64 C 67/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 817 533 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 817 533 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 4 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je dále povinen zaplatit českému státu na nákladech řízení částku ve výši 1 330 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] došlou soudu dne [datum], domáhal na žalované zaplacení částky 817 533 Kč z titulu existence nároku na pojistné plnění. Tvrdil, že žalobce jako pojištěný a žalovaná jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo i pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu, a že nedílnou součástí této pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 (dále jen VPPOS 2005) a doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele a průmyslu DPPP 2005 (dále jen DPPP 2005). Za účinnosti pojistné smlouvy došlo ke škodné události dne [datum], kterou žalobce popsal následovně: od [právnická osoba] si na základě rámcové smlouvy o poskytování služeb měl zapůjčit kolový traktor tovární značky Kirovets K [číslo], tahač značky SCANIA R 500 a návěs značky Goldhofer STZ a to na předváděcí prodejní akci, kterou žalobce pořádal uvedeného dne v rámci své obchodní činnosti pro zastupovanou společnost. Při nakládce kolového traktoru Kirovets K [číslo], řízeného zaměstnancem žalobce panem [celé jméno svědka], uvedený zaměstnanec najel na návěs tovární značky Golhofer, a z důvodu bezpečného naložení kolového traktoru na návěs byl tento zaměstnanec nucen trochu popojet a při tomto manévru včas nezabrzdil a nárazem do jiného, již naloženého stroje došlo k poškození jím řízeného traktoru tovární značky Kirovets K [číslo]. Uvedená událost byla žalované oznámena dne [datum] a byla vyčíslena škoda za opravu kolového traktoru ve výši 827 950 Kč, včetně DPH, což bylo doloženo daňovým dokladem [číslo] [číslo] [číslo]. Po ukončení šetření této události žalovaná vyplatila pouze plnění ve výši 8 609 Kč a odmítla vyplatit další pojistné plnění v žalované výši s poukazem na sjednané ujednání účastníků v předmětné pojistné smlouvě pod doložkou V 73, kdy pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu z přepravních smluv, kdy žalovaná argumentovala poškozením věci na základě doložené objednávky o přepravě a rámcové smlouvě o poskytování služeb a odpovědností žalobce z přepravních smluv. S argumentací žalované žalobce nesouhlasil.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Nesporným činila skutečnosti o existenci závazkového vztahu mezi účastníky z předmětné pojistné smlouvy, o uplatnění nároku na výplatu pojistného plnění z předmětné škodné události a okolnosti o poskytnutí pojistného plnění. Uvedla, že v rámci likvidace naznačené škodné události odmítla žalobci plnit s odkazem na výluku u doložky V 73, která je obsahem předmětné pojistné smlouvy. Poukazovala na to, že v rámci trhu pojišťuje speciálním pojištěním odpovědnosti dopravce a to nikoli v rámci pojištění obecné odpovědnosti. Vycházela z argumentu, že žalobce je mimo jiné i držitelem koncese k živnosti silniční motorová doprava – nákladní. Z předložené rámcové smlouvy je patrné, že jejím předmětem je výhradně přeprava zásilek. Přeprava je realizována za úplatu a konkrétní přeprava se realizuje na základě objednávky. Ke škodě ze dne [datum] došlo při přepravě zásilky na základě objednávky, podle níž měl žalobce přepravit kolový traktor z areálu ZEPO [obec] do areálu [příjmení] [jméno]. Tvrdila, že ke škodě v projednávané věci tak došlo nikoliv ze smlouvy o obchodním zastoupení ale při realizaci povinností žalobce plynoucích ze smlouvy o přepravě, na což však dopadá výluka z pojištění z doložky V 73.

3. Po provedeném dokazování rozsudkem ze dne [datum] soud zamítl žalobu z titulu nároku žalobce na pojistné plnění. Proti rozhodnutí soudu I. stupně žalobce podal odvolání. Namítal neúplná skutková zjištění a nesprávnost právního posouzení sporu. Odvolací soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum] dospěl k závěru, že v projednávané věci soud I. stupně neposoudil správně obsah pojistné smlouvy a ujednání účastníků sjednané v doložce V 95 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dále uvedl, že soud se dostatečně nezabýval argumentací účastníků, zda smluvní vztah mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s. byl svou povahou přepravní smlouvou. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby doplnil dokazování dle návrhu žalobce, dále pojistnou smlouvou a pokračoval v řízení postupem dle ustanovení § 118a o.s.ř., posoudil spornou otázku, zda poškozený traktor byl při popojíždění po návěsu v provozu a zaměřil se na sjednanou výluku v pojištění při poškození vozidla při plnění smlouvy o přepravě.

4. Po provedeném a doplněném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce vyplývá, že žalobce byl zapsán do obchodního rejstříku Krajského soudu v Ostravě dne [datum] a že předmětem podnikání žalobce v době škodné události byla mimo jiné silniční motorová doprava nákladní, zemědělská činnost, zámečnictví a nástrojářství a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

6. Ze záznamu o jednání ze dne [datum] vyplývá, že žalobce měl zájem o pojištění odpovědnosti silničního dopravce. Ze smlouvy ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobce uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti silničního dopravce s pojišťovacím zprostředkovatelem Ing. [jméno] [příjmení], s registračním č. u [obec] národní banky [anonymizováno]. Uvedená smlouva byla uzavřena po škodné události, která nastala dne [datum].

7. Z pojistné smlouvy o pojištění za škodu podnikatele uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou, v zastoupení uvedeného pojišťovacího zprostředkovatele dále vyplývá, že pojistná smlouva nahrazuje předchozí verzi pojistné smlouvy s účinností ode dne [datum] a že se jedná o změnu pojištění uzavřené podle pojistné smlouvy [číslo]. Pojistná smlouva dále obsahuje ujednání, že pojištění odpovědnosti za škodu se řídí všeobecnými pojistnými podmínkami VPPOS 2005 a doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění obecné odpovědnosti za škodu DPP 2005. V pojistné smlouvě [číslo] účastníci ujednali doložku V 73, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu z přepravních smluv. V doložce V 95 ujednali, že odchylně od ustanovení čl. 6 písm. b VPPOS 2005 se pojištění vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla, nicméně se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla v rozsahu, v jakém vznikl nárok na plnění u povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V pojistné smlouvě účastníci dále ujednali, že pojištění se vztahuje i na škody na věcech, kterých pojištění prováděl objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že tato činnost byla provedena vadně. Předpokladem vzniku práva na plnění je skutečnost, že pojištěný dodržel předepsaný či notoricky známý postup, resp. návod k používání stroje nebo jiné věci. V doložce V 72 účastníci ujednali, že za škodu na věcech užívaných pojištěným se pojištění nevztahuje na škody chybnou obsluhou. Dále bylo ujednáno, že pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činnostmi uvedenými ve výpisu z obchodního rejstříku V pojistné smlouvě účastníci sjednali spoluúčast pojištěného v rozsahu 10 000 Kč.

8. Z čl. 1 VPPOS 2005 dále vyplývá, že práva a povinnosti z pojištění se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, VPPOS, dále doplňkovými pojistnými podmínkami a pojistnou smlouvou. V čl. 11 účastníci mimo jiné ujednali, že pojištěný je povinen oznámit pojišťovně bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, sdělit, že poškozený uplatnil proti pojištěnému právo na náhradu škody ze škodné události, vyjádřit se k požadované náhradě a k její výši, zmocnit pojišťovnu, aby za něj škodnou událost projednala a dále postupovat dle pokynů pojišťovny. Z čl. 6 odst. písm. d) vyplývá, pojištění se nevztahuje za odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s činností, u které české právní předpisy ukládají povinnost sjednat pojištění odpovědnosti za škodu.

9. Z dopisu žalované ze dne [datum] dále vyplývá, že z pojistné smlouvy [číslo] žalovaná informuje o ukončení šetření pojistné události ze dne [datum]. Dále informuje o tom, že pojištěným je společnost žalobce a poškozeným je [právnická osoba] sdružení [obec] a že poskytuje plnění za náhradu škody ve výši 8 609 Kč, dle fakturace [právnická osoba] a.s.

10. Ze sdělení [právnická osoba] a.s. ze dne [datum] vyplývá, že ve své účetní evidenci nevede žádnou evidenci traktoru [registrační značka] a uvedený stroj tato společnost prodala leasingové společnosti, kde nájemcem tohoto stroje byla společnost žalobce.

11. Z výpisu dat z registru silničních vozidel dále vyplývá, že provozovatelem a vlastníkem traktoru kolového, červené barvy, tovární zn. Kirovets, [příjmení]: 744P4B [číslo] byla [právnická osoba] a.s. od [datum] [ulice] prohlídka tohoto vozidla byla platná do [datum].

12. Ze servisního protokolu ze dne [datum] vyplývá, že se mělo jednat o opravu stroje po nehodě výrobního čísla [číslo] a že za opravu tohoto stroje byla fakturována částka 10 417 Kč pro žalobce. Opravcem byla [právnická osoba] a.s.

13. Ze servisního protokolu ze dne [datum] vyplývá, že se jednalo o opravu stroje po havárii výrobního čísla B [číslo] K744R4.

14. Z fakturace opravce [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že byla fakturována oprava stroje B [číslo] ve výši 794 845 Kč s 21% DPH, 656 897 Kč bez DPH.

15. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] dále vyplývá, že svědek byl zaměstnancem společnosti žalobce. Svědek uvedl, že předmětného, tj. [datum] jel do Rudic, kde předmětný traktor již byl naložen na návěsu nákladního vozidla zn. SCANIA. Sám traktor nenakládal. Převzal nějaké doklady, v místě určení vše vyložil a naložil jiný traktor téže značky Kirovets. Bylo to v [obec] a traktor měl dovézt do [obec]. Do [obec] tedy dovezl druhý traktor téže značky Kirovets. V místě vykládky měl naložit i nakladač JCB, proto najel na podvalník, sjel s Kirovetsem a poté, co naložil nakladač JCB, musel za nakladač znovu naložit Kirovets zpátky. Svědek uvedl, že Kirovets tedy vyložil a pak naložil zpátky, při tomto manévru došlo k poškození traktoru Kirovets. Svědek k dotazu soudu uvedl, že traktor Kirovets, poté, co ho znovu naložil, měl odvézt do Rudic. Uvedl, že první traktor, který naložil byl nový traktor a ten druhý byl staršího typu. Vysvětlil, že nákladní vozidlo bylo v Rudicích již naloženo, nový traktor vyložil v [obec] a v [obec] měl také naložit předváděcí traktor, který měl přepravit do Rudic. K mechanizmu poškození uvedl, že najel s nakladačem JCB, který potřeboval posunout, a kterým potřeboval popojet, kdy pomalu spouštěl spojku, kdy to skočilo, z leknutí skočil do nakladače a ten posunul přední čelo návěsu. Přitom došlo k poškození masky chladiče a části motoru traktoru Kirovets. Po škodné události náklad odvezl zpátky do Rudic a událost policii nehlásil.

16. Z rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum], z objednávky ze dne [datum] a předávacího protokolu soud zjistil, že žalobce dne [datum] měl v místě [obec] převzít dopravní prostředek tahač SCANIA, [registrační značka] a návěs [registrační značka] s návěsem, se zásilkou kolový traktor KIROVETS K [číslo], [registrační značka] a zavázal se zásilku dodat dne [datum] do místa ZS [obec]. Objednatelem přepravy byla [právnická osoba] a.s. Ze smlouvy o poskytování služeb vyplývá, že předmětem této smlouvy je mimo jiné zajištění přepravy zásilek, a to zejména převzetí svěřeného dopravního prostředku v místě naložení, doprava zásilky do místa dodání zásilky, předání a vyložení zásilky v místě dodání, vrácení svěřeného dopravního prostředku na vlastní účet a odpovědnost poskytovatele služby.

17. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobce jako obchodní zástupce se zavázal pro [právnická osoba] a.s., jako zastoupený vyvíjet činnost směřující k uzavírání obchodů mezi zastoupeným a třetími osobami za sjednanou provizi. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 5. 2 2005 vyplývá, že žalobce jakožto obchodní zástupce nebyl oprávněn činit jménem zastoupeného jakékoliv právní úkony bez zvláštní plné moci. Dle smlouvy též zastoupený je oprávněn zajistit na základě předchozí dohody předváděcí akce, nikoliv žalobce.

18. Z dohody o vzájemné započtení závazků a pohledávek ze dne [datum] a z jednostranných zápočtů pohledávek učiněné [právnická osoba] a.s. ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vyplývá, že žalobce uhradil [právnická osoba] a.s. fakturovanou částku za opravu kolového traktoru Kirovets K0744.

19. Na základě dostatečných skutkových zjištění a nesporných tvrzení účastníků soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř., a uzavírá v projednávané věci následující skutkový stav. Účastníci za účinnosti zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě uzavřeli písemnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti žalobce za škodu podnikatele [číslo] kterou změnili s účinností od [datum]. Ujednali v pojistných podmínkách VPPOS 2005 čl. 1, že pojistná smlouva se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. V pojistné smlouvě ujednali výluku z pojištění z přepravních smluv a škodu způsobenou provozem vozidla v rozsahu, jakém vznikl nárok na plnění z povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne [datum] převzal zaměstnanec žalobce dopravní prostředek [právnická osoba] a.s. i s nákladem, kolový traktor Kirovets K [číslo], [registrační značka], na základě rámcové smlouvy ze dne [datum] a objednávky ze dne [datum] uvedeného objednatele a zavázal se jej dodat do místa ZS [obec]. Uvedeného dne zaměstnavatel žalobkyně vyložil v místě určení traktor Kirovets, protože musel naložit nakladač JCB, a poté opět nakládal traktor Kirovets K [číslo], [registrační značka], když došlo při opětovném nakládání k jeho poškození. Z výpovědi svědka a řidiče [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že k poškození nákladu Kirovets došlo při jeho vykládání a opětovného nakládání v místě vykládky. Přeprava nákladu byla provedena dopravním prostředkem objednatele [právnická osoba], s tahačem SCANIA, [registrační značka] a tahačem [registrační značka], tj. dopravnými prostředkem, které bylo pojištěné ze zákona objednatelem přepravy. Došlo k poškození nákladu Kirovets, ve vlastnictví provozovatele dopravního prostředku. Jakým způsobem došlo k poškození přepravované věci při jeho nakládce a vykládce dne [datum] soudu prokázáno nebylo. Sám žalobce tvrdil, že při manévru řidič byl nucen trochu popojet a při tomto manévru včas nezabrzdil. Ze svědecké výpovědi bylo prokázáno, že na návěs najel s nakladačem JCB, který potřeboval posunout, a kterým potřeboval popojet, kdy pomalu spouštěl spojku, kdy to skočilo, z leknutí skočil do nakladače a ten posunul přední čelo návěsu. Soud nehodnotil smlouvu o obchodním zastoupení, protože tvrzení žalobce o předvádění přepravovaného kolového traktoru dne [datum] z provedeného dokazovaní nevyplývá a je v rozporu s tvrzením svědka [celé jméno svědka] který uvedl, že přepravovaný kolový traktor dne [datum] v [obec] vyložil a opětovně naložil k přepravě do Rudic, a při nakládce došlo k jeho poškození.

20. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni [datum], pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, podle písm. i) oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, podle písm. n) uvedeného zákona, pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, podle písm. o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Podle ust. § 4 odst. 4 uvedeného zákona, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle ust. § 4 odst. 5, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 26, v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

21. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Podle § 2582 o. z., smlouvou o provozu dopravního prostředku se provozce zavazuje přepravit náklad určený objednatelem a k tomu účelu vykonat alespoň jednu předem určenou cestu, anebo vykonat ve smluvené době větší počet cest, jak to objednatel určí, a objednatel se zavazuje zaplatit provozci odměnu. Podle § 2585 o. z., přejímá-li provozce k přepravě náklad, použije se pro určení práv a povinností stran přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o přepravě, pokud to povaha smlouvy o provozu dopravního prostředku připouští. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 o. z., povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

22. Na základě provedených důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na pojistné plnění v žalované výši není po právu. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že na předmětný závazkový vztah z pojištění odpovědnosti žalobce dle změny pojistné smlouvy ze dne [datum] a sjednaných pojistných podmínek VPPOS 2005 lze nahlížet podle zákona č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Pojistná smlouva je dvoustranný právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy upravený podle zákona č. 37/2004 Sb., pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Ustanovení § 4 zákona č. 37/20004 Sb., vymezuje základní obsah pojistné smlouvy, který musí být vždy dodržen. Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka a pojištěného stanoveným způsobem. Součástí pojistné smlouvy jsou též v projednávané věci pojistné podmínky. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistný zájem je pak oprávněnou potřebou ochrany před následky pojistné události, která má objektivní charakter a podmiňuje vznik a trvání pojištění. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, tj. událost kryta pojištěním. Pojistná částka, pojistné nebezpečí a pojistné riziko jsou faktory, které ovlivňují výši pojistné sazby a zároveň vytvářejí cenu pojištění (pojistné). Pojištění škodové pak dle zákona o pojistné smlouvě je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému, poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Dle ust. § 44 zákona č. 37/2004 Sb., z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Nebyl-li v pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá. Uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel. Předně soud uvádí, že je nutno rozlišovat mezi právem oprávněné osoby na pojistné plnění a právem poškozeného na náhradu škody. Jedná se o dva odlišné nároky. Pojistitel není škůdcem a neodpovídá za škodu škůdcem způsobenou, tudíž právo směřující vůči němu je vždy právem na pojistné plnění, nikoli právem na náhradu škody. Právo vůči pojistiteli na pojistné plnění nemá povahu nároku na náhradu škodu, jedná se o originální právo (k tomu obdobně srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2014, sp. zn. 25 Cdo 1002/2012 a ze dne 23. října 2014, sp. zn. 25 Cdo 2902/2012). Žalobce v projednávané věci v žalobě uvedl, že se na základě sjednané pojistné smlouvy domáhá pojistného plnění vyvolané škodnou událostí ze dne [datum], kdy byl poškozen kolový traktor Kirovets K [číslo], [registrační značka]. Tvrdil, že škodu poškozenému uhradil, kdy poškozené vozidlo bylo opraveno. Soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. 23 Cdo 5969/2017, ve kterém soud vyslovil„ úmyslem zákonodárce bylo § 44 odst. 1 ZPS přiznat pojištěnému právo požadovat po pojistiteli, aby za něj plnil v souladu s podmínkami pojistné smlouvy ve prospěch poškozeného, je nepochybný nejen ze samotného textu uvedeného ustanovení zákona, ale též z důvodové zprávy k zákonu o pojistné smlouvě, v níž se uvádí, že z tohoto pojištění vzniká pojištěnému právo, aby za něj pojistitel v souladu s obsahem pojistné smlouvy nahradil škodu, kterou způsobil jinému a za kterou odpovídá podle zvláštního zákona nebo ke které se smluvně zavázal. Plnění pojistitele může být smluvně omezeno limitem pojistného plnění. Nebylo-li omezeno, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši skutečné škody, za kterou pojištěný odpovídá. Pokud pojištěný uhradil poškozenému škodu přímo, vzniká mu proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, kterou by jinak v souladu s pojistnou smlouvou plnil pojistitel. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému. Ten však nemá přímý nárok vůči pojistiteli, pokud zvláštní zákon nebo pojistná smlouva nestanoví jinak. Záměrem zákonodárce bylo tedy upravit postup, podle nějž má škodu za pojištěného škůdce, za níž je pojištěný odpovědný a na níž se vztahuje předmětné pojištění, nahradit zásadně pojistitel v souladu s obsahem pojistné smlouvy, přičemž tuto škodu má pojistitel nahradit přímo poškozenému (srov. § 43 odst. 3 a § 44 odst. 1 ZPS). Pouze v případě, že pojištěný sám (dobrovolně) uhradí škodu přímo poškozenému, vzniká mu (pojištěnému) proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, tj. částky, kterou by jinak v souladu s pojistnou smlouvou a zákonem měl povinnost plnit pojistitel (srov. § 44 odst. 3 ZPS). Na uvedeném nemůže nic změnit ani to, že zákonodárce výslovně upravil, že poškozený nemá přímý nárok na zaplacení škody v souladu s pojistnou smlouvou vůči pojistiteli, není-li jiným zákonem či pojistnou smlouvou stanoveno jinak. Účastníky právního vztahu z pojištění jsou totiž zásadně pojistitel a pojištěný (event. pojistník) a přímé právo poškozeného ve vztahu k pojistiteli může být založeno jen právním předpisem nebo pojistnou smlouvu (k tomu viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1354/2006)“. Povinnost žalované jako pojistitele poskytnout pojistné plnění se pojí s ust. § 3 písm. b) a i) zákona č. 37/2004 Sb. Škodná událost dle ust. § 3 písm. u) uvedeného zákona je událost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Pojistná událost je tedy definována objektivně, zatímco škodná událost subjektivně. [příjmení] byla škodná událost pojistnou událostí a tedy byla tzv. likvidní, musí oba výše uvedené znaky splňovat kumulativně. Pojistná událost dle pojistné smlouvy je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti vzniklou jinému v souvislosti s vykonávanou činností. [příjmení] byla likvidní, musí tedy splňovat zákonné předpoklady odpovědnosti, jimž jsou: 1) protiprávní jednání - jednání v rozporu s objektivním právem nebo zákonem nebo jiným právním předpisem, také porušení povinnosti vyplývající ze závazku nebo událost vyvolávající škodu, se kterou takový následek spojuje zákon, 2) vznik škody - majetková újma vyjádřitelná v penězích (nemajetková újma), 3) příčinná souvislost - mezi protiprávním úkonem a vznikem škody musí být vztah příčiny a následku, jedná se o objektivní kauzální vztah, existující nezávisle na vědomí a vůli jednajícího subjektu, 4) zavinění - vnitřní psychický vztah škůdce k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a výsledku tohoto jednání - subjektivní charakter, ostatní jsou objektivního charakteru. V projednávané věci však byla mezi účastníky sporná otázka naplnění výluky z pojištění. Zákon [číslo] Sb. v ust. § 4 odst. 5 počítá s existencí pojistných podmínek jako součástí pojistné smlouvy. Není proto nárok na pojistné plnění, pokud v pojistných podmínkách daná škodná událost byla uvedena jako výluka plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 23 Cdo 3873/2015). V projednávané věci bylo soudu prokázáno, že na základě rámcové smlouvy a objednávky ze dne [datum] žalobce provedl pro objednatele a poškozeného, přepravu kolového traktoru dle ust. § 2555 a násl. o. z., dle nějž„ se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné“. [příjmení] se tedy jednalo o smlouvu o přepravě věci, musí být kumulativně naplněny tyto znaky: identifikace zásilky, specifikace místa odeslání a určení, závazek dopravce provést přepravu, závazek odesílatele zaplatit za tyto služby úplatu. Objednávka poškozeného ze dne [datum] uvedené podstatné náležitosti zcela naplňuje. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2704/2009 došel k závěru, že„ v přepravní smlouvě musí smluvní strany vždy přesně vymezit zásilku i místo odeslání a určení. Rámcové vymezení není pro přepravní smlouvu dostačující.“ Rámcová smlouva o poskytování služeb ze dne [datum] je svým obsahem rovněž smlouvou o provozu dopravního prostředku, v níž se objednatel zavázal žalobci poskytnout dopravní prostředek k přepravě zboží. Právní úprava smlouvy o provozu dopravního prostředku je upravena v § 2582 a násl. o. z. Předmětem smlouvy o provozu dopravního prostředku je závazek provozce poskytnout dopravní prostředek k přepravě zboží a podniknout s ním jednu nebo více cest, a to jak objednatel určí. Objednatel se pak zavazuje zaplatit provozci odměnu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o provozu dopravního prostředku jsou tedy závazek provozce přepravit náklad určený objednatelem a k tomu účelu, vykonat alespoň jednu předem určenou cestu, anebo vykonat ve smluvené době větší počet cest a úplatnost přepravy.

23. Pokud tedy žalobce dne [datum] na základě objednávky [právnická osoba] provedl přepravu kolového traktor Kirovets K [číslo], [registrační značka] z místa převzetí [obec] do místa dodáni [obec], lze uzavřít, že byla naplněna výluka sjednaná v pojistné smlouvě v doložce V 73, kdy pojištění se nevztahuje na odpovědnost z přepravních smluv.

24. Pokud řidič vozidla dne [datum] při nakládce kolového traktor Kirovets K [číslo], [registrační značka] a nakladače JCB nedodržel předepsaný postup a návod výrobce návěsu značky Goldhofer, lze rovněž uzavřít, že byla naplněna sjednaná výluka v pojistné smlouvě, když účastníci ujednali, že pojištění se vztahuje i na škody na věcech, kterých pojištění prováděl objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že tato činnost byla provedena vadně. Předpokladem vzniku práva na plnění je však skutečnost, že pojištěný dodržel předepsaný či notoricky známý postup, resp. návod k používání stroje nebo jiné věci, tj. návod k používání návěsu při nakládání.

25. Pokud se týká provozu návěsu značky Goldhofer, či kolového traktor Kirovets K [číslo], soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozsudek sp. zn. 25 Cdo 3925/2013) i Evropského soudního dvora, kdy se škoda na majetku posuzuje v důsledku provozu vozidla. Přípojná vozidla i vozidla zvláštního určení jsou silničním vozidlem podle § 2 zákona č. 168/1999 Sb., jejich provoz má typické vlastnosti provozu ve smyslu uvedené judikatury, je spojen se zvýšenou rychlostí a váhou vozidla a škoda jím způsobená je obvykle vyplácena z pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Pod judikaturou široce vykládaný pojem provoz vozidla jsou zařazovány i činnosti úzce související se samotnou jízdou, zejména činnosti a úkony související s její přípravou a jejím ukončením. Předmětná manipulace svědka [celé jméno svědka] při vykládce a nakládce kolového traktpru, s přípojným vozidlem ale i s kolovým traktorem, tak spadá pod kvalifikaci bezprostředních úkonů souvisejících s ukončením jízdy. V rozsudku ve věci [jméno] [příjmení] proti Zavarovalnica Triglav sp. zn. C [číslo] vyložil též Evropský soudní dvůr pojem„ provoz vozidla“ tak, že se vztahuje na jakékoliv použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci, a provozem vozidla se dle tohoto rozsudku rozumí jakékoliv jeho použití, které odpovídá jeho obvyklé funkci, včetně užití vozidla mimo pozemní komunikaci. Z uvedeného vyplývá, že i v případě zákona č. 168/1999 Sb., by měl být naplněn účel institutu objektivní odpovědnosti za škodu v dopravě podle eurokomformního výkladu. V čl. 6 odst. písm. d) VPPOS 2005 též účastníci ujednali, že pojištění se nevztahuje za odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s činností, u které české právní předpisy ukládají povinnost sjednat pojištění odpovědnosti za škodu. V souvislosti s provozem tahače zn. SCANIA, [registrační značka], návěsu zn. Goldhofer, [registrační značka] i kolového traktoru KIROVETS K [číslo], [registrační značka], podle ust. § 6 zákona o silničním provozu je vlastník vozidla povinen vozidlo, pokud ho hodlá provozovat na území ČR, přihlásit k registraci. Podmínkou registrace je mimo jiné uzavření pojištění odpovědnosti podle ust. § 1 odst. 2 a § 4 zákona č 168/1999 Sb. Pokud tedy žalobce způsobil škodu provozem výše uvedených vozidel samotnému provozovateli traktoru KIROVETS K [číslo], [registrační značka], účastníci ujednali v doložce V 95, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla v rozsahu, v jakém vznikl nárok na plnění u povinného smluvního pojištění. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., rovněž platí, že„ pojistitel nehradí škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem“, čehož si žalobce s ohledem na skutkové okolnosti musí být vědom. Závěrem soud poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15, v němž bylo konstatováno následující:„ Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Takové soudcovské dotváření práva je nutné podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť tímto postupem obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele (a to zejména subjektivní právo stěžovatele na svobodné jednání v zákonných mezích ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny a zásada pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy), ale i princip dělby moci, který je nedílnou součástí principu právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy“. Pokud účastníci ujednali v pojistné smlouvě výše uvedené výluky, soud nezjistil žádné objektivní okolnosti, proč k nim nemá přihlížet.

26. S poukazem na výše uvedené soud shledal po právu procesní obranu žalované a žalobu na plnění z pojistné smlouvy jako nedůvodnou zamítl.

27. Usnesením ze dne [datum] byla ve věci přiznána [celé jméno svědka] náhrada nákladů spojených s podáním svědecké výpovědi ve výši 1 330 Kč. Zcela neúspěšný žalobce je tak povinen uhradit náklady řízení státu dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku 28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující 300 Kč za 7 úkonů dle § 2 odst. 3 vyhl. a to za (odpor, písemné vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], příprava účasti na jednání [datum], [datum], účast na jednání [datum], [datum]) za řízení před soudem I. stupně ve výši 2 100 Kč. Dále za 2 úkony (příprava účasti na jednání před odvolacím soudem dne [datum], účast na jednání dne [datum]) v odvolacím řízení ve výši 600 Kč a opětovné hotové výdaje před soudem I. stupně za 5 úkonů (písemné vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], [datum], účast na jednání dne [datum], [datum]) ve výši 1 500 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.