64 C 129/2020-69

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: na určení takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že pojištění sjednané mezi žalobkyní a žalovanou na základě pojistné smlouvy PROFI Invest [číslo] trvá, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 18 815,50 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení trvání pojistné smlouvy. Uvedla, že dne uzavřela s žalovanou smlouvu investičního životního pojištění PROFI Invest [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“), jejž součástí byly všeobecné pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“). V průběhu trvání pojištění uhradila žalované dne 14. 11. 2011 roční pojistné ve výši 60 000 Kč. V dopise„ Informace k žádosti“ ze dne 20. 7. 2015 žalovaná sdělila žalobkyni, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo pro neplacení pojistného k datu 1. 3. 2014. Žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasí. Článek 9 VPP označený jako„ Důsledky neplacení pojistného“ v odst. 1 se stanoví:„ Pokud bylo u pojištění za běžné pojistné zaplaceno pojistné alespoň za dva roky nebo bylo zaplaceno předplacené pojistné a pokud nebylo běžné pojistné za další pojistné období zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se pojištění na pojištění se sníženo o pojistnou částkou (redukce pojistné částky) se sníženým důchodem (redukce důchodu), a to bez povinnosti platit další pojistné.“ Na ustanovení všeobecných pojistných podmínek navazují doplňkové pojistné podmínky článkem 1 bod [číslo] DPP, který stanoví následující:„ Pokud bylo zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou ve VPP [anonymizováno] a nezaplatí-li pojistník řádně běžné pojistné za další pojistná období, dojde v 00:00 hodin prvního dne po uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce na zaplacení pojistného k redukci pojištění. V bodu [číslo] je stanoveno„ Dojde-li v důsledku neplacení pojistného (dle VPP ŽP) nebo na žádost pojistníka k redukci pojistné částky, zůstává zachováno pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojištění závažných onemocnění, bylo-li sjednáno a pojištění kritických onemocnění, bylo-li sjednáno, zanikají všechna další sjednaná pojištění a nároky. Pojistná částka pro případ smrti, pro případ dožití, byla-li sjednána, pro případ závažných onemocnění, byla-li sjednána, pro případ kritických onemocnění, byla-li sjednána, se snižuje na redukovanou pojistnou částku stanovenou podle pojistně technických zásad pojistitele. Při dožití konce pojištění pojistitel vyplatí pojištěnému kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanovené k datu konce pojištění a redukovanou pojistnou částku pro případ dožití, byla-li sjednána. Při smrti pojištěného před dožitím sjednaného konce pojištění vyplatí pojistitel oprávněné osobě redukovanou pojistnou částku pro případ smrti a kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanovené k datu oznámení pojistné události pojistiteli“. V souladu s článkem 1 bod [číslo] DPP platí, že„ U redukovaného pojištění pojistníkovi zaniká povinnost platit běžné pojistné. Pojistník není oprávněn platit mimořádné pojistné, pojistník nesmí provádět mimořádné výběry.“ Tvrdila, že má na určení existence pojistného vztahu naléhavý právní zájem spočívající v potřebě postavit na jisto, zda v případě pojistné události bude žalobkyně, popř. oprávněná osoba (v případě smrti žalobkyně) oprávněna domáhat se u žalované pojistného plnění.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala základní okolnosti o pojistném vztahu účastníků. Tvrdila, že žalobkyně pojistné neplatila řádně, a proto byla žalobkyni ze strany žalované dne 10. 12. 2012 zaslána upomínka k zaplacení dlužného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani na základě zaslané upomínky dlužné pojistné neuhradila, zanikla pojistná smlouva ke dni 1. 3. 2013. Pojištění zaniklo, neboť byla naplněna podmínka dle čl. 6 [číslo] doplňkových pojistných podmínek [anonymizováno] [číslo], který stanoví, že "Jestliže u pojištění s redukovanou pojistnou dobou součet rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů a poplatků je vyšší než kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou, pojištění zaniká. Pojistitel je povinen o takovém zániku pojistníka informovat." Žalobkyně nehradila pojistné řádně, včas a v plné výši, když k datu 9. 12. 2013 byla v prodlení s hrazením pojistného v celkové výši 65 835 Kč. V důsledku toho na Pojistné smlouvě nebyla vytvořena dostatečná výše kapitálové hodnoty pro další trvání pojištění, respektive nebyla vytvořena dostatečná částka potřebná pro platby počátečních a správních nákladů, rizikového pojistného a případných poplatků za další trvání pojištění. Pojištění tedy zaniklo dle čl. 10 odst. 1 písm. b) [anonymizováno] [číslo] a dle čl. 6 [číslo] DPP.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 10. 5. 2011, vyplývá, že pojistná smlouva byla uzavřena o životní pojištění a investičních službách žalované, produktu PROFI Invest. Žalobkyně, jakožto povoláním prodavačka, uzavřela pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 1. 9. 2011, na pojistnou dobu 42 let. Pojistnou smlouvu žalobkyně uzavřela s pojišťovacím zprostředkovatelem. V pojistné smlouvě účastníci za pojistné nebezpečí pro případ smrti s pojistnou částkou 50 000 Kč. Pojistné ve výši 60 000 Kč se žalobkyně zavázala zaplatit ročně. Z pojistné smlouvy dále vyplývá, že se žalobkyně zavázala zaplatit pojistné s tím, že pojistné se umístí v investičním programu žalované, ve fondu [anonymizována tři slova] v rozsahu 100%. V pojistné smlouvě žalobkyně též podepsala prohlášení pojištěného, že před uzavřením pojistné smlouvy obdržela písemné oznámení, informace podle § 66 zákona o pojistné smlouvě, že jí byly zodpovězeny všechny dotazy ohledně sjednaného pojištění, vzala na vědomí, že mává právo od pojistné smlouvy odstoupit ve smyslu § 23 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě a potvrdila, že před uzavřením pojistné smlouvy převzala Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění schválené [právnická osoba] dne 14. 9. 2004, všeobecné pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] dále Doplňkové pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo].

5. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění [anonymizováno] [číslo] dále vyplývá, jaké druhy pojištění pojistitel nabízí. V čl. 3 účastníci ujednali, že pojistitel má právo stanovit pro jednotlivé druhy a sazby životního pojištění minimální a maximální pojistné částky, za které lze pojištění sjednat. V čl. 6 ujednali, že za mimořádné pojistné je považováno za běžné pojistné uhrazené v průběhu trvání pojištění nad rámec dohodnuté placení běžného pojistného. V čl. 8 účastníci ujednali, že právo pojištěného zrušit pojištění s výplatou odkupného se nevztahuje pro případ pojištění smrti, pokud v pojistné smlouvě nebylo dohodnuto jinak. V čl. 10 účastníci ujednali zánik pojištění, za nichž může dojít k zániku pojištění, mimo jiné uplynutím doby a nezaplacením pojistného. V čl. 11 ujednali, že pojistnou událost životní pojištění, jímž se rozumí smrt pojištěného nebo dožití pojištěného dne a ujednali, že pojištění se týká pojistných událostí, které nastanou během trvání pojištění. V čl. 25 dále účastníci ujednali, že všechny majetkové spory vzniklé z uzavřené pojistné smlouvy nebo v souvislosti s ní, které se týkají úplného či částečného nezaplacení běžného či jednorázového pojištění, jeho výše nebo splatnosti, budou rozhodovány s vyloučením pravomocí obecných soudů v rozhodčím řízení s výjimkou čl. 25 odst. 2 a těchto pojistných podmínek. V tomto článku účastníci sjednali, že rozhodčí doložka sjednaná v čl. 25 odst. 1 a těchto podmínek se v rozsahu rozhodování konkrétního majetkového sporu ve věci, kterého nebylo dosud zahájeno, rozhodčí řízení ruší zahájením soudního řízení ve věci tohoto konkrétního majetkového sporu. V čl. 26 účastníci ujednali, že pojistitel je oprávněn účtovat pojistníkovi poplatky za mimořádné úkony, které provádí na žádost pojistníka a jsou uvedeny v přehledu poplatků. Výši poplatku určuje pojistitel a je obsažena v aktuálním přehledu poplatků přístupném na obchodních místech pojistitele. Úhrada poplatků se provádí započtením vzájemných pohledávek a není započtení možné provést již splatné předem.

6. Z doplňkových pojistných podmínek pojistitele [anonymizováno] [číslo] dále vyplývá, že pokud není stanoveno jinak, platí pro pojištění ustanovení zákona o pojistné smlouvě. V bodu 2 účastníci vymezili definici pojmu v mezích, v nichž patří vymezení definice běžného pojistného a mimořádného běžného pojistného, dále pojmy jako je kapitálová hodnota pojištění, výplata kapitálového pojištění, kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou i negarantovanou technickou úrokovou mírou, která se skládá z kapitálové hodnoty s vyhlašovanou úrokovou mírou a kapitálových hodnot tvořených podílovými jednotkami vnitřních fondů. V čl. 1 a bod 3 účastníci též ujednali, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. V případě úrazového pojištění, pojištění závažných onemocnění, pojištění se zprošťuje placení pojistného včetně pojištění pro případ nemoci, pokud to bylo sjednáno při uzavření pojistné smlouvy. V bodu 5 bylo ujednáno, že v době trvání pojištění může pojistník požádat pojistitele o změnu rozsahu pojištění dále, že pokud bylo zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou ve VPP ŽP a nezaplatí-li pojistník řádně běžné pojistné za další pojistná období, dojde v 00:00 hodin prvního dne po uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce na zaplacení pojistného k redukci pojištění a že dojde-li v důsledku neplacení pojistného (dle VPP ŽP) nebo na žádost pojistníka k redukci pojistné částky, zůstává zachováno pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojištění závažných onemocnění, bylo-li sjednáno a pojištění kritických onemocnění, bylo-li sjednáno, a zanikají všechna další sjednaná pojištění a nároky. Pojistná částka pro případ smrti, pro případ dožití, byla-li sjednána, pro případ závažných onemocnění, byla-li sjednána, pro případ kritických onemocnění, byla-li sjednána, se snižuje na redukovanou pojistnou částku stanovenou podle pojistně technických zásad pojistitele. Při dožití konce pojištění pojistitel vyplatí pojištěnému kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanovené k datu konce pojištění a redukovanou pojistnou částku pro případ dožití, byla-li sjednána. Při smrti pojištěného před dožitím sjednaného konce pojištění vyplatí pojistitel oprávněné osobě redukovanou pojistnou částku pro případ smrti a kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanovené k datu oznámení pojistné události pojistiteli. U redukovaného pojištění pojistníkovi zaniká povinnost platit běžné pojistné. V bodu 6 účastníci sjednali zánik pojištění mimo jiné z důvodu neplacení běžného pojistného. Podle bodu [číslo] zaniká pojištění rovněž, jestliže u pojištění s redukovanou pojistnou dobou součet rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů a poplatků je vyšší než kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou, pojištění zaniká. V bodu 9.1.

11. účastníci ujednali, že investiční úkonem se rozumí provedení nákupu, odkupu nebo převodu podílových jednotek vnitřního fondu a že investiční riziko spojené s prováděním investičního úkonu a proměnlivou cenou podílové hodnoty nese pojistník. Z bodu 9.2.12 dále vyplývá, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o poplatek za evidenci podílových jednotek uvedených v přehledu poplatků. Podle bodu 9.3. pojistitel je též oprávněn měnit podkladová aktiva vnitřních fondů, garantuje však zachování hodnoty podílových jednotek vnitřního fondu k datu změny vkladových aktiv. Pojistitel je též oprávněn rozhodnout o změně vnitřního fondu při zachování povahy podkladových aktivit zejména v případě, kdy dochází k významnému poklesu ceny podle podílových jednotek měněného vnitřního fondu. V čl. 2 účastníci ujednali, že v případě pojištění pro případ smrti, že dožije-li se pojištěný den uvedeného v pojistné smlouvě, je konec pojištění a pojistitel vyplatí pojištěnému kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanoveném k datu konce pojištění.

7. Z dopisu žalované ze dne 1. 9. 2012, 1. 9. 2013, 9. 12. 2013, 9. 12. 2013 a 5. 4. 2014 vyplývá, že žalobkyni byla zaslána upomínka k zaplacení dlužného pojistného ve výši 65 915 Kč k 28. 2. 2014 a že žalobkyně zaplatila na pojistném do 28. 2. 2014 částku 122 700 Kč od počátku pojištění.

8. Z dopisu žalované ze dne 9. 12 2013 vyplývá, že žalobkyně byla vyzvána k zaplacení dlužného pojistného ve výši 41 665 do 31. 1. 2014 s upozorněním, že v případě pokud dlužné pojistné nebude zaplaceno, pojistná smlouva zaniká nebo dojde k redukci pojištění 9. Další účastníky označené a soudem neprovedené důkazy soud nehodnotil pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení věci. Objektivní základní okolnosti o tom, jak bylo hrazeno sjednané běžné pojistné od 1. 9. 2011 do 1. 3. 2014 soudem zjištěno nebylo. Dále nebylo zjištěno, jak bylo se zaplaceným pojistným v období od 1. 9. 2011 do 1. 3. 2014 nakládáno, tedy jak proběhla konkrétně alokace jednotlivých složek pojistného do sjednaných fondů, a jaké konkrétní náklady a poplatky žalované s investičními úkony vznikly a že došlo k redukci sjednané pojistné částky pro případ smrti s pojistnou částkou 50 000 Kč (t.j. ke snížení pojistné částky a v jaké výši měla být sjednána po 1. 3. 2014) podle pojistně technických zásad žalované, a to v souladu s ujednáním účastníků v čl. 1 bod [číslo] DPP.

10. Soud pro své právní hodnocení žaloby odkazuje na právní předpisy ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o životním pojištění. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.).

11. V projednávané věci, s ohledem na procesní stanovisko žalobkyně, soud zdůrazňuje, že pro sporné řízení platí zásada dispoziční a projednací a je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení (§ 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Protože ve sporném řízení stojí strany proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, povinnost tvrzení a důkazní povinnost zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy, od níž odvozují svůj úspěch ve věci, tvrdit a prokázat skutečnosti takovou právní normou předvídané (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Účastník, který neoznačil důkazy potřebné k prokázání jeho právně relevantních tvrzení, nebo sice takové důkazy označil, ale i po jejich provedení nebyla s dostatečnou jistotou potvrzena pravdivost tvrzení, je povinen nést s tím spojené procesní následky, kterými se rozumí neúspěch ve věci. Neunesení důkazního břemene tedy dopadá na případy, kdy po provedeném dokazování nebylo možno přijmout závěr o pravdivosti či ani naopak o nepravdivosti učiněných tvrzení, a to na úrovni poznání dosahující praktické jistoty (nestačí tedy pouhá pravděpodobnost skutkového děje). Důkazní břemeno (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) v tomto ohledu představuje procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, který je určován výsledkem provedeného dokazování. Procesní smysl důkazního břemene vyniká především v takové důkazní situaci, kdy aktivní účastníci beze zbytku splní svou povinnost tvrzení i povinnost důkazní. Jeho pravým cílem je umožnit soudu vydat rozhodnutí i v těch případech, kdy určitá skutečnost, ve sporu rozhodná, nebyla (ve smyslu, že zpravidla ani být nemohla) dokázána, tedy v případech, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. I v těchto případech (tzv. důkazní nouzi) musí soud rozhodnout v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001). Pokud tedy žalobkyně svůj nárok opřela o sjednané pojistné podmínky pro případ redukce pojistné částky ve smyslu pojistných podmínek, měla tvrdit a prokazovat svůj pojistný zájem na sjednaném pojištění pro případ smrti s pojistnou částkou 50 000 Kč, okolnosti o redukci této sjednané pojistné částky od 1. 3. 2014 a okolnosti o nákladovosti své investice do sjednaných fondů od 1. 3. 2014.

12. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 o. z., se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle ustanovení § 3036 o. z., podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Podle ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 30. 3. 2012 (dále jen ZPS), pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. n), uvedeného zákona pro účely tohoto zákona, pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečí. Podle § 20, nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

15. Pojistná smlouva je dvoustranný a synallagmatický právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistné smlouvy upravené ZPS, pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Pojistníkem je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, pro účely tohoto zákona se dále rozumí životním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části A přílohy [číslo] k tomuto zákonu. Jednotlivá odvětví životního pojištění, tak jak je na základě § 3 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovnictví předvídá příloha k tomuto zákonu, slouží k určení rozsahu poskytování pojistných služeb, nikoli k vymezení druhů životního pojištění ve smyslu zákona o pojistné smlouvě. Z uvedeného tedy vyplývá, že předmětná smlouva obsahuje ujednání o obnosovém pojištění životního pojištění pro případ smrti ale i úrazové pojištění a ujednání další finanční služby poskytované v rámci tohoto pojištění, které nese atributy ve smyslu § 54 zákona o pojistné smlouvě. Z logického výkladu předmětné smlouvy o životním pojištění, a to z obsahu o ujednání o výši pojistného, o pojistné události, pojistné částky jednoznačně lze vyvodit, že úmyslem účastníků smlouvy nebylo sjednat pouze životní pojištění pro případ smrti a úrazu, ale i jiný pojistný produkt, který žalovaná při propagaci tohoto životního pojištění nabízela v rámci uvedeného životního pojištění. Propaganda jiného finančního a investičního produktu v rámci pojištění tak musí být v souladu nejen se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o podnikání na kapitálovém trhu“) ale i se zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ve znění pozdějších předpisů. V posuzovaném případě žalobkyně sjednala investiční životní pojištění zcela jednoznačně z důvodu finanční investice, jejichž investiční riziko bylo přeneseno na její osobu. Je též obecně znáno, že riziko samotného životního pojištění je spojeno s pojistným zájmem pojistníka na vlastním životě a zdraví a ze zákona je spojeno s právem pojistitele na pojistné, jejichž konkrétní výši stanovil § 13a zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví ve znění účinném ke dni 27. 10. 2005, a s účinností zákona č. 277/2009 Sb., § 56 odst. 1, a to na základě pojistněmatematických metod tak, aby byla zajištěna splnitelnost závazků z provozované pojišťovací činnosti podle směrnice 2009/138/ES, která byla uveřejněna v Úředním věstníku EU dne 17. prosince 2009 (Solventnost II). Členění závazků upravuje čl. 80 směrnice Solventnost II a čl. 55 nařízení Komise 2015/35, přičemž jejich jednotlivé druhy jsou uvedeny v příloze č. I tohoto nařízení. Přiřazení pojistného nebo zajistného závazku k druhu pojištění rovněž odráží povahu rizik týkajících se závazku z pojištění. Z uvedeného vyplývá, že s ohledem na rizikovost investičního produktu pojistitel je oprávněn v souladu s právními předpisy podle charakteru závazku kalkulovat správní poplatky a náklady, které určuje podle uvedených zásad.

16. Podle § 35 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013, je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem (odstavec 2). Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen (odstavec 3). Výklad právního úkonu prostřednictvím interpretačních pravidel je podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu indikován tehdy, jsou-li pochybnosti o obsahu právního úkonu, tj. o skutečné vůli v něm projevené (srov. rozsudky ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 25 Cdo 578/2005, ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2552/2011, ze dne 29. 7. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2640/2011, či ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2655/2016). Pochybnosti vyžadující výklad právního úkonu jsou dány objektivně v případě jeho nikoliv zcela jednoznačného jazykového vyjádření a též v situaci, kdy výklad právního úkonu účastníky je v průběhu řízení vzájemně odlišný (srov. například rozsudky ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, a ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 32 Cdo 2688/2019). Např. v rozsudku ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2485/2011, Nejvyšší soud připomněl s odkazem na rozsudek ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 7, ročník 1999, s. 386, že jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi rovněž zdůrazňuje, že ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. zahrnuje požadavek, aby se výklad projevu vůle – tam, kde není výslovně projevena vůle jiná – řídil logikou věci. Při odstraňování pochybností o obsahu smlouvy je proto třeba vycházet z předpokladu, že strany jednaly racionálně (k předpokladu racionálních aktérů srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 826/2013, a ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. 32 Cdo 4725/2015). Výklad projevu vůle nemůže vést k takovým důsledkům, které jsou z hlediska pravidel logiky nesmyslné (podle pravidla výkladu ve prospěch efektivnosti). Ústavní soud pak zdůrazňuje, že řešení, která se příčí požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů, jsou z hlediska ústavně právního nepřijatelná (srov. například nález ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 170/11, uveřejněný pod číslem 1/2012 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Z výše citovaných judikatorních závěrů se podává, že soud je povinen provést výklad pojmu za užití interpretačních metod upravených v § 35 obč. zák. a blíže vysvětlených rozhodovací praxí. Z obsahu pojistné smlouvy a ujednání o investování pojistného do fondů žalované, lze logicky dovodit, že žalobkyně měla zájem o životní pojištění, úrazové pojištění ale především o investici pojistného. Pojistná částka pro případ smrti byla ujednána v minimální výši a bez povinnosti žalobkyně platit pojistné. Z hlediska logiky a rozumného uspořádání vztahů mezi účastníky tedy účastníci ujednali i zánik pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného i zánik všech sjednaných pojistných nebezpečí, kromě pojištění pro případ smrti. Logicky v důsledku neplacení pojistného nebo na žádost pojistníka tak mělo dojít k redukci pojistné částky pro případ smrti nebo dožití, pojištění závažných onemocnění, bylo-li sjednáno a pojistiteli po redukci pojistné částky 50 000 Kč vzniklo právo na náhradu nákladů sjednaného finančního produktu. Ve smyslu ust. § 2 ZPS vzniká soukromoprávně závazkový vztah, ze které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plněn a povinnost pojištěného platit pojistné. Již ze sjednané pojistné částky ve výši 50 000 Kč pro případ smrti, které mělo být od 1. 3. 2014 navíc redukováno, jednoznačně chybí vážnost projevu vůle žalobkyně ale i žalované na existenci pojistného vztahu, protože v průběhu období od 1. 9. 2011 do 1. 3. 2014 žalobkyně platila na pojistném částku 122 700 Kč. Žalobkyně sama nežádala o redukci pojistné částky pro případ smrti v souladu s ujednáním bodu 5 a 6 DPP od 1. 2014.

17. ZPS v § 20 stanoví, že upomínka pojistitele k zaplacení pojistného nebo jeho části adresovaná pojistníku, s níž se pojí zánik soukromého pojištění, musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného, a tím se sleduje i ochranu spotřebitele. Účelem tohoto ustanovení je zajistit, aby se spotřebiteli dostalo jak informace, že je v prodlení s placením pojistného, tak i poučení o následcích, které nastanou, jestliže dlužné pojistné ve lhůtě stanovené pojistitelem v upomínce nezaplatí ve smyslu § 55 odst. 1 obč. zák. Tato zákonná konstrukce však vychází z předpokladu, že pojistník má i zájem na trvání sjednaného pojištění, a jeho zájem je zákonem chráněn jak po dobu trvání pojistného vztahu a to ve vztahu jeho povinnost platit sjednané pojistné, nýbrž také ve vztahu povinnost pojistitele poskytnout v případě vzniku pojistné události pojistné plnění. Jak bylo prokázáno, žalobkyně od 1. 3. 2014 na základě uzavřené pojistné smlouvy neplní své povinnosti, neplatí ani běžné pojistné pro případ smrti. Logicky tak nevzniká povinnost pojistitele ani poskytnout pojistné plnění, což je i základním znakem synallagmatického závazkového vztahu v případě pojistné smlouvy. Pokud ve smyslu zákona z předmětné pojistné smlouvy mají plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit v souladu s ust. § 560 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2406/98). Ujednání účastníků v předmětné pojistné smlouvě o zániku závazku žalobkyně platit běžné pojistné po případ smrti v čl. 1 bod 5 a bod [číslo] DPP, po redukci pojistné částky 10 000 Kč a existenci nároku žalované na náklady a poplatky spojené za evidenci podílových jednotek, je dle názoru soudu neplatné pro rozpor se zákonem dle § 39 obč. zák, protože obchází jednak účel synallagmatického závazkového vztahu dle ust. § 2 a § 20 ZPS a ve svém úplném znění uvedené články jsou v rozporu i s požadavkem rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů ze smlouvy o pojištění pro případ smrti, pokud jde o jeho zánik.

18. S poukazem na výše uvedené soud uzavřel, že procení obrana žalované je důvodná. Soud vzal za prokázané z provedených důkazů, že došlo k zániku pojistné smlouvy ze dne 10. 5 2011, [číslo] ke dni 1. 3. 2014, na základě upomínky žalované ze dne 9. 12. 2013 a žalobkyni ke dni vydání tohoto rozsudku nesvědčí žádný naléhavý právní zájem na určení trvání pojistné smlouvy pro pojistné nebezpečí pro případ smrti v souladu s ust. § 80 o.s.ř.

19. Žalobu z uvedených důvodů soud zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Žalované vznikly náklady řízení, které se skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, sestávající se z částky 2 500 Kč za 5 a půl úkonu právní služby dle § 11 vyhl., (příprava a převzetí, písemné podání ze dne 31. 12. 2020, 8. 6. 2021, účast na jednání dne 12. 9. 2022, 21. 1, 2023 a vyhlášení rozsudku dne 2. 2. 2023) ve výši 13 750 Kč, dále pak režijní paušál za 5 a půl úkonu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. ve výši 1 800 Kč a DPH, neboť advokát žalované je plátcem DPH v sazbě 21%, ve výši 3 265,50 Kč, celkem ve výši 18 815,50 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).