65 Ad 13/2017 - 44

Rubrum

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Volkové a Mgr. Barbory Berkové ve věci žalobce: P. K., narozený dne X bytem W. 5, O. zastoupený advokátem JUDr. Davidem Pytelou, MBA sídlem Palackého 75/21, Olomouc proti žalovanému: ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje sídlem Tř. Kosmonautů 189/10, Olomouc o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2017, č. j. KRPM-53670-96/PŘ-2016- 1400AP-PK, ve věci uložení kázeňského trestu takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

A) Vymezení věci 1. Žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2017, č. j. KRPM-53670-96/PŘ-2016-1400AP-PK, kterým žalovaný změnil rozhodnutí vedoucího územního odboru Olomouc, krajského ředitelství policie Olomouckého kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 14. 11. 2016, č. j. KRPM-53670-73/PŘ-2016-1405OU (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), jímž bylo shledáno, že se žalobce dopustil jednání, které má znaky přestupku, a byl mu uložen kázeňský trest. Žalovaný změnil výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně takto: „Podle ust. § 189 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) a dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o přestupcích“), ze spáchání jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustil jmenovaný příslušník Policie ČR, nprap. P. K., DiS., OEČ: X (dále jen „příslušník“) tím, že dne 19. 4. 2016 v době kolem 13:00hod., v době výkonu služby, přijel služebním motorovým vozidlem zn. Škoda Fabia, reg. zn. X, X, na ul. Tř. Svornosti 37 v Olomouci k základní škole a mateřské škole logopedické Olomouc, za účelem vyřízení svých soukromých záležitostí týkajících se jeho dcery K. K., nar. X, kde byl následně ze strany zaměstnankyně školy A. V. upozorněn, že mu dcera ze školy nebude vydána, jelikož si pro ni má přijít babička paní J. T., přičemž v době kolem 13:15 hod. dne 19. 4. 2016 se do školy dostavila i matka jeho dcery, paní M. M., kdy po předchozí slovní rozepři, která proběhla na chodbě školy, se příslušník, M. M., K. K. a J. T. přesunuli před budovu školy na ul. Tř. Svornosti v Olomouci, kde příslušník následně M. M. urazil minimálně slovy, že se „kurvila“. Tímto výrazem ji urazil za přítomnosti nezletilé dcery K. K. a dále za přítomnosti J. T. Příslušník tedy shora specifikovaným jednáním M. M., nar. X, bytem K. 986/2, X O., úmyslně ublížil na cti tím, že ji urazil a vydal v posměch, čímž porušil její právo na ochranu občanské cti a lidské důstojnosti, čímž se dopustil jednání, které má znaky přestupku podle ust. § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. Proto mu na základě ust. § 51 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru ukládám kázeňský trest snížení základního tarifu o 5 % na dobu 3 měsíců“. B) Žaloba 2. Žalobce požadoval, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného a také rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V žalobě namítal, že: a) výslechu svědků v řízení před správním orgánem I. stupně se nezákonně účastnila 3. osoba, komisař npor. Bc. J. K., který při výslechu svědkyně A. S. zasahoval do výslechu a přisvojoval si pravomoc úřední osoby. Npor. K. nesplňoval předpoklady nezávislé nestranné osoby, protože je osobou služebně nadřízenou žalobci a jeho přítomnost vytvářela na žalobce nátlak. Podle žalobce správní orgány pochybily, protože nevydaly žádné rozhodnutí, kterým by přítomnost npor. K. při výslechu svědků připustily či nařídily. Žalobce nesouhlasil dále s tím, že výslechu svědkyně M. N., která přípisem ze dne 16. 6. 2016 brojila proti chování npor. K., byl přítomen právě tento policista. Žalobce navrhoval k prokázání těchto skutečností provést výslech M. N.; b) správní orgán I. stupně nezákonně provedl k důkazu zvukový záznam dodaný M. M. Správní orgán I. stupně neměl ze záznamu vycházet, protože neprovedl identifikaci osob na zvukové nahrávce; c) žalovaný se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s některými skutečnostmi. Žalovaný nezohlednil, že se svědkyně M. N. nacházela v době údajné hádky žalobce s M. M. 10 metrů a policista N. 15 metrů od žalobce a každý z nich slyšel během hádky něco jiného. Žalovaný se dále nevypořádal s věrohodností výpovědi M. M. a J. T. a v napadeném rozhodnutí vycházel pouze z kvantifikace důkazů. Podle žalobce v napadeném rozhodnutí chybí hodnocení důkazů a úvahy, kterými byl žalovaný při hodnocení důkazů veden. C) Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvedl: ad a) žádný zákon přítomnost jiné osoby u výslechu svědka neupravuje. Přítomnost zaměstnance či pracovníka správního orgánu, jenž nemůže mít vliv na průběh úkonu, lze připustit zejména v případech, kdy se tato osoba na úkonu žádným způsobem nepodílí a je to v zájmu udržení důstojnosti a pokojnosti (ne-li bezpečnosti) průběhu dílčích úkonů a celého řízení. K zasahování do výslechu svědka a přisvojování pravomoci úřední osoby se npor. K. vyjádřil v úředním záznamu na č. l. 135 správního spisu a sdělil, že nehovořil se žalobcem ani svědkyní, úkon neovlivnil a nepřisvojoval si žádnou pravomoc. Přímým nadřízeným žalobce není npor. K., ten proto není nadán kázeňskou pravomocí, nezadává žalobci úkoly a nehodnotí jeho služební činnost. Přítomnost npor. K. sloužila k zachování důstojnosti, neměla vliv na procesní úkony, rozhodování ve věci či hodnocení důkazů. K namítanému nevhodnému chování npor. K. se žalovaný vyjádřil na str. 9 napadeného rozhodnutí. Žalovaný k navrhovanému výslechu M. N. sdělil, že opětovný výslech této svědkyně by byl nadbytečný, protože by neobjasnil nové skutečnosti a nepřinesl by nové důkazy, jenž by mohly ovlivnit řízení. M. N. se k údajně nevhodnému chování npor. K. vyjádřila již během výslechu před správním orgánem I. stupně, a to zcela neurčitě, proto její tvrzení nebylo možné objektivizovat; ad b) žalovaný hodnotil k důkazu pouze výpovědi svědků, jiné důkazy v napadeném rozhodnutí sice zmínil, ale nehodnotil je jako důkaz; ad c) napadené rozhodnutí obsahuje na str. 9 a 10 vyčerpávající hodnocení důkazů, jak každého samostatně, tak ve vzájemných souvislostech. Dokazování v posuzované věci bylo omezeno na hodnocení výpovědí osob přítomných na místě konfliktu žalobce a M. M., tedy na značně subjektivní podklady. Správní orgány tak mohly toliko hodnotit obsah výpovědí svědků, což učinily. Žalovaný posuzoval svědecké výpovědi stejným způsobem, neshledal důvody pro zpochybnění věrohodnosti ani jedné z vypovídajících osob a zcela objektivně zhodnotil obsah jednotlivých výpovědí. D) Obsah správního spisu 4. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne 19. 4. 2016, č. j. KRPM-53670-1/PŘ-2016- 140524, vyplývá informace o tom, že dne 19. 4. 2016 sdělila paní M. M. obvodnímu oddělení policie, že ji žalobce před základní školou na adrese tř. Svornosti 37, Olomouc, slovně napadl za přítomnosti nezletilé dcery. Na místo byla vyslána policejní hlídka složená z policistů prap. Bc. L. N. a nstržm. M. M. Na místě konfliktu žalobce s M. M. se dále nacházela J. T. a M. N.

6. V řízení před správním orgánem I. stupně bylo vyslechnuto několik svědků. Dne 16. 6. 2016 byla jako svědek vyslechnuta PaedDr. A. S. a o výslechu byl sepsán protokol ze dne 16. 6. 2016, č. j. KRPM-53670-20/PŘ-2016-1405OU. Výslechu byl přítomen npor. Bc. J. K., vrchní komisař. Dále byla dne 16. 6. 2016 vyslechnuta A. V. (protokol o výslechu ze dne 16. 6. 2016, č. j. KRPM- 53670-21/PŘ-2016-1405OU). Výslechu byl přítomen npor. J. K., v 9:55 jej nahradil por. Mgr. V. Č. Dne 3. 8. 2016 byla vyslechnuta J. T. (protokol o výslechu ze dne 3. 8. 2016, č. j. KRPM- 53670-38/PŘ-2016-1405OU). Do protokolu ke svému podpisu žalobce dopsal text: „při úkonu došlo k zasahování a ovlivňování ze strany kpt. K.“.

7. Ve správním spise je založen dokument napsaný žalobcem ze dne 3. 8. 2016, doručený policii dne 15. 8. 2016, nazvaný jako Vyloučení z projednávání věci – námitka podjatosti. V něm žalobce uvedl, že vzhledem k nepřátelskému chování npor. K. při výslechu A. S. a A. V. dne 16. 6. 2016 vyslovuje námitku podjatosti proti npor. K., který podle žalobce „opakovaně zasahoval do výslechu a nevhodným způsobem ovlivňoval průběh samotného výslechu, kdy vytvářel nepřátelskou atmosféru vůči osobě nprap. K. Na základě chování a jednání kpt. K. u výslechu PeadDr. S. jsem byl nucen si pozvat k druhému výslechu podpůrce, abych zamezil tomuto negativnímu jednání při výslechu“.

8. Součástí správního spisu je úřední záznam ze dne 4. 8. 2016, č. j. KRPM-53670-40/PŘ-2016- 1405OU, ve kterém npor. K. uvedl, že se výslechů účastnil na žádost nadřízeného z důvodu zajištění řádného průběhu řízení. Přítomnost vyššího důstojníka byla podle npor. K. vhodná s ohledem na osobnost a způsob chování žalobce. Do řízení npor. K. zasáhl pouze jednou za účelem zachování důstojnosti osob a zachování důstojného provedení úkonu v řízení. Mgr. R. doporučil, aby výslech přerušil a žalobce vykázal z místa konání úkonu do doby, než přestane nevhodným způsobem pronášet poznámky a provádět gesta. Podle npor. K. se tak jednalo výlučně o doporučení pořádkového opatření. Npor. K. dále sdělil, že je člen týmu posttraumatické intervenční péče.

9. V dokumentu ze dne 16. 6. 2016, doručeném policii dne 15. 8. 2016, nazvaném jako Vyjádření podpůrce, M. N. uvedla, že se účastnila jako podpůrce výslechu konaného dne 16. 6. 2016 a byla svědkem chování a jednání npor. K. a por. Č. Sdělila, že „oba výše jmenovaní policisté se chovali při úkonu nevhodně a nepřátelsky. Svým jednáním a chováním vytvářeli velmi nepřátelskou atmosféru k osobě nprap. P. K. při výslechu svědka A. S. a taktéž před samotným výslechem, kterému byla svědkyně přítomna“. Krajský soud v této souvislosti z protokolu o výslechu A. S. zjistil, že se M. N. účastnila jako podpůrce toliko výslechu A. V., nikoli A. S.

10. Dne 16. 8. 2016 byla vyslechnuta jako svědek M. N. (protokol o výslechu ze dne 16. 8. 2016, č. j. KRPM-53670-38/PŘ-2016-1405OU). Výslechu byl přítomen npor. K. Mgr. R. se jako pověřená úřední osoba svědkyně zeptal, zda osobně sepsala dokument označený jako Vyjádření podpůrce, v němž vyjadřovala nespokojenost s chováním npor. K. a Mgr. Č. v průběhu výslechu svědka. Svědkyně odpověděla, že ano. Dále se jí Mgr. R. zeptal, zda může popsat, jakým způsobem se konkrétně měli nevhodně a nepřátelsky jmenovaní policisté v průběhu úkonu chovat. Na to svědkyně odpověděla, že „to jsou malé niance, to je těžko popsatelné. Když to sledujete jako třetí člověk, tak zjistíte, že to vidíte jednostranně. Mám pocit, že celá věc není viděna objektivně“.

11. V dokumentu nazvaném Sdělení k námitce ze dne 23. 8. 2016, č. j. KRPM-53670-49/PŘ-2016- 1405OU, rada plk. Mgr. J. M., MBA, žalobci a M. N. sdělil, že provedením všech úkonů ve věci byl pověřen por. Mgr. L. R. a pouze tento komisař je v kázeňském řízení v postavení úřední osoby podle § 14 s. ř. Npor. K. žádným způsobem nemůže ovlivnit výsledek řízení, výslechu se účastnil, aby byla zaručena objektivita daného úkonu, příp. i bezpečnost a důstojnost osob s ohledem na charakter jednání, pro které se řízení vedlo.

12. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 14. 11. 2016, č. j. KRPM-53670-73/PŘ-2016- 1405OU, uznal žalobce vinným ze spáchání jednání, které mělo znaky přestupku podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), a byl mu uložen kázeňský trest dle § 51 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), tedy snížení základního tarifu o 5 % na dobu 3 měsíců.

13. Žalobce brojil proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvoláním.

14. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že upravil výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jak je uvedeno v bodě 1 tohoto rozsudku, přičemž zachoval, že se žalobce dopustil jednání, které má znaky přestupku podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích a byl mu uložen kázeňský trest dle § 51 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru, tedy snížení základního tarifu o 5 % na dobu 3 měsíců. E) Jednání soudu 15. Při jednání krajského soudu, které se uskutečnilo dne 23. 10. 2018, zástupce žalobce odkázal na písemné vyhotovení žaloby a doplnil, že přítomnost npor. K. u jednotlivých úkonů byla nevhodná i z důvodu, že se v průběhu řízení projednávaly osobní a soukromé skutečnosti týkající se žalobce. Zdůraznil, že řízení před správním orgánem je neveřejné, přítomnost npor. K. tak nebyla správními orgány nijak odůvodněna.

16. Pověřená zaměstnankyně žalovaného odkázala na písemné vyjádření ze dne 22. 6. 2017 a doplnila, že žalobce v průběhu správního a soudního řízení nespecifikoval, v čem mělo zasahování npor. K. do výslechu svědků spočívat. Npor. K. nebyl v dané věci úřední osobou, není přímo nadřízený žalobci, nemá vůči němu kázeňskou pravomoc. K tomu navrhla k důkazu vyjádření vedoucího personálního odboru Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

17. Žalobce uvedl, že o „sdělení k námitce“ ze dne 23. 8. 2016 neví, nikdy mu nebylo doručeno, jinak by na něj reagoval. Tento dokument nebyl součástí spisu, když do něj nahlížel. F) Posouzení věci krajským soudem 18. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

19. Jednotlivé žalobní námitky posoudil takto: a) Přítomnost npor. K. u výslechů svědků 20. Žalobce namítal, že se výslechu svědků v předmětném řízení účastnila 3. osoba, npor. K., který si přisvojoval pravomoc úřední osoby a přispíval k činění nátlaku na žalobce.

21. Krajský soud se s žalobní námitkou a) neztotožnil. Zjistil, že v průběhu správního řízení žalobce neuvedl konkrétní situaci, ze které by vyplývalo, že npor. K. skutečně zasahoval do výslechu některého ze svědků a jakým způsobem. Žalobce stejně jako svědkyně M. N. pouze obecně uváděli, že se npor. K. choval před a během výslechu svědků nevhodně a nepřátelsky a svým jednáním a chováním vytvářel během úkonů správního orgánu I. stupně velmi nepřátelskou atmosféru. Tato obecná tvrzení v průběhu správního či soudního řízení dále nijak nespecifikovali. Krajský soud se proto nemohl zabývat konkrétními pochybeními npor. K. a musel posuzovat jeho jednání v rámci celého správního řízení z předložených podkladů.

22. Po prostudování správního spisu krajský soud nezjistil, že by npor. K. kladl některému ze svědků otázky, vedl řízení jako pověřená úřední osoba či nahrazoval Mgr. R. při úkonech ve správním řízení. Ze všech protokolů o výslechu svědků vyplývá, že jednotlivým svědkům kladl dotazy toliko Mgr. R. Krajský soud dále z dokumentu nazvaného jako „nprap. P. K., DiS., OEČ X – služební vyjádření“ ze dne 22. 10. 2018 a z vyjádření zástupkyně žalovaného během jednání krajského soudu zjistil, že v průběhu řízení před správním orgánem I. stupně byl npor. K. sice služebně nadřízený žalobci, ale nebyl jeho přímým nadřízeným. Z předložených podkladů a obecných námitek žalobce nevyplývá, že by npor. K. měl k žalobci jakýkoli vztah, že by s žalobcem v minulosti spolupracoval či že by měl mít zájem řízení jakkoli ovlivňovat.

23. Žalobce v protokolu o výslechu J. T. u svého podpisu napsal, že „při úkonu došlo k zasahování a ovlivňování ze strany npor. K.“. Naopak protokol o výslechu A. S. podepsal žalobce bez jakýchkoli výhrad a souhlasil s textem tohoto protokolu. Přesto v žalobě brojil toliko proti průběhu výslechu A. S., ke kterému neměl v protokolu žádné námitky, a výslech J. T. nekomentoval. K této skutečnosti krajský soud uvádí, že pro posouzení věci byl rozhodný výslech M. M., J. T., prap. N. a M. N. Pouze tyto výpovědi svědků žalovaný zohlednil v hodnocení důkazů a vycházel z nich v napadeném rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že A. S. nebyla konfliktu žalobce s M. M. přítomna, sloužil její výslech toliko k dokreslení situace. Proto i kdyby k pochybení v průběhu jejího výslechu došlo – což z předloženého správního spisu nevyplývá – nemělo by to na rozhodovanou věc vliv. Výslech J. T. který byl jedním z rozhodujících výslechů, žalobce v žalobě nijak nezpochybňoval.

24. Podle krajského soudu také nebylo potřeba, aby správní orgány vydávaly rozhodnutí, kterým by umožňovaly přítomnost npor. K. u výslechu, nečinil-li npor. K. žádné úkony jako pověřená osoba a nezasahoval-li do jednotlivých úkonů. Z předložených podkladů vyplývá, že výslechy svědků byly velmi osobní, do výslechů se promítaly komplikované rodinné vztahy mezi žalobcem a M. M. Za této situace neshledává krajský soud nic nezákonného na tom, že byla u výslechů přítomna další nezávislá osoba, nadto člen týmu posttraumatické intervenční péče o policisty (jak vyplývá z úředního záznamu ze dne 4. 8. 2016, č. l. 135 správního spisu). K tvrzení žalobce, že se v řízení projednávaly osobní věci žalobce, proto byla přítomnost npor. K. nevhodná, krajský soud uvádí, že osobní konflikt žalobce a M. M. byl základem daného přestupku. Za této situace se dalo očekávat, že budou výslechy svědků emotivní, a bylo vhodné, aby se jich účastnila další nezávislá osoba pro řešení dalších případných neshod.

25. Krajský soud se dále zabýval částí žalobní námitky vztahující se ke svědkyni M. N. Ta v průběhu správního řízení namítala (vyjádření podpůrce ze dne 16. 6. 2016 a stížnost ze dne 29. 8. 2016), že došlo k nevhodnému chování npor. K. při výslechu A. S.. Krajský soud však z protokolu o výslechu A. S. ze dne 16. 6. 2016, č. j. KRPM-53670-20/PŘ-2016-1405OU zjistil, že se ho M. N. vůbec neúčastnila. Pokud tedy v podáních ze dne 16. 6. 2016 a ze dne 29. 8. 2016 namítala nevhodné jednání npor. K. právě u tohoto výslechu, pak krajský soud uvádí, že o průběhu tohoto výslechu nemohla M. N. nezprostředkovaně nic vědět.

26. Námitky M. N. proti chování npor. K. byly značně obecné. Konkrétní okolnosti tvrzeného nevhodného chování npor. K. se proto pokusil zjistit Mgr. R. při výslechu M. N. dne 16. 8. 2016, během kterého se této svědkyně ptal, zda skutečně psala podání ze dne 16. 6. 2016 a jak se nevhodné chování npor. K. projevovalo. M. N. nesdělila žádné přezkoumatelné skutečnosti a toliko odkazovala na rozdílné vnímání situace různými osobami („to jsou malé niance, to je těžko popsatelné. Když to sledujete jako třetí člověk, tak zjistíte, že to vidíte jednostranně. Mám pocit, že celá věc není viděna objektivně“.). M. N. tak přes jasný dotaz vyslýchajícího nesdělila žádnou skutečnost, ze které by bylo možné usuzovat na nevhodné chování npor. K. Stejně obecné zůstaly okolnosti, které M. N. uváděla ve stížnosti ze dne 29. 8. 2016 („jeho chování jsem vnímala jako agresivní a zesměšňující mou osobu. Dělal na mě grimasy, mračil se a neustále vyvracel oči“).

27. Žalobce dále brojil proti tomu, že výslechu M. N. byl přítomen npor. K. Krajský soud má za to, že nebyla-li M. N. schopna v přítomnosti npor. K. vypovídat, měla proti této skutečnosti brojit již při provádění výslechu, což neučinila. Již při výslechu A. V. se npor. K. z provozních důvodů střídal s Mgr. Č. (o čemž M. N. jako přítomný podpůrce žalobce věděla), mohla tedy žádat změnu osoby přítomné u výslechu či vyloučení npor. K. u jejího výslechu. Nadto M. N. podepsala protokol o výslechu svědka ze dne 16. 8. 2016 bez jakýchkoli námitek.

28. K neprovedení výslechu M. N. krajský soud sděluje, že tato svědkyně byla v průběhu řízení před správním orgánem I. stupně vyslechnuta a pověřený policista se jí výslovně tázal, v čem spočívalo nepřátelské a nevhodné jednání npor. K. a Mgr. Č. M. N. neuvedla jak při výslechu, tak v dalších podáních žádné konkrétní skutečnosti, ačkoli tak mohla několikrát učinit. Ve stížnosti ze dne 29. 8. 2016 M. N. tvrdila, že se jako podpůrce účastnila výslechu A. S. a zaznamenala nevhodné a nepřátelské chování npor. K. vůči žalobci a tehdy „měla vnitřní pocit, že se policisty K. bojí“. Krajskému soudu není jasné, jak mohla M. N. pozorovat nevhodné chování při výslechu A. S. a mít strach z npor. K., když se tohoto výslechu osobně neúčastnila. Za této situace krajský soud návrh na provedení důkazu výslechem M. N. zamítl.

29. Ze shora uvedených důvodů dospěl krajský soud k závěru, že žalobní námitka a) není důvodná. b) Provedení zvukového záznamu jako důkazu 30. Žalobce nesouhlasil s tím, že žalovaný provedl k důkazu zvukový záznam dodaný M. M., aniž by provedl identifikaci osob na této zvukové nahrávce.

31. Krajský soud zjistil, že se použitelností nahrávky (zvukového záznamu 110101_003.MP3 a 110101_004.MP3), předložené M. M., žalovaný zabýval na str. 8 a 9 napadeného rozhodnutí. Vysvětlil, že autentičnost nahrávky a identifikace osob na předloženém zvukovém záznamu nebyla dostatečně provedena, proto žalovaný k nahrávce nepřihlížel jako k důkazu. Doplnil, že zvukový záznam není jediným a hlavním důkazem, na jehož základě by byla dovozena vina žalobce.

32. Za této situace nemohl žalovaný provádět identifikaci osob na záznamu, protože jej nepovažoval za důkaz a k důkazu jej neprovedl. Žalobcovým pochybnostem vztahujícím se ke zvukové nahrávce žalovaný přisvědčil a v této části jeho odvolacím námitkám vyhověl.

33. Z uvedených důvodů není žalobní námitka b) důvodná. c) Nesprávné dokazování a pominutí určitých skutečností 34. Krajský soud se neztotožňuje s námitkou žalobce, že žalovaný neprovedl řádné hodnocení důkazů, nevysvětlil, jak mohlo nastat, že M. N. stála od žalobce 10 metrů a policista N. 15 metrů a oba slyšeli během konfliktu žalobce s M. M. něco jiného, a že vycházel pouze z metody kvantifikace.

35. Krajský soud má za to, že žalovaný hodnotil důkazy v dostatečném rozsahu. Učinil tak na str. 10 a 11 napadeného rozhodnutí. Vysvětlil, že byl žalobce usvědčen výpovědí M. M., J. T. a policisty prap. N. Sdělil, že výpovědi těchto tří osob nejsou v podstatných bodech rozporné. Výpověď M. M. a její matky J. T. podporuje obsah výpovědi přímého svědka prap. N., který byl jako policista při výkonu služby vyslán před základní školu, kde mělo docházet ke slovnímu napadení. Prap. N. byl nezaujatým a předchozích rodinných sporů neznalým svědkem, který potvrdil skutečnosti uvedené M. M. a J. T.

36. Úvaha žalovaného o tom, proč se přiklonil k souladným výpovědím těchto tří osob (mezi nimiž byl nezávislý policista) oproti jedné svědecké výpovědi M. N., je podle krajského soudu dostatečná a logická a krajský soud ji neshledal nepřezkoumatelnou či nezákonnou. Z napadeného rozhodnutí je zřetelné, jak žalovaný ke svým závěrům došel.

37. Žalobní námitka c) není důvodná. G) Závěr a náklady řízení 38. Žalobce během jednání soudu namítal, že mu „sdělení k námitce“ ze dne 23. 8. 2016 nebylo doručeno a tento dokument nebyl součástí spisu, když do něj žalobce nahlížel. K tomu krajský soud uvádí, že podle § 71 odst. 2 s. ř. s. rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body je možné jen ve lhůtě pro podání žaloby. Námitku žalobce uvedl až během jednání soudu, které se uskutečnilo dne 23. 10. 2018, i když lhůta k podání žaloby (a tedy i k jejímu rozšíření) uplynula již 9. 5. 2017. Krajský soud proto nebyl oprávněn se touto námitkou zabývat.

39. Krajský soud uzavírá, že správní orgány v posuzované věci nepochybily tím, že se úkonů účastnil npor. K. Ze správního spisu nevyplynulo, že by npor. K. zasahoval do výslechu svědků a ani žalobce konkrétní pochybení nenamítal. Žalovaný provedl dostatečné hodnocení důkazů, z napadeného rozhodnutí vyplývá jeho úvaha o tom, jaké důkazy zohlednil a co z nich vyplynulo.

40. Jelikož krajský soud neshledal nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterou žalobce vytýkal v žalobních bodech, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v řízení žádné náklady jdoucí nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení