64 C 25/2021-116

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Enikö Machovou, [titul za jménem] ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 12 938,62 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 938,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 938,62 Kč za období ode dne 8. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna uhradit náklady řízení vzniklé České republice ve výši 6 422 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované pojistného plnění ve výši 12 938,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 938,62 Kč za období ode dne 8. 10. 2020 do zaplacení. Uvedla, že dne 14. 9. 2018 došlo při dopravní nehodě k poškození vozidla (tov. značky [příjmení] [jméno], [registrační značka] [anonymizováno]), ve vlastnictví pana [celé jméno svědka] (dále jen„ poškozený“), který svou pohledávku z této pojistné události, za žalovanou, postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2019 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společně s předžalobní výzvou ze dne 15. 6. 2020. V této věci byla pojistná událost zaregistrována žalovanou pod značkou [číslo] a poškozenému bylo vyplaceno pojistní plnění ve výši 18 274 Kč, včetně daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“). Žalobkyně s výší pojistného planění nesouhlasila a nechal vypracovat znalecký posudek od znalce [celé jméno znalce]. Znalec ve svém posudku č. 2096 2020 určil obvyklou cenu opravy poškozeného vozidla na částku 35 025,10 Kč, včetně DPH. Po zohlednění, již vyplaceného plnění ve výši 18 274 Kč, tak činí nedoplatek na pojistném plnění částku ve výši 16 751,10 Kč a náklady na vypracování znaleckého posudku pak činí částku 2 525 Kč. Žalobkyně doplnila svou žalobu s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3118/2012, ze dne 23. 10. 2014 o tvrzení, že při opravě vozidla lze použít nové originální díly a opravu vozidla provést v autorizovaném (značkovém) servisu, a to až do výše, od které by se opravované vozidlo zhodnocovalo. Výše škody stanovená cenou opravy je kategorií objektivní a není tak rozhodující, zda vozidlo bylo reálně opraveno, neboť účelem náhrady škody je reparovat snížení majetkového stavu. Po poškozením tak nelze požadovat faktické doložení použití náhradních dílů a je pouze na něm, zda si nechá vozidlo opravit nebo ne. Následnou opravou poškozeného vozidla tržní cena tohoto vozidla klesá, byť byla jeho oprava provedena v autorizovaném autoservisu originálními díly od výrobce. Pro uvedení vozidla do původního stavu je jeho oprava v autorizovaném servisu za použití originálních náhradních dílů zcela legitimní (nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 795/16 ze dne 27. 4. 2017). Ve znaleckém posudku pak znalec vycházel z cen hodinových sazeb ve Zlínském kraji v rozmezí 650 Kč až 750 Kč. Pokud se týče nabídky polepu od Ing. [příjmení], i výše této, jím nabízené ceny odpovídá výši cen ve Zlínském kraji (cena polepové fólie od 1 200 Kč za 1 m2). Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou pak podepsal zaměstnanec žalobkyně, pan [jméno] [příjmení].

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Nesporovala okolnosti dopravní nehody, odpovědnosti provozovatele vozidla a poškození vozidla ve vlastnictví [celé jméno svědka]. Uvedla však, že poškozený požadoval náhradu škody na vozidle rozpočtem. Za situace, kdy je pojistné plnění stanoveno rozpočtem nákladů na opravu, tak hradí pojistitel náklady na materiál a související opravárenské práce, přičemž lze použít i náhradní díly kvalitativně rovnocenné s díly používanými při montáži nových vozidel (lze tak použít díly originální, díly z druhovýroby, či díly již použité) a ceny za opravu mohou být stanoveny i cenami neautorizovaných servisů, tuto možnost umožňuje tzv. bloková výjimka. Pojistiteli nebyla dokládána faktura za provedenou opravu a žalovaná nešetří, zda vůbec byla oprava provedena a za jakou částku. Pokud vynaložené náklady na opravu poškozeného vozidla přesáhnou rozpočty nákladů, je pojistník povinen tuto skutečnost pojistiteli doložit doklady o ceně práce a ceně náhradních dílů. Tak se však v uvedeném případě nestalo, i když byl žalobce žalovanou k tomuto vyzván. Žalovaná tak v projednávané věci pomocí kalkulačního systému Audatex stanovila přiměřenou a obvyklou cenu opravy vozidla v daném místě a čase. Ve znaleckém posudku znalce [celé jméno znalce] byla uvedena položka zhotovení polepu v částce 11 100 Kč, včetně DPH (kalkulace od dodavatele Ing. [příjmení]). Jedná se však pouze o cenovou nabídku, která neprokazuje, že tato oprava byla skutečně realizována, navíc tato cenová nabídky je evidentně nadhodnocena a obsahuje také duplicitní práce, když výše uvedený polep lze realizovat za cenu 2 523 Kč bez DPH při ceně práce ve výši 1 800 Kč (nabídka [právnická osoba]). Znalec ve svém původním znaleckém posudku vycházel z cen náhradních dílů ke dni 1. 4. 2020, nikoli ke dni vzniku pojistné události (14. 9. 2018). Žalovaná tak znalecký posudek neakceptovala, neboť v tomto posudku nebylo doloženo, jakou technologií byla oprava provedena a jaké díly byly využity. Na tomto svém závěru žalovaná setrvala i po zaslání opraveného znaleckého posudku, kde znalec již vycházel z cen materiálu a cen oprav ke dni škodné události (14. 9. 2018). Navíc bylo žalovanou zjištěno, že předmětné vozidlo mělo v květnu 2020 nehodu (šetřeno Policií České republiky) a z fotodokumentace k této nehodě je zřejmé, že na vozidle není vyměněn přední nárazník a nejsou provedeny opravné práce, tak jak je uvedeno v posudku znalce k obvyklé ceně opravy vozidla po jeho poškození dne 14. 9. 2018. Znalecký posudek i kalkulace Audatex zahrnují hodinovou sazbu za práce mechanické (650 Kč/hodina), klempířské (650 Kč/hodina) a lakýrnické (650 Kč/hodina), kdy tato sazba je, ke dni škodné události vyšší než sazby za výše uvedené práce, u autorizovaného servisu [anonymizována dvě slova] ve [obec]. Je také podstatně vyšší než sazby u neautorizovaných servisů ([právnická osoba], [právnická osoba]). Žalovaná dále sporovala věcnou aktivní legitimaci žalobkyně, když ze smlouvy o postoupení pohledávky není zřejmé, zda osoba, která za žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávky podepsala, byla k tomuto oprávněna, a která tedy mohla žalobkyni zastupovat a tuto smlouvu za ní podepsat. Ve svém doplnění vyjádření k žalobě, ze dne 2. 11. 2022 žalovaná zopakovala, že likvidace pojistné události byla vypořádána rozpočtem dle expertního systému Audatex a poškozený nedoložil způsob provedení opravy poškozeného automobilu. Dále opětovně odkázala na skutečnost, že po dopravní nehodě poškozeného vozidla v květnu 2020, je zřejmé, že na tomto vozidle nebyl vyměněn přední nárazník a provedena oprava, přestože toto je uvedeno v posudku znalce k obvyklé ceně opravy vozidla po jeho poškození ke dni 19. 4. 2018. K této skutečnosti pak žalovaná navrhla podklady od společnosti [právnická osoba], týkající se dokumentace k poškození vozidla při jeho nehodě dne 6. 5. 2020. Žalovaná ve svém závěrečném návrhu ze dne 10. 5. 2023 navrhla žalobu zamítnout, neboť žalobkyně není ve věci pasivně legitimována, kdy tato skutečnost vyplynula z výslechu svědka [celé jméno svědka], provedené při jednání soudu dne 4. 5. 2023. Svědek [celé jméno svědka] při tomto jednání uvedl, že žádnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou s žalobkyní neuzavřel.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 14. 9. 2018 došlo ke škodné události, a sice poškození vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] [anonymizováno], ve vlastnictví pana [celé jméno svědka], které bylo ke dni škodné události pojištěné u žalované z titulu povinného ručení. Dále není spornou skutečností, že žalovaná vyplatila poškozenému pojistné plnění ve výši 18 274 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2019 plyne, že předmětnou smlouvu byla postoupena pohledávka poškozeného za žalovanou na úhradu pojistného plnění ze škodní události, poškození automobilu tov. značky [příjmení] [jméno], [registrační značka] [anonymizováno]. Jako postupník je uvedena [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa žalobkyně] (není zde uvedena konkrétní osoba oprávněná za společnost postupní smlouvu uzavřít).

6. Ze zápisu o poškození vozidla ze dne 25. 7. 2018 plyne, že u poškozeného vozidla jsou jako díly na výměnu uvedeny: přední nárazník, vložka podběhu P L, tryska ostř. levého světla, výztuha předního nárazníku, kryt vstřik., levé trysky a polep fólie předního nárazníku. Jako způsob opravy je uvedena svépomoc (rozpočet). Poškozený byl upozorněn, že náklady na opravu poškozeného vozidla nesmí přesáhnout obvyklou cenu vozidla v době poškození. Prohlídka poškozeného vozidla byla provedena ve [obec], ulice [ulice a číslo] technikem žalované panem [příjmení] za přítomnosti poškozeného, pana [celé jméno svědka].

7. Z výpočtu plnění-POV ze dne 21. 9. 2018 plyne, že žalovaná vyčíslila náhradu na opravu poškozeného vozidla na částku 20 212,28 Kč, od které odečetla optimalizaci ve výši 20 %. Náhradu škody na poškozeném vozidle tak žalovaná poškozenému přiznala ve výši 18 274 Kč.

8. Z informace o výplatě pojistného ze dne 24. 9. 2018 plyne, že žalovaná uhradila poškozenému, jako pojistné plnění částku ve výši 18 274 Kč.

9. Z převzetí právního zastoupení ze dne 15. 6. 2020 plyne, že advokát Mgr. [jméno] [příjmení] převzal v této věci právní zastoupení žalobkyně.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 9. 2020 plyne, že žalobkyně, zastoupena zmocněncem, vyzvala žalovanou k plnění.

11. Ze znaleckého posudku č. 2096 2020, soudního znalce [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomiky a strojírenství, ze dne 8. 5. 2020, vypracovaný na zadání žalobkyně dále plyne, že náklady na opravu vozidla tov. značky [příjmení] [jméno], [registrační značka] [anonymizováno], ve vlastnictví poškozeného, pojištěného u společnosti [právnická osoba] a poškozeného při dopravní nehodě dne 19. 4. 2028 činí částku 35 025 Kč (28 946,36 Kč a DPH ve výši 6 078,74 Kč). Znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel z fotodokumentace poškozeného vozidla, Velkého technického průkazu poškozeného vozidla, zápisu o poškození vozidla, cenové nabídky [právnická osoba] [anonymizováno] (polepení předního nárazníku v ceně 11 000 Kč) a kalkulace systému Audatex. V této kalkulaci znalec vyšel z celkové ceny náhradních dílů ve výši 12 577,62 Kč, mzdy za práci ve výši 1 105 Kč (650 Kč/hodina práce), vedlejší náklady pak představují částku 11 000 Kč a lakování pak představuje částku 4 263 Kč (lak 3 288,74 Kč a lakovací práce 975 Kč). Z opravy kalkulace (ze dne 9. 7. 2020) plyne že, celková cena náhradních dílů je ve výši 11 592,30 Kč, mzdy za práci je ve výši 1 105 Kč (650 Kč/hodina práce), vedlejší náklady představují částku 9 091 Kč a lakování pak představuje částku 4 007,25 Kč (lak 3 032,25 Kč a lakovací práce 975 Kč). Po této opravě kalkulace pak dosahovaly náklady na opravu poškozeného vozidla částku ve výši 31 212,62 Kč (25 795,55 Kč a DPH ve výši 5 417,07 Kč).

12. Z fotodokumentace z pojistné události, havárie vozidla poškozeného ze dne 6. 5. 2020 plyne rozsah poškození daného vozidla, při nehodě, listinný důkaz byl předložen k nahlédnutí.

13. Z nabídky [právnická osoba] group plyne, že tato společnost nabízí polep (nejvyšší kvality) v ceně 2 523 Kč bez DPH (3053 Kč včetně DPH).

14. Z nabídky společnosti [právnická osoba] se sídlem ve [obec] plyne, že tato firma při opravě automobilů účtuje částku 450 Kč/hod za mechanické, karosářské a lakýrnické práce.

15. Z nabídky [právnická osoba], a. s. se sídlem ve [obec] plyne, že tato firma při opravě automobilů účtuje částku 536 Kč/hod za mechanické práce, částku 594 Kč/hod za karosářské práce a částku [číslo] za lakýrnické práce.

16. Z nabídky [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba], se sídlem ve [obec] plyne, že tato firma při opravě automobilů účtuje částku 479 Kč/hod za mechanické, karosářské a lakýrnické práce.

17. Z listinného důkazního prostředku ([příjmení] [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] [anonymizována dvě slova]) plyne, že tento živnostník při opravě automobilů účtuje částku 400 Kč/hodina za mechanické, karosářské a lakýrnické práce.

18. Z nabídky [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] plyne, že tento živnostník při opravě automobilů účtuje částku 400 Kč/hod za mechanické, karosářské a lakýrnické práce.

19. Z nabídky společnosti [právnická osoba] se sídlem ve [obec] plyne, že tato firma při opravě automobilů účtuje částku 550 Kč/hod za mechanické práce a částku 650 Kč/hod za karosářské práce.

20. Z kalkulace opravy [číslo] ze dne 21. 9. 2018, vypracovaného žalovanou v systému Audatex plyne, že náklady na opravu poškozeného automobilu představují částku 20 212,28 Kč (16 704, 36 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 3 507,92 Kč). Tato částka je tvořena cenou náhradních dílů ve výši 11 774,88 Kč (polepová fólie v ceně 3 000 Kč), cenou za práci ve výši 840 Kč (300 Kč/hodina) a cenou lakování ve výši 4 089,48 Kč (lak 2 949,48 Kč a lakovací práce pak 1 140 Kč).

21. Z detailu relace o dopravní nehodě ze dne 26. 6. 2020 plyne, že automobil poškozeného opětovně havaroval, tentokráte dne 6. 5. 2020, kdy došlo ke srážce se zajícem. U vozidla byla poškozena přední maska, přední nárazník a pravá přední mlhovka. Vozidlo bylo v době nehody pojištěno u společnosti [právnická osoba]

22. Z čestného prohlášení o podpisu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2019 plyne, že zaměstnanec žalobkyně pan [jméno] [příjmení] měl podepsat za žalobkyni postoupení pohledávky s postupníkem, panem [celé jméno svědka]. Předmětem smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka postupníka za společností [právnická osoba] na náhradu škody, oprava vozidla tov. značky [příjmení] [jméno], [registrační značka] [anonymizováno] vzniklé v důsledku havárie tohoto vozidla dne 19. 4. 2018 23. Při výslechu soudního znalce [celé jméno znalce], při soudním jednání dne 6. 2. 2023, ke znaleckému posudku č. 2096 ze dne 8. 5. 2020 tento znalec uvedl, že posudek zadala vypracovat znalci žalobkyně a týkal se nákladů na opravu vozidla tov. značky [příjmení] [jméno], [registrační značka] [anonymizováno]. Znalecký posudek byl vypracován podle fotografie poškozeného vozidla, znalec vozidlo osobně neprohlédl. V tomto svém znaleckém posudku znalec použil pro výpočet systém Audatex a za hodinu práce zadal cenu 650 Kč bez DPH (cena práce za mechanické a klempířské práce se ve Zlínském kraji v roce 2018 pohybovala v neautorizovaných servisech v rozmezí 550 Kč až 890 Kč, tento údaj znalec zjišťoval telefonicky, jeden servis uvedl cenu 550 Kč, druhý servis cenu 650 Kč a třetí servis uvedl cenu 890 Kč). Znalec zjišťoval také telefonicky cenu polepu. Znalec vycházel při vypracování znaleckého posudku z technického průkazu vozidla, barevné fotodokumentace (zaslané znalci žalobkyní) a faktury za polep (11 000 Kč, cena za polem a práci spojenou s polepem poškozeného nárazníku), kdy tyto podklady považoval za dostatečné. Z ceny za popelp ve výši 11 000 Kč však znalec nedovedl určit, zda se jedná o cenu za 1 m2 nebo je to cena za kus, znalec také nevěděl, kolik metů polepu by padlo na poškozený přední nárazník. Z barevné fotodokumentace pak plyne, že polep na předním nárazníku poškozeného vozidla byl, nelze však určit, zda byl barevný či průhledný, nejspíše se jedná o polep metalický. Ceny polepu se pak liší podle kvality daného polepu (venkovní struktura, pórovitost, velikost) a výrobce polepu. Ve znaleckém posudku je položce vedlejší náklady faktura na polep ve výši 11 000 Kč, v této částce je započítána i práce. Tato práce s polepem pak není uvedena v položce časových jednotek za mzdové práce, neboť znalci není známa firma, která by zároveň opravovala vozidla, a navíc prováděla i jejich polepy, jedna firma vozidlo opraví a jiná firma provede jeho polep. Znalec ani nedovedl určit, zda ke změně barvy auta došlo jeho přelakováním, nebo nalepením polepu, či přelakováním nalepeného polepu.

24. Při výslechu svědka [celé jméno svědka], při soudním jednání dne 4. 5. 2023, tento svědek uvedl, že poškozené vozidlo tov. značky [příjmení] [jméno], [registrační značka] [anonymizováno], již nevlastní. Svědek předmětné vozidlo kupoval v roce 2016 v [obec], vozidlo bylo rok výroby 2012 a bylo přivezeno z Německa, bylo nebourané a kupní cena vozidla byla 200 000 Kč. Svědek měl s vozidlem bouračku v roce 2018, kdy do něj na parkovišti nacouval řidič s vozem Škoda Octavia. Na svědkově vozidle došlo k poškození předního nárazníku a držáků, tyto poškozené části byly přelepeny modrou fólií a polepem (polep na auto nalepil svědek), původně bylo auto černé. Opravu poškozených částí auta provedl svědek rozpočtem, kdy si auto opravil vlastním nákladem sám. Svědek koupil nový přední nárazník, který nechal polepit, polep nového nárazníku stál kolem 3 500 Kč. Následně mu pojišťovna vyplatila pojistné plnění ve výši 18 274 Kč, výši tohoto plnění svědek u pojišťovny nerozporoval a dál se o věc nezajímal. Svědek nevěděl nic o tom, že by se společností [právnická osoba], rok a půl po škodné události, podepisoval nějakou smlouvu o postoupení pohledávky, tuto společnost svědek ani nezná a výše uvedenou smlouvu o postoupení pohledávky vidí poprvé. Auto pak svědek prodal v roce 2019 za částku 290 000 Kč.

25. Další navrhované důkazní prostředky (výslech zaměstnance žalobkyně, který podepisoval smlouvu o postoupení pohledávky a další znalecký posudek) podepsaný soud usnesením zamítl jako neekonomické.

26. Soud posoudil provedené důkazní prostředky podle zásady volného hodnocení důkazů jednotlivě a následně v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlédl ke všemu, co strany řízení navrhly a co vyšlo v řízení najevo. Soukromé listinné důkazní prostředky považoval podepsaný soud za pravé, když jejich případná nepravost a nepravdivost nebyla žádnou ze stran namítána. K obdobnému závěru dospěl podepsaný soud, i co se týče věrohodnosti a pravdivosti svědeckých výpovědí soudního znalce [celé jméno znalce] a svědka [celé jméno svědka], kdy pravdivost a věrohodnost jejich svědeckých výpovědí také žádná ze stran nenamítala.

27. Z provedeného dokazování a z mezi stranami nesporných skutečností dospěl podepsaný soud k tomuto skutkovému závěru. Dne 19. 4. 2018 došlo ke škodné události a k poškození vozidla tov. zn. Ford Focus, [registrační značka] [anonymizováno], které bylo v době nehody ve vlastnictví pana [celé jméno svědka] a bylo pojištěno u žalované z titulu zákonného pojištění ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Poškozený uplatnil svůj nárok u žalované a po ukončení šetření této škodné události žalovaná dne 24. 9. 2018 vyplatila pojistné plnění ve výši 18 274 Kč. Poškozený si vozidlo opravil sám, neboť výše poskytnutého pojistného plnění byla určena tzv. formou rozpočtu. Z kalkulací v systému Audatex nebylo prokázáno, jaká byla výše skutečné a obvyklé hodinové sazby opravců vozidel v místě bydliště poškozené osoby v okamžiku škodné události (tento skutkový závěr je však vzhledem k níže uvedenému nepodstatný). Zásadně nebylo prokázáno platné postoupení pohledávky za žalovanou ze strany postupníka ([celé jméno svědka]) na postupitele ([právnická osoba]). Byť žalobkyně navrhla k provedení listinný důkazní prostředek, Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2019, který podepsaný soud také při soudním jednání provedl, tak následně ve své svědecké výpovědi, při jednání soudu dne 4. 5. 2023, svědek [celé jméno svědka] tuto skutečnost popřel. Uvedl, že se společností ([právnická osoba]) nikdy nejednal, žádnou smlouvu s nimi nepodepsal a tuto společnost ani nezná. Pojistným plněním ze strany žalované ve výši 18 274 Kč ze dne 24. 9. 2018 považoval svědek celou pojistnou událost za skončenou. Žalobkyně pak nijak svědeckou výpověď svědka nerozporovala, nenavrhla provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, k prokázání pravosti podpisu svědka na smlouvě o postoupení pohledávky. Soud v tomto směru také vycházel ze skutečnosti, že smlouva o postoupení pohledávky„ byla uzavřena“ až cca 7 měsíců po pojistném plnění ze strany žalované, za situace, kdy vůči výši tohoto pojistného plnění poškozený nikterak nebrojil. Odměna v písemné smlouvě o postoupení pohledávky sjednána nebyla.

28. Podle ust. § 2 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni 19. 11. 2018, poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena újma a má právo na náhradu újmy. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

29. Podle ust. § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle ust. § 2951 odst. 1, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ust. § 2952, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2969, při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

30. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1880 odst. 2, postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

31. Podle ust. § 1 740 odst. 1 o. z., osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

32. Soud předně konstatuje, že právo poškozeného na plnění vůči pojistiteli škůdce podle § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., je originárním právem založeným zvláštním právním předpisem, které je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem. Nemá povahu nároku na náhradu škody, ale dává poškozenému oprávnění uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli toho, kdo mu odpovídá za škodu. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný. Základným předpokladem existence tohoto nároku je: 1) škodní událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislosti mezi vzniklou škodou a škodní událostí vyvolanou provozem dopravního prostředku. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni předmětné dopravní nehody, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný nárok, aby pojistitel za něho nahradil v rozsahu a ve výši podle zvláštního právního předpisu poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti. Škoda se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Z této úpravy je zřejmé, že zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla má zásadně pokrývat co nejširší okruh újem, které vzniknou v souvislosti s dopravními nehodami, aby jednak poškozenému byla poskytnuta možnost dosáhnout odškodnění, jednak aby i provozovatel vozidla mohl využít dobrodiní pojištění odpovědnosti za škodu vyvolanou relativně nebezpečnou činností, jíž je provoz silničního motorového vozidla. Na druhé straně však nejde o pojištění absolutní či všezahrnující, čemuž odpovídá pozitivní taxativní vymezení nároků, které jsou touto formou pojištěny, to je doplněno vymezením negativním v ustanovení § 7, které naopak výslovně vyjmenovává případy, na které se pojištění nevztahuje. Konečně je tu i limit výše pojistného plnění, který doplňuje závěr o tom, že pojistné plnění je pojišťovna povinna poskytnout jen za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem č. 168/1999 Sb. Každá škoda (újma) vzniklá zvláštní povahou provozu motorového vozidla, za kterou odpovídá provozovatel či řidič, se odškodňuje prostřednictvím pojistného plnění, resp. že pojišťovna je povinna za odpovědnou osobu plnit poškozenému pouze tehdy, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3521/2006 nebo sp. zn. 25 Cdo 3086/2011). Především však je pojišťovna povinna plnit pouze na úhradu těch nároků na náhradu škody, jež mají oporu v úpravě náhrady škody obsažené v občanském zákoníku. Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že rozumí-li se podle ustanovení § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., pro účely tohoto zákona pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje, a podle ustanovení § 6 odst. 1 tohoto zákona se pojištění odpovědnosti za škodu vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, je třeba za pojištěného považovat nejen provozovatele vozidla, ale i osobu odlišnou od provozovatele, která vozidlo tohoto provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Škodou podle § 2894 o. z. je újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby ve smyslu § 495 o. z. Je-li pojem škody i nadále spjat s materiální sférou, lze využít v podstatné míře dosavadní judikatorní definici, podle níž se za škodu považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Skutečnou škodou se ve smyslu § 2952 o. z. rozumí zmenšení existujícího majetku poškozeného (popřípadě zvětšení jeho dluhů) ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody. Skutečnou škodou na věci je pak újma, která znamená snížení hodnoty věci v důsledku jejího poškození oproti stavu před poškozením, a při určení její výše se zásadně vychází z obvyklé ceny věci v době poškození, přičemž zároveň se přihlíží k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci (§ 2969 odst. 1 o. z.). Tím se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav (naturální restituce), tedy v případě provedení opravy poškozené věci může poškozený požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy. Náhrada škody v penězích (relutární kompenzace) představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu, avšak výše škody nemusí být určena jen vyúčtováním nákladů na její opravu. Lze vycházet z porovnání hodnoty věci, jakou měla v době poškození, oproti stavu po poškození s přihlédnutím k rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce. Zásadně tedy přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci, a to porovnání ceny obvyklé, jakou věc měla před poškozením, s obvyklou cenou po poškození, a náhrada nákladů potřebných k tomu, aby si poškozený uvedl věc do stavu před poškozením. Při určení výše škody se vychází z ceny obvyklé. Cena obvyklá je přitom taková cena, za kterou lze skutečně získat příslušnou službu či věc v daném místě a čase, jde tedy o cenu odvíjející se od běžně fungujících vztahů nabídky a poptávky (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 601/2007, rozsudek ze dne 16. 4. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1205/2012, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017). Je-li účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty.

33. Sporné řízení, jako druh nalézacího řízení, je ovládáno zásadou dispozitivní. To znamená, že předmět řízení a účastníky řízení určuje žalobce. Žalobcem je ten, kdo žalobu podal a žalovaný je ten, kdo je žalobcem takto v žalobě označen. Předmětem řízení je pak nárok žalobce plynoucí z porušení nebo ohrožení žalobcova soukromoprávního poměru, v rozsahu, v jakém se žalobce ochrany tohoto soukromoprávního poměru domáhá. Aby byl žalobce se svou žalobou úspěšný a soud mu přiznal jím uplatňovaný nárok vůči žalovanému, tak musí být žalobce ve věci aktivně legitimován, to znamená, že mu musí svědčit právo, jehož ochrany se před soudem domáhá a zároveň musí být ve věci pasivně legitimován žalovaný, tedy musí být postaveno najisto, že žalovaného stíhá předmětná povinnost.

34. Po hodnocení celkových okolností případu při interpretaci předmětné smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2019 a svědecké výpovědi postupníka [celé jméno svědka] soud dospěl k závěru, že tato smlouva nebyla nikdy platně uzavřena, když postupník popřel, že by ji, kdy podepsal (§ 1 740 odst. 1 o. z., á conrário). K tomuto závěru vede soud i skutečnost, že tato smlouva„ byla postupníkem podepsána“ až cca 7 měsíců po pojistném plnění ze strany žalobkyně, za situace, kdy vůči výši tohoto pojistného plnění postupitel ani nikterak nebrojil. Navíc v písemné smlouvě o postoupení pohledávky nebyla sjednána ani odměna. S ohledem na výše uvedené proto soud uzavřel, že v projednávané věci není dána věcná aktivní legitimace žalobkyně k uplatnění nároku z písemné smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2019.

35. S poukazem na výše uvedeno soud žalobu zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 8 úkonů po 300 Kč (odpor, písemné vyjádření ze dne 10. 12. 2020 příprava účasti na jednání 3. 10. 2022, 6. 2. 2023, 4. 5. 2023 a účast na jednání 3. 10. 2022, 6. 2. 2023, 4. 5. 2023, celkem 2 400 Kč). Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

37. Postupem podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení, jež vznikly České republice tak, že k jejich úhradě zavázal, ve sporu zcela neúspěšnou žalobkyni. Tyto náklady ve výši 6 422 Kč sestávají ze znalečného ve výši 1 000 Kč za výslech soudního znalce [celé jméno znalce] při soudním jednání dne 6. 2. 2023 (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 2. 2023, č. j. 64 C 25/201-96) a svědečného ve výši 5 422 Kč za výslech svědka [celé jméno svědka] při jednání soudu dne 4. 5. 2023 (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 5. 2023, č. j. 64 C 25/2021-110). Náhradu nákladů řízení vzniklých České republice, nechť žalobkyně uhradí na účet Obvodního soud pro Prahu 1 [číslo] [variabilní symbol] Lhůtu k plnění (pariční lhůtu) určil podepsaný soud postupem podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení