64 C 82/2015

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 2 024 321 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 024 321 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 190 942 Kč, k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 2 024 321 Kč s příslušenstvím, z titulu nároku na pojistné plnění. Tvrdí, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu dne 14. 12. 2012, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti advokacie. Dne 16. 11. 2015 zaslala žalované oznámení pojistné události a vyzvala žalovanou k plnění. Uvedla, že [právnická osoba], s.r.o. vznikla škoda vůči žalobkyni, jelikož žalobkyně zastupovala uvedenou společnost před Městským soudem v Praze při vymáhání směnky, splatné dne 15. 3. 2010. Předmětné směnečné řízení však bylo dne 30. 6. 2014 skončeno zastavením řízení, jelikož po provedeném šetření soud dospěl k závěru, že žalovaný se na území ČR nezdržuje a není dána pravomoc českého soudu k projednání věci. Dále uvedla, že poškozený uplatnil vůči žalobkyni protokolem ze dne 12. 11. 2015 svůj nárok na náhradu škody, který se skládá z peněžité směnečné pohledávky klienta, z úroků z prodlení, odměny směnečníka a z nároku na soudní poplatek. Následně doplnila, že předmětná pojistná událost spočívá v okolnostech, že poškozený uplatnil nárok na náhradu škody z důvodu chybného podání směnečné žaloby u nepříslušného soudu, tj. z důvodu řádného nepodání této žaloby u soudu příslušného, u soudu Slovenské republiky. Poškozený se o splatnosti nároku dozvěděl v okamžiku, kdy nabylo právní moci usnesení Městského soudu v Praze ve směnečném řízení a to ze dne 30. 6. 2014, které nabylo právní moci dne 9. 4. 2015. K uplatnění nároku u žalované uvedla, že žalovaná reagovala dopisem ze dne 4. 12. 2015 a žádala žalobkyni o doplnění údajů ke škodné události a předložení listin. Na tuto žádost zareagovala přípisem ze dne 7. 1. 2016 a zaslala žalované požadované listiny. Žalovaná následně zaslala žalobkyni doplňující žádost ke škodné události dne 26. 1. 2016. Následně dne 29. 2. 2016 zaslala žalovaná sdělení o šetření této škodné události. V reakci na tento dopis žalobkyně zaslal žalované dne 14. 4. 2016 veškeré dostupné informace s drobným zpožděním. Dne 30. 11. 2016 zaslal poškozený žalobkyni předžalobní výzvu k náhradě škody. Dne 31. 1. 2017 oznámila žalované, že ze strany poškozeného byla podána rozhodčí žaloba u rozhodce Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] a žalobkyni byla doručena žaloba dne 29. 12. 2016. Dopisem ze dne 9. 2. 2017 žalovaná sdělila své stanovisko a odmítla poskytnout pojistné plnění. Rozhodčí nález byl vydán dne 18. 4. 2017. K pojistné události uvedla, že společník žalobkyně, advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] při vymáhání směnky splatné dne 15. 3. 2013 na řad před soudem, s níž byl směnečně zavázán směnečný dlužník [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Předmětná směnka byla původně vystavena na řad pana [celé jméno svědka], a následně byla rubopisem převedena na řad poškozeného. Směnečné řízení bylo advokátkou [příjmení] zahájeno před Městským soudem v Praze, když advokátka byla přesvědčena o tom, že tento soud je místně příslušný k projednání této věci, vycházejíc z informace, že dlužník [příjmení] má pobyt v ČR na adrese [adresa]. Dne 30. 6. 2014 vydal Městský soud v Praze usnesení, jímž předmětné směnečné řízení zastavil, protože žalovaný byl neznámého pobytu a z důvodu, že soud nezískal žádný poznatek o tom, že by na území České republiky podnikal, pracoval nebo vlastnil majetek. Z uvedeného důvodu soud uzavřel, že není dána pravomoc žádného tuzemského soudu v České republice. K projednání směnečné žaloby dle tvrzení žaloby, tedy byly pravomocné a příslušné soudy Slovenské republiky a byla dána jejich jurisdikce. Žalobkyně dále uvedla, že dotčená směnka byla splatná dne 15. 3. 2010, přičemž k promlčení práva na její uplatnění u soudu a na její umoření proti hlavnímu směnečnému dlužníkovi panu [příjmení], došlo dne 15. 3. 2013, uplynutím tříleté promlčecí doby u tohoto směnečného nároku. K tomuto okamžiku tedy poškozený ztratil jakoukoliv reálnou možnost vymáhat tento směnečný nárok. Nárok byl promlčen a nebylo jej možné úspěšně uplatnit ani u soudu Slovenské republiky. Advokátka, zastupující v předmětném směnečném řízení po promlčení předmětného nároku by jen zbytečně plýtvala finančními prostředky svého klienta, jelikož samotný nárok byl odsouzen k neúspěchu. Tvrdila, že advokátka porušila své povinnosti, když žalobní návrh k vymožení směnky podala vadně u nepříslušného soudu ČR a naopak u příslušných soudů Slovenské republiky tento nárok neuplatnila a zapříčinil tak promlčení směnečného nároku. Povinností advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] bylo proto řádně a včas zastupovat klienta ve věci vymáhání předmětného směnečného nároku, zejména řádně a včas činit vše, co je nezbytné v zájmu klienta k vymožení směnečného nároku, zejména řádně a včas činit veškerá podání k příslušným soudům a jiným orgánům a to vzhledem k naplnění cíle potřebného (vymožení pohledávky).

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala ani co do důvodu ani do výše. Nesporovala okolnosti o uzavření pojistné smlouvy mezi účastníky, jejímž předmětem bylo pojištění profesní odpovědnosti advokáta za škodu podle zákona o advokacii. Poukazovala na to, že odpovědnost advokáta je objektivní, která je založena na současném splnění tří předpokladů: a to na porušení povinnosti při výkonu advokacie, na vzniku škody a příčinné souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody. To jsou nezbytné předpoklady nároku na náhradu škody. Argumentovala tím, že nejsou splněny kumulativně uvedené předpoklady, jelikož žalobkyně své povinnosti advokáta dle názoru žalované, neporušila. Namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Poukazovala na osobní propojení společnosti žalobkyně i poškozené osoby, na okolnost, že poškozená společnost již od roku 2010 nezveřejňuje účetní závěrky ve Sbírce listin, a že skupina osob kolem žalobkyně se snaží zjevně nedobytné směnky vymoci od žalované z pojištění, což ve svém důsledku je jednání v rozporu s dobrými mravy. K pojistné události dle tvrzení žalobkyně mělo dojít nejpozději 15. 3. 2013 (podání žalobce ze dne 28. 6. 2016), kdy došlo k promlčení práva z předmětné směnky a k promlčení předmětného nároku došlo tedy dne 15. 3. 2017. Žalovaná dále namítala platnost samotné směnky, a sporovala podpis dlužníka ze směnky, kdy i v tomto případě důkazní břemeno tíží samotnou žalobkyni. Žalovaná dále odkázala na listinu označenou jako uznání dluhu ze dne 16. 4. 2010, v níž směnečný dlužník uznal svůj dluh vůči směnečnému věřiteli [celé jméno svědka], když na uvedené listině již je dlužník v ověřovací doložce označen místem pobytu na [obec a číslo], následně však příslušný soud z dostupné evidence zjistil, že uvedená adresa pobytu není správná. Žalobkyně tak měla a mohla mít dostatek informací, na základě kterých se důvodně domnívala, že je či není dána pravomoc a příslušnost soudu českého. I kdyby došlo k porušení povinnosti ze strany pojištěného, tj. žalobkyně, v projednávané věci, s ohledem na všechny okolnosti projednávané věci, není dána primárně příčinná souvislost mezi vzniklou škodou o porušení povinností žalobkyně. Argumentovala tím, že je v projednávané věci je důležitá i okolnost, zda by došlo k uspokojení pohledávky poškozeného ze strany směnečného dlužníka, nebýt pochybení žalobkyně jakožto advokáta ve směnečném řízení před Městským soudem v Praze a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2789/2006. Tvrdila, že v projednávané věci zřejmé, že dlužník [jméno] [příjmení] by pohledávku z předmětné směnky, nikdy neuhradil a ani nebyl schopen pohledávku uhradit, o čemž svědčí i skutečnosti, že povinný měl své bydliště v místě úřadu a je proti němu vedena řada exekučních řízení a že se jednalo o bílého koně. Dle vyjádření starosty obce na území Slovenské republiky se jedná o osobu tzv. bílého koně a je v hledáčku celé řady věřitelů. Závěrem poukázala na výluku sjednanou v pojistné smlouvě v čl. 6 odst. 3 písm. b) VPPOS 2005, protože statutární zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], jakožto společník společnosti [právnická osoba]) byl zároveň společníkem pojištěného. Navrhovala zamítnutí žaloby.

3. O nároku žalobkyně soud rozhodoval rozsudkem ze dne 4. 6. 2020, č.j. 64 C 82/2015-186. Soud I. stupně zamítl žalobu a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení. Proti rozsudku žalobkyně podala odvolání a nesouhlasila se závěrem o úhradě škody poškozenému, namítala nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. K odvolání žalobkyně byl rozsudek soudu usnesením Městského soudu ze dne 25. 1. 2021, č.j. 58 Co 414/2020-219 zrušen a věc se vrátila soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém rozhodnutí uvedl, že sice sdílí pochybnosti soudu I. stupně ohledně motivace zúčastněných osob při vystavení směnky s přihlédnutím k osobnímu propojení společnosti škůdce a poškozeného a okolností, za nichž tak bylo učiněno, nicméně odvolací soud dospěl k závěru, že tato skutková zjištění nepostačují pro závěr o úmyslně nesprávném postupu a pokud soud I. stupně poukazoval na okolnosti nedobytnosti pohledávky, uvedl, že je o majetkových poměrech dlužníka nebylo nic zjištěno. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby se opětovně zabýval tvrzenou úhradou škody, zda poškozený od žalobkyně plnění přijal a závazek žalobkyně tak zanikl a dále okolností naplnění předpokladů pro výplatu pojistného plnění dle sjednaných pojistných podmínek a bylo soudu uloženo, aby postavil najisto otázku tvrzené ztráty dobytnosti pohledávky. Odvolací soud poukázal na to, že je na žalobkyni, aby prokázala, že původně dobytná pohledávka se stala až následně v příčinné souvislosti s nesprávným postupem advokátky nedobytnou a aby soud postupoval dle ustanovení § 118a odstavec 1, 3 o.s.ř. a vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů.

4. Po výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že dle zjištění byl pan [jméno] [příjmení] osobou jednoznačně majetnou. Ještě nyní je osobou ve vysoce produktivním věku a dle zjištění žalobkyně byl v inkriminované době v roce 2010 v trvalém pracovním poměru, z uvedeného je tedy jisté, že pokud by advokát řádně a včas vymáhal předmětnou směnečnou pohledávku již ode dne převzetí plné moci, tj. ode dne 16. 8. 2010, pak by nejpozději v roce 2011 existoval exekuční titul proti dlužníkovi a exekuce by byla nepochybně úspěšná. Zdůraznila, že směnečné řízení je co do své podstaty řízením velice rychlým. Při normálním běhu věcí by tedy mohlo být již minimálně k roku 2011 postižen majetek dlužníka [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že osoba [jméno] [příjmení] je osobou, která zjevně řádně hradí veškeré své závazky, neboť proti němu nebylo vedeno žádné exekuční řízení, vyjma jediného a to pohledávky věřitele [celé jméno svědka] ve výši 73 000 Kč O uvedené okolnosti svědčí i výpis z centrální evidence exekucí. K otázce majetnosti dlužníka žalobkyně navrhovala k důkazu dotazy na orgány státní moci a veřejné instituce. Tvrdila, že osoba [jméno] [příjmení] je osobou majetnou, která byla schopna předmětné směnečné pohledávky poškozeného zaplatit, navrhovala dále výslech svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] ke zjištění majetkových a příjmových poměrů dlužníka. Poukazovala na to, že podstatné je, že advokát zanedbal své povinnosti při výkonu advokacie a v důsledku pochybení advokáta byla způsobena škoda ve formě již nevymahatelnou směnečnou sumou. Při běžně předpokládaném běhu věcí, pokud by žaloba byla podána správně a včas u správní soudní jurisdikce, byl by směnečný nárok vymahatelný i soudu Slovenské republiky. Podstatnou chybou advokáta je, že nárok je promlčen a nevymahatelný. Poukazovala dále na to, že advokátka Mgr. [příjmení] v předmětné věci již minimálně ode dne 29. 8. 2011 věděla, že dlužník poškozeného pan [jméno] [příjmení] se na území České republiky nezdržuje, uvedené okolnosti byly známy advokátce již z věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 167/2011. Při tom k uvedenému datu předmětná směnka ještě nebyla promlčena a směnečná žaloba mohla být podána příslušnému soudu. Shodné indicie pak advokátka mohla zjistit i ze směnečného řízení a to z výzvy Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2012. V příčinné souvislosti s promlčením směnky a s okamžikem vzniku nevymahatelnosti vznikla tedy poškozené osobě škoda v podobě ušlého zisku. Pokud by advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] své povinnosti plnila řádně a včas, ve věci vymáhání směnečného nároku v souladu se smlouvou o právní pomoci, k požadované škodě by nedošlo. Žalobkyně odkazovala na nález Ústavního soudu spisové zn. I. ÚS 3227/07 ze dne 8. 3. 2011. Žalobkyně dále poukazovala na řízení před rozhodcem, v němž rozhodce vyřešil otázku vzniku škody způsobené ze strany žalobkyně, současně rozhodce shledal naplnění atributu odpovědnostního titulu. Žalobkyně v tomto směru odkázala na ustanovení § 135 odst. 2 věta občanského soudního řádu s tím, že soud je povinen i v projednávané věci vyjít z pravomocného rozhodnutí rozhodce k posouzení otázky vzniku škody porušením povinnosti advokáta k příčinné souvislosti.

5. Po provedeném a doplněném dokazování zjistil následující skutkový stav.

6. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 14. 12. 2012 uzavřeli ze zákona pojistnou smlouvu o profesní odpovědnosti žalobkyně za škodu, která byla účinná do 13. 12. 2015, podle zákona č. 37/2004 Sb., a její součástí byly pojistné podmínky žalované VPPOS 2005 a DPPI 2005. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že pojištění se sjednalo pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti žalobkyně, jakožto pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti s výkonem činnosti advokacie podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, která je uvedena ve výpisu z obchodního rejstříku. V pojistné smlouvě účastníci dále ujednali, že pojištění se řídí všeobecnými pojistnými podmínkami VPPOS 2005 (dále jen VPP) a doplňkovými podmínkami DPPI 2005 (dále jen DPP) a pojistnou smlouvou.

7. Z pojistné smlouvy dále vyplývá, že je uzavřena s účinností od 14. 12. 2012 do 13. 12. 2013, tj. na ročné pojistné období s automatickou prolongací.

8. Z VPPOS 2005 soud dále zjistil, že práva a povinnosti účastníků z pojištění se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., a že oprávněnou osobou je pojištěný. Účastníci v čl. 4 ujednali, že škodnou událostí je skutečnost, ze které vznikla škoda, která mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění a je blíže specifikována v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě. V čl. 5 ujednali, že pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit vzniklou škodu. V čl. 6 těchto pojistných podmínek účastníci sjednali výluku z pojištění a to tak, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou podnikatelskému subjektu, ve kterém má pojištěný většinovou majetkovou účast. V čl. 11 účastníci ujednali povinnosti pojistníka a to tak, že pojištěný je povinen dbát, aby škodná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, dále že je povinen neprodleně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozví a které by mohlo mít vliv na vznik škodné události nebo přijmout taková prevenční opatření, jaká je možno rozumně požadovat. Pokud již škodná událost nastala, pojištěný byl povinen učinit též nutná opatření k tomu, aby škoda byla co nejmenší. Povinností pojištěného bylo dále oznámit pojišťovně bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, sdělit, že poškozený uplatnil nárok proti pojištěnému na náhradu škody, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši a zmocnit pojišťovnu, aby za něj škodnou událost projednala. Pojištěný též vzal na sebe povinnost, že v řízení o náhradě škody ze škodné události bude postupovat v souladu s pokyny pojišťovny. Zavázal se dále k povinnosti včas podat odvolání. V případě porušení výše uvedených povinností účastníci ujednali, že pokud pojistník porušil výše uvedené povinnosti a porušení mělo podstatný vliv na vznik škodné události, nebo na výši plnění pojišťovny, nebo tímto porušením došlo ke ztížení zjištění právního důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody, nebo ke zmaření možnosti pojišťovny s úspěchem uplatnit práva, má pojišťovna vůči pojištěnému též právo na náhradu nákladů až do výše poskytnutého plnění. Porušení povinností ujednaných v čl. 11 bod 1 písm. f) nebo i), tj. porušení povinnosti zmocnit pojišťovnu, aby za něj škodnou událost projednala a porušení povinnosti včas podat odvolání dle ujednání účastníků vedlo k oprávnění pojišťovny plnění ze smlouvy odmítnout.

9. Z DPP soud dále zjistil, že doplňkové pojistné podmínky doplňují všeobecné pojistné podmínky VPPOS 2005 a že pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti za škodu pojištěného vzniklou v souvislosti s výkonem jeho činnosti uvedené v pojistné smlouvě a na území vymezeném v pojistné smlouvě. Škodnou událostí se pro účely tohoto pojištění rozumí vznik škody. Podle čl. 3 odst. 3 v případě finanční škody účastníci ujednali, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou nedodržením lhůt dohodnutých s klientem mimo lhůt stanovených přímo právním předpisem a na odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s trestným činem pojištěného nebo vzniklou v souvislosti s jakýmkoliv nepoctivým nebo podvodným jednáním nebo nepoctivým a podvodným opomenutím. Podle čl. 3 odst. 4 pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou podnikatelskému subjektu, kde má většinovou majetkovou účast v podnikatelském subjektu, který je pojištěným z tohoto pojištění.

10. Soud dále z listin spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 13 Cm 218/2011 zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka v zastoupení žalobce [celé jméno svědka], [rodné číslo] podala Městskému soudu dne 17. 5. 2011 návrh na vydání směnečného platebního rozkazu o zaplacení částky 2 000 000 Kč. Žaloba byla stručně sepsána tak, že směřuje proti [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], ve kterém se žalovaný zavázal zaplatit žalobci dne 15. 3. 2010 směnečnou pohledávku ve výši 2 000 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalobce v den splatnosti předložil žalovanému směnku, avšak žalovaný pohledávku nezaplatil. Žalobce rovněž v žalobě uvedl, že žádá, aby jej soud osvobodil od soudních poplatků. K žalobě byla připojena plná moc klienta ze dne 16. 8. 2010 pro zastupování advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa žalobkyně], [PSČ] [obec a číslo], č. osvědčení [číslo advokáta], zmocněný přijíma otiskem obchodního jmena žalobkyně. K žalobě bylo připojeno osvědčení o registraci daňového subjektu DIČ: CZ [číslo] (tedy žalobkyně) a opis směnky. Z opisu této směnky soud dále zjistil, že tato směnka byla vystavena dne 11. 3. 2010, v [obec] na [obec a číslo], [ulice a číslo], se splatností 15. 3. 2010, na částku 2 000 000 Kč, na řad [celé jméno svědka], bytem [adresa svědka], směnečníkem [příjmení] [jméno], [rodné číslo], na adrese [částka], bytem [adresa svědkyně]. Směnka obsahovala nečitelný podpis akceptanta a výstavce. Z výpisu z centrální evidence obyvatel Ministerstva vnitra ze dne 20. 5. 2011 soud zjistil, že žalovaný [rodné číslo], uvedenou registrací na území České republiky neprochází. Z plné moci ze dne 12. 9. 2011 vyplývá, že podepsaný [celé jméno svědka] zmocňuje Mgr. [jméno] [příjmení], zřejmě [rodné číslo], bytem [adresa]. Následně soud usnesením ze dne 2. 6. 2011 vyzval žalobce, aby osvědčil soudu podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Městský soud v Praze o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků rozhodl usnesením ze dne 18. 7. 2011 tak, že žalobci se osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Následně žalobce doručil soudu odvolání do výše uvedeného rozhodnutí. Rozhodnutí Městského soudu bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2011 a nabylo tak právní moci. Rozhodnutí bylo doručováno advokátce, Mgr. [jméno] [příjmení] na adresu [adresa žalobkyně], prostřednictvím pošty. Právní zástupce žalobce pak byl vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 80 270 Kč, ve lhůtě 3 dnů. Výzva byla právnímu zástupci žalobce doručena dne 16. 1. 2013 do datové schránky ID DS acjhyuk, na adresu [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], což není datovou schránkou žalobkyně. Protože žalobce nesplnil svou poplatkovou povinnost, soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil usnesením ze dne 19. 3. 2012. Následně právní zástupce žalobce se osobně dostavila k soudu k nahlížení do spisu dne 21. 3. 2012 (záznam vydaný vedoucí kanceláře), a do spisu osobně založila plnou moc ze dne 12. 9. 2011 k převodu směnky na rubopis [právnická osoba] s.r.o., a zároveň podala dne 28. 3. 2012 návrh na záměnu účastníka na straně žalobce, aniž by původní žalobce splnil svou poplatkovou povinnost. Byla doložena plná moc ze dne 27. 3. 2012 pro Mgr. [jméno] [příjmení], advokátku č. osv. [číslo advokáta], se sídlem [adresa žalobkyně]. [jméno] [příjmení], již bez otisku a přídavku obchodní firmy žalobkyně ale s otiskem obchodní firmy advokátky Mgr. [jméno] [příjmení]. V plné moci je prohlášení žalobce (poškozené osoby [právnická osoba]), že bere na vědomí, že zmocněný advokát je oprávněn ustanovit za sebe zástupce a že je mu známo, že zmocněnému advokátovi náleží odměna, na kterých se s advokátem dohodne. Žalobce dne 28. 3. 2012 doručil soudu návrh na záměnu účastníků ve směnečném řízení ve smyslu ust. § 107a odst. 1 o.s.ř. s tím, že do řízení vstoupil nový žalobce, [právnická osoba], s.r.o. Souhlas této nové společnosti byl podepsán písemně zástupcem této společnosti, jednatelem Mgr. [jméno] [příjmení] dne 27. 3. 2012. Následně původní žalobce dne 5. 4. 2012 doručil soudu odvolání proti rozhodnutí soudu ze dne 19. 3. 2012, jímž bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Zároveň v odvolání nový nástupce žalobce [právnická osoba] s.r.o. sdělil soudu, že také bude žádat o osvobození od soudních poplatků. O návrhu na záměnu účastníka na straně žalobce rozhodoval Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 7. 2012 a to tak, že návrhu žalobce na vstup [právnická osoba] s.r.o. na místo původního žalobce vyhověl. Rozhodnutí nabylo právní moci 17. 12. 2012 a bylo doručováno právnímu zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do datové schránky ID DS acjhyuk, na adresu [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Podle identifikačního čísla se tak jedná o fyzickou osobu podnikající podle živnostenského zákona a služby, které Mgr. [jméno] [příjmení] poskytovala. Zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] dne 15. 8. 2012 sdělila soudu na základě výzvy, že žalobci není známa adresa žalovaného. Následně soud přípisem ze dne 10. 9. 2012 učinil dotaz na Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, aby zjistil aktuální adresu pobytu žalovaného [jméno] [příjmení]. Dle sdělení správního orgánu ze dne 20. 9. 2012 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], státní příslušnosti Slovenské republiky měl na území České republiky povolen pobyt do 30. 6. 2003, a na území ČR byl registrován k pobytu jako občan EU dle § 93 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území ČR pouze od 5. 8. 2012 do 6. 8. 2012 na adrese [adresa], [obec a číslo], tedy na ubytovně [obec] školy chemicko-technologické, tj. 1 den. Následně soud žalovanému ustanovil rozhodnutím ze dne 4. 10. 2012 opatrovníka. Usnesení bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 10. 10. 2012. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalovaný není v registru obyvatel veden a dle sdělení ministerstva vnitra nemá na území České republiky povolen pobyt. Následně právní zástupce již nového žalobce [právnická osoba] s.r.o. doručil soudu dne 25. 1. 2013 žádost o osvobození od soudních poplatků a následně na základě výzvy soudu doručil soudu plnou moc advokáta až dne 26. 2. 2013 Městský soud v Praze opětovně již podruhé rozhodoval o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a to tak, že návrh zamítl usnesením ze dne 20. 5. 2013. Následně soud usnesením ze dne 17. 6. 2013 vyzval žalobce, aby osvědčil podmínky pro osvobození od soudních poplatků. V podání, které bylo doručeno právním zástupcem žalobce soudu dne 24. 6. 2013 a žalobce sdělil soudu, že není schopen hradit soudní poplatek z důvodu své finanční situace a opětovně žádal o osvobození od soudních poplatků. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2013. Usnesení bylo právnímu zástupci navrhovatele doručeno dne 12. 11. 2013. Soud tedy opět vyzval žalobce dne 10. 12. 2013, aby zaplatil soudní poplatek ve výši 80 270 Kč, ve lhůtě 3 dnů. Až dne 17. 12. 2013 (tedy po 2 letech a 7 měsíců) byla splněna poplatkovou povinnost žalobce, která vznikla již dne 17. 5. 2011 podáním žaloby. Protože žalobce zaplatil soudní poplatek 17. 12. 2013, Městský soud v Praze rozhodl rozhodnutím ze dne 16. 1. 2014 tak, že zrušil své rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Opatrovník žalovaného doručil soudu vyjádření dne 16. 4. 2014, ve kterém uvedl, že předmětná směnka předložená žalobcem neobsahuje údaj místa, kde má být placeno podle zákona č. 191/1950 Sb., a proto platí, že místo uvedené u jména směnečníkova jí místem platebním a zároveň místem směnečníkova bydliště. V daném případě u jména směnečníka je uvedeno místo: [obec] [obec], přičemž se toto místo nenachází na území České republiky. Žalovaný též není občanem ČR, nemá zde místo podnikání a na uvedené adrese se nikdy nezdržoval a nezdržuje. Na území ČR nemá žádný majetek. Opatrovník ve vyjádření uvedl, že v projednávané věci proto není dána pravomoc soudu ČR, navrhoval zastavení řízení. Usnesením ze dne 30. 6. 2014 Městský soud v Praze rozhodl o zastavení řízení a nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a vrácení části soudního poplatku. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 2. 7. 2014. Zástupce žalobce proti výše uvedenému usnesení o zastavení řízení podal odvolání, které doručil Městskému soudu v Praze dne 18. 7. 2014. K odvolání se vyjádřil i opatrovník žalovaného, který uvedl, že na uvedené směnce je navíc u směnečníka uvedena identifikace žalovaného a pod touto je umístěn nečitelný podpis, a že v okamžiku zahájení řízení, jak bylo šetřením prokázáno soudu, žalovaný neměl žádné bydliště na území České republiky a nebyla dána pravomoc českého soudu k rozhodování sporu v předmětném období. Ve svém odvolání o zastavení řízení žalobce uvedl mimo jiné, nesprávnosti postupu soudu, a že způsob zajištění závazku žalovaného předmětnou směnkou byl jistě výsledkem konsenzu osob ve směnečné listině. O odvolání žalobce rozhodoval Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 3. 2015 a napadené usnesení potvrdil. Rozhodnutí Městského soudu ze dne 30. 6. 2014 o zastavení řízení tak nabylo právní moci dne 9. 4. 2015 a opětovně bylo doručováno právnímu zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do datové schránky ID DS acjhyuk, na adresu [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], což není datová schránka žalobkyně.

11. Z dopisu ze dne 16. 11. 2015 vyplývá, že advokátka [jméno] [příjmení] a jednatel společnosti žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], oznámili žalované škodnou událost, ke které, dle tvrzení poškozeného, mělo dojít promlčením jeho nároku na směnečné plnění vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení]. Společník advokátní kanceláře a advokátka, která zastupovala poškozenou [právnická osoba] s.r.o. ve směnečném řízení, se domáhala se proti žalobkyni náhrady škody ve výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně požádal žalovanou o likvidaci této pojistné události. K oznámení připojila kopii směnky, plnou moc, směnečnou žalobu a rozhodnutí Městského soudu v Praze a odvolacího soudu včetně kopie uznání dluhu ze dne 16. 4. 2010.

12. Z opisu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 21C 167/2011-20, ze dne 29. 8. 2011 vyplývá, že advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] zastupovala žalobce, [celé jméno svědka] o zaplacení částky 73 000 Kč proti žalovanému [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa], a byla poučena soudem, že se jedná o spor s mezinárodním prvkem, protože žalovaný je slovenský státní příslušník a že na území ČR nemá žádný úředně evidovaný pobyt.

13. Z opisu protokolu o uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 12. 11. 2015 vyplývá, že uvedená listina byla podepsána žalobkyní, jejíž jménem jednal Mgr. [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] s.r.o., jejíž jménem jednal Mgr. [jméno] [příjmení]. Listina obsahuje nečitelné podpisy. Na základě této listiny klient i advokát učinili nesporným, že původně vystavená směnka byla splatná dne 15. 3. 2010 a advokát podal k vymáhání směnky žalobní návrh. Směnečné řízení však bylo zastaveno, ačkoli advokát byl přesvědčen, že místně příslušným soudem k projednání této věci je bydliště žalovaného [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]. Informaci o této adrese získal advokát z listiny o uznání dluhu ze dne 16. 4. 2010, v níž dlužník uznal svůj dluh ve výši 73 000 Kč vůči věřiteli [celé jméno svědka]. Přičemž na této listině je úředně ověřen podpis notářkou s doložkou pobytu dlužníka. Z listiny dále vyplývá, že advokát byl nejen povinen v promlčecí době vykonat jménem majitele směnky směnečný postih vůči předchozímu majiteli směnky (indosantovi), ale rovněž vůči výstavci směnky [celé jméno svědkyně] podle ust. § 43 zákona směnečného a šekového, k tomu však rovněž nedošlo. I z tohoto důvodu došlo k promlčení směnečných nároků. Klient v protokolu dále uvedl, že v důsledku pochybení advokáta tak došlo k překročení promlčecích lhůt pro vymáhání směnky jak vůči indosantovi, tak i výstavci směnky a tím mu vznikla škoda v rozsahu peněžité pohledávky ve výši 2 000 000 Kč, v rozsahu úroků z prodlení z této částky od 16. 3. 2010 do 30. 9. 2015, dále odměny směnečníka v rozsahu jedné třetiny směnečné sumy, v části nevráceného soudního poplatku ve směnečném řízení a za náklady řízení spočívající v odměně procesního opatrovníka, který byl ve směnečném řízení soudem ustanoven. Smluvní strany v této listině dále prohlásily, že advokát, aniž by uznal nárok na náhradu škody vznesený na základě tohoto protokolu, uplatnil vznesený nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli. Žalobkyně, jakožto zmocnitel, pak na základě písemné plné moci ze dne 7. 1. 2016 zmocňuje žalovanou, aby jménem pojištěného jednala, vyřizovala a činila veškeré úkony směřující k projednání žádosti o pojistné plnění v rámci šetření a likvidace této škodné – pojistné události.

14. Z dopisu poškozené [právnická osoba] s.r.o., bez čitelného podpisu, soud dále zjistil, že uvedená společnost vyzvala žalobkyni dne 30. 11. 2016 k zaplacení částky 2 024 321 Kč, do 7 dnů od doručení této výzvy, na účet č. [bankovní účet] s tím, že pokud žalobce neuhradí nárok na náhradu škody na základě sepsaného protokolu o uplatnění nároku, bez dalšího podá žalobu k soudu. Listina byla označena jako předžalobní výzva k úhradě náhrady škody.

15. Z dopisu žalobkyně ze dne 31. 1. 2017 vyplývá, že sděluje žalované, že proti ní byl uplatněn nárok na náhradu škody ve výši 2 024 321 Kč s příslušenstvím a byla podána rozhodčí žaloba.

16. Z opisu žaloby ze dne 9. 2. 2017, která byla podána k rozhodci Mgr. [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že žalobkyně žádal rozhodce o nařízení ústního jednání.

17. Z rozhodčího nálezu ze dne 18. 4. 2017, který byl vydán rozhodcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že v právní věci žalobce [právnická osoba], žalobce zastupoval jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanou stranou byla Advokátní kancelář [příjmení], [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizováno], zastoupená Mgr. [jméno] [příjmení]. Na základě uvedeného nálezu rozhodce zavázal žalovanou stranu k zaplacení částky ve výši 2 024 321 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 000 Kč ode dne 16. 3. 2010 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Žalovaná byla zavázána též k úhradě nákladů rozhodčího řízení ve výši 80 972,84 Kč. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí dále bylo zjištěno, že pravomoc rozhodce k rozhodování sporu byla dána rozhodčí doložkou sjednanou mezi žalobcem a žalovanou ve smlouvě o právní pomoci ze dne 22. 2. 2010. Rozhodce též zaslal žalované straně vyjádření a stanovil desetidenní lhůtu. Žalovaná se prostřednictvím právního zástupce vyjádřila k žalobě tak, že uplatněný nárok neuznává ani zčásti. Žalovaná odkazovala na to, že v této věci nelze dovodit vznik příčinné souvislosti s případným pochybením žalované jako advokáta. O odpovědnosti žalované lze uvažovat pouze tehdy, pokud by dlužník ze směnky byl schopen směnečnou pohledávku v daném případě promlčenou, uhradit a pokud by včasné podání směnečné žaloby bylo toto směnečné plnění též fakticky vymahatelné. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu s tím, že není dána příčinná souvislost mezi pochybením advokáta a vznikem vzniklé újmy. Jelikož z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žalovaná nenamítla promlčení nároku před rozhodcem, v předmětném přezkumu před rozhodcem nebyla otázka promlčení nároku, která de facto žalovanou v rozhodčím řízení vznesena nebyla. Z poučení rozhodce dále vyplývá, že toto rozhodnutí je konečné a není proti němu přípustný žádný opravný prostředek. V poučení je dále uvedeno, že pokud nebude uložená povinnost plněna dobrovolně, je možné na základě tohoto rozhodnutí přistoupit k exekučnímu vymáhání. Dle poučení rozhodce též nabytím právní moci rozhodčího nálezu činnost rozhodce končí a ve smyslu § 29 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů bude do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu spis předán do úschovny Okresnímu soudu Plzeň-město.

18. Z dopisu ze dne 3. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované rozhodčí nález a sdělila, že proti rozhodčímu nálezu podává žalobu.

19. Z listin spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn 38 C 176/2017 soud zjistil, že žalobkyně podala Okresnímu soudu Plzeň-město proti [právnická osoba] s.r.o., žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, který byl vydán rozhodcem Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] dne 18. 4. 2017, a že žaloba byla soudu podána dne 5. 5. 2017. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí též bylo zjištěno, že žalobkyně opřela svůj nárok na zrušení rozhodčího nálezu o důvod, že jí nebyla poskytnuta rozhodcem možnost věc řádně projednat ve smyslu ust. § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb. Rozsudkem ze dne 26. 19. 2017, č.j. 38 C 176/2017-53 byla žaloba zamítnuta. O odvolání žalobkyně rozhodoval Krajský soud v Plzni dne 17. 4. 2018 a rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

20. Z dopisu ze dne 6. 12. 2017 vyplývá, že žalobkyně zasílá rozhodnutí příslušného soudu o žalobě na zrušení rozhodčího nálezu žalované.

21. Soud dále z výpisu obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] zjistil, že žalobkyně jako obchodní firma, byla zapsána do příslušného obchodního rejstříku dne 10. 7. 2004, pod [právnická osoba] kancelář [příjmení], [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizováno], [IČO]. Statutárním orgánem a jednatelem této obchodní firmy, jejímž předmětem podnikání je výkon advokacie, je Mgr. [jméno] [příjmení] a jeho funkce vznikla dne 1. 4. 2011. Mgr. [jméno] [příjmení] je též společníkem této obchodní firmy s obchodním podílem 90% a vkladem 180 000 Kč na podílu základního kapitálu 200 000 Kč. Jednatelem společnosti byl i Mgr. [jméno] [příjmení] od 14. 12. 2009 do 19. 2. 2010 a Mgr. [jméno] [příjmení] od 19. 2. 2010 do 11. 4. 2011 a společníkem do 13. 6. 2012. Sídlo obchodní společnosti bylo vedeno od 7. 5. 2009 na adrese [adresa žalobkyně].

22. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], s.r.o. byla zapsána do příslušného obchodního rejstříku dne 3. 10. 2005, že předmětem podnikání této obchodní firmy je mj. činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců. Mgr. [jméno] [příjmení] byl jednatelem této společnosti od 3. 10. 2005 do 10. 8. 2016 a Mgr. [jméno] [příjmení] je jednatelem této společnosti od 3. 10. 2005. Dle výpisu je společnost [právnická osoba], [IČO], na adrese [adresa], vlastníkem obchodního podíl této společnosti v rozsahu 100% již od 3. 10. 2005.

23. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] soud dále zjistil, že obchodní firma [právnická osoba], byla zapsána do příslušného obchodního rejstříku dne 19. 5. 2005, jejím předmětem podnikání je mj. činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a že jednatelem této společnosti byl Mgr. [jméno] [příjmení] od 19. 5. 2005 do 15. 7. 2016 s tím, že jako společník vlastnil obchodní podíl na této společnosti v rozsahu 50% od 19. 5. 2005 do 20. 9. 2012.

24. Ze společenské smlouvy o založení obchodní společnosti žalobkyně dále vyplývá, že v souvislosti s poskytováním právních služeb vystupuje vždy vůči klientovi společnost, v rámci advokátní plné moci udělené advokátovi ze strany klienta však vystupuje jako zmocněnec oprávněný a povinný z plné moci samostatně advokát.

25. Ze sdělení České advokátní komory soud dále zjistil, že advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] vykonává od 1. 7. 2011 advokacii samostatně, přičemž od uvedeného data byla pojištěna prostřednictví hromadného pojištění advokátů na základě rámcové pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi Českou advokátní komorou a [právnická osoba]

26. Z rámcové pojistné smlouvy uzavřené mezi Českou advokátní komorou a [právnická osoba] v předmětném období a z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění profesní odpovědnosti za škodu advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] dále vyplývá, že pokud advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] neměla individuálně sjednané pojištění, její pojištění z profesní odpovědnosti se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu advokacie aplikací směnečného práva.

27. Ze sdělení Katastrálního úřadu, Ministerstva dopravy, Centrálního depozitáře cenných papírů, ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení, ze sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny, Finančního ředitelství, ani z výpisu z živnostenského rejstříku a z obchodního rejstříku a příslušných orgánů České republiky a Slovenské republiky vyplývá, že osoba [jméno] [příjmení] je osobou majetnou, nepodniká a není účastníkem zdravotního a sociálního pojištění. [jméno] [příjmení] na území České republiky byl zaměstnán pouze přechodně a to od 10. 6. 2010 do 30. 11. 2010, kdy pracoval 174 dnů a jeho zaměstnavatel vykázal pro evidenci důchodového pojištění příjem a vyměřovací základ daně ve výši 103 243 Kč, a to do [jméno] [příjmení] byl od 3. 9. 2012. Soukromá bezpečnostní agentura [jméno] [příjmení] v roce 2013 vykázal pro evidenci důchodového pojištění jeho příjem a vyměřovací základ daně ve výši 32 629 Kč.

28. Z potvrzení Soukromé bezpečnostní agentury [jméno] [příjmení] vyplývá, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnán u této agentury na dobu neurčitou a na dohodu o provedení práce. Ze mzdových listů jmenovaného za rok 2012 vyplývá, že jeho průměrný měsíční výdělek byl ve výši 3 370 Kč, v roce 2013 ve výši 5 317 Kč měsíčně. Uvedená osoba je u svého zaměstnavatele vedena pod adresou [adresa].

29. Soud dále z obsahu doručujícího orgánu Česká pošta s.p., a to z doručenek do vlastních rukou zjistil, že [celé jméno svědka], Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně] na žalobkyní označené adrese jsou neznámí a nemají zde ani schránku, do které by bylo možné písemnosti vložit.

30. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Po provedeném dokazování soud uzavírá následující skutkový stav: Účastníci dne 14. 12. 2012 uzavřeli ze zákona pojistnou smlouvu o profesní odpovědnosti žalobkyně. Z listin spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 13 Cm 218/2011 má soud za prokázané, že Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka v zastoupení žalobce [celé jméno svědka], [rodné číslo] podala Městskému soudu dne 17. 5. 2011 návrh na vydání směnečného platebního rozkazu o zaplacení částky 2 000 000 Kč. Žaloba byla stručně sepsána tak, že směřuje proti [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] s odkazem na přijetí směnky ze dne 11. 3. 2010, ve kterém se žalovaný zavázal zaplatit žalobci dne 15. 3. 2010 směnečnou pohledávku ve výši 2 000 000 Kč. Jak bylo prokázáno dále výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, ze sdělení České advokátní komory, z rámcové pojistné smlouvy ČAK, z plné moci ze dne 27. 3. 2012, ve směnečném řízení vedeném před Městským soudem v Praze, k okamžiku ujednání o poskytování právní pomoci a služeb, tj. ke dni 27. 3. 2012, Mgr. [jméno] [příjmení] č osv. [číslo advokáta] 735, se sídlem [adresa žalobkyně], tak nevykonávala advokacii pouze v rámci sdružení se žalobkyní do 13. 6. 2012, a po uvedeném datu jako samostatný advokát. Z plné moci ze dne 27. 3. 2012 jednoznačně vyplývá, že jako samostatná advokátka přijímá zmocnění a že jí za poskytování právní pomoci náleží odměna. Za účinnosti pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 14. 12. 2012 advokátka Mgr. [jméno] [příjmení], č osv. [číslo advokáta] 735, se sídlem [adresa žalobkyně] zn. 13 Cm 218/2011, tak v souvislosti s poskytováním právních služeb nevystupovala vůči klientovi a poškozeného jako společník žalobkyně. Rovněž bylo prokázáno, že žádné rozhodnutí soudu doručováno do datové schránky společnosti žalobkyně nebylo. Bylo doručováno do datové schránky samostatného advokáta. Nebylo dále prokázáno, že advokátka v předmětném řízení používala datovou schránku právnické osoby - advokátní kanceláře žalobkyně, ve které měla vykonávat jako společník advokacii, jak tvrdí žalobkyně. Dne 16. 11. 2015 advokátka [jméno] [příjmení] a jednatel společnosti žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], oznámili žalované škodnou událost, ke které mělo dojít promlčením nároku [právnická osoba], na směnečné plnění vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uvedla žalované, že společník advokátní kanceláře žalobkyně a advokátka, která zastupovala poškozenou [právnická osoba] s.r.o., ve směnečném řízení, a která se domáhala se proti žalobkyni náhrady škody ve výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím. Požadovala likvidaci uvedené pojistné události. Žalobkyně dne 31. 1. 2017 sdělila žalované, že proti ní byl uplatněn nárok na náhradu škody ve výši 2 024 321 Kč s příslušenstvím. Bylo dále prokázáno, že samostatná advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] byla pojištěna u žalované v rámci hromadného pojištění advokátů České advokátní komory dle rámcové pojistné smlouvy [číslo] podle zákona v rozhodné době, kdy žalovaná a pojistník sjednali výluku z pojištění za škody vzniklé ze směnky. Žalovaná odmítla žalobkyni poskytnout pojistné plnění z předmětné škodné události. Soudu dále bylo prokázáno, že pohledávky poškozeného z předmětné směnky nebyla vymahatelná již ke dni plné moci ze dne 27. 3. 2012, kdy poškozený udělil plnou moc advokátce Mgr. [jméno] [příjmení] Osoba dlužníka [jméno] [příjmení] byla již ke dni 27. 3. 2012 osobou zcela nemajetnou a jeho příjmy ze zaměstnání nebylo možné postihnout ani výkonem rozhodnutí dle ust. § 278 o.s.ř. Soudu dále bylo prokázáno, že společnost žalobkyně a poškozeného je osobně propojena a žalobkyně vlastní obchodní podíl poškozené společnosti v rozhodné době, 27. 3. 2012. Soud další provedené důkazy pro nadbytečnost nehodnotil, protože z nich nevyplývají zásadní okolnosti o věcné aktivní legitimace žalobkyně na pojistné plnění z předmětné pojistné smlouvy ze dne 14. 12. 2012 ani okolnosti o dobytnosti původní pohledávky v příčinné souvislosti s nesprávným postupem advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], která od 13. 6. 2012 byla v postavení samostatné advokátky. Soud nevzal za prokázané, že by mezi poškozenou osobou a žalobkyní v době účinnosti pojistné smlouvy došlo ke vzniku škodné události, že byla uzavřena smlouva o poskytování právní pomoci a služeb, z nějž vyplývá solidární odpovědnost Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobkyně. Solidární odpovědnost advokátky a společnosti žalobkyně prokázaná věrohodným způsobem nebyla. Rovněž nebylo prokázáno, že advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] od 13. 6. 2012 poskytla poškozenému konkrétní úkony právní služby v řízení vedeném Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 218/2011 na základě dohody se žalobkyní a na její odpovědnost dle ust. § 14 odst. 5 zákona o advokacii. Mgr. [jméno] [příjmení] od 14. 6. 2012 a byla i před uvedenou dobou samostatnou advokátkou, která podnikala podle živnostenského zákona a poskytovala právní činnost jako fyzická osoba pod DIČ: CZ7062140173 a byla samostatným plátcem DPH od 1. 3. 2013. Žalobkyně je plátcem DPH pod DIČ: CZ [číslo] jak bylo prokázáno z osvědčení ze spisu Městského soudu sp. zn. 13 Cm 218/2011. Z důvodu nadbytečnosti proto zamítl i návrh žalobkyně na doplnění dokazování rozhodčím spisem, soudním spisem a výslechem svědků.

31. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, podle písm. h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, podle písm. i) oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, podle písm. n) uvedeného zákona, pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, podle písm. o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat podle písm. u) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Podle ust. § 4 odst. 4 uvedeného zákona, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle ust. § 4 odst. 5, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 43 odst. 1 uvedeného zákona, pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Podle § 43 odst. 2, pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. Podle ust. § 43 odst. 3, náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Podle ust. § 44 odst. 1, z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Podle § 44 odst. 3, uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.

32. Podle ust. § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ke dni 9. 4. 2015, advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Podle ust. § 16 odst. 2, při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Podle § 11 odst. 1 zákona o advokacii advokát vykonává advokacii samostatně (písm. a), společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku (dále jen sdružení), nebo jako společník společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti (písm. b), nebo v pracovním poměru podle § 15a (písm. c). Podle § 14 odst. 1, zákona o advokacii, advokáti se mohou sdružit za účelem společného výkonu advokacie; v takovém případě si upraví vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle občanského zákoníku. Společníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví společníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou společníky sdružení. Podle § 14 odst. 2, majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech společníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak. Má-li podle smlouvy rozhodovat o správě společných věcí většina hlasů společníků, náleží každému ze společníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak. Správou společných věcí nelze pověřit třetí osobu. Podle § 14 odst. 3, advokáti, kteří jsou společníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému ze společníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému společníkovi. Podle § 14 odst. 4, advokát, který je společníkem sdružení, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru. Podle § 14 odst. 5, ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, dohodnou-li se advokáti na společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech. Podle § 15 odst. 1, advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu. Podle § 15 odst. 8, advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a). Podle § 24 odst. 1 zákona, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Podle § 24 odst. 2, vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za škodu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost.

33. Na základě provedených důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na pojistné plnění není po právu. Na předmětný závazkový vztah soud nahlížel podle zákona č. 37/2004 Sb. (dále jen ZoP) ve znění účinném do 31. 12. 2013. Pojistná smlouva podle uvedeného právního předpisu je dvoustranný právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Ustanovení § 4 ZoP vymezuje základní obsah pojistné smlouvy, který musí být vždy dodržen. Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka a pojištěného stanoveným způsobem. Součástí pojistné smlouvy jsou též v projednávané věci pojistné podmínky. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistný zájem je pak oprávněnou potřebou ochrany před následky pojistné události, která má objektivní charakter a podmiňuje vznik a trvání pojištění. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, tj. událost kryta pojištěním. Podle § 3 písm. a) a b) ZoP, se pro účely tohoto zákona nahodilou skutečností rozumí skutečnost, která je možní a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění nastane, nebo není známa doba jeho vzniku. Nahodilou není událost, o níž v době vzniku pojištění ví, že už nastala, ani událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek, život nebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje. Pro srovnání výkladu nahodilé skutečnosti soud odkazuje na judikaturu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1273/2006, sp. zn. 30 Cdo 427/2006 či sp. zn. 25 Cdo 3771/2008. Pojistná částka, pojistné nebezpečí a pojistné riziko jsou faktory, které ovlivňují výši pojistné sazby a zároveň vytvářejí cenu pojištění (pojistné). Z těchto základních faktorů vychází pojišťovna při stanovení pojistného. Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. Povinnost žalované jako pojistitele poskytnout pojistné plnění se pojí především s ust. § 3 písm. b) ale písm. i) ZoP. Škodná událost dle ust. § 3 písm. u) ZPS je událost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Pojistná událost je tedy definována objektivně, zatímco škodná událost subjektivně. Aby byla škodná událost pojistnou událostí a tedy byla tzv. likvidní, musí oba výše uvedené znaky splňovat kumulativně. Pojistná událost dle pojistné smlouvy je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti vzniklou jinému v souvislosti s vykonávanou činností. Aby byla likvidní, musí tedy splňovat zákonné předpoklady odpovědnosti, jimž jsou: 1) protiprávní jednání - jednání v rozporu s objektivním právem nebo zákonem nebo jiným právním předpisem, také porušení povinnosti vyplývající ze závazku nebo událost vyvolávající škodu, se kterou takový následek spojuje zákon, 2) vznik škody - majetková újma vyjádřitelná v penězích (nemajetková újma), 3) příčinná souvislost - mezi protiprávním úkonem a vznikem škody musí být vztah příčiny a následku, jedná se o objektivní kauzální vztah, existující nezávisle na vědomí a vůli jednajícího subjektu, 4) zavinění - vnitřní psychický vztah škůdce k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a výsledku tohoto jednání - subjektivní charakter, ostatní jsou objektivního charakteru. Žalobkyně v projednávané věci uvedla, že se na základě sjednané pojistné smlouvy ze dne 14. 12. 2012 se domáhá pojistného plnění vyvolané škodnou událostí, že advokát společné advokátní kanceláře porušil své povinnosti, když žalobní návrh k vymožení směnky podal vadně u nepříslušného soudu ČR a naopak nepodal u příslušného soudu Slovenské republiky a tak zapříčinil promlčení směnečného nároku poškozeného. Povinnosti advokáta při výkonu advokacie stanoví § 16 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb.) vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Příčinná souvislost mezi pochybením při výkonu advokacie a vznikem škody je dána, pokud nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient v soudním řízení úspěšný. Důkazní břemeno je na poškozené osobě. Firma advokáta je podle zákona složena ze jména a příjmení advokáta, z označení advokát a z dalších přípustných dodatků. Advokát vykonávající advokacii zapsaný v obchodním rejstříku je podnikatelem. Jméno a příjmení advokáta podle obecných pravidel je obchodní firma člověka zpravidla tvořena jeho jménem (jméno člověka srov. § 77 odst. 1 obč. zák. v platném znění), jiné znění obchodní firmy je přípustné, pokud je z něj zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby (§ 425 obč. zák. v platném znění). Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Společné jméno sdružení nesmí být zaměnitelné se jménem jiného sdružení nebo firmy advokátní společnosti, nesmí působit klamavě, nesmí být zavádějící a nesmí snižovat důstojnost a vážnost advokátního stavu podle čl. 23 odst. 3 etického kodexu České advokátní komory. V projednávané věci však nebylo prokázáno, že advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] od 13. 6. 2012 poskytla poškozenému konkrétní úkon právní služby v řízení vedeném Městského soudu v Praze sp. zn. 13 Cm 218/2011 na základě dohody se žalobkyní a na její odpovědnost dle ust. § 14 odst. 5 zákona o advokacii. Z obsahu plné moci ze dne 27. 3. 2012 jednoznačně vyplývá, že obsahuje obchodní firmu advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], bez jakéhokoliv dodatku. Nelze z něj jazykově ani logicky vyvodit advokátní kancelář žalobkyně ani firmu žalobkyně. Advokátka je označena číslem průkazu advokátní komory. Společníkem žalobkyně byla advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] pouze do 13. 6. 2012 a navíc vykonávala i samostatnou advokacii dle sdělení advokátní komory. Z provedeného dokazování nevyplývá ani rozhodná skutečnost, že poškozená osoba byla v dobré víře, že právní služby může požadovat jak po advokátce, tak i po žalobkyni, a že žalobkyni náleží i odměna za poskytované právní služby. Takové okolnosti žalobkyně ani netvrdila. Z obsahu plné moci ze dne 27. 3. 2012 bylo navíc prokázáno, že poškozený bere na vědomí, že zmocněný advokát je oprávněn ustanovit za sebe zástupce a že je mu známo, že zmocněnému advokátovi náleží i odměna, na kterých se s advokátem dohodne. Písemnosti ve směnečném řízení nebyly ani doručované do datové schránky žalobkyně, ale do datové schránky samostatné advokátky. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala smlouvu o společném poskytování právních služeb, která by byla mezi advokátkou a žalobkyní uzavřena pro zastupování poškozené osoby v předmětném směnečném řízení od 13. 6. 2012. Pro srovnání soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, č.j. 33 Cdo 1367/2016. Závěrem soud poukazuje na to, že i v projednávané věci žalobkyně připojila obdobnou plnou moc ze dne 30. 11. 2015 udělenou advokátovi obchodní firmy Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, se sídlem [adresa žalobkyně], z nějž rovněž jazykově ani logicky nevyplývá společné zastoupení obchodní firmy žalobkyně a advokáta, stejně jako ve věci sp. zn. 13 Cm 218/2011. Jednání advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] nejpozději ke dni 13. 6. 2012 již nemůže být v příčinné souvislosti mezi poskytováním právních služeb a vzniklou škodou proklamovanou žalobkyní. Škodná událost popsaná žalobkyní tak nemůže nikterak naplňovat v projednávané věci znaky pojistné události za trvání pojistné smlouvy ze dne 14. 12. 2012 a nárok žalobkyně na pojistné plnění tak nemůže být dán po právu.

34. Co se týče požadované škody spočívající v nedobytnosti pohledávky ze směnky, ta nevzniká pouhým uplynutím promlčecí doby, konkrétně v projednávané věci ke dni 15. 3. 2013 jak tvrdí žalobkyně, nýbrž okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že dlužník dobrovolně plnit odmítá a neuspokojená pohledávka věřitele je soudně nevymahatelná. To platí jak v případě, že o nároku na plnění promlčené pohledávky neproběhlo vůbec soudní řízení, tak v případě, že pohledávka byla sice po uplynutí promlčecí doby u soudu uplatněna, avšak soud ji nemůže věřiteli přiznat, neboť poté, co dlužník důvodně namítl její promlčení, se stala nevymahatelnou. Závěr, kdy a z jakých důvodů taková situace v konkrétním případě nastala, je otázkou skutkových zjištění. Nenastala-li taková situace již dříve, pak škoda způsobená neuspokojením promlčené pohledávky vzniká v okamžiku, kdy námitka promlčení byla dlužníkem vznesena, a k tomuto okamžiku se váže počátek běhu objektivní promlčecí doby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 129/2010, nebo sp. zn. 25 Cdo 948/2007). Promlčená pohledávka sice existuje nadále jako tzv. naturální obligace, ale uplatněním námitky promlčení se stává nevymahatelnou z důvodu ztráty nároku na plnění. V daném případě soud vyšel ze zjištění, že advokátka nebyla za účinnosti pojistné smlouvy od 14. 12. 2012 v zastoupení poškozené osoby jako společník žalobkyně a zastupovala poškozeného na vlastní odpovědnost. Sám dlužník [jméno] [příjmení], který byl advokátkou označen ve směnečném řízení nikdy nemněl správným orgánem evidovaný pobyt na území ČR (pouze 1 den). Původní věřitel směnky o této skutečnosti věděl již v řízení vedeném o zaplacení dluhu, před podáním žaloby k Městskému soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 13 Cm 218/2011, tedy o této skutečnosti měla vědomí i advokátka Mgr. [jméno] [příjmení]. Bylo též prokázáno z dostupné databáze, že dlužník byl zcela nemajetný, neměl dostatek finančních prostředků ani z příjmů k úhradě dluhu a že směnka neobsahuje ani údaje v souladu se zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění ke dni 11. 3. 2010. Směnka nebyla poškozenou osobou ke dni 21. 3. 2012 ani notifikována v souladu se zákonem. Samostatná advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] však nebyla pojištěna pro případ ve směnečných věcech, což jí muselo být známo z rámcové pojistné smlouvy. Z provedeného dokazování pak dospěl k závěru, že v projednávané věci nedobytnost pohledávky z předmětné směnky od počátku je zcela na místě a v osobě [jméno] [příjmení] se jedná pouze o tzv.„ bílého koně“, jak potvrdila starostka obce, kde osoba dlužníka má hlášený úřední pobyt.

35. Co se týče výluky z pojištění, bylo soudu rovněž prokázáno, že samostatná advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] podle rámcové pojistné smlouvy nebyla pojištěna pro pojistné nebezpečí z profesní odpovědnosti advokáta při výkonu advokacie aplikací směnečného práva a žalobkyně má obchodní podíl ve společnosti poškozené, a je tak naplněna výluka sjednaná mezi účastníky v čl. 6 VPPOS 2005 a čl. 3 odst. 4 DPP.

36. S poukazem na výše uvedené soud již nezkoumal, zda žalobkyně uhradila poškozenému vzniklou škodu, a žalobu zamítl pro nedostatek naplnění pojistné události, jímž je vznik povinnosti žalobkyně nahradit vzniklou škodu [právnická osoba] s.r.o. podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhod podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení představující náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 9 úkonů právní služby po částce ve výši 16 420 Kč z tarifní hodnoty 2 024 321 Kč (převzetí a příprava právního zastoupení, písemné vyjádření ze dne 21. 4. 2017, 13. 11. 2017, 4. 12. 2018, 4. 5. 2018, účast na jednání dne 20. 11. 2017, 8. 2. 2018, 14. 5. 2018, 23. 7. 2018) ve výši 147 780 Kč, režijní paušál za 9 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. ve výši 2 700 Kč a DPH, neboť advokát žalované je plátcem DPH v sazbě 21%, ve výši 31 600 Kč, celkem ve výši 150 480 Kč v řízení před soudem I. stupně, dále pak za odvolacím řízení za 2 úkony právní služby po částce ve výši 16 420 Kč z tarifní hodnoty 2 024 321 Kč (písemné podání ze dne 18. 3. 2019 a účast na jednání před odvolacím soudem dne 21. 3. 2019) ve výši 32 840 Kč, režijní paušál za 2 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. ve výši 600 Kč a DPH, neboť advokát žalované je plátcem DPH v sazbě 21%, ve výši 7 022 Kč, celkem ve výši 40 462 Kč, za opětovné řízení před soudem I. stupně za 2 úkony právní služby po částce ve výši 16 420 Kč z tarifní hodnoty 2 024 321 Kč (účast na jednání dne 9. 12. 2019, 28. 5. 2020) ve výši 32 840 Kč, režijní paušál za 2 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. ve výši 600 Kč a DPH, neboť advokát žalované je plátcem DPH v sazbě 21%, ve výši 7 022 Kč, celkem ve výši 40 462 Kč, za opětovné řízení před soudem I. stupně za 2 úkony právní služby po částce ve výši 16 420 Kč z tarifní hodnoty 2 024 321 Kč (účast na jednání dne 29. 8. 2022, 19. 1. 2023) ve výši 32 840 Kč, režijní paušál za 2 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. ve výši 600 Kč a DPH, neboť advokát žalované je plátcem DPH v sazbě 21%, ve výši 7 022 Kč, celkem ve výši 40 462 Kč Celkem tedy ve výši 190 942 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).