64 C 111/2019-80

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Enikö Machovou, [titul za jménem] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 289 942 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se pro částku 6 292 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 283 650 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobce je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou, doručenou Obvodnímu soudu po [část Prahy] (dále jen„ podepsaný soud“) dne [datum], domáhal po žalované zaplacení částky 289 942 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne [datum] do zaplacení.

2. Ve své žalobě uvedl, že výše uvedenou částku žádá po žalované, jako újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění předpisů pozdějších; dále jen„ zákon“). Žalobce byl účastníkem přestupkového řízení vedeného Magistrátem hlavního města Prahy (dále jen„ MHMP“) sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015 (přestupkové řízení, týkající se překročení povolené rychlosti žalobcem), kdy v tomto přestupkovém řízení bylo vydáno dne [datum] rozhodnutí o přestupku, které bylo žalobci„ doručeno fikcí“ a dne [datum] nabylo právní moci. V důsledku této skutečnosti pozbyl žalobce k tomuto dni řidičské oprávnění. Žalobce však o této skutečnosti nevěděl, neboť mu rozhodnutí vůbec nebylo fikcí doručeno, když poštovní doručovatelka žalobci výzvu k vyzvednutí rozhodnutí o přestupku vůbec do jeho poštovní schránky nevhodila. Žalobce tak i nadále motorové vozidlo řídil. Při silniční kontrole dne [datum] mu však policisté sdělili, že není oprávněn řídit motorové vozidlo a MHMP s ním zahájilo přestupkové řízení sp. zn. S-MHMP [číslo] 2016. Žalobce navrhl zastavení řízení o přestupku, neboť rozhodnutí o přestupku mu nikdy nebylo řádně doručeno, a od spáchání přestupku již uplynula doba pro projednání tohoto přestupku. MHMP dne [datum] vydal rozhodnutí o zastavení řízení o návrhu na zastavení přestupkového řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne [datum] odvolání, o němž rozhodlo (až po urgenci žalobce) Ministerstvo dopravy dne [datum] tak, že zrušilo rozhodnutí MHMP o zastavení přestupkového řízení. MHMP následně zrušilo doložku právní moci na rozhodnutí o přestupku ([datum]) a samotné přestupkové řízení zastavilo ([datum]). Obě tyto vyrozumění byly žalobci doručeny dne [datum].

3. Žalobce požaduje po žalované 22 504 Kč jako nárok na odškodnění za průtahy v řízení, neboť o jeho návrhu, ze dne [datum] (odvolání proti usnesení o zastavení řízení) bylo rozhodnuto Ministerstvem dopravy až po 13,5 měsíce.

4. Žalobce požaduje po žalované dále částku 258 000 Kč jako odškodnění nároku nemožnosti řízení motorového vozidla, když žalobce nesměl motorové vozidlo řídit v období ode dne [datum] do dne [datum] (500 Kč za každý jeden den). Výši tohoto odškodnění odůvodnil žalobce skutečností, že je podnikající fyzickou osobou (podniká ve stavebnictví) a pro výkon své podnikatelské činnosti nutně potřebuje řídit motorová vozidla, dále se stará o svou babičku a matku (nákupy, přeprava k lékaři), pravidelně také hraje golf (kdy na golfová hřiště je nutno se také dopravovat motorovým vozidlem).

5. Na nákladech právního zastoupení ve věcech sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015 a sp. zn. S-MHMP [číslo] 2016 pak požadoval žalobce částku 9 438 Kč.

6. Nad rámec požadovaná náhrady újmy požaduje žalobce po žalované ještě omluvu a konstatování porušení jeho práv.

7. Žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na náhradu újmy u žalované, leč ta se k němu nikterak nevyjádřila. Úrok z prodlení tak počal žalobci běžet po šesti měsících od uplatnění jeho nároku, tedy ode dne [datum].

8. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě (ze dne [datum]) navrhla podepsanému soudu nárok žalobce zcela zamítnout. Uvedla, že nikterak nerozporuje skutečnost, že ve výše uvedených správních řízení došlo k nesprávným úředním postupům. Ve věci sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015 nemohlo dojít k fikci doručení rozhodnutí o přestupku. Taktéž došlo k pochybení Ministerstva dopravy, když o odvolání žalobce proti rozhodnutí MHMP, doručenému Ministerstvu dopravy (dále jen„ MD“) dne [datum] mělo MD rozhodnout do jednoho měsíce (do [datum]) a nikoli až [datum rozhodnutí] ([číslo jednací]).

9. Ohledně účelnosti nákladů právního zastoupení žalobce v řízení sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015 nemá žalovaná o jejich účelnosti pochyb, v řízení pod sp. zn. S-MHMP [číslo] 2016 již však byly tyto náklady neúčelné. Žalovaná pak přiznala žalobci náhradu škody ve výši 6 292 Kč. Tato částka pak byla odeslána na účet žalobce, uvedený v žádosti žalobce o odškodnění ze dne [datum].

10. Žalovaná naopak neuznala nárok žalobce na částku ve výši 22 504 Kč (nemajetková újma za průtahy v řízení) z důvodu, že žalobce blíže nespecifikoval, jaká nemajetková újma mu vznikla. Obdobné platí pro nárok žalobce ve výši 258 000 Kč (finanční odškodnění za každý den kdy nemohl řídit motorové vozidlo; 500 Kč za každý jeden den). Tvrzená nemajetková újma tak v obou případech spočívá ve zcela totožné skutečnosti, kterou nelze odškodnit dvakrát. Primární formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu je konstatování porušení práva a pouze v případě, že by se tato forma nejevila, jako dostačující poskytne se zadostiučinění v penězích. Pro obě dvě varianty zadostiučinění je pak nutno nejen to, aby žalobce tvrdil, že mu nějaká újma nesprávným úředním postupem vznikla, ale aby tuto skutečnost (rozsah a závažnost zásahu nesprávného úředního rozhodnutí, do jeho života) také důkazně doložil. V tomto případě však žalobce žádným prokazatelným způsobem nedoložil skutečnost, že by intenzita nemajetkové újmu dosáhla takové míry, že je třeba jí kompenzovat formou finančního zadostiučinění, ač jej jistě nemožnost řídit motorová vozidla (způsobená nesprávným úředním postupem) v jeho běžném životě omezovala. Konstatování porušení práva je v uvedené případě dostačujícím zadostiučiněním za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci (toto konstatování je pak obsaženo ve Vyjádření k žádosti o náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. [číslo] S/6, kde v tomto vyjádření je i přiznání náhrady škody ve výši 6 292 Kč, jakožto účelně vynaložených nákladů žalobce na právní zastoupení v řízení sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015). Navíc částka 500 Kč, požadovaná žalobcem, za každý jeden den, kdy nemohl řídit motorové vozidlo, je zcela přemrštěná, když částka 500 až 1 500 Kč je přiměřená ze jeden den neoprávněné vazby.

11. V reakci na úhradu částky 6 292 Kč žalovanou vzal žalobce, svým podáním ze dne [datum], svou žalobu pro částku 6 292 Kč zpět.

12. Žalobce svou žalobu následně (po prvním jednání ve věci samé ze dne [datum]) doplnil svým podáním ze dne [datum]. V tomto svém podání uvedl, že považuje za účelné také náklady zastoupení advokátem v řízení sp. zn. S-MHMP [číslo] 2016, tedy částku 3 146 Kč. Jinak zopakoval svou argumentaci, již obsaženou v žalobě. Při výpočtu výše nároku odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010. Blíže pak specifikoval rozsah omezení v jeho osobním životě, způsobený mu nemožností řídit motorové vozidlo. Žalobce pečuje o svou imobilní babičku (ročník 1919) a svou matku (ročník 1942). Vozí je k lékařům, nakupuje, vozí je za příbuznými. Vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu musí být v krátkém časovém okamžiku dosažitelný, což bez možnosti řídit motorové vozidlo není reálné. Dále byl z důvodu nemožnosti řídit motorové vozidlo omezen ve své podnikatelské činnosti a volnočasových aktivitách (nemohl se účastnit golfových turnajů). Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem je zcela zřejmá. Pokud by žalobce mohl legálně řídit motorová vozidla, nebyl by omezen nikterak v péči o svou babičku a matku, mohl by se naplno věnovat svému podnikání a volnočasovým aktivitám. Hromadnou dopravou výše uvedené činnosti nebylo možno realizovat.

13. Žalovaná na jednání soudu dne [datum] navrhla žalobu o nároku nemajetkové újmě žalobce způsobenou nemožností řídit motorové vozidla zamítnout z důvodu promlčení nároku žalobce. O nesprávném úředním postupu a o tom kdo za nemajetkovou škodu vzniknuvší v souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem odpovídá, se dozvěděl žalobce dne [datum], návrh na odškodnění však podal až [datum].

14. Jelikož vzal žalobce svým podáním, ze dne [datum], svou žalobu, co do částky 6 292 Kč s příslušenstvím zpět, tak podepsaný soud v tomto rozsahu řízení zastavil, postupem podle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. s. ř.“).

15. Mezi stranami řízení není spornou skutečností fakt, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu v rámci přestupkových řízení sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015 a sp. zn. S-MHMP [číslo] 2016 a na ně navazujícího odvolací řízení před Ministerstvem dopravy, sporná není ani skutečnost částečné úhrady (částky 6 292 Kč) žalovanou žalobci, jakožto náhrady škody a také skutečnost uplatnění nároku žalobce u žalované dne [datum].

16. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav z listin správních spisů:

17. Z úředního záznamu Policie České republiky, odboru služby dopravní policie ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že žalobce dne [datum] v 08:57 řídil motorové vozidlo tovární značky Ford Focus, [registrační značka] po ulici [ulice] nedovolenou rychlostí 115 km/h.

18. Z oznámení o zahájení řízení o přestupku Magistrátu hl. města Prahy, sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015 ze dne [datum] plyne, že bylo zahájeno přestupkové řízení s žalovaným pro skutek, že žalovaný dne [datum] v 08:57 řídil motorové vozidlo tovární značky Ford Focus, [registrační značka] po ulici [ulice] nedovolenou rychlostí 115 km/h.

19. Z protokolu o ústním jednání o přestupku Magistrátu hl. města Prahy, sp. zn. S-MHMP [číslo] 2015 ze dne [datum] plyne, že přestupkové řízení s žalobcem bylo vedeno v jeho nepřítomnosti, když pro tento postup byly splněny zákonné podmínky, neboť žalobce se z předmětného řízení neomluvil.

20. Z rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy, Odboru dopravně správní činnosti, oddělení správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyplývá, že byl žalobce uznán vinným přestupkem, že dne [datum] v 08:57 řídil motorové vozidlo tovární značky Ford Focus, [registrační značka] po ulici [ulice] nedovolenou rychlostí 115 km/h, za češ mu byla udělena pokuta ve výši 2 000 Kč a vysloven zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 měsíce a uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Na výše uvedeném rozhodnutí byla pak vyznačena právní moc ke dni [datum]. Zásilka obsahující rozhodnutí pak byla připravena k vyzvednutí dne [datum], aniž by byl žalobce vyzván k vyzvednutí této zásilky a poučeno případných následcích nevyzvednutí této zásilky. Zásilka byla následně vložena do schránky žalobce dne [datum] (doručenka).

21. Z příkazu Úřadu městské části [obec a číslo] (odbor kancelář tajemníka) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] plyne, že žalobce je vinen skutkem, že neodevzdal do pěti pracovních dnů ode den nabytí právní moci rozhodnutí magistrátu hl. města Prahy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] řidičský průkaz, za češ mu byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč.

22. Z úředního záznamu Policie České republiky, oddělení hlídkové služby [část obce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že žalobce byl zadržen dne [datum] v 11:15 v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] policejní hlídkou. Z následné lustrace žalobce bylo zjištěno, že žalobce má ode dne [datum] blokaci na všechny skupiny řidičských oprávnění. [příjmení] žalobci zadržela řidičský průkaz (Potvrzení o zadržení řidičského průkazu).

23. Z oznámení o přestupku Policie České republiky, oddělení hlídkové služby [část obce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] 2016 [číslo] plyne, že bylo oznámeno Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení spáchání přestupku žalobcem, který spočíval v jízdě žalobce motorovým vozidlem, bez platného řidičského oprávnění.

24. Z evidenční karty řidiče (žalobce) ze dne [datum] plyne, že žalobce má ode dne [datum] provedenou blokaci všech řidičských oprávnění.

25. Ze zaslání zadrženého řidičského průkazu Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že policistou zadržený řidičský průkaz žalobce, evidenční číslo EJ [číslo], byl postoupen k úschově registru řidičů, obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má žalobce trvalý pobyt.

26. Z oznámení o zahájení řízení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že s žalobcem bylo zahájeno správní řízení z důvodu, že žalobce spáchal přestupek, spočívající v tom, že řídil dne [datum] v 11:15 v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] motorové vozidlo, ačkoliv měl blokaci všech skupin řidičského oprávnění.

27. Z protokolu o ústním jednání o přestupcích Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že za účasti žalobce byl projednáván jeho přestupek spočívající v tom, že řídil dne [datum] v 11:15 v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] motorové vozidlo, ačkoliv měl blokaci všech skupin řidičského oprávnění.

28. Z protokolu Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že se žalovaný vyjádřil k prvnímu správnímu řízení, vedeném pod sp. zn. S-MHMP [číslo] přestupek ze dne [datum].

29. Z protokolu Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že se žalovaný vyjádřil k přestupku, neodevzdání řidičského průkazu ([číslo jednací] [spisová značka]).

30. Z protokolu Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že se žalobce vyjádřil k řízení vedeném pod sp. zn. S- MHMP [číslo] 2015 a požádal o obnovu tohoto řízení.

31. Z plné moci ze dne [datum] plyne, že žalobce je pro řízení zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení].

32. Z usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že byl žalobce vyzván (ve lhůtě 10 dnů) k odstranění vad podání a doplnění žádosti o obnovu řízení sp. zn. S- MHMP [číslo] 2015.

33. Z usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že řízení o návrhu žalobce (ze dne [datum]) o zastavení řízení o přestupku pod sp. zn. S- MHMP [číslo] 2015 se zastavuje.

34. Z podání žalobce ze dne [datum] plyne, že se žalobce odvolal do usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž bylo zastaveno řízení o návrhu žalobce o zastavení řízení o přestupku sp. zn. S- MHMP [číslo] 2015.

35. Z žádosti o sdělení informací k doručované zásilce Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že byla požádána Česká pošta, s. p. o sdělení informace o způsobu doručování zásilky (rozhodnutí o přestupku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) žalobci, zda byla žalobci zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a poučení.

36. Ze sdělení České pošty, s. p. ze dne [datum], ČP [číslo] 2017 plyne, že z provozních dokladů s ohledem na časový odstup není možné potvrdit zanechání Výzvy České pošty, s. p. a poučení v domovní schránce adresáta (žalobce).

37. Z vyrozumění Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že řízení o přestupku žalobce (řízení motorového vozidla žalobcem dne [datum], za situace, kdy měl žalobce blokaci všech řidičských oprávnění) bylo zastaveno z důvodu, že se věc přestupku nepodařilo projednat v zákonné lhůtě, čímž odpovědnost za přestupek zanikla ke dni [datum].

38. Z rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že ministerstvo zrušilo usnesení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a věc mu vrátilo k novému projednání.

39. Ze sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že Magistrát hlavního města Prahy žalobci oznámil, že nedošlo k účinnému doručení rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (rozhodnutí o přestupku), a to z důvodu pochybení poštovní doručovatelky, která nezaškrtla políčko„ Adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení“. K fikci doručení rozhodnutí tak nemohlo dojít.

40. Z usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že řízení o přestupku žalobce (překročení neodvolené rychlosti žalobcem dne [datum]) bylo zastaveno z důvodu, že se věc přestupku nepodařilo projednat v zákonné lhůtě, čímž odpovědnost za přestupek zanikla ke dni [datum].

41. Z průkazu [obec] golfové federace plyne, že žalobce je členem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení].

42. Z golf parády. cz plyne, že se žalobce v roce 2016 účastnil 77 turnajů a v roce 2017 a 42 turnajů.

43. Z výpisu veřejné části Živnostenského rejstříku plyne, že žalobce má ode dne [datum] živnostenské oprávnění, obory činnosti: přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti; zprostředkování obchodu a služeb; realitní činnost, správa a údržba nemovitostí; projektování pozemkových úprav; příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce; služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy.

44. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR-krajská pobočka pro hlavní město, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] plyne, že zvyšuje příspěvek na péči oprávněné osoby ([celé jméno svědkyně], ročník 1919, babička žalobce) od prosince 2016 na částku 13 200 Kč.

45. Ve svém účastnickém výslechu při jednání soudu dne [datum] uvedl žalobce, že stále bydlí na adrese evidované v přestupkovém spise ([ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]). Jedná se o byt 3+1 v bytovém domě s poštovními schránkami u vchodu do domu. Poštovní schránku vybírá sám nebo jeho matka. S žalobcem bydlí v bytě jeho matka, paní [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] a jeho babička paní [celé jméno svědkyně], narozená dne [datum]. Žalobce se stará o svou imobilní babičku a také matku. Babička potřebuje soustavnou, nepřetržitou péči (přebalování, převlékání, hygiena), kterou již osmdesáti letá matka žalobce nezvládá. Žalobce vozí matku po lékařích a po příbuzných, obstarává nákupy a zařizuje běžné věci v domácnosti. Od roku 2016 omezil své podnikání na minimum (pouze minimální přípravné práce, výmalba domu, bourací práce), neboť musel neustále pečovat o babičku, v tomto rozsahu omezil i golf. Z podnikání má minimální příjmy. V domácnosti jsou příjmem starobní důchod babičky a matky a příspěvek na péči o babičku. Žalobce nevlastní žádný nemovitý majetek a pro podnikání používal vozidlo svojí matky a vozidla zapůjčená od sestřenice a od známého. Žalobce žádné psychické problémy v souvislosti s odejmutím řidičského průkazu nemá, nicméně mu tato skutečnost značně ztěžovala obstarávání záležitostí domácnosti a soustavnou, nepřetržitou péči o babičku a zajišťování potřeb matky. Ohledně dvou svých přestupků žalobce uvedl, že se k projednávání prvního přestupku nedostavil, neboť mu právník řekl, že když se na jednání nedostaví, bude rozhodnuto v jeho nepřítomnosti a jako správní sankce za přestupek mu hrozí maximálně pokuta. Pokuta mu však žádná nepřišla, neboť dopis se ztratil i s dodejkou, žádné rozhodnutí o správní sankci (pokuta 2 500 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na 2 měsíce) mu tak sděleno nebylo. Blíže se žalobce (osobně) začal zajímat o věc až v únoru 2017 (návrh na obnovu prvního správního řízení) v souvislosti s projednáváním druhého správního přestupku (jízda motorovým vozidlem za situace, kdy měl blokována všechna řidičská oprávnění). Žalobce nevěděl o skutečnosti, že má blokované oprávnění řídit motorová vozidla. Od spáchání prvního přestupku (březen 2015) motorovým vozidlem běžně jezdil. Řidičský průkaz mu byl odebrán až v prosinci 2016, kdy byl kontrolován Policií České republiky, a lustrací bylo zjištěno, že má blokované řidičské oprávnění. Řidičské oprávnění bylo žalobci vráceno v srnu 2018. Žalobce tedy v období od ledna 2017 do srpna 2018 nemohl řídit motorová vozidla.

46. Svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své svědecké výpovědi, při jednání soudu dne [datum] uvedla, že je 5 let sousedkou žalobce, který bydlí v sousedním bytě společně se svou matkou a babičkou, o které se stará. S žalobcem se potkává dvakrát do týdne. Svědkyně žalobce již dlouho s žádným autem neviděla, naposledy žalobce používal auto cihlové barvy, s autem bílé barvy ([příjmení] Focus) jej nikdy neviděla, ani neví, že by jej vlastnil. O tom, že má zadržené řidičské oprávnění se svědkyně dozvěděla od žalobce. Svědkyně taktéž nic neví o zaměstnání žalobce.

47. Soud hodnotil na základě zásady volného hodnocení důkazů všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo.

48. Soud neměl pochybnosti o pravosti a pravdivosti v řízení provedených listinných důkazech, ani o pravdivosti svědecké výpovědi svědkyně.

49. Podle § 1 odst. 3 zákona, stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

50. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

51. Podle § 8 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

52. Podle § 13 odst. 1 zákona, odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

53. Podle § 31a odst. 1 zákona, se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

54. Podle § 14 odst. 1 zákona, se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 stejného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

55. Podle § 15 výše zákona, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku (odst. 1). Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (odst. 2).

56. Podle § 32 odst. 3 zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

57. V projednávané věci žalobce se žalobce domáhá odškodnění za nemožnost řídit motorové vozidlo na základě zahájení řízení o přestupku a odškodnění za průtahy řízení o odvolání žalobce proti usnesení o zastavení řízení. Rovněž požaduje odškodnění za náklady právního zastoupení v řízení o přestupkovém řízení.

58. Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 3005/14:

1. Pokud se správní orgány v přestupkovém řízení dopustily procesních pochybení v intenzitě, která„ mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé“ (§ 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/1992 Sb., soudního řádu správního) a proto bylo odvolací správní rozhodnutí zrušeno krajským soudem, nicméně pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku (§ 20 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) již nemohlo být pokračováno v dalším řízení, v němž by byla napravena zjištěná procesní pochybení, nelze tuto okolnost klást k tíži stěžovatele v tom směru, že mu nenáleží nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

2. To nicméně neznamená, že by každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za„ nesprávný úřední postup“, resp.„ nezákonné rozhodnutí“, zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Ústavně zaručená ochrana na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod se totiž neuplatní např. tehdy, je-li uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku spíše přímým důsledkem procesní taktiky obviněného, příp. jeho právního zástupce, založené na„ obstrukčním“ jednání, než - li liknavosti či jiného pochybení správního orgánu.

59. Dle odborného názoru uvedeného v publikaci C. H. Beck, Právní praxe, JUDr. [jméno] [jméno], v knize Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, ([číslo], 1. vydání) str. 169:„ Není možné založit odpovědnost státu za újmu způsobenou vedením přestupkového řízení, které neskončilo uznáním viny přestupce na stejném principu, na jakém je založena odpovědnost státu za újmu způsobenou trestním stíháním.“ Tedy autor se neztotožňuje s názorem, že zahájení přestupkového řízení se považuje za nezákonné rozhodnutí, bylo - li přestupkové řízení zastaveno. (…)„ Podstatné je vždy zvažovat, zda úkony správního orgánu měly své zákonné opodstatnění, a pokud tomu tak nebylo, zda jsou naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za vznik újmy.“ 60. V rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1845/08 rovněž uvedl:„ Nad rámec uvedeného Ústavní soud dodává, že se ztotožňuje s právním názorem obecných soudů, že v případech zastavení řízení o přestupku je třeba vycházet z obecné úpravy dle § 5 až 8 zák. č. 82/1998 Sb., vztahující se ke správnímu řízení. Úprava, týkající se trestního řízení dle § 9 až 12 citovaného zákona, resp. příslušných ustanovení trestního řádu, je úpravou speciální, podle níž ve věci přestupků nelze postupovat. Východiskem nároku obviněného na náhradu škody ve vymezených případech skončení trestního řízení je samotný charakter trestního procesu, jehož prostředky nezřídka vedou k omezení základních práv obviněného. Obviněný v trestním řízení je povinen snášet jednotlivé procesní úkony či uplatňování omezovacích institutů dle trestního řádu, přičemž sám fakt trestního stíhání má pro obviněného, navzdory zásadě presumpce neviny, nezřídka difamační dopad (srov. závěry Ústavního soudu, vyjádřené v nálezech sp. zn. IV. ÚS 642/05, II. ÚS 590/08). Uvedené důsledky nejsou v řízení o přestupcích dány; analogie, jíž stěžovatel argumentuje, tento zcela zásadní rozdíl mezi oběma typy řízení přehlíží.“ 61. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na odškodnění nemajetkové újmy za nemožnost řízení motorového vozidla není důvodná, neboť zde není dán základní předpoklad pro aplikaci § 8 zákona č. 82/1998 Sb., a sice nezákonné rozhodnutí tak jak žalobce tvrdil.

62. Oznámení o zahájení přestupkového řízení nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., neboť ve vztahu k přestupkovému řízení nelze aplikovat již ustálenou judikaturu vztahující se k zahájení řízení trestního. Přestupkové řízení není s ohledem na jeho dopady do poměrů stíhané osoby takové povahy, aby bylo možno klást jeho dopady na úroveň dopadů řízení trestního, a proto judikaturní závěr, že osoba, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozhodnutím, má nárok na náhradu škody z titulu odpovědnosti státu, se upíná právě jen k řízení trestnímu a nikoliv k řízení přestupkovému (až na níže uvedenou výjimku). V případě nároku stěžovatele na náhradu újmy vzniklé v souvislosti s vedením přestupkového řízení tedy schází odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí, které by bylo následně pro nezákonnost příslušným orgánem zrušeno nebo změněno. Jak vyplynulo z dokazování, žalobce byl zadržen dne [datum] v 11:15 v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] policejní hlídkou. Z následné lustrace žalobce bylo zjištěno, že žalobce má ode dne [datum] blokaci na řidičské oprávnění. Následně sám správní orgán zahájil přestupkové řízení, je také zastavil dne [datum], když stěžovatelův skutek se nepodařilo projednat v zákonné lhůtě, není dostatečný důvod pro založení odpovědnosti podle § 8 zákona č. 82/1998 Sb. Ostatně žalobce ani netvrdil, že by nezákonným rozhodnutí mělo být rozhodnutí o zrušení zadržení řidičského průkazu. Jak vyplynulo z dokazování, správní orgán se nedopustil žádného excesu (flagrantního pochybení), kdy v době oznámení přestupku důvodně odebral žalobci řidičský průkaz, neboť z evidenční karty řidiče byl shledán zákonný důvod. Za dané situace nebylo na místě postupovat jinak, než průkaz odebrat a zahájit přestupkové řízení. [příjmení] správního orgánu měly své zákonné opodstatnění. Následně po projednání přestupku bylo řízení o přestupku žalobce ze dne [datum] logicky zastaveno z důvodu ust. § 20 zákona o přestupcích. Žalobce dne [datum] rovněž navrhoval zastavení přestupkového řízení co do skutku, kterého se žalobce mněl dopustit dne [datum], ačkoliv musel vědět o zániku přestupku dle § 20 zákona o přestupcích. Usnesením ze dne [datum] bylo přestupkové řízení zastaveno, neboť odpovědnost žalobce za přestupek zanikla již ke dni [datum] Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 1099/2019 uvedl:„ … že v každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů veřejné moci v rámci konkrétního řízení, tak i účelnost a přiměřenost vynaložených nákladů.“ V této naposledy zmíněné věci totiž bylo zjištěno, že správní orgán byl povinen řízení o přestupku zastavit kvůli flagrantním pochybením policejního orgánu při dokumentaci nehody osobních automobilů stěžovatele a poškozené. Ústavní soud zde dále uvedl, že„ V důsledku tohoto postupu je nutno v této konkrétní věci hledět na "Oznámení o zahájení řízení o přestupku" spojené se sdělením obvinění z přestupku ze dne [datum] a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné.“ O takovou situaci se však v případě žalobce nejedná, postupy správního orgánu měly v celém řízení své zákonné opodstatnění, včetně zadržení řidičského průkazu a zahájení přestupkového řízení, protože žalobce až následně namítal neúčinné doručení.

63. I kdyby byl odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) dán, pak lze konstatovat, že nárok na náhradu nemajetkové újmy z přestupkového řízení (či zadržení řidičského průkazu) je promlčen. Újmu ze zadržení řidičského průkazu mohl žalobce pociťovat již v době, kdy mu byl odebrán ([datum] až do doby jeho vrácení [datum] a nejpozději do doby pravomocného skončení řízení dne [datum]. Žaloba byla soudu podána dne [datum], když zákonná lhůta byla od [datum] přerušena do [datum]. S ohledem na datum podání žaloby jsou nároky na odškodnění nemajetkové újmy jednoznačně promlčeny uplynutím 6 měsíční lhůty, včetně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku odvolacího řízení v délce 13 měsíců.

64. Speciální úprava promlčecích lhůt u nároku na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. rozlišuje dva druhy nároků, a to nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklý v souvislosti s nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb., a nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zák. č. 82/1998 Sb. V obou případech zákon stanoví subjektivní promlčecí dobu 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Pro určení počátku běhu subjektivní promlčecí doby u nároku na náhradu nemajetkové újmy je proto třeba vždy určit, zda nemajetková újma vznikla, a kdy se o ní poškozený dozvěděl. K této otázce se vyjádřil v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 446/2012, v němž Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, podle kterého promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu pokračující nemajetkové újmy počíná podle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. běžet od každého dne (a pro každý den), ve kterém poškozený svou újmu pociťuje, k tomuto závěru se znovu přihlásil i v rozsudku ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1010/2012. Spočívala-li nemajetková újma žalobce v projednávané věci nemožností řídit motorové vozidlo v období od [datum] až do doby jeho vrácení [datum], pak nárok uplatněný žalobou doručenou soudu je evidentně promlčen, pokud je pociťována nemajetková újmy denně v období od [datum] do [datum] bylo ze strany žalované konstatování poručení práva žalobce a pro soud se jeví s ohledem na charakter sankce za zadržení řidičského oprávnění za 3 dny nemajetkové újmy zcela přiměřené.

65. Pokud jde o samotnou škodu ve zbylé výši 3 146 Kč, spočívající v nákladech právního zastoupení advokátem, ve správním řízení je na místě použít sazbu 1000 Kč za úkon dle § 10 odst. 1 AT, rovněž některé účtované náklady žalobcem nelze považovat za účelně vynaložené k odstranění nezákonného rozhodnutí (bylo - li by nezákonné rozhodnutí tak jak žalobce tvrdí v řízení vydáno). Ust. § 31 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., formuluje, že náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit po státu jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle ustálené judikatury soudy se rovněž mají zaměřit na to, zda byl naplněn požadavek adekvátní příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Při zjišťování příčinné souvislosti je třeba zkoumat, zda v komplexu skutečností přicházejících v úvahu jako příčiny škody existuje skutečnost, se kterou zákon odpovědnost v daném případě spojuje, přičemž tato příčina musí mít nepochybnou věcnou vazbu na vznik škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4502/2011). V posuzovaném případě spojuje žalobce odpovědnost státu s jedním správního orgánu o projednání přestupku ze dne [datum] a odebrání řidičského průkazu. Pokud požaduje další 2 další úkony právní služby (převzetím zastoupení a podáním návrhu na zastavení řízení ze dne [datum]) v souvislosti s řízením o projednání tohoto přestupku, které bylo zastaveno, bylo na žalobci, aby tvrdil a prokázal příčinnou souvislosti mezi převzetím zastoupení a podáním návrhu na zastavení řízení.

66. S poukazem na výše uvedené soud žalobu zamítl.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 7 úkonů po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání [datum], [datum], [datum] a účast na jednání [datum], [datum], [datum], celkem ve výši 2 100 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.