65 A 1/2025–210

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci navrhovatelé: a) P. G., narozený X b) M. G., narozená X oba bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Vojtěchem Dolinou sídlem Lešetín IV/777, 760 01 Zlín proti odpůrci: obec Dešná, IČO 00568520 sídlem Dešná 88, 763 15 Dešná zastoupená advokátem Mgr. Filipem Petrášem sídlem Opletalova 1525/36, 110 00 Praha 1 za účasti: 1) P. M., narozená X 2) T. M., narozený X oba bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Černým sídlem Údolní 33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2023 – změny č. 2 územního plánu Dešná vydané Zastupitelstvem obce Dešná dne 14. 12. 2023 v bodu 30. v rozsahu úpravy podmínek využití plochy rekreace specifických forem (RX) takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy č. 1/2023 – změna č. 2 územního plánu Dešná vydaná Zastupitelstvem obce Dešná dne 14. 12. 2023 se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v bodu 30. v rozsahu úpravy podmínek využití plochy rekreace specifických forem (RX) A) v části textu: v podmínkách hlavního využití se za slovu “rekreace” vkládá znění “se zaměřením na cyklosport” v podmínkách přípustného využití se – vypouští první odrážka s textem “cyklosport (bike park)” – ve druhé odrážce vypouští první slovo “lezecké” a nahrazuje se pojmem “lanové”; vypouští text “adventure park” – vypouští šestá odrážka s textem “související občanská vybavenost” B) v části nově vkládaných řádků a schématu v tabulce v tomto rozsahu: [OBRÁZEK]– související občanské vybavení místního významu s vyloučením ubytování (zázemí pro návštěvníky, WC, šatny, úschovna / půjčovna kol). Poloha záměru bude respektovat požadavek na umístění v ploše – viz schéma. – obchodní prodej do 100 m2 prodejní plochy – stravování do 100 m2 restaurační plochy vč. zázemí – oplocení s výjimkou nepřípustného typu oplocení. Poloha oplocení pouze na části plochy č. 5 a to v části vyhrazené pro občanské vybavení – viz schéma. – neprůhledné oplocení tvořené plnou výplní plotových stěn – zastavěnost (vč. zpevněných ploch): max. 300 m2 z celkového rozsahu plochy č. 5

II. Ve zbývající části se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Navrhovatelé jsou vlastníky většiny pozemků na ploše, která je územním plánem Dešná z roku 2012 („územní plán 2012“) vymezena jako RX č. 5 – plocha rekreace specifických forem. Využití této plochy specifikovala textová část územního plánu 2012 následovně: [OBRÁZEK]

2. Na této ploše se rovněž nachází stavba polygonu – zkušební dráhy, která vznikla v 80. letech 20. století. Mezi navrhovateli a osobami zúčastněnými na řízení (které rovněž vlastní část pozemků na ploše RX) panuje letitý spor o to, zda byl polygon umístěn, realizován a užíván v souladu s právními předpisy. Správními orgány dosud nebyla tato otázka definitivně vyřešena, nicméně rozhodnutím Městského úřadu Slušovice jako stavebního úřadu ze dne 13. 4. 2001, č. j. SÚ–10036/01/Ga/Rozh, bylo vydáno předběžné opatření, jímž bylo navrhovatelům uloženo, aby se zdrželi jakéhokoliv užívání polygonu. Navrhovatelé a odpůrce mají též rozdílné představy o využití této plochy. Zatímco navrhovatelé by upřednostňovali co nejširší možnost využití pro nejrůznější aktivity včetně motorsportu, odpůrce má zájem na přísnější regulaci využití této plochy z důvodu ochrany životního prostředí včetně krajiny, pohody bydlení a veřejného zdraví.

3. Odpůrce přijal v roce 2019 změnu č. 1 územního plánu 2012 („změna č. 1“), v níž mimo jiné v grafické části změnil zastavitelnou plochu rekreace specifických forem RX č. 5 na stabilizovanou plochu zemědělskou Z a plochu smíšenou nezastavěného území S*. Na základě návrhu navrhovatelů Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. 6. 2023, č. j. 65 A 9/2020–317, změnu č. 1 v této části zrušil. Soud posoudil tuto úpravu jako zcela zásadní změnu v regulaci dotčeného území, která představuje přetržení kontinuity územního plánování a jako taková nepřiměřeným způsobem zasahuje do vlastnického práva navrhovatelů a jejich práva na podnikání. Soud na druhou stranu uznal reálný základ obav odpůrce z realizace navrhovateli plánovaných činností, které by mohly být negativně vnímány jeho obyvateli. Stejně tak soud připustil, že hlavní využití plochy RX bylo v územním plánu 2012 označeno do značné míry neurčitě jako „specifická rekreace“. Odstranění této neurčitosti by mohlo být podle názoru soudu legitimním důvodem pro změnu územního plánu.

4. Odpůrce pak mimo jiné v reakci na citovaný rozsudek přijal opatření obecné povahy č. 1/2023 – změnu č. 2 územního plánu Dešná („změna č. 2“). V bodě 30. změny č. 2 pak upravil podmínky využití ploch v textové část územního plánu 2012. Plochu rekreace specifických forem RX přitom změnil následovně (citace včetně případných chyb): plochy rekreace specifických forem (RX) v podmínkách hlavního využití se za slovu “rekreace” vkládá znění “se zaměřením na cyklosport” v podmínkách přípustného využití se – vypouští první odrážka s textem “cyklosport (bike park)” – ve druhé odrážce vypouští první slovo “lezecké” a nahrazuje se pojmem “lanové”; vypouští text “adventure park” – za třetí odrážku se vkládá odrážka s textem “zemědělství” – za čtvrtou odrážku se vkládá odrážka s textem “opatření pro ochranu přírody, krajiny, (protierozní opatření, opatření pro retenci vody, terénní úpravy)” – ve páté odrážce vypouští první slovo “krajinná” – vypouští šestá odrážka s textem “související občanská vybavenost” za řádek „přípustné využití“ se vkládají řádky s textem: Podmíněně přípustné využití[OBRÁZEK]– související občanské vybavení místního významu s vyloučením ubytování (zázemí pro návštěvníky, WC, šatny, úschovna / půjčovna kol). Poloha záměru bude respektovat požadavek na umístění v ploše – viz schéma.– obchodní prodej do 100 m2 prodejní plochy– stravování do 100 m2 restaurační plochy vč. zázemí– oplocení s výjimkou nepřípustného typu oplocení. Poloha oplocení pouze na části plochy č. 5 a to v části vyhrazené pro občanské vybavení – viz schéma.– sezónní pastevecké ohrady na dobu dočasnou po dobu pastvyNepřípustné využití– činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím nebo narušující kvalitu prostředí vlivy provozu a dopravní zátěží nebo takové důsledky vyvolávají druhotně– neprůhledné oplocení tvořené plnou výplní plotových stěnPodmínky prostorového využití stavby občanského vybavení:– zastavěnost (vč. zpevněných ploch): max. 300 m2 z celkového rozsahuplochy č. 5– podlažnost: možnost podsklepení; 1. NP + využitelné podkroví – zastřešení:střecha šikmá (sedlová, pultová); přípustná střecha plochá v případě tzv. Zelené (vegetační) střechy oplocení: výška max. 2 m od úrovně terénu viz Definice použitých pojmů II. Návrh 5. Navrhovatelé se návrhem domáhali zrušení části změny č. 2 v rozsahu regulace plochy RX. Namítli, že změna č. 2 je nezákonná a nepřiměřená. Omezení oplocení polygonu jen na sezónní pasteveckou ohradu bez užití plné výplně plotových stěn a pouze na 300 m2 v severní části polygonu dle navrhovatelů postrádá legitimní důvod a je tím podstatně ztížena možnost navrhovatelů chránit svůj majetek. Změna č. 2 nerespektuje historický vývoj užívání pozemků, neboť polygon býval oplocený po celou dobu své existence s cílem uchovat v tajnosti testování nových typů vozidel před veřejností. Oplocení přitom z velké části obklopuje polygon dodnes. Není tak pravdivé tvrzení odpůrce, že oplocení brání migrační průchodnosti území pro organismy, pokud mu dosud nijak nebránilo. Není ani zřejmé, jaké organismy má odpůrce na mysli, a proto je odůvodnění změny č. 2 nepřezkoumatelné.

6. Změna č. 2 dále podstatně zúžila spektrum možného využití pozemků navrhovatelů pouze pro specifickou rekreaci se zaměřením na cyklosport. To nemá v daném území tradici a je pro navrhovatele ekonomicky nesmyslné. Bikeparky se budují především ve vysokých horských terénech, kde využívají stávající lyžařské lanovky, což areál polygonu nesplňuje – je příliš krátký a plochý, nenachází se zde lanovka a potřebné zvýšení dodávek elektrické energie není možné. Dle navrhovatelů nedává smysl ani využití pozemků pro lanové centrum, neboť jedno takové se nachází 7 minut autem a polygon k takové činnosti nikdy nesloužil a není tam pro ni zázemí. Podmíněně přípustné využití plochy sice umožňuje více variant jejího využití, nicméně odpůrce jej omezil pouze na území o rozloze 300 m2 v severní části polygonu, aniž by to smysluplně odůvodnil.

7. Odůvodnění změny č. 2 si dle navrhovatelů odporuje, neboť na jedné straně uvádí, že navrhovatelé nechali příslušné pozemky ležet ladem, na druhé straně tvrdí, že podnikatelský záměr navrhovatelů je nekonkrétní nebo nekonzistentní. Odpůrce v minulosti odmítl navrhované rekreační aktivity jako adrenalinové sporty (horská cyklistika, paintball, terénní koloběžky, snowtubing, zorbing) nebo firemní či soukromé akce spojené se zážitkovými programy apod. a odmítl připojení polygonu k elektrické energii. Odpůrce nevzal v potaz, že po dobu 19 let byla navrhovatelům zakázána jakákoliv činnost v daném území předběžným opatřením stavebního úřadu.

8. Navrhovatelé se domnívají, že změna č. 2 je v rozporu s konstantní judikaturou správních soudů. Poukazují na to, že obec není svrchovaným pánem nad územím, a na princip kontinuity územního plánování. Změna funkčního využití ploch musí být řádně odůvodněna a musí být opřena buď o relevantní změnu okolností nebo o to, že původní řešení je věcně nesprávné a vede k závažné kolizi s veřejným zájmem. Tyto podmínky nebyly v projednávané věci splněny. Důvody spočívající v údajném zájmu na ochraně přírody jsou zcela obecné a jsou vyvráceny vyjádřením Krajského úřadu Zlínského kraje z roku 2013, který k záměru navrhovatelů a k obnově polygonu neměl připomínky. Hranice přírodního parku Vizovické vrchy se sice nachází v těsné blízkosti polygonu, ale ten do něj nijak nezasahuje.

9. Cílem změny č. 2 je zablokovat jakékoliv podnikatelské aktivity navrhovatelů, resp. je dostat pod kontrolu tak, aby o nich nemohly rozhodovat správní orgány, ale sám odpůrce. Ten si tak uzurpuje pravomoci jiných orgánů veřejné moci. Přijetím změny č. 2 došlo rovněž ke znehodnocení pozemků navrhovatelů, přičemž odpůrce nevyvinul žádnou snahu o finanční či jiné vyrovnání.

10. Z uvedených důvodů navrhovatelé navrhli, aby soud změnu č. 2 zrušil v napadeném rozsahu.

III. Vyjádření odpůrce

11. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že stavba polygonu je černou stavbou, na níž nebylo vydáno stavební povolení a netýká se jí ani územní rozhodnutí č. 46/1987 zmiňované navrhovateli. Od roku 1993 se vede řízení o odstranění stavby, které dosud nebylo skončeno. Vydané předběžné opatření je dle odpůrce důkazem, že neexistuje žádná tradice užívání polygonu pro účely motosportu. Navrhovatelé kupovali polygon jako zemědělskou plochu a takto byl také vymezen v původním územním plánu odpůrce. V územním plánu 2012 byl polygon zařazen do plochy rekreace specifických forem; odpůrce měl již v této době za cíl omezit využití plochy na cyklistiku, nicméně to bylo zamítnuto Krajským úřadem Zlínského kraje. V období 2012–2019 předložili navrhovatelé odpůrci celkem tři návrhy na využití polygonu, které však nebyly v souladu s územním plánem a s představami občanů a vedení odpůrce (motosport a obdobné rušící aktivity). Občané si obec odpůrce vybírají zejména pro krásnou krajinu a klid, pro možnosti turistiky a cykloturistiky. Navrhovatelé nejsou obyvateli odpůrce, ale podnikatelé, kteří se snaží upřednostnit své zájmy nad zájmy veřejnosti.

12. Odpůrce připustil, že v roce 1986 byl polygon oplocen z důvodu bezpečnosti; toto oplocení však chátralo a v současnosti z něj zbyla asi jedna třetina na severní a západní straně. Odpůrce otázku oplocení polygonu konzultoval s Agenturou ochrany přírody a krajiny („AOPK“), podle níž je třeba z důvodu zachování funkčnosti migračního koridoru a lokálního koridoru a ochrany horizontu vyloučit oplocení jižní části území tak, aby byl plot umístěn výrazně pod horizontem; plot musí být transparentní, nikoliv neprůhledný. Migrační koridor mohou potvrdit myslivci polesí v okolí odpůrce, kteří v minulosti vyprošťovali vysokou zvěř z oplocení. K umístění staveb odpůrce poukázal na to, že se na území odpůrce nachází svahové nestability a v oblasti polygonu je evidován uklidněný plošný sesuv přírodního původu. Zářezy způsobené plošnou výstavbou při patě svahu, neodborné provádění terénních úprav většího rozsahu nebo opakované dynamické otřesy těžkou technikou by mohly vyvolat aktivaci svahových deformací. Po vybudování polygonu se navíc zhoršily odtokové poměry z tohoto území a veškerá voda stéká do obce. V daném území je tak nutné vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání srážkových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní a sucha. Odpůrce též poukázal na dotazníkové šetření z roku 2017, z nějž vyplynulo, že obyvatelé odpůrce nemají zájem na vybudování jakéhokoliv hlučného zařízení/provozovny na ploše polygonu, zejména provozování motosportu, paintballu, zorbingu ale i výstavby zvonice nebo kapličky. Ze strategického rozvojového plánu odpůrce vyplývá, že pro občany odpůrce je největší hrozbou polygon a jeho nejasné využití v budoucnu, které by mohlo zvýšit průjezdnost územím.

13. Odpůrce též poukázal na to, že navrhovatelé nabyli polygon jako plochu určenou k zemědělství, jak stanovoval původní územní plán odpůrce. Z pohledu posuzování přiměřenosti odpůrce odkázal na veřejný zájem na zachování kvalitního životního prostředí a udržitelného rozvoje a na ochranu přírody a krajiny. V oblasti polygonu se vyskytuje mlok skrvnitý, který je přísně chráněn, k čemuž je odpůrce připraven nechat vyhotovit biotopickou analýzu. V oblasti dále existuje migrační biokoridor, který je nutné zachovat; v případě motosportu na území polygonu bude migrační koridor zničen.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odpůrce navrhl, aby soud návrh zamítl.

IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení

15. Osoby zúčastněné na řízení ve svém vyjádření k návrhu nejprve podrobně argumentovali k tomu, že polygon je černou stavbou. Dále uvedli, že změnou č. 2 došlo pouze k upřesnění využití plochy RX, přičemž odůvodnění této změny je z hlediska kvality i rozsahu nadstandardní. Stanovení podmíněně přípustného využití území pro oplocení je dle osob zúčastněných na řízení rozšířením možností využití dotčeného území, neboť před změnou č. 2 územně plánovací regulace výstavbu oplocení vůbec neumožňovala. Historická existence oplocení není relevantní, neboť stejně jako polygon bylo i oplocení vybudováno bez příslušeného povolení. Tvrzení, že současné oplocení nebrání migraci živočišných a rostlinných organismů navrhovatelé nijak nedokládají. Odstranění využití plochy pro bikepark bylo provedeno na základě námitky navrhovatelů a nahrazeno širším pojmem cyklosport. Toto vymezení zároveň přináší potřebnou právní jistotu o možnostech využití dotčeného území. Údajná vnitřně rozporná tvrzení nejsou v odůvodnění změny č. 2 obsažena. Argumentace mezemi práva obce na samosprávu a kontinuitou územního plánování je dle osob zúčastněných na řízení nesrozumitelná. Petit upravený k výzvě soudu nedopovídá navrhovateli tvrzeným důvodům a není zřejmé, zrušení jaké konkrétní regulace se navrhovatelé domáhají. Přijetím změny č. 2 si odpůrce neuzurpoval pravomoc jiných orgánů, pouze upřesnil podmínky využití plochy RX. K tomu osoby zúčastněné na řízení poukazují na potřebu zdrženlivosti soudů při přezkumu územních plánů. Osoby zúčastněné na řízení navrhly, aby soud návrh zamítl.

V. Posouzení věci

16. Soud ve věci nařídil jednání, při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. Navrhovatelé k výzvě soudu upřesnili, že se domáhají zrušení bodu 30. změny č. 2 v rozsahu úpravy podmínek využití plochy rekreace specifických forem (RX). Takto vymezený petit považuje soud za dostatečně určitý a návrh za projednatelný.

17. Návrh je z části důvodný.

18. Soud se nejprve zabýval tvrzenou vadou spočívající ve vnitřně rozporném odůvodnění změny č.

2. Dle navrhovatelů odůvodnění na jedné straně uvádí, že navrhovatelé nechali příslušné pozemky ležet ladem, na druhé straně tvrdí, že podnikatelský záměr navrhovatelů je nekonkrétní nebo nekonzistentní. Podle navrhovatelů odpůrce nevzal v potaz, že jim byla po dobu 19 let zakázána jakákoliv činnost v daném území předběžným opatřením stavebního úřadu a současně odmítl v minulosti navrhovateli navrhované aktivity na tomto území. Soud po prostudování odůvodnění změny č. 2 ve shodě s osobami zúčastněnými na řízení konstatuje, že odůvodnění tvrzený rozpor neobsahuje. Změna č. 2, resp. její odůvodnění, není postavena na citovaných tvrzeních navrhovatelů, resp. se těmito otázkami vůbec nezabývá. Námitka není důvodná.

19. Navrhovatelé pak postavili svou argumentaci především na tom, že regulace plochy RX č. 5 provedená změnou č. 2 nepřiměřeně zasahuje do jejich vlastnického práva a práva na podnikání. K postupu správních soudů při zkoumání proporcionality opatření obecné povahy se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku ze dne 4. 8. 2010, č. j. 4 Ao 3/2010–54. Soud se v rámci přezkumu souladu opatření obecné povahy se zákonem „věnuje též otázkám, zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (kritérium vhodnosti), zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným legislativním prostředkem (kritérium potřebnosti), zda opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně (kritérium minimalizace zásahu); v neposlední řadě soud také zkoumá, zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli (kritérium proporcionality v užším slova smyslu)“ [shodně z poslední doby srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č. j. 10 As 251/2023–71).

20. Pro posouzení přiměřenosti napadené části změny č. 2 je určující regulace obsažená v předchozí územně plánovací dokumentaci, tj. v územním plánu 2012. Ten tvoří základní referenční rámec pro posouzení celé věci. Pro rozhodnutí soudu je proto nevýznamné, jak bylo dotčené území regulováno a využíváno před rokem 2012 a v jakém stavu navrhovatelé pozemky v 90. letech nabyli. Soud proto pro nadbytečnost neprováděl odpůrcem navrhované důkazy „prvním“ územním plánem odpůrce, výpisem z registru půdy, listy vlastnictví, dohodou o skončení nájmu a vydání pozemků, ale ani žalobci navrhovaným příspěvkem na facebookovém profilu Barum Rally. Pro posouzení věci nejsou rozhodující ani důvody, které měly vést k pořízení změny č. 1, neboť změna č. 2 je relativně samostatné opatření obecné povahy, které z hlediska zákonnosti a přiměřenosti musí obstát samo o sobě bez ohledu na důvody přijetí předchozí (zrušené) regulace území. Proto soud pro nadbytečnost neprováděl k důkazu dotazníkové šetření z roku 2017. Stejně tak je z pohledu zákonnosti a přiměřenosti napadené části změny č. 2 irelevantní, právní názor Městského úřadu Vizovice na soulad podnikatelského záměru navrhovatelů na rekonstrukci Polygonu s územním plánem 2012. Proto soud neprovedl důkaz vyjádřením tohoto úřadu z 19. 7. 2016 a související žádostí navrhovatelů. Konečně zákonnost a přiměřenost změny č. 2 nestojí ani na tom, zda je stavba polygonu černou stavbou a jaký je průběh řízení o jejím odstranění či dodatečném povolení. Pro potřeby tohoto řízení jsou podstatné pouze dvě skutečnosti, které nejsou mezi účastníky (včetně osob zúčastněných na řízení) sporné – stavba polygonu na dotčených pozemcích existuje a řízení o jejím odstranění nebylo dosud pravomocně skončeno. Soud proto jako nadbytečné vyhodnotil též návrhy důkazů těmito listinami: územní rozhodnutí Místního národního výboru Slušovice ze dne 3. 12. 1987, č. 46/1987, žádost o dodatečné povolení stavby ze dne 2. 5. 1993, oznámení Stavebního úřadu ve Slušovicích ze dne 14. 5. 1993, č. j. SÚ–701/93/Ga/OS, zápis z místního šetření ze dne 16. 6. 1993, rozhodnutí Stavebního úřadu ve Slušovicích ze dne 7. 7. 1993, č. j. SÚ–701/93/Ga/Př, rozhodnutí Stavebního úřadu ve Slušovicích ze dne 29. 11. 1993, č. j. SÚ–701/93/Ga/OS, výzva Stavebního úřadu ve Slušovicích ze dne 22. 12. 1993 včetně připojeného odvolání, č. j. SÚ–1752/93/Ga/O, rozhodnutí Okresního úřadu Zlín ze dne 26. 4. 1994, č. j. RR–4/169/94/H, žádost JUDr. M. H. ze dne 28. 12. 1994, vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 4. 11. 2013, č. j. KUZL 68254/2013, sdělení Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 12. 10. 2015, č. j. KUZL 59262/2015, návrh na zastavení řízení ze dne 20. 5. 2020, rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 18. 11. 2021, č. j. KUZL 73624/2021.

21. Mezi účastníky nebylo sporné, že areál polygonu byl původně oplocen, a proto soud neprováděl důkaz vyjádřením navrhovatelů k podkladům rozhodnutí ze dne 31. 5. 2023, kterým měla být tato skutečnost prokazována. Mezi účastníky rovněž nebylo sporné, že navrhovatelům bylo předběžným opatřením z roku 2001 uloženo zdržet se užívání stavby polygonu a že se navrhovatelé na odpůrce opakovaně obrátili s návrhem na využití dotčené plochy, přičemž odpůrce neměl problém s využitím plochy pro cyklosport, ale nesouhlasil s motosportem nebo jinými „rušícími“ činnostmi. Soud proto neprovedl důkaz rozhodnutím Stavebního úřadu ve Slušovicích ze dne 13. 4. 2001, č. 32/2001, a vyjádřením odpůrce ze dne 17. 10. 2016.

22. Soud provedl důkaz Strategickým rozvojovým plánem odpůrce z ledna 2021, z nějž vyplývá, že pro obyvatele odpůrce je největší hrozbou místní polygon a jeho nejasné využití do budoucna (s. 22–23); plán však neobsahuje žádné řešení této hrozby. Dále soud provedl důkaz e–mailem Ing. K. B. z AOPK ze dne 30. 3. 2022 adresovaný starostce odpůrce („e–mail AOPK“). V něm Ing. B. sděluje, že cyklosport v tomto území nevidí jako problém, ale s motosportem je to složitější. Územím prochází koridor pro velké savce, jehož hranice jsou sice vymapovány po obvodu východní a jižní části polygonu, ale hlučnost je jednou ze základních bariér prostupnosti pro živočichy, která se nese poměrně daleko. V případě využití území pro motosport by bylo třeba posunout hranice plochy OX (zřejmě míněno RX) minimálně 50 m od hranice lokálního biokoridoru a migračního koridoru. Oplocení tak rozsáhlého areálu bude mít vliv na prostupnost krajiny obecně a v souvislosti s existencí migračního koridoru zvlášť. Pokud však má být plocha využita pro motosport, je potřeba oplocení opodstatněná. Z důvodu zachování funkčnosti migračního koridoru, lokálního koridoru a z důvodu ochrany horizontu je třeba vyloučit oplocení horní (jižní) části území tak, aby byl plot umístěn výrazně pod horizontem. Plot také musí být transparentní – jako nepřípustný musí být uveden plot neprůhledný (např. betonové panely, zeď).

23. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že z původního oplocení zbyla si jedna třetina na severní a západní straně; stav oplocení dokládaly též soudem k důkazu provedené fotografie. Navrhovatelé předložili při jednání též černobílý snímek mapy z nahlížení do katastru nemovitostí, na němž vyznačili žlutě hranice polygonu a dále oblast jihozápadně od polygonu, která je dle jejich tvrzení oplocená. Z předloženého snímku však takové oplocení není zřetelné. Ze zákresu odtokových poměrů z povodňového plánu odpůrce pak vyplývá, že ze severního okraje plochy RX č. 5 směrem k obci je patrná silná dráha povrchového odtoku vody.

24. Územní plán 2012 určoval pro plochu RX hlavní využití specifickou rekreaci, aniž by někde tento pojem blíže vysvětloval. Navrhovatelé tento způsob využití nastavený územním plánem 2012 nenapadli a pro posouzení nynější věci se tak jedná o základní rámec využití této plochy. Z pouhého jazykového výkladu pojmu „specifická rekreace“ je přitom celkem zřejmé, že se může jednat o celou škálu aktivit a s nimi souvisejících staveb nebo zařízení, které by se potenciálně mohly dostat do konfliktu s jinými zájmy v území. Krajský soud proto v předchozím rozsudku zaujal názor, že zpřesnění využití této plochy může být legitimním cílem odpůrce. Z tohoto pohledu změna č. 2 vyhovuje kritériu vhodnosti i potřebnosti, neboť zpřesnění regulativu územního plánu nelze dosáhnout jiným způsobem než jeho změnou. Určující pro posouzení věci je tedy splnění kritéria minimalizace zásahů do práv navrhovatelů a kritéria přiměřenosti v užším smyslu. K tomu soud zdůrazňuje, že přistoupí–li odpůrce v rámci zpřesnění využití této plochy k dalšímu omezení práv navrhovatelů, musí svůj postup přesvědčivě odůvodnit: k čím většímu omezení práv navrhovatelů dojde, tím silnější důvody pro takový postup musí odpůrce předložit. Upřesnění regulace přitom nesmí vést k faktické eliminaci práv navrhovatelů, ani není nástrojem pro prosazení názoru odpůrce na využití předmětného území. Jak správně uvedli navrhovatelé, obec není svrchovaným pánem nad územím (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2020, č. j. 9 As 171/2018–50).

25. Jádrem sporu je způsob, kterým změna č. 2 „zpřesnila“ původní regulativ „specifická rekreace“. V tomto ohledu změna č. 2 omezila využití plochy RX pouze pro cyklosport a lanové centrum; související občanské vybavení umožnila umístit výlučně do přesně vymezeného malého území v severní části plochy s celkovou max. zastavěností 300 m2 a s jen několika přípustnými druhy staveb. Podle názoru soudu změna č. 2 již na první pohled natolik zúžila možnosti využití plochy RX, že by ji bylo možno i bez dalšího hlubšího zkoumání považovat za nepřiměřený zásah do vlastnického práva navrhovatelů a jejich práva na podnikání. Odpůrce v zásadě tímto způsobem prosadil svou velmi úzkou vizi možného využití této plochy, aniž by navrhovatelé s takovým řešením souhlasili. Přesto se soud dále zabýval tím, zda odpůrce pro takový zásah neměl relevantní důvody; takovým důvodem však nemůže být pouhé zpřesnění regulativu „specifická rekreace“.

26. Úvodem soud připomíná, že při přezkumu opatření obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Soud tak nemohl přihlížet k argumentaci odpůrce týkající se ochrany mloka skvrnitého a připravenosti odpůrce vypracovat biotopickou analýzu, neboť tyto okolnosti nebyly podkladem vydání změny č. 2 a odpůrce je poprvé uvádí až v žalobě. Ze stejných důvodů se soud nemohl zabývat až při jednání přednesenou argumentací odpůrce o výskytu vlka, a pro nadbytečnost proto ani neprováděl související důkazy e–mailem AOPK z 3. 3. 2025 a mapovými podklady.

27. Podmínkou pro přezkum přiměřenosti opatření obecné povahy je to, že navrhovatelé uplatnili příslušnou námitku v rámci řízení o vydání změny č.

2. To navrhovatelé učinili a odpůrce o této námitce rozhodl. Odůvodnění rozhodnutí o námitce nicméně neposkytuje příliš konkrétní informaci o reálných důvodech, které stojí za zvolenou regulací. Za důvod omezení práv navrhovatelů zde odpůrce označuje veřejné zájmy na ochraně životního prostředí a na veřejném zdraví a dále zájmy obyvatel obce, které ovšem blíže nekonkretizuje.

28. Poněkud sdílnější je v tomto ohledu samo odůvodnění změny č.

2. Inkriminované ploše RX č. 5 se odůvodnění věnuje zejména na s. 23–25 i na dalších místech, z nichž významná jsou na s. 5 (bod 16), s. 6 (body 19 a 20), s. 7 (bod 20a), s. 8–9 (bod 25) a s.

31. Pokud jde o zúžení hlavního využití na cyklosport, je tato změna zdůvodněna podmínkami v území, které jsou stručně shrnuty na s. 23: „areál býv. testovacího polygonu závodních speciálů rally (nové využití pro nerušící činnosti v území), existence dálkové cyklotrasy č. 46 Beskydsko–karpatská magistrála (napojení území na cyklotrasu), existence PP Vizovické vrchy (zvýšená ochrana krajinného rázu), geomorfologie terénu (evidence svahové nestability v území), přítomnost lokálního horizontu (pohledová hrana citlivá na rušící změny v území), údolnicová zástavba a s tím související šíření akustických vln (charakter krajiny vytváří „trychtýř“, ve kterém šíření hluku v případě rušivých činností je nežádoucí. Trychtýř = zesílení akustického tlaku), dopravní dostupnost území (území je pro silniční dopravu dosažitelné zastavěným územím obce).“ 29. Soud připouští, že některé uvedené podmínky by mohly odůvodňovat určité zpřesnění hlavního využití plochy RX nebo zavedení regulativů nepřípustného využití. Žádná z těchto podmínek individuálně, ani všechny ve svém souhrnu však neodůvodňují omezení hlavní činnosti pouze na cyklosport. Jistě, cyklosport těmto odpůrcem uvedeným podmínkám nepochybně vyhovuje; nicméně podle názoru soudu si lze představit celou škálu dalších forem „specifické rekreace“, které by jim plně vyhověly rovněž (soud ostatně příkladmo tyto aktivity uváděl již v předchozím zrušujícím rozsudku – paintball, terénní koloběžky, zorbing apod.). Za této situace pak zvolený regulativ nevyhovuje kritériu minimalizace zásahu.

30. Ze stran 5 a 6 odůvodnění změny č. 2 je celkem patrné, že hlavním důvodem této části změny č. 2 je obava z motosportu a dalších rušivých činností. S ohledem na v minulosti opakovaně artikulované podnikatelské záměry navrhovatelů lze takové obavy odpůrce považovat za oprávněné. To ostatně potvrzuje též strategický plán, dle nějž je budoucí využití polygonu vnímáno obyvateli jako hrozba. Poněkud překvapivě však strategický plán nenabízí ve vztahu k identifikované hrozbě žádné řešení ani cestu k němu. Soudu pak nezbývá, než konstatovat, že identifikovanou hrozbu nelze řešit povolením jen jedné rekreační činnosti v daném území a vyloučením všech ostatních. Odpůrcem zvolená regulace je sice schopná uvedenou hrozbu eliminovat, avšak za cenu významného omezení práv navrhovatelů (porušení kritéria minimalizace zásahu); současně následek této regulace není úměrný vytčenému cíli (porušení kritéria proporcionality v užším smyslu).

31. Odpůrce se konečně v odůvodnění změny č. 2 odvolával též na záměr územního plánu 2012 a dokument „průzkumy a rozbory“ z července 2011, který je stále platný. Soud podotýká, že bylo–li záměrem odpůrce v roce 2012 zúžit využití dotčené plochy pouze na cyklosport (bikepark), pak se tento záměr nijak nepropsal do příslušných regulativů (byť je bikepark zmiňován v odůvodnění územního plánu). Bylo–li hlavní využití plochy RX č. 5 stanoveno jako specifická rekreace a bikepark byl toliko uveden jako jedno z přípustných využití, pak navrhovatelé mohou legitimně očekávat, že lze tuto plochu využít i pro jiné rekreační aktivity, než je bikepark. Ani tvrzené záměry odpůrce při přijímání územního plánu 2012 proto neodůvodňují přijaté omezení hlavního využití plochy RX. Konečně pokud jde o průzkumy a rozbory z roku 2011 (soudu byly předloženy jako součást správního spisu týkajícího se územního plánu 2012), pak se jedná o dokument vypracovaný autorizovaným architektem Ing. L. S. bez uvedení jakýchkoliv zdrojů jeho úvah a závěrů. Řešená plocha je v tomto dokumentu zmíněna na s. 012 a 020, kde je jako podnět k úvaze dáno využití této plochy jako freeride park (autor zde navíc mylně vychází ze skutečnosti, že předmětná plocha je součástí přírodního parku Vizovické vrchy). Ani průzkumy a rozbory proto dle názoru soudu neodůvodňují omezení hlavního využití plochy RX pouze pro cyklosport. Soud tudíž toto upřesnění hlavního využití jako nepřiměřené zrušil.

32. Dále se soud zabýval přiměřeností regulace přípustného využití plochy RX č.

5. Soud souhlasí s osobami zúčastněnými na řízení, že změna č. 2 mimo jiné rozšířila možnosti přípustného využití dotčené plochy RX o zemědělství a o opatření pro ochranu přírody, krajiny (protierozní opatření, opatření pro retenci vody, terénní úpravy). Dále též namísto využití pro „krajinnou zeleň“ uvedla pouze „zeleň“, což však byla reakce na související změnu v definici pojmů. Navrhovatelé proti těmto změnám regulativů v návrhu nijak nebrojí, a proto je jejich návrh v tomto rozsahu nedůvodný. Samo rozšíření přípustného využití plochy o zemědělství a ochranu přírody a krajiny však nečiní ze změny č. 2 v rozsahu přípustného využití plochy RX č. 5 přiměřenou regulaci. Z hlediska rekreace, o niž tu jde, bylo totiž změnou č. 2 fakticky umožněno pouze lanové centrum. Odůvodnění provedených změn je na s. 24 následující: „– pojem „cyklosport (bike park)“ se vypouští s ohledem na úpravu textu hlavního využití – viz výše – pojem „lezecké centrum“ se upravuje na „lanové centrum,“ a to s ohledem na výklad pojmu „lezecké“ a „lanové.“ Pojem „adventure park“ se vypouští z důvodu obsahu cizích slov a možného rozdílného výkladu. Existence lanového centra s ohledem na výše uvedené okrajové podmínky je nekonfliktní činností s ochranou hodnot a s ochranou veřejného zájmu. Lanové centrum umožňuje fyzickou aktivitu a jeho koncepce může být určena pro různé věkové kategorie. Cílem je tedy podpora krátkodobé rekreace a to rovněž s ohledem na existenci kempu Dešná v k.p. Neubuz (nabídka možností pro aktivní odpočinek). Umístění lanového centra může být v návaznosti na řešení podmíněné přípustné občanského vybavení – viz níže.“ 33. Vypuštění cyklosportu (bikeparku) je odůvodněno pouze jeho přesunutím do hlavního využití. Jelikož soud regulativ hlavního využití vyhodnotil jako nepřiměřený a zrušil jej, nemůže obstát ani související změna v přípustném využití. Změna lezeckého centra na lanové byla odůvodněna „s ohledem na výklad pojmu lezecké a lanové“. Toto zdůvodnění považuje soud za nesrozumitelné, změna není řádně odůvodněna, a proto nepřiměřeně zasahuje do práv navrhovatelů. Konečně zdůvodnění úplného vypuštění adventure parku je nedostatečné. Jestliže má odpůrce obavy z rozdílného výkladu pojmu adventure park, pak to jistě mohlo být důvodem pro určité upřesnění této formy přípustného využití plochy RX č.

5. Jen těžko lze ale považovat za přiměřené, pokud je z odpůrcem uváděných důvodů adventure park zcela vypuštěn. I v tomto ohledu proto změna č. 2 neobstojí.

34. Změna č. 2 dále zavedla nové regulativy podmíněně přípustného využití. Sem byla z přípustného využití přesunuta občanská vybavenost s tím, že může být umístěna pouze na přesně vymezené severní části plochy, přičemž maximální zastavěnost musí být 300 m2, z toho 100 m2 prodejní plocha a 100 m2 restaurační plocha. Současně bylo vyloučeno ubytování. Oplocení bylo připuštěno pouze v části plochy vyhrazené pro občanské vybavení. Dále byly připuštěny sezónní pastevecké ohrady na dobu dočasnou po dobu pastvy.

35. Ve vztahu k pasteveckým ohradám navrhovatelé nesprávně tvrdí, že jsou omezeny pouze na část plochy vyhrazenou pro občanské vybavení (to se týká výlučně oplocení). Pastevecké ohrady mohou být umístěny po celé ploše RX č.

5. Jelikož ve vztahu k nim neobsahuje návrh žádnou další argumentaci, soud návrh zamítl, pokud jde o tento regulativ podmíněně přípustného využití.

36. Ve vztahu k regulaci občanské vybavenosti a oplocení však navrhovatelé namítají nepřiměřenost regulace. Jejich námitky zasahují též regulativy uvedené v nepřípustném využití (neprůhledné oplocení tvořené plnou výplní plotových stěn) a v podmínkách prostorového využití (regulativ zastavěnosti u staveb občanského vybavení vč. zpevněných ploch: max. 300 m2 z celkového rozsahu plochy č. 5). Soud se proto přiměřeností těchto souvisejících regulativů zabýval společně.

37. Nejprve soud zkoumal regulaci občanské vybavenosti. Odůvodnění přijatého řešení je obsaženo primárně na s. 24 odůvodnění změny č. 2: „– občanské vybavení – umístění zástavby je omezeno na výsek zastavitelné plochy č. 5 v její severní části a to s ohledem k úklonu svahu severním směrem, na existenci lokálního horizontu, migračního koridoru zvěře a PP Vizovické vrchy. Výškové umístění zástavby je tedy v úrovni 394–410 m n.m. a to pouze do rozsahu zastavitelné plochy 300 m2. Tímto se redukuje míra využití celkové plochy čítající 52.000 m2 pro přípustnou výstavbu budovy. Navrhovaná funkce (stavební program) možné zástavby je zaměřen na vytvoření zázemí pro hlavní činnost, kterou je cyklosport. Umístění zástavby výše ve směru gradientu sklonu terénu, tj. blíže k horizontu, znamená viditelnost v krajině z dálkových pohledů. Urbanistickým a krajinotvorným záměrem je tedy co nejmenší zásah do vizuální složky krajinného rázu – viz obr. č.

4. Jak je uvedeno v kap. A/1, priorita 25 zájmové území se nachází v lokalitě se svahovými nestabilitami (dočasně uklidněný sesuv). Rozsah využití plochy pro výstavbu rovněž zohledňuje tento limit. – obchodní prodej 100 m2 prodejní plochy – záměrem je umožnit např. prodej balených nápojů, cukrovinek (potravinářské zboží), upomínkových předmětů, příp. součástek pro kolo (nepotravinářské zboží). Omezením je sledováno velikost stacionární maloobchodní jednotky se zaměřením na cykloturistiku / turistiku. Jedná se o doplňkový prodej pro návštěvníky (cykloturisty). – stravování 100 m2 restaurační plochy vč. zázemí – cca. 50 % plochy je zázemí, 50 % plochy je restaurace / občerstvení s tím, že se uvažuje 1,6 m2/1 místo. Za tohoto předpokladu se umožňuje stolování / návštěvnost pro cca. 30 hostů, což je dostačující. (…) – zastavěnost – v případě využití území pro zástavbu občanské vybavenosti se omezuje zastavěnost na 300 m2 vč. zpevněných ploch a je definována poloha pro možné umístění zástavby. Odůvodnění – viz kap. A/1 priorita 19, 20“ 38. Pokud jde o umístění občanské vybavenosti pouze do malé výseče severní části plochy RX č. 5, argumentuje tedy odpůrce zásahem do vizuální složky krajinného rázu (úklon svahu, lokální horizont), migračním koridorem, přírodním parkem Vizovické vrchy a svahovými nestabilitami. Soud v prvé řadě připomíná, že se jedná o skutečnosti, které nepochybně musely existovat již v době přijetí územního plánu 2012, a přesto nebyly odpůrcem nijak v dané ploše reflektovány (občanská vybavenost nebyla nijak limitována). Odpůrce by tak musel přednést velmi pádné argumenty, které by odůvodnily rapidní omezení občanské vybavenosti v ploše RX č. 5, což ovšem nečiní a zůstává jen u obecných frází. K jednotlivým důvodům soud uvádí následující: – Jen obtížně může být toto omezení odůvodněno úklonem svahu či lokálním horizontem, pokud odpůrce současně zcela seriózně plánuje v jižní části plochy RX č. 5 umístit rozhlednu o výšce 30 m (plocha OX č. 6). Zásah do krajinného rázu lze jistě omezit mírnějšími regulativy, než je úplné vyloučení staveb občanské vybavenosti na většině regulované plochy. – Ohledně migračního koridoru obsahuje odůvodnění změny č. 2 na s. 6 a 7 (bod 20a) konstatování, že řešeným územím prochází dálkový migrační koridor zvěře a že území patří k migračně významným z hlediska migrace organismů. Za nežádoucí jsou považovány bariéry (zástavba) Podmínky využití plochy RX č. 5 tak zohledňují požadavek na zajištění průchodnosti územím pro organismy. K tomu je připojen obrázek migračního území, z nějž je ovšem zjevné, že migrační koridor přes plochu RX č. 5 vůbec neprochází. Ostatně totéž uvádí též e–mail AOPK, kterého se odpůrce dovolává, a který jinak řeší otázku motosportu a oplocení. Tvrzení odpůrce, že myslivci v minulosti vyprošťovali z oplocení vysokou zvěř, není dle názoru soudu dokladem existence migračního koridoru přes plochu RX č.

5. Omezení občanské vybavenosti z důvodu existence migračního koridoru proto neobstojí. – Přírodní park Vizovické vrchy do plochy RX č. 5 nezasahuje; z odůvodnění změny č. 2 není zřejmé, proč by měla být kvůli tomuto přírodnímu parku omezována občanská vybavenost pouze do severní výseče plochy. – Svahovou nestabilitu odpůrce zmiňuje na s. 8 a 9 odůvodnění změny č. 2 s tím, že v případě realizace podmíněně přípustných činností (občanské vybavení) je nutné každý záměr vyhodnotit z hlediska stability svahu. Je zde rovněž obsažena mapka sesuvných území. Z ní by vyplývalo, že na severní a střední části plochy RX č. 5 se nachází sesuvné území. Tyto skutečnosti ale neodůvodňují regulaci občanské vybavenosti, kterou odpůrce zvolil. Lze jistě souhlasit s tím, že v případě stavební činnosti je třeba vyhodnotit konkrétní záměr z hlediska stability svahu. To ovšem není důvod pro to, aby odpůrce plošně vyloučil zástavbu na většině plochy RX č.

5. Kromě toho soud poukazuje na odpůrcem zmiňované průzkumy a rozbory z roku 2011 (které jsou dle odpůrce stále „platné“). Ty totiž na s. 015 obsahují vlastní mapu sesuvných území, která se ale nachází zcela mimo plochu RX č.

5. Před jakoukoliv regulací zdůvodněnou sesuvným územím by si tak odpůrce měl nejprve ujasnit, kde se v jeho katastru vlastně sesuvná území vyskytují.

39. Pokud pak jde o omezení plochy občanské vybavenosti na plochu 300 m2 a její věcné limity (bez ubytování, obchodní plocha max 100 m2, stravování max 100 m2), pak jediný důvod tohoto omezení lze zřejmě spatřovat ve vymezení hlavního využití plochy RX č. 5 pro cyklosport, které však v soudním přezkumu neobstálo. Nadto ani změna hlavního využití nedává odpověď na základní otázku, proč odpůrce zvolil právě zastavitelnost v rozsahu 300 m2 (proč ne 150 m2 nebo 1 500 m2) a proč obchodní plocha nebo stravování jsou omezeny právě na 100 m2. Jak dále vyplývá z odůvodnění změny č. 2 citovaného výše u přípustného využití, do povoleného rozsahu zastavěnosti by spadalo i případné lanové centrum, na které by tak fakticky zbývalo 100 m2 plochy. Jaký by byl rekreační potenciál lanového centra na ploše 10krát 10 m ponechává soud raději bez komentáře. Soudu nadto není zřejmé, zda si odpůrce uvědomuje, že zvolenou regulací občanského vybavení v zásadě vyloučil, aby byla na celé ploše RX č. 5 realizována jakákoliv stavba nebo zpevněná plocha ve vztahu k přípustnému využití spočívajícímu v zemědělství nebo v opatření na ochranu přírody a krajiny. Za této situace soud nemůže dospět k jinému závěru, než že regulace občanské vybavenosti je výsledkem zcela arbitrárního rozhodnutí odpůrce, které s ohledem na rozsah plochy RX č. 5 (52 000 m2) zjevně popírá princip přiměřenosti zásahu do práv navrhovatelů. Soud proto regulativy změny č. 2 týkající se občanského vybavení a zastavitelnosti zrušil jako nepřiměřené.

40. Problematika oplocení je odpůrcem adresována na s. 24 odůvodnění změny č. 2 následujícím způsobem: „na části území (severní cíp plochy č. 5) určeném pro přípustné občanské vybavení se umožňuje oplocení určené zejména k ochraně majetku. Žádoucí je citlivý přístup k volbě materiálu, vlastnímu řešení oplocení vzhledem k situování lokality mimo souvisle zastavěné území na úbočí svahu. Z toho důvodu se vylučuje bez ohledu na materiál neprůhledné oplocení s plnou výplní. Současně se reguluje max. výška oplocení, která je stanovena na 2 m. Tato výška je považování za dostatečnou překážku pro její překonání jednak pro volně žijící zvířata tak pro člověka. Na zbylé části plochy č. 5 je vyloučenou trvalé oplocení s ohledem na migrační (fyzickou) průchodnost území pro organismy. Připouští se sezónní pastevecké oplocení (ohrady na dobu dočasnou). Odůvodnění – viz kap. A/1 priorita 20a“ 41. Soud úvodem nesouhlasí s argumentací osob zúčastněných na řízení, že územně plánovací dokumentace před změnou č. 2 výstavbu oplocení vůbec neumožňovala. Před přijetím změny č. 2 byla na celé ploše RX č. 5 přípustná občanská vybavenost, která oplocení nevylučuje. Změnou č. 2 tedy došlo k zákazu oplocení na významné části této plochy. Pro takovou regulaci by měl mít odpůrce vážné důvody, neboť, jak správně připomínají navrhovatelé, tím významně zasahuje do jejich vlastnického práva. Odpůrce však v odůvodnění změny č. 2 poukázal v zásadě pouze na migrační koridor zvěře, který se však na dané ploše nenachází. Odkazuje–li odpůrce ve vyjádření k návrhu na e–mail AOPK, pak se nejedná o stanovisko v rámci pořízení územního plánu [§ 50 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)], k němuž by byl odpůrce povinen přihlížet. Kromě toho sám tento e–mail požaduje pouze to, aby byl plot umístěn výrazně pod horizontem. Uvedený e–mail je též zřejmě zdrojem regulativu, podle nějž by měl být plot transparentní a nikoliv neprůhledný. Z e–mailu ale není zřejmé, proč by tomu tak mělo být. Do stávajících zbytků transparentního oplocení se přitom dle tvrzení odpůrce zachytává zvěř, což by spíše hovořilo pro jiný typ plotu. Shrnuto, zákaz oplocení ve významné části plochy RX č. 5 a požadavek na transparentní oplocení ve zbylé části nebyly odpůrcem relevantně zdůvodněny a nejsou dostatečně podloženy. Zvolená regulace zjevně nesplňuje kritérium minimalizace zásahu do práv navrhovatelů. Soud proto tyto regulativy zrušil.

42. Konečně pokud jde o zbývající nově zavedené regulativy týkající se nepřípustného využití (činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím nebo narušující kvalitu prostředí vlivy provozu a dopravní zátěží nebo takové důsledky vyvolávají druhotně) a prostorového uspořádání (podlažnost, zastřešení a výška oplocení), k nim navrhovatelé neuvedli žádné konkrétní námitky. Ve vztahu k nim proto soud návrh zamítl.

VI. Závěr a náklady řízení

43. Soud tedy shledal návrh zčásti důvodný, a proto v tomto rozsahu (specifikovaném ve výroku I.) opatření obecné povahy zrušil ke dni právní moci rozsudku (§ 101d odst. 2 věta první s. ř. s.). Ve zbývající části návrhu byly námitky navrhovatelů nedůvodné nebo žádné, a proto jej soud zamítl (§ 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s.).

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty druhé s. ř. s., dle které platí, že měl–li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů. Navrhovatelé se svým návrhem částečně uspěli; stanovit míru procesního úspěchu, resp. neúspěchu tu ovšem nelze prostým aritmetickým způsobem. Je nesporné, že odpůrce nezákonně zasáhl do práv navrhovatelů, a ti se proto důvodně domáhali soudní ochrany. Na druhou stranu navrhovatelé nesprávně vystihli rozsah, v němž byl jejich návrh důvodný. Jelikož rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má spravedlivě odrážet výsledek sporu, má soud za to, že podmínkám dané věci nejlépe odpovídá rozhodnutí, podle nějž nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení se opírá o § 60 odst. 5 s. ř. s., podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Soud osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost neuložil, a proto právo na náhradu nákladů řízení nemají.

Poučení

I. Vymezení věci II. Návrh III. Vyjádření odpůrce IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení V. Posouzení věci VI. Závěr a náklady řízení