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] (později rozdělen mj. na pozemky žalobců parc. [číslo] v k.ú. [obec]), původně v nezastavitelné ploše, byl Změnou [číslo] ÚP [obec] zahrnut do zastavitelné plochy„ Smíšeného obytného území“. Změna [číslo] ÚP [obec] nabyla účinnosti dne [datum]. Z předložených podkladů MěÚ [obec] dále vyplývá, že Městský úřad Mělník, odbor školství a kultury (dále též„ orgán památkové péče“), uplatnil ke Změně [číslo] ÚP [obec] vyjádření, resp. připomínku písemností ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka], a dále stanovisko ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka], ve kterém se negativně vymezil proti zahrnutí pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] do zastavitelných ploch, přičemž se zahrnutím pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] do zastavitelné plochy orgán památkové péče ve stanovisku ze dne [datum] nevyjádřil nesouhlas. MěÚ [obec] dále dne [datum] zveřejnil upravený návrh Změny [číslo] ÚP [obec] veřejnou vyhláškou a písemností ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyzval dotčené orgány, včetně Ministerstva kultury a Městského úřadu Mělník, odboru školství a kultury, aby k zveřejněnému návrhu uplatnily svá stanoviska, přičemž orgány památkové péče na tuto výzvu nereagovaly. Opatření obecné povahy je nutno brát vzhledem k teorii správního práva, jako jistou mezikategorii, kdy se nejedná vyloženě o individuální rozhodnutí, které by zavazovalo konkrétní adresáty, nicméně se týká určité konkrétní věci. Pro účely zákona č. 82/1998 Sb., se za nezákonné rozhodnutí považuje jakýkoliv akt aplikace práva, včetně rozhodnutí procesního charakteru vydávaných v průběhu řízení. Opatření obecné povahy lze tedy jednoznačně považovat, ve světle výše uvedené argumentace za akt aplikace práva a pro účely zákona [číslo] je možné jej považovat za rozhodnutí ve smyslu § 5 a § 8. Žalobci ve své žalobě poukazují na nesprávný úřední postup MěÚ [obec] jako orgánu územního plánování při pořizování ÚP [obec], konkrétně jeho Změny [číslo] ÚP [obec], kterou byly předmětné pozemky žalobců zahrnuty do zastavitelného území, v tom, že se k této změně údajně nevyjadřoval orgán památkové péče. Toto tvrzené domnělé pochybení, resp. nezákonnost při pořizování územního plánu, pokud by byla prokázána, se bez pochybností odrazí i ve výsledném opatření obecné povahy (Změně [číslo] ÚP [obec]), proto není možné s ohledem na výše uvedenou argumentaci posuzovat vznik žalobci tvrzené újmy z důvodu nesprávného úředního postupu MěÚ [obec] jako orgánu územního plánování, ale pouze v důsledku nezákonného rozhodnutí, resp. opatření obecné povahy (Změny [číslo] ÚP [obec]). Dle § 8 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb., lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (zde opatřením obecné povahy) uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Vzhledem k tomu, že Změna [číslo] ÚP [obec] nebyla pro nezákonnost zrušena ani změněna příslušným orgánem, přičemž v současné době je již nepřezkoumatelná, není splněna základní podmínka pro uplatnění nároku na náhradu škody a tento nárok je nutné proto odmítnout. Výše bylo rovněž prokázáno, že se v rámci pořizování Změny [číslo] ÚP [obec] orgán památkové péče vyjadřoval (viz písemnost ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka], a stanovisko ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka]), a k upravenému návrhu Změny [číslo] ÚP [obec], který byl zveřejněn dne [datum], se orgány památkové péče, tj. Ministerstvo kultury a Městský úřad Mělník, odbor školství a kultury, nevyjádřily, i když byly prokazatelně k uplatnění stanoviska písemností MěÚ [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyzvány. Nicméně tyto orgány nespadají od působnosti žalované a za jejich případné pochybení není žalovaná odpovědná. Žalovaná nad rámec výše uvedeného doplňuje, že v současné době je pořizován nový ÚP [obec] a pozemky žalobců parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou stále zahrnuty do zastavitelného území. K opakovanému společnému jednání k návrhu nového ÚP [obec] se v rámci koordinovaného stanoviska ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (sp.zn.: SZ [číslo]), vyjadřoval i Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, který pro návrhovou plochu PP27 – bydlení v rodinný domech, městské a příměstské (BI), do které jsou zahrnuty i pozemky žalobců, uvedl:„ Požadujeme stanovit pro tuto nově vymezenou plochu podrobnější podmínky využití – max. podlažnost 1np+podkroví nebo ustoupené podlaží, zeleň na ploše min. 30% [ulice] zástavba zde musí zachovat dominantní pozici kostela a kláštera, prostorovým uspořádáním na ploše a objemovým jednotlivých objektů musí navazovat na charakter zástavby rodinných domů v ulici. Ideálním řešením by bylo zpracování územní studie“. V případě územně plánovací informace ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 1 [číslo] [spisová značka], poskytl k žádosti [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] jako stavební úřad předběžnou informaci k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] z hlediska podmínek jeho využití dle platného ÚP [obec]. Předběžná informace byla stavebním úřadem v souladu s § 21 odst. 1 stavebního zákona poskytnuta v rámci jeho působnosti. Do působnosti stavebního úřadu však nespadá problematika památkové péče, přičemž obsahem předběžné informace ani ze zákona nemůže být odborné stanovisko dotčeného orgánu památkové péče vydané na základě zvláštních právních předpisů. Dále poukázala na to, že že žalobkyně ad a) [celé jméno žalobkyně] nabyla pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] dříve, než byla vydána stavebním úřadem územně plánovací informace ze dne [datum], proto při koupi předmětného pozemku nemohla vycházet z informací v této územně plánovací informaci a není splněna příčinná souvislost mezi vznikem škody a tvrzeným nesprávným úředním postupem stavebního úřadu při vydávání územně plánovací informace ze dne [datum], který nebyl navíc ani prokázán, neboť poskytnutá předběžná informace se týká platné regulace v ÚP [obec], která výstavbu na pozemcích žalobců umožňuje.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z kupních smluv o převodu vlastnictví k nemovitým věcem uzavřeným dne [datum] vyplývá, že žalobkyně ad a) nabyla pozemek parcelní [číslo] ovocný sad o výměře 700 m, žalobce ad b) a c) pozemek parcelní [číslo] o výměře 650 m ovocný, žalobce ad d) pozemek parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře 700 m, žalobce ad e) pozemek parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře 700 m, které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj Katastrální pracoviště Mělník na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec Mělník a katastrální území Mělník.

6. Z územně-plánovací informace Městského úřadu Mělník ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně ad a) dne [datum] podala žádost dle § 139 zákona č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 21 stavebního zákona o územně-plánovací informaci a podmínkách využívání území k využití území pro pozemek parcelní [číslo] v k. ú. [obec]. Byla jí poskytnuta informace, že předmětný pozemek se nachází v zastavěném území s funkčním využitím„ smíšené obytné území“ dle platné územně-plánovací dokumentace Města Mělník.

7. Z odborného vyjádření Národního památkového ústavu ze dne [datum] dále vyplývá, že uvedené vyjádření bylo vydáno dle ustanovení § 14 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů pro Městský úřad Mělník, odbor školství a kultury oddělení památkové péče. V uvedeném vyjádření Národní památkový ústav uvedl, že pozemky parcelní [číslo] kterých se dotýká územní studie, ulice [ulice] v [obec] jsou součástí areálu kláštera [anonymizováno] s kostelem svatého [obec], který je nemovitou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Areál bývalého augustiniánského kláštera se nachází ve středu místní části [anonymizováno] při [anonymizováno] ulici, klášter byl založen v roce [číslo] a později barokně přestavěn. Jedná se o hodnotný barokní sakrální areál. Jádrem areálu je jednolodní kostel a součástí areálu je i hospodářská budova, márnice a socha [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a samozřejmě výše uvedené pozemky, které jsou v současné době rozparcelovány. Výše uvedené pozemky byly dříve klášterní zahradou. Dnes se jedná o rozsáhlou zastavěnou plochu, ohraničenou ohradní zdí při komunikaci ulice [ulice]. Výše uvedená územní studie ulice [anonymizováno] nebyla s odborným orgánem státní památkové péče v předstihu konzultována. Celá klášterní zahrada byla v minulosti nezastavěnou volnou plochou zeleně a tak by tomu z hlediska památkové péče mělo být i nadále. [příjmení] v daném místě byla podpořena návrhem územního plánu obce Mělník pro společné projednání z října 2015 s tím, že zde byla vymezena plocha PP 11 pro ochranu a kvalitativní rozvoj veřejné zeleně na ploše bývalé klášterní zahrady. Záměr výstavby rodinných domů není možné akceptovat z principu a ochrany pozemků bývalé klášterní zahrady to vylučuje. Proces schválení nyní platné územně-plánovací dokumentace a záměr a proces rozparcelování zahrady na menší stavební parcely nebyl památkové péči předložen k posouzení a nebyl nikdy schválen. Případné změny územního plánu a návrhu na rozparcelování pozemku parc. [číslo] na stavební pozemky k posouzení by bylo stanovisko odborné organizace památkové péče z výše uvedených důvodů nesouhlasné.

8. Z rozhodnutí Městského úřadu Mělník odbor výstavby ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobce ad d) podal dne [datum] žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na pozemcích [číslo] v katastrálním území Mělník. Na základě této žádosti příslušný stavební úřad posoudil, že na základě stanoviska Městského úřadu Mělník odbor školství a kultury oddělení památkové péče, stavba rodinného domu na pozemku [číslo] je nepřípustná, protože by narušovala urbanistický kontext kláštera, na jehož bývalé zahradě by měla být umístěna. Předmětný pozemek je kulturní památkou ve smyslu památkového zákona.

9. Z rozhodnutí Městského úřadu Mělník odbor výstavby ze dne [datum] vyplývá dále, že i žalobce ad e) podal téhož dne [datum] žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na pozemcích [číslo] [číslo], [číslo] v katastrálním území Mělník, jeho žádost byla zamítnuta z výše uvedeného důvodu.

10. Z oznámení Městského úřadu Mělník ze dne [datum] a z výzvy Městského úřadu Mělník ze dne [datum] dále vyplývá, že Městský úřad Mělník jako pořizovatel územně-plánovací dokumentace v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 135/2001 Sb. oznámil vystavení návrhu změny [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec] od [datum] do [datum]. Podle rozdělovníku k oznámení a projednávání návrhu změny, k vyjádření k návrhu změny [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec] bylo doručeno dotčeným orgánem státní správy mimo jiné i Památkovému ústavu pro [ulice] [obec].

11. Z návrhu souborného stanoviska pro pořízení změn [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec] dále vyplývá, že pořizovatelem tohoto stanoviska byl Městský úřad Mělník, schvalujícím orgánem zastupitelstvo města Mělník a nadřízeným orgánem Krajský úřad Středočeského kraje. Návrh souborného stanoviska byl vypracován v lednu roku 2005. Z uvedeného stanoviska dále vyplývá, že [jméno] a [jméno] [příjmení] požádali o zařazení pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Mělník do zastavitelného území. Dle stanoviska tento návrh je však neakceptovatelný, Národní památkový ústav považuje případnou změnu funkčního využití za nepřijatelnou, změna by znamenala trvalé poškození a zánik historicky cenné plochy vinice. Dále obsahuje vyjádření oddělení památkové péče, které se dotýká území areálu kulturní památky rejstřík. [číslo] areál kostela sv. [obec], márnice, hospodářské budovy, sochy sv. [jméno] [příjmení] i pozemků, mimo jiné parcelní [číslo] tyto změny by byly v rozporu s původním zadáním územního plánu sídelního útvaru [obec].

12. Z veřejné vyhlášky Městského úřadu Mělník ze dne [datum] vyplývá, že uvedený návrh změny [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec] byl vystaven od [datum] do [datum] na uvedené adrese podle zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 135/2001 Sb.

13. Z dopisu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] dále vyplývá, že uvedené osoby v souvislosti s projednáním změn [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec] o provedení změn na svých pozemcích mimo jiné, aby domy ve vinicích a zahradách byly odlišeny od plochy vinice nebo zahrady a byly zařazeny do zóny smíšené obytné území, venkovské obytné území a čistě obytné území.

14. Z vyjádření Městského úřadu Mělník ze dne [datum] vyplývá, že Městský úřad Mělník odbor výstavby jako příslušný stavební úřad a úřad územního plánování sděluje, že územní plán sídelního útvaru města byl schválen usnesením [číslo] zastupitelstva města dne [datum]. Pozemek parcelní [číslo] byl v tomto územním plánu veden jako nezastavitelná plocha, o jeho změně na zastavitelné území bylo rozhodováno ve změně [číslo] územního plánu sídelního útvaru. Později byl tento pozemek pak rozdělen na další parcely v katastrálním území Mělník. Dne [datum] zastupitelstvo města schválilo znění zadání změny územního plánu [číslo]. Následně byla vypracována dokumentace změny [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec]. Byla vyhotovena veřejná vyhláška k projednání konceptu a byly vyzvány dotčené orgány k vydání stanoviska. Zastupitelstvo města změnu [číslo] územního plánu sídelního útvaru schválilo dne [datum]. Na základě žádosti [jméno] a [jméno] [příjmení] stavební úřad vydal dne [datum] souhlas s dělením pozemku původně parcelní [číslo] který byl rozdělen na pozemky parcelní [číslo] [ulice] úřad k žádosti žalobkyně ad a) též vydal územně-plánovací informaci pouze týkající se pozemku parcelní [číslo] [ulice] úřad v souladu s územně-plánovací dokumentací potvrdil, že uvedený pozemek se nachází v zastavěném území s funkčním využitím„ smíšené obytné území“. Město též v květnu 2017 zahájilo výběrové řízení na zhotovitele studie pro komplexní řešení a navržení regulativy pro zástavbu s tím, že v návrhu nového územního plánu jsou předmětné pozemky výše uvedené stále určeny k zastavění.

15. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobci uplatnili u žalované nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem dne [datum], žalovaná sdělila dopisem ze dne [datum] odmítavé stanovisko.

16. Další účastníky označené a soudem neprovedené i provedené důkazy soud nehodnotil pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení věci.

17. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen (OdpŠk), územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen "územní celky v samostatné působnosti"). Podle ust. § 19 OdpŠk, územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy a) nezákonným rozhodnutím, b) nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 22 odst. 1, územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 22 odst. 2, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle ust. § 27 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen s.ř.) ve znění účinném ke dni žalobci uzavřených kupních smluv, tj. k [datum], účastníky řízení (dále jen "účastník") jsou a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.

19. Žalobci v projednávané věci uplatňují nárok z odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci z titulu nesprávného postupu sídelního útvaru při činnosti schvalování územního plánu, kdy ust. § 6 odst. 1 OdpŠk stanoví, že ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a regresních náhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Vymezení úřadu jednajícího jménem státu ve sporu o náhradu škody je provedeno na odvětvovém principu (srov. § 6 odst. 2 až 4 zákona č. 82/1998 Sb.), přičemž příslušný úřad jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak (srov. § 6 odst. 5 tohoto zákona). Z ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, pak vyplývá, že výkon státní správy na úseku dozoru ve věcech územního plánování, patří do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj.

20. Soud nárok žalobců po právní stránce posoudil dle ust. § 22 OdpŠk.

21. Definici nesprávného úředního postupu zákon nepodává; z obsahu tohoto pojmu však vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí svěřených samosprávným celkům zákonem v rámce samostatné působnosti, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání územního celku nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (mutatis mutandis srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 319/2002). Odpovědnost územního celku za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle § 22 zákona č. 82/1998 Sb. je dána pouze při současném (kumulativním) splnění těchto podmínek: 1/ nesprávný úřední postup, 2/ vznik škody a 3/ příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Není-li splněna byť jediná z těchto podmínek, nejsou (bez ohledu na podmínky další) splněny předpoklady pro odpovědnost za škodu a tento závěr sám obstojí jako důvod zamítnutí žaloby. Definici nesprávného úředního postupu zákon nepodává; z obsahu tohoto pojmu však vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí svěřených samosprávným celkům zákonem v rámce samostatné působnosti, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání územního celku nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 319/2002).

22. V projednávané věci soud předně konstatuje, že územní plánování je proces, ve kterém orgány veřejné správy závazně určují, k čemu bude území složit a jak ho budou využívat. Při územním plánování orgány koordinují, ve kterých částech území se bude v budoucnu stavět a které naopak před výstavbou ochrání. Územní plánování slouží k tomu, aby stát spolu s obcemi a kraji zajistil, že území našeho státu se bude efektivně a udržitelně využívat a rozvíjet. Vedle hospodářských a sociálních potřeb se zohledňuje i ochrana přírody, krajiny a další zájmy. Stát, obce a kraje dbají na to, aby podpořily udržitelný rozvoj svého území a vyhověly potřebám současné i budoucí generace. Výsledkem procesu územního plánování je, že orgán veřejné správy vydá závazný dokument. Tímto výsledkem je tedy územní plán, který se vydává formou opatření obecné povahy. Nejprve pořizovatel ve spolupráci se zastupitelstvem obce zpracuje návrh zadání, ve kterém vytýčí hlavní cíle a požadavky pro zpracování územního plánu. Na základě projednaného (s dotčenými orgány, sousedními obcemi, krajským úřadem a obcí, pro kterou územní plán pořizuje) a schváleného zadání, se vypracuje koncept nebo návrh. Koncept se zpracovává jen tehdy, pokud je tak stanoveno zastupitelstvem obce v zadání nebo vždy, když je třeba prověřit řešení ve variantách nebo alternativách. Na základě projednaného konceptu se zpracovává návrh. Ten se projedná s dotčenými orgány, sousedními obcemi, obcí, pro kterou je územní plán zpracováván a s krajským úřadem. O projednaném návrhu se koná veřejné projednání. Jak bylo soudu prokázáno, sídelní útvar [obec], platný územní plán obce (dále„ územní plán“ nebo„ ÚP“), zpracoval a schválil v roce 1999. Byl schválen usnesením obecního zastupitelstva dne [datum]. Územní plán tedy byl pořízen podle příslušných ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který byl zrušen k [datum]. Předmětný ÚP pak byl v roce 2003 zadán ke změně podle konceptu plánovací dokumentace označeného jako návrh zadání pro pořízení změn [číslo] ÚP sídelního útvaru [obec] v červenci 2003. Až usnesením zastupitelstva města Mělník ze dne [datum] došlo ke schválení stanoviska k řešení konceptu změny [číslo] [číslo] ÚP a dne [datum] k tomu vydal stanovisko nadřízení orgán územního plánování pro obec, Krajský úřad Středočeského kraje. Upravený návrh byl změn byl zveřejněn veřejnou vyhláškou dne [datum]. Orgán památkové péče již v době tohoto procesu uplatnil své negativní stanovisko k zahrnutí pozemků ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] do zastavitelného území. Uvedené osoby o to žádaly, jako osoby dotčené již dne [datum]. Jednalo se o pozemky, které se dotýkaly území, které bylo svým charakterem areálem kulturní památky v Ústředním seznamu kulturních památek (areál kostela sv. [obec], kostel, konvent, márnice, hospodářské budovy, sochy i pozemků vinice. Záměrem bylo zajistit ochranu území kláštera před nevhodnou zástavbou, protože předmětná plocha byla za nejasných okolností v klášterné zahradě rozparcelována za účelem prodeje pozemků. Došlo tak k rozdělení pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mělník na pozemky parcelní [číslo] ale až v roce 2016. Uvedené pozemky pak byly prodány vlastníky žalobců na základě předmětných kupních smluv ze dne [datum]. Zastupitelství města změnu [číslo] územního plánu sídelního útvaru schválilo již dne [datum], před rozdělením pozemků. Město dne [datum] schválilo stanovisko pozemky parc. [číslo] ponechat jako nezastavitelné a ostatní pozemky, včetně pozemku parc. [číslo] byl ponechán dle konceptu jako zastavitelný. Jak vyplynulo z dokazování, po fázi pořizování konceptu ÚP (ještě podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno souborné stanovisko dotčených orgánů státní správy, které bylo schváleno zastupitelstvem města Mělník dne [datum]. Fází pořizování územního plánu se rozumí schválení jeho konceptu. Změna konceptu na základě námitek nebo připomínek veřejnosti nebo požadavků dotčených správních orgánů pak spadá do fáze návrhu územního plánu. K této fázi se pak mohou dotčení vlastníci pozemků vyjádřit, formou námitek nebo připomínek, pokud byla do územního plánu včleněna stanoviska. Fáze pořizování územního plánu je ukončena až jeho vydáním formou opatření obecné povahy. Za samostatnou fázi nelze požadovat stanoviska dotčených orgánů, která dosud nebyla veřejně projednána (veřejné projednání je nezbytnou součástí každé fáze pořizování - zadání, koncept i návrh). Z uvedeného důvodu je vyjádření památkového úřadu ze dne [datum] irelevantní, pokud byla fáze změny konceptu ÚP ukončena již v roce 2005 a změna [číslo] územního pláni sídelního útvaru byla schválena zastupitelství dne [datum]. Nelze opomenout, že stanoviska dotčených správných orgánů jsou soudně přezkoumatelná k námitce vlastníků pozemků přímo dotčených tímto stanoviskem a rovněž i opatření obecné povahy. Žalobci nebyly v postavení vlastníků pozemků v roce 2005, nemohli podat námitku v průběhu pořizování konceptu územního plánu do jeho ukončení, neboť původní pozemek parc. [číslo] v něm byl vymezen jako zastavitelný, k žádosti jeho vlastníků. Nebyly osobami věcně aktivně legitimovanými k podání návrhu přezkumu opatření obecné povahy a nebyly účastníkem řízení o změně územního plánu. Žalobci škodu odvozují od nemožnosti realizovat stavební projekt na předmětných pozemcích, přičemž nemožnost této realizace spočívá v opomenutí sídelního útvaru, jakožto pořizovatele ÚP změnu plánovací dokumentace projednat s dotčenými orgány na úseku státní památkové péče, v důsledku čehož vznikl rozpor mezi schválenou plánovací dokumentací a platným právním stavem.

23. Podle ust. § 188 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, platí, že "územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle tohoto zákona upraví, projednají a vydají; přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů". Zákon [číslo] 1976 Sb., platní ke dni schválení změny [číslo] ÚP MěÚ [obec] rozlišoval čtyři druhy územně plánovacích podkladů, jejichž právní úprava je vymezena v ust. § 3 uvedeného zákona. Zákona po roce 1989 byl novelizován mnohokrát. Podle ust. 3 odst. 1 uvedeného zákona, územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace, a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území. Podle ust. § 3 odst. 2, územně plánovací podklady tvoří a) urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území, b) územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny, c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území, demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území, d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území. Projednaný návrh územně plánovací dokumentace se, spolu se stanoviskem nadřízeného orgánu územního plánování, následně předkládal ke schválení. Podle ust. § 29 uvedeného zákona, chválená územně plánovací dokumentace obsahovala tzv. závazné a směrné části řešení, přičemž závazné jsou základní zásady uspořádání území a ostatní části řešení jsou směrné. [ulice] zákon z roku 1976 jako územně plánovací podklady uváděl urbanistickou studii, územní generel, seznam pozemků pro výstavbu rodinných domků a územně technické podklady. K tomu je ovšem třeba dodat, že se nejednalo o taxativní výčet, neboť ustanovení § 3 zákona č. 50/1976 Sb., konstatovalo, že se jedná„ zejména“ o výše uvedené druhy. Zákon tedy nevylučoval případné využití dalších potřebných podkladů, které by mohly sloužit pro daný účel. Závaznou část územně plánovací dokumentace a její změny podle uvedeného zákonného ustanovení, které schvaluje kraj nebo obec v samostatné působnosti, vyhlašují jejich orgány obecně závaznou vyhláškou. Závazná část územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro zpracování a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. Urbanistická studie byla podle zákona určena zejména ke komplexnímu řešení dílčích problémů v určitém území. Vzhledem k tomu, že se jednalo o„ pouhý“ územně plánovací podklad, nestanovoval zákon č. 50/1976 Sb. žádný formalizovaný procesní postup k jejímu pořízení. Stanoviska dotčených orgánů pro zastupitelstvo obce nebo kraje však ve znění zákona 50/1976 Sb., nebylo "závazné stanovisko" ve smyslu § 149 správního řádu ve znění účinném do 31.12.2005. Právní předpisy účinné ke dni schválení změny předmětného ÚP totiž neukládaly sídelnímu útvaru povinnost jeho pořizovateli řídit se závazným stanoviskem dotčeného orgánu ani na úseku státní památkové péče. K tomu Nejvyšší správní soud uvedl ve svém rozsudku ze dne 27.9.2005, sp. zn. 1 Ao 1/2005, že opatření obecné povahy, pro něž tvoří stanovisko závazný podklad, není rozhodnutím ve smyslu individuálního právního aktu. Argument žalobců o nezákonném postupu Městského úřadu Mělník, v rámci změny územního plánování sídelního útvaru [obec] v roce 2005, z hlediska časového období, jímž měla být způsobena majetková újma, nepostrádá určitou absurditu, když právě k námitce prodávajícího (jeho právního předchůdce) byly předmětné pozemky zařazeny do územního plánu jako zastavitelné plochy (byť částečně po rozparcelování v roce 2016). Žalobcům navíc nic nebrání podat návrh podle § 44 stavebního zákona a domáhat se zpracování a schválení změny územního plánu sídelního útvaru [obec].

24. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4.2.2009, č.j. 1 As 79/2008-128, uvedl:„ Starý stavební zákon (pozn. zákon č. 50/1976 Sb.) byl postaven na návaznosti jednotlivých procesů a řízení, počínaje pořizováním územního plánu, přes územní řízení, stavební řízení a konče kolaudačním řízením. Každá z těchto fází má svůj vlastní předmět, který se liší od předmětů ostatních řízení. Všechny se vyznačují zavedením prvků koncentrace řízení a omezují okruh námitek, které lze v jejich průběhu vznášet. To souvisí právě s odlišností předmětu řízení, a tak se ve stavebním řízení nepřihlíží k námitkám účastníků, které byly anebo mohly být vzneseny v územním řízení, při projednávání regulačního či územního plánu (§ 61 odst. 1 věta třetí starého stavebního zákona, viz např. rozsudek NSS ze dne 22.5.2008, č.j. 1 As 21/2008-81). Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí vydané MěÚ [obec] dne [datum] o žádosti žalobců o vydání povolení stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu se týká jiného druhu stavebního řízení, kterému se vyjadřoval odbor památkové péče, který je oprávněn navrhované stavby posuzovat z hlediska zájmů státní památkové péče v souladu s ust. 1 odst. 2 a § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. K posuzování architektonických a urbanistických hodnot sídelního útvaru [obec] ke dni schválení změny územního plánu v územním řízení však podle zákona byl oprávněn stavební úřad (§ 39 zákona č. 50/1976 Sb.). V daném případě odborné vyjádření Národního památkového ústavu ze dne [datum] spadá do řízení územního, které se týká studie ulice [anonymizováno], které není závaznou částí změny [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec] a týká se nyní rozpracované fáze změny ÚP sídelního útvaru.

25. S poukazem na výše uvedené soud neshledal naplnění zákonné podmínky nesprávného úředního postupu Městského úřadu Mělník při pořizování změny územně plánovací dokumentace, v důsledku čehož vznikl rozpor mezi schválenou územně plánovací dokumentací, k němuž došlo dne [datum]. Předmětem soudního přezkumu nebyla skutečnost o nové fáze změny územního plánu sídelního útvaru [obec], protože žalobci namítali nesprávnost procesu schválení nyní plat územně plánovací dokumentace. Jak vyplývá z dokazování (odborné vyjádření NPÚ ze dne [datum], stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum]) MěÚ [obec] v květnu 2017 vyhlásilo výběrové řízení pro vypracování územní studie. Územní studie je podle § 25 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, jedním z územně plánovacích podkladů a slouží při pořizování územně plánovací dokumentace, jejích změn a pro rozhodování v území. [ulice] zákon však nestanoví povinnost projednat tento dokument s veřejností. Z ust. § 30 stavebního zákona, kde je upraven institut územní studie, je zřejmé, že stavební zákon vůbec nepočítá s tím, že by pořízení územní studie probíhalo v obdobném právním režimu se zapojením veřejnosti, vlastníků dotčených nemovitostí a dotčených orgánů, jak je tomu u pořizování územně plánovací dokumentace. Zákonem není stanovena ani formální ani obsahová podoba schválení využití územní studie. Pořizovatel této studie rovněž schvaluje v souladu s ust. § 30 odst. 4 stavebního zákona možnost využití územní studie jako podkladu pro zpracování územního plánu. K této fázi územního plánování Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10.7.2020, č. j. 5 As 66/2019 - 41, nastínil možnost obrany proti územní studii napadením územního rozhodnutí ke konkrétnímu záměru, nicméně konstatoval, že sama územní studie k zásahu do vlastnického práva nevede, a ani nebývá dostatečně podrobná, a zpochybňování možných konkrétních stavebních záměrů je nutné řešit až v rámci územního či stavebního řízení. Dále ve svém rozsudku ze dne 12.3.2015, č.j. 7 As 191/2014 - 26, vyjádřil, že územní studie je nezávazným a neformálním odborným podkladem, který není součástí územně plánovací dokumentace. Správní orgán nejen, že není jím vázán, ale v průběhu územního řízení jej z hlediska zákonnosti nemohou přezkoumávat. V projednávané věci však účastníci netvrdili a neprokazovali, že došlo k první fázi veřejného projednání při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s ust. § 22 stavebního zákona v souvislosti novým územním plánem sídelného útvaru [obec] a jeho změn od roku 2005. Nebylo prokázáno, že bylo zahájeno řízení o územním plánu dle ust. § 52 a násl. stavebního zákona sídelního útvaru jeho oznámením veřejného projednání. Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž území je územní plán pořizován dle ust. § 47 odst. 5 stavebního zákona. Uvedená skutečnost však prokázána nebyla. V rámci první fáze územního řízení tedy dotčené orgány, jsou zákonem zřízené správní orgány, jimž je svěřena ochrana veřejných zájmů. Tyto dotčené orgány vydávají tzv. závazná stanoviska a tzv. stanoviska. Závazná stanoviska, upravená ust. § 149 správního řádu, jsou úkony učiněné správním orgánem na základě zákona, jež nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí, které je závazným stanoviskem podmíněno. V územním plánování se pak uplatní stanoviska, jež také nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nýbrž jde úkony dle části čtvrté správního řádu, nejsou upravena ust. § 149 správního řádu, jako je tomu u nezávazných stanovisek ve fázi zadání územní studie. Co se týče účasti veřejnosti v procesech ústících ve vydání závazných stanovisek a nezávazných stanovisek, platí zákonná domněnka, že veřejnost nemá možnost se jich účastnit ani podat žalobu, nanejvýš podat podnět k jejich přezkumu, jsou však přezkoumávána společně s finálním aktem, jehož byla podkladem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.1.2009, sp. zn. 2 Ao 2/2008). [ulice] zákon řeší rovněž v § 102 situaci, kdy dojde ke zrušení určení pozemku k zastavění. [příjmení] pozemků náleží v takovém případě náhrada vynaložených nákladů. Otázkou ochrany dobré víry či legitimního očekávání v případě zrušení územního plánu se zabýval Ústavní soud v usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3108/09 v němž uvedl, že„ …podstatou stěžovatelovy stížnosti je skutečnost, že zrušením územního plánu již není jeho pozemek stavebním, čímž mělo být zasaženo do jeho legitimního očekávání (evidentně na určitou hodnotu pozemku), a tím i vlastnictví. Není však zřejmé, z čeho stěžovatel dovozuje subjektivní veřejné (natož ústavní) právo na to, aby jeho pozemek měl režim stavebního pozemku, tedy na to, že pokud byl územním plánem pozemek určen jako stavební, musí stavebním (zřejmě navzdory možným pochybením, vadám, nezákonnostem či protiústavnostem při přijímání územního plánu) navždy zůstat“. Žalobci nepochybně museli být vědomi limitů své dobré víry ve správnost územního plánu sídelního útvaru [obec] z roku 2005, které byly dány právními prostředky ochrany práv ostatních subjektů (včetně prodávajícího), a bylo na nich aby tomu přizpůsobili i svůj postup při realizaci svých záměrů, jehož součástí (s ohledem na všechny okolnosti a rozporcování parcely), jehož součástí nutně byla řada rizik, včetně rizika právní povahy spočívající v tom, že se žalobcům ad d) a e) nepodaří dosáhnout úředního povolení pro realizaci zamýšlené stavby, přičemž mezi tyto příčiny nutno zahrnout i možnost změny územního plánu soudem, nebo zrušení územního plánu soudem. Soud odkazuje na rozhodnutí na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.9.2018, sp. zn. 30 Cdo 3079/2016.

26. Dle ustálené judikatury příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodlivý následek nevznikl.„ Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou.“. K přerušení příčinné souvislosti dochází, když do řetězce postupně nastupujících příčin a následků přistupuje externí příčinná vazba, která nemá původ ve škodné události. Soud s ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci a jednání původních vlastníků, uzavřel, že zavinění sídelného útvaru [obec] na vzniku škody nebylo dáno a byla přerušena i příčinná souvislost mezi procesem územního plánování sídelního útvaru [obec] a tvrzeným následkem. V projednávané věci nelze opomenout zásadu vyjádřenou v ust. § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, že každý, komu hrozí škoda, by se měl snažit ji zabránit, nebo ji alespoň minimalizovat. Objektivní předvídatelnost je rovněž součástí zkoumání adekvátnosti příčinné souvislosti. Jak bylo prokázáno, žalobkyně ad a) žádala informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití k pozemku par. Č. [číslo] v katastrálním území Mělník dne [datum], téměř 5 měsíců po uzavření kupní smlouvy, což mohla učinit již před svým záměrem o koupi. Předmětné pozemky jsou v územním plánu sídelného útvaru [obec] z roku 2005 zastavitelné Žalobcům rovněž nic nebránilo vyžádat od příslušného orgánu státu plánovací informaci podle ust. § 2 vyhl. č. 503/2006 Sb., ale i informace od příslušeného orgánu státní památkové péče, který vydává rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma, než svůj záměr koupě realizovali. Předmětem koupě byly pozemky v areálu kláštera augustiniánů s kostelem sv. [obec], což museli vědět jak žalobci, tak i prodávající. [ulice] seznam kulturních památek je rovněž částečně veřejný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2001/99).

27. S poukazem na výše uvedená soud žalobu zamítl, protože neshledal příčinnou souvislost mezi tvrzeným nezákonným postupem sídelního útvaru [obec] při zadání vypracování územní studie v přípravném stádiu územního plánování a vzniklou ujmou.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 6 úkonů po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) celkem 1 200 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou povinni žalobci zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení