64 C 11/2019 - 174

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 1 367 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech řízení státu částku ve výši [částka] na účet Obvodního soudu pro [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem podaným soudu dne [datum] domáhala na žalované vzniklé újmy na zdraví z titulu pojistného plnění, kterou utrpěla při dopravní nehodě dne. [datum] Uvedla, že dne [datum] řídila [jméno FO] vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [SPZ] po [adresa], přičemž se plně nevěnovala situaci v silničním provozu, v důsledku čehož přehlédla chodkyni - žalobkyni, jež přecházela po vyznačeném přechodu pro chodce, čímž došlo ke střetu a těžkým zraněním žalobkyně. Při střetu utrpěla žalobkyně tříštivou nitrokloubní zlomeninu dolního konce vřetenní kosti vlevo a zlomeninu mediálního kondylu kosti holenní vlevo se zlomeninou horního konce lýtkové kosti. Levé zápěstí jí bylo operováno, přičemž byla provedena osteosyntéza dlahami a šrouby. Zlomenina kosti holenní byla léčena konzervativně. Při pooperační kontrole byla u žalobkyně zjištěna navíc tříštivá zlomenina posledního článku malíku pravé ruky. S ohledem na výše uvedené uplatnila žalobkyně u žalované prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne [datum] nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“) ve výši [částka] dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], což po odečtu již vyplacené náhrady ze strany žalované ve výši [částka], odpovídá doplatku ve výši [částka]. Uvedla dále ,že v důsledku dopravní nehody žalobkyně trpí vážnými trvalými následky po stránce fyzické i psychické. Po fyzické stránce žalobkyně trpí obtížemi, které u ní vznikly v souvislosti se zlomeninou distální vnitrokloubní části radiální kosti levé horní končetiny a zlomeninou mediálního kondylu tibie levé dolní končetiny. Konkrétně se jedná chronické bolesti levého kolena a levého zápěstí. Pokud jde o dolní končetinu, po delší chůzi postihují žalobkyni bolesti a otoky levého kolena. Bolesti poraněných končetin též pociťuje i při změnách počasí. Musí proto docházet na rehabilitační cvičení. Kvůli fyzickým omezením se žalobkyně přestala věnovat své zálibě - plavání, které ji tolik bavilo. Po psychické stránce v důsledku dopravní nehody trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Od návratu z lázní ji trápí psychické obtíže v tom smyslu, že není např. sama schopna přejít vozovku a na přechodu pro chodce musí vždy někoho požádat, aby ji převedl. Dále není schopna sedět jako spolujezdec ve vozidle, nýbrž musí být za jízdy na zadním sedadle. Trápí ji poruchy spánku spojené s nočními můrami, dále žalobkyni kolísá nálada, hůře se soustředí, je zapomětlivá, hůře snáší stres, je úzkostlivá, vznětlivá atd. Výrazným problémem, který u žalobkyně v důsledku předmětné nehody vznikl, je i porucha paměti a pozornosti a narušeno je i její manželské soužití, neboť je výbušná i kvůli maličkostem, což ji následně kvůli manželovi velice mrzí. Žalobkyně kvůli výše popsaným obtížím již nenavštěvuje kino ani divadlo, kam dříve tak ráda chodila. Tím u ní došlo k sociálnímu stažení. Omezila i sledování televize, kdy není schopna sledovat stresové situace. Se svými obtížemi musela žalobkyně vyhledat odbornou pomoc i užívat tišící léky. Ze shora uvedeného tak vyplývá, že dopravní nehoda výrazně negativně zasáhla do života žalobkyně a trvalé následky ji budou provázet až do jeho konce. Za vypracování znaleckého posudku žalobkyně uhradila znalečné ve výši [částka]. Z uvedených důvodu požadovala doplatek pojistného plnění se zákonným úrokem ode dne podání žaloby.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby co do důvodu i výši. Učinila nesporným, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy [jméno FO] řídila osobní motorové vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] po [adresa], přičemž se dostatečně nevěnovala situaci v silničním provozu a přehlédla chodkyni [Jméno zainteresované osoby 0/0], která přecházela po vyznačeném přechodu pro chodce a narazila do ní, následkem čehož poškozená utrpěla zranění a skutečnost, že v době dopravní nehody bylo vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], pojištěno z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Spornými však učinila veškeré nároky, uplatněné v žalobě, a to co do důvodu i co do výše. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně u žalované, uplatnila dne [datum] nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a za tímto účelem předložila znalecký posudek, vypracovaný dne [datum], [tituly před jménem] [jméno FO]. Na tomto nároku žalovaná vyplatila žalobkyni dne [datum] částku ve výši [částka] a zároveň byly uhrazeny náklady za vypracování znaleckého posudku ve výši [částka]. Následně pak dne [datum] předložila nový znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], který ohodnotil ztížení společenského uplatnění na [částka] a dále vyúčtování nákladů za vypracování tohoto znaleckého posudku ve výši [částka]. V souvislosti s doložením nového znaleckého posudku byla žalobkyně následně, dne [datum], vyzvána k doložení psychických následků. Dne [datum] žalovaná doložila lékařskou zprávu, jejímž obsahem je pouze sdělení, že se před nehodou neléčila na psychiatrii ani nedocházela k psychologovi. Dne [datum] byla žalovaná znovu vyzvána k doložení lékařských záznamů neurologa, psychologa a psychiatra. Žalovaná však do dnešního dne nedoložila ničeho. Předložený znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] považovala žalovaná za objektivně nepřezkoumatelný, neboť žalobkyně nedoložila žádné dokumenty, kterými by svůj požadavek na doplacení ztížení společenského uplatnění podložila. Znalecký posudek není opatřen razítkem ani podpisem, není zřejmé ani datum kdy byl vypracován. Dle názoru žalované tento znalecký posudek není věrohodným důkazem. Žalobkyní předložený nový posudek, je značně nadsazený a postavený na subjektivních stescích žalobkyně, které nemohl znalec při jedné návštěvě ověřit. Poukázala dále na to, že znalec hodnotil zejména subjektivní bolestivost některých úkonů, nikoli nemožnost tyto úkony provést, resp. objektivní omezení při jejich provádění. Takový znalecký posudek pokládá žalovaná za objektivně nepřezkoumatelný z důvodu chybějících zjištění, ze kterých znalec při hodnocení jednotlivých kategorií vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah. Znalecký posudek nerespektuje hlavní posudkové zásady, jako stanovení ZSU na základě objektivně zjištěného stavu. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], podle kterého hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě na [adresa], ke střetu vozidla tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ], jehož pojistitelem byla žalovaná a žalobkyně. Mezi účastníky dále nebylo sporu, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu ZSU, který doložila žalované znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], a že žalovaná ukončila šetření této pojistné události dne [datum]. Na základě doloženého znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplatila žalobkyni náhradu za ZSU ve výši [částka] a odměnu za znalecký posudek ve výši [částka], celkem tedy poskytla po ukončení šetření pojistné události pojistné plnění ve výši [částka]. Uvedené okolnosti soud má za osvědčené z dopisu žalované ze dne [datum], z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] a ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum].

4. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] dále vyplývá, že byl vypracován dne [datum] na základě zadání žalobkyně prostřednictvím advokáta. Účelem posudku bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně, trvalých následků úrazu žalobkyně po dopravní nehodě a hodnocení ZSU podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že uvedený znalec z oboru zdravotnictví působí i v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, že znalec provedl dne [datum] své vlastní vyšetření žalobkyně, vycházel ze zdravotní dokumentace, která mu byla předložena. Znalec hodnotil lékařské zprávy z chirurgické ambulance Thomayerovy nemocnice ze dne [datum] a zjistil, že při primárním ošetření byly zjištěny u žalobkyně oděrky a hematomy hlavy, zhmoždění pravé ruky a pravého stehna. Z lékařské zprávy uvedené ambulance ze dne [datum] pak vyplývá, že žalobkyně se dostavila na kontrolu pro bolesti levého zápěstí a levého kolene, žalobkyni bylo doporučeno končetiny ledovat, používat běžná analgetika dle potřeby a fyzicky končetiny šetřit. Byla pozvána na RTG vyšetření za dva dny. Z propouštěcí zprávy z chirurgické kliniky I. LF UK a Thomayerovy nemocnice ze dne [datum] pak vyplývá, že žalobkyně byla pro trvající obtíže hospitalizovaná na chirurgické klinice, pro tříštivou nitrokoubní zlomeninu dolního konce vřetenní kosti vlevo a zlomeninu mediálního kondylu kosti holení vlevo se zlomeninou horního konce lýtkové kosti a že jí operovali dne [datum] levé zápěstí a byla provedena osteosyntéza dlahami a šrouby. Jinak zlomenina kosti holenní byla léčena konzervativně. Při pooperační kontrole byla u žalobkyně zjištěna dále tříštivá zlomenina posledního článku malíku pravé ruky, která rovněž byla léčena konzervativně. Z lékařské zprávy výše uvedené chirurgické ambulance ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobkyni byla doporučena lázeňská terapie a indikována komplexní lázeňská terapie k minimalizaci trvalých následků. Z lékařské zprávy Psychiatrické ambulance kliniky [právnická osoba]. ze dne [datum] a [datum] znalec rovněž zjistil, že žalobkyně byla pacientkou psychiatrické ambulance soukromé kliniky po dopravní nehodě a dle psychologického vyšetření v klinickém obrazu psycholog nikoli psychiatr, diagnostikoval u žalobkyně posttraumatickou stresovou poruchu dg. F 431. Z lékařské zprávy chirurgické ambulance uvedené nemocnice ze dne [datum] dále vyplývá, že podle RTG vyšetření byly rány na zápěstí zhojeny, koleno bylo bez otoku a hematomu, podle RTG snímku postavení bylo stacionární a zhojené. Pro žalobkyni byla lékařem chirurgické ambulance doporučena plná zátěž z důvodu ukončení léčby. Z lékařské zprávy z chirurgické ambulance uvedené nemocnice ze dne [datum] rovněž vyplývá, že následky dopravní nehody byly již zhojeny a že žalobkyni lékařem byla doporučena plná zátěž, rovněž byl lékařem indikován druhý cyklus komplexní lázeňské terapie. Znalec provedl též vlastní vyšetření, kdy žalobkyně sdělila znalci, že psychicky je poškozena, v autě nedokáže sedět vepředu, ulici přechází jen na světelné křižovatce s doprovodem, že má klidové bolesti levého zápěstí, u levého kolene je již nemá, v levém zápěstí v ruce má oslabení svalové síly. Znalec též diagnostikoval ze zdravotní dokumentace žalobkyně, že při dopravní nehodě utrpěla zlomeninu levého zápěstí, zlomeninu distálního článku malíku pravé ruky, zlomeninu vnitřního kondylu kosti holenní vlevo a zlomeninu kosti lýtkové vlevo. Po rozboru a provedeném ortopedickém vyšetření znalec uzavřel, že žalobkyně vystudovala střední školu, celý život pracovala jako zdravotní sestra a že byla ve starobním důchodu ke dni vyšetření. Jako trvalé následky žalobkyně udávala chronické bolesti levého kolene při zátěži a bolesti při zátěži levého zápěstí, dále při delší chůzi bolest a otok levého kolene, trvalé bolesti malíku pravé ruky. Znalec uzavřel, že v době vyšetření byl poúrazový zdravotní stav žalobkyně stabilizován s trvajícími chronickými obtížemi, a že léčení následků bylo ukončeno. Hodnotil rovněž ZSU, podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy částkou ve výši [částka], kdy uplatnil modifikační koeficient v rozsahu 80% s ohledem na věk žalobkyně v okamžiku traumatu. Klasifikoval postižení tělesných struktur i postižení typu posttraumatické stresové poruchy. Uzavřel ustálení zdravotního stavu žalobkyně s trvajícími chronickými obtížemi.

5. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že znalec z odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví vypracoval ke dni [datum] znalecký posudek na ZSU, na základě zadání právního zástupce žalobkyně. Znalec rovněž provedl vlastní vyšetření žalobkyně dne [datum]. Z psychiatrického hlediska uzavřel posttraumatickou stresovou poruchu jako následek inkriminované dopravní nehody ze dne [datum]. Žalobkyně znalci opětovně uvedla při vyšetření, že trpí úzkostí při jízdě autem, při přecházení po přechodu, že přestala chodit plavat, je emočně nestabilní, od září roku 2017 chodila k psychologovi na psychoterapii, pak byla v roce 2017 u psychiatra, který jí předepsal medikaci, před dopravní nehodou chodila často do divadla, to nyní nezvládá. Znalec bez uplatnění modifikačního koeficientu vypočetl ZSU ve výši [částka] v případě žalobkyně. Stupněm obtížnosti II hodnotil převážně položku pohyblivosti žalobkyně v pozici těla, život žalobkyně v komunitě, při rekreaci a volném času, včetně politického a občanského života. Stupněm obtížnosti I pak hodnotil položky v případě učení se, získávání dovedností, soustředění se, pozornosti, myšlení, počítání, řešení problémů, rozhodování, provádění jednotlivého úkolu, zvládání obtížných a jiných psychických nároků, dále konzervaci, získání obvyklých nezbytných věcí, přípravu jídla, výkon domácích prací, péči o předměty v domácnosti, pomoc druhým a základní mezilidské jednání, formální společenské vztahy, rodinné vztahy i intimní vztahy. Hodnotil rovněž neformální výchovu, vzdělání, přípravu na práci, získání a ukončení zaměstnání, včetně placeného zaměstnání. Z výpovědi znalce dále vyplývá, že neměl k dispozici znalecký posudek, který byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec hodnotil především postižení psychické, protože postižení tělesných struktur je dle znalce somatické, nejvíce obtíží v posudku hodnotil při pohybovém a tělesném poškození u žalobkyně, ačkoli uvedl, že atestaci z oboru ortopedie a traumatologie nemá.

6. Z výpovědi žalobkyně vyplývá, že je ve starobním důchodu od roku 2000, žije se svým manželem, pracovala ve zdravotnictví, má syna, který má dceru, její vnučce je 16 let. Vrcholově se sportu nevěnovala, chodila rekreačně plavat a na vycházky. Žalobkyně rovněž uvedla, že na péči psychiatra a medikaci je odkázána, odmítá užívat psychofarmaka.

7. Soudem byl k návrhu žalobkyně ustanoven znalec k podání revizního posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Ustanovený znalec ve svém posudku uvedl, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z hlediska hodnocení stupně obtíží v kapacitě a výkonu hodnotil takové domény, k jejichž postižení při určené psychiatrické diagnóze a to jak při teoreticky stanovené posttraumatické stresové poruše, která však dle jeho názoru nebyla příznakově naplněna, tj. k narušení paměti, myšlení, nebo postižení domén učit se a získávat dovednosti, počítání, provádění jednotlivých úkonů, konverzaci, diskusi, řízení, oblékání, získávání obydlí, péče o předměty v domácnosti, příprava jídla, vykonávání domácích prací, pomoc druhým, základní mezilidské vztahy, složitá mezilidská jednání, formální společenské vztahy, rodinné vztahy, intimní vztahy, neformální výchova, formální vzdělání, vzdělávání, získání zaměstnání, placené zaměstnání, život v komunitě nebo politický život a občanství, když žalobkyně sama uvedla, že se starala i o svého manžela, s kamarádkou chodila do divadla, že se stýkala se synem a jezdila za ním na návštěvy, jezdila za vnoučaty, sama je v důchodu starobním. Kapacity obtíží stanovené znalcem tak nejsou správné. U znalce [jméno FO] lze z psychických důvodů tak uznat domény získání dovedností, soustředění pozornosti, řešení problémů, rozhodování, zvládání obtíží a používání dopravy. V případě posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pak lze uznat domény udržení pozice těla, zvedání a nošení předmětů, využití ruky a paže, chůze, pohyb, pohyb po různých lokalitách, používání dopravy a rekreace a volný čas, ostatní domény nikoliv. Znalec rovněž hodnotil výpověď žalobkyně a lékařské zprávy [tituly před jménem] Hegedüšové ze dne [datum] a ze dne [datum] z nich zjistil, že žalobkyně byla v ambulantní psychoterapeutické péči od září 2017 do prosince 2018, kdy bylo diagnostikováno u žalobkyně posttraumatická stresová porucha, úzkostná a situačně podmíněna, zvýšená emoční nestabilita, fragilita a vulnerabilita, včetně snížené tolerance zátěže, jako stav chronický. Po vlastním vyšetření žalobkyně dne [datum] znalec uzavřel, že u žalobkyně symptomatika posttraumatické stresové poruchy nebyla plně naplněna, resp. není aktuální. Z hlediska mechanizmu úrazu a následného vývoje psychických potíží byla přítomna psychická porucha přizpůsobení F 43.2 dle Mezinárodní klasifikace nemocí, která se projevovala stavy subjektivní tísně, a emoční poruchy, přechodných poruch spánku, a aktuálně se projevuje s neurotickými příznaky lehčího charakteru při cestování a pohybu v dopravě, při přecházení komunikace, a že přechodně mohla mít narušenou koncentraci, soustředění, zvládání psychické zátěže v souvislosti s dopravní nehodou. Shodně se znalcem uzavřel ustálení duševního stavu žalobkyně se znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni [datum]. K tělesným funkcím uvedl, že prakticky shodně s oběma znalci hodnotí tělesné struktury, tj. stav po zlomenině prstu ruky, po zlomenině bérce vlevo, a postižení struktury nervového systému. Znalec postižení v oblasti tělesných funkcí hodnotil jako: globální psychosociální funkce, temperament a funkce osobnosti, funkce energie a puzení, funkce spánku, funkce pozornosti psychomotorická funkce, emociální funkce, vnímání bolesti, porucha hybnosti kolena, funkce mobility kostí, jiné funkce svalů a pohybové funkce. Znalec rovněž od předchozích znalců hodnotil v důsledku postižení tělesné struktury i strukturu nervového systému, proto se jeho hodnocení mírně rozchází s hodnocením [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v případě žalobkyně hodnotil některé domény jako je sám se umýt, získávání nezbytných věcí a péče o předměty v domácnosti. Uzavřel, že hodnocení domén [tituly před jménem] [jméno FO] je neobjektivní bez podkladů reálných potíží a v rozporu s diagnostickými závěry chorobných stav vzniklých v příčinné souvislosti s úrazem žalobkyně. Znalec výpočet ZSU, po uplatnění modifikačního koeficientu 80% s ohledem na věk žalobkyně v době úrazu stanovil ve výši [částka], stupněm obtíže kap. I u položky soustředění pozornosti, řešení problémů, zvládání obtíží a jiných psychických nároků, chůze, pohyb i používání dopravy a rekreace a volný čas.

8. Soud hodnotil provedené listinné důkazní prostředky, dle zásady volného hodnocení důkazů každý jednotlivě a následně v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Uzavírá následující skutkový stav. Žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě dne. [datum] újmu na zdraví v příčinné souvislosti s provozem vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ], které bylo pojištěno z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Žalobkyně utrpěla zlomeninu článku prstu, zlomeninu vřetenní kosti tříštivou, zlomeninu kosti holenní a kosti lýtkové. V oblasti tělesných funkcí hodnotil znalec v souvislosti s úrazem: globální psychosociální funkce, temperament a funkce osobnosti, funkce energie a puzení, funkce spánku, funkce pozornosti psychomotorická funkce, emociální funkce, vnímání bolesti, porucha hybnosti kolena, funkce mobility kostí, jiné funkce svalů a pohybové funkce a tělesnou strukturu nervového systému. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo dne [datum] a v současné době v oblasti psychické trvalým následkem jejího úrazu je diagnostický závěr psychická porucha přizpůsobení F 43.2 dle Mezinárodní klasifikace nemocí a v oblasti tělesných funkcí lze uvedené trvalé následky hodnotit z hlediska Metodiky jako: globální psychosociální funkce, temperament a funkce osobnosti, funkce energie a puzení, funkce spánku, funkce pozornosti psychomotorická funkce, emociální funkce, vnímání bolesti, porucha hybnosti kolena, funkce mobility kostí, jiné funkce svalů a pohybové funkce a v oblasti tělesných struktur strukturu nervového systému Žalobkyně rovněž uplatnila svůj nárok u žalované po ustálení zdravotního stavu a ohodnocení ZSU posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Žalovaná ukončila šetření dne [datum] a na základě doloženého znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplatila žalobkyni náhradu za ZSU ve výši [částka] a odměnu za znalecký posudek ve výši [částka], celkem tedy poskytla po ukončení šetření pojistné události pojistné plnění ve výši [částka]. Následně právní zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] uplatnila u žalované další nárok na ZSU ve výši [částka] dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a domáhala se doplatku vzniklé újmy a úhrady nákladů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Po hodnocení důkazů soud provedl závěr o výši nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s provozem pojištěného vozidla a uzavírá, že základní částka odškodnění je ve výši revizního posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [částka]. Z provedeného dokazování nikterak nevyplývá, že zásadním způsobem došlo k omezení žalobkyně v obvyklém způsobu života a společenském zapojení v důsledku trvalého poškození zdraví a že omezení bylo takové intenzity, aby bylo spravedlivé přistoupit k modifikaci částky stanovené znalcem. V roce 2018, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně a nastaly tak trvalé následky jejího úrazu, bylo jí 75 let. Před úrazem se věnovala rekreačně plavání, navštěvovala kino a divadlo. Následky zranění žalobkyni však nikterak podstatným způsobem neomezily v oblastech, kterým se věnovala před úrazem. Soud z provedených důkazů rovněž nehodnotil zapojení žalobkyně do společenských aktivit před úrazem jako nadprůměrné. Před i po úrazu byla ve starobním důchodu a pečovala o nemocného manžela. Majetkové poměry a jejich zhoršení v souvislosti s úrazem, žalobkyně netvrdila ani neprokazovala. Jak bylo prokázáno, žalobkyně po psychické stránce má stavy subjektivní tísně, emoční poruchy, přechodnou poruch spánku, má neurotické příznaky lehčího charakteru při cestování a pohybu v dopravě, při přecházení komunikace a narušenou koncentraci, soustředění, zvládání psychické zátěže v souvislosti s dopravní nehodou. Na jejím psychickém stavu se projevilo úmrtí jejího manžela, jak uvedla znalci. Obtíže následkem dopravní nehody a úrazu popsala žalobkyně při pohovoru se znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Z uvedeného důvodu uvedený znalec také při zpracování posudku bral v úvahu aktuální zdravotní obtíže žalobkyně a z nich plynoucí omezení, která dopravní nehodě předcházela, a která nejsou přičitatelná žalované. Znalec rovněž objektivně vysvětlil poškození tělesných funkcí v důsledku dopravní nehody a hodnotil stupně obtíží v kapacitě a postupovala zcela v souladu s pravidly pro práci s Metodikou. Uvedené však nelze seznat ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který dostatečně ani nevysvětlil soudu, proč hodnotil některé kapacity v některých doménách klasifikací II.

9. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za újmu způsobnou provozem vozidla (dále jen OdpŠko) je poškozený oprávněn uplatnit svůj nárok přímo proti pojišťovně. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. a) OdpŠko, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozeném způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

10. Podle ust. § 2958 zák. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.), při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

11. Podle ust. § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle ust. § 2910, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Soud předně konstatuje, že právo poškozeného na plnění vůči pojistiteli škůdce podle § 9 odst. 1 OdpŠko je originárním právem založeným zvláštním právním předpisem, které je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem. Nemá povahu nároku na náhradu škody, ale dává poškozenému oprávnění uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli toho, kdo mu odpovídá za škodu. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný. Základným předpokladem existence tohoto nároku je: 1) škodní událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislosti mezi vzniklou škodou a škodní událostí vyvolanou provozem dopravního prostředku. Pojištění odpovědnosti za škodu podle uvedeného zákona tak dopadá jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 2927 a násl. o. z., tak i na osoby odpovídající za škodu podle § 2910 o. z., například na řidiče vozidla. Ustanovení § 2927 o. z., upravující odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou provozem motorového vozidla není ve vztahu k obecné odpovědnosti podle § 2910 o. z. ustanovením speciálním, nýbrž obě skutkové podstaty stojí vedle sebe. Odpovědnost provozovatele motorového vozidla za škodu způsobenou jeho provozem proto nevylučuje odpovědnost řidiče tohoto vozidla, který způsobil škodu při téže škodní události porušením právní povinnosti. Zásadní právní význam v otázce důkazního břemene ve sporech o pojistné plnění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona OdpŠko je i v projednávané věci, k tíži žalobkyně, jinak by byl dán rozpor s ust. § 6 odst. 2 zákona OdpŠko, podle něhož pojistitel hradí na místo pojištěného, jestliže „poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod C 528 a C 946 v Souboru civilních rozhodnutí NS, [právnická osoba]. Beck).

13. Podle § 2958 o. z. platí, že vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Soudy při určování výše odškodnění vycházejí z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen "Metodika"). Pro určení výše odškodnění není relevantní úraz samotný, ale to, jakým způsobem zasáhne do jednotlivých oblastí života poškozeného. Při určení výše náhrady se vychází ze 400-násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, tj. kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady. Takto nastavený základ reflektuje vývoj hladiny cen a ekonomické ukazatele a není nutné jej opakovaně revidovat. I v případě Metodiky však platí, že soud má přiznat odškodnění újmy na zdraví spočívající ve ztížení společenského uplatnění ve výši odpovídající zásadě slušnosti.

14. Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] vyplývá, že: "Znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného ze životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu." 15. Při rozhodování o náhradě za ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. učiní soud po provedeném dokazování skutkový závěr o tom, jakými obtížemi v běžném způsobu života žalobce trpí, zda jsou dané obtíže následkem protiprávního jednání žalovaného a zda žalobce byl či nebyl již před škodní událostí omezen v běžném způsobu života nějakými zdravotními poškozeními či nemocemi, a to bez ohledu na to, zda hodlá postupovat podle Metodiky či nikoli. Rozhodne-li se Metodiku využít, pak znalec z odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví na základě informací, které získal soud dokazováním právně významných skutkových tvrzení, podle pravidel Metodiky stanoví stupeň (procento) omezení žalobce v obvyklém způsobu života a společenského zapojení v důsledku trvalého poškození žalobcova zdraví. Specifikum činnosti tohoto znalce spočívá v komplexním hodnocení všech aspektů života poškozeného, které je přehledným způsobem uspořádáno na základě osvědčeného systému MKF a které zajišťuje, že při hodnocení uplatněného nároku budou vzaty na zřetel skutečně všechny oblasti společenského uplatnění člověka, počínaje jeho smyslovým vnímáním, duševními schopnostmi, manuálními dovednostmi a pohybovými možnostmi, přes komunikační aktivity, osobní a rodinný život, obstarávání běžných potřeb a záležitostí, vzdělávací a pracovní zapojení, až k životu společenskému a duchovnímu. Posuzování všech aktivit poškozeného vyžaduje, aby znalec dokázal vzít v úvahu skutečně všechny oblasti života člověka a u každé z nich zhodnotil, zda byla poškozením zdraví žalobce zasažena, a pokud ano, do jaké míry (v porovnání s jeho zdravotním stavem před poškozením). Výsledkem je závěr znalce o procentu omezení poškozeného v běžném životě. K výkladu způsobu práce s Metodikou rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že hodnocení stavu poškozeného je komplexní, musí se znalec vypořádat i s případným předchorobím poškozeného, za které žalovaný neodpovídá, což lze učinit i tak, že zjistí procento omezení žalobcova zapojení nejprve jen s přihlédnutím k původním omezením a poté i s přihlédnutím k omezením po škodní události a obě zjištěné hodnoty odečte, čímž získá procento omezení poškozeného v běžném životě v příčinné souvislosti se škodní událostí. Znalec sice může soudu předložit i částku výše náhrady, případně navrhnout zvýšení či snížení procentního hodnocení s přihlédnutím k věku poškozeného či jiným okolnostem, zásadně je to však soud, kdo podle závěru znalce o procentu omezení žalobce, eventuálně s přihlédnutím k jeho doporučení, avšak po vlastní úvaze o nutnosti či vhodnosti případné modifikace procentního hodnocení, stanoví příslušnou základní částku finanční náhrady za využití výchozí rámcové částky. K modifikaci výše náhrady podle věku poškozeného, intenzity jeho předchozího společenského zapojení, k jejímu snížení podle § 2953 o. z. či zvýšení podle § 2957 o. z. je oprávněn pouze soud, který by také měl odůvodnit, z jakého důvodu případně k žádné úpravě základní částky nepřistoupil. Soud by měl v souladu s ustálenou judikaturou také kriticky pracovat s obsahem znaleckého posudku, zejména by měl věnovat pozornost otázce, zda znalec skutečně hodnotil odpovídajícím a logicky provázaným způsobem všechny položky oddílu C – aktivity a participace Metodiky a požadovat od znalce vyjasnění případných pochybností.

16. Závěry o výši nemajetkové újmy ve smyslu § 2958 obč. zák. provádí výlučně soud, „toliko soud je oprávněn zvažovat okolnosti pro případnou modifikaci zjištěné základní částky, a to na základě individuálního přístupu a zohlednění zvláštností každého jednotlivého případu. Tudíž jen podle jeho rozhodnutí může být zjištěná částka základního ohodnocení modifikována výjimečnými okolnostmi na straně poškozeného – a) věkem, b) ztrátou skutečně výjimečné lepší budoucnosti (kariéry) i na straně škůdce – c) důvody podle § 2957 obč. zák. Není to tedy znalec, kdo je oprávněn takové částky ve svém znaleckém posudku určovat, protože metodologie znaleckého dokazování vyžaduje, aby jak orgány činné v trestním řízení, tak samotný znalec kriticky hodnotily úplnost a bezvadnost podkladových materiálů, které znalec svému zkoumání podrobuje. Znalec nemůže sám vyloučit některé z předložených podkladů jen proto, že nezapadají do jím vytyčené verze události. Ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, bez dalšího důvěřovat závěrům znalce, by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou (popř. i právní) správnost soudního rozhodování na znalce; takový postup nelze z ústavněprávních hledisek akceptovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 4457/12)“.

17. Soud na základě výše uvedeného vycházeje z ve věci podaných znaleckých posudků uzavřel, že peněžitá náhrada již poskytnutá žalovanou je dostatečná, aby vyvážila plně vytrpěné bolesti případně i jiné nemajetkové újmy, a tak žalobou uplatňovaný nárok na vyplacení další peněžité náhrady nemohl soud než zamítnout. Pro soud klíčový poznatek v tomto směru je, že předmětným zásahem do zdraví žalobkyně nedošlo k zásadnímu omezení v obvyklém způsobu života a společenském zapojení. Soudem ustanovený znalec ([tituly před jménem] [jméno FO]) dospěl ve shodě se znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] k závěru o ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Soud nemá zapojení žalobkyně do společenských aktivit před úrazem za nikterak intenzivní.

18. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a zcela úspěšné žalované v přiznal náhradu nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za 12 úkonů po [částka] (písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], příprava účasti na jednání [datum], [datum], [datum], [datum] a účast na jednání [datum], [datum], [datum], [datum]), celkem [částka]. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. O náhradě nákladů řízení státu, které vznikly v souvislosti se zaplacením odměny znalce [tituly před jménem] [jméno FO] za posudek ve výši [částka] a jeho výpovědi ke znaleckému posudku při jednání soudu dne [datum] ve výši [částka] a odměny znalce [tituly před jménem] [jméno FO] za podanou výpověď k posudku dne [datum] ve výši [částka], celkem ve výši [částka] soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., a žalobkyni uložil povinnost k náhradě těchto nákladů, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení