64 C 91/2019 - 208

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní Mgr. Dominikou Bujalkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 31 583 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 31 583 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4.7.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalované k rukám jejího právního zástupce zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 39 276,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby žalobou domáhal zaplacení částky 31 583 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 30.10.2012 se žalovanou uzavřel smlouvu investičního životního pojištění Profi Invest č. [hodnota] (dále jako „pojistná smlouva“) ve znění Všeobecných i Doplňkových pojistných podmínek. Žalobce byl informován, že pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného ke dni 31.3.2017, vyplatila odkupné v částce 21 043 Kč. Žalobce za období od 16.11.2012 do 21.11.2016 zaplatil na pojistném částku 64 558 Kč. Žalobce má za to, že pojistná smlouva je neplatná, když nebylo ujednáno rizikové pojistné, další poplatková struktura je nejasná. Žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, když žalobce na pojistném zaplatil 64 558 Kč, naopak žalovaná žalobci poskytla 32 975 Kč. Rozdílu uvedených částek se žalobou domáhá, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Odo 52/2002, kdy se částky mají zúčtovat bez ohledu na promlčení. Žalobce uvedl, že námitka promlčení je vznesena v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná si musela vyhodnotit nesoulad pojistné smlouvy se zákonem o ochraně spotřebitele. Dle žalobce smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách z hlediska Směrnice Rady 93/13/EHS z 5.4.1993. Aplikace objektivní lhůty je neudržitelná, k tomu odkázal na rozsudek SDEU sp. zn. C-485/19 z 22.4.2021.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, má za to že nárok žalobce je promlčen. Uvedla, že žalobce nabyl prokazatelně v den udělení plné moci právnímu zástupci, tj. 6.1.2017 pochybnost o platnosti pojistné smlouvy, neboť v uvedený den zplnomocnil právního zástupce k vymáhání bezdůvodného obohacení, následně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení a zahájil řízení před finančním arbitrem. Ačkoli se žalobce nejprve domáhal svého nároku u finančního arbitra, následně však vzal svůj návrh zpět, a teprve poté jej uplatnil u soudu. Objektivní promlčecí lhůta začala běžet od okamžiku poskytnutí jednotlivých plnění. Uvedla k dotazu soudu, že pojistně technické zásady nebyly součástí pojistné smlouvy. Počáteční a správní náklady byly obsaženy v sazebníku poplatků, který byl dostupný na pobočkách žalované, nadto byl žalobce jako zprostředkovatel s poplatky seznámen, neboť obdobné smlouvy uzavíral s jinými klienty. Dále uvedla, že žalobce musel mít znalost o údajném bezdůvodném obohacení, když sám pracoval jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel, měl povinnost odborné péče a odborné způsobilosti.

3. Ve věci byl vydán zdejším soudem zamítavý rozsudek ze dne 26.1.2023, č.j. 64 C 91/2019-102, který však byl usnesením odvolacího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu. Odvolací soud poukázal na skutečnost, že z obsahu zamítavého rozhodnutí nebylo zřejmé, zdali nabylo právní moci a zda bylo napadeno opravnými prostředky rozhodnutí finančního arbitra ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], odvolací soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 2 Afs 176/2006, dle kterého rozhodovací pravomoc arbitra je pravomocí správního orgánu rozhodovat v individuálních případech a subjektivních soukromých právech účastníků řízení před ním, soudní kontrola rozhodovací činnosti arbitra ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené § 1 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi proto spadá do režimu části páté občanského soudního řádu a nikoli do režimu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Dle názoru odvolacího soudu zdejší soud nezohlednil, že o věci již bylo dříve rozhodnuto správním orgánem, pročež soud mohl o návrhu žalobce rozhodovat toliko podle části páté občanského soudního řádu při přezkumu občanskoprávní věci rozhodované dříve správním orgánem. Nevzal proto v úvahu specifika řízení vedeného podle části páté o.s.ř., kdy je nutno nejprve přezkoumat procesní podmínky, tj. mimo jiné, zdali účastník vyčerpal veškeré zákonné prostředky k ochraně jeho práv v řízení před správním orgánem a zda byla žaloba podána v zákonné lhůtě, teprve poté bylo namístě věc posuzovat věcně.

4. V intencích rozhodnutí odvolacího soudu zdejší soud vyzval žalobce, aby uvedl, kdy mu byl doručen nález finančního arbitra z [datum], č.j. [Anonymizováno] a zda proti němu využil řádné opravné prostředky, popřípadě uvedl jak bylo o opravném prostředku rozhodnuto.

5. Žalobce k výzvě soudu sdělil, že nález finančního arbitra byl žalobci doručen dne 3.4.2019, tento nález se však nestal pravomocným, neboť žalobce proti němu dne 18.4.2019 podal námitky. Následně bylo řízení u finančního arbitra o vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy zastaveno v důsledku zpětvzetí žalobce, které učinil dne 7.5.2019. Řízení tak dle žalobce není a nemůže být vedeno podle části páté o.s.ř., neboť se nejedná o přezkum rozhodnutí finančního arbitra, ale o řízení zcela samostatné.

6. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o životním pojištění Profi Invest ze dne 30.10.2012 uzavřené žalovanou jako pojistitelem a žalobcem jako pojistníkem vyplynulo, že účastníci sjednali pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 10 000 Kč s počátkem pojištění od 1. 11. 2012 na dobu 30 let S pojistným splatným měsíčně v částce 2000 Kč, Dohodnuto umístění pojistného v individuálním programu dynamický fond fondů „ČP Invest“, fond zlatý „ČP Invest“, fond farmacie a biotechnologie „ČP Invest“, fond nemovitostních akcií „ČP Invest“. Pojistník prohlásil, že mu byly před uzavřením pojistné smlouvy písemně oznámeny informace podle § 66 zákona o pojistné smlouvě, pojistník dále potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal ŽP-VPP-DIM-0001 a ŽP-DPP-DIM-0003 pro sjednaná pojištění a byl s nimi seznámen. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění ŽP-VPP-DIM-0001 (dále jako „VPP“) vyplynulo, že dle bodu 4.1 výše a splatnost pojistného je uvedena v pojistné smlouvě, výše pojistného se určuje podle sazebníku pojistného stanoveného pojistitelem pro jednotlivé druhy a sazby pojištění, zejména s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou dobu, platnou pojistnou částku v aktuálním pojistném období, zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojištění, dle bodu 8.1 pokud bylo u pojištění za běžné pojistné zaplaceno pojistné alespoň za 2 roky nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo o pojištění s redukovanou pojistnou částkou nebo o pojištění se zaplaceným předplaceným pojistným, má pojistník právo, aby jeho žádost pojistitel pojištění zrušil s výplatou odkupného, toto právo není u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, a u pojištění, ze kterého se vyplácí důchod, pokud v pojistné smlouvě nebylo dohodnuto jinak, dle bodu 8.3 výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad, dle bodu 9.1 pokud bylo u pojištění za běžné pojistné zaplaceno pojistné alespoň za 2 roky nebo bylo zaplaceno předplacené pojistné a pokud nebylo běžné pojistné za další pojistné období zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce pojistné částky), se sníženým důchodem (redukce důchodu), a to bez povinnosti platit další pojistné, dle bodu 9.3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká, dle bodu 10.1 písm. b) k zániku pojištění může dojít nezaplacením pojistného, dle čl. 26 ¨pojistitel je oprávněn účtovat pojistníkovi poplatky za mimořádné úkony, které provádí na žádost pojistníka a jsou uvedeny v Přehledu poplatků, výši poplatku určuje pojistitel a je obsažena v aktuálním Přehledu poplatků přístupném na obchodních místech pojistitele, úhrada poplatku se provádí započtením vzájemných pohledávek, není li započtení možno provést je splatná předem. Z doplňkových pojistných podmínek ŽP-DPP-DIM-0003 (dále jen jako „DPP“) vyplynulo, že dle bodu 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného, dle bodu 2.3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou, dle bodu 3.1 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění 1 den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele, dle bodu 3.2 je pojistitel oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné, dle bodu 6.6 pokud pojištění zanikne z důvodu neplacení běžného pojistného, pojistitel má právo na rizikové pojistné, počáteční a správní náklady a na poplatky do zániku pojištění. Pojistníkovi je vyplacena část kapitálového hodnoty negarantované stanovené na základě pojistně technických zásad pojistitele, dle bodu 8.3 odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění, dle bodu 9.2.14 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění každý oceňovací den snížit hodnotu vnitřního fondu o poplatek za správu portfolia, poplatek je odečítám nebo částech a jeho roční výše je uvedena v platném Přehledu poplatků, společnost je oprávněna snížit hodnotu vnitřního fondu o administrativní poplatek, jehož výše nepřesáhne 2% ročně z podkladových aktivit vnitřního fondu, tento poplatek je odečítám po částech, a to při každém oceňování a je součástí poplatku za správu portfolia, dle bodu 9.2.15 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o poplatek za evidenci podílových jednotek uvedený v Přehledu poplatků. Z výpisu z České národní banky ze dne 1.4.2019 vyplynulo, že žalobce byl podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem s datem oprávnění k činnosti od 28.1.2013, datum zániku oprávnění k činnosti k 1.4.2019. Z formuláře pro zprostředkování z 29.10.2012 vyplynulo, že žalobce je ve zmíněném formuláři uveden jako zprostředkovatel čili jako klient/zákazník. Z žádosti o ponížení měsíční splátky ze dne 14.12.2014 vyplynulo, že žalobce žádal o snížení měsíční platby z částky 2100 Kč/2000 Kč na 500 Kč, zůstává aktivní a odpovídá požadavkům klienta. Z dodatku ze dne 16.12.2014 vyplynulo, že na základě žádosti a s ohledem na vzájemnou dohodu účastníků s účinností od 1.1.2015 se umění pojistné na částku 500 Kč. Z indexace pojištění ze dne 1.9.2013 vyplynulo, že žalovaná informovala žalobce, že celkové měsíční pojistné se mění na částku 2100 Kč. Z indexace pojištění ze dne 1.9.2014 vyplynulo, že žalovaná informovala žalobce, že celkové měsíční pojistné se mění na částku 2179 Kč. Z výročního dopisu ze dne 1.11.2013, 1.11.2014, 1.1.2016 vyplynulo, že žalovaná informovala žalobce o vývoji jeho pojištění (o běžném pojistném zaplaceném od počátku pojištění, pojistné částce pro případ smrti, počtu podílových jednotek u jednotlivých fondů či kapitálové hodnotě s garantovanou technickou úrokovou mírou). Z informace o pojistné smlouvě č. [hodnota] vyplynulo, že žalovaná zasílá informaci o změně výše pojistného z částky 500 Kč na 525 Kč, zároveň zasílá informace k pojistné smlouvě. Z informace o stavu pojistné smlouvy k 31.12.2016 vyplynulo, že žalovaná informovala žalobce o vývoji jeho pojištění (o běžném pojistném zaplaceném od počátku pojištění, hodnotě výběrů od počátku pojištění, pojistné částce pro případ smrti, počtu podílových jednotek u jednotlivých fondů). Z upomínky dlužného pojistného ze dne 24.1.2017 vyplynulo, že žalovaná vyzvala žalobce k zaplacení pojistného ve výši 1050 Kč s upozorněním, že nebude-li pojistné zaplaceno do 31.3.2017, pojištění zanikne. Z upomínky dlužného pojistného ze dne 23.2.2017 vyplynulo, že žalovaná vyzvala žalobce k úhradě pojistného 1525 Kč do 31.3.2017 s upozorněním, že pojištění zanikne, pokud nebude uhrazeno. Z informace o zániku pojištění ze dne 19.4.2017 vyplynulo, že žalovaná informovala žalobce o zániku životního pojištění Profi Invest z důvodu nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě, na základě této skutečnosti uvedla, že v nejbližších dnech vyplatí částku, kterou stanovili dle pojistně matematických zásad k datu zániku pojištění. Z platební bilance vztahující se k pojistné smlouvě č. [hodnota] vyplynulo, že žalobce dne 16.11.2012, 3.1.2013, 3.1.2013, 22.4.2013 uhradil částku 2000 Kč, dne 6.6.203 částku 8000 Kč, dne 17.12.2013 částku 4000 Kč, dne 20.1.2014 částku 4000 Kč, dne 24.2.2014 částku 8400 Kč, dne 7.4.2014, 2.5.2014, 2.6.2014, 7.7.2014, 28.7.2014, 20.8.2014, 7.10.2014, 7.11.2014, 4.12.2014 částku 2100 Kč, dne 30.12.2014 částku 1500 Kč, dne 21.1.2015 částku 1258 Kč, dne 8.4.2015 částku 1500 Kč, dne 24.7.2015, 7.8.2015, 10.9.2015 částku 500 Kč, dne 27.10.2015, 29.6.2016 částku 3000 Kč, dne 21.11.2016 částku 1500 Kč, celkem uhradil částku 64 558 Kč, která odpovídá rozpisu předpisů plateb; dne 30.9.2016 došlo k mimořádnému výběru 11 932 Kč, nespotřebované pojistné 21 043 Kč bylo dne 5.6.2017 vyplaceno na účet žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne 25.6.2019 vyplynulo, že žalobce prostřednictvím právního zástupce se na žalované domáhal zaplacení částky ve výši 35 481,21 Kč s upozorněním na podání žaloby. Z odpovědí žalované právnímu zástupci žalobce ze dne 27.6.2019 vyplynulo, že žalovaná záležitost znovu prověřila, uvedla, že klient věděl, že uzavírá pojistný produkt, znal podmínky pojištění, pojistné částky si určil sám a měl vliv i na stanovení výše pojistného u smluv, odkázala na vyjádření a dokumenty doložené k řízení u finančního arbitra. Z nálezu finančního arbitra ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] vyplynulo, že návrh navrhovatele – [Jméno žalobce] ze dne [datum] byl zamítnut. Z usnesení finančního arbitra ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] vyplynulo, že nález finančního arbitra ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] se zrušuje a řízení se zastavuje, protože navrhovatel vzal svůj návrh zpět. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Z dalších listin provedených k důkazů soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí podrobněji nezabývá.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k souhrnnému skutkovému zjištění, podle kterého žalobce jako pojistník a žalovaná jakožto pojistitel uzavřeli pojistnou smlouvu Profi Invest č. [hodnota] - pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 10000 Kč, pojistným splatným měsíčně ve výši 2000 Kč s umístěním pojistného na sjednané fondy. Pojistník prohlásil, že mu byly oznámeny informace podle § 66 zákona o pojistné smlouvě, předány VPP a DPP. Dle DPP se rizikovým pojistným rozuměla úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou (2.3 DPP), pojistitel byl oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, přičemž rizikové pojistné za základní pojištění pojistitel stanovil podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného (1.6 a 1.7 DPP). Od data počátku pojištění byl pojistitel oprávněn první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele, pojistitel byl oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné (3.1 a 3.2 DPP). Dále bylo ujednáno, že pokud pojištění zanikne z důvodu neplacení běžného pojistného, má pojistitel právo na rizikové pojistné, počáteční a správní náklady a na poplatky do zániku pojištění, pojistníkovi je vyplacená část kapitálové hodnoty negarantované stanovené na základě pojistně technických zásad pojistitele (6.6 DPP). Výši odkupného pojistitel stanovil podle pojistně technických zásad (8.3 VPP). Pojistně technické zásady nebyly součástí pojistné smlouvy. Žalobce v období od 28.1.2013 do 1.4.2019 byl činný jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel. Pojištění zaniklo k datu 1.4.2017 (informace o zániku pojištění z 19.4.2017), když v návaznosti na upomínky žalované (ze dne 24.1.2017 a 23.2.2017) s upozorněním na zánik pojištění žalobce předmětné pojistné neuhradil k datu 31.3.2017. Na pojistném žalobce uhradil celkem 64 558 Kč tak, že dne 16.11.2012, 3.1.2013, 3.1.2013, 22.4.2013 uhradil částku 2000 Kč, dne 6.6.203 částku 8000 Kč, dne 17.12.2013 částku 4000 Kč, dne 20.1.2014 částku 4000 Kč, dne 24.2.2014 částku 8400 Kč, dne 7.4.2014, 2.5.2014, 2.6.2014, 7.7.2014, 28.7.2014, 20.8.2014, 7.10.2014, 7.11.2014, 4.12.2014 částku 2100 Kč, dne 30.12.2014 částku 1500 Kč, dne 21.1.2015 částku 1258 Kč, dne 8.4.2015 částku 1500 Kč, dne 24.7.2015, 7.8.2015, 10.9.2015 částku 500 Kč, dne 27.10.2015, 29.6.2016 částku 3000 Kč, dne 21.11.2016 částku 1500 Kč. Žalovaná žalobci dne 30.9.2016 vyplatila částku 11 932 Kč a 5.6.2017 částku 21 043 Kč.

8. Žalobce se jako navrhovatel obrátil se svým návrhem dne [datum] na finančního arbitra, který nálezem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] návrh zamítl. V důsledku podaného zpětvzetí návrhu finanční arbitr usnesením z [datum], č.j. [Anonymizováno] zrušil uvedený nález a řízení před finančním arbitrem zastavil, právní moci usnesení nabylo k 30.5.2019.

9. Při posouzení věci soud vycházel z následujících ustanovení: Podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jako „OZ“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 OZ podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle ust. § 37 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „SOZ“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 41 SOZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 107 odst. 1 SOZ právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Podle ust. § 112 SOZ uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí. Podle ust. § 451 odst. 1 SOZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 457 SOZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o pojistné smlouvě“) Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka, b) určení oprávněné osoby, c) určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, d) vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, e) výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, f) vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, g) v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.

10. Jelikož soud v řízení zjistil, že nález finančního arbitra byl pravomocně zrušen a řízení před finančním arbitrem bylo zastaveno, a tedy nebyl naplněn předpoklad uvedený v usnesení odvolacího soudu č.j. [spisová značka], zdejší soud proto nerozhodoval podle části páté o.s.ř., ale věcí se zabýval ve smyslu části třetí o.s.ř.

11. Jde-li o posouzení platnosti předmětné pojistné smlouvy týkajících se investičního životního pojištění, pojmovým znakem pojistné smlouvy je ujednání o pojistném, které se zavazuje pojistník plnit, a to bez ohledu, že součástí pojistné smlouvy je i investiční ujednání. V pojistných smlouvách či jejich přílohách (VPP či DPP), na které odkazují, nelze zjistit konkrétní výši rizikového pojistného či jednoznačného způsobu stanovení rizikového pojistného, když částka uhrazená na pojistném měla být zároveň umístěna do zvolených fondů.

12. Současně nebylo ani možné zjistit výši počátečních, inkasních či správních nákladů. Výše rizikového pojistného a správních a počátečních nákladů měly být určovány podle pojistně technických zásad, tyto však nebyly ani součástí smluvní dokumentace. Chybí-li takové údaje, chybí podstatná náležitost předmětné pojistné smlouvy. Jelikož se jedná o ujednání neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy - pojmový znak pojistné smlouvy, způsobuje tato absence absolutní neplatnost smlouvy o životním pojištění dle § 37 odst. 1 SOZ jako celku.

13. Jestliže je dán důvod neplatnosti (§ 37 odst. 1 SOZ) spočívající v absenci údajů o podstatném pojmovém znaku předmětných pojistných smluv, které nelze dovodit ani z dalších písemných dokumentů ke smlouvě připojených, jedná se o kvalitativně odlišný důvod, než jaký žalobce dovozuje s odkazem na Směrnici, a tedy posouzením obsahu ujednání jakožto nepřiměřených smluvních podmínek ve smyslu ust. § 56 SOZ. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 499/2023, s jehož závěry se zcela ztotožňuje. Nejvyšší soud akcentoval, že je: „Třeba odlišit soudní přezkum naplnění (obecných) požadavků na platnost právního úkonu (smlouvy), typicky právě z hlediska jeho určitosti, která představuje kvalitu jeho obsahu (jednajícím se nepodařilo jednoznačným způsobem stanovit obsah vůle, přičemž tuto se nepodařilo překlenout ani za použití výkladových pravidel), od obsahové kontroly ujednání ve smlouvě (testu přiměřenosti) – tedy zda konkrétní (platná) ujednání v rozporu s požadavkem dobré víry (přiměřenosti) znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Vada ujednání spočívající v chybějícím obsahu vůle jednajících, jejímž následkem je neplatnost smlouvy, možnost zkoumání jeho přiměřenosti neumožňuje.“ 14. Neplatnost předmětné smlouvy byla důsledkem vady v podstatném ujednání, nikoliv důsledkem porušení unijních pravidel, které spočívá v použití zneužívajících ujednání. Vada ujednání spočívající v chybějícím obsahu vůle jednajících, jejímž následkem je neplatnost smlouvy, možnost zkoumání jeho přiměřenosti neumožňuje. Jde o nárok vyplývající z porušení obecných pravidel týkající se ustanovení ohledně uzavírání smluv. K tomu soud odkazuje na další rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 33 Cdo 3579/2022, 33 Cdo 2020/2023, 33 Cdo 48/2023) a rozhodnutí Ústavního soudu, který se námitkami rovněž zabýval (sp. zn. III ÚS 2438/23, IV ÚS 1984/22, IV ÚS 2429/23).

15. Dále soud s ohledem na posledně uvedené přihlédl i ke skutečnosti, že žalobce pracoval na pozici pojišťovacího zprostředkovatele. Ačkoli v době sjednání pojistné smlouvy neměl složenou potřebnou zkoušku, lze usoudit, že žalobce setrval v právním vztahu s institucí i poté, co vykonal potřebné zkoušky a nabyl tak odbornost v oblasti pojišťovnictví.

16. S ohledem na závěr o neplatnosti pojistné smlouvy se soud dále zabýval vypořádáním plnění, které si žalobce a instituce z předmětné smlouvy poskytli. Každý je ve smyslu ust. § 457 SOZ povinen vrátit si vše, co podle neplatné smlouvy dostal. Vzhledem k uplatněné námitce promlčení, se soud zabýval výší nepromlčeného plnění.

17. Žalobce se o tom, že plnění, které získal, nekoresponduje s tím, co do produktu vložil, dozvěděl nejpozději dnem podání návrhu k finančnímu arbitrovi. Bylo-li uplatněno u finančního arbitra dne [datum], bylo uplatněno v rámci zachovalé subjektivní lhůty.

18. Pokud však žalobce vzal svůj návrh u finančního arbitra zpět, řízení bylo zastaveno (a tedy nastala situace jako byl k zahájení řízení nedošlo), nepokračoval ve svém nároku a nelze to považovat za stavění promlčecí lhůty ve smyslu ust. § 112 SOZ. Pokud byla u soudu žaloba podána až 4.7.2019, byla uplatněna po uplynutí subjektivní promlčecí doby.

19. Soud při výpočtu vycházel i z objektivní promlčecí lhůty. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 3 roky, jak plyne z ust. § 107 SOZ. Promlčecí lhůta počala běžet u každého provedeného plnění zvlášť. Soud při vědomí toho, že žaloba byla podána 4.7.2019, dospěl k závěru, že v rozsahu 1500 Kč nemusel být nárok žalobce promlčen, neboť dne 21.11.2016 žalobce zaplatil uvedenou částku. Platby uskutečněné žalobcem před 4.7.2016 jsou však promlčeny. Jelikož nepromlčené plnění poskytnuté žalovanou žalobci je vyšší než nepromlčené pojistné zaplacené žalobcem, nelze z neplatné pojistné smlouvy přiznat žádné plnění. Soud nesdílí názor žalobce, aby soud zúčtoval veškeré vzájemné pohledávky bez zřetele na vznesenou námitku promlčení. Důvodem je právní jistota v právních vztazích, nelze popřít smysl a účel institutu promlčení. Nelze přiznat nevymahatelný nárok, tedy promlčený dluh, když účastník promlčení uplatnil příslušnou námitku.

20. Soud poznamenává, že nepřisvědčil ani námitce žalobce ve vztahu nemožnosti aplikace objektivní promlčecí doby s odkazem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C 485/19 ze dne 22.4.2021, a to s odůvodněním, že je třeba nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru (který byl v předmětném rozsudku Soudního dvora EU řešen) a uzavřením životního pojištění jakožto investicí svého druhu. K tomu soud odkazuje na již zmíněné rozhodnutí Ústavního soudu ČR (sp. zn. III ÚS 2438/23, IV ÚS 1984/22, IV ÚS 2429/23).

21. Pokud jde o námitku vznesenou žalobcem, a tedy že uplatnění námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, pak dle judikatury by se uplatnění promlčecí námitky příčilo dobrým mravům ve výjimečných případech, kdyby bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči kterému by zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2826/2017). Tyto okolnosti by musely být naplněny v tak výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepřením práva uplatnit námitku promlčení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1839/2000).

22. Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je pak třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 126/2009, 33 Odo 561/2006).

23. V uvedené věci soud neshledal okolnosti, pro které by bylo na místě se od tohoto závěru odchýlit, argumentace žalobce týkající se kolize s dobrými mravy nebyla soustředěna na okolnosti, za nichž žalovaná námitku vznesla (odkaz žalobkyně na počáteční vědomost žalované o neplatnosti smlouvy). Soud dospěl k závěru, že z ničeho neplyne, že by uplatnění námitky mělo být zneužitím práva na úkor žalobce. Žalobce netvrdil, že by mu žalovaná v uplatnění práv jakkoli bránila nebo znemožňovala uplatnění jeho práva, či ho od uplatnění jeho nároku zrazovala. Bylo na žalobci, kdy a jakým způsobem práva bude uplatňovat, a to se všemi důsledky z toho plynoucími. Pojišťovna považovala smlouvu za platnou, byla připravena plnit pojistné plnění v případě pojistné události, prováděla změny na pojistné smlouvě, upozorňovala na možnost zániku pojištění pro neplacení pojistného, vyplatila mimořádný výběr v částce 11 932 Kč. Nelze tedy dovodit, že by bylo úmyslem žalované uzavřít neplatnou smlouvu (ani že by byla s takovým následkem srozuměna) a inkasovat na jejím základě neoprávněný prospěch od žalobce.

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobu výrokem I. rozsudku v plném rozsahu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 276,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 583 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzatí zastoupení, vyjádření z 18.12.2019, .5.2021, 14.7.2022, 20.12.2022, 4.10.2024, účast na jednáních dne 19.11.2020, 13.6.2022, 16.1.2023, 21.10.2024, vyjádření k odvolání z 11.10.2023) a z částky 1 190 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozhodnutí dne 26.1.2023 a 31.10.2024) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 460 Kč ve výši 6 816,60 Kč.

Poučení