64 C 95/2017

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Enikö Machovou Ph.D. v právní věci žalobce: [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [obec], zast. [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení [částka] s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 159 120 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení státu částku ve výši 15 493 Kč, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění Žalobce se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, z titulu odškodnění proti pojistiteli škůdce provozovaného vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Uvedl, že dne [datum] byl účastníkem dopravní nehody, v důsledku které mu vznikla újma na zdraví. Žalovaná byla pojistitelem vozidla škůdce, [značka automobilu]. Při dopravní nehodě žalobce utrpěl zlomeninu prvního krčního obratle, otřes mozku, dvě tržné rány na čele a tříštivou zlomeninu pravého hlezna. Dne [datum] podstoupil operaci, osteosyntézu fraktury krčního obratle a následně byl opět hospitalizován v [nemocnice] s poliklinikou v [obec] a posléze v LDN [obec], kde setrval do [datum] Trestní řízení vedené proti řidiči vozidla bylo skončeno odložením věci. V minulosti z titulu pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou provozem vozidla vyplatila žalovaná žalobci podle posudku praktického lékaře [anonymizováno] [příjmení] bolestné ve výši 30 000 Kč, odpovídající 250 bodům, a ztížení společenského uplatnění ve výši 60 000 Kč, odpovídající 500 bodům, za položky poúrazové omezení hybnosti krční páteře lehkého stupně a omezení hybnosti pravého hlezenního kloubu lehkého stupně. Tyto nároky dle tvrzení žalobce nejsou předmětem žaloby. Všechny výše uvedené nároky žalovaná krátila o 70% z důvodu spoluzavinění žalobce, z důvodu, že žalobce vstoupil do vozovky náhle, čímž vytvořil řidiči náhlou překážku a z důvodu přítomnosti alkoholu v krvi žalobce při dopravní nehodě. V důsledku dopravní nehody se stal žalobce invalidním důchodcem. [ulice] nehoda zanechala na jeho zdraví trvalé následky v podobě omezení hybnosti pravého hlezna a krční páteře, tvrdil žalobce. K těmto následkům se též u žalobce přidaly potíže s hybností ramene, kolene a psychické potíže. Lékařka z oboru psychiatrie [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] přistoupila k vypracování znaleckého posudku ztížení společenského uplatnění a ohodnotila v souladu s vyhláškou č. 440/2001 Sb., položku 016 - duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací, v rozsahu 1 000 bodů. Protože v průběhu času došlo u žalobce ke zhoršení trvalých následků a objevily se nové trvalé následky, oslovil žalobce svého ošetřujícího lékaře [anonymizováno] [příjmení], který hodnotil trvalé následky žalobce v posudku ze dne [datum], za položku [číslo] - poúrazové omezení hybnosti krční páteře s kořenovým drážděním lehkého stupně 200 bodů, položku [číslo] - omezení hybnosti ramenního kloubu těžkého stupně 400 bodů a položku [číslo] - omezení hybnosti hlezna kloubu středního stupně 600 bodů. Celkem v rozsahu 1 200 bodů. [anonymizována dvě slova] pak v posudku ze dne [datum] hodnotil trvalé následky žalobce za položku 1 392 - mírné omezení pohyblivosti kolene vpravo 400 bodů, položku [číslo] - omezení hybnosti hlezna vpravo středně těžké 200 bodů, položku 171 - rozsáhlé plošné jizvy podkolenní vpravo 200 bodů, položku [číslo] - omezení pohyblivosti krční páteře 200 bodů. Na základě těchto dvou posudků [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] se žalobce u žalované domáhal výplaty ztížení společenského uplatnění v rozsahu 1 300 bodů, čemuž odpovídá částka [částka], jednalo se o ztížení společenského uplatnění. Po odpočtu spoluzavinění ve výši 70%, však žalovaná vyplatila žalobci pouze částku [částka] a poskytla doplatek trvalých následků toliko v rozsahu 300 bodů za položku 1 511 - omezení pohyblivosti hlezna 200 bodů a položku 171 - jizvy 100 bodů, a to podle uvedených posudků lékaře. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani přes výzvu nevyplatila požadované plnění, domáhá se žalobce svých nároků podáním této žaloby, výplaty ztížení společenského uplatnění jako rozdílu požadované částky odpovídající 2 300 bodům ve výši [částka] a vyplacené částky [částka], kdy žalobce akceptuje spoluzavinění pouze ve výši 40%, z čehož vyplývá, že požadovaný nárok tak činí žalovanou částku [částka], tvrdil žalobce ve svém návrhu. Žalobce ke spoluzavinění dále uvedl, že krácení plnění v rozsahu 70% nebylo ze strany žalované důvodné. Poukazoval na to, že žalovaná při hodnocení této skutečnosti vycházela ze znaleckého posudku vypracovaného v průběhu trestního řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Poukazoval na to, že uvedený znalec přesně pohyb žalobce před střetem z důvodu nedostatku vstupních podkladů neurčil, ani nevyloučil a z technického hlediska se vyjádřil k tomu, že řidič mohl zabránit střetu, pokud by nepředjížděl jiné vozidlo a pohyboval se ve svém jízdním pruhu. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění, a ta odmítla poskytnout doplatek plnění z důvodu promlčení nároku. K příslušenství pohledávky uvedl, že vzhledem k tomu, že žalovaná nezměnila své stanovisko sdělené v prvotním výplatním dopise, nastalo její prodlení 16 den po zaslání tohoto dopisu, a to dne [datum] a požadoval nejenom zákonné úroky z prodlení, ale i navýšení úroků podle ust. § 9 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala okolnost, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě a že žalobce při této dopravní nehodě utrpěl zlomeninu prvního krčního obratle, otřes mozku a zlomeninu pravého hlezna. Nesporovala okolnost, že vozidlo [značka automobilu] mělo ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu u žalované. Nesporovala dále, že dne [datum] vyplatila žalobci uplatněný nárok ztížení společenského uplatnění za položku [číslo] - omezení hybnosti páteře lehkého stupně a položku [číslo] - omezení pohyblivosti hlezenního kloubu lehkého stupně ve výši [částka] dne [datum] a dále, že dne [datum] doplatila žalobci ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] za položku [číslo] - omezení pohyblivosti hlezenního kloubu středního stupně oproti lehkému omezení hybnosti hlezenního kloubu v rozsahu 200 bodů a položku 171 - rozsáhlé plošné jizvy podkolenní vpravo [částka] bodů. Mezi účastníky zůstala sporná otázka spoluzavinění žalobce a otázka promlčení uplatněných nároků. K otázce spoluzavinění žalobce, žalovaná poukazovala na to, že podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] především žalobce nešel při pravém okraji vozovky, nýbrž šel téměř jeden metr od krajnice, byl pod vlivem alkoholu, kdy měl v krvi 0,68o/oo a na okolnost, že v trestním řízení opakovaně nepravdivě vypovídal. V době dopravní nehody měl žalobce na sobě riflové kalhoty, hnědou bundu a hlavně černou kšiltovku, neměl na sobě žádné výrazné barvy, ani světlo. Nepohyboval se jako ukázněný chodec. Poukazovala na to, že orgány činné v trestním řízení se přiklonily k verzi znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podle něhož je velmi pravděpodobné, že žalobce vytvořil sám řidiči náhlou překážku a řidiče neoznačili ani za viníka dopravní nehody. Z důvodů uvedených okolností jeho míra spoluzavinění byla proto v rozsahu 70%. K uplatněným nárokům dále uvedla, že v případě žalobce se jedná o pacienta po četných úrazech (motorka, rychlá auta apod.). V průběhu šetření zjistila, že na rentgenovém vyšetření krční páteře žalobce již v době úrazu ([datum]) byly degenerativní změny, osteochondróza C [číslo] v blokovém postavení a na kyčlích měl koxartrózu druhého stupně. Poživatelem invalidního důchodu byl žalobce již v době předmětné dopravní nehody, před dopravní nehodou dlouhodobě nepracoval. K jednotlivým položkám ztížení společenského uplatnění uvedla, že při hodnocení položky [číslo] byla tato diagnóza konstatována neurologem, včetně vyšetření EMG, kdy již v době úrazu byla diagnostikována degenerativní změna, projevující se identicky. U položky [číslo] dále poukazovala na to, že nikde ve zdravotní dokumentaci žalobce nebylo zmíněno poranění ramene, ani takové poškození zdraví nebylo vyšetřováno u žalobce v souvislosti s dopravní nehodou. U položky [číslo] opětovně poukazovala na to, že nikde ve zdravotní dokumentaci nebylo zmíněno poranění kolena v souvislosti s utrpěným úrazem při dopravní nehodě. Uvedené položky hodnocené lékařem proto nebyly v příčinné souvislosti s provozem pojištěného vozidla. K hodnocení položky 016 za duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků, poukazovala žalovaná dále na to, že hodnocení této položky lékařem je nevěrohodné a účelové. Poukázala na zprávu psychiatrie [právnická osoba] ze dne [datum], kde žalobce před lékařem uvedl, že jeho duševní porucha byla způsobena synem soudkyně a tím že došlo k zfalšování dokumentů vyšetřovatele. Žalobkyně na základě výše uvedených okolností vznesla námitku promlčení s tím, že veškeré položky byly hodnotitelné již před uplynutím promlčecí doby, tedy v době před podáním žaloby, kdy úraz žalobce se stal [datum] a po provedeném šetření nezjistila právně významné okolnosti, podle lékařských zpráv, že u žalobce došlo ke zhoršení trvalých následků utrpěného úrazu a že se objektivně objevily nové trvalé následky poškození zdraví. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě a že žalobce při této dopravní nehodě utrpěl zlomeninu prvního krčního obratle, otřes mozku a zlomeninu pravého hlezna. Vozidlo tov. zn. Peugeot mělo ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu u žalované. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] soud zjistil, že účastníkem dopravní nehody na silnici III. třídy, mimo uzavřenou osadu, bylo vozidlo [značka automobilu] a chodec [celé jméno žalobce]. Podle záznamu policie, chodec byl při této nehodě lehce zraněn a šel po levé straně komunikace směrem, na [příjmení] [příjmení]. Při dopravní nehodě utrpěl nezjištěná zranění a z místa dopravní nehody byl odvezen vozem RZS. Po dopravní nehodě byla učiněna policií různá opatření, mj. došlo k odebrání vzorku krve. Z listin spisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje soud dále zjistil, že usnesením policie ze dne [datum] bylo podle ust. § 159 a odst. 1 trestního řádu odložena trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měl dopustit řidič vozidla [anonymizováno], [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy v [údaj o čase] hod. řídil osobní vozidlo po silnici mimo obec, kde je povoleno předjíždění, předjížděl vozidlo [anonymizováno], přičemž levou přední částí vozidla se střetl s chodcem [celé jméno žalobce], který šel po levé straně komunikace a po dopravní nehodě utrpěl zlomeninu pravého krčního obratle, otřes mozku, tržné rány celého těla a tříštivou zlomeninu pravého hlezna. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] soud dále zjistil, že řidič vozidla [jméno] [příjmení], podal vysvětlení k této věci a uvedl, že dne [datum] v ranních hodinách jel sám s vozidlem [anonymizováno], když byla ještě tma a byla mokrá silnice. Jel asi rychlostí cca. 80 km/hod. kdy pak dojel nějaké vozidlo, které se rozhodl předjet, a v tom místě vybočil do levého jízdního pruhu, dal blinkr a začal předjíždět, jel povolenou rychlostí, a když začal dávat blinkr, že se vrátí do svého jízdního pruhu, v tu chvíli najednou ucítil náraz levou přední částí vozidla, zaregistroval, že něco urazilo zpětné zrcátko. Zastavil, zastavilo i vozidlo, které předjížděl. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] dále zjistil, že [jméno] [příjmení] byla svědkem dopravní nehody a jela vozidlem [anonymizováno] kolem [údaj o čase] hod. společně s manželem v místě dopravní nehody. [jméno] ve svém jízdním pruhu, kdy zaregistrovala, že nějaké vozidlo ji začalo předjíždět. V tu dobu byla tma, jela rychlostí cca. [číslo] km/hod. Na vozovce neregistrovala žádný pohyb, žádného chodce. Pak najednou uslyšela tlumenou ránu. Zastavila, na zemi viděla ležet člověka a zavolala záchranku. Člověk ležel hlavou k silnici a blízko u silnice. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] soud dále zjistil, že o dopravní nehodě vypovídal svědek [jméno] [příjmení], který v ten den jel jako spolujezdec s vozidlem [anonymizováno]. Uvedl, že začal registrovat vozidlo za vozidlem, kterým jeli, kdy předjíždějící vozidlo prudce vybočilo vlevo. Uvedl, že sledoval silnici a žádného chodce neviděl, myslel si, že předjíždějící vozidlo trefilo nějakou srnu. Soud dále z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum] zjistil, že po poučení dle trestního řádu žalobce k předmětné dopravní nehodě uvedl policii následující:„ … na dopravní nehodu si po ráně do hlavy nepamatoval, avšak postupně se mu všechno vybavilo. Zpočátku měl i psychické problémy. Uvedl dále k okolnostem nehody, že od večera byl u kamaráda ve vrátnici v bývalém skladu, kde vypil dvě piva. Ráno od kamaráda odcházel ještě za tmy, do [obec]. Měl na sobě klasické riflové kalhoty, bundu jelenicovou hnědou a na hlavě měl černou kšiltovku, šel po levé straně silnice. Registroval za sebou zvuk motoru, proto se otočil, viděl, že jedou dvě auta vedle sebe, jedno předjíždělo druhé. Do vozidel neviděl, protože byla tma, pak došlo k nárazu…“. Z úředního záznamu též vyplývá, že žalobce byl v době podání vysvětlení rozvedený a částečně invalidní. Z místa dopravní nehody byl odvezen do [nemocnice] v [obec] a pak do [obec], kde byl operován. Žalobce dále po vytížení uvedl, že chodí o berlích, že se nemůže o sebe postarat a že majetková škoda mu nevznikla, zaměstnán nikde není. V podaném vysvětlení ze dne [datum] žalobce uvedl, že jeho ošetřujícím lékařem je [anonymizováno] [příjmení], že chodí na rehabilitace a kontroly do [obec], a že bude muset zažádat o plný invalidní důchod. Z protokolu o lékařském vyšetření ze dne [datum] soud dále zjistil, že po dopravní nehodě bylo dne [datum] u žalobce provedeno lékařské vyšetření. Bylo u žalobce po provedeném vyšetření zjištěno: poranění - zlomenina hlezna, tržné rány hlavy. Z lékařské zprávy ze dne [datum] dále bylo zjištěno, že v [nemocnice] s poliklinikou v [obec] byla u žalobce po provedeném vyšetření zjištěna zranění a to: zlomenina prvního krčního obratle, otřes mozku, dvě tržné rány hlavy, s tříštivou zlomeninou pravého hlezna, jednalo se o poranění těžké, s dobou léčby asi 3 měsíce. Žalobce byl od [datum] hospitalizován na traumatologii v [obec]. Z lékařské zprávy ze dne [datum] soud dále zjistil, že bylo podáno odborné vyjádření lékařem k zdravotnímu stavu žalobce. Lékař se vyjádřil ke zdravotnímu stavu žalobce tak, že u něj došlo k omezení v obvyklém způsobu života, které spočívalo v tom, že u něj byl nutný klid na lůžku, fixace krční páteře a chůze o berlích. Jeho zranění si vyžádalo hospitalizaci od [číslo] do [datum] na oddělení neurochirurgie a od [datum] do [datum] na traumatologii. Jeho zranění se projevilo bolestí a omezením pohybu. Na základě opatření policie byl vypracován též znalecký posudek, znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru doprava – odvětví doprava silniční a městská se zvláštní specializací pro posudky o technických příčinách dopravních nehod. Znalec ve svém posudku vycházel ze spisového materiálu Policie, především z protokolu o nehodě v silničním provozu, z plánku místa dopravní nehody, z fotodokumentace, z výpovědi řidiče automobilu, z výpovědi chodce a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Rozbor nehodového děje znalec provedl pomocí simulačního výpočetního programu Virtual Crash 2.. Dle znalce se jedná o program troj-dimenzionální matematický modelu pro výpočet konečné polohy a výpočet pohybu během nehodového děje. Výchozími hodnotami pro znalce byly údaje zjištěné z protokolu o dopravní nehodě, z fotodokumentace a z plánku dopravní nehody. Předmětem znaleckého posudku byl výpočet vlastního střetu a pohybu účastníků po střetu, kdy z výpočetní simulace znalec zjistil, že [značka automobilu] v okamžiku kolize s chodcem se pohyboval v rychlosti kolem cca. 85 km/hod, pravděpodobná poloha vozidla a chodce v okamžiku střetu byla znalcem v posudku popsána obrazem 8 až 11. Znalec závěrem konstatoval, že vozidlo se pohybovalo v levém jízdním pruhu a předjíždělo vozidlo [anonymizováno], které se pohybovalo přímočaře ve svém jízdním pruhu rychlostí cca. 70 km/hod. V okamžiku kolize se chodec nacházel cca 0,9 metrů od levého kraje vozovky, pro objektivní stanovení jeho přesného pohybu znalec nezjistil dostatek vstupních podkladů, nevyloučil však, že vstoupil náhle do vozovky a vytvořil tak řidiči auta [anonymizováno] náhlou překážku. Z technického hlediska též nevyloučil, že řidič vozidla [anonymizováno] zabránit střetu mohl, pokud by nepředjížděl vozidlo [anonymizováno] a pohyboval se ve svém jízdním pruhu. Z propouštěcí zprávy chirurgického oddělení [nemocnice] s poliklinikou v [obec] ze dne [datum] soud dále zjistil, že u žalobce bylo provedeno biochemické vyšetření, RTG vyšetření, CT vyšetření s diagnózou zlomenina krčního obratle zavřená, otřes mozku, otevřené rány, fraktury pelimaleolaris, zjištění alkoholu v krvi 0,84o/oo. Z propouštěcí zprávy Krajské nemocnice v [obec] soud dále zjistil, že žalobce byl hospitalizován na neurochirurgii od [datum] do [datum] z důvodu úrazového onemocnění, kdy byl přijat pro dislokovanou frakturu C 1, s porušením spojení C 1 a C 2 jako vedlejší nález rány na hlavě, komoci mozkové s úrazem pod vlivem alkoholu. Při přijetí byl lucidní, orientovaný, spolupracující, s kompenzovaným psychickým stavem. U žalobce dne [datum] byla provedena operace s diagnózou fraktura C 1, s dislokací a disrupcí vazu C 1 – C 2. Operace byla provedena nekomplikovaně, pacient byl pooperačně přechodně neklidný. Po kontrolním vyšetření byl přeložen na standardní oddělení, kde si stěžoval na bolesti. U žalobce byla zavedena medikace léky a bylo provedeno laboratorní vyšetření se závěrem, že po dohodě s lékařem byl přeložen na traumatologické oddělení k došetření fraktury hlezna a tržné rány a byl objednán na kontrolu RTG páteře. Z propouštěcí zprávy chirurgického oddělení [nemocnice] s poliklinikou v [obec] ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobce byl hospitalizován po přeložení z traumatologie z [obec] na chirurgickém oddělení, kde během hospitalizace rehabilitoval chůzí o berlích bez došlapu s tím, že u něj byla nutná následná rehabilitace s klidovým režimem a s doporučenou kontrolou v traumatologické poradně a v poradně neurochirurgické. Z bodového hodnocení ztížení společenského uplatnění vypracovaného v souladu s přílohami vyhlášky č. 440/2011 Sb., ze dne [datum] soud dále zjistil, že bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění bylo vyhotoveno [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec] s klasifikací„ Poškození zdraví u žalobce v souvislosti s úrazem ze dne [datum]“ pro položku [číslo] poúrazové omezení hybnosti páteře lehkého stupně počtem bodů 100 a položky [číslo] omezení hybnosti hlezna lehkého stupně počtem bodů 400, celkem 500 bodů. [příjmení] hodnocení škody na zdraví nebylo lékařem hodnoceno jako škoda na zdraví zvlášť těžkým následkem, s doporučením navýšení bodového hodnocení podle ust. § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky. Z hodnocení ztížení společenského uplatnění vypracovaného v souladu s přílohami vyhlášky č. 440/2001 Sb., ze dne [datum], vydaného [anonymizováno] [příjmení], soud zjistil, že lékař u žalobce v souvislosti s úrazem ze dne [datum] vypracoval toto hodnocení a klasifikoval poškození zdraví u žalobce, položku [číslo] poúrazové omezení hybnosti krční páteře lehkého stupně s kořenovým drážděním počtem bodů 200, položku [číslo] omezení pohyblivosti ramenního kloubu těžkého stupně počtem bodů 400, položku [číslo] omezení pohyblivosti hlezenního kloubu středního stupně počtem bodů 600, celkem v rozsahu 1 200 bodů. Zvýšení celkové částky bodového hodnocení podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky lékařem opět doporučeno nebylo. Z hodnocení ztížení společenského uplatnění vykazovaného v souladu s vyhláškou č. 440/2001 Sb., dne [datum] [anonymizováno] [příjmení], za Krajskou nemocnici v [obec] soud dále zjistil, že lékař ohodnotil ztížení společenského uplatnění u žalobce, nicméně v hodnocení neuvedl, že toto hodnocení se týká úrazu, který žalobce měl utrpět dne [datum] při dopravní nehodě s tím, že hodnocení bylo vydáno na základě žádosti pacienta a po provedeném vyšetření dne [datum]. Popis vyšetření lékařem v hodnocení popsán není. Z hodnocení ztížení společenského uplatnění ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že posudek byl vypracován v souladu s přílohami vyhlášky č. 440/2001 Sb., lékařem dle vyšetření v psychiatrické ambulanci dne [datum] a kontrolním vyšetření dne [datum] [datum], [datum] a [datum]. Lékařka po konzultaci se žalobcem konstatovala, že žalobce trpí nespavostí, že se v noci probouzí, má strach přecházet silnici, vyhýbá se místům, kde je nutné přecházet vozovku, je podrážděný, vše je dle údajů pacienta, kdy se mu úraz měl stát před pěti lety. Lékař následně konstatoval, že po medikaci u žalobce se zlepšil spánek, přetrvává však úzkost a na základě výše uvedeného ohodnotil poškození zdraví pod položkou 016 –vážné duševní poruchy způsobené nepříznivými psychickými činiteli. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že lékař konstatoval u žalobce léčbu po úrazu a poraněním osobním autem dne [datum] a předpokládal trvalé následky úrazu. Z lékařských zpráv o ambulantním vyšetření ze dne [datum], [datum], [datum] soud dále zjistil, že u žalobce bylo provedeno ambulantní vyšetření RTG páteře s doporučením lékaře zatěžovat do bolesti, promazávat analgetickou mastí s doporučenou kontrolou při obtížích. Z lékařských zpráv o ambulantním vyšetření ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že u žalobce bylo provedeno ambulantní vyšetření RTG páteře s doporučením symptomatické terapie, kdy navíc bylo u žalobce zjištěna z RTG vyšetření regresivní změna dolní krční páteře a regresivní změna TC skloubení. Z lékařských zpráv [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ortopeda ze dne [datum], [datum] a [datum] soud dále zjistil, že po RTG vyšetření byla u žalobce zjištěna pokročilá artróza TC kloubu a že u žalobce se jedná o trvalý stav, obtížně řešitelný, jen šetřením páteře a nosných kloubů, při bolesti léčení analgetiky. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobce se dlouhodobě léčí od úrazu, že ze zdravotního hlediska se jedná u žalobce o trvalé následky a že zpráva ze dne [datum] byla lékařem vydána pro bodové hodnocení trvalých následků, které považoval lékař za ukončené a definitivní pro potřeby pojišťovny a soudu. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví pro odvětví chirurgie se zvláštní specializací neurochirurgie – traumatologie, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví MUDr. [celé jméno znalce] soud zjistil, že soudem ustanovený znalec vycházel z dokumentace uvedené shora, která byla provedena při ambulantním vyšetření žalobce a z hodnocení ztížení společenského uplatnění na formulářích žalované, včetně propouštěcích zpráv z hospitalizace žalobce. Znalec též provedl vlastní vyšetření žalobce dne [datum]. Znalec konstatoval, že vycházel z anamnézy a především z vyšetření žalobce ze dne [datum], když poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně, dále omezení hybnosti hlezna kloubu středního stupně a rozsáhlé plošné jizvy v podkolenní vpravo bylo přítomné u žalobce již s odstupem jednoho roku po úrazu. Znalec z obsahu spisu a z provedených důkazů nezjistil od prosince 2012 do ledna 2016 žádný zdravotní záznam, který by obsahoval sdělení lékaře o docházce na rehabilitaci, nebo lázeňskou léčbu. Žalobce byl již [datum] z léčby v [obec] propuštěn. Sám ohodnotil omezení hybnosti krční páteře jako těžkého stupně, omezení hybnosti hlezna kloubu středního stupně a konstatoval, že z předložených lékařských zpráv i ze zpráv praktického lékaře žalobce [příjmení] [příjmení] nevyplývá, že by se zdravotní stav žalobce zásadním způsobem zhoršil v průběhu času, nebo že by některá z uvedených položek ztížení společenského uplatnění byla lehčího stupně. Znalec dále provedl hodnocení ztížení společenského uplatnění MUDr. [příjmení] ze dne [datum], ke kterému uvedl, že položka [číslo] poúrazové omezení hybnosti krční páteře byla u žalobce již při operaci dne [datum], kdy byla provedena fúze úseku krční páteře z důvodu, že žalobce přiznával chronické potíže s krční páteří před úrazem, důkazem toho byly i pokročilé degenerativní změny pod operovaným úsekem krční páteře z RTG, CT a RI vyšetření před operací. K položce [číslo] - omezení hybnosti ramenního kloubu těžkého stupně znalec uvedl, že u žalobce při úrazu dne [datum] nedošlo k poškození pravého ramene, uváděné potíže nemohly být následkem úrazu při dopravní nehodě. Poukazoval na propouštěcí zprávy z hospitalizací, které obsahují popis poškození pravého ramene staršího data. Položku [číslo] - omezení hybnosti hlezenního kloubu středního stupně považoval za následek odpovídající realitě. K hodnocení ztížení společenského uplatnění [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] znalec dále uvedl k položce [číslo] - mírné omezení pohyblivosti kolene vpravo, jak bylo uvedeno shora, že v lékařské dokumentaci není zmínka o tom, že by žalobce při úrazu dne [datum] utrpěl poškození pravého kolena. Sám žalobce však tvrdil, že v roce 2014 spadl z barové židle a zlomil si stehenní kost vpravo. I z propouštěcích zpráv o hospitalizaci v [obec] jednoznačně vyplývá, že hybnost pravého kolene byla v normě. Najisto uvedl, že zhoršení hybnosti v pravém koleni nesouvisí s úrazem, který žalobce utrpěl při dopravní nehodě dne [datum]. K položce [číslo] uvedl, že ta odpovídá reálné skutečnosti. U položky [číslo] znalec předpokládal, že k ustálení zdravotního stavu pro hodnocení této položky došlo již po uplynutí jednoho roku od úrazu, kdy bylo možné zjistit i jizvy. K položce [číslo] - omezení pohyblivosti C páteře těžkého stupně znalec uvedl, že při operaci žalobce dne [datum] byla provedena fúze a fyziologicky je tato část u žalobce nejpohyblivějším úsekem krční páteře, kdy sám žalobce přiznává při vyšetření dne [datum], že s krční páteří měl chronické potíže již před úrazem. Důsledkem toho jsou i pokročilé degenerativní změny pod operovaným úsekem krční páteře, které vyplývají i z RTG, CT a MRI vyšetření. V hodnocení hybnosti je nutné počítat s průkaznými pokročilými degenerativními změnami krční páteře již před operací, které snižovaly její hybnost. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Uzavírá následující skutkový stav. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě a žalobce při této dopravní nehodě utrpěl zlomeninu prvního krčního obratle, otřes mozku a zlomeninu pravého hlezna. Nebylo prokázáno, že žalobce v příčinné souvislosti s dopravní nehodou utrpěl jiné poškození kolena nebo ramene. Vozidlo [značka automobilu] mělo ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu u žalované. Při operaci dne [datum] bylo u žalobce zjištěno chronické onemocnění páteře, které nesouviselo s poškozením zdraví žalobce, které utrpěl při dopravní nehodě. Byla u něj operativně provedena fúze úseku krční páteře. [příjmení] hodnocení tohoto poškození zdraví bylo z lékařského hlediska možné již rok po úrazu. Dne [datum] došlo též k hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce lékařem za omezení hybnosti pravého kolena, zhoršení tohoto zdravotního stavu prokázáno od té doby nebylo. Jak bylo výše uvedeno, dne [datum] byla u žalobce oparatívně provedena fúze úseku krční páteře, proto hodnocení položky za omezení hybnosti krčního páteře dne [datum] nebylo v souvislosti s horšením jeho zdravotního stavu, které by se projevilo až [datum]. Nebylo dále prokázáno, že došlo k poškození ramenného kloubu žalobce v souvislosti s dopravní nehodou a že tak došlo ke zhoršení tohoto tělesného poškození k [datum]. [příjmení] hodnocení poškození jizev podkolení žalobce bylo již možné ohodnotit rok po úrazu a omezení pohyblivosti C páteře těžkého stupně nebylo v příčinné souvislosti s poškozením zdraví žalobce utrpěného při dopravní nehodě. Přímými důkazy tak nebylo soudu prokázáno, že od [datum] došlo ke zhoršení tohoto poškozené. Bylo dále prokázáno, že vlastním vyšetřením žalobce dne [datum], znalec zjistil, že anamnézy poúrazové hybnosti páteře žalobce, omezení hybnosti hlezen kloubu i plošné jízvy byly u žalobce přítomné již rok po úrazu, tj. dne [datum]. [příjmení] poškození zdraví žalobce od ustálení jeho zdravotního stavu od [datum] prokázáno v souvislosti s uvedeným poškozením nebylo. Soud vycházel ze znaleckého posudku ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který ve svém posudku vycházel z důkazů provedených soudem a z vlastního vyšetření žalobce. Z lékařských zpráv žalobce ze dne [datum], [datum], [datum], [anonymizováno] [rok], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] [datum] a [datum] nebylo dále soudu objektivně prokázáno zhoršení zdravotního stavu žalobce ani nové zdravotní postižení, které by bylo vyvoláno v příčinné souvislosti s poškozením jeho zdraví, které utrpěl při dopravní nehodě dne [datum]. Uvedené listiny soud hodnotil z pohledu, zda obsahovali přesný popis konkrétního zhoršení zdravotního stavu, zjištěného při dopravní nehodě, popis provedeného lékařského vyšetření a lékařskou diagnostikou z hlediska medicíny, nikoliv v souvislosti popisem subjektivního stavu ze strany pacienta. Hodnocení uvedených listinných důkazů též nebylo soudem hodnoceno jako konzistenční, z nějž by vyplynul závěr tvrzení žalobcem o zhoršení stavu nebo vzniku nového onemocnění. Co se týče nároku žalobce spočívající v ustálení zdravotního stavu nebo zhoršení jeho zdravotního stavu v oblasti duševní, které prokazoval posudkem [příjmení]. [příjmení], bylo na žalobci, aby po poučení dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., při ústním jednání dne [datum], označil důkazy k prokázání existence příčinné souvislosti tohoto zdravotního stavu, z něj plynoucích obtíží a předmětnou dopravní nehodou, a to v oblasti psychiatrické. Z lékařských zpráv ze dne [datum] 2 [údaj o čase] [rok], [datum] [datum] bylo prokázáno, že žalobce toliko absolvoval ambulantní vyšetření od září [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] u psychiatra v lucidním a subdepresivním stavu. Uvedl subjektivně lékaři, že má strach jít přes ulici, bojí se, aby ho auto neporazilo, a že to způsobil syn soudkyně a vyšetřovatel, protože došlo k zfalšování dokumentů. Lékařem po 5 vyšetření byla stanovena diagnóza a doporučena medikace. Soud nevzal za prokázané, že u žalobce (po 5 ambulantních vyšetření vyšetřeních, a více než 5 let po dopravní nehodě), byla poskytována trvající dispenzarizační a klinická léčba jeho duševního stavu, která by byla novým následkem poškození jeho zdraví a to v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Z uvedeného soud uzavřel, že námitka žalované o účelnosti a nevěrohodnosti posudku [anonymizováno] [příjmení] je zcela v projednávané věci důvodná. Soud v této souvislosti hodnotil lékařské zprávy jako opět zcela nekonzisteční, protože z nich nevyplynul jasný a konkrétní závěr příčinné souvislosti diagnostikovaného onemocnění s předmětnou dopravní nehodou. Po poučení a uplynutí koncentrační lhůty dle ust. § 118b o.s.ř., žalobce až při jednání soudu dne [datum] navrhoval účastnický výslech, který soud z důvodu procesní ekonomie zamítl, jelikož okolnosti o existenci příčinné souvislosti jsou z hlediska lékařského posouzení právně významné. Soudu dále nebylo prokázáno, že výlučným viníkem škody na zdraví bylo pojištěné vozidlo a že řidič vozidla porušil povinnosti stanovené v § 4 písm. a) nebo § 5 odst. 1 písm. f) a § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život a zdraví osob ani svůj vlastní a své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Podle § 5 odst. 1 písm. b) odst. 2 písm. f) zákona o provozu na pozemních komunikacích, dle kterého řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích a dále nesmí ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce. Ve vztahu k posuzované věci je důležité i ust. § 18 odst. 1 uvedeného zákona, podle kterého rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. V projednávané věci však soud nezjistil z provedených důkazů žádné právně významné okolnosti, týkající se pouze chování řidiče vozidla. V projednávané věci tak nutno hodnotit i okolnosti, které může či nemůže řidič předvídat, je třeba též vycházet z konkrétní dopravní situace (srov. narpř. rozhodnutí Nejvyššího soudu 3 Tz 182/2001 a sp. zn. 8 Tdo 727/2018). Z hlediska trestní odpovědnosti za přečin těžkého ublížení na zdraví dle ust. § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, je tak důležité zkoumání skutečnosti ohledně chování poškozeného. Soudu nebylo prokázáno z provedeného dokazování, že chování řidiče vzniklou škodu vůbec způsobilo, a je výlučným důsledkem vzniklé újmy na zdraví žalobce. Ba naopak, žalobce v tmavém oblečení, pod vlivem alkoholu, při snížené viditelnosti, vstoupil do vozovky a vytvořit tak náhlou překážku v jízdě vozidla a sám porušil povinnosti dle ust. § 4 písm. a) ve spojení s ust. § 53 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. Podle ust. § 3081 zákona č. 89/2012 Sb., (NOZ) je tento zákon účinný od [datum] dle § 3028 odst. 3 zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění ke dni [datum], pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 6 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému působenou škodu na zdraví nebo usmrcením. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ust. § 6 u příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Podle ust. § 444 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném ke dni [datum], při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Podle ust. § 101, pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle ust. § 8 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění účinném ke dni [datum], právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá. Soud předně konstatuje, že právo poškozeného na plnění vůči pojistiteli škůdce podle § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., je originárním právem založeným zvláštním právním předpisem, které je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem. Nemá povahu nároku na náhradu škody, ale dává poškozenému oprávnění uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli toho, kdo mu odpovídá za škodu. Základným předpokladem existence tohoto nároku je: ad 1) škodní událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, ad 2) vznik škody a ad 3) příčinná souvislosti mezi vzniklou škodou a škodní událostí vyvolanou provozem dopravního prostředku. Mezi účastníky nebylo sporu o základu nároku podle ust. § 6 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., když nárok představoval škodu na zdraví žalobce, kterou utrpěl v souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum]. Nebylo dále sporu o zavinění provozovatele dopravního prostředku, jehož pojistitelem podle uvedeného zákona, byla žalovaná. Náhrada za ztížení společenského uplatnění ve smyslu ust. 441 odst. 1 obč. zák, ve znění ke dni škodné události, se poskytuje za trvalé následky vyvolané škodou na zdraví, které nepříznivě ovlivňují možnosti poškozeného uplatnit se v jeho dalším životě a ve společnosti (srov. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb., § 4 odst. 1). Ztížení společenského uplatnění poškozeného vzniká v době, kdy se trvale nepříznivé následky pro jeho další život projeví, tedy kdy v jeho zdravotním stavu nastanou takové změny, které do budoucna omezují jeho další život v následné době a znamenají trvalou změnu jeho společenského, kulturního a rodinného uplatnění oproti stavu, jaký byl před úrazem. V projednávané věci se soud předně vypořádal s uplatněnou námitkou promlčení. V tomto ohledu odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Odo 896/2006, ve kterém soud uzavřel, že„ dovolá-li se účastník občanského soudního řízení promlčení, nemůže soud promlčené právo (nárok) přiznat, návrh na zahájení řízení v takovém případě zamítne. Jestliže je v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým“. Soud se tak nezabýval s podstatou uplatněného nároku před posouzením námitky promlčení, protože jde o případ, kdy je nárok zjevně nedůvodný (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28. 2016, sp. zn.

IV. ÚS 2207/14). Soud se proto nezabýval okolností o spoluzavinění žalobce na vzniklé újmě, kdy bylo prokázáno, že Vzhledem k ust. § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“), popř. podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť posuzované promlčecí doby počaly běžet před [datum]. Podle § 8 zákona č. 37/2004 Sb., právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá. Zákon [číslo] Sb., pojem pojistné události blíže nevymezuje, ponechává tuto otázku zcela na konkrétní pojistné smlouvě, kterou mezi sebou pojistitel a pojištěný uzavřou, případně na pojistných podmínkách, které jsou ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb. její součástí. Může jí být škodní událost (způsobení škody provozem vozidla podle § 2 písm. h) zákona č. 168/1999 Sb.), okamžik vzniku povinnosti pojištěného nahradit škodu nebo může být stanoven i jiný způsob jejího určení. Pojistnou událost však z tohoto důvodu nelze bez dalšího ztotožňovat se škodnou událostí ani s dopravní nehodou samotnou. Pro stanovení, co je v konkrétním pojištění pojistnou událostí, je nutné vycházet z pojistných podmínek, popř. pojistné smlouvy, nebo ze zvláštního právního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009 sp. zn. 25 Cdo 5175/2008). Není-li ve smlouvě o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla pojistná událost sjednána (určena) jinak než použitím zákonné dikce (tak tomu bylo i v dané věci), pak platí, že stejně jako událost, z níž škoda vznikla, zahrnuje pojem pojistné události nejen protiprávní úkon či právně kvalifikovanou událost, které vedly ke vzniku škody (zde dopravní nehoda), ale i vznik škody samotné. Škoda na zdraví spočívající ve ztížení společenského uplatnění vzniká až v době, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálí natolik, aby bylo zřejmé, jak se nepříznivé následky projeví v jeho dalším životě, jak výraznou a trvalou to bude znamenat změnu jeho společenského, kulturního a rodinného uplatnění oproti stavu, jaký byl před úrazem (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2003 sp. zn. 21 Cdo 642/2003, nebo ze dne 7. 7. 2011 sp. zn. 21 Cdo 752/2010). Při zhoršení již ustáleného zdravotního stavu, který zakládá nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, nebo projeví-li se nové následky související s původním úrazem, vzniká v důsledku původní škodné události další nový nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, u nějž se porovnává stav před zhoršením zdravotního stavu se stavem nynějším. Ačkoliv je při hodnocení trvalých následků na zdraví třeba přihlížet i k jejich předpokládanému vývoji, není vyloučen vznik nového nároku, pokud se výrazně zhoršil již ustálený zdravotní stav, popřípadě se projevily další následky v takové intenzitě a takovým způsobem, že původně ani nemohly být předvídané ([příjmení], J., [příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], M., a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. [číslo], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1983, sp. zn. 1 Cz 23/83). Jedná se o výjimečné případy, i u nichž platí, že musí být zachována příčinná souvislost s původní událostí. Tehdy je třeba při stanovení výše nového nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění porovnávat nynější stav se stavem před zhoršením, nikoliv se stavem před úrazem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Cdo 991/2006, ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 275/2006, nebo ze dne 16.10. 2019 sp. zn. 25 Cdo 3014/2018). Mezi skutečnosti představující základ, které se musí v žalobě vymezit, patří v případě uplatnění nového nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění konkrétní popis zhoršení zdravotního stavu, ke kterému došlo ve srovnání se stavem, za nějž byla dříve přiznána náhrada. Žalobce uvedené právně významné skutečnosti vymezil tak, že nehoda zanechala na jeho zdravotním stavu trvalé následky v podobě omezení hybnosti pravého hlezna a krční páteře. Soudu však bylo znaleckým zkoumáním prokázáno, že ke zhoršení uvedeného zdravotního stavu žalobce nedošlo ke dni vydání posudku ztížení společenského uplatnění [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] ani ke dni vydání posudku [anonymizována dvě slova] [datum]. Není tedy v projednávané věci rozhodující reální okamžik vyhotovení lékařského posudku, ale okamžik kdy bylo objektivně možné ohodnotit ztížení společenského uplatnění, které bylo již před podáním žaloby, ze strany žalované odškodněno. Objektivně to bylo možné již rok po úrazu, tj. od [datum]. Této okolnosti odpovídá i vyhotovení posudku MUDr. [příjmení] již dne [datum] (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.4. 2016 sp. zn. 25 Cdo 1593/2015 nebo ze dne 7.7. 2011 sp. zn. 21 Cdo 752/2010). S poukazem na výš uvedené soud proto uzavřel, že nárok žalobce na náhradu škody za zdraví z titulu ztížení společenského uplatněné za zhoršení zdravotního stavu v podobě zhoršení omezení hybnosti pravého hlezna, krční páteře nebyl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě dle ust. § 101 obč. zák ve spojení s ust. § 8 zák. č. 37/2004 Sb., kdy promlčení lhůta počala běžet od [datum] a uplynula dne [datum]. Žaloba byla podána soudu dne [datum]. Co se týče nároku žalobce na nové odškodnění vzniklé újmy spočívající ve ztížení společenského uplatnění z hlediska jeho duševního onemocnění a návštěvy psychiatra (nutno připomenout 5 krát ambulantní vyšetření v průběhu 4 měsíců v roce 2016), žalobce neunesl své břemeno důkazní a neprokázal existenci vzniklé škody na zdraví v příčinné souvislosti s škodnou událostí, která nastala dne [datum]. S poukazem na výše uvedené soud žalobu zamítl. O nákladech řízení, které vznikli státu v souvislosti s vyplacením znalečného v celkové výši [částka], soud rozhodoval dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., a zcela neúspěšnému žalobci uložil povinnost k náhradě těchto nákladů tak jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. Náhradu nákladů řízení jsou pak žalobce povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Po právní moci rozhodnutí soud vrátí žalované zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka], kterou složila na účet soudu dne [datum]. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšné žalované v přiznal náhradu nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 3 úkony po [částka] (písemné vyjádření ze dne [číslo] 2017, příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]), celkem ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tak jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

Odůvodnění