65 A 22/2025– 56

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: M. B. zast. JUDr. Radkem Bechyněm, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2025, čj. KUJCK 71992/2025, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím Městského úřadu Písek (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 21. 3. 2025, čj. MUPI/2025/05846 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), byly zamítnuty námitky žalobce ze dne 27. 1. 2025 proti provedení záznamu bodů v registru řidičů jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče byl ke dni 18. 1. 2025 potvrzen. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 12. 6. 2025, čj. KUJCK 71992/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II. Shrnutí žaloby

2. Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu dne 9. 7. 2025 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobce namítá, že žalovaný nerespektoval jím uplatněné odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí správního spisu. Postupem správního orgánu došlo podle žalobce ke zkrácení na jeho právech a k vydání nezákonného rozhodnutí.

3. Žalovaný měl podle žalobce ignorovat rozhodování jiných správních orgánů ve shodných věcech, čímž měl výrazně narušit právní jistotu žalobce. Žalobce předložil rozhodnutí jiných správních orgánů v obdobných věcech, ze kterých plyne, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností rozhodnutí z blokových řízení (blokové řízení bylo zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“, nahrazeno příkazem na místě [srov. § 92 tohoto zákona] – pozn. krajského soudu; v žalobě je užitá terminologie dle dřívější právní úpravy). Dle žalobce správní orgány v obdobných případech v blokových řízeních označily příkazové bloky za nezpůsobilé podklady pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z ustálené praxe plyne, že správní orgán se musí zabývat způsobilostí rozhodnutí pro zápis bodů, pokud odvolatel na možnou nezpůsobilost podkladů v podaném odvolání upozorňuje (konkrétně žalobce odkázal na rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, čj. HLUC/00590/2020/OD/Vo, na rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 26. 3. 2019, čj. MUCE 20786/2019 SO, na rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2020, čj. KUJCK–24343/2020). Žalobce zdůraznil význam zásady legitimního očekávání, přičemž podotkl, že vzhledem k nízkému počtu krajských úřadů by měla i zde existovat ustálená či alespoň obdobná praxe při rozhodování shodných či obdobných věcí. Rozdílnou rozhodovací praxí správních orgánů je dle žalobce dotčena též rovnost účastníků.

4. Žalobce považuje příkazové bloky za nezpůsobilé pro záznam bodů do jeho bodového hodnocení. Podle žalobce jediné důkazy, které žalovaný posuzoval, byla oznámení o spáchání přestupků. Žalobce brojí proti popsanému postupu žalovaného, neboť dle žalobce nemohou být daná oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnána s předmětným rozhodnutím (příkazový blok), aby mohla být vyloučena chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce připouští, že blokové řízení je velmi specifické řízení, čemuž odpovídají i specifika samotného rozhodnutí v něm přijatého. Toto ovšem nemůže dle žalobce omluvit nedostatky, které rozhodnutí nese ve vztahu k zákonem kladeným požadavkům na takový druh rozhodnutí. Žalobce podotkl, že z rozhodnutí z blokových řízení série HG/2014, číslo bloku G 1498901 a série GF/2013, číslo bloku F 0832677, vyplývá, že uvedená rozhodnutí nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí, přičemž obecně odkázal na „rozsudek Nejvyššího správního soudu,“ který však nijak blíže nespecifikoval. Oproti tomu, z rozhodnutí z blokového řízení série FC/2013, číslo bloku C 1404971, je dle žalobce zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonné požadavky tak, aby bylo jednoznačné, o jaký přestupek se mělo jednat, kdy a kde mělo dojít k jeho spáchání a dle kterého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován, resp. jaká zákonem stanovená povinnost měla být porušena. Žalobce dále namítá, že argument souhlasu žalobce (stvrzený jeho podpisem) s daným způsobem projednání přestupku a jeho správností je chybný. Přestupce nemůže odpovídat za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem a nelze po něm požadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit, příp. na nesprávnost upozornit a požadovat její nápravu. Dle názoru žalobce policejní orgány nedodržely zákonem stanovené požadavky příkazových bloků, přičemž poukázal na rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, čj. KRPC–57063–4/ČJ–2023–0200DP, a čj. KRPT–82262–5/ČJ–2023–0700DP.

5. Žalobce dále specifikoval některé případy, kdy podklad rozhodnutí nebyl způsobilým pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Jednalo se např. o situaci, kdy z rozhodnutí nebylo patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. V případě překročení nejvyšší dovolené rychlosti přestupkové jednání nevyplývá z pouhého popisu ve znění: „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Dle žalobce je jednoznačné porušení příslušné zákonné povinnosti vymezeno jedině uvedením konkrétního znění ustanovení zákona. Stejně není dostatečným uvedení: „telefonování za jízdy aj.“ Z rozhodnutí musí vyplývat i to, že povinnost nedržet v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem byla porušena řidičem motorového vozidla za jízdy.

6. Jde–li konkrétně o nyní projednávanou věc, žalobce uvádí, že v případě příkazových bloků ze dne 14. 7. 2024, 20. 2. 2023, 18. 1. 2025, 3. 3. 2024 a 23. 9. 2023 žalobce uplatnil totožné námitky. Nejprve uvedl, že není v kolonkách č. 1 až 4 týkajících se osoby přestupce přesně zjištěna osoba přestupce, když jsou údaje částečně nečitelné a nejsou vypsány požadované údaje (rodné číslo a datum narození). Rovněž namítal nedostatečné ověření totožnosti přestupce. Z příkazových bloků v kolonách č. 5 nevyplývá přesné zjištění doby a místa spáchání přestupku (údaje o datu a času přestupku jsou nečitelné a nekompletní; název obce, rovněž název ulice je uveden v nesrozumitelné zkratce). Dále žalobce poukázal na zkratkovitou právní kvalifikaci přestupkových jednání (kolonky č. 6), kterého se měl pachatel dopustit. Rovněž namítal jako nedostatečné označení toliko uvedení paragrafu (§ 6, § 18, § 7), avšak ostatních bodů či písmen již nikoli, což je dle žalobce u právní kvalifikace značná vada znemožňující přesné určení přestupkového jednání. Zápis v daném znění dle žalobce znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. Údaje v předmětných kolonkách č. 6 jsou dle žalobce částečně nečitelné, čímž potvrzují formální nesprávnosti daných pokutových bloků. V kolonkách č. 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti. Dále žalobce uvádí, že v kolonkách č. 8 není zřetelná výše uložené sankce a nelze seznat, zda se výše uvedená čísly a slovy shoduje. Z kolonek č. 9 až 11 nelze dle žalobce jednoznačně zjistit zaznamenané místo, kde byl každý příkazový blok vydán a údaje o oprávněné osobě nejsou uvedeny přezkoumatelným způsobem, včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná. Podle žalobce není zřetelný podpis účastníka řízení.

7. Žalobce zpochybnil způsobilost bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky v nich zaznamenané nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny. Dle žalobce není tedy bez důvodných pochybností patrné komu, kdy a za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Žalovaný uvedl, že s námitkami žalobce se vypořádal již v napadeném rozhodnutí. Žalovaný upozornil na skutečnost, že námitky žalobce mají pouze obecný charakter. K námitce nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů žalovaný uvedl, že příkazové bloky vyhodnotil jako způsobilé podklady pro zápis daného počtu bodů. Z příkazových bloků je zřejmé, kdy a kde byl přestupek spáchán, jakého přestupku se žalobce dopustil, právní kvalifikace, porušené právní povinnosti a ustanovení, dle kterého byla stanovena pokuta. Skutky byly popsány tak, aby nemohly být zaměněny s jinými.

IV. Podstatný obsah spisu

9. Ve správním spisu je založeno Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, kterým správní orgán prvního stupně žalobci oznámil, že ke dni 18. 1. 2025 dosáhl uvedeného počtu bodů a žalobce byl daným oznámením zároveň vyzván, aby odevzdal řidičský průkaz, a to do pěti pracovních dnů. Žalobce byl též upozorněn, že uplynutím pěti pracovních dnů pozbývá podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), řidičské oprávnění. Dle doručenky bylo oznámení žalobci doručeno dne 23. 1. 2025. Dne 27. 1. 2025 podal žalobce proti oznámení námitky.

10. Správní orgán prvního stupně si vyžádal od příslušných policejních orgánů podklady, na základě kterých byly body v bodovém hodnocení žalobce zaznamenány. Součástí správního spisu jsou oznámení o uložení pokuty příkazem na místě a předmětné příkazové bloky. Do správního spisu byl rovněž založen výpis z bodového hodnocení řidiče – žalobce.

11. Žalobce byl usnesením ze dne 3. 2. 2025 vyrozuměn o tom, že byly shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobce byl dále informován o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a případně se k nim vyjádřit. Žalobce se k podkladům pro vydání rozhodnutí vyjádřil dne 12. 3. 2025, přičemž navrhl, aby správní orgán prvního stupně smazal záznamy bodů učiněných v kartě řidiče na základě nezpůsobilých podkladů k přestupkům ze dne 14. 7. 2024 a ze dne 20. 2. 2023.

12. Dne 21. 3. 2025 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeny záznamy: – 3 bodů ke dni 20. 2. 2023, a to za porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km/h a více – pokutový blok série AB/2017, č. B1308200; – 2 bodů ke dni 23. 9. 2023, a to za porušení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, čímž se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, neboť za jízdy držel mobilní hovorové zařízení – pokutový blok série AB/2017, č. B1278330; – 2 bodů ke dni 3. 3. 2024, a to za porušení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, čímž se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 10 km/h a více – pokutový blok série DB/2020, č. B3424999; – 4 bodů ke dni 14. 7. 2024, a to za porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, čímž se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 12 zákona o silničním provozu, neboť nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem – pokutový blok série BM/2020, č. M1067451 – 2 bodů ke dni 18. 1. 2025, a to za porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 10 km/h a více – pokutový blok série AJ/2018, č. B1638929.

13. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, jak bylo popsáno shora.

V. Právní hodnocení krajského soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Ve věci rozhodl bez jednání, neboť pro to byly splněny procesní podmínky podle § 51 s. ř. s.

15. Součástí žaloby byla žádost o přiznání odkladného účinku. Této žádosti krajský soud nevyhověl a odkladný účinek žalobě nepřiznal, a to usnesením ze dne 29. 7. 2025, čj. 65 A 22/2025–51.

16. Žaloba není důvodná. V.A K námitce nepřezkoumatelnosti 17. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že se žalovaný nezabýval jeho odvolacími námitkami.

18. Krajský soud poznamenává, že v otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na právní větu rozsudku ze dne 24. 6. 2010, čj. 9 As 66/2009–46, v níž Nejvyšší správní soud konstatoval, že „z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši (§ 68 odst. 3 správního řádu z roku 2004).“ Z uvedeného vyplývá, že z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Vzhledem k zásadě jednotnosti správního řízení tvoří rozhodnutí správních orgánů obou stupňů z hlediska soudního přezkumu jeden celek a je tudíž v souladu s právními předpisy, aby bylo rozhodnutí prvního stupně následně doplněno odůvodněním odvolacího správního orgánu (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2013, čj. 6 Ads 134/2012–47). Z odůvodnění rozhodnutí musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Krajský soud neshledal žádnou z vad, pro kterou by bylo napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.

19. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých rozhodnutí být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010–76), neboť si vyžádaly kromě oznámení policie též příkazové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem příkazem na místě. Tyto příkazové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů, a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení byla pravomocně ukončena a pokutové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných blokových řízeních pokutové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem.

20. Krajský soud má za to, že se žalovaný řádně vypořádal s námitkami žalobce, které žalobce vůči předmětným příkazním blokům vznesl. Krajský soud považuje v daném případě obě rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i žalovaného za srozumitelná, přezkoumatelná a řádně odůvodněná. Odvolací námitky se týkaly obsahu příkazových bloků. Žalovaný detailně posoudil příkazové bloky v návaznosti na odvolací námitky žalobce. Po porovnání předmětných bloků s oznámeními o uložení pokuty příkazem na místě žalovaný dospěl k závěru, že předmětné příkazové bloky jsou způsobilými podklady k zápisu bodů v bodovém hodnocení řidiče (srov. strana 4 až 6 napadeného rozhodnutí). Tato námitka žalobce je proto nedůvodná. V.B K námitce nezpůsobilosti příkazových bloků pro záznam bodů 21. Žalobce namítal nezpůsobilost pěti příkazových bloků, a sice ze dne 14. 7. 2024, 20. 2. 2023, 18. 1. 2025, 3. 3. 2024, 23. 9. 2023 jako podkladů pro záznam bodů v registru řidičů, přičemž zpochybnil všechny náležitosti citovaných příkazových bloků (vymezení osoby přestupce, popis skutku, právní kvalifikaci, formu zavinění, výši uložené sankce, místo vydání rozhodnutí, údaje o oprávněné osobě, datum vyhotovení a převzetí žalobcem, podpis žalobce), a to zcela shodně ve vztahu ke všem pěti příkazovým blokům.

22. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu „je třeba důsledně odlišovat na jedné straně řízení přestupkové a na straně druhé řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů (evidenční kartě řidiče)“, přičemž „uvedená řízení mají navzájem zcela odlišný předmět.“ Zatímco podstatou přestupkového řízení je „zjistit, zda se stal skutek vymezený v zákoně jako přestupek, zda byl obviněný řidič jeho pachatelem a za zjištěný přestupek uložit pachateli sankci,“ v případě námitkového řízení je předmětem posouzení „zda v jednotlivých případech bylo podkladem pro záznam pravomocné přestupkové rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku“ (srov. např. rozsudky ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008–44, ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014–39, ze dne 27. 3. 2019, čj. 1 As 61/2019–24 či rozsudek ze dne 22. 1. 2021, čj. 3 As 16/2019–23). Nejvyšší správní soud se již opakovaně vyjádřil ke specifikům řízení o záznamu bodů v registru řidičů, přičemž judikatura vychází z teze, že „samotnou zákonnost rozhodnutí o přestupku v řízení o záznamu bodů přezkoumávat nelze“ (viz rozsudek ze dne 18. 4. 2018, čj. 6 As 360/2017–21).

23. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů je zkoumáno, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí splňující všechny náležitosti a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

24. Náležitosti příkazového bloku vymezuje § 92 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky. Příkazový blok musí především vymezovat pachatele přestupku, popis spáchaného skutku a jeho právní kvalifikaci, uloženou povinnost a další formální náležitosti rozhodnutí.

25. Z příkazového bloku ze dne 14. 7. 2024 série BM/2020, č. M1067451, plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v bloku vyplněné údaje): – kolonka č. 1 – Jméno, příjmení: M. B., kolonka č. 2 – Datum narození: X – kolonka č. 3 – Adresa místa trvalého pobytu: X – kolonka č. 4 – Totožnost ověřena: X – kolonka č. 5: Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání: Dne 14. 7. 2024 v 16:03 hod. v ul. Jablonského 383 porušil § 6, odst. 1, písm. a) zák. 361/2000 Sb. – nepoužití bezp. pásu, vozidlem Mercedes RZ X – kolonka č. 6 – Pokuta uložena za přestupek podle §: 125c/1f bod 12 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p. – kolonka č. 7 – Forma zavinění: nedbalost – kolonka č. 8 – Celková výše pokuty: 1 500 Kč, slovy jeden tisíc pět set Kč – Příkazový blok obsahuje místo a den vystavení, v kolonce č. 11 je uvedena identifikace úřední osoby. Příkazový blok obsahuje podpis žalobce. Uvedené koresponduje s Oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 14. 7. 2024.

26. Z příkazového bloku ze dne 20. 2. 2023 série AB/2017, č. B1308200, plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v bloku vyplněné údaje): – kolonka č. 1 – Jméno, příjmení: M. B., kolonka č. 2 – Datum narození: X – kolonka č. 3 – Adresa místa trvalého pobytu: X – kolonka č. 4 – Totožnost ověřena: X – kolonka č. 5: Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání: Dne 20. 2. 2023 v 15:52 hod. ulice Nádražní u č. p. 2294, Písek § 18/4 z.č. 361/2000 Sb. rychlost – 50/92/89 km/h překročení pov. rychlosti v obci – kolonka č. 6 – Pokuta uložena za přestupek podle §: 125c/1f/3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p. – kolonka č. 7 – Forma zavinění: nedbalost – kolonka č. 8 – Celková výše pokuty: 2 500 Kč, slovy dvatisícepětset Kč – Příkazový blok obsahuje místo a den vystavení, v kolonce č. 11 je uvedena identifikace úřední osoby. Příkazový blok obsahuje podpis žalobce. Uvedené koresponduje s Oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 23. 2. 2023.

27. Z příkazového bloku ze dne 18. 1. 2025 série AJ/2018, č. B1638929, plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v bloku vyplněné údaje): – kolonka č. 1 – Jméno, příjmení: M. B., kolonka č. 2 – Datum narození: X – kolonka č. 3 – Adresa místa trvalého pobytu: X – kolonka č. 4 – Totožnost ověřena: X – kolonka č. 5: Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání: 18. 1. 2025 v 14:53 hod ul. Budějovická – autobusová zastávka Za kapličkou, Písek –> z centra § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. – překročení rychlosti v obci – 50/67/64 km/h, RZ: X – kolonka č. 6 – Pokuta uložena za přestupek podle §: 125c/1f/4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p. – kolonka č. 7 – Forma zavinění: nedbalost – kolonka č. 8 – Celková výše pokuty: 2 000 Kč, slovy dva tisíce Kč – Příkazový blok obsahuje místo a den vystavení, v kolonce č. 11 je uvedena identifikace úřední osoby. Příkazový blok obsahuje podpis žalobce. Uvedené koresponduje s Oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 20. 1. 2025.

28. Z příkazového bloku ze dne 3. 3. 2024 série DB/2020, č. B3424999, plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v bloku vyplněné údaje): – kolonka č. 1 – Jméno, příjmení: M. B., kolonka č. 2 – Datum narození: X – kolonka č. 3 – Adresa místa trvalého pobytu: X – kolonka č. 4 – Totožnost ověřena: X – kolonka č. 5: Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání: Dne 3. 3. 2024 v 15:04 hod I/20 – 158,5 km –> Písek, volný úsek § 18/3 z. č. 361/2000 Sb. rychlost – 110/141/136 km/h překročení pov. rychlosti mimo obec – kolonka č. 6 – Pokuta uložena za přestupek podle §: 125c/1f/4 zák č. 361/2000 Sb., ve znění p.p. – kolonka č. 7 – Forma zavinění: nedbalost – kolonka č. 8 – Celková výše pokuty: 2 000 Kč, slovy dva tisíce Kč – Příkazový blok obsahuje místo a den vystavení, v kolonce č. 11 je uvedena identifikace úřední osoby. Příkazový blok obsahuje podpis žalobce. Uvedené koresponduje s Oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 4. 3. 2024.

29. Z příkazového bloku ze dne 23. 9. 2023 série AB/2017, č. B1278330, plynou následující skutečnosti (kurzívou jsou uváděny v bloku vyplněné údaje): – kolonka č. 1 – Jméno, příjmení: M. B., kolonka č. 2 – Datum narození: X – kolonka č. 3 – Adresa místa trvalého pobytu: X – kolonka č. 4 – Totožnost ověřena: Lustrace – kolonka č. 5: Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání: Dne 23. 9. 2023 v 15:10 hod v ul. Burketova v Písku řídil OA RZ X a za jízdy držel mobilní hovorové zařízení, tím porušil ust. § 7/1c, z. č. 361/2000 Sb. – kolonka č. 6 – Pokuta uložena za přestupek podle §: 125c/1f, 1 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p. – kolonka č. 7 – Forma zavinění: nedbalost – kolonka č. 8 – Celková výše pokuty: 500 Kč, slovy pět set Kč – Příkazový blok obsahuje místo a den vystavení, v kolonce č. 11 je uvedena identifikace úřední osoby. Příkazový blok obsahuje podpis žalobce. Uvedené koresponduje s Oznámením o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 25. 9. 2023.

30. Krajský soud shledává, že ve výše uvedených příkazových blocích je zcela jednoznačně vymezena osoba přestupce. Ověření totožnosti přestupce bylo provedeno na základě občanského průkazu či lustrací v jednom případě. Žalobce namítal absenci údajů o datu narození, což je nepravdivé tvrzení, neboť v kolonce č. 2 je ve všech případech uvedeno datum narození žalobce. Příkazový blok jednoznačně označuje osobu přestupce, přičemž např. namítaná absence rodného čísla na tomto závěru ničeho nemění, neboť osobu přestupce lze dostatečně identifikovat na základě údajů o jménu a příjmení, datu narození, místu trvalého pobytu a čísla dokladu totožnosti. Z výše uvedených příkazových bloků jednoznačně vyplývá i vymezení doby a místa spáchání všech přestupků, neboť ve všech případech je uvedeno konkrétní datum, konkrétní čas a specifikováno místo spáchání přestupku.

31. Rovněž za plně dostačující je nutno označit popis skutku i právní kvalifikaci porušené povinnosti a spáchaného přestupku. V kolonkách č. 5 je jasně uvedeno, jakou povinnost žalobce porušil, v každém případě s odkazem na konkrétní ustanovení zákona o silničním provozu, které žalobce porušil, tj. nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, překročil maximální dovolenou rychlost v obci, překročil maximální dovolenou rychlost mimo obec a držel při jízdě v ruce hovorové zařízení. Námitka žalobce o absenci jednoznačného označení právní kvalifikace rovněž neobstojí. V případě příkazového bloku ze dne 14. 7. 2024 ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 12 zákona o silničním provozu neobsahuje žádné další podbody a odkaz na porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu je dostačující pro zjištění, že žalobce nebyl během jízdy připoután bezpečnostním pásem, což je i popsáno slovy. V případě příkazového bloku ze dne 20. 2. 2023 ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu taktéž neobsahuje žádné podbody a odkaz na porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu je opět dostatečně vyčerpávající, neboť je zřejmé, že došlo k překročení maximální dovolené rychlosti v obci, což bylo popsáno i slovně. Obdobná je situace i v případě příkazového bloku ze dne 18. 1. 2025, když § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu neobsahuje žádné další podbody a odkaz na porušení ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu je dostačující pro ujištění, že došlo k překročení maximální povolené rychlosti v obci, což bylo i popsáno slovně. V případě příkazového bloku ze dne 3. 3. 2024 ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu rovněž neobsahuje další podbody a i v tomto případě je odkaz na ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu dostačující pro zjištění, že žalobce překročil dovolenou maximální rychlost mimo obec, což bylo i popsáno slovně. Situace obdobná je i v případě příkazového bloku ze dne 23. 9. 2023, když § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu neobsahuje žádné další podbody a odkaz na ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu je vyčerpávající, neboť je zřejmé, že žalobce držel za jízdy mobilní hovorové zařízení, což bylo popsáno i slovně. Krajský soud shledal, že ve všech příkazových blocích odpovídá právní kvalifikace zjištěnému skutkovému stavu.

32. K námitkám právní kvalifikace přestupkového jednání krajský soud nad rámec výše uvedeného připomíná závěry z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014–39, ze kterého plyne, že „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena“, přičemž „podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění“ a lze se proto „spokojit i s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost.“ Z toho plyne, že není důvodná námitka žalobce, který namítá nemožnost použití strohých a zkratkovitých formulací.

33. Žalobce ke všem blokům dále namítl, že obsahují nesrozumitelné odkazy na právní předpisy, což žalobce považoval za chybnou právní kvalifikaci. Jednotlivé bloky obsahují odkazy na jednotlivá ustanovení zákona ve zjednodušené podobě, nicméně ze struktury zápisu je nepochybně zřejmé, o který paragraf, odstavec, písmeno, případně bod zákonného ustanovení se jedná, neboť tyto zápisy kopírují strukturu řazení jednotlivých norem v zákoně. Krajský soud konstatuje, že citace ustanovení zákona ve formě „§ 18/4“, „§ 18/3“ či „§ 7/1c“ je naprosto pochopitelná a uvedená ve formě přípustné zkratky, která u krajského soudu nevzbuzuje žádné pochybnosti o povinnosti, kterou měl žalobce porušit. Stejně tak skutková podstata přestupku vymezená např. jako „§ 125c/1f/ 4“ je zcela srozumitelně vymezena, jak už bylo uvedeno shora. Uvádí–li žalobce, že je sice jednoznačné označení paragrafu, avšak „ostatní body atd.“ již nikoli, musí tuto námitku krajský soud odmítnout, neboť právní kvalifikace, jak již bylo uvedeno, byla v každém z pěti případů vymezena nejen odkazem na paragraf, nýbrž také na konkrétní odstavec, písmeno a bod. Lze tak uzavřít, že v případě žalobce předmětné příkazové bloky obsahovaly vyčerpávající zkratku právní kvalifikace přestupku.

34. Ve vztahu ke konkrétním blokům, které se týkají přestupkového jednání žalobce a které jsou založeny ve správním spise, krajský soud závěrem po jejich jednotlivém posouzení uvádí, že je oproti žalobcově žalobní argumentaci považuje za řádně vyplněné, prosté nesrozumitelných či nejasných zkratek, s přesným uvedením místa, času a popisu jednání žalobce nejen slovy, ale i s uvedením správného vymezení porušení právní povinnosti a s ní související skutkové podstaty přestupku. Jednotlivé bloky obsahují odkazy na jednotlivá ustanovení zákona ve zjednodušené podobě tak, jak žalobce uvádí, nicméně ze struktury zápisu je nepochybně zřejmé, o který paragraf, odstavec, písmeno, případně bod zákonného ustanovení se jedná, neboť tyto zápisy kopírují strukturu řazení jednotlivých norem v zákoně.

35. Pokud tedy nyní zastává žalobce názor, že z uvedených podkladů, čili rozhodnutí o přestupcích, není zřejmé, jakého přestupkového jednání se měl dopustit, kdy a kde se tak stalo, tj. zpochybňuje–li svou odpovědnost za přestupek, pak měl tyto skutkové námitky uplatnit již při projednání přestupku a měl trvat na projednání věci ve správním řízení. Pokud by takové námitky užil a nesouhlasil s projednáním přestupků na místě, mohl tyto námitky uplatnit v řízení před správním orgánem. Žalobce však, jak vyplývá z písemností založených ve spise, s popisem jednotlivých skutků, jakož i s uvedením místa a času, kdy k jeho jednání došlo, souhlasil, resp. neměl výhrady, neboť přistoupil na možnost jejich projednání příkazem na místě. Pokuty za přestupková jednání, která mu byla kladena za vinu, akceptoval, a pokutové bloky podepsal, aniž by rozporoval některé údaje, které v nich byly uvedeny. Žalobce přistoupil na projednání jeho přestupků v příkazním řízení na místě, příkazové bloky stvrdil svým podpisem a akceptoval tak výši uložené pokuty i údaje v nich uvedené.

36. Krajský soud k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, z něhož se podává, že „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích.“ 37. Nedůvodně je žalobcem namítáno, že jsou údaje uvedené na příkazových blocích nečitelné, o čemž svědčí shora uvedené přepisy údajů, které krajský soud přečetl a převzal bez nejmenších obtíží. Krajský soud zkontroloval kopie všech pěti příkazových bloků založených ve správním spisu. Na základě kontroly citovaných listin je nutno konstatovat, že údaje na nich obsažené jsou dobře čitelné.

38. K námitce týkající se podpisu žalobce na příkazových blocích krajský soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010–81, č. 2264/2011 Sb. NSS, dle něhož „podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení.“ Žalobce svým podpisem vyjádřil souhlas s projednáním všech přestupků v příkazním řízení na místě.

39. K námitce porušení zásady legitimního očekávání krajský soud konstatuje, že předmětná zásada, zakotvená v § 2 odst. 4 správního řádu, nemůže být interpretována dogmaticky tak, že by jakékoli rozhodnutí kteréhokoli správního orgánu zakládalo správní praxi, od které se nelze odchýlit. Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že správní orgán je vázán pouze správní praxí zakládající legitimní očekávání. K založení legitimního očekávání je zapotřebí ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů (k uvedenému srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, čj. 6 Ads 88/2006–132). Žalobce v žalobě namítal, že z jím předložených správních rozhodnutí je zřejmé, jakým způsobem se jiné správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností rozhodnutí ve formě příkazu na místě. Jak ovšem plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaný se s argumentací žalobce vypořádal tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl judikaturu správních soudů, kterou se řídil při kontrole jednotlivých příkazových bloků. Krajský soud přitom neshledal rozpor mezi správními soudy vytyčenými hledisky a postupem správních orgánů v projednávané věci. Možno konstatovat, že ustálenou rozhodovací praxi nelze bez dalšího dovozovat toliko z několika vybraných rozhodnutí, a to zvláště za situace, kdy k otázce způsobilosti příkazových bloků již existuje ustálená judikatura správních soudů, v souladu se kterou správní orgány v projednávané věci postupovaly (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2018, čj. 10 As 141/2018–37, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012–20, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2015, čj. 7 As 41/2015–23). Ostatně žalobcem předložená správní rozhodnutí se týkají konkrétních skutkových okolností toho kterého případu a žalobce ani výslovně nepoukazuje na konkrétní shodnost či podobnost jeho kauzy po skutkové stránce.

40. Krajský soud vzhledem k již uvedenému uzavírá, že příkazové bloky nelze posuzovat po obsahové stránce s rigidní přísností (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012–20). S ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že všech pět rozhodnutí vydaných v příkazních řízeních na místě, která jsou žalobcem zpochybněna v žalobě, představují podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidičů. Tyto podklady obsahují zákonem stanovené náležitosti, je z nich zcela zřejmé kdy, na jakém místě a jakým jednáním se žalobce přestupku dopustil. Všechny bloky jsou vyplněny čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je přesně identifikována, spáchaná přestupková jednání jsou popsána byť stručným, ale jednoznačným a individualizovaným způsobem, a to jak uvedením skutkových okolností, tak odkazem na související zákonná ustanovení. Krajský soud uzavírá, že z daných příkazových bloků vyplývají zcela konkrétní a individualizované popisy skutků, nechybí ani právní kvalifikace, ani údaj o formě zavinění. Příkazové bloky netrpí vadami, pro které by hrozila záměna skutků vymezených na příkazových blocích a jsou tak způsobilými podklady. Rovněž nelze souhlasit se žalobcem, že jediné důkazy, které žalovaný posuzoval, byla oznámení o spáchání přestupku, neboť žalovaný stejně jako správní orgán prvního stupně detailně přezkoumával všechny příkazové bloky. Krajský soud proto v návaznosti na žalobcem vznesené námitky, týkající se podkladů pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče, neshledal důvody ke zrušení napadeného rozhodnutí.

VI. Závěr a náklady řízení

41. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí žaloby III. Shrnutí vyjádření žalovaného IV. Podstatný obsah spisu V. Právní hodnocení krajského soudu V.A K námitce nepřezkoumatelnosti V.B K námitce nezpůsobilosti příkazových bloků pro záznam bodů VI. Závěr a náklady řízení