64 C 6/2015

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Enikö Machovou, [titul za jménem] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 393 955 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 187,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 352 767,55 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši 4 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen uhradit na nákladech řízení České republiky, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, částku ve výši 16 188 Kč, na kteroužto částku bude započítána žalobcem složená záloha ve výši 2 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna uhradit na nákladech řízení České republiky, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, částku ve výši 1 798 Kč na kteroužto částku bude započítána žalovanou složená záloha ve výši 2 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou, odeslanou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále jen„ podepsaný soud“) dne [datum], domáhal po žalované plnění ve výši 393 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za období ode dne [datum] do zaplacení. Ve své žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem rodinného domu [adresa] na ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] [část obce], stojící na pozemku par. Č. [číslo] v katastrálním území Křeslice, obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha (dále jen„ rodinný dům“). Dne [datum] došlo na rodinném domu ke škodě způsobené panem [celé jméno svědka] (dále jen„ řidič“), pojištěného u [obec] pojišťovny, který nedopatřením natlačil svůj přívěsný vozík motorového vozidla na roh rodinného domu žalobce. Při této nehodě došlo k mechanickému narušení pláště domu v rohu objektu u garáže, konkrétně k deformaci fasády a zateplovacího systému domu. Téhož dne došlo k nahlášení pojistné události a dne [datum] bylo místo ohledáno likvidátorem pojišťovny, který určil pojistné plnění na částku 46 601 Kč, kterou žalobci zaplatil dne [datum]. Na základě žádosti žalobce o opětovné přehodnocení pojistné události žalovaná nově stanovila výši pojistného plnění na částku 144 345 Kč s DPH. Žalovaná zbylou část pojistného plnění ve výši 97 744 Kč vyplatila žalobci dne [datum], ve zbytku nárok žalobce odmítla jako neadekvátní. Poskytnuté pojistné plnění žalovaným by pokrylo žalobci pouze 10 % nákladů na opravu rodinného domu. Kromě opravy poškozeného opláštění domu je totiž nutno opět překrýt celý rodinný dům barevnou fasádní omítkou, neboť rodinný dům nelze uvést do původního stavu pouhým lokálním přetřením barvou po opravě poničeného pláště domu. Tuto skutečnost žalobci potvrdili jím oslovení dodavatele stavebních prací ([příjmení] [příjmení], Meffert ČR, JUB, QSALE Group), kteří uvedli, že není v jejich možnostech docílit stejného odstínu fasády omítky, jaký byl použit původně před poškozením domu. Z tohoto důvodu musí být novou vrstvou barevné fasádní omítky ošetřen celý plášť budovy. Výše uvedené pak bylo potvrzeno znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno svědka] ze dne [datum]. Znalec uvedl, že v důsledku mechanického porušení fasády je nezbytné, s ohledem na dodržení jednotné barevnosti mezi poškozenou částí fasády a zbývajícím obvodem domu zhotovení nového fasádního pláště na celém objektu rodinného domu. Skutečná výše ceny dodávek a prací provedených za účelem odstranění stávajícího poškození nemovitosti, a tedy i výše oprávněného pojistného plnění je pak částka 538 300 Kč. Dle zkušebního vzorku [právnická osoba] [příjmení] nelze úplně stejného odstínu omítky při lokálním, novém nátěru poškozeného místa fasády domu v žádném případě dosáhnout. Žalovaná se při výši určení pojistného plnění (částka 144 345 Kč) vůbec nezabývala srovnáním majetkového stavu poškozeného před vznikem škody a po provedení oprav, když je zcela zřejmé, že k obnovení stavu nemovité věci je potřeba vynaložit nákladů mnohem vyšších než žalovaná žalobci poskytla. Obnovení původního majetkového stavu žalobce není možno provést jinak, než provedením povrchové úpravy v rozsahu celé plochy objektu rodinného domu, neboť obnovení barevného nátěru pouze lokálně, na poškození části, by nebyla zachována sjednocená barevnost celé obvodové plochy rodinného domu. Narušení estetického vzhledu rodinného domu je tak nutno také považovat za škodu, neboť tím dochází k majetkové újmě spočívající ve snížení hodnoty rodinného domu. Rekonstrukcí pouze části poškozené fasády nelze škodu na majetku žalobce odstranit, neboť estetický vzhled bude po takto provedené opravě nadále narušen. Pojistné plnění musí umožnit obnovu celkové struktury majetku poškozeného tak, aby jej mohl užívat (rovněž po estetické stránce) v takové míře a takovým způsobem, jako před poškozením. Žalobce svůj nárok na pojistné plnění opřel o ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ zákon“). Žalovaná je s plněním pojistného plnění v prodlení ode dne [datum], neboť ke dni [datum] se požadované pojistné plnění stalo splatným. Tato skutečnost pak plyne z vyjádření žalované (Informace o výplatě) ze dne [datum]. Před podáním žaloby žalobce vyzval několikráte žalovanou dne [datum] dne [datum] a dne [datum] předžalobní výzvou (§ 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších, dále jen„ o. s. ř.“) k úhradě jím požadovaného pojistného plnění. Ani po zaslání této výzvy však žalovaná ničeho žalobci neuhradila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce uplatnění v žalobě neuznává. Výše pojistného plnění vyplaceného žalobci (144 345 Kč) vychází ze znaleckého posudku (znalecký ústav [příjmení] expert [číslo]), vypracovaného na zadání žalované. Pořízení nové fasády celého rodinného domu by, s ohledem na drobný rozsah poškození, bylo zjevně neúčelné a vyplacení náhrady ve výši požadované žalobcem by vedlo k jeho výraznému bezdůvodnému obohacení. Požadavek žalobce tak přesahuje limit nutnosti a účelnosti vynaložených nákladů. Obvyklým postupem při opravě škody v daném případě je, že se sejme část fasády a podrobí se rozboru fotospektrometrem. Na základě tohoto rozboru se za využití speciálního programu pro namíchání, který zohledňuje i stáří fasády lze namíchat kontrolní vzorek, který se aplikuje na zkušební ploše a eventuálně se doladí barevná shodnost s původním provedením. Jelikož se jedná o kvalitní probarvenou fasádu s velikostí zrna 2 mm, lze předpokládat úspěšnost sjednocení blížící se k 96 %. Dojde tak k faktickému barevnému sjednocení odstínu fasády. Škodu způsobenou přívěsným vozíkem pak nelze podřadit pod zákon, neboť tento vozík byl tlačen ručně a nebyl připojen k motorovému vozidlu, škoda takto způsobená tak není kryta pojištěním podle zákona.

3. Žalobce ve své replice uvedl, že neměl možnost seznámit se se znaleckým posudkem vypracovaným na zadání žalované, ačkoli jí o zaslání tohoto znaleckého posudku dne [datum] požádal. Rovněž tak nesouhlasil s obvyklým postupem opravy poničené fasády, tak jak jej žalovaná popsala ve svém vyjádření k žalobě. Zopakoval, že obnovení původního majetkového stavu nelze dosáhnout jinak, než opravou celé fasády rodinného domu a nelze tak přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného. Ohledně pojistníka (p. [celé jméno svědka]) uvedl, že sjednaný pojistný limit pojistníka činí 20 000 000 Kč a škodu způsobenou činností pojistníka lze jednoznačně podřadit pod zákon.

4. Žalobce ve svém vyjádření (na výzvu soudu, učiněnou na jednání dne [datum]) ze dne [datum] dotvrdil, že škoda na jeho rodinném domu vznikla v příčinné souvislosti s jednáním pojistníka. Pojistník při couvání s motorovým vozidlem s připojeným vozíkem z veřejné komunikace na pozemek poškozeného, tento vozík odpojil od auta, ručně jej tlačil po velmi nerovném povrchu a narazil tak do rodinného domu poškozeného. Způsobená škoda tak vznikla jednoznačně v důsledku provozu motorového vozidla. Ohledně výše škody opětovně uvedl, že nelze v důsledku lokální opravy poškozené části rodinného domu dosáhnout naprosto stejné barvy omítky na ploše celého domu což vyplývá ze sdělení společnosti [právnická osoba] i ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno svědka], znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] (vypracovaný na zadání žalované) je nevěrohodný. Tato skutečnost plyne mimo jiné z faktu, že se k tomuto posudku vyjádřili také [právnická osoba] [právnická osoba] a [příjmení] (tedy stavební společnosti zabývající se fasádami domů). Výše uvedené společnosti uvedli, že způsob opravy rodinného domu žalobce tak, jak jej uvedl ve svém znaleckém posudku znalecký ústav [právnická osoba] je technologicky nepřijatelný. Lokální opravou dvou poškozených zdí rodinného domu žalobce není možné docílit stejný barevný odstín omítky, jaký je na ostatních zdech rodinného domu. Ohledně požadovaného úroku z prodlení uvedl, že písařským„ překlepem“ uvedl, že tento úrok požaduje ode dne [datum], správné datum, od kdy tento úrok požaduje je však den [datum].

5. Žalovaná ve svém vyjádření (ke Znaleckému posudku [právnická osoba]) ze dne [datum] uvedla, že tento znalecký ústav postupoval pouze podle normy ČSN P747251, tato norma se však týká pouze fasády s montovaným pláštěm, přičemž poškozená fasáda je kontaktním zateplovacím systémem. Naopak správný je závěr, že lze akceptovat natažení nové fasády pouze na dvě stěny rodinného domu (stěna A a B), přičemž zbývající stěny (stěna C a D) budou mít zachovánu stávající fasádu.

6. Žalobce ve svém vyjádření (ke znaleckému posudku [právnická osoba]) ze dne [datum] uvedl, že je nejasný rozpočet nákladů na opravu poškozeného domu a ceny neodpovídají realitě (cena omítky [příjmení] je uváděna jako 49 Kč/kg plus barevnostní příplatek 29 Kč/kg), přičemž běžně je tato omítka k dostání za cenu cca 290 Kč (nabídka společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a [právnická osoba] Saint-Gobain ze dne [datum]). Navíc ve znaleckém posudku taktéž není počítáno s pracemi, jako jsou mimostaveništní doprava, stavební dozor, úklid po skončení prací.

7. Žalobce ve svém vyjádření (na výzvu soudu, při jednání dne [datum]) ze dne zopakoval, že znalecký posud [právnická osoba] a doplněk k tomuto posudku je zkreslený a neúplný. [ulice] hodnoty cen materiálu jsou nepodložené a zcela v rozporu s cenami výrobce i jeho konkurence. U některých položek pak není jasné, zda je v nich promítnuta také práce, nebo se jedná pouze o cenu použitého materiálu (položka tmelení). Ve znaleckém posudku je uvedena cena omítky v částce 49 Kč a barevnostní příplatek pak v částce 29 Kč. [příjmení] [příjmení] [jméno] barevnostní příplatek uvádí v částce 299 Kč a cenu omítky v roce 2019 pak 49 Kč a v roce 2022 pak 69,80 Kč [právnická osoba] barevnostní příplatek uvádí v částce 363 Kč a cenu omítky v roce 2019 pak 64,12 Kč. Příplatek za barevnostní odstín je tak desetinásobně vyšší, než je uvedeno ve znaleckém posudku. Ve znalecké posudku je necháno na úvaze soudu, zda mají být nově nabarveny i stěny rodinného domu, které nebyly poškozeny (stěny C a D) přičemž je zřejmé že kromě poškozených stěn domu (A a B) musí být nově nabarvena i stěny nepoškozené (stěny C a D), aby rodinný dům vytvářel celiství vizuální celek.

8. Žalovaná ve svém vyjádření (na výzvu soudu, při jednání dne [datum]) uvedla, že považuje pořízení nové fasády na nepoškozené stěny (stěny C a D) rodinného domu jako neúčelné. V kontextu znaleckých posudků znaleckého ústavu [právnická osoba] a [právnická osoba] pak považuje částku 144 345 Kč, již vyplacenou žalobci, jako pojistné plnění za adekvátní.

9. Při jednání soudu dne [datum] soud připustil změnu žaloby, kdy se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení požadované částky od [datum] do zaplacení.

10. Podepsaný soud (v pořadí prvním rozsudkem) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] žalobu zamítl, žalované přiznal náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč a žalobci uložil povinnost uhradit náklady řízení České republiky ve výši 14 833 Kč. V tomto rozsudku podepsaný soud dospěl k závěru, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována, neboť na soudem zjištěný skutkový stav ve věci nelze aplikovat zákon č. 168/1999 Sb. Městský soud v Praze, k odvolání žalobce shora citovaný posudek Obvodního soudu pro Prahu 1 svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podepsaný soud zavázal svým právním názorem, že na výše uvedenou věc plně dopadají ustanovení zákona č. 168/1999 Sb.

11. S odkazem, na výše uvedený právní názor, vyslovený odvolacím soudem se pak podepsaný soud dále zabýval nárokem na výši pojistného plnění plynoucím z pojistné události (účelně vynaloženými náklady, v místě a čase obvyklými, na uvedení věci do původního stavu).

12. Po provedeném a doplněném dokazování zjistil následující skutkový stav.

13. Mezi stranami řízení je nespornou skutečností fakt, že dne [datum] došlo ke škodné události, poškození rohu rodinného domu žalobce pojistníkem (pojištěným u žalované), v rozsahu fotodokumentace pořízené při prohlídce a zápisu žalované ke škodě. Dále je nesporné, že žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění ve výši 144 345 Kč s DPH.

14. Z listinného důkazního prostředku (Výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum]) vyplývá, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti.

15. Ze zápisu o prohlídce škody na majetku ze dne [datum] vyplývá, že pan [celé jméno svědka] zajížděl na pozemek poškozeného s přívěsným vozíkem a při ruční manipulaci vozíkem došlo k uražení zateplení fasády, prohlídka byla provedena za přítomnosti poškozeného.

16. Z informace o výplatě ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná stanovila výši plnění na částku ve výši 46 601 Kč.

17. Soud měl dále k dispozici, jako listinné důkazní prostředky vyjádření zástupce společnosti [právnická osoba], nabídku [právnická osoba] Saint-Gobain ze dne [datum], vyjádření zástupce [právnická osoba] ze dne [datum].

18. Z listinného znaleckého posudku (znalce Ing. [celé jméno svědka] č. st [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ke znaleckému posudku č. st [číslo] ze dne [datum], četně předávacího protokolu ze dne [datum]) vyplývá, že znalec v posudku uvedl, že je potřeba vybudovat celou novou finální vrstvu na objektu rodinného domu s čímž vyslovil souhlas i dodavatel hmoty fasády, který uvedl, že není schopen dodržet barevnost provedení fasády.

19. Z listinného důkazního prostředku (Žádost o doplnění údajů ze dne [datum]) plyne, že likvidátor žádal o doplnění údajů pojištěného [celé jméno svědka].

20. Soud měl dále k dispozici, jako listinné důkazní prostředky e-mailovo korespondenci [jméno] [příjmení].

21. Z informace o výplatě ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná navýšila pojistné plnění na částku ve výši 97 744 Kč 22. Z listinných důkazních prostředků (Výzvy právního zástupce ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) plyne, že právní zástupce žalobce několikrát vyzval žalovanou k plnění.

23. Z listinného důkazního prostředku (Opisu pojistné smlouvy ze dne [datum]) plyne, že pojistník [jméno] [příjmení] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum], kterou pojistil přípojné vozidlo – přívěs na přepravu lodí, roční splátka činila částku ve výši 250 Kč.

24. Z listinného důkazního prostředku (Znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], [číslo] PU, [číslo] předloženého žalovanou, včetně faktur za tento znalecký posudek) vyplývá, že škoda na objektu rodinného domu byla prokázána, jedná se o škodu malého rozsahu, opravitelnou, avšak odborně způsobilou stavební firmou v přímé součinnosti s dodavatelem probarvených omítkových směsí WEBER-TERRRANOVA. Znalecký ústav vyčíslil náhradu na opravu 2 ucelených ploch fasády v ceně 152.653 Kč s DPH.

25. Dále soud provedl při jednání dne [datum] důkazem CD záznam o telefonickém hlášení škodné události a fotodokumentací na CD záznamu.

26. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] ustanoveného k podání znaleckého posudku usnesením podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a z výslechu znalce [právnická osoba], Ing. [příjmení] při jednání soudu dne [datum] vyplývá, že bylo provedeno šetření a zjištěno sporné poškození fasády na severním rohu domu. Poškození spočívá v destrukci omítky a základní vrstvy, odtržení kovového rohového profilu a poškození pěnového polystyrénu. Bylo konstatováno, že pro opravu je nutno doplnit tepelnou izolaci a pro sjednocení vzhledu je nutno provést novou omítku. Žalobcem deklarovaná omítka se již však nevyrábí, ale výrobcem byla doporučena omítka ve shodném barevném odstínu. Je nezbytné též oprava dvou stěn o rozměrech 43,835 m2 (stěna A) a 22,131 m2 (stěna B). Náklady na opravu těchto dvou stěn činí 129 123,65Kč. Případná vhodnost opravy stěny C o rozměru 10,625 m2 a stěny D o rozměru 25,635 m2 v ceně za obě dvě stěny 56 408,80 Kč, je ponechána na úvaze soudu.

27. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], jednatele společnosti [právnická osoba] při jednání soudu dne [datum] vyplývá, že cenová nabídka společnosti [právnická osoba], se týká opravy celé plošné fasády domu za použití specifické barvy. [příjmení] nabídka je 572 061 Kč včetně DPH.

28. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] při jednání soudu dne [datum] vyplývá, že k žalobci má kamarádský vztah a je pojistníkem předmětného přípojného vozidla. Při předmětné škodné události chtěl přípojné vozidlo zaparkovat u žalobce v garáži. Zacouval s autem a přívěsem, na kterém byl skútr cca. 400 kg, do zahrady žalobce, a protože to bylo do kopce, vystoupil z vozidla, odpojil přívěs, který se mu z ruky vysmekl, narazil na kámen a bouchl do domu. Svědek dále uvedl, že přípojné vozidlo takto parkoval u žalobce vícekrát a běžně manipuloval s přívěsem tak, že s autem k přívěsu přicouval, ten připojil nebo opačně přívěs od auta odpojil. Pokaždé však parkoval stejným způsobem, couval s vozidlem a připojeným přívěsem.

29. Z opisu pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že pojistník [celé jméno svědka] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum], a to pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Předmětem pojištění bylo přípojné vozidlo – přívěs na přepravu lodí, roční splátka pojistného činila částku ve výši 250 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky VPP POV 2006 a DPPAK 2006. Z VPP POV 2006 dále vyplývá, že práva a povinnosti z pojištění se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami a že provozem vozidla se rozumí doba řízeného pohybu vozidla, doba jeho chodu motoru, příprava k jízdě a bezprostřední úkony před a po ukončení jízdy vozidla.

30. Z doplňku ke znaleckému posudku [číslo] [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že na hodnotu rodinného domu před poškozením a po poškození nebude mít změna fasády vliv.

31. Z doplňku ke znaleckému posudku [číslo] [právnická osoba] ze dne [datum] dále vyplývá, že cena příplatku za barvu ve výši 29 Kč za 1kg je uvedena správně, taktéž je správně uvedená cena ve výši 245 Kč za 1 m2 za tmelení, v obou případech se jedná o ceny z roku 2012 bez daně z přidané hodnoty. Jedná se vyrovnání povrchu původní omítky tak, aby se na ní mohla nanést následně nová omítka.

32. Z doplňku ke znaleckému posudku [číslo] [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že není možné zpětně k roku 2012 v roce 2022 hledat reálně možné nabídky ceny barvy na trhu v roce 2012.

33. Z nabídky Woodccote [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že weber pás akrylát 2,0 mm (25 kg) stojí 65,80 kč/ 1 kg a příplatek za probarvení stojí 300 Kč/1kg.

34. Z nabídky [příjmení] [jméno] 2022 ze dne [datum] vyplývá, že weber pas akrylát 2,0 mm (25 kg) stojí 65,80 kč/ 1 kg a příplatek za probarvení stojí 299 Kč/1kg.

35. Soud neprovedl, jako nadbytečný, důkazní prostředek místním šetřením, neboť má za prokázané, že zde bude rozdíl mezi nově nabarvenou částí fasády a částí fasády se starou barvou, když je nezpochybnitelné, že plynutí času a vlivy počasí mají vliv na barvu fasády. S odkazem na závěry znaleckého posudku [právnická osoba] soud neprovedl, jako nadbytečný, důkaz dotazem na výrobce barvy, ohledně zjištění její ceny a důkaz revizním znaleckým posudkem.

36. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli.

37. Na základě provedeného dokazování dospěl podepsaný soud k následnému skutkovému závěru. [příjmení] žalobce [celé jméno svědka], dne [datum] uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem přípojného vozidla bez motoru, která byla účinná i ke dni [datum]. Dne [datum] zajel motorovým vozidlem, za který měl připojený uvedený přívěs, na pozemek žalobce. Přívěs chtěl u žalobce zaparkovat, činil tak i v minulosti. Vystoupil z vozidla a přívěs odpojil. Při tomto manévru se mu z ruky vysmekl přívěs naložený skútrem, narazil na kámen a poškodil roh domu. Celou záležitost oznámil žalované a ta poskytla po provedeném šetření žalobci odškodnění ve výši 144 345 Kč s DPH. Podle znaleckého posudku [právnická osoba] (znaleckého posudku zadaného soudem), z nějž podepsaný soud také vycházel, jsou náklady na nezbytnou opravu v nezbytném rozsahu za poškození domu částka 129 123,65Kč (za stěnu A a B) a částka 56 408,80 Kč (za stěnu C a D). Žalobce ke dni vyhlášení rozsudku opravu poškozeného domu neprovedl a předmětná škoda způsobena provozem hlášena policii nebyla, ačkoliv přesahovala 100 000 Kč.

38. Vzhledem k ust. § [číslo] odst. 3 a § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, soud věc posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák., neboť jde o právní poměry vzniklé před [datum] ve spojení s ust. § 6 a 9 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném ke dni škodné události.

39. Podle § 442 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném ke dni [datum], hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

40. Podle § 443 obč. zák., při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

41. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění ke dni [datum], pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 6 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ust. § 6 u příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

42. Soud předně konstatuje, že právo poškozeného na plnění vůči pojistiteli škůdce podle § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., je originárním právem založeným zvláštním právním předpisem, které je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem. Nemá povahu nároku na náhradu škody, ale dává poškozenému oprávnění uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli toho, kdo mu odpovídá za škodu. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný. Základným předpokladem existence tohoto nároku je: 1) škodní událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislosti mezi vzniklou škodou a škodní událostí vyvolanou provozem dopravního prostředku. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni předmětné dopravní nehody, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný nárok, aby pojistitel za něho nahradil v rozsahu a ve výši podle zvláštního právního předpisu poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti. Škoda se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Z této úpravy je zřejmé, že zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla má zásadně pokrývat co nejširší okruh újem, které vzniknou v souvislosti s dopravními nehodami, aby jednak poškozenému byla poskytnuta možnost dosáhnout odškodnění, jednak aby i provozovatel vozidla mohl využít dobrodiní pojištění odpovědnosti za škodu vyvolanou relativně nebezpečnou činností, jíž je provoz silničního motorového vozidla. Na druhé straně však nejde o pojištění absolutní či všezahrnující, čemuž odpovídá pozitivní taxativní vymezení nároků, které jsou touto formou pojištěny, to je doplněno vymezením negativním v ustanovení § 7, které naopak výslovně vyjmenovává případy, na které se pojištění nevztahuje. Konečně je tu i limit výše pojistného plnění, který doplňuje závěr o tom, že pojistné plnění je pojišťovna povinna poskytnout jen za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem č. 168/1999 Sb. Především však je pojišťovna povinna plnit pouze na úhradu těch nároků na náhradu škody, jež mají oporu v úpravě náhrady škody obsažené v občanském zákoníku. Škodou podle judikatorní definici se považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Skutečnou škodou se rozumí zmenšení existujícího majetku poškozeného ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody. Skutečnou škodou na věci je pak újma, která znamená snížení hodnoty věci v důsledku jejího poškození oproti stavu před poškozením, a při určení její výše se zásadně vychází z obvyklé ceny věci v době poškození, přičemž zároveň se přihlíží k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Náhrada škody v penězích (relutární kompenzace) představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu, avšak výše škody nemusí být určena jen vyúčtováním nákladů na její opravu. Lze vycházet z porovnání hodnoty věci, jakou měla v době poškození, oproti stavu po poškození s přihlédnutím k rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce. Při určení výše škody se vychází z ceny obvyklé. Cena obvyklá je přitom taková cena, za kterou lze skutečně získat příslušnou službu či věc v daném místě a čase, jde tedy o cenu odvíjející se od běžně fungujících vztahů nabídky a poptávky (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 601/2007, rozsudek ze dne 16. 4. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1205/2012, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017). Je-li účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty. Cena obvyklá pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko„ prodejnosti“ věci. Zásadně přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci, a to porovnání ceny obvyklé, jakou věc měla před poškozením, s obvyklou cenou po poškození, a náhrada nákladů potřebných k tomu, aby si poškozený uvedl věc do stavu před poškozením. Je-li účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní obvyklé ceny. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od její ceny, která se zásadně určuje jako cena obvyklá.

43. V nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 795/16, (body 32 a 33) Ústavní soud konstatoval, že ekonomická hodnota vozidla (či obecně věci) není determinována pouze jeho„ technickou“ či„ funkční“ hodnotou, nýbrž obecně tím, jaký užitek je svému vlastníku způsobilé přinést. Bez pojmu užitku nelze pojem hodnoty rozumně formulovat. Tento užitek samozřejmě může spočívat v tom, že vlastník bude vozidlo užívat v rámci běžného provozu, avšak například i v tom, že se může v kterémkoliv okamžiku v závislosti na svých aktuálních potřebách a preferencích rozhodnout, že vozidlo pronajme nebo prodá. Dojde-li v důsledku protiprávního jednání k poškození věci, je proto ve smyslu principu úplného odškodnění klíčové, aby byla hodnota věci obnovena či v penězích nahrazena ve všech zmíněných ohledech. Nestačí tedy, pokud je obnovena její hodnota funkční či technická; tím by totiž a priori byla omezována možnost vlastníka nakládat s věcí právem chráněným a ekonomicky racionálním způsobem (tj. například ji prodat) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako před poškozením věci. Jinými slovy, i pokud dojde v důsledku opravy k plné obnově funkční hodnoty věci, avšak zároveň není plně obnovena její hodnota tržní, věc nepřináší svému vlastníku stejný užitek, a škoda na věci tudíž není plně nahrazena. Tyto závěry platí obecně pro jakoukoli věc, byť je v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 795/16, učinil Ústavní soud v případě náhrady obchodního znehodnocení u havarovaného automobilu, kde je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které havarováno nebylo. Proto i v případě nemovitých věcí může nastat stav, kdy dojde ke snížení jejich tržní hodnoty v důsledku poškození vzniklého při škodní události, jež bylo odstraněno a došlo k obnovení jejich technické a funkční hodnoty (např. vyplavený dům, u kterého i po vysušení a odstranění škody mohou přetrvávat obavy potenciálních kupujících například ze vzniku plísní, v důsledku čehož bude snížena jeho tržní hodnota oproti situaci, kdy by ke škodní události nedošlo (k tomu srov. [příjmení], Tomáš. [ulice] znehodnocení. Právní rozhledy, 2020, [číslo] s. [číslo]). Judikatura je dále ustálena v závěru, že výši škody nelze činit závislou na tom, jak poškozený s věcí naloží, neboť tyto okolnosti jsou nahodilé a bez souvislosti s příčinou vzniku škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 11. 1988, sp. zn. 1 Cz 82/88, publikovaný pod [číslo] Sb. rozh. obč., nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 347/2000, a ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 977/2007, Soubor*C 871 a C [číslo], usnesení ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4402/2015, ale i bod 34 citovaného Ústavního nálezu sp. zn. II. ÚS 795/16).

44. V projednávané věci žalobce svůj nárok uplatnil z důvodu, že je nutné vynaložit náklady na obnovení fasády domu a opravit poničení pláště domu speciální barevní omítkou, jak byl použit původně, před škodnou událostí. K zjištění nákladů na odstranění škody soud postupoval dle § 127 o. s. ř. a ustanovil znalecký ústav, který vycházel z obsahu spisu a z posudků zadaných účastníky. K námitkám proti hodnocení znaleckých důkazů je třeba uvést, že znalecký posudek soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., avšak odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení, neboť soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů. Soud hodnotí pouze přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Vzhledem ke skutečnosti, že není objektivně možné obnovení fasády použitím stejného odstínu, jak argumentuje žalobce, soud proto dále nehodnotil cenové nabídky společnosti [právnická osoba], Woodccote a [příjmení] [jméno], jelikož nejsou cenovou nabídkou ke dni škodné události. V daném případě byl znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] dostatečným podkladem pro úvahu soudu o výši nároku, protože ostatní důkazy nedávaly podklad pro určení jiné výše škody ke dni škodné události. Z provedeného dokazování nikterak nutnost ani účelnost obnovení původního stavu celé fasády nemovitosti navíc nevyplývá. Znalecký ústav rovněž se vyjádřil ke skutečnosti, že nepatrným poškozením nemovitosti se její tržní hodnota nezměnila. Podle znaleckého posudku [právnická osoba], náklady na opravu fasády celé nemovitosti činí 185 532,45 Kč, což představuje náklady na obnovení funkční hodnoty poškození věci, ačkoliv z provedeného dokazování vyplývá, že skutečná škody by měla být stanovena porovnáním ceny obvyklé, jakou věc měla před poškozením, s obvyklou cenou po poškození. Jelikož žalovaná uhradila žalobci částku 144 345 Kč, soud uložil žalované zaplatit doplatek na pojistné plnění v e výši 41 187,45 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

45. Co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl, protože z dokazování nikterak nevyplývá nutnost opravy fasády v odstínu stejnobarevnosti před škodnou událostí.

46. Soud závěrem odkazuje i na ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., který stanoví, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný (mimo jiné) b) porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá, d) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 uvedeného zákona. S ohledem na výši požadované škody bylo tedy povinností pojištěného v souladu s ust. § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., i oznamovací povinnost ve vztahu k předmětné škodné události z provozování přípojného vozíku, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem má odpovídat požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob nebo věcí.

47. V předmětné věci pro nárok ve výši 393 955 Kč s příslušenstvím byl žalobce úspěšný pouze v částce 41 187,45 Kč (tato částka mu byla výrokem I. přiznána). Se svou žalobou tak byl žalobce úspěšný v rozsahu 10 % a žalovaná měla úspěch z 90 %.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné částky, nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 20 úkonů po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], [datum], [datum], a účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] před soudem I. stupně, dále příprava účasti na jednání odvolacího soudu dne [datum] a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], dále za opětovné řízení před soudem I. stupně písemné podání ze dne [datum], [datum], [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], [datum], [datum], účast za jednání soudu dne [datum], [datum], [datum]). Jelikož byla žalovaná úspěšná v předmětném řízení v rozsahu 90 %, tak se od jejího úspěchu odečte její neúspěch. Žalovaná má tak nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 % z částky 6 000 Kč, tedy má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 800 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

49. Náklady České republiky v tomto řízení jsou představovány částkou 17 980 Kč (ze státního rozpočtu vyplacené znalečné), jak žalobce, tak žalovaná zaplatili na záloze na náklady důkazů každý 2 000 Kč (usnesení podepsaného soudu ze dne 21. 10. 2022, č. j. 64 C 6/2015-250). Celkové znalečné ve výši 17 980 Kč je tvořeno částkou 13 909,05 Kč (znalečné za vypracování znaleckého posudku, usnesení podepsaného soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 64 C 6/2015-103), částkou 924 Kč (znalečné za výslech znalce ne jednání soudu [datum], usnesení podepsaného soudu ze dne 2. 8. 2018, č. j. 64 C 6/2015-122), částkou ve výši 2022,52 Kč (znalečné za doplněk ke znaleckému posudku, usnesení podepsaného soudu ze dne 14. 5. 2021, č. j. 64 C 6/2015-210) a částkou ve výši 1 124 Kč (znalečné za doplněk ke znaleckému posudku, usnesení podepsaného soudu ze dne 3. 1. 2023, č. j. 64 C 6/2015-260). Jelikož byl žalobce v předmětném sporu neúspěšný z 90 %, uložil mu podepsaný soud postupem podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost uhradit náklady České republiky v tomto řízení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 ve výši 16 188 Kč (90 % z částky 17 980 Kč), kdy na tuto částku bude započítána, žalobcem složená záloha ve výši 2 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Žalovaná byla v předmětném sporu neúspěšná z 10 %, proto jí podepsaný soud postupem podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil povinnost uhradit náklady České republiky v tomto řízení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, ve výši 1 798 Kč (10 % z částky 17 980 Kč), kdy na tuto částku bude započítána, žalovanou složená záloha ve výši 2 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Po právní moci tohoto rozsudku pak bude zbytek zálohy vrácen žalované.

Poučení