64 C 39/2018
Citované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 6 § 132 § 140 odst. 1 § 142 odst. 1
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 6 odst. 1
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 147 odst. 1 § 147 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 626 § 629 § 635 odst. 2 § 2761 § 2927 odst. 1 § 2951 § 2958 § 2959
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 1 soudkyní JUDr. Eniko Machovou Ph.D. v právní věci žalobců: ad a) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [obec] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], ad c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], [obec], ad d) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], [obec], ad e) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [obec], ad f) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], [obec], všichni zast. [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo] o náhradu škody takto:
Výrok
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ad a} náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím,se zamítá. ll. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ad a} za výpomoc v domácnosti a ošetřovné částku ve výši ve výši 156 000 Kč s příslušenstvím,se zamítá.
111. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ad b} na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
IV. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a d c} na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
V. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a d d} na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá. Vl. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ad e} na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím,se zamítá. Vll. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ad f) náhradu za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím se zamítá. Vlil. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění Žalobci se návrhem podaným soudu dne [datum] domáhali náhrady škody a nemajetkové újmy, která jim byla způsobena provozem vozidla Citroen C3, při dopravní nehodě, ke které došlo dne [datum], při které byl těžce zraněn pan [celé jméno žalobce], [datum narození] (žalobce ad a). Výše uvedené vozidlo bylo pojištěno v době dopravní nehody, pro případ způsobení škody či újmy provozem u žalované pojišťovny. Žalobce ad a) uvedl, že v důsledku předmětné dopravní nehody utrpěl těžká zranění, která ho citlivě zasáhla ve všech oblastech jeho života, tedy jak pracovního, soukromého, rodinného, včetně jeho nejbližších příbuzných. V souladu s metodikou Nejvyššího soudu ČR jeho vytrpěná bolest a následně i ztížení společenského uplatnění bylo žalovanou odškodněno na základě znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Domáhal se nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč s odůvodněním, že přes vyplacené pojistné plnění mu svědčí nárok na další nemajetkovou újmu ve smyslu ust. § 2958 občanského zákoníku, a to v podobě duševních útrap za období od vzniku dopravní nehody do relevantního zlepšení jeho zdravotního stavu, a to zejména po nehodě a během akutní fáze léčení, jelikož žalobce utrpěl újmu i po psychické stránce. Během hospitalizace žalobce prožíval duševní útrapy v souvislosti s odloučením od svých rodinných příslušníků, zejména pak od své manželky a dvou nezletilých dětí. Prožíval též obavy z další operace, o svoji budoucnost. K důka zu soudu o existenci této další nemajetkové újmy v důsledku vytrpěných duševních útrap žalobce navrhoval soudu účastnický výslech i výslech manželky, kopii čestného prohlá šení, neschopenku a znalecký posudek. Žalobce ad a) se dále domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 156 000 Kč z titulu výpomoci v domácnosti, protože delší dobu byl značně omezen v možnosti sebeobsluhy, a to od propuštění z nemocnice do domácího ošetření (od [datum] do [datum]), kdy u něj došlo ke zlepšení a stabilizaci jeho zdravotního stavu. Tuto výpomoc poskytovala žalobci jeho manželka [celé jméno žalobkyně], (žalobkyně ad b), s kterou žalobce žil ve společné domácnosti. Jeho manželka v zaměstnání musela požádat o dočasné zkrácení pracovního úvazku až na polovinu, aby o žalobce pečovala a zvládla své rodičovské povinnosti vůči nezletilým dětem. Za uvedené období žalobce se pak domáhal odškodnění ve výši ošetřování při částce 130 Kč za hodinu v období od [datum] do [datum] (74 dní po 10 hodinách péče denně) ve výši 96 200 Kč, a v druhé fázi léčení od [datum] do [datum] při částce 130 Kč na ošetřovném za hodinu (za 115 dní po 4 hodinách denně) ve výši 59 800 Kč. Žalobkyně ad b), dále žalobkyně ad c), ad d, žalobce ad e), žalobkyně ad f) se domáhali na žalované odškodnění duševních útrap ve smyslu ust. § 2959 občanského zákoníku, jako osoby blízké v řadě přímé a to žalobkyně ad b) jako manželka zraněného ve výši 400 000 Kč, žalobkyně ad c) jako dcera zraněného ve výši 400 000 Kč, žalobkyně ad d) jako dcera zraněného ve výši 400 000 Kč, žalobce ad e) jako otec zraněného ve výši 300 000 Kč a žalobkyně ad f) jako matka zraněného ve výši 300 000 Kč. Svůj nárok odůvodnili tím, že celá rodina v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou utrpěla značné duševní útrapy a dodnes se s touto situací a změnou fyzického i psychického stavu žalobce ad a nedokázala plně vyrovnat. Především zásah do tělesné integrity zraněného ž alobce ad a vyžadoval náročné léčení a současně zanechal i značné trvalé následky na zbytek života. Sekundárně tyto okolnosti se projevily i u jeho nejbližších, především u jeho manželky [celé jméno žalobkyně], která nesla následky nehody po psychické a fyzické stránce největší tíhou. Žalobci navrhovali důkazy k uvedeným okolnostem kopií čestného prohlášení žalobců, účastnickým výslechem žalobce ad a, b, d, f, potvrzením o zkráceném pracovním úvazku žalobkyně ad b. Žalobci dále uvedli, že svůj nárok uplatnili u žalované dopisem ze dne [datum] a dne [datum] zaslali žalované předžalobní výzvu. Žalobci s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1402/15 a 30 Cdo 947/2011, požadovali, aby soud uložil žalované povinnost nahradit další nemajetkové újmy a náhrady újmy za duševní útrapy, žalovaná zaplatila i se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení. Žalovaná uplatněné nároky požadované žalobou neuznala, a to ani zčásti. Nesporovala okolnosti o dopravní nehodě, že dne [datum] žalobce ad a) při dopravní nehodě byl těžce zraněn. Dále nesporovala okolnost, že na základě rozhodnutí soudu byla shledána vina z dopravní nehody řidička vozidla [jméno] [příjmení]. Vozidlo mělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu na pozemních komunikacích u žalované. Dále uvedla, že žalovaná před podáním žaloby odškodnila veškeré nároky uplatněné v předmětném řízení a to v souladu s právními předpisy, když následkem dopravní nehody uhradila žalobci ad a) vytrpěnou bolest podle znaleckého posudku ve výši 114 081 Kč, za ztížení společenského uplatnění a překážku lepší budoucnosti celkem ve výši 848 735 Kč, rovněž jeho nároky za výpomoc v domácnosti ve výši 50 600 Kč. Žalovaná uvedla, že žalobci ad a) poskytla plnění za vzniklou újmu v celkové výši 1012 816 Kč, i když v případě žalobce ad a) se nejednalo o případ mimořádného zřetele hodný. Poukazovala na to, že jeho hospitalizace trvala do [číslo]. 2015, která víceméně probíhala bez komplikace. Jeho pracovní neschopnost pak trvala do [datum], kdy byl žalobce v domácím prostředí a pouze docházel na kontroly a rehabilitace. Žalovaná při odškodnění akceptovala výpomoc po dobu 74 dnů od propuštění z nemocnice v rozsahu 4 hodin denně, s ohodnocením 100 Kč na hodinu a to od [datum] podle sazebníku [anonymizováno] charity ze [obec] a v období od [datum] do [datum] v rozsahu 2 hodin denně po 100 Kč za hodinu. Dále poukazovala na to, že dle potvrzení zaměstnavatele manželky žalobce poloviční úvazek žalobkyně ad b) trval již od [datum], až do skončení daného školního roku, tj. do [datum] a sporovala příčinnou souvislost této okolnosti s následným úrazem žalobce ad aL který utrpěl až dne [datum]. Ohledně odčinění duševních útrap žalobců ad b) až f) se žalovaná domnívala, že poskytla plnění v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, když v projednávané věci poskytla plnění ve výši 100 000 Kč pro žalobkyni ad b) ve výši 100 000 Kč, pro žalobkyni ad c) a dL a pro žalobce a d e) a f) ve výši 50 000 Kč. Žalovaná celkem tedy na odčinění duševních útrap vyplatila odškodnění ve výši 400 000 Kč podle zásad slušnosti. Žalovaná dále v této souvislosti vznesla námitku promlčení daných nároků s poukazem na ust. § 629 obč. zák., protože dle žalované své nároky měli u soudu uplatnit nejpozději od prvního dne, kdy žalobce ad a) byl propuštěn z nemocnice, kdy tato lhůta v projednávané věci uplynula dne [datum] a v případě nároku žalobce ad a) na odškodnění výpomoci v domácnosti uplynula [datum], kdy došlo k ukončení pracovní neschopnosti. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě vozidla Citroen s chodcem a to žalobcem ad a), který přecházel komunikaci v obci a že vozidlo Citroen bylo pojištěno u žalované z titulu povinného ručení. V důsledku této dopravní nehody žalobce ad a) utrpěl těžkou újmu na zdraví. Soud dále z listin spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], které provedl při jednání soudu dne [datum] zjistil, že žalobce utrpěl poranění a to zhmoždění hlavy s oděrkou vpravo, epidurální hematom temporálně vpravo, drobné kortikální hemoragie, zlomeninu diafýzy krční kosti vpravo, zhmoždění hrudníku. Hospitalizace žalobce probíhala od 5.9. do [datum] na chirurgické JIP v nemocnici v [obec], následně od [datum] do [datum] na neurochirurgii Fakultní nemocnice v [obec] a od [datum] do [datum] na chirurgii v nemocnici v [obec]. Dle záznamu lékařské zprávy, za hospitalizace se komplikace u žalobce nevyskytovaly. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru doprava, který byl ustanoven na základě zadání Policie ČR, soud dále zjistil, že neregistrace vozidla Citroen a vstup chodce do vozovky bylo z technického hlediska příčinou nehodového děje, a chodec na základě dané dopravní situace měl očekávat kolizi s provozem vozidla. Trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo trestní stíhání obviněné řidičky [jméno] [příjmení] skončeno a bylo zjištěno, že řidička byla vinna, že dne [datum], na křižovatce silnice na ulici [ulice] ve [obec] řídila vozidlo tov. zn. Citroen C3 a v rozporu s ust. § 4 písm. a), § 70 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu při projíždění v přímém směru od ulice [ulice] v době, kdy byl provoz řízen světelnými signály, vjela do křižovatky na signál s červeným světlem "Stůj", přičemž na vyznačeném přechodu pro chodce došlo ke střetu vozidla s chodcem [celé jméno žalobce], [datum narození], který utrpěl zhmoždění hlavy s oděrkou vpra vo na temeni se zlomeninou klenby lebeční s kr vácením nad tvrdou plenu mozkovou ve spánkové oblasti, vpravo s útlakem mozku a drobnými korovými ložisky zhmoždění mozku v levém čelním temenním a spánkovém laloku, tříštivou dislokovanou zlomeninu krční kosti vpravo, zhmoždění hrudníku a další poranění, což si vyžádalo hospitalizaci chodce od [datum] do [datum] s dobou léčení a podstatným omezením v obvyklém způsobu jeho života, které přesahuje šest týdnů. Řidička tedy spáchala přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Soud dále z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce ad a) zjistil, že žalobce byl od [datum] do [datum], kdy opět nastoupil do práce u zaměstnavatele Policie ČR. Ze znaleckého posudku, který byl vyžádán společností [právnická osoba], k posouzení onemocnění žalobce ad a), a stanovení nemateriální újmy na zdraví žalobce. Soud dále z posudku zjistil, že soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] je znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že znalec vycházel ze zprávy nejenom zdravotnického zařízení, chirurgického oddělení [nemocnice] na Moravě, ale i ze zprávy [anonymizováno] [právnická osoba], podepsa né [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Znalec z uvedené lékařské zprávy konstatova l, že žalobce trpí mírnou depresí, organickou úzkostnou poruchou diagnostikovanou pod diagnózou F [číslo] a žalobci byla předepsána medikace. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že žalobce byl od [datum] do [datum] ambulantně léčen na rehabilitaci, na traumatologii, na neurologii a na psychiatrii. Znalec též [datum] provedl vlastní vyšetření pacienta anamnézu pacienta, subjektivní popis obtíží pacienta a objektivní nález, popsaný reziduálně. Znalec konstatoval, že k ustálení zdravotního sta vu ža lobce došlo rok po úrazu dne [datum]. Znalec též provedl posouzení aktivit a participací pacienta dle metodiky a stanovil výši ZSU pomocí programu na [webová adresa]. Podle jednotlivých položek oddílů znalec hodnotil položky nasloucháním, pozorováním a aplikací znalostí, k položce D 2 - Vykonávání běžných denních povinností stupněm obtíže a zvládání obtíží a jiných psychických nároků ohodnotil stupněm 1. V položce D 3 - Pohyblivosti ohodnotil položku za zvedání a nošení předmětů stupněm obtížnosti kapacity 1, včetně využití ruky a pa že. Znalec dále obdobně stupněm 1obtížnosti kapacity hodnotil řízení dopravního prostředku, péči o části těla, používání toalety, získání nezbytných věcí pro život v domácnosti, vykonávání domácích prací, péči o předměty v domácnosti a pomoc druhým a stupněm 2 přípravu jídla. V oblasti mezilidských jednání a vztahů znalec ohodnotil opět stupněm 1obtížnost oblasti základního mezilidského jednání, formálních společenských vztahů, neformálních společenských vztahů, dále rodinných vztahů i intimních vztahů. [ulice] oblastí života též stupněm 1, obtížnost kapacity ohodnotil formální vzdělání, přípravu na práci, získání a udržení, ukončení zaměstnání, placení zaměstnání a životní, komunitní, sociální a občanské oblasti, život v komunitě, politický život a občanský stupněm 2, obtížnostní kapacitu v rekreaci a ve volném čase. Znalec vyjádřenou finanční částku za ZSU modifikoval v souladu s uvedenou metodikou pouze s ohledem na věk pacienta o 10%, a stanovil ZSU ve výši 848 735 Kč, přičemž při posouzení aktivit a participací nebyly znalcem zohledněny žádné facilátory. Z potvrzení MŠ ze [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě žádosti žalobkyně ad b) mzdová účetní vydala potvrzení o tom, že žalobkyně byla v období od [datum] do [datum] zaměstnána u této organizace na poloviční úvazek. Rozvrh její pracovní doby byl stanoven od [číslo] do 11.30 hodin. Soud dále z výpovědi žalobce ad a) zjistil, že manželství uzavřel v roce 2005. Má vysokoškolské vzdělání a pracuje u [anonymizováno] od roku 2010. Jeho rodiče žili v [obec], což je asi 30 km od [obec], kde bydlí společně se svojí manželkou a s dětmi. Žalobce dále uvedl, že při dopravní nehodě utrpěl zranění a byl ná sledně hospitalizován, prodělal operaci hlavy, po propuštění z nemocnice chodil na rehabilitace v nemocnici, kam dojížděl několikrát v týdnu. Na psychiatrii se nikdy neléčil a žá dné léky nebere, pouze když ho bolí hlava. Po propuštění z nemocnice se o rodinu starala jeho manželka, protože měl problémy i se sluchem a měl nařízen klid na lůžku od lékaře. Žalobce ad a) dále uvedl, že nežá dal o invalidní důchod kvůli poranění, které utrpěl při dopravní nehodě, a po propuštění z nemocnice mu bylo lékařem doporučeno, aby omezil sledování televize, delší čtení, aby se vyvaroval delšímu pobytu na slunci, aby se pohyboval pomocí ortézy. Z výpovědi žalobkyně ad b) soud dále zjistil, že je manželkou žalobce ad a), že uzavřeli ma nželství v roce 2005 a z manželství se narodily dvě děti. Rodina žije v bytě ve [obec]. Mladší dceři je 9 let a starší 13. Byla na mateřské dovolené 4 roky a pak navázala na další mateřskou, v průběhu těhotenství udělala dálkově školu speciální pedagogiku a docházela na výpomoc do mateřské školy. V roce 2015 do práce už nenastoupila, nyní učí v mateřské škole. Žalobkyně dá le uvedla, že od žalované dostala odškodnění ve výši 100 000 Kč. Z ceníku pečovatelských úkonů [anonymizováno] charity [obec] soud zjistil, že v místě bydliště ža lobce se sazba pomoci při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu byla ve výši 100 Kč za hodinu. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to ka ždý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Na základě dostatečných skutkových zjištění uzavírá v projednávané věci následující skutkový závěr. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které byl ža lobce ad a) utrpěl těžkou újmu na zdraví. Žalobci ad b) až f), jako osoby blízké věděli o okolnostech hospitalizace žalobce ad a), a jak tvrdí v žalobě, v souvislosti s dopravní nehodou utrpěli značné duševní útrapy. Žalobce ad a) byl hospitalizova ný do [datum]. Soudu nebylo prokázáno, že jeho hospitalizace byla komplikovaná. Již v průběhu hospitalizace začala jeho rehabilitační léčba, která trvala po jeho propuštění do [datum]. Do práce nastoupil dne [datum]. Zna leckým zkoumáním, v souladu s Metodikou NŠ, bylo znalcem z oboru stanoveno odškodnění pro výpočet ZSU v penězích ve výši 771577 Kč, které bylo znalcem navýšeno o 10% pro zohlednění věku, nikoliv trvalosti ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně ad b) od [datum] tedy po propuštění žalobce z nemocnice, žila s ním ve společné domácnosti, vychovávala společně se žalobcem 2 děti a měla poloviční pracovní úva zek u svého zaměstnavatele již od [datum], nikoliv v příčinné souvislosti se škodnou událostí k níž došlo dne [datum]. V místě bydliště žalobce ad a) byla cena pečovatelských služeb ve výši 100 Kč za hodinu, nikoliv ve výši 130 Kč, jak tvrdil žalobce. Jelikož účastníci ad e) a f) se k soudu bez omluvy k jednání dne [datum] nedostavili a právní zástupce žalobců netrval na uvedeném důkazu, soud jej neprovedl. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni [datum], pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. a}, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením. Podle ust. § 2927 odst. 1 OZ, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle ust. § [číslo], při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. § [číslo], škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Podle ust. § 619 odst. 1, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo b ýt uplatně no poprvé. Podle ust. § 620 odst. 1, okolnosti rozhodné pro počátek bě hu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle ust. § 629 odst. 1, promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § rávo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se prom/čí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Soud předně konstatuje, že právo poškozeného na plnění vůči pojistiteli škůdce podle § 9 odst. 1zák. č. 168/1999 Sb., je originárním právem za loženým zvláštním právním předpisem, které je odvozeno od právního vztahu mezi pojistit elem a pojištěným škůdcem. Nemá povahu nároku na ná hra du škody, ale dává poškozenému oprávnění uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli toho, kdo mu odpovídá za škodu. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný. Zákla dným předpokladem existence tohoto nároku je: 1) škodní událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislosti mezi vzniklou škodou a škodní událostí vyvolanou provozem dopravního prostředku. Zásadní právní význam v otázce důkazního břemene ve sporech o pojistné plnění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zá kona [číslo] Sb., tíží žalobce, protože opačný názor by byl v rozporu se zněním ust. § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., podle něhož pojistitel hradí na místo pojištěného, jestliže "poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal" (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 1. Cdo [číslo], nebo sp. zn. 25 Cdo 98/2000). Právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví osoby blízké je právem ryze osobního charakteru, které je svou povahou úzce spjato s osobou neboť jeho cílem je přiměřeně vyvážit a zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou pozůstalému v jeho osobnostní sféře a odčinit zásah do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů. Oázku výše peněžité náhrady za duševní útrapy při usmrcení osoby blízké nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví podle § 2959 o. z. Nejvyšší soud se zabýval v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 894/2018, a vyložil, že její výše by měla odrážet obecně sdílené představy o spravedlnosti a slušnosti, přičemž tato kritéria jsou příliš obecná a nepostačují k určení výše náhrady, neboť názory na to, jaká výše náhrady je spravedlivá a slušná, jsou velmi subjektivní a mohou se značně lišit, nehledě k tomu, že údaje o takto obecně sdílených představách nejsou ani k dispozici. Proto je třeba najít určitá objektivní hlediska, jež mohou být východiskem pro stanovení náhrady. Takovým hlediskem může být zákonodárcem nastavená výše odškodnění stanovená v § 444 odst. 3 obč. zák. ve znění účinném od 1. 5. 2004 do [datum], která činila 240 000 Kč v případě pozůstalého manžela, rodiče, dítěte nebo jiné blízké osoby žijící ve společné domácnosti, 175 000 Kč pro sourozence a 85 000 Kč pro rodiče nenarozeného počatého dítěte. Důvodem kritiky a posléze zrušení této právní úpravy nebyla nedostatečná výše uvedených částek, nýbrž jejich paušálnost (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/04, a důvodová zpráva k § 2951 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.). Případné excesy podle skutkových okolností, pak nemohou být považovány za ustálenou judikaturu. Nejvyšší soud uzavřel, že považuje pro sjednocení praxe za účelné obdobně jako v Metodice k náhradě nemajetkové újmy na zdraví pro zajištění automatické valorizace náhrad vázat jejich vyčíslení na ukazatel průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Za základní částku náhrady považoval soud v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné mzdy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. Zn. 25 Cdo 3463/2018). Nicméně v projednávané věci, s ohledem na námitku žalované o promlčení nároku, soud předběžně zkoumal, zda žalobci svůj nárok uplatnili u soudu včas. V projednávané věci se soud předně tedy vypořádal s uplatněnou námitkou promlčení. V tomto ohledu odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Odo 896/2006, ve kterém soud uzavřel, že„ dovolá-li se účastník občanského soudního řízení promlčení, nemůže soud promlčené právo (nárok) přiznat, návrh na zahájení řízení v takovém případě zamítne. Jestliže je v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým“. Soud se tak nezabýval s podstatou uplatněného nároku před posouzením námitky promlčení, protože jde o případ, kdy je nárok zjevně nedůvodný (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28. 2016, sp. zn.
IV. ÚS 2207/14). K námitce promlčení soud odkazuje na ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/98 Sb., a dále na ust. § 629 odst. 1o.z., kdy subjektivní promlčecí lhůta je tříletá. Dle § 635 odst. 2 o.z., právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta nároku běží ode dne, kdy poškozený získal představu o výši škody a o tom, kdo za škodu odpovídá, tento okamžik předchází splatnosti práva na náhradu škody, neboť ke splatnosti dojde, až na základě výzvy k úhradě. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty postačí, že poškozený na základě jemu dostupných informací může učinit pravděpodobný úsudek o tom, jaká konkrétní škoda vznikla a kdo za ni odpovídá (kdo je škůdce). Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva; znamená výrazné oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť promlčením sice jeho nárok nez aniká, nemůže však být soudem přiznán, jestliže povinný před soudem čelí uplatněnému právu námitkou promlčení. Nárok oprávněného účastníka trvá i nadále, stává se však prostřednictvím soudu nevymahatelným. U práva na pojistné plnění stanoví ust. § 626 o. z. počátek promlčecí lhůty k okamžiku uplynutí jednoho roku od pojistné události. Jedná se o objektivní promlčecí lhůtu, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Účelem ust. § 635 odst. 2 o. z. je tedy sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v ustanovení § 2761 o. z. Právo na pojistné plnění se ve smyslu ustanovení § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejen současně s uplynutím objektivní promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody. S ohledem na okolnost, že žalobci ad b) až f) již následující den po škodné události dne [datum] nějpozději jako osoby blízké museli vědět o okolnostech závažného ublížení na zdraví žalobce ad a), o jeho hospitalizaci, operaci, a měli pravděpodobný úsudek o tom, jak se musí duševně vypořádat způsobeným následkem dopravní nehody, včetně aspektů rodinného, pracovního, kulturního a dalších oblastí života, počala subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění jejich nároků od [datum] a uplynula [datum]. Na uvedené okolnosti zlepčení zdravotního stavu žalobce nemá vliv. Žalobce též nastoupil do zaměstnání dne [datum]. Žaloba byla podána soudu dne [datum]. Co se týče nároku žalobce ad a) na náhradu nákladů za výpomoc v domácnosti, okolnosti o potřebnosti této výpomoci žalobce mohol vědět již po propuštění z nemocnice dne [datum], nejpožději od okamžiku kdy nastoupil do zaměstnání dne [datum]. Žaloba však byla podána ke zdejšímu soudu až dne [datum], tedy po tříleté promlčecí subjektivní lhůty, jež uplynula nejpozději ke dni [datum]. Vznesená námitka promlčení žalovanou je proto v projednávané věci zcela důvodná. Soud nezjistil žádné okolnosti vážného zřetele, proč uplatněná námitka nemá být aplikovaná podle hmotného práva. S poukazem Na výše uvedené žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 140 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151odst. 3 o.s.ř., a to za 5 úkonů po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání [datum], [datum], účast na jednání [datum], [datum] celkem 1 500 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou pak žalobci povinni zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1o.s.ř.
Odůvodnění
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.